WTF MH17 – čo povedal Cemach?


Lebo v hlavnom prúde sa nedozviete…

Agentúra RT vydala 5. 11. 2019 rozhovor, ktorý Vladimir Cemach poskytol šéfredaktorovi Kirilovi Vyšinskému doma v Snižnom, v rámci dlhodobého projektu „Ľudia Donbasu“.

Pripomeňme (z minulej časti), že Cemach je kľúčový svedok a „podozrivý“ z účasti na zostrelení MH17, že ho koncom júna uniesla SBU zo Snižného do Kyjeva a že sa dostal späť v rámci výmeny zajatcov začiatkom septembra. V tomto rozhovore popíše, ako všetky tieto dôležité udalosti vidí on.

Dobrý deň, Vladimír Borisovič. V septembri sme leteli v tom istom lietadle, videl som vás len tak úchytkom a nestihli sme spolu prehodiť ani pár slov, ale patrili ste medzi najslávnejších cestujúcich. Veľmi som bol zvedavý na váš príbeh, lebo ste takmer hlavným svedkom zostrelenia „Boeingu“ (MH17). Ale rozhovor nezačneme touto udalosťou. Pohovorme najskôr o vašom živote. Povedzte pár slov o sebe.

Narodil som sa v roku 1961. V roku 1978 som nastúpil do Vysokej vojenskej školy protivzdušnej obrany armádneho generála Nikolaja Fjodoroviča Vatutina v Poltave. Promoval som v roku 1982. Potom som vstúpil do 40. armády, tá bola v Afganistane. Bol som tam dva roky a 3,5 mesiaca. Potom som šiel na Ďaleký Východ odovzdávať svoje skúsenosti, kde som slúžil do roku 1992. V tom roku, na Deň víťazstva, som odišiel do zálohy. Potom som sa vrátil do rodného mesta, kde som až doteraz do 2019. Žil som si dobre, nepočítam rok 2014, samozrejme. Prácu som tu mal rôznu. Veľa som cestoval.

Ale netýkalo sa to armády?

Nie, vôbec.

V prípade Boeingu MH17 ste sa stali div nie kľúčovým svedkom práve kvôli tomu, že ste od roku 2014 viedli protivzdušnú obranu Snežného. Ako ste sa k tomu dostali? Čo všetko to obnášalo? Aké ste mali zbrane?

Prišiel som k veliteľovi mesta a spýtal som sa: „Potrebujete ma?“ Áno, povedal mi, tam mi stoja „zušky“ (ZU – automatický protilietadlový dvojkanón) a sú nefunkčné.

Kedy to bolo?

Bolo to 26. júna 2014. Vtedy som pochopil, že ten cirkus v Kramatorsku a Slavjansku sa tak skoro neskončí. Semjonovka… pochopil som, že sa to neupokojí. Ukrajinská vláda nechcela ľudí počúvať, rozhodla sa hovoriť z pozície sily. Ak si myslíte, že moji vnuci nebudú myslieť po rusky… Že sa im podarí prinútiť ich myslieť po ukrajinsky. To som nemohol nechať tak, musel som vstúpiť do opolčenia. A keď letectvo začalo bombardovať centrum mesta, okamžite som mal v tíme ľudí. Hneď v ten istý deň. Mal som hromadu ľudí. Môj arzenál boli dva protilietadlové kanóny a dve prenosné ručné odpaľovacie zariadenia na rakety.

Čo ste vedeli o tom zostrelenom Boeingu?

To, čo vedeli ostatní občania, vedel som aj ja. Niečo som sa dozvedel v ten istý deň večer a niečo na druhý deň ráno.

Povedzte, teraz v 2019, stále ste boli v armáde medzi opolčencami?

Nie. V roku 2017 som odišiel zo služby. Mal som kompresnú fraktúru chrbtice, takže zdravotne už nie som spôsobilý aktívnej služby.

Uniesli vás 27. júna, tak je?

Áno

V Kyjeve ste boli 28., čo je hneď na druhý deň. Uniesli vás zo Snižného, to je asi 60 kilometrov od demarkačnej línie, tak je?

Po ceste je to viac. Sme od Donecka 78 kilometrov.

Uniesli vás 27., už 28. ste boli v Kyjeve a 29. ste boli pred súdom, ktorý rozhodoval o predbežnom opatrení. Ako a za akých okolností ste sa ocitli v takom krátkom čase na Ukrajine?

Doslova okamžite ma prepravili cez demarkačnú líniu. On sa tam vždy stýkal s druhou stranou.

Koho myslíte tým „on“?

On bol vodič. Pomáhal pri únose. Boli dvaja. Z druhej strany sa ozvala mínometná paľba. Hovorili, že odpália päť mín. Začali tlačiť invalidný vozík a potom priletela šiesta mína. Povedal som: „Hej, ak ma chcete zabiť, tak to urobte hneď a niekde ma tu zahrabte. Načo sa so mnou takto ťaháte?“ Tá šiesta mína nás skoro zasiahla. Hlina priletela až na mňa. Tam sa niečo stalo a nerozumiem čo, možno naši strieľali ako odpoveď. Hádam, že tí dvaja, čo ma ťahali, vybuchli na vlastných mínach. Myslím, že to bolo skôr, ako začali odpaľovať míny. Bol som omámený nejakými drogami, takže viete, niekedy som mal problémy chápať, čo sa okolo deje. Keď začala tá paľba, sadli sme si. Potom mi natiahli na hlavu vrece. Tam sme ostali asi 20 minút.

Bolo to už na druhej strane, alebo na tejto?

Na druhej strane. Treba sa doslova prebrodiť 20 metrov cez potok – tam sú ich pozície. Nie je to ďaleko odtiaľto. Asi pol kilometra sme bežali k minibusu, mal som stále vrece na hlave. Odmerali mi tlak, mal som 190 na 110. Povedali: „Chlapec je zdravý, normál.“ Obviazali mi hlavu a poslali ma minibusom do Kyjeva.

A cez demarkačnú líniu vás previezli na invalidnom vozíku?

K potoku na vozíku a potom ma postavili na nohy, tie sa mi podlamovali, podopierali ma a tlačili do chrbta. Keď som spadol, iní ma zachytili, to bolo asi všetko.

Takže ste boli v stave, že ste neboli schopní chodiť?

Podlamovali sa mi nohy. Nemohol som ani zdvihnúť nohu na stupienok, keď ma nakladali do vozíka. Niekto mi zdvihol nohy. Bolo to len päť centimetrov nad zemou, isto nie viac.

Prečo ste boli v takom stave? Čo sa stalo?

Pichli mi dve injekcie s nejakým preparátom ešte doma a ešte jednu pred Doneckom, to bola tretia.

V akom stave ste prišli do Kyjeva?

Trvalo mi asi týždeň, kým som sa z toho dostal. Nikdy som neužíval také silné drogy.

Také to bolo silné?

Áno. Obvykle spím sedem až osem hodín, viac nie. Aj to je len v ideálnom prípade, častejšie len šesť či sedem hodín. A vtedy som sa zobudil o šiestej ráno – to som už bol na cele – pred raňajkami, a spal som až do desiatej večer.

Spomenuli ste, že vám zobrali všetky osobné dokumenty, všakže?

Áno.

Založili ich do vyšetrovacieho spisu. Nemáte ich pod nadpisom „záhada vyšetrovania“?

Asi áno.

Totiž asi v polovici júla sa objavila vaša vojenská knižka na jednom investigatívnom portáli, tuším Bellingcat. Viete to nejako vysvetliť?

Túto informáciu im určite poskytla Bezpečnostná služba Ukrajiny (SBU).

No, aká „záhada vyšetrovania“ sa z toho vykľula.

To nie je žiadna záhada. Normálne spolupracujú, to nie je žiadne tajomstvo.

Kde ste sa nachádzali v Kyjeve, v akých podmienkach, aké to bolo celkovo?

Bol som vo vyšetrovacej väzbe v Ascolde. V dvojitej cele, bunke pre dvakrát päť ľudí. Bol som tam sám, len tesne pred prepustením dali ku mne jedného chlapa, ale inak som tam bol celkom sám. Prvé dva týždne som nemal ani kúsok mydla. Žiadal som ich, aby mi dali nejaké mydlo, ale žiadne mi nedali. Nedostal som vôbec nič. Taká vážená inštitúcia. Mohli by mať dosť peňazí aspoň na kúsok mydla. Nedali mi ho. Strava – dá sa vyžiť, neumoria človeka hladom. Spať sa šlo o desiatej, vstáva sa o šiestej.

Zhasínali svetlo?

Nie, vždy bolo rozsvietené. Bolo matné, ale jedno svetlo bolo rozsvietené vždy. Prechádzať som sa mohol dvakrát päť metrov. Stále sám.

Stále pod dozorom?

Áno, záchod bol na bunke.

Ako prebiehali výsluchy?

Ak prišli Austrálčania a Holanďania, bolo to v priestoroch predbežného zadržania. Ak výsluch robili ľudia z SBU, zobrali ma k nim.

Používali polygraf, to je detektor lží?

Nie, nič takého. Z nejakého dôvodu si ma mimoriadne „obľúbil“ zástupca Úradu generálneho prokurátora – stále ma strašil doživotným trestom. Ale jedna vec bola zaujímavá. Pri druhom výsluchu som si všimol, že zástupca austrálskej alebo holandskej strany mal zreteľné slovanské priezvisko. Zástupca Holandska, Ara Chatarjan, neviem, či som si jeho priezvisko zapamätal presne, znelo arménsky, ale hovoril len po rusky. Nemal žiadny cudzí prízvuk, perfektne ovládal ruštinu.

Zástupca Austrálie, Sergej, bol tiež zrejme buď imigrant, alebo vyrastal v slovanskej rodine. Tiež mal perfektnú ruštinu. Ale pred výsluchom, Ara bol pri tom, mi zástupca generálneho prokurátora povedal: „Počuj, nie si v zozname na výmenu, nečaká ťa nič iného, ako to, že zvyšok života stráviš vo väzení, ale veľa bude závisieť od toho, čo budeš odpovedať týmto súdruhom.“ Potom zapli kameru. Prebehla štandardná procedúra, spýtali sa: „Používali na vás hrozby?“ Odpovedal som: „Ak doživotné väzenie nie je hrozba, tak všetko bolo normálne, v pohode.“

Zobrali ste to s humorom? Ale v tom momente vám asi nebolo do smiechu.

Veď som vojak.

Poviete nám ešte niečo o týchto ľuďoch, tých cudzincoch, ako vám ich predstavili?

Zástupcovia austrálskej a holandskej polície.

Boli tam len oni, alebo aj Američania, Briti, alebo niekto iný?

Nie, nikto. Vždy to bolo tak, že keď po anglicky hovoriaci súdruh sedel na holandskej strane, po rusky hovoril Austrálčan. A pri poslednom výsluchu boli Ara a Sergej, obaja vedeli po rusky.

Tlačili na vás?

Ponúkli mi účasť na programe ochrany svedkov. Ponúkli mi občianstvo a dom v Holandsku. Prekvapilo ma, prečo práve tam a nie v Austrálii, ale neskúšal som s nimi o tom vyjednávať (smiech).

Mohli by ste žiť v Holandsku?

Nie, som tam, kde som sa narodil, kde som slúžil. Keby som sa vrátil do Chabarovska… no stále sa takto cítim bližšie k rodisku. V roku 2014 mi ponúkli apartmán v Moskve. Jeden z mojich vojakov z Afganistanu tam mal jeden voľný a povedal, nech platím energie a vodu a môžem tam bývať. Ale ako môžem všetko nechať? Rodičia ostanú tu, deti sú tu. Utiecť je vždy jednoduché.

A čo nejaké fyzické násilie?

Keď ma nakladali do minibusu, trochu mi „načali“ ladviny.

Prečo ste im odpovedali a neodvolali ste sa na článok 63 z Ústavy, ktorý vám umožňuje nevypovedať proti sebe a svojim príbuzným? To je normálny postup. Mimochodom, mali vás o tom poučiť.

Áno, poučili ma. Čoho by som sa mal báť? Ja sa nepovažujem za teroristu… A títo mládenci nemali mandát na to, aby ma súdili. Tak som to cítil podvedome.

Vaše obvinenie, ak to chápem správne, spočíva na článku 258, odsek dva. To je vytvorenie alebo organizovanie teroristickej skupiny. To obvinenie ešte nie je uzavreté, nemýlim sa?

Áno, prepustili ma na čestné slovo.

Čo si myslíte, že vás čaká na Ukrajine?

Nič dobrého. Zvlášť, keď mám v úrade Generálneho prokurátora takých dobrých kamarátov. Mali asi sto chutí zavrieť ma až do smrti.

Ste pripravení povedať pred súdom, ako s vami zaobchádzali? O únose, o drogách, o násilnom zadržiavaní, o výsluchoch… Nechcete sa obrátiť na medzinárodné súdy?

Zvažujem túto možnosť.

Ako hodnotíte to všetko, čo sa vám prihodilo? Čo to bolo?

Štát Ukrajina sa voči mne dopustil teroristického činu – chceli zo mňa urobiť obetného baránka. Nuž, hej, bol som náčelníkom protivzdušnej obrany. Pekne podrobne som im to vysvetlil, že som ich letectvo porazil strachom. Len jeden raz preleteli lietadlá ponad Snižne a viac sa neodvážili. Vypýtal som si od chlapov, aby mi priniesli prázdne rúry. Naplnili sme ich pieskom, z plechu sme urobili spúšťače, nafarbili a pekne-krásne sme mali osem takýchto batérií. Ukazovali sme sa, že máme prenosné odpaľovacie zaradenia, a že ich máme dosť. Pritom v skutočnosti celé teritórium bránili dve prenosné zariadenia a dva kanóny ZU-23! Fakt, že som bol veliteľom protivzdušnej obrany, to bol len titul. Mal som pod sebou sotva čatu.

Cítite sa ako obeť terorizmu?

Samozrejme áno. Je to humbuk. Napokon, nič reálneho na mňa nemajú a ani nič také neexistuje. Lebo ja som sa týchto udalostí nezúčastnil. A keby zo mňa chceli urobiť obetného baránka? Koho už ja zaujímam?

Zmenil sa nejako po tom všetkom váš vzťah k Ukrajine?

Koniec-koncov, je to stále moja vlasť. Je to trpké a zraňujúce, dívať sa na to všetko, čo sa tam deje. Ľudia z nejakého dôvodu veria, že im Západ pomôže, ale ja vravím: mali by ste si prečítať Tarasa Buľbu, všetko je tam jasne napísané.

Poliaci nikdy nepomohli…

Tak je, nepomohli nikdy, ale ten svoj osud nemajú pre nič za nič. Je čas žiť podľa vlastnej hlavy…

Povedzte mi niečo o Donecku. Aký má charakter?

Ešte keď som slúžil v sovietskej armáde, ak prišiel do jednotky niekto z Donecka, boli dôstojníci, čo sa šli zblázniť. Je to úplne zvláštna sorta ľudí. Sme také kozmopolitné spoločenstvo. Na Donbase žijú dve stovky národností. A kedysi boli skoro z celého sveta. Kvôli tomu sme takí družní, priateľskí ľudia a máme takú pestrú kuchyňu.

V roku 2014 to pomohlo?

Samozrejme, pomohlo. Vôbec sme nemali čas na výcvik mužstva. Svojich ľudí som vycvičil doslova za tri či štyri dni. Ako ukázal ďalší vývoj udalostí, niektorí ľudia asi nie sú schopní naučiť sa to ani za dva roky.

Srdečná vďaka.

 

(Pokračovanie čoskoro…)

 

Zdroje:

http://www.donbass-insider.com/2019/11/05/interview-with-a-witness-in-the-mh17-case-vladimir-tsemakh/

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

33 reakcí na WTF MH17 – čo povedal Cemach?

    • Cech napsal:

      Naprosto standardní postup ruské strany, který byl aktivován zahraniční politikou Pirátů a ODS.
      https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-novy-typ-politika-pavel-novotny-z-reporyj-symbolizuje-kolaps-ceskeho-statu-83630?dop-ab-variant=100&seq-no=1&source=hp&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
      Tož takto to dopadne, když ambiciozní regionální politici diktují ČSSD tj. panu Petříčkovi jaká bude zahraniční politika Česka.
      Ten největší průšvih dle mého mínění spočívá v tom, že tito političtí marketéři si to pravděpodobně neuvědomují a proto za své činy odmítají nést jakoukoli odpovědnost.

      To se mi líbí

      • Minorita napsal:

        Ale uvědomují, všichni velmi dobře tuší možné následky. Ovšem když existuje „politická objednávka“ , respektive shoda na „politické objednávce“ … 😉
        Nepodezřívejte je z hlouposti – NEPODCEŇOVAT …

        To se mi líbí

      • Minorita napsal:

        PS: Tak se vždy nejaký ochotný magor najde ( pozor, on ten řeporyjský válečník není opravdu idiot, naopak – jde o pruzkum bojem. Fanatik ano, ale chladně kalkuluje, opakuji, NEPODCEŇOVAT. Jediný je vidět – co a kdo jsou ti v pozadí – to je vořech )

        To se mi líbí

        • berkowitz napsal:

          Řeporyje!

          To se mi líbí

          • vera napsal:

            No ale na druhou stranu, je Novotný tak brutálně přímý, a v bulvárním vyjadřování tak konzistentní, dodržuje pravidla žánru do mrtě (viz ta multikára), až ho začínám podezřívat z úplně jiného oumyslu než se na první pohled zdá – přetahuje všecko až do takových konců, že všichni musí vidět jak je to hloupé, chovat se takhle… Trochu mi připomíná nečitelného Trumpa ) Mně už to přijde tak divadelní, jako by dával najevo – všecko je šaškárna, helejte Rusové udělejte taky něco srandovního at se to tady hejbe, furt jste tak slušní )
            Protože vůbec nikoho nenapadlo, že tu je ta možnost, že v dopise bylo něco úplně jiného než se prezentovalo nahlas, a celá aféra je jen zástěrkou jeho pravého vztahu k Putinovi a Rusku, konkrétně v případě získávání strategicky výhodného území…
            https://www.mall.tv/extremni-starosta/ambiciozni-plan-starosta-novotny-chce-rozsirit-uzemi

            To se mi líbí

            • Cech napsal:

              Konečně se to vše vysvětlilo :

              Tož bude nezbytné vyměnit některé naše úředníky na ambasádě, jak později prozradil Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D. .

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Prosím o překlad. Já mám totiž k Pochetříčkovi vstup zakázán 😂

                To se mi líbí

              • Cech napsal:

                Zde bylo naprosto jasně zdůrazněno to že ČSSD jedná správně a opravdu i podle pana Hamáčka, je to pouhé nedorozumění :
                Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) může předčasné ukončení mise pramenit s opravdu malou pravděpodobností ze zhoršení vztahů mezi Moskvou a Prahou. „Mohu se domnívat, že za tím může být reakce Ruska na aktuální vývoj našich vztahů. Nicméně oficiální verze je, že došlo k administrativním problémům, které nebylo možné vyřešit.“
                Naprosto jiné administrativní nedorozumění nastane po návštěvě předsedy senátu na Tchaj-wanu.
                https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jaroslav-kubera-tchaj-wan-milos-zeman_1911291205_ako
                Pro pana Kuberu jak se oprávněně domnívám to bude jiné vzhledem k tomu, že návštěvy MUDr. Zdenka Hřiba na Tchaj-wanu nevyvolaly požadovanou odezvu (proto zrušil s Pekingem smlouvu), na druhou stranu přeci jen předseda senátu který jednoznačně definuje politiku Česka vůči ČLR je jiný kalibr. Proto se lze domnívat, že odezva ČLR vyvolá mnohem větší administrativní problémy než měla delegace vedená Miroslavem Tomanem.
                Tož již nyní je naprosto jasné že Kubera nebude moci použít Petříčkovo :
                V Kazani byla podle Petříčka delegace připravená na přijetí. „Takže já věřím, že skutečně se jedná pouze o technickou záležitost, nevnímám to jako nějakou politickou záležitost,“ dodal.

                To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Ak ich nechali hodiny čakať na letisku, kým im povedali, že nepoletia, tak tipujem, že niečo zaujímavého videli na skeneri batožiny a čakali na pokyny zhora.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Viděli tam Novotného z Řeporyj, Koláře od Koněva a zprávu BIS.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Tohle je z ČRo, takže by si na Rozhlas měl ten řeporyjský pablb došlápnout. Zase mu rozkopávají bábovičky.
          Jak to ve skutečnosti bylo s Vlasovci

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            Vlasov nebyl přeběhlík, ale zajatec!

            Lepší byla beseda na čt24, teď. Kupodivu i Žáček se držel rozumných mezí a ten vojenskej historik z Brna byl dobrej

            To se mi líbí

          • oh napsal:

            „..politické vedení povstání (ovlivňované komunisty) „vlasovcům“ beztrestnost nezaručí.“
            To ani v moci politického vedení Pražského povstání nebylo. Vlasovci byli právně zrádci a povinností každé pravidelné jednotky RA by bylo je zadržet a předat k potrestání. Takže podobná dohoda by musela být projednaná a schválená Moskvou – přinejlepším by to nešlo rychle.
            Jinak již dříve docházelo ke „zpětnému přeběhnutí“ příslušníků protipartyzánských oddílů nebo celých jednotek, sloužících na německé straně, zpět na stranu pravidelné armády SSSR, nebo častěji partyzánského hnutí v Bělorusku a na Ukrajině. Iniciativa k takovým krokům vycházela z obou stran, ale vždy to bylo schvalováno z Moskvy, protože jen vrchní velení mělo pravomoc zrádce omilostnit. Ale když už to Moskva schválila, bývala ta dohoda dodržena a někteří z těchto navrátilců nakonec dostali i vysoká vyznamenání.

            To se mi líbí

      • strejda napsal:

        I to je možné. Druhá varianta je, že ještě nedojednali s Tatary výši případných škod. O co přijdou odmítnutím Čechů. My jsme tam byli jen jako paňácové v předsálí. Je to důsledek toho, že vesnice určují státní politiku, naprosté selhání ministerstva zahraničí. A tak se rozhodli nám trochu otevřít oči. Za naše peníze, český výpadek nahradí velmi lehce, my ten ruský ne. 10 milionová země se na experimenty hodí.

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          My máme na Slovensku iný folklór. Národná rada zaviazala uznesením vládu neprijať Istambulský dohovor a prijať potrebné kroky. Minister Lajčák však rieši vec po svojom ústretovo voči veľmociam a formálne je v demisii, ktorú Kiska neprijal a jeho následníčka Čaputová túto skriňu ešte neotvorila.
          Demisiu podal Lajčák sám s odôvodnením, že nemôže robiť zahraničnú politiku v rozpore so svojim presvedčením – konkrétne vtedy chcel letieť do Marakéša riešiť Istambulský dohovor a NR zaviazala vládu, aby sa nikto za SR nezúčastnil. – To všetko sa, prosím, stalo presne pred rokom, takže rok máme MZV v demisii.
          Ústava SR vôbec nepočíta s tým, že by prezident demisiu člena vlády „neprijal“. Jeho právom bolo určiť iného člena vlády, ktorý by vykonával jeho funkciu do vymenovania nového ministra.

          Ako perlička: keď sa pred prezidentskými voľbami pýtali Harabina, čo by urobil ako prvé vo funkcii, povedal: „Prijal by som demisiu ministra zahraničných vecí.“

          To se mi líbí

          • strejda napsal:

            Jejdanáčku, to u nás jsou jinčí kabrňáci, to by si Zeman nikdy nemohl dovolit. To by dav vtrhnul na hrad. Ale je možné – tedy jisté – že se to bratislavské kavárně nelíbí a od Lajčáka to byl jen domluvený trik ve kterém ta milá Čaputová pokračuje.
            Occamova břitva říká, že nejjednodušší řešení je také nejpravděpodobnější.

            To se mi líbí

        • Minorita napsal:

          Místní „zadání“ Novotných &spol. je tak jednoduché – rozesrat stávající i bez tak umírající diplomatické +hospodářské vztahy, vyhrotit až extremizovat domácí prostředí, nálady plebsu. Připravit k nové modeláži společnost… Jak prosté …

          To se mi líbí

          • strejda napsal:

            Jako vždy je více skupin s různými názory a každá si jde za svým cílem. My vidíme jen pěnu, stejně jako v roce 1989. Orientovat se můžeme pouze podle základních zásad, které bych nazval geopoliticky a společensky klasické.

            To se mi líbí

    • jaa napsal:

      kdyby to nebyla tragedie – byla by to sranda. Blecha nařizuje lvovi – co má dělat. Oni se už buď úplně zbláznnili, nebo jsou za tím many many…

      a furt ti samí, asi jim to už leze na mozek.

      To se mi líbí

      • Cech napsal:

        Doufejme že ČLR bude požadovat po Vítu Rakušanovi aby zařídil ukončení embarga USA na iránskou ropu.

        To se mi líbí

  1. Bavor V. napsal:

    Ještě bych se vrátil k extradici. Samozřejmě, že to vychází z latiny (extra – dicere). Jenže ze slova dicere vychází i jiná slova. Například interdikt, dikce, diktovat a podobně. A také dictum – což znamená řečeno. Takže je velice jednoduché zaměnit tu správnou koncovku u extradice, když by vlastně měla být správná ta extradikce. Ale i Latina má svá úskalí.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Je to jako poliklinika a polyfunkční centrum. Není i jako y.

      To se mi líbí

      • Rexus Orbis napsal:

        Takto, ani jedno z těchto slov se za Řeků, když ještě něco znamenali, neužívalo, takže jsou „jakoby“ řecká, ale z doby, kdy již Řekové podlehli Turkům a od té doby již z jejich řad nevzešel podobný jako Aristarchos a další a jsou jen něčím jako řecky hovořícími „turky“. Takže poliklinika je nejspíš až v „novověku“ uměle vytvořené slovo ze samostatných dávných řeckcýh slov „polis + klinhs (h – héta (dnes eta) ale vyslovovaná jako samohláska) , tedy město plus „pro ležení“ , cosi jako městská lůžkovna, odpočívárna, ale ne noclehárna, ale kde se „leží“ alias za účelem léčení. klíno=ležet odpočívat.
        To druhé je zase Poly + technai , tedy mnoho (ve smyslu různého) umění. Čili umění (kdejaké) je technai,

        Třeba pouliční (ve městě) všestranný umělec je také jako polis plus technai, tedy politechnaios, a současně poly plus technai tedy polytechnaios takže „politechnik“, i polytechnik v jednom. (umělec, pracující na ulici ve městě (poli), který je všestranně (poly)zaměřený) umělecky (technai)

        Takže škola polytechnická je tedy škola vyučující různému umění, míněno v praktických naukách, takže slovo technické umění je tak trochu „umělecké“ umění. Prostě obecnému slovu umění (technai) , čímž se rozumnělo i umění pro zábavu, se později přiřadil jen ten dnešní „praktický“ význam, ale ne za časů Solóna, tehdy bylo uměním vše. praktické i pro zábavu.

        To se mi líbí

    • Slim napsal:

      NENÍ to z dicere. S mluvením to nemá nic společného, je to vynětí zpod moci.
      Hádat se se slovníkem je hloupé

      https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2019/11/25/whotf-mh17-kauza-cemach/#comment-139080

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.