401-Z Londýna spěšně vyvážejí zlato … proč?


Londýn obvinil Rusko, že z Londýna spěšně vyváží zlato …

 

Američtí novináři zaznamenali trend, který by měl vylekat každého, kdo věří ve stabilitu světového měnového systému vůbec a dolaru s eurem zvlášť. Jak píše Bloomberg, „zlato je novou neodbytnou myšlenkou pro nacionalistické lídry Východní Evropy“.

 

Nejde tu, samozřejmě, o předpokládaný nebo skutečný nacionalizmus konkrétních politických vůdců, ale spíš o to, že do seznamu „nacionalistů“ (přinejmenším „ekonomických nacionalistů“) zapisují ty, kteří svým konáním názorně demonstrují nedůvěru k americko-centrickému (a někdy i evropskému) finančnímu systému. Toto konání může být oprávněně vykládáno jako příprava k jakýmsi geopolitickým a ekonomickým otřesům takového rozsahu, který si od nich nevyžádá dolary ani eura na bankovních účtech v Londýně nebo New Yorku, ale slitky zlata, spolehlivě schovaných kdesi ve střežených sklepeních Centrální banky.

 

Článek o tom, že východoevropské státy načaly vyvážet své zlato z Bank of England, kde bylo uloženo po mnohá desetiletí, se samozřejmě nemohl obejít bez výčitek na adresu Ruska – to je vysvětlitelné. Protože právě Rusko „přišlo s módou“ na zvýšení podílu drahého kovu ve zlatých a měnových rezervách a úschově zlata na svém území. Už před několika měsíci Bloomberg informoval, že „Zlatá strategie Ruska zafungovala“, a zdůrazňoval, že „Rusko předvedlo celému světu, že země s velkou ekonomikou a pátými největšími rezervami se může zbavit větší části dolarových aktiv a přitom se cítit velmi dobře“. Ale dnes zlatá horečka zasáhla některé země EU, které v podstatě neměla hrozit geopolitická rizika, nebo důvody k očekávání sankcí. To nabízí jen jediné logické vysvětlení: oni se tak jistí nikoli před národními, ale před globálními riziky.

 

Američtí novináři si stěžují: „Zlato – to je všechno, o čem v těchto dnech dokáží hovořit nacionalističtí vůdcové na východě Evropy“. A vyjmenovávají následky zlaté horečky: „Jen v tomto týdnu vláda Polska veřejně předvedla svou ekonomickou moc po dokončení repatriace 100 tun zlata. V Maďarsku protiimigrační premiér Orgán zvyšuje zásoby zlatých depozitářů, aby zvýšil bezpečnost svých zlatých rezerv. Zlatá horečka reflektuje kroky Ruska a Číny při diverzifikaci zlatých a měnových rezerv, překračujících tři biliony dolarů USA – do aktiv, která nejsou americkým dolarem. Děje se tak na pozadí sílícího geopolitického napětí s USA. Motivace v bývalém komunistickém bloku se, nicméně, mohou lišit“.

 

Motivace jsou skutečně různé, ale jen máme-li věřit oficiálním verzím. Šéf polské Centrální banky poté, co Polsko vyvezla, pro začátek, polovinu zlaté rezervy z Londýna, prohlásil, že o spolehlivosti Británie nepochybuje, ale „zlato, zkrátka, symbolizuje sílu země“.

 

Bývalý slovenský premiér Fico, který má v příštích volbách jisté šance k návratu k moci, si může dovolit neschovávat se za zdvořilost, a předkládá ostré historické argumenty. „Někdy vás vaši mezinárodní partneři mohou zradit“, – řekl. Odvolal se na pakt z roku 1938 mezi Francií, Británií a Německem, který umožnil Hitlerovi anexi části bývalého Československa, a připomenul nedávné odmítnutí Bank of England vrátit Venezuele její zlaté rezervy kvůli politickým rozporům. Navíc expremiér předpověděl rozvoj situace v případě, že ve světě nastanou nepředvídané komplikace: „Zaručuji, že, pokud se něco stane, tak neuvidíme z toho zlata ani gram. Pojďme to udělat (vrátit zlato na Slovensko – pozn.autora) co nejrychleji“.

 

Hovoříme-li o motivech Maďarska, lze si připomenout loňské prohlášení šéfa Centrální banky Gyorgy Matolcsy, že nákupy zlata jsou – „způsobem, jak zvýšit bezpečnost bohatství národa“.

 

Srbský president Vučič, kterého novináři Bloombergu nazvali „autoritářským politickým lídrem“ (strongman), rovněž motivoval svoje požadavky na zvýšení zlatých zásob Srbska uvažováním rizikového managementu, když prohlásil: „Vidíme, kam se pohybuje krize ve světě“.

 

Pokud máme věřit hodnocení novinářů americké agentury, bylo by, samozřejmě, možné dojít k závěru, že zlatá horečka je jakousi politickou nemocí, jejímiž příčinami mohou být staré historické křivdy, politická konjunktura, nebo dokonce přání získat nějaké vnitropolitické dividendy.

 

Problém je v tom, že se tato interpretace tříští při srážce s tvrdou realitou. Například v době, kdy Rusko začalo zvyšovat zásoby zlata v rezervách, Holanďané vyvezli z Londýna 122 tun zlata – přičemž holandské politiky lze těžko označit za „nacionalisty z Východní Evropy“ a obvinění z imitace kroků prezidenta Putina nebo předsedy Si jsou v tomto případě těžko použitelná.

 

Vlajková loď britského podnikatelského tisku, londýnské Financial Times, otiskly článek, ve kterém sloupkařka Rana Foroohar, známá svým skeptickým postojem ke zlatu, přiznala, že ji dokonce ani nestraší intenzita, s jakou roste zájem o kov: „Zlatí broučci (investoři do zlata nebo akcií společností těžících zlato, ale také další drahé kovy) mi vždycky připadali paranoičtí. Musíte skutečně věřit, že se hroutí nebesa, abyste v digitální době hromadili fyzické slitky. Takže je velmi znepokojivé, že někteří investoři a centrální banky mluví o zlatě. Centrální banka Holandska nedávno ve svém článku oznámila, že pokud dojde k závažnému restartu monetárního systému, mohou se zlaté rezervy stát základem pro obnovu světového měnového systému, protože „posiluje důvěru ve stabilitu rovnováhy centrální banky a vytváří pocit bezpečnosti“.

 

Pokud k seznamu přívrženců myšlenky nákupu zlata, jako obrany před rizikem budoucí devalvace dolaru, doplníme známého miliardáře, finančníka Raye Dalio (který rovněž není ani nacionalistou, ani politikem, a dokonce ani obyvatelem Východní Evropy, nýbrž skutečným Američanem), tak se veškerá propaganda na téma, že zlatá horečka je jen politický jev, rozsype na prach. Nedávno pan Dalio vysvětlil, že: – „ …dolar a samozřejmě i dolarové dlužní úpisy mohou být znehodnoceny kvůli americké rozpočtové politice a jednání FED USA, a že v tomto kontextu má smysl vzpomenout si na staré finančnické pořekadlo, že: – Zlato je jediným aktivem, které můžete mít, a které přitom není čímsi dlužním úpisem“.

Z toho vychází, že daleko logičtějším vysvětlením, které neodporuje známým faktům, je předpoklad, že kompetentní centrální banky a dobře informovaní finanční miliardáři (tedy ti, pro které je předpovídání finanční budoucnosti chlebem vezdejším a hlavní profesionální kompetencí) se preventivně připravují k nevyhnutelnému. Přitom se nesnaží přesvědčit ty, kteří věří, že stávající finanční systém je stabilní a bude fungovat věčně. Je to, koneckonců, chování logické: – čím později se proberou ostatní účastníci trhu, tím více zlata stihnou kompetentní centrální banky a šikovní miliardáři levně skoupit.

Zdroj: Ivan Danilov RIA  https://ria.ru/20191202/1561810936.html

https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-11-29/gold-is-the-new-obsession-for-east-europe-s-nationalist-leaders

 

Překlad:  191207

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na 401-Z Londýna spěšně vyvážejí zlato … proč?

  1. jaa napsal:

    Njn, my takové starosti nemáme, protože Klausík a spol. zapracovali – jako ve všem na výbornou a nikomu se nic nestalo. Tošovský byl za to dokonce odměněn
    Průběhem roku 1997 bylo prodáno 25 tun a o rok později celých 31 tun zlata. Stalo se to v době, kdy byl guvernérem ČNB Josef Tošovský, nicméně mezi tím byl krátce i premiérem úřednické vlády. Tošovský byl v roce 1995 zvolen Evropským bankéřem roku.
    Zlatý poklad měl spíše symbolickou než historickou hodnotu. Přeci jen po vzniku samostatného Československa vznikl z nemalé části ze sbírek na „Zlatý poklad státní“ a svou podstatou tudíž evokoval národní sbírku na „Zlatou kapličku“. Chápu samozřejmě, že takovými úvahami se technokratičtí manažeři z České národní banky při svém rozhodování o prodeji zlata nezatěžovali. Co je ale tristní, je jejich mizerný ekonomický odhad. Od oné „výhodné“ transakce vzrostla totiž cena zlata o více než čtyři sta procent. Takovým způsobem se opravdu jen stěží podařilo zhodnotit jakákoli aktiva, jež ČNB za ono zlato pořídila. Přitom z historie, jejíž studium je prakticky jedinou cestou, jak se něco podstatného dozvědět o budoucnosti, je známo, že zejména v časech nejistoty a krizí roste zájem o investice do trvalých hodnot, právě včetně zlata,“ kritizuje prodej tuzemského zlata Smetana.
    Zbytky zlatého pokladu
    Podle odpovědí Petry Hájkové z ČNB tato banka držela k prosinci 2011 zásoby slitků, raženého a ostatního neraženého zlata včetně zlatých depozit v objemu 400 tisíc trojských uncí, tedy 12,5 tuny. To je oceněno historickou cenou 755 milionů korun. Složení zlatých zásob se nezveřejňuje, ale obecně jde o zlaté cihly, historické mince a zlatý sbírkový fond ČNB tvořený z vydávaných pamětních mincí. Hodnota zlatých zásob se rok od roku snižuje. Je to dáno vlastní spotřebou zlata pro výrobu zlatých mincí, které ČNB tradičně vydává pro širokou veřejnost.

    To se mi líbí

  2. jaa napsal:

    Pane Hrochu dík za vyhledání…. docela se nedivím, že jsou v ejúniia anglii fšichni nervózní. Bude asi hodně horko na této části světa i když snad míň než za velkou louží…. njn….

    To se mi líbí

  3. strejda napsal:

    Hromadění zlata je jeden z nejdůležitějších indikátorů politicko-ekonomického vývoje světa. Ukazuje na míru nejistoty v různých zemích. Jak vidno, není malá.
    Zajímavé je z toho hlediska Polsko. Strategicky by bylo nejlepší, kdyby své zlato mělo v USA. Chystá se na vítěznou válku s Ruskem, ale to je vždy riskantní záležitost a v někdy by bylo vhodné mít zlato jinde. Jak by pro SSSR bylo výhodné mít na počátku Velké vlastenecké války zlato v USA a nemuset ho nebezpečně a za ztrát převážet až v době války.

    To se mi líbí

  4. Lex napsal:

    V článku se píše /a neodděluje/ o depozitu stávajících zlatých zásob /Ruska, Číny, Polska etc./ v GB případně US, a o nákupu nových zlatých zásob, zejména a ze strany Ruska a Číny.
    Jak ovšem nákup probíhá, zda jde o fyzické přebírání nakoupeného zlata, nebo jen o převod peněžního ekvivalentu „prodávajícímu“ a ponechání fyzického zlata tam, kde je /kde vlastně je?/, to jasné není.
    „Vlastnit“ zlaté zásoby a nemít reálnou možnost na ně dosáhnout v případě vyostření napětí, to je fakt majstrštych – viz Venezuela, a nepochybuji, že v případě rozhoření konfliktu mezi NATO a RF na samou hranici horké války by ruské zlaté zásoby v GB byly Rusku tak akorát na dvě věci – znáte to – „na nic a na h…o“.
    Ale Západu stačí pro označení viníka zvyšování napěti i jen zatím náznak úmyslu si SVÉ zlato odvézt domů, zatímco blokování rezervního zlata státům s „nesprávným“ režimem je OK!
    Kam že se to svět obrací? Vlastně nač ta otázka – neobrací, on tam už napevno je.
    L.

    To se mi líbí

  5. pepanov napsal:

    12,5 tuny to je asi tak 1,25 gramu na osobu čili takový malinký prstýnek. to jsme to dopadli.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      ano, pepo, tohle jsem si dávno (a řekl bych i promptně) spočítal se stejným závěrem, když jsem četl přítele hrocha, bohužel.
      P.S.
      Ale co mě přeci jen zarazilo, že zen zůstatek (cca 1,25 gramu) Tošovskýmu a spol. nepřipadal blbě a že mu to někdo z tehdy zodpovědných nedokázal ani spočítat i spočítat!
      Ale co já s tím, když:
      “…blbíši, vaše tragédie je v tom, že jste technik a u vás stále ještě platí že 3+3=6. S tím se ale do moderního života nehodíte…“

      To se mi líbí

      • Josef K. napsal:

        ČNB z tohoto marginálního zbytku dále prodává.

        To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Příteli,
        pokud by Vás zajímalo, co jsem publikoval před více jak devíti lety o našem rezervním zlatě /včetně odkazů na související fakta/, a včetně diskuse pod článkem s tehdy ještě skoro obyčejným „vlkem“, je to tady http://www.brejle.net/svet-kolem-me/zlato-zlato-zlato/
        Třeba i pro jiné zájemce.
        Připomínám, je to staré více jak devět let a poměry se od té doby dále pohnuly…. Výhodně pro koho, si jistě každý snadno domyslí.
        L.

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          Víš, příteli, že mně/Vám je už 30 let těma vlkama a jim podobnejma expertama vždycky otloukáno o hlavu, že přece to musím bejt furt já, kdo má:
          … posuzovat, pak prosím v kontextu doby a z hlediska tehdy známých informací…“!
          Jestli se tedy mám vyjádřit komplexně a zcela srozumitelně, tak nejenže mě to už leze krkem, ale přímo mě to sere.
          P.S.
          Ale že i ten tehdejší vlk taky věděl hovno k tomu Vašemu Španělsku, co neprodávalo, prej “vyhodnotili situaci jinak … “, jen já, ty, vy furt a furt máme žrát seno a “…posuzovat situaci v kontextu doby“!
          Pamatujete ty moje baráky a mosty a na těch hlavách s chorýma mozkama?…tak to furt platí. Rozdíl ale je v tom, že Tošovský jezdí po USA ve Ferrari a bourá dál a já bych akorát tak nadosmrti bručel. Jestli to k tomu rozdílu posuzování doby…“ stačí?

          To se mi líbí

        • Lex napsal:

          No jo, příteli,
          on vlk byl bankéř, fakt /Jarda orel Godot to může potvrdit/. Oni banksteři vědí vždycky všechno nejlíp.
          Otázkou jaksi nezodpovězenou zůstává, na co ČNB těch posraných pár miliard potřebovala /valutu – zlato – vyměnili za devizy, „tvrdý“ za „měkký“, „hustý“ za „řídký“/. Kolik že za to zlato „vydobyli“ – ani ne třicet miliard? Prokristapánaboha, jak asi tato částka resp. jak nějaké úroky z německých dluhopisů, které za to nakoupila, mohla napomoci k plnění těchto hlavních úkolů ČNB /§ 2 odst. 1 zák. č. 6/1993 Sb. o ČNB/ – „Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice.“
          To v kontextu skutečnosti, že nedávno tatáž banka vyemitovala víc jak tři BILIONY korun /především elektronických/ na zeslabení /devalvaci/ české měny, aby dosáhla domácí inflace okolo /podle ní/ žádoucích dvou procent.
          A jak to skutečně přispělo? Po ukončení intervencí je kurs české koruny tam, jako za intervencí a inflace na bezmála třech procentech. Jen chudý lid český ty náklady hrátek ústředních banksterů nese na svém hrbu.
          Jo – onehdy jsem, myslím, že tady, poukazoval na bilanci ČNB za rok 2018. Aktiva něco přes tři biliony, pasiva ausgerechnet to samý. Nula od nuly pošla.
          No ale pravda, jsem laik, tady je hafo znalců, nebudu nikoho jmenovat.
          To jen tak o těch „kontextech doby“.
          L.

          To se mi líbí

          • Blbíš napsal:

            já sem sice jenom technik, jak strejda správně utrousil, ale Vy, příteli, Vy ste už naprosto ztracenej, když nejste schopnej ani toho nejtriviálnějšího „posouzení v kontextu doby a z hlediska tehdy známých informací„!
            Se už naprosto nedivím, že ste schopnej akorát tak čekat na dopis od OSSZ o zvýšeným důchodu o 70,- Kč.

            To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Jo, jo, kamaráde, vytírají si s námi prdel a my jim ještě k tomu memorujeme – „Tak je to správné, kázeň na prvním místě. Dovolte mi odejít.“
            L.

            To se mi líbí

  6. blbíš napsal:

    … pane jo!

    To se mi líbí

  7. vonrammstein napsal:

    Někdy je mi líto, že už není středověk.Tý íránský krávě z Financial Times by to nejvíc slušelo oběšený na vlastních střevech v geometrickým středu Hyde Parku. Pro výstrahu všem ostaním ekonomickým imbecilům.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.