ZÁKLADOVÉ DEŠŤOPISU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO.


Závěr z knihy pojednávající vývoji srážek na území českých zemí. Stále se vrací myšlenka, že velký vliv na množství srážek a tím i na ochlazování či oteplování vzduchu mají lesy. Tedy čím více lesů, tím více srážek a tím nižší teploty.

Závěrek.

Majíce na zřeteli hlavní a vedlejší tuto sestavené výsledky dosavadního pozorování ombrometrického, v němž se dále pokračuje s odůvodněnou nadějí, že budou tím ještě více potvrzeny, smíme se nyní obrátiti i k národohospodářské otázce nyní v popředí stojící, zda-li možná žádoucím způsobem upraviti naše vodopisné poměry vůbec a s úspěchem provésti dávno již obmýšlené vodní spojení Vltavy s Dunajem zvlášť.

Spojujeme tuto z časových příčin obé otázky, ač nutně nesouvisí a zejména první bez druhé může obstáti; nebo naše řeky mohou býti co nejpřiměřeněji upraveny, aniž by o kanálu Česko-Rakouském bylo řeči!

Poněvadž zřídla a prameny vodní svou hojností závisí jedině na množství srážek atmosférických — odjinud vody se jim nepřivádí — poskytuje se potokům našim a řekám z nich vznikajícím tím více vody, čím více jí spadne buď deštěm nebo sněhem, jakož učí zkušenost nejobyčenějši: neprší-li dlouho, vysýchají potoky a řeky; prší-li však mnoho, jeví se tu přebytek vody často i přes nenízké břehy vystupující.

Přehlédneme-li tedy roční průběh vodní meteorisace dle jednotlivých měsíců, jak byl v odd. V. vypsán, a uvážíme-li zároveň, že u nás v Čechách se zimní srážky jeví v podobě sněžení, přijdeme velmi záhy asi k těmto všeobecným závěrkům:

  1. Prosincové a březnové maximum vodních srážek splývá účinkem svým u vod tekutých v jedno, jelikož sníh v prosinci a následujících měsících zimních na horách v hojném množství spadlý teprva v březnu taje a vodou svou rozmnožuje odtok Četnými dešti březnovými spůsobený. Vysoký stav vody, jakýž se s počátku jara v našich potocích a řekách jeví, jest tedy výslednicí dvou složek nad jiné velkých, více méně ku platnosti přicházejících.

Spojí-li se pak tu značné maximum prosincové s neobyčejně velkým maximem březnovým i co do času přesně, jakož se někdy stává, že vysoké spousty sněhu silnými a dlouho trvajícími dešti březnovými v krátké době se roztají a obojí voda rychle odtéká s pohraničných svahů ke středu země, odkudž jediným řečištěm Labským z Čech ubíhá, nastávající dva zjevy prospěchu země stejně na odpor a sice

  1. a) vznikají zhoubné povodně, škodící tlakem proudící vody a odnášením orné půdy, a
  2. b) vyprazdňují se rázem velké zásoby vody, kteréž delší dobu by měly živiti četné potoky naše.
  3. Podobným spůsobem, avšak obyčejně jen slabší měrou jeví se maximum letní, připadající tu na Červen, onde na Červenec; i jím se spadlý stav tekutých vod našich značně zvyšuje, takže sloužili může plnou silou i lučnímu hospodářství i obchodu. A že zjev tento tak škodlivě může působiti svou nemírností jako předcházející, jest dostatečně v Čechách známo, kde zejména deště Svatojanské vzbuzují nemilé upomínky.
  4. Nastávající pak ochabování vodní meteorisace od srpna přes listopad trvající spůsobuje z pravidla neutěšený zjev velmi nízkého stavu vodního, takže v této podzimní době nejvíce se cítí smutný osud našich poměrů hydrologických jindy tak příznivých. Právě v době roční, kde by se nejvíce užívalo dopravní síly vody tekuté, jest jí nejméně, poněvadž tu srážek vodních ubývá v celku, byť i zde onde srpen nebo říjen výjimkou dešti oplýval.

Uvážíme-li jen okolnosti tuto povšechně vytčené a příčiny hojnější meteorisace vodní dříve uvedené, snadno poznáme, jakými směry říditi nutno všechny prostředky, aby se neutěšený stav našich vod živých opravil. Směry příslušné jsou tu hlavně dva a sice:

  1. aby se průměrné množství srážek vodních zvýšilo, a to především v celých středních Čechách;
  2. aby se spadlé množství vody přiměřeně rozdělilo a sice nejen ve svých srážkách, nýbrž i v odtoku.

Stran požadavku prvního učí nás ombrometrická zkušenost, že množství vodních srážek, závisíc především na místní výšce nadmořské [viz vzorec (2)] a pak na ochlazujících vlivech okolí, zvýšiti možná jen sesilněním vlivů těchto, jelikož nelze polohu celé krajiny nějaké do výše vypnouti. Vlivy uvedené možná však zvýšiti dvojím spůsobem a sice

  1. a) zalesňováním hlavně horských strání a plání, jakýchž se čítá hojnost v celých Čechách, a
  2. b) zavodňováním, zejména rozmnožováním rybníků, kteréžto druhé opatření nanejvýš slouží i vyplnění požadavku druhého, takže tím nabývá důležitosti nadobyčejné.

O potřebě a důležitosti zalesňování půdy ladem ležící anebo k jiným účelům méně schopné netřeba šířiti tuto slov; starajíť anebo majíť se o to starati orgány veřejné, takže všechen zdar nebo nezdar na jejich vrub klásti nutno. Poznamenati však sluší, že úspěchy snah k udržení lesů směřujících nejsou příliš potěšitelný.

Jak prof. Dr. K. Kořístka ve spise „Příspěvky ku statistice lesů v Čechách“ (Praha, 1885) s velkou pílí a svědomitostí vyšetřil a na str. XLI přehledně sestavil, ubylo v Čechách od r. 1850 až do r. 1875 přes 33 tisíc hektarů lesa, což představuje 2’2% veškeré lesem pokryté půdy zemské. Tím se stalo, že v Čechách, kdež dlouho připadala třetina plochy na les, neobnáší nyní více nežli 28’4 % celého povrchu a nedosahuje tedy ani 33‘5% , jimiž se honosí mocnářství Rakousko-Uherské v celku ‚).

A tu ještě není rozdělení stejné, nýbrž liší se v této příčině území některá dosti značně od sebe. Připadáť z veškeré lesní půdy

15,2 % na českou nížinu,
20,8 „ „ dolní Ohři,
37,8 „ „ Krkonoše,
38,2 „ „ území Berounky,
38,3 „ „ Šumavu,
51,0 „ „ Rudohoří,

z čehož zároveň poznáváme, kam by směřovati mělo úsilí našich lesníků, kdyby se o přiměřené rozmnožení lesů jednalo.

Co se však týče zavodňování půdy neboli vlastně rozmnožování povrchu vodou pokrytého, kterýž výparem svým nejen ochlazuje, nýbrž i vlhčími činí sousední vrstvy vzduchu, o tom není pochybnosti, že přese všechnu svou důležitost klimatologickou, jaká v něm vězí, nedoznává té pozornosti, jaké zasluhuje. Kus lesa vymýtiti, podléhá zákonu; všechny rybníky však zrušiti, záleží jen na soukromých nárocích.

A podlé toho se i v Čechách hospodaří. Kdežto v předešlém století se u nás čítalo přes 20000 rybníků, zaujímajících značné procento celého povrchu, bylo jich již r. 1820 tak málo, že ani 1 ½ % země (jen 13’/3čtv. míle) nepokrývaly, r. 1837 měřily jen 9čtv. mil a r. 1862 uvádí se jich sotva 8000, majících povrchu 7čtv mil; dnešního dne však jest jich ještě mnohem méně, takže rybnikářství české v dřívějších stoletích tak slavné blíží se skoro svému konci.

Aby se tedy stala náprava na poli tomto, jest žádoucno, aby se nejen bývalé rybníky, pokud se tím nepoškozují nutné zájmy hospodářství polního, opět vodou napustily*), nýbrž i nové nádržky vodní zřizovaly, hlavně v pustých roklích, jichž se hojný počet vyskytuje u všech našich hor pohraničných, takže by aspoň jimi se nahradilo, co by rybníky nebylo dosaženo. Výsledek opatření takového byl by dvojí: Vodní povrch ochlazující a vlhkost zvýšující byl by značně zvětšen, zároveň by pak rozmnožen byl počet jímek, v nichž se jarní přebytek vody zachycuje a do podzimku chová, kde lovení ryb přirozeně vede k jich postupnému vyprázdnění.1)

Poučný přiklad hospodářství takového poskytuje nám Třeboňsko, kde vzorná soustava rybníků na počátku XVI. století Rožmberky založená a tak zvanou „zlatou stokou“ stále živená chová po celé léto hojnost vody, takže na podzim, kde vodní srážky se uskrovňují, plně nahražuje schodek takto povstávající. Reka Lužnice, jediný to odtok celé soustavy, nikdy nemá takového nedostatku vody, aby nedostála úkolu svému národohospodářskému, nejlepším dokladem jsouc učení našeho, že umělými jímkami, rybníky a nádržkami horskými možno jarní maximum opanovati a regulovati tak, že ani bezúčelně rychle se nevytratí, ani povodněmi neškodí, nýbrž dle potřeby se na dobu nouze uschovává a dle libosti rozděluje.

Druhá soustava podobná byla v téže skoro době založena na Pardubsku od Pernstýnů, hlavně kolem Bohdanče, ana sloužila k udržování jarních vod s boků Krkonošských do Polabské roviny se hrnoucích; i tato hojnost rybníků velmi dobře odpovídala obojímu účeli svrchu vytknutému, jakož poznáváme nyní z opaku. Po nerozvážném vysušení těchto velikých nádržek vodních stala se krajina sušší, Labe pak má odtud na jaře škodlivý přebytek a na podzim značný schodek vody, takže nárokům národohospodářským nevyhovuje měrou dřívější. A pole i luka, jichž nabyto vysušením, nestojí za mnoho!

Aniž bychom uváděli dalších příkladů, poznamenáváme již nyní, že první podmínka regulace řek našich jest obnovení nebo nahražení rybníků hlavně poblíž úpatí hor pohraničných, aby se v nich přebytek vod jarních uchovával ku potřebám podzimním. Budou-li tímto spůsobem výstřednosti vodního stavu řek našich napřed co možná zmírněny, provede se pak upravení jich břehů shora počínajíc tím snadněji a laciněji.

A co platí o maximu jarním, stane se zajisté i s maximem letním, kteréž pak může sloužiti jako doplněk zásob vodních od té doby odtokem a výparem již částečně ztenčených.

Otázka první, zdali možná upraviti žádoucí měrou naše vodopisné poměry vůbec, rozděluje se tedy přirozeným spůsobem v otázky dvě a sice

  1. jak snížiti účinky jarního a letního maxima vodních srážek, aby neškodily svým odtokem, a
  2. jak zvýšiti podzimní minimum vodních srážek, aby se umožnila nepřetržená splavnost řek našich.

A k oběma otázkám dáti sluší především odpověď první, aby se zřídila přiměřená soustava velkých jímek co vodosvodů a zásobáren vodních, k čemuž pak teprva druhá odpověď se řadí, aby se regulováním břehů trvale opanoval odtok vod. —

Co se konečně týče druhé otázky tuto na počátku vytknuté, zdali možná s úspěchem provésti vodní spojení Vltavy s Dunajem, i k jejímu řešení poskytují nám dosavadní výsledky ombrometrické hojné a závažné látky.

Uvážíme-li totiž, že nadmořská výška Vltavy pod Vyšším Brodem při zatáčce na sever měří 540 m, kdežto hladina Dunaje v Linci jen 225 m vysoko leží, poznáme ihned, že by při obmýšleném spojení obou řek voda přepadala k Dunaji, tedy se ubírala Vltavě a to měrou nemalou, jelikož by při značné výši horského hřbetu, kterýž tu pomocí komor nutno přestoupiti, velmi mnoho vody bylo zapotřebí, aby se četné tyto komory střídavě napájely.

Ptáme-li se však, možná-li Vltavě tolik vody odebrati, odpovídá nám výsledek dosavadního pozorování ombrometrického

  1. že v celé Šumavě nyní značně ubývá průměrného množství ročních srážek vodních;
  2. že na úbočí Šumavy do Cech skloněném mnohem méně prší nežli na straně Bavorské, a
  3. že právě území, z něhož pochází Vltava, až ku Brodu Vyššímu, poměrně málo má vodních srážek.

Zvláště pak poznáváme z dosavadního měření, že připadá na stanici

Andreasberk   800 mm,
Brod Vyšší     768 „
Bukovina      1270 „
Hirschbergen 994 „
Kaltenbach    965 „
Knížeplán    1181 „
Kvilda         1180 „
Neuhäuseln  834 „
Neutkal          958 „
Plockenstein  798 „
Purstlink      1454 „
Šatava           730 „
Schwarzbach 632 „

tedy průměrně na krajinu těmito stanicemi vyznačenou jenom 966 mm ročně, z čehož souditi možná, jak málo vody se z těchto srážek dostane do proudu Vltavina. Tím se vysvětluje též nízký stav vody na horní Vltavě, jaký v letě tak často jest na závadu voroplavbě zde nad jiné spůsoby dopravní důležité.

Není dosud přesně vyšetřeno, zdali by stačila všechna voda pod Vyšším Brodem odtékající ku pravidelnému udržování plavby kanálové, zejména i v letech suchých, v nichž dle předcházejícího výkladu přede více nežli polovička průměrného množství vodních srážek k zemi dopadá; ale i kdyby tomu tak bylo, kde by se pak vzala voda pro další tok Vltavy, jak by potom vypadala plavba mezi Budějovicemi a Prahou? A o výnosnosti nebudiž ani zmínka učiněna!

Kdyby i nesmírný náklad se strany jedné a nejistý prospěch se strany druhé zřejmě nestavil se na odpor podniku jinak velmi lákavému, nedostatek vody k tomu stále potřebné činí tedy jeho provedení nemožným. Co na počátku tohoto století za poměrů mnohem příznivějších seznal důmyslný Gerstner býti neúspěšným, to bylo by dnešního dne zároveň nerozumným plýtváním peněz. I možná tuto vysloviti odůvodněnou naději, že konečně uložen bude starý projekt, spojiti Dunaj kanálem s Vltavou, k ostatním starým plánům, jež obyčejně v theorii krásně vypadají, pro skutečnost však se nehodí. Osud vzorného kanálu Ludvíkova v Bavorsku budiž tu výstrahou!

https://www.ppmagazin.com/doba-klimatickeho-pozerstvi/

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

34 reakcí na ZÁKLADOVÉ DEŠŤOPISU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO.

  1. blbíš napsal:

    to je ale blbej úvod:
    Stále se vrací myšlenka, že velký vliv na množství srážek a tím i na ochlazování či oteplování vzduchu mají lesy.
    … ale asi jó, tedy, jak komu, žejo?

    To se mi líbí

  2. blbíš napsal:

    Mě ale víc zaujalo sdělení Vidláka na jeho blogu, když se onehdá bavil se šoférama nákladních cisteren, že prej Brabec dává dotace i na rybníky, který podle správně udělanýho hydrologickýho posudku (NE)udržej vodu. Aby kolaudační baba dala těm „rybníkářům“ razítko a z něj plynoucí dotace, tak před kolaudací do tý jimi vykopaný a na vodu úplně nejbohatší vodu (jak „hydrolog správně“ v posudku předpokládal) navážej jednu cisternu za druhou z řeky. A po kolaudaci, když šoféři na „rybníkáře“ nemaj už čas, páč navážej Vidlákovi zrno do babišovských sil, tak voda z díry jako na potvoru zmizí a všichni najednou muzikanti, protože prej globální voteplování! A tak ho zanesou do těch svejch statistik, aby to vědecky už skoro potvrzený voteplování bylo podchyceno a hlavně doloženo i administrativně.To mi přišlo značně veselý (ač sem se chtěl rozbrečet), ale pak sem v souvislosti s porcováním medvěda uslyšel v rádiu Brabce a prej „KAŽDEJ DEN JEDEN RYBNÍK“. To mi přišlo hrdý, i když v mládí v Rusku už dávno poroučeli větru-dešti.

    Tak vám, přátelé, nějak zase nevím.

    P.S.
    Ale věřte starýmu čundrákovi, že ty lesy, jak se v úvodu píše, vopravdu maj vliv na to podnebí a dokonce i srážky. V mládí sem se nikdy neprobouzel pod širákem suchej (buď rosa, nebo přímo déšť) a tý páry v těch lesích bylo habaděj až tolik, že se vždycky někde přes den srazila, že sem byl úplně durch.
    P.P.S.
    co bych zapíral, molekulu ani molekuly vodní páry, natož CO2, sem sice nikde a nikdy neviděl, ale zase sem neměl důvod hysterčit jako ti kokoti vod toho grétenismu, takže sem se ve spacáku pouze votočil a dal si ještě šlofíka.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      my lidi sme pitomí, neumíme vyčistit potůček, nevíme co dokážou tůňky, vysoušíme mokřady, ale hlavně že meleme o megaprojektech a nedokážeme za nima vidět zase jen a jen natažený pařáty všech těch podnikavců. Doporučoval bych nejdřív znovu začít od potůčků, tůněk, mokřadů, potoků a řek, a když z toho něco pochopíme, tak teprve pak bych doporučil si povídat o megaprojektech.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Ále, co to povídáte? Vždyť přece CO2 a uhlíková stopa. Já vím. I mně se chce z toho všeho prostě blejt. Já, když vidím, jaký bordel po sobě dokážou zanechat ti, pro které jsme se my snažili nějak vytvářet budoucnost…

        To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Velice výživná je u toho diskuse (A non-voting non-citizen lecturing the US on policy. No thanks.)

      To se mi líbí

    • LB napsal:

      Ehmm, americké noviny to nevidí tak negativně.

      Myslím si, že na NEDOVZDĚLANÉ děvče (jak kdesi píše pan dr. Jírovec) zvolila Greta velmi dobrou taktiku. Nechala mluvit za sebe klimatology a sama se omezila na dojmy z NY.
      Mimochodem, zajímalo by mne, kdy se dr. Jírovec začal cítit DOvzdělán? Je to poněkud záhadné, mnoho mých kolegů, i já sám, má pocit, že odpověď je “nikdy”.
      Snaha diskreditovat jí nevzdělaností jen svědčí o to, že dotyční nechápou o co jde.

      Přeložím kousek:

      “Se svými typicky neotesanými, často kousavými poznámkami, nabídla Američanům nenalakovaný pohled zvnějšku.

      Toto jsou některé z věcí, které se Greta Thunbergová naučila na svém americkém turné:

      New York páchne. Lidé tady mluví hodně nahlas (tady Gr. volila eufemismus), pouštějí silně klimatizaci (kdo byl touhle dobou v New Yorku, ví o čem je řeč) a dohadují se o tom, zda věří ve změnu klimatu, nebo ne, zatímco ve Švédsku to berou jako fakt.

      To řekla Greta Thunbergová ve středu členům Kongresu, když byla požádána o předložení svého svědectví do záznamu.

      Její poznámky trvaly sotva minutu.
      Předložila zprávu vydanou loni v říjnu Mezivládním panelem pro změnu klimatu, která uvádí hrozby globálního nárůstu teploty. „Nechci, abyste poslouchali mně,“ řekla. „poslouchejte vědce.“

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Americké noviny vidí leccos „jinak“. Stejně jako ty naše. Inu poslouchejte vědce: https://tadesco.cz/globalni-oteplovani-podvodem-stoleti-michael-mann-ikona-ideologu-klimaticke-propagandy-prohral-soud/

        To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        Pepo, nechytejte pana Jírovce za slovo, sám dobře víte, co tou DOvzdělaností myslel, protože silně pochybuju, že sám předpokládáte, že by v základním školství NEdovzdělaná Gréta by byla schopna celoživotního vzdělávání se v čemkoli, což je nutkání daný téměř všem vzdělancům! Tečka.

        Každýho nasere, když je mu předhazována návnada, kterou se chtíc-nechtící musí prokousávat k podstatě problému (navíc mnohdy ukrytýmu pod silnou vrstvou někdy i chutnýho masa, ale většinou předem zapáchajícího). Ono prokousávání je pro většinu z nás obtížná a někdy i směšně protrpěná činnost, ale neznám, bohužel, jinej způsob jak se prokousat až k těm, co tu hloupost a zákeřnost vymysleli. Hloupostí myslím předhazování návnady, kterou tentokrát trestuhodně naložili na bedra opravdu nedovzdělané, slabomyslné dívence, zákeřností myslím skrytý útok na peněženky jednotlivých států (=potažmo jejich příslušníků).

        To se mi líbí

    • LB napsal:

      Je to zvláštní. Už i původně hodně skeptičtí čeští klimatologové začínají otáčet a volají: dost bylo Kremlíků! 🙂 V tomto případě Tolasz

      https://www.e15.cz/rozhovory/greta-thunberg-je-symbol-selhani-svetove-politiky-rika-klimatolog-radim-tolasz-1362517

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        😀 Vidím, že jste se pustil do donkichotské války, LB.

        Mohu jen dodat svůj oblíbený citát:
        JE LEPŠÍ BÝT DONEM QUIJOTEM, NEŽ VĚTRNÝM MLÝNEM považovaným ZA OBRA

        Viděl jsem video, jak si to děvče vede v telce. Pořád se zlepšuje. Výkon se mi zdá autentický, dost nad její věk, ale to prý tak u některých „aspíků“ bývá.
        (Ty řeči o loutkovodičích jsou směšné, spíš vypovídají o chudé obrazotvornosti těch, co to říkají… )

        https://www.thesouthafrican.com/videos/greta-thunberg-climate-change-the-daily-show/

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Myslel jsem tohle

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Ano. Nic neříkající fráze a absolutní neznalost problému.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          fajn, může bejt, Slime a z vás zatím osum kladných palců!

          Ale mohl byste alespoň ve zkratce, v pár souvislých větách, nám mlýnům přibližně vysvětlit, čím Vás odpovědi Gréty ve Vašem odkazu natolik zaujaly, v čem sou objevný a v čem spatřujete v Grétiných odpovědích názorovou samostatnost, pro kterou bychom my mlýni v ní měli vidět rovnocennýho partnera při řešení i pro odborníky těžkých záležitostí. Pro co bychom si před ní měli sednout na prdel, jak je na nás ze všech stran valeno?

          Stejně jako my mlýni i vy quijoti ste seděli na prdeli víc jak 30 let (neřeknu-li celej život!) a sosali z míry udělanýho, z míry připravenýho a z míry snědenýho a z míry sněnýho, tedy z podstaty! A teďka z toho hystericky děláte politikum a rádoby vtipný „donkichotský války“ ve kterých je každej Slim generál. Rozdíl mezi námi mlýny a vámi quijoty je ve způsobech řešení, ale to Vy dobře víte, protože to je každodenní dřina, tohle nikoho nezajímá. Ty, který Vy nechcete vidět, zajímaj prachy, Vás bych nepodezíral, Vás zajímají pózy a humbuk kolem všeho!

          Nevím jak u vás doma, ale když se u nás doma u stolu probíraj vážný věci, tak děti dou stranou vod stolu (!!!), jestli vám to furt nedochází. Nikoho z mlýnů by ani náhodou nenapadlo před sebe předhazovat dítě, tím více zpozdilý!!!

          To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Tolasz byl antikremlík už v dobách, kdy jsem mu (Tolaszovi) věřil. Takže tam se žádný obrat nekoná.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          No a když jsem si přečetl, že solární panely místo na pole (s čímž bych souhlasil) máme stavět na parkoviště u supermarketů, tak jsem se jen ujistil, že můj odklon od něho byl naprosto správný.

          To se mi líbí

          • jaa napsal:

            No pane domácí, ale to není žádná novinka. Asi to viděl u dederonů na Baltu. My jsme tam v 80-tkách byli – kdesi a v jakémsi hotelu- názvy nepamatuji, ale byl to výškáč a vedle něj zhruba do 3/4 jeho výšky byla železná konstrukce na pohyblivé desce a na té konstrukci byly černé panely. – natáčelo se to po slunci. A pamatuji jak se s tím chlubili, že ta sluneční energie takto sbíraná jim stačí na provoz celého hotelu. Takže asi ne číňané, ale dederoni jsou/byli ti vynálezci. Ještě si vzpomenout kde to bylo…. Tedy ač-li to pro němce číňané jen nevyrábějí…. kdo ví.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Ne, novinka to dávno není, ale prapůvodně to mělo být právě na střechách či fasádách domů a sloužit pro potřeby toho daného objektu. Ale to. co se z toho stalo, je zločin. A udělat vedle objektu výškovou konstrukci také není špatný nápad. Ale ne místo parkoviště udělat pole z panelů. Kam by potom dal to parkoviště, bez kterého se markety neobejdou?

              To se mi líbí

              • jaa napsal:

                Na střechách to mají v Antálii, když jedete podél pobřeží je to vidět na domech. Diocela stačí 2 panely na 5ti patrový dům. Jistě, nevím jak to je jištěno, ale u nás, zrušením zemědělství to bylo vyřešeno takhle – aby půda dávala nějaký užitek… bohužel.. ač-li to není levnější , aby byly co největší zisky a taky aby se využilo co nejvíc dotací a státních peněz.

                To se mi líbí

              • kočka šklíba napsal:

                U my máme na střeše solární panely, šetříme tak asi kolem 20 tisíc korun oproti původní platbě za teplou vodu i za topení ročně.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                To byl původní úmysl. Ne to narvat do polí. Jenže jak známo, za prachy…

                To se mi líbí

            • brtnikvbrlohu napsal:

              Mladí mají soláry jen na ohřev vody – funguje to březen – řijen a úspora za plyn v řádu tisíců ročně.

              To se mi líbí

      • Ahele napsal:

        To, že je to podvod ( a že jde zase jen o prachy) jsem četla už někdy před x lety v článku k petici několika západních vědců což byla jejich reakce na bojovníka Al Gora a mám za to, že právě i na zmíněný hokejkový graf. Článek v originálu už samozřejmě nedohledám, ale přesto jsem se alespoň pokusila. Vřele doporučuji co na mně vybaflo
        https://www.scienceworld.cz/ostatni/kaciri-globalniho-oteplovani-375/?switch_theme=mobile
        Tento Grétin boj je jen další dějství divadla, které trvá už několik desetiletí, jen je tentokrát zaměřen na další (mladou) generaci, která se těžko mohla zajímat o tuto problematiku už před deseti a více lety.

        To se mi líbí

  4. Slim napsal:

    Jen ještě dodatek, než zmlknu (odpoledne máme v TV elegantní tenis, nezapomeňte nahlédnout)

    https://www.respekt.cz/politika/caputova-bude-na-klimatickem-summitu-na-hlavni-scene-babis-musi-cekat

    Ani se moc nedivím, Zuzana je z obou slovenských politiků hezčí… 😀

    Ony vůbec slovenské ženy… atd. Jak to napsal prof. Vondráček „kdybych nebyl vázán lékařskou etikou, to byste si početli“

    A nepochybně se bude chtít Zuzi s Gretou vyfotit; však uvidíme příští týden

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Formát akce v New Yorku je koncipován tak, že o nutnosti postarat se o adekvátní reakci na klimatickou změnu už není třeba debatovat. Nařídili jsme a bude podle nás. Komunisti to tak nedokázali.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.