Jeden z důvodů suchých roků


Jan Štrobl 1. díl: Stav lesů v České republice je katastrofální

https://www.kupredudominulosti.cz/strobl-jan-1d-stav-lesu-v-ceske-republice-je-katastrofalni/

K nejkrásnějším zážitkům, alespoň pro většinu lidí, patří pobyt v lese. Těžko najít něco jiného, co dokáže člověka tak uklidnit a psychicky srovnat, jako právě les. S lesem jsme spřízněni, což většina z nás ještě stále vnímá, a proto nás skutečně dokáže uzdravovat. Logicky na nás ale léčebně může působit jen tehdy, pokud on sám je zdravý. Právě to se v posledních letech příliš nedaří. Stále větší část lesů churaví – a nejen to. Umírají. Příčinou je malý brouk, kůrovec.

Příroda

Délka: 33:02
Datum: 13.8.2019

Přehrát pořad

Asi si ještě všichni pamatujeme na dobu před pár lety, kdy byl lýkožrout smrkový hlavní postavou zpravodajství. Vzpomeneme na rozdělení odborné i laické veřejnosti na dva tábory – kácet, nebo nekácet. A také si snadno připomeneme proklamace některých ekologů, aby se s kůrovcem nic nedělalo, že si příroda poradí a že se to všechno spraví tak nějak samo. Nespravilo – a je to naopak stále horší. Mnohonásobně horší. Mají naše lesy v současné podobě ještě nějakou šanci? Jaké jsou možnosti a jak bude vypadat les, který jsme tak důvěrně znali, za pár let? Právě o lese a o tom, jaká může být jeho, a tím pádem i naše budoucnost, si dnes povídáme s lesním inženýrem Janem Štroblem.

 

Martina: Ještě doplním, že pan Štrobl je lesní inženýr, který byl více než 30 let zaměstnán Státními lesy ČR, či Vojenskými lesy, a pracoval jako polesný nebo lesní správce. Tak, pane inženýre, pojďme si na začátku co nejpřesněji vysvětlit to nejdůležitější. V jakém zdravotním stavu, v jaké kondici, jsou lesy dnes?

Jan Štrobl: Zdravotní stav lesů v celé naší republice dospěl do úplné katastrofy. To už není kalamita, ale naprostá katastrofa. Když si vezmeme jenom rok 2018, bylo napadeno na 20 milionů kubíků dřeva po celé naší republice.

Martina: Jen za jeden rok.

Jan Štrobl: Jen za jeden rok. A v letošním roce očekáváme, že půjde o 40 až 50 milionů kubíků, tak rychlý to má nárůst. Když si to všechno vezmeme, tak kůrovec je opravdu nebezpečný škůdce. Nejedná se přitom pouze o jeden druh, ale o více druhů kůrovce: lýkožrout smrkový, potom lýkožrout menší, lýkožrout severský, který se sem dostává z tajgy, a k tomu se připojuje ještě lýkožrout lesklý. Takže všichni tito lýkožrouti, a je jich ještě daleko víc než tyto druhy, které jsem vyjmenoval, působí na zdravotní stav lesů.

Martina: Více jak 30 let jste pracoval v lesnictví. Byla situace někdy tak špatná?

Jan Štrobl: Ano, také se vyskytovaly kalamity. Samozřejmě, vždy to je záležitostí lesníka, to znamená, že pokud někde vznikla kůrovcová kalamita, tak to vždy bylo pro zanedbanou ochranu lesa na daném lesnickém úseku, kde se lesník málo staral, málo hlídal, nedodržoval sanitární minimum. To znamená čistotu v lese po těžbách, nebo když třeba vítr zlomil, vyvrátil nějaký smrk, a on to včas neuklidil, nechal tam namnožit tohoto brouka a v následujícím období si toho nevšímal. Potom se tento brouk vyvíjí geometrickou řadou a vzniká kalamita.

Martina: Bylo to někdy v historii tak zlé?

Jan Štrobl: Bylo. Historicky se o kůrovci poprvé mluví možná v polovině 18. století v oblasti Harzu v Německu, kde jim působil škody. Bylo to tenkrát ještě na lesích, které nebyly tolik ovlivněny lidskou rukou, tedy přeměné na smrkové monokultury. A od té doby se lesníci s kůrovcem potýkají.

Martina: A když to tehdy bylo tak zlé, jak to zvládli?

Jan Štrobl: Když budu pokračovat dál, tak jak jsem řekl, jde vždy o zanedbání lesníka, lidskou činnost, kdy se nedodržuje ochrana lesa. Uvedu dva příklady. Skončila první světová válka a asi deset let trvala v Evropě i v našich zemích mnišková kalamita.

Martina: Bekyně mniška?

Jan Štrobl: Bekyně mniška, ano. Ono je mnišek více, třeba bekyně zlatořitná, bekyně velkohlavá, a kalamitu způsobily všechny bekyně, a trvalo 10 let, než to lesníci zastavili. Po 2. světové válce přišla zase kůrovcová kalamita, která zničila kolem 40 milionů kubíků v Evropě – a bylo to také záležitostí válek, kdy nic nemělo svůj řád. Císař za 1. světové války vzal všechny lesníky do války a tím pádem se tyto čtyři roky války nemohli starat o lesy. A tím vznikla mnišková kalamita. Za 2. světové války, která trvala zhruba šest let, zase lesníci nepracovali v ochraně lesa asi tak správně, jak by se mělo, a tím opět vznikla kůrovcová kalamita. A v roce 1947 přišel jeden z nejhorších přísušků minulého století.

Oteplování planety s kůrovcem nemá vůbec nic společného, je to jenom zástěrka toho, že se o les správně nestaráme

Martina: Co to jsou přísušky?

Jan Štrobl: Přísušky jsou sucho. Takové sucho, kdy tenkrát v 47. roce nenarostlo ani obilí. A to vše ještě umocnilo. Nedá se to srovnávat s dnešní dobou, kdy se bavíme o oteplování planety, které s kůrovcem nemá vůbec nic společného, pokud dodržujeme ochranu.

Martina: To znamená, že teorii, že za to mohou klimatické změny, považujete za zástěrku, za berličku?

Jan Štrobl: Ano, samozřejmě, že je to zástěrka, a nic jiného. A řeknu proč – protože kůrovec vzniká vždy od jednoho stromu. My lesníci rozlišujeme tři stavy množství kůrovce, který se v lese vyskytuje. Rozlišujeme základní stav, zvýšený stav a kalamitní stav. Vždy se snažíme o to, nebo snažili jsme se ještě v době, kdy lesnictví fungovalo, abychom udržovali kůrovce v základním stavu, což je stav neškodný.

Kůrovce z lesů nikdy nevymýtíme, je to hmyz, který má obrovskou reprodukční schopnost, a my nejsme schopni ho nikdy vymýtit úplně tak, že by neexistoval. Takže vždy existovat bude, ale musíme ho držet na takovém stavu, aby nám nezačal působit škody v lese. To, že nám sem tam zničí nějaký strom, je normální věc. A stromy nepadnou jenom kůrovcem, ale i různým jiným hmyzem, a taky kvůli různým houbám, nebo v důsledku biotických činitelů, jako je vítr, mráz, námraza, sníh. Takže existuje spousta škodlivých vlivů na les – a kůrovec je jedním z nich.

Martina: Pane inženýre, četla jsem zprávu, kterou jste poslal všude, kam se dalo: v jakém stavu jsou naše lesy a v jakém stavu budou. Tedy pokud budeme pokračovat v jejich ochraně a v likvidaci kůrovce tím způsobem, jakým postupujeme dnes, tak že nás čeká stále se rozšiřující kalamita. Potíže s kůrovcem, jak jste sám říkal, tady byly vždy. Ale pak jste řekl větu: „Ještě v době, kdy lesnictví fungovalo.“ Kdy to bylo? Protože našinec, laik, má pocit, že stále existují Lesy ČR, že stále lesnictví funguje. Tak kdy to bylo, kdy fungovalo, a kdy, podle vás, fungovat přestalo?

Jan Štrobl: Dobře. Jen ještě předtím řeknu jednu věc, aby si posluchači nemysleli, že jsem nějak politicky založený, protože jsem lesník, a žádný lesník, který pracuje s přírodou, nemůže být politikem, jestli chápete, protože pracuje s přírodou, která prožila třeba 4, 5 režimů.

Hlavní zlom byl založení Národního parku Šumava, kdy se přestala dělat ochrana lesa proti kůrovcům. V současné době je na Šumavě zhruba 300 km čtverečních uschlých původních lesů.

Martina: Tady se skutečně nedá stihnout nic za čtyři roky do příštích voleb, viďte?

Jan Štrobl: Čtyři roky, to není žádná doba, a nechtěl bych, aby posluchači měli dojem, že straním nějakému režimu, který panoval předtím, že straním třeba Franzi Josefovi v Rakousku-Uhersku, nebo že kapitalistickému ČSR, které trvalo asi 20 let, nebo třeba socialismu, který trval asi 41 let.

Martina: A který jste v práci po dlouhou dobu zažil.

Jan Štrobl: Zažil jsem tam polovičku svého života, ale když budu tedy něco chválit, tak ať to nikdo nebere politicky, takhle jsem to myslel.

Martina: Nebudeme, slibuji.

Jan Štrobl: Protože do té doby opravdu lesníci dělali tu lesařinu na vysoké odborné úrovni.

Martina: Do které doby?

Jan Štrobl: Do sametové revoluce, musím říct.

Martina: To je zlom, rok 89, 90?

Jan Štrobl: Ano. Hlavní zlom, který přišel, bylo založení Národního parku Šumava. Tam se poprvé přestala dělat ochrana lesa proti kůrovcům. Za dobu trvání národního parku, což není ještě ani 30 let, to mělo nějakou setrvačnost, protože ještě v roce 93 se tam lesníci dokázali proti kůrovci bránit. Ale potom to přestalo, přestala ochrana lesa a v současné době je na Šumavě zhruba 300 kilometrů čtverečních uschlých původních lesů – a to není málo. Když to vezmu na kubíky, tak za tu dobu uschlo, při průměrných zásobách, asi 800 kubíků na hektar, což je nějakých 25 až 30 milionů kubíků dřeva, které na Šumavě uschly. Uschly, nebo byly vytěženy, beru to všechno dohromady, protože něco taky vytěžili úmyslně. Takže to je to, co v parku za tu dobu zmizelo.

Když jdete proti proudu Vltavy, tak nalevo jsou uschlé lesy Šumavy zdevastované ochranářskou činností, a napravo Boubín, kde se hospodaří normálně a jsou bez kalamity

Martina: Mluvíte o Národním parku Šumava, protože tato oblast byla vašim revírem. Ale jak jsou na tom ostatní oblasti ČR? Jednak s ochranou proti kůrovci, a jednak se stavem kůrovce a porostů?

Jan Štrobl: Řeknu to úplně jednoduše. Každému povídám: „Seberte se a jeďte proti toku Vltavy, protože ta zhruba dělá hranici – už někde od Volar – národního parku, a dívejte se nalevo a napravo. Nalevo máte uschlé lesy, totálně zdevastované ochranářskou činností a napravo, kde zasahují z pohoří Boubína a Bobíka. Tam se normálně hospodaří a nemáte tam žádné kalamity.

Martina: To znamená, že doktrína, kterou zastává Národní park Šumava, nechat přírodu, ať si poradí sama, nekácet, nechat kůrovce být, příroda je přece silná, ona dokáže fungovat – že toto dovedlo Národní park Šumava tam, kde teď je?

Jan Štrobl: Příroda si samozřejmě pomůže sama, ale příroda si pomůže, i když vybouchne Černobyl, rozumíte? To si také příroda pomáhá sama. Ale proč my jsme to museli v takovýchto cenných porostech nejdřív nechat uschnout?

Martina: Proč?

Jan Štrobl: Ne, já se ptám.

Martina: Já také.

Jan Štrobl: To se ptám právě já: proč jsme to museli nechat uschnout, aby nám tam znovu rostly nepůvodní smrky? Nejdříve se říká, že se tam vytvořily smrkové monokultury, což se hlásalo v parku. Tak se nechaly tyto smrkové monokultury uschnout. Řeklo se, že to je dobře. A teď tam rostou znovu smrkové monokultury, ale z jakého semene? Ze semene, které tam naházely nepůvodní smrky. Ono to má totiž svoji historii, protože za Rakouska-Uherska se o Šumavu starali Schwarzenbergové, tedy z hlavní části. A ti byli velice osvíceným rodem, a tak vytvořili Schwarzenbergský kanál, který dělal inženýr Rosenauer, byl dokončen v roce 1793. Ten zásoboval Vídeň a naše vnitrozemí, Prahu, dřevem. A Schwarzenbergové věděli, že nějaký buk by jim tam nedoplaval, ani těžká jedle. Tak všechny své pralesy začaly předělávat na smrkové monokultury. To nebyla záležitost jen naší republiky, která v té době ani neexistovala, protože jsme patřili pod Rakousko-Uhersko, ale byla to tehdy záležitost celé Evropy.

V roce 1868 a 26.10. 1870 přišly dvě větrné kalamity na Šumavě, které způsobily polomy, byly to kalamity srovnatelné možná s naším Kyrilem, což je teď nejznámější vichřice, co tady byla. Ty způsobily polom, který se včas nezpracoval, tehdejší vesnice pracovaly pouze s ručními pilami a kobylkami, nic jiného v té době neměly. A během dalších deseti let přišla kůrovcová kalamita, která doklepla všechny ostatní lesy. V té době měl na Šumavě smrk zastoupení zhruba do 40 procent. Ostatní dřeviny byly jedle, buk, javory, jilmy, možná nějaká lípa, to znamená, že to byly smíšené pralesy. Ale Schwarzenbergové, protože byli také obchodníci, tak když vymizel z porostné skladby smrk, zbytek dokáceli a zasázelo se to smrkem, semena sháněli ze všech možných koutů Evropy. Tehdy ještě lesařina nebyla na takové dobré úrovni, aby vybírali geneticky vhodné smrky pro určité lesní vegetační stupně, například podle nadmořské výšky a klimatu.

O přírodu se dnes starají lidé, kteří nemají potřebné vzdělání

Martina: Když se podívám na Národní park Šumava, o kterém říkáte, že svým hospodařením dovedl Šumavu na práh katastrofy, a že vedle je Boubín, který spravují Lesy ČR – a tam kůrovec zatím nezvítězil, tak v čem se zásadně liší tato hospodaření?

Jan Štrobl: V první řadě v tom, že se vůbec proti kůrovci nepostupuje. Veřejnost je mystifikována našimi médii a tím, co se dnes razí, protože o přírodu se začali starat lidé, kteří k tomu vůbec nemají vztah. Když si vezmete, kdo má dneska hlavní slovo v médiích? Lesnický expert pan Bláha z Duhy, což je veterinární doktor. Nebo si vezměte, kdo dělá ředitele národního parku – geograf. To nejsou lesníci, kteří by měli vztah k přírodě a k lesu. Pro ně les neznamená vůbec nic. Například kdybych si třeba já udělal nějaké školení na veterináře, tak nemohu jít operovat kočku. Za svůj život jsem vyvrhl spoustu zvěře, dovedu to, rozumíte, dovedl bych ji i zašít, protože babička mě naučila štepovat, ale ta kočka by po mně nechodila. Na to opravdu musím být odborně vzdělaný. A tito lidé, kteří opravdu nemají finální vzdělání, se dnes starají o přírodu, a v tom je celý zakopaný pes.

Martina: Řekl jste a napsal: „Žádný z předchozích režimů nikdy nepřipustil nějaké aktivisty, či ochránce bez vzdělání, k tvorbě, výchově, ošetřování a ochraně lesa. K tomu, aby se o lesy starali. Proto také byly v roce 89 předány lesy zdravé a nenarušené.“

Jan Štrobl: Ano, to je naprostá pravda. Na to jsem poukazoval právě před chvílí. Pokud se o to začnou starat lidé, kteří nemají odborné znalosti, tak je potom konec. Nevím, jak jinak bych to řekl. Musíme si uvědomit, že oni dnes říkají jednu věc, totiž že: „Lesáci, jak přijde kůrovec, tak kácí dřevo, okamžitě chtějí kácet.“ My si ale musíme uvědomit, že když děláme ochranu lesa, když dodržujeme čistotu lesa a najdeme napadený strom, tak ho okamžitě vykácíme a uděláme nějaký obranný postup, protože lesáci znají několik obranných postupů proti kůrovcům. A díky tomu se kůrovec dál nerozmnoží a nenapadne další stromy.

To samé je třeba u používání chemie – dnes se řekne, že by někdo chtěl používat chemii proti kůrovci a je z toho velký humbuk, jak jsou lesáci špatní, že by chtěli postupovat chemicky. Jenže v současné době to jinak nepůjde, pokud chceme zastavit kůrovce. A já řeknu, proč to nejde. Musíme si to říct z hlediska biologie toho brouka a řeknu to tak, aby tomu každý porozuměl.

Jak jsem říkal, začíná to všechno jedním, jediným stromem. To znamená, že kůrovec v lese napadne nějaký oslabený strom. Když je v základním stavu, tak nikdy nenapadá zdravé stromy, to je pravda. Ale v lese máte spoustu stromů, které jsou také různým způsobem nějak oslabené – buď jsou nějak poškozeny, nebo přijde námraza a zlomí jim vrchol, může se stát cokoliv. Může tam být pokles spodní vody, nějaký přísušek v daném roce a strom je oslaben. Kůrovec ho napadne, vyrojí se na něm a namnoží, pak napadne další stromy v nejbližším okolí a tam už nerozlišuje, jestli je strom oslaben nebo nikoli, už napadá normální, zdravé stromy.

Jenom pro ilustraci: pokud necháme z jara vylítat jeden jediný strom, ve kterém od minulého roku máme vyvinutého brouka, který tam přezimoval, tak napadne v prvním rojení – většinou kůrovci dělají zhruba tak, když je dobré počasí, až tři rojení v průběhu roku – tak napadne v druhém stádiu, v druhém rojení 5–10 stromů, průměrně asi 7. A z těchto sedmi napadne 49 stromů, když se potom vylíhne.

Martina: Ano.

Jan Štrobl: No, a když opět vylítá na třetí rojení, tak už napadne 343 stromů. A když my toto vše necháváme být, neuděláme proti tomu žádnou ochranu, tak to postupuje dál. V dalším roce napadne na začátku 2541 stromů a pokračuje dál a už to je 117 tisíc, tedy na konci druhého roku máte napadeno zhruba 120 tisíc stromů, to znamená po šestém rojení kůrovce během dvou let.

Když to vezmu na hektary, tak v prvním roce z jednoho stromu bude zhruba tři čtvrtě hektaru uschlého lesa. A když to všechno necháme být, tak v druhém roce už vám vzniká zhruba 200 hektarů zničeného lesa a to z jednoho jediného stromu. A teď si vezměme – když už jsme v takovémto stavu, když je to takto rozběhlé, jak potom budeme chtít takovýto kalamitní stav zastavit?

Martina: Jak?

Jan Štrobl: Musíme potom opravdu za velkých finančních obětí použít chemii.

Za sucho posledních tří let má lví podíl zničená Šumava, kde se dříve, když ještě byly na hřebenech lesy, srážel vlhký atlantický vzduch a probíhal malý vodní cyklus. A větry to pak zanesly do vnitrozemí. Dnes Šumava naopak brání přístupu atlantického vzduchu do vnitrozemí.

Martina: A asi i ekologických…

Jan Štrobl: Ekologických taky samozřejmě, protože s chemií neničíme jenom kůrovce, ale i užitečný hmyz, který kůrovce napadá, který nám trochu pomáhá, ale nedokáže to sám zastavit. Když bychom včas vykáceli onen první strom a nenechali to dva roky takto běžet, tak nemusíme používat žádnou chemii. A proto to národnímu parku vyčítám. Když si vezmete, že za dobu existence národního parku máme pryč zhruba na 300 km čtverečních, to je 30 tisíc hektarů lesa, tak to je přece ekologická katastrofa.

A řeknu proč ještě. Protože les, to jsou obrovské a účinné chladicí systémy, o kterých se vůbec neví. Řeknu jen jednu věc: podívejte se na internetu, pokud posluchači toto poslouchají, jak pan docent Jan Pokorný velice pěkně a výstižně mluví o Šumavě a naší republice, o vlivech přírody, lesů na počasí (pokud lesy existují nebo nikoli). Vzpomíná tam třeba, když Kolumbus, který byl v roce 1493 v Americe, objevoval Ameriku, tak si napsal do deníku, že na Jamajce, kde byly stromy, každý den prší. A říkal: „Takhle pršelo na Japonských ostrovech taky, než je vykáceli.“ A protože na Jamajce byli stromy, tak ty nasávaly vlhký oceánský vzduch, vytranspirovali ho, udělala se oblaka a vypršelo to. Říká se tomu malý vodní cyklus. A o tohle všechno jsme na Šumavě přišli. Dnes máme obrovskou hráz teplého, stoupavého vzduchu na hřebenech, co tam jsou po ochráncích Šumavy, na hřebenech, které jsou dnes bezlesé a rostou tam jenom nějaké nárosty, které nejsou ještě ani zapojené, takže z toho vyzařují velké stoupavé vzdušné proudy. A to pan docent Pokorný velice krásně popisuje.

A pro letce, kteří lítají s větroni, říká: „Když letíte nad plochou, která je pokrytá lesním porostem, tak máte klídek, letíte pěkně. Ale přiletíte nad louku, nad nějakou paseku, nebo nad oblast, kde máte tyto soušky, a tam dostanete okamžitě ránu, protože to je rychlost několik metrů za sekundu, jsou tam prudké vzdušné proudy, které dokážou letadlo převrátit. A toto jsme dokázali za necelých 30 let působnosti parku.

A řeknu ještě druhou věc, o které jsem přesvědčen. Totiž že na suchu posledních tří let, co máme přísušky v celé naší republice, má lví podíl Šumava. Protože když se dnes podíváte na jakoukoliv předpověď počasí, tak odkud foukají větry? Z Německa k nám. Nefoukají od nás do Německa, převážnou část roku fouká vítr z Německa k nám, a to je vlhký vzduch z Atlantického oceánu, vlhký oceánský vzduch, který sem jde. A dříve, když byly na hřebenech Šumavy lesy, tak to Šumava vyčesávala, vysráželo se to a probíhal malý vodní cyklus, byly mlhy, rostly hříbky a podobně. A větry to pak zanesly dál do vnitrozemí, kde se to také vypršelo. A dnes? Dnes to nemáte. To znamená, že Šumava naopak brání přístupu atlantického vlhkého vzduchu k nám do vnitrozemí. O tom jsem osobně přesvědčen. A pan docent Pokorný právě toto vzpomíná.

Martina: A kromě toho se v tomto větru docela dobře lítá kůrovci ze Šumavy dál do vnitrozemí.

Jan Štrobl: Ano. To víte, kůrovec je sám o sobě velice špatný letec, a aby někam dolétnul, tak je to většinou řádově v jednotkách kilometrů. Ale zde vzniká jiná problematika. Při druhém rojení kůrovec už většinou napadá koruny stromů, zatímco při prvním z jara napadá spíš kmeny. Při druhém rojení, které probíhá v červnu a v průběhu července, podle toho, jak se vyvíjí počasí, už je teplo a on je vynášen vzdušnými proudy o rychlosti zhruba jednoho metru za sekundu, proti čemuž už je bezmocný.

Martina: Tak jsem to myslela. Veze se.

Jan Štrobl: Je vynášen vzdušnými proudy do velké výšky, a vítr fouká do vnitrozemí. Už vloni jsem písemně uvedl, že jsem přesvědčen, že třeba v Jeseníkách, kde dnes vznikla obrovská kalamita, v podhůří Jeseníků a na Bruntálsku, Českomoravské vrchovině, kde to je dnes všechno spálené, shořelé, to mohlo také započít šumavským broukem, vypěstovaným v Národním parku Šumava.

Martina: Asi ale pro to nemáte nějaké vyložené důkazy, studie.

Jan Štrobl: Mám. V roce 2008 jsem byl v Kanadě a v Americe. V Kanadě jsem projel dva státy, Britskou Kolumbii a Albertu, v USA 10 států, v oblasti Skalistých hor prakticky od Vancouveru na hranicích USA, až po Nové Mexiko. Američani se tam potýkají také s broukem, kterého mají na borovicích, jmenuje se Dendroktonus panderosae a nemá český název. V roce 2008 uváděli jak Američani, tak Kanaďani přes milion kilometrů čtverečních napadeného, zničeného lesa tímto kůrovcem. Dnes už Kanada uvádí 18 milionů kilometrů a Američani zhruba taky tak. To vlastně uvádí jenom Britská Kolumbie a teď, kde je Alberta. Alberta má třeba jen 6 milionů hektarů těchto borových lesů.

Martina: A to myslíte, že se k nim tento brouk přenesl také vzdušnými proudy?

Jan Štrobl: Ano.

Martina: To oni vědí?

Jan Štrobl: A právě američtí a kanadští vědci už loni zveřejnili, že jsou prokázány přenosy kůrovce i přes hřebeny Skalistých hor, podle větru až více než na stovky kilometrů daleko. To znamená vzdušnými proudy. Takže toto vše už je zveřejněné, prokázané.

Martina: Pane inženýre, děkuji za vaše velmi zasvěcené vyprávění.

Jan Štrobl: Já děkuji vám za tuto možnost souvisle o tom mluvit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

61 reakcí na Jeden z důvodů suchých roků

  1. Jethro napsal:

    No, jsem nakloněn věřit spíš panu Štroblovi než Bursíkovi. Proto jsou uvedené informace dost drsné. Jsme ale nepoučitelní. Zakážeme plastová brčka a krávy…
    Doufám, že za toto dostane Bursík a jeho soukmenovci někdy pořádně přes držku (než je zavřou).

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Kdepak, nedostane. Piráti v Praze vymysleli „Komisi hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima“, zrecyklovali Bursíka a nabídli tomu Liberálnímu Ekologickému Straníkovi zbrusu nový výtah k moci a příležitost k neomezenému páchání dobra.

      SIlou, Katuško, silou!
      https://www.denik.cz/komiks/komiks_bursik20080804.html

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        I ve šroubárně si člověk může číst Vergilia v originále, i Bursík může mít pravdu (vzdor tomu, že si vzal přiblblou „Katušku“).

        A tady jí určitě má, Praha je ve stavu automobilové katastrofy, i když črtyřtaktním mozkům to bude ještě chvíli docházet. Naštěstí to vypadá, že mnohé mladé už vlastnictví ocelového oře tolik nebere jako jejich otce a klidně používají tu aplikaci na sdílené jízdy.

        A nová pražská radnice už taky vypadá líp, in puncto dopravy

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Na mladé bych tolik nesázel. Ti používají všechno, co je apka v mobilu a IN. A protože mozek není aplikace, tak jej nepoužívají.

          To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          To se mi líbí

        • oh napsal:

          Když naposledy Bursík řešil něco kolem automobilismu – zvyšující se stáří aut – vypotil ekodaň za převod vozidla. Pokud se moc nepletu, výsledek jeho zásahu stav zrovna nezlepšil – průměrné stáří vozového parku v ČR v roce 2010 bylo 13,7 roku, s Bursíkovným jsme pokročili na 14,6.roku a zvýšil se podíl aut starších než 10 let. Jo, ekodaně a ekopokuty jsou zdrojem pokroku. A proto by mě moc potěšilo, kdyby Bursík aspoň problémy nezhoršoval, když už je nechce/neumí řešit.

          To se mi líbí

        • kočka šklíba napsal:

          No mladí, bez rodiny a povinností živit jí možná ZATÍM „vlastnictví ocelového oře“ nebere jako jejich otce, nicméně já jsem to nepostřehla, a moje dcery jsou mladé a jejich přátelé rovněž.

          To se mi líbí

        • Minorita napsal:

          Slime, velmi často naopak – ocelový oř je pro mladé především společenským odznakem, hmatatelným a viditelným odznakem spol.statusu. A dnes vlastně i nutností – ať jde třeba o sport, zábavu, výlety, nebo o firemní aktivity.
          Tzv.Elektromobilita je tady jednak v plenkách, a bez státní účasti alias dotací na to či ono se určitě neobejde , nota bene v momentě masivnějšího rozšíření, koordinaci nemluvě.
          Začněme cenou těch El.plechovek – bez dotací vcelku luxus. A s Bursíkem v čele – Pánbůh s Pražáky. I když, jen houšť, ať si užijí plody vlastní volby.
          Bohužel ten zelený deprivant, to politické Zombie byl „exhumován“ stejnými deprivanty pod jinou vlajkou.
          Slime, tomuto komplotu tleskat, se mi zdá od Vás malinko nestandardní.
          PS: V drtivé většině jsou ti mladí naladěni na prémiovou plechovou notu s víceválcovým motorovým klíčem 😉 … Pokud je takový jedinec „elektrický poznamenán“, favorit je ze stáje britské kočky, a ona je Tesla není vůbec finančně volks řešení …

          To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Kdoví ke komu vlastně Burš mluvil. Katuška je rusky cívka, jak si pamatuje každý student fyziky, je to to závěrečné K ve zkratce ToKaMaK.

        Takže on možná jenom radil cívce jakou silou má působit. Magnetickou, katuško, magnetickou !

        To se mi líbí

  2. Hudec napsal:

    Ať žijí předvolební sliby (třeba o NEzvyšování daní).
    Ale když je státní kasa vyprázdněná, i zelená politika se hodí.
    https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/emise-dane-co2-oxid-uhlicity-brusel.A190816_204425_ekonomika_rts
    P.S.: Topím plynem, jak jinak v centru statutárního městyse. Ještě předevčírem to bylo ekologické. Stačí drobný větřík z Bruselu…. a ejhle, už není!

    To se mi líbí

  3. Miluše napsal:

    Vybráno z rozhovoru:
    Jan Štrobl: Protože do té doby opravdu lesníci dělali tu lesařinu na vysoké odborné úrovni.

    Dříve se o lesy starali skuteční odborníci. Povolání lesník (lesák) bývalo prestižní. Ani nevím, kde se nyní tento obor učí. Snad jen na vysoké škole, ale pro praktickou každodenní péči ?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      U nás na jihu je lesnická škola v Písku. A dobrá. Problém spíše je v tom, že „nejsme jako oni“ a tak dosazujeme na rozhodující místa ty správné odborníky se správnými příbuzenskými vztahy.

      To se mi líbí

      • kočka šklíba napsal:

        Ano a co já vím, tak musel před rokem 1989 mít zájemce o studium na této škole asi minimálně rok praxe v oboru. Nevím jak to dělali, myslím, že jim tu praxi nějak zařizovali, ale nevzali je ke studiu dříve než jí absolvovali.

        To se mi líbí

  4. Cobolik pacholik napsal:

    Vy nase hory,vy nase lesy,hvozdy a buciny,aj tak to drevo z vas vytriskame!

    To se mi líbí

  5. strejda napsal:

    Císař pán, prvorepublikoví politici i komunisté si mysleli, že jsou zde na věčné časy. A tak starali, považovali zem za svoji a měli zájem, aby to jim a jejich potomkům vydrželo.
    Dnešní mocní velmi dobře ví kam zemi vedou. Proč by se měli starat o budoucnost, když je nezajímá. Je zajímá jen jejich prospěch, moc a peníze. A tak ani ta budoucnost nebude.
    Máme, co jsme chtěli!

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Český revoluční zpěvník. Praha: SNKLHU, 1953. (Signatura NK ČR, Hudební oddělení 59 G 2833)

      Slova: František Halas
      Hudba: Václav Dobiáš
      Budujeme
      Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!
      Ať těm, kteří za nás mřeli,
      žádný hanbu nedělá.
      Ref.: Vyhrňme si rukávy, když se kola zastaví, hej rup! Hola hej! Hej rup!
      Hola hej! Do práce se dej!

      Hubu utře, kdo se válí,
      republika práce je;
      tomu čest, kdo nezahálí,
      ten je její naděje.
      Ref.:

      Makat není otročina,
      která spadla na tebe.
      Dneska, chlapci, to je jiná –
      dnes děláme pro sebe!
      Ref.:

      To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      jasne,ze dnes kazdy general po vojne,mame co jsme chteli,ale treba kuknut do zrkadla,naplut si do oci,bo ked chceme nieco ine,jak to teraz,len na nas,je,aby sme mali,co chceme,len MY,bo oni bez nas v pici ,demokraticky vidno,ze jim mozeme skocit na haka,treba nasilim,bo demokraticky ja sam zazil tam,za kokota som bol,co by pred systemom,ale pred radovou holotou,docista debilek,za soudruhu to brali na vedomie,ze pozor imperialista,mocno postrasili a drzal som picu a krok,myslim,ze sa soudruhu,mala holota viacej chuti a pritom mohol byt vyjeb jak kurva,teraz je na to pravo a hovno a proc,bo sme hovna.

      To se mi líbí

  6. cobolik pacholik napsal:

    duvod sucha,je jediny ,holota na svete,leniva jak kurva,preziera sa jak kurva,bazi po vsetkom,za boha,si nic neodoprie a zodpovednost plnu ma ten,co to keruje,sam lenivy,nenazraty,chce viac,bo ma pojebane,stratil pud sebazachovy,bude jebat mater o zmene klimatu,ale ubrat sebe kysliku a holote nasadit nejaky system,kurva zachran boze,cely cas bude jebat pre dobro spolocnosti,bo sa pakuje na tom jak kurva,da sa povedat,ze furt sa holota regulovala sama,vojnamy,do ktorych nahnal ten,co keruje(ridi),ked nebude vojna,natura sama zredukuje,alebo vytvori podmienky,ze sa bude pre hlt vody z nejakej mlaky vrazdit,preziju len najzdatnejsi,kopa sa nebude poznavat,co v nich drieme,opakujem to tu dookola,z kopy pacifistov ,humanistov a pojebov na hocijaky pojeby sa stanu krvylacne zvery,ze sa mne pojebalo?ja mam kus lahkej praxe a viem si zivo predstavit,jak mordujem ricatu americanku ,ci americana,aby som ho upiekol a zozral,ci zajebal,aby ja prezil,preto mat zbran ,co zatial nemam ,ale dumam o tom nevyhnutna vec,bo moze prist cas,ked sa zide,nie chranit,bo mi ukradne auto,ci peniaz,zajebat okolo seba tych,co mi mozu zvanec zajebat,ci sa z mlaky budu chceli napit.ze mi odjbealo?ani deko,taka moze byt realia a este horsia…

    To se mi líbí

  7. Slim napsal:

    PS Greta

    „Jenže v jejím případě mnohem častěji slyšíme: „Prosím vás, vždyť ona je jen loutka, za kterou někdo stojí.” Hodně blbý argument, řekl bych. Za každým zázračným nebo předčasně vyspělým dítětem NĚKDO stojí.“

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/denik-milose-cermaka-objednam-si-drink-treba-i-s-plastovym-brckem-a-pripiju-grete-na-stastnou-plavbu-77396

    To se mi líbí

    • kočka šklíba napsal:

      Vy jí považujete za zázračné, případně předčasně vyspělé dítě? Hm……..

      To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      Za každým zázračným nebo předčasně vyspělým dítětem NĚKDO stojí…
      což vo to, třeba její fotr, kterej by vode mě akorát tak chytil jednu od ucha k uchu, třeba už jen za to její páteční záškoláctví. Ale, že by až ták, že jako zázračný a předčasně vyspělý … a zrovna Vy píšete dole o mdlém duchu? Pravda, už zdaleka nestačím stíhat co jeden navedenej cvok dokáže mezi ekologickýma alarmistama napáchat, fakt neskutečný!

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/greta-thunberg-ekologie-aktivistka-plavba-jachta-lod-atlantik-atlantsky-ocean-milan-kolacek-rudolf-k.A190814_120701_zahranicni_klf?recommendationId=000000000036-0000-0000-000000000000
        aneb „Historie zná více podobných hrdinů, ať kladných tak i záporných – Lenina, Stalina Hitlera, Urválka, Merklovou, Junkera, Šumavského kůrovce – no teď mezi ně míří i tato mladá soudružka….

        To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        Stařec a plachetnice, a neb, jak mu svěděly dlaně

        je obdivuhodný kam jeden navedenej idiot může nasměrovat starcovo úvahy. Nevěříte? Tak třeba ta „Grétina“ plachetnice = pravda, nevím o jejím „vláknomateriálu“ téměř nic, ale tudle sem čekal v jedný zahradní restauraci a měli tam ze sklolaminátových prutů cca 1.3m dlouhých takovej celkem opticky hezkej oddělovací plůtek. To proutí bylo velice bytelně zapuštěný v těžkým přenositelným základku a vypadalo asi takto:

        No a já jak sem se tam nudil při tom čekání, tak sem si s těma proutkama pohrával tak, že sem o jejich horní plochu (kde je patrný řez) prstama „brnkal“ a pokládal na ně dlaně. Laminátový proutky se při tom mým počínání všelijak vlnily, ale pokaždý se ustálily v téže svislý poloze. A pak sem si šel sednou a protože svítilo sluníčko nemohl jsem si nevšimnout jakýhosi sříbřitýho třpytění, který se vznášelo nad plůtky, asi jako když v ČT vítězům v tanci vysypou na hlavy blyštící se třpytky, bych asi tak nějak řekl. No a netrvalo dlouho a začaly mi velice nepříjemně svědit dlaně, jako by mi milion jehliček začalo píchat. No a pak mi to došlo, protože my stavaři často blbneme s azbestem, z kterýho se uvolňuje jeho nebezpečná mikroskopická vláknitá forma, která dokáže v plicích nadělat paseku. Co vám budu povídat, v tý restaurační zahrádce se pod těma plůtkama batolily děti vod maminek, který s kamarádkama v pohodě popíjely kafíčka a jedly zákusky a jejich děti ty zákusky taky samozřejmě jedly a dejchaly to svinstvo rovnou pod plůtkama, jejichž proutky na slunci a dešti zvětrávaly a z kterých se uvolňovaly mikroskopický vlákna sklolaminátu, o kterých si tedy já myslím, že maj podobný účinek v dejchacích cestách jako to blbý azbestový vlákno, a že to bude prostě podobnej prevít. Ty dlaně mě třeba pálily tak, že sem si je musel doslova osmirkovat jemným smirkovým papírem, dokud to nesnesitelný svědění neustoupilo a bylo již k vydržení!
        A tak mi to blbnutí kolem Gerty vnuklo myšlenku, kolik že asi toho bordelu veze ta Gréta v tý ekologický kocábce s sebou do Ameriky. Ani domyslet se mi nechce, ale až se bude jednou někde na skládce rozpadat, to bude svěděního (kdyby jenom!!!), ale o tom předčasně vyspělá zázračná Gréta samozřejmě nemůže mít ani tucha, řekl bych. Jó a o jejích plachtách se zmínil už Ruda Krautschneider.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Starče
          zase jednou trefa do černého. Prostě blbneme na kvadrát (to celé na kvadrát) a potácíme se ode zdi ke zdi. Ach, kde jsou ty časy, kdy si rozmazlení lidičkové vymýšleli kdejaká udělátka pro usnadnění čehokoliv, nebo také kabátky pro kočičky či čepičky pro papoušky. To bylo sice také blbnutí, ale ve své podstatě neškodné. Ale to, co se odehrává v současnosti, to překonává veškeré představy, které může normálně myslící jedinec mít.

          To se mi líbí

        • oh napsal:

          Vy jste nepoučitelnej stařec, blbíši.. 😉
          To my, mlaďoši, 😉 si ještě pamatujeme ručně malovaný výkresy na pauzáku a ozalidový rematrice a taky to, jak jsme je různě upravovali. Na to jsme nafasovali takový udělátko, co vypadalo jako kratší tužka s výsuvnou tuhou, ale místo tuhy mechanismus vysouval svazek „skleněných“ vláken. Taky si pamatujeme, co tohle udělátko umělo s kůží na prstech, protože jsme to samozřejmě vyzkoušeli… a hezky pokorně se vrátili k používání vlastních žiletek a erární tvrdý gumě. 🙂

          P.S: Ta kocábka se nakonec samozřejmě ekologicky zlikviduje, Filipíny určitě nejsou poslední ostrov, kam lze ekologicky vyvážet civilizační odpad. 😦

          To se mi líbí

          • blbíš napsal:

            Dejchla na mě ta Vaše štětečková vzpomínka, ohi, tak, že moje projektantská duše zaplesala až tak, že si dám druhýho starce:

            Stařec a štěteček, a neb, jak se dá nahlížet do duše.

            Skelnej štěteček se, milej zlatej, musel umět správně „zajet“. Novej štěteček musel bejt přesně už z fabriky kolmo zaříznutej, bez otřepů, jen tak se dal správně vojet. Když ste ho správně vojel, tak měl skelný vlákna všechny stejný a zásadně nerozžvejkaný, jako by pomoučněný, neviděl ste jednotlivý vlákna. Obvod musel bejt furt tuhej, musel bejt voškrábanej do válce a musel se při škrabání správně kolmo nastavovat vzhledem ke škrábanýmu podkladu (ten sem podkládal navíc plexisklovou tabulkou!!!), aby se voškrabávala pouze tuš a jen minimum pauzáku pod ní! A když ste ho pořádně „zajel“, tak začal problém s koncem umělohmotný trubičky, z který kartáček ze skelných vláken vyjížděl, ten plast prostě kontinuálně stál za hovno (jako by ho neustále vyvíjeli soudruzi z NDR), byl hloupě tenkej a stářím praskal. Každej pořádnej projektant měl žiletky, tvrdý gumy a štětečky a ty nepůjčoval ani svý ženě, milenkám, natož kolegům. Samozřejmě, že podstatnou úlohu při několikanásobným škrabání hrála kvalita pauzáku. Ty naše stály tradičně za hovno, lepší byly z NDR, ale vůbec nejlepší byly z NSR, ty se k nám prakticky jen pašovaly. Já měl kolem sebe takový machry kolegy v jeho používání, že dokázali až 8x (!!!) štětečkama, gumama a žiletkama zaúřadovat na tuší malovaných čárách na pauzáku, ale přál bych Vám vidět ten výslednej vyhlazenej a tenounkej pauzák (i ten z NSR). V planografii ale byly děvčata, který s ním uměly zacházet, takže se nestávalo, že by jim takto voškrábaný místo vypadlo, prostě mistři oprav. Horší to bylo s takto „ošetřeným“ pauzákem, který byl už nějakej ten tejden v archivu, kde jaksi vyschl, pak i ohleduplný zacházení děvčat v planografii nebylo někdy nic platný, prostě to místo z pauzáku vypadlo „ na tisíce střípků“ a udělala se díra. I na to sme byli machři, vlastnili sme velice tenkou izolepu a poničený místo sme uměli vyříznout a „přeprojektovat“ tak, že na kopiích téměř nebylo nic poznat. Skromně musím přiznat, že sem patřil mezi špicu co se týče samotnýho kreslení i výslednýho desingu výkresů. Když končila doba ledová, vlastně pauzáková, jeden kolega rozpočtář se neskromně o mých výkresech vyjádřil, že by se z nich dalo žrát, jak prej byly k sežrání. A když rozpočtář chválil výkresy, pak už projektant byl/je vopravdu těžká váha, na to vemte jed. Víte, příteli, mně vždycky stačilo koukat do výkresu jakýhokoliv projektanta asi tak pět minut a spolehlivě sem poznal, s kým mám tu čest. S přechodem na PC se tato moje vlastnost jaksi jen trochu prodloužila, ale i tak mi autor výkresu „neuteče“. Jak byli moji starší kolegové (učitelé) náročný ke mně, sem náročnej k sobě a tak to požaduju i vod druhejch, maj to holt se mnou těžký, to máte plnou pravdu. Výkres vám totiž umožňuje nahlédnout až … až do duše projektanta!
            P.S.
            Nemluvím vo typových výkresech, ty maj něco společnýho s dnešníma připitomělýma reklamama, prostě se ukážou a bez zápachu vodezněj, něco jako pfíííí, bez příběhu vzniku něčeho konkrétního, rozumíte-li trochu vo čem píšu?

            To se mi líbí

            • cobolik pacholik napsal:

              to ma dost jeblo,jak tu stara krabice basni o nejakych vykresoch ,pauzakoch,co som cul o tom z rychliku laborec a teraz kus od starej krabice,kurva jses asi dobrej vole,hlavne sa mi paci,ze len kuknes na vykres a vies ktora bije o jeho autorovy,ale tak je to vo vsetkom,vidim v nasom office projektantov,behaju s mysou ,kukaju na nejake cisla a potom kopirky za sto tisic zelenych,seru hotove vykresy,predsa v starej skole,to da sa povedat bolo umelecke dielo,videl som spagata u army,co projektoval pre letisko hocijake plany,stal okolo tej dosky,behal k stolu a kreslil,nikdy v zivote by ma to nenaucili,ani pod nabitym a odistenim samopalom.ja len malujem a zajebem vsetko okolo seba,sam som cely zajebany,jak by mna malovali,preto si davam zalezat jak kurva na zakryti vsetkeho,kde malujem a nemalujem obrazy,ale steny v izbach,co deti hereciek zajebali,ale dbam na detaily,ked ukladam letny nabytok na jar po tych jebanych porch a balkonoch,okolo bazenov,kurva musi byt na milimeter,podusky,kahany kvetinace,ambrely,stoliky,kurva je toho do ojebania, zo vsetkych rezidencii do dvoch vagonov kurva,ci vesam obrazy a fotografie,to vsetko do vahy a lasera a su to cele steny fotografii,kazdy ram ina velkost,keby ja cakal na herecku nikdy by som neurobil a ked pride,uz zdaleka vidim,bo kuka jak gestapak,ze jej pasuje,su to obycajne kokotiny a nie kreslenie projektu,ale dbam na to,ked som zehlil plachty pre kamaratky co mali prist devcinke na 10 rokov,do sest takych malych stanov na nafukovacky,to som bol filmovany z poschodia o com som nevedel,bo som sa venoval zehleniu,uz 3 roky tomu a este sa jebacky z office pytaju,skade viem zehlit a ja len jebnem,nie som homo a musel som doma zehlit,mati ma naucila a jebala jak sirotu,ked som zacinal,nenavidim jak kurva to filmovanie,ci fotenie,kde vyplazujem jazyk,bo sa sustredim a ten ksicht jebany,jak by som stvrtil mrtvolu,stara krabice pise o vykrasoch a umeni v tom a ja o kokotinac,co mi nijak nevadi,tak mi jeblo,tak si pisem a jebem,co si kto mysli…

              To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                Mě zas jebe z pouhý představy, že bych měl vymalovat barák, né že bych to neuměl, ale sem línej a pouhá představa o úklidu mi nahání husí kůži a to žádný obrazy jako Ty doma na zeď nevěšíme, že bych je měl rovnat podle laseru by mě ani nenapadlo, nám úplně stačí se koukat na každým dnem se měnící přírodu za okny.

                To se mi líbí

              • cobolik pacholik napsal:

                hele stara krabice ja doma nic nevesam,ani nemalujem,nezehlim,to vsetko pracovna napln,doma len udrzujem poriadok,jak sam vojak v poli musim upratat,mohol by som zaplatit brazilky,ale nemam problem,upratoval som od maleho hovna,potom moj best friends vzdy upratoval,teraz musim sam,nic mi nevadi robit,bo ja kurva privyknem aj na gulku do hlavy,ja doma len spim ja vastinu z 24 hodin mimo domu v robote,pasuje mi,bo asi neponal,moja pracovna napln je holka pre vsechno,dokonca som jeden cas kupal aj psa,teraz,len cesem ceskeho vlciaka a ked mu jebem hodnej kluk,olizuje mi tie odstavajuce usi,,vycesujem ho rad,bo cesky pes a rozumie cesky,bo v cechach vycviceny a za tazke tisice$ kupeney a dopraveny do austin texas na vyucbu anglickeho posluchania,ja nan mluvim cesky a bez problemu slucha,bo to vycviceny jak policajny pes,len bos nesmie vidiet,bo ho dobre nejebne,zaplatil desattisice za nauku anglickeho a ja na psa jebem v jeho rodnom jazyku cesky,takze mam tu cecha,hoci len pes,ale cesky a beriem ho jak svojeho a pristupujem k nemu jak k mojemu,pre jedinu vec bo z ceska s ceskou vychovou,jak by z ineho kraju naisto by som okolo neho tak nechodil,nie som nejaky p[ojeb do zvierat,jak kopa pojebov,ale ten pes to tam z domu,skade ja…

                To se mi líbí

        • jaa napsal:

          Doufám, že jste toho majitele restaurace nakopl….. třeba zmínkou o náhradu škody….

          To se mi líbí

          • blbíš napsal:

            Majitel určitě ani netuší, ale výrobce plůtku a certifikátoři asi nechodili v pátek do školy. Od majitele restaurace očekávám, že umí třeba udělat steak jak stehno, jaa!

            To se mi líbí

            • jaa napsal:

              ale jestli se to prokecne a rodičové případně budou žalovat – nedoplatí se on….a může zavřít krám. a soudit se

              To se mi líbí

    • Josef K. napsal:

      Nepochybuji, že Greta je slabomyslná a zázračná je jen její schopnost vidět CO2. Že vy jste druhý, kdo to umí a proto na ni tak držíte?

      To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      ja grete,co uz viem,co to je za pojeb, poslem cez western union na ten noeho korab,taky kozacky telegram, poslem,mila greta,stop,si este mala picka,stop,aby si rozumela,stop,ze ta svet ma za ober picu,stop,ked prepatris,uz bude neskoro stop,s pozdravom,zachran boze holotu od takych naivnych slepic tvoj obdivovatel ludva.nazdar!

      To se mi líbí

  8. Slim napsal:

    PPS
    Pobavil mě dnes vlk, jak „vylustroval“ životopis toho Staňka. Přečtěte si.

    To by mě v životě nenapadlo udělat, protože už styl jeho řeči po dvou větách svědčí o poměrně mdlém duchu (a vůbec je to nesmysl hovořit u našich politiků o nějaké odbornosti, vzpomeňme si na rotného Topolánka), ale přesvědčivě to ukazuje, že námitky ohledně Šmardy jsou vycucané z prstu čistě ad hoc. Tomu opravdu mohou věřit jen „predestinovaní“.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      spin

      To se mi líbí

    • oh napsal:

      Přečetl jsem. A mám s tou lustrací podle vlka dva problémy:
      1) Staňka na Ministerstvo kultury neprotlačil Zeman ani Babiš přes Hamáčkův hrdinný odpor. Nominovala ho tam ČSSD sama a zcela dobrovolně.
      2) Ředitel příspěvkové organizace, který za tu organizaci sám se sebou, coby soukromým zhotovitelem, uzavírá smlouvy na poskytování placených služeb, IMHO zasluhuje vyhodit přímo nadsvětelnou rychlostí. A každý, kdo by to udělal, jen dělal svou práci – když jinak nemusí být k ničemu.

      P.S. Vlkovo vytrvale opakované komolení jmen a funkcí lidí, které on osobně nesnáší, mi připadá asi stejně vtipné a lákající ke konzumaci takto vylepšeného textu, jako osmapadesáté shlédnutí „vtipné“ upoutávky na program stanice PRIMA COOL, po kterém obvykle mívám chuť autora dotyčného výtvoru narazit na kůl v nejlepším stylu Vlada Napichovače.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Kritiky mohou být správné, vlk není ideální autor, to netřeba zdůrazňovat. A i jinak o něm mnozí víme své

        Jde pouze o to, jak obnažil nesmyslnost a dvojí metr Zemanových požadavků: Staněk nebo Malá (!) byli přijati bez poznámek, ale u Šmardy jde najednou o přijímačky na École Polytechnique

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          Nic nevobnažil, Slime, protože se to u nás zavedlo už od dob kámošů Havla. A protože u nás je stranickost upřednostňována před odborností je tam taková svoloč a takovej neskutečnej bordel, že hledat v tom jejich vzájemným podrazáctví a šťouchání nějaký odhalování , je naprosto mimo mísu

          To se mi líbí

        • vera napsal:

          No, byli přijati bez poznámek… ale vemte si, že taky oni nedělali žádné poznámky předem.
          Šmarda vytrubuje všechno, najednou má názory, najednou ostře kritizuje až hloupě uráží své budoucí kolegy… Myslím, že Zeman naopak velmi citlivě sdělil Šmardovi, jak se z něho všem otvírá kufr, a že nemá na vyšší politiku.
          Ono se k nakopnutí Zemana hodí všechno. Kdyby Šmardu podepsal, dostal by nazpět že podepisuje kdejakého nýmanda, bez rozmýšlení, a už by se na něho sypalo že nic nechápe, at jde od mísy.

          To se mi líbí

          • Cech napsal:

            Co se týče Zemana a útoků na něho, jsou realizovány Dienstbierovci, kteří mají v podstatě k dispozici příslušný rodinný propletenec.
            1. Monika MacDonagh Pajerová (dále jen „Monika MDP“) – bývalá studentská vůdkyně z roku 1989, nyní pedagožka pražského centra New York University, je nevlastní sestrou Jiřího Dientsbiera ml. (protizemanovské červené karty rozdávala Šárka Kadlecová, bývalá zaměstnankyně Amerického velvyslanectví ). New York University je něco, jako prý byl dříve VUML (Večerní univerzita marxizmu-leninizmu), jen teď je to Havlismus.
            2. Monika MDP je vdaná za Ira, Petra MacDonagha.
            3. Měla milenecký vztah s Lubomírem Zaorálkem a po rozvodu s ním žila. Což odpovídá období útoků Zaorálka proti Zemanovi.
            4. Její dcera Emma Smetana byla moderátorkou na TV Nova, nyní na Bakalově DVTV (narodila se v Paříži, kde Monika MDP žila se svým prvním manželem Smetanou). Emma Smetana žije s muzikantem a hercem izraelského původu Jordanem Hajem.
            5. Sestrou Moniky MD Pajerové, je „Biomasa“ Kateřina Jacques (jméno má po francouzském exmanželovi Christian u Jacques). Kateřina Jacques je partnerkou Martina Bursíka, předsedy strany Zelených a místopředsedy ODS Topolánkovy vlády. Porodila mu dceru Noemi. Bursík dříve žil s Monikou – nevlastní sestrou Jiřího Dienstbiera ml. Jiří Dienstbierst st. byl 4x ženatý, jeho třetí manželkou byla Květa Dienstbierová, bývalá manželka Ivana Havla. Ivan Havel je bratrem exprezidenta Václava Havla. Jiří Dienstbier ml. (garant protizemanovské kliky v ČSSD) se narodil ve Washingtonu a je americký státní občan (takže v naší vládě již pracoval plnohodnotný Američan s tímto jedinným občanstvím).
            Tož toto je ona pracovní skupina která mimo velvyslanectví spoluorganizovala mediální a červeno-kartičkové kampaně proti Zemanovi.
            V současné době Dienstbierovci dospěli k závěru, že mediální a červeno-kartičkové kampaně nepřinesli požadovaný výsledek a proto tato skupina začala spolupracovat s milionem chvilek pro demokracii a spoluorganizují onen „pochod na hrad“.
            Samotná akce Šmarda pořádaná Dienstbierovci má jedinný cíl a to udržet Babiše v šachu až do akce „pochod na hrad“.
            a) Kompetenční žaloba je kra**na protože :
            „Nejde o spor o kompetenci. Prezident nezpochybňuje, že navrhovatelem má být premiér a ani nic podobného,“
            b) Ústavní žaloba :
            Žaloba je postavena na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky Ústavu porušuje. Poslanci ČSSD se ji nyní pod vedením Dienstbierovců pokusí na plénu prosadit. „Svým slovům tak dodají větší váhu a v očích voličů jim to prospěje, míní Dienstbier.“
            c) Udržet se ve vládě za každou cenu :
            „Když ČSSD přijde s jiným kandidátem, bude čelit kritice od opozice, ale vůbec jim to uškodí v očích voličů. Ten manévr je sice ztrapní, ale to nebudou takto vnímat voliči, dodává Dienstbier.
            d) Možnost resort vyměnit s ANO a na oplátku získat jiný nevypadá nereálně.
            „Myslím, že výměna je reálná a připadá v úvahu, pokud vyjde ANO 2011 vstříc při řešení této vleklé vládní krize, dodává Dienstbier.
            No a na závěr je nezbytné zjistit u Dienstbierovců, zda mají v oblibě Staňka nebo Šmardu a nebo každého jen potřebnou chvilku?
            No a vo,vo, tom to je.

            To se mi líbí

        • oh napsal:

          Staněk i Malá byli jmenováni v rámci 2. Babišovy vlády v jednom společném balíku, takže bych odhadoval, že při hromadném jmenování je méně prostoru pro intenzivní šťourání, než při výměně jednoho ministra. Kromě toho, Malá, aspoň než se v tom začali novináři vrtat a vypadlo na ně opisování, vypadala na první zběžný pohled použitelně: vzdělání měla, i když z divné VŠ (taky mohlo být hůř, mohla mít diplom z Plzně 🙂 ), měla teoreticky i jakousi praxi. Nezapomněl jsem ani na pokřik „demokratických“ stran a s nimi spřátelených médií o tom, jak jsme ve vládní krizi a „Pryč s vládou!“ Ani na tanečky kolem nejmenování Pocheho, doprovázené brumláním o porušování ústavy… a umím si představit, co by se dělo, kdyby tehdy Zeman ČSSD odmítl jmenovat DVA ministry..

          P.S. Je mi divné, že Zeman tak tvrdohlavě odmítá Šmardu jmenovat, možná zveřejněný důvod nebude jediný a ani ne hlavní. Ale pokud vím, ti dva na sebe nikdy dosud nenarazili.

          To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        Jasně, ohi, nebo ta jeho interpretace uhlíkový daně. Sám se v článkju blbě zmiňuje, že ji už připravujou tři roky, ale jedinej kokot, kterej mu z toho vylezl je samozřejmě opět Babiš! Že je kokot z tý čeládky největších kokotů (jeho Brabec přitom dává kotlíkový dotace na kotle sopalující plyn i uhlí!!!), s tím samozřejmě nemám problém, ale před třema rokama byl kápo ve vládě Sobotka a jeho socanská partaj, jenže to je jeho šálek kávy. O Sobotkovi je každýmu známo, jak servilně u nás prosazoval a zaváděl se svojí partou každej prd z Bruselu.

        To se mi líbí

  9. Bavor V. napsal:

    Sešlo se na twitru hned za sebou

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.