Jak mne bolely nohy


V neděli bylo krásně, dokonce padaly i teplotní rekordy, a tak jsme vyjeli na výlet na hrad Kašperk. Znamenalo to dojet na parkoviště u restaurace Rychta na Račánku, dojít si na oběd a pak posilněni vyrazit směrem k hradu. Chtěli jsme vidět i doplňkový hrádek, který byl zbudován na protější skále na místě, ze kterého by nepřátelé mohli vlastní hrad snadno ostřelovat. Stával totiž o několik metrů výše, než vlastní Kašperk.

Představovalo to vydat se jinou a delší cestou, než je tradiční.  Přes osadu Žlíbek, prý po „Naučné“ stezce ochránců hranice. Naučného tam ovšem nebylo vůbec nic. Ono tam totiž nebylo takřka nic, jen jedno dřevěné vyřezávané koryto na vodu staré asi 150 roků.

A také místní kaplička.

Uprostřed osady odbočka směrem k Pustému Hrádku s poznámkou, že je postaven ve výšce přes 900 m n.m. Sice jsem jej chtěl vidět, ale to převýšení mne dost zarazilo. Nešli jsme tudy. Až na další odbočce, kde byla tabule s informací o  nedaleké hraniční pevnosti, jsem znejistěl. Kudy a kam na Kašperk? Samozřejmě, že bylo nutné se vrátit na odbočku k Hrádku a absolvovat ono téměř stometrové převýšení. Na zhruba třech stech metrech trasy. Cesta se také mění z běžné asfaltové komunikace na lesní pěšinu. Ve chvíli, kdy už si myslíte, že stoupání konečně končí, objeví se před vámi zřícenina Hrádku ve výši asi dalších dvaceti metrů. Naštěstí těsně pod hrádkem stojí dvoje dřevěné schody. K nim se ovšem musí člověk dohrabat po kamenech a kořenech.

Výstup na Hrádek je ovšem odměněn nádherným výhledem do kraje. A v tak slunečný podzimní den je ten rozhled ještě úžasnější. Samozřejmě před vámi leží jak na dlani Kašperk.

Už jen kousek, pomyslíte si. Ale ten kousek představuje „horolezecký“ sestup k patě hradu. Můj dojem byl ten, že jsme zvolili správný směr, protože pokud bychom měli stoupat od Kašperku, čekalo by nás lezení mnohem náročnější.

Samotný hrad je vlastně jen poněkud zrekonstruovaná zřícenina. Jak vypadá nádvoří hradu můžete vidět ve filmu Anděl Páně. Veškeré exteriéry byly točeny právě tam. Jenže pokud byste očekávali i interiéry odpovídající filmu, byli byste velice zklamáni. Mezi oběma věžemi je totiž pouze prázdný prostor. Jen obrázek v jednom z oken ukazuje, jak byl palác konstruován.

Vlastní prohlídka probíhá vlastně jen západní věži. A probíhá po patrech, což představuje pětkrát schodiště nahoru, stejně tak dolů. Pro nohy, které mají za sebou výstup a sestup za účelem návštěvy Hrádku, další záběr. Ale kdo i toto absolvuje, nebude litovat. I výhled z podkroví věže je úchvatný. Hlavně, když se podíváte zpět na Hrádek a představíte si, jak jste tu „kozí stezku“ dobrovolně absolvovali.

Cestu zpět na parkoviště jsme pochopitelně zvolili už tu tradiční, tedy po spojovací asfaltové komunikaci.

Nohy bolely opravdu silně, ale ten pocit z prožité krásy i horského vzduchu všechno bohatě vyvažuje.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Jak mne bolely nohy

  1. K-k. napsal:

    ale ten výhled za to opravdu stál! 🙂

    To se mi líbí

  2. vonrammstein napsal:

    Zkuste si někdy dojít ze Srbska do Svatého Jana pod skalou. Je to jenom 5km, ale ten poslední kilák je na lanovku. Poprvý jsem to nedal, zůstal jsem pod skalou. Podruhý už jo, ale potřetí už to zkoušet nebudu. Stoupání v úhlu nad 45 stupňů mi nedělá dobře.
    S tím malým protihrádkem jste mi připomněl můj původ. Narodil jsem se na malém hrádku Ramstein,
    https://www.castles.nl/ramstein-castle
    který byl postaven jako předsunutá útočná pevnůstka a zásobovací stanice pro otravování hradu
    Ortenbourg. Moc se nám nedařilo, pevnost to byla přepevná.
    Ta zříceninka Ramsteinu mi pořád patří, přinejmenším morálně. Ale nehodlám s tím nic dělat, krom simultánního chátrání.

    Liked by 1 osoba

  3. vonrammstein napsal:

    Tak tohle jste ještě nejedli:

    To se mi líbí

  4. vonrammstein napsal:

    Mám Vás rád, Mariane. Příští léto, Ružomberok, osobně. Prostě si s Váma chci potřást rukou. A pozvat Vás do Ludrovej.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.