Nahlédnout za Trumpa


Americká politika i nadále raduje svými nekomplikovanými kličkami. Formální začátek slyšení v rámci procedury impeachmentu prezidenta Trumpa přidává událostem nádech senzačnosti. Jakoukoli informaci z Kongresu, sesmolí v masmédiích, a oponenti se ji ze všech sil snaží podat ve světle co nejpříznivějším pro svůj tábor.

 

Třebaže primárky začnou až v únoru, je volební kampaň už odstartována. Cílem Demokratů je udělat z ní pitvu osobní složky „komsomolce Trumpa“. To umožní vyhnout se věcné debatě, ke které Demokratická strana nijak zvlášť ochotna není. Probíhá zápas mezi umírněným a levicovým křídlem, přičemž jsou levičáci*) zjevně horlivější, třebaže vědí, že jsou na federální úrovni nevolitelní.

 

Ještě důležitější je – že se Demokraté nepoučili z porážky v roce 2016, kdy se soustředili na „ruskou stopu“ a úsilí o Trumpovu osobní diskreditaci. V důsledku toho přichází do roku 2020 strana bez lákavého programu, jež by přesvědčila zklamané americké voliče o své připravenosti a ochotě odpovídat na jejich tužby. A také bez kandidáta, schopného zaujmout masy, jako svého času Bill Clinton a Barack Obama.

 

Hlavním kritériem vhodnosti kandidáta je schopnost porazit Trumpa, a to není totéž, jako přijít se zajímavým programem.

 

Kampaň tudíž bude špinavá a velmi personifikovaná – demokratičtí kandidáti se vrhnou na šéfa Bílého domu, a on jim nezůstane nic dlužen. V čerstvém průzkumu The New York Times, tvrdí 84% Američanů, že už vědí, koho budou volit a názor nehodlají měnit. Znamená to, že ke změně rovnováhy bude třeba průbojná informačně-propagandistická úsilí.

 

Nemůžeme se soustředit na vnějšek a propásnout přitom to podstatné. Reálné pochopení změn v USA probíhá, a závěry se dělají. Autor těchto řádek si se zájmem vyslechl diskusi na americké téma během zasedání Rady pro globální budoucnost, která se každoročně schází pod patronací Davosského fóra.

 

To, samozřejmě, není slovutný „hlubinný stát“, o boji s nímž  hlasitě hřímá Donald Trump. Je to ale reprezentativní paleta různých odborných směrů a politických táborů. Sympatie i antipatie, drásající společnost, se účastníci snažili ponechat stranou a soustředit se na podstatu.

 

Z jednání vyplývá následující: – Trumpa už americká elita „strávila“, takže nevyvolává šok a třasy, ale spíš přání pochopit to další. Šou, která bude pokračovat po celý příští rok, se vztahuje k boji o moc a je svým způsobem důležitá.

 

Ale ti, kteří analyzují procesy, hledí na období po Trumpovi, ať už nastoupí v roce 2021 nebo 2025. Podle rozšířeného názoru, prezident svoji práci chtě-nechtě vykonal. Dokonce, i kdyby v roce 2020 prohrál, návrat k tomu, co bylo před ním, není možný.

 

Trumpizmus je obdobím trýznivé a ohavné, nicméně nezbytné autokorekce amerického systému, který se neocitl ve stavu krize dnes, ale důsledně k němu kráčel. Je nutné obnovení zpětné vazby s obyvatelstvem – a to je, mimochodem, záruka úspěchu na mezinárodní scéně.

 

Hlavní silou USA vždycky byla nikoli vojenská, dokonce ani ekonomická síla, ale vnímání životního stylu země jako nejlépe přizpůsobeného pro úspěch a seberealizaci, schopnost přitahovat k sobě nejcennější lidský kapitál. S tím vznikly problémy, jsou potřeba změny, a dnešní prezident se stal katalyzátorem změn.

 

Donald Trump vyvolává skoro až fyziologickou nevraživost většiny zahraničněpolitického establishmentu USA. Skoro nikdo už ale nerozporuje, že se zahraniční politika neobejde bez nové koncepce americké přítomnosti ve světě.

 

Dřívější vůdcovské ambice nejsou aktuální, zato roste potřeba takového kurzu, který se stane zárukou nejen merkantilních zájmů, ale určitého systému pravidel pro USA výhodných. To není jednoduché, protože:

  • „liberální světový řád“ není v někdejší podobě obnovitelný
  • společnost silně ochladla k zahraniční politice

 

V elitě je konsensus ve vztahu k Číně – zadržovat a brzdit. Jsou různé názory na prostředky, ale cíl mají všichni stejný. Zajímavé jsou snad jen motivace. Protekcionisté a protivníci globalizace, přirozeně vidí v hospodářské symbióze s Čínou protinárodní model. Silovíci**) vyhodnocují rostoucí potenciál a bijí na poplach.

 

Ale ani stoupenci globalizmu, aktivní účasti USA ve světovém dění nejsou proti využití čínského nebezpečí k mobilizaci obyvatelstva k zájmu o dění za hranicemi vlastního území. Ve smyslu: – je třeba se postavit na odpor, jinak nebezpečí přijde sem. V podstatě jde o reprodukci modelu studené války proti Číně namísto SSSR, v zájmu překonání instinktivního izolacionizmu podstatné části Američanů.

 

Je zajímavé, že v celé této obsažné diskusi Rusko prakticky chybělo. Na celý rámus posledních tří let účastníci hledí jako na vyloženě vnitropolitické záležitosti.

 

Ve věci zahraniční politiky nepovažují Rusko za prioritu, a hlavně – za dlouhodobý faktor. Musíme si vyložit, zda je to dobře nebo špatně, ale obecný obrázek je dnes takový.

 

Fjodor Lukjanov***)

 

https://globalaffairs.ru/redcol/Zaglyanut-za-Trampa-20256

 

*)            Jde o, v dnešní době zjevné (a nejspíš i záměrné) matení pojmů – ti, které Západ označuje za „levici“, mají                 s levicí pramálo společného.
**)         Představitelé armády, tajných služeb a zbrojního průmyslu
***)       Fjodor Lukjanov (1967) – šéfredaktor časopisu „Rusko v globální politice“ od jeho založení v roce 2002,               profesor VŠE v Moskvě, vědecký ředitel Mezinárodního diskusního klubu „Valdaj“

 

Překlad:    191115

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Nahlédnout za Trumpa

  1. strejda napsal:

    Zajímavé informace, ale v zásadě tušené, protože odpovídají vývoji světa jak ho vidíme. Je to výměna jednoho hegemona za více vyrovnaných sil. Otázka již není zda se to dá změnit, ale jak to proběhne a na jaké úrovni se to zastaví. A také co to světu přinese. Možná je to i tom, kolik hlavních sil bude. USA, Ruska Čína jsou jasné, neznámá je Indie. Brazílie a Japonsko nenabraly dech ale mohou do ledačeho zasáhnout. Obzvlášť když se uvolní vztahy s USA.

    To se mi líbí

  2. jaa napsal:

    pardon za MT ale tohle… 🙂 🙂
    http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/ceho-je-moc-toho-je-prilis-aneb-vaclav-havel-basnikem/

    je ouvej 🙂 🙂

    To se mi líbí

  3. hans napsal:

    Zachytil jsem hezkou „konpirační spekulaci“ na téma prezidentské volby 2020 a Demokraté: „nejdříve s Bidenem a (vědomě neúspěšným) Trumpova impeachmentem seženou ovečky do jednoho velkého stáda, pak Biden odejde s poukazem na ukrainagate a do čela dají alternativního kandidáta, nezkompromitovaného a oblíbeného, správného pohlaví i správné barvy kůže. Michelle Obamovou.“

    Jen jestli na to budou mít koule.

    To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    a další OUvej MT
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Tohle-vyvola-bouri-Mizi-nam-penize-CT-je-na-dne-umira-Ruseni-poradu-prodej-majetku-Propousteni-Poslanec-tal-do-ziveho-604084
    docela chápu, že je nechali projít – jediná cesta jak její moc zrušit…..a celkem pro politiky bezbolestně.
    Cajti pak budou hledat kam se ty miliardy poděly a……

    To se mi líbí

  5. Bavor V. napsal:

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.