Pozor na pohádky o suchu


Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

15. září 2019  14:00

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody. Prší víceméně pořád stejně, jediným problémem je vodu udržet v krajině, píše v eseji agrární analytik Petr Havel.

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Neuplyne dne a téměř ani hodiny, aby se veřejnost u nás nedozvěděla nějaké další údaje o pokračujícím suchu, jeho důsledcích či příčinách a také plánech, jak suchu v následujících letech čelit. A to i v době, kdy týdenní srážky činí třeba i 200 nebo 300 procent v porovnání s dlouhodobými srážkovými úhrny, jako tomu bylo podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) například v prvním letošním zářijovém týdnu.

Nutno přitom podotknout, že zmiňovaný počátek září nebyl ani zdaleka jediným obdobím, kdy letos nad naší zemí nadstandardně pršelo. Od začátku roku do konce července ostatně také v ČR spadlo prakticky stejné množství srážek (91 procent) jako v průměru v letech 1981 až 2010. A celkový letošní deficit srážek v té době činil podle ČHMÚ 40 mm, což je v zásadě jeden silnější déšť.

Soudím, že v současné době je již tento deficit definitivně smazán, a i když máme před sebou do konce roku ještě něco přes tři měsíce, je prakticky jisté, že rok 2019 nebude možné označovat jako v pořadí šestý suchý rok v řadě, což se ovšem ještě donedávna dělo. Jisté však také není, zdali bude v intenzitě deště letošní rok spíše výjimkou, anebo bylo naopak výjimečných předchozích pět let.

Týmy výzkumníků u nás a zejména v zahraničí ale už „vědí“, jak to bude za pět, za deset, dvacet, padesát, nebo dokonce sto let. To jsou docela nebezpečné spekulace, protože mohou zavdávat (a také již zavdávají) ve svatém boji proti suchu podklady pro nesprávná a většinou také drahá řešení.

Že přitom alespoň nad územím Česka prší desítky let plus minus stejně, je odborné veřejnosti dlouhodobě známo. Prší ale jinak, nerovnoměrně, přičemž obvykle se ona nerovnoměrnost vykládá posunem období, kdy v minulosti pršelo, do jiných částí roku. A také rostoucí intenzitou srážek v podobě přívalových dešťů. To je jistě pravda, téměř se ale nemluví o nerovnoměrném rozložení srážek i po tak malém území, jako je Česko.

Rozdíly, i ty plynoucí z historických statistik (tedy nejen z poslední doby), jsou ovšem obrovské – srážkové průměry kolísají na různých místech naší země přibližně od 400 mm ročně až po zhruba 1 450 mm ročně. Což zároveň ukazuje na ošidnost zprůměrovaných statistik, také ale na to, co je opravdu systémovou výzvou pro vodní bilanci naší země, pokud tedy hovoříme o vodě pitné. Totiž vytvořit technické předpoklady pro transport vody po republice z míst s dostatkem dešťových srážek do míst s jejich nedostatkem.

V některých regionech (Královéhradecký kraj) přitom již existují vodárenské soustavy, které jsou schopny potřebné množství vody pro zásobení obyvatel přečerpávat sem a tam.

Pro ČR jako celek to ale zatím plošně neplatí.

Kubíky nezmizely

I když je veřejnost systémově bombardována prognózami o tom, jak se naše země může v budoucnosti ocitnout „na suchu“, bylo by vhodné nebrat takové scénáře příliš vážně. V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. Jen pro zajímavost – zemědělství v naší zemi spotřebuje zhruba 3 procenta vody v podobě závlah; často uváděný údaj o tom, že zemědělství spotřebovává až 70 procent vody, se týká zahraničí a zemědělské produkce v subtropických a tropických oblastech.

Ať tak či tak, žádný ze scénářů, včetně těch nejvíce katastrofických, nepočítá s tím, že by nad střední Evropou přestalo pršet. Vody shůry tedy máme dost, jediný (a zásadní) problém je, že vodu z dešťů nedokáže vsáknout v potřebné míře naše zemědělská ani lesní půda.

Přesto lze i letos psát o suchu v Česku každodenně a bude tomu tak i příští rok a další roky, pokud budeme mluvit o hladině podzemních vod nebo o oblastech, které nedostatkem vláhy trpí dlouhodobě, jako je Rakovnicko a okolí ve srážkovém stínu Podkrušnohoří. Hladiny podzemních vod se totiž vyprazdňovaly řadu let a řadu let také bude trvat, než se (a kdo ví zdali vůbec) vrátí na původní stavy. A to i kdyby několik let nadstandardně pršelo. Mimo jiné se totiž nedoplňují kvůli již zmiňované omezené schopnosti krajiny (půdy) vodu zadržovat.

Za těchto okolností se přitom jeví jako ne příliš strategické zajišťovat zdroje pitné vody pro obce nenapojené na veřejné vodovody právě ze zdrojů podzemních vod, prostřednictvím vrtů. To je teď velká móda, a stejně jako je to v přírodě ve všem, lze takové řešení v některých lokalitách skutečně použít, ne ale plošně. Nárůst odběrů podzemních vod prostřednictvím vrtů totiž zdroje těchto vod dále vyčerpává a navíc lze očekávat, že podzemní voda v budoucnosti podraží – již několik pokusů k tomu bylo v minulosti učiněno, a přestože byly zatím neúspěšné, určitě se nějaký z dalších pokusů ujme.

Bylo by to mimochodem spravedlivé, podzemní voda je dvakrát až třikrát levnější než voda povrchová (mluvíme-li o vodě k pitným účelům) a mimo jiné jsou i kvůli tomu v ČR rozdíly v poplatcích za vodné a stočné. To je však úplně jiný příběh, důležité je, že podzemní voda je obecně cennější a její zdroje bychom měli přednostně chránit, ne z nich více a více ubírat.

Sprchování to nevyřeší

Není to ale jen krajina, která nedokáže v potřebné míře zadržovat a vsakovat vodu, na což velmi často poukazují zejména lidé z měst. Jenže i města a obce mají na suchu v Česku svůj podíl, neboť je jejich plocha z podstatné části pokryta neprostupnými povrchy, jako je asfalt a beton, a navíc takové povrchy zvyšují teplotu vzduchu a vyhánějí jej do velkých výšek spolu s vodou odpařovanou v podobě páry. I ta nejhůř obdělávaná půda přitom vsákne na rozdíl od betonu alespoň něco.

Nesvádějme proto nedostatek vláhy (mimochodem často lokální) na nedostatek deště, ale ani na tu či onu část společnosti. Vláhy je a bude dost, a kolik z miliard kubíků vody, které ročně spadnou na naše území, dokážeme využít, záleží jak na struktuře krajiny, na architektuře měst, tak třeba i na rozvojových plánech obcí a z nich plynoucích záborech kvalitní zemědělské půdy.

Základ řešení je nicméně skutečně v krajině, v její vyšší členitosti, což mimochodem není věc velikosti zemědělských podniků, ale způsobu jejich hospodaření. Pestrá a terénními prvky členěná krajina je samozřejmě vůči suchu i různým škůdcům odolnější, stejně jako pestrý a členitý les, což se aktuálně řeší v novele lesního zákona.

Že bychom ale zlepšili vodní bilanci Česka tím, že se budeme méně často sprchovat nebo používat šetřiče vody, to je představa veskrze naivní. Ve skutečnosti jsou totiž nástroje, které můžeme ovlivnit (množství srážek asi těžko) a které skutečně mají zásadní význam v prevenci rizik sucha, pouze dva: zadržet více než dosud vodu z dešťů v krajině – a sázet stromy. Nejen v lese, ale i mimo les a ve městech a obcích.

Autor: Petr Havel, agrární analytik

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/sucho-agrarni-analytik-komentar-esej-klimaticka-zmena-zemedelstvi.A190914_141532_ekonomika_rts?&utm_source=twitter&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop

A a niečo od bratov

https://www.parlamentnelisty.sk/arena/rozhovory/Mainstreamove-riesenie-klimatickej-zmeny-je-drahe-s-neistym-koncom-aj-s-upadkom-ekonomiky-tvrdi-hydrolog-317114

Příspěvek byl publikován v rubrice twitter se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

31 reakcí na Pozor na pohádky o suchu

  1. Cech napsal:

    Baktuální Petr Havel se vyjímečně dotkl reality a napsal téměř pravdu.

    Ovšem nad čím tento Baktualista plesá spolu s Piráty a demokratickým blokem je :
    https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/babis-uz-neni-druhy-nejbohatsi-obcan-cr-40297490?dop-ab-variant=18&seq-no=1&source=hp
    Tož asi tak, dobrá věc se zadařila a nějaký agrárník přeci nemůže být před bankéřem a továrníkem.

    To se mi líbí

  2. Joda napsal:

    V tom článku je o vodě řečeno vše po lopatě. Jenže ekoalarmisté ho číst nebudou a pokud si ho přečtou, tak mu věřit nebudou.
    Mimochodem, podobně jako na Hradecku je i na sev. Moravě tzv. „Ostravský oblastní vodovod“, který umožňuje přeposílat vodu ze tří vodárenských nádrží (Kružberk, Šance a Morávka) do různých míst. Na Ostravsku nedostatek pitné vody nehrozí, protože nad Kružberkem je ještě velká zásobní nádrž Slezská Harta (to je ta, co o ní J. John v pořadu „na vlastní oči“ tvrdil, že byla postavena zbytečně).

    To se mi líbí

    • Josef K. napsal:

      Přesně. Jen pro upřesnění – v pořadu „na vlastní bulvy“ to byl Radek John, ne J. John.

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Škoda, že Radek John nestihl také napsat nějaké Večery na slamníku. To by mohlo být povzbuzující čtení… 🙂

        To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      Uběhl zase nějaký pátek a slíbil jste, že nás budete informovat. Tak si dovolím:
      „Jak se nyní daří, příteli“?

      To se mi líbí

      • joda napsal:

        Je to zatím OK. Dokonce na kontroly už musím jezdit jen občas.

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          … chvála Bohu a ručičkám operatérů a všemu tomu zdravotnickýmu personálu v našich nemocnicích. Je dobře, že jodové měli, mají a já doufám, že i nadále budou mít naději. Jen se modlím, aby to zdravotnictví nepřivedli cu grunt jako to školství. Moc vám to přeju, příteli.

          To se mi líbí

  3. Josef K. napsal:

    Autor má doslova a do písmene pravdu, což musí být zřejmé každému, kdo se nenarodil včera a kdo netrpí těžkou slabomyslností.
    Omlouvám se, ale rád bych se ještě vrátil k diskusi k článku Márne hľadanie génu homosexuality. V ní jsem jako příklad teratogenu uvedl lék Thalidomid. S tím nesouhlasil Jiří Jírovec, který uvedl: “Thalidomid (contergan) byl bezpečně užíván většinou žen. Problém byl v tom, že napravoval genetickou vadu, která vedla ke spontánním potratům, jimiž se „příroda“ bránila narození neúplných plodů.” Já jsem uvedl, že je vedle a dodal jsem, že malformace končetin Thalidomid způsoboval blokováním činnosti proteinu cereblon (CRBN). Nato brtníkvbrlohu napsal: “Chyba – bránil spontánnímu potratu poškozených plodů! To se vědělo už v 80tých letech.” Na tuto reakci jsem náhodně narazil až nyní a právě na ni chci reagovat. Jestliže brtník píše, že to se vědělo už v 80tých letech, tak já se ptám, o co se toto vědění opíralo. Může mi k tomu uvést zdroj tohoto vědění, nebo to bylo jen jedna paní povídala. Já jsem ve svém tvrzení vycházel z článku uveřejněného v roce 2010 v prestižním vědeckém časopise Science. V publikované práci je popsáno a doloženo, že Thalidomid způsobuje malformace končetin a to právě tím, že se naváže na protein cereblon a blokuje jeho činnost. Článek je výsledkem výzkumu týmu, který vedl M.D. Hiroshi Handa Ph.D. (tehdy profesor Tokyo Institute of Technology, nyní profesor Tokyo Medical University). Odkaz na článek přikládám. Jestliže podle Jiřího Jírovce a brtníkavbrlohu Thalidomid neměl teratogenní účinky, ale naopak pouze bránil spontánnímu potratu poškozených plodů, tak je žádám, aby v diskusi uvedli odkazy na nějaký zdroj této informace (ale publikovaný ve vědeckém časopise, ne v ábíčku nebo třeba v Blesku). Výrobce Conterganu Chemie Grünenthal se v roce 2012 obětem jeho teratogenních účinků omluvil a na svých webových stránkách píše: “Die Contergan-Tragödie ist und bleibt Teil der Firmengeschichte von Grünenthal. Grünenthal und die Eigentümerfamilie bedauern die Folgen der Contergan-Tragödie sehr. Für Grünenthal ist es von moralischer Bedeutung sich gemeinnützig zu engagieren, um die Lebenssituation der Contergan-Betroffenen nachhaltig zu verbessern. Wir haben den Anspruch, mit den Contergan-Betroffenen gemeinsam Projekte zu definieren, die eine bedarfsorientierte und konkrete Hilfe darstellen.”

    Click to access Ito.SOM.pdf

    To se mi líbí

  4. K-k. napsal:

    OT – když už jsme u té Gréty: Její rodinka rozhodně nezahálí https://heavy.com/news/2019/09/beata-ernman-thunberg/ rodiče jsou zřejmě opravdu zcela bez zábran…

    To se mi líbí

  5. oh napsal:

    Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. (Al Gore, 2006)

    Na záchranu Země máme dvanáct let, třídit nestačí.. (mluvčí studentských klimastávek Petr Doubravský, 2019)

    To se mi líbí

  6. Bavor V. napsal:

    Nějak se nám Greta hroutí.
    https://www.info.cz/nazory/zrno-posedlost-klimatickych-aktivistu-aneb-proc-potrebujete-nekam-letet-43047.html
    Brtníka žádám o prohlédnutí fotogalerie a odhad diagnosy. Když se může takto na dálku diagnostikovat Zeman, proč ne Greta. Jako laik bych se mohl ve svém odhadu zmýlit.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.