ČT pozvala ministra průmyslu a místopředsedu vlády Karla Havlíčka k diskusi o úložištích jaderného odpadu a vývoji kolem těžby lithia. (Události a komentáře 17.7. 2019)
Jaderný odpad
Problém jaderného odpadu již dávno není technický, ale politický, protože jde o průnik nevzdělanosti veřejnosti a politiků.
Ministr Havlíček nedostal příležitost k tomu, aby obhajoval technické řešení. Moderátorem byl zatahován do tlachů o tak nějak lepším jednání s veřejností.
Jaderná energie je pole hnojené strachem, který se snadno šíří díky takměř absolutní neinformovanosti obyvatelstva. V nevzdělané společnosti – mluvím z kanadské zkušenosti – je těžké prosazovat vědu a obhajovat její výsledky.
Podnik Atomic Energy of Canada Ltd, ve kterém jsem pracoval (podotýkám, že v oblasti ochrany životního prostředí), měl výzkumné laboratoře, které se v roce 1987 jmenovaly Chalk River Nuclear Laboratories. O několik let později bylo adjektivum „jaderné“ vynecháno, aby nepopuzovalo. Od jednoho z hloupých ministrů, kteří nás postupem času měli pod palcem, pak přišel zákaz vystupování v mediích bez souhlasu vedení společnosti.
Presidentství AECL se stalo trafikou, kterou postupně získal bývalý šéf kanadské výzvědné služby, investiční bankéř a president jakési dopravní společnosti z Britské Kolumbie. Trafikant si vrchnost, která mu dala takový šolich, nechce pohněvat a podle toho jeho práce vypadá.
Proti ukládání (storage) a likvidaci (disposal) jakéhokoli odpadu vládne obecný a tudíž snadno využitelný odpor vycházející z filosofie NIMB neboli Not In My Backyard. Tento přístup, v lidovější mluvě „dávejte si svoje sračky na svůj hnůj“, v sobě zahrnuje prvky pseudodemokratického šílenství, které paralyzuje rozhodovací schopnost vlády.
A zase narážíme na nevzdělanost občanů. V AECL jsme na začátku devadesátých let dokončili projekt hlubinného uložení odpadu. Spočíval v trvalém uložení odpadu ve štolách vyražených v Kanadském štítu. Projekt byl předán k vyhodnocení panelu, který po 8 (slovy osmi) letech zkoumání a mnoha veřejných slyšeních, dospěl k tomuto závěru:
„Bezpečnost konceptu AECL byla dostatečně prokázána z technického hlediska, ale nikoli z hlediska společenského. Koncept AECL pro (hlubinné geologické) uložení odpadu nemá v současné podobě širokou podporu veřejnosti a (tím pádem) odpovídající míru přijatelnosti. Nemůže tedy být použit jako kanadské řešení pro likvidaci vyhořelého paliva. Bezpečnost je pouze jedním, byť klíčovým, kriteriem přijatelnosti (konceptu). Bezpečnost je nutno posuzovat ze dvou vzájemně se doplňujících hledisek společenského a technického.“
Je to doklad pablbství kanadských politiků a nevzdělanosti občanů. Celá věc je o to absurdnější, že náš podnik tento projekt prodávat veřejnosti vlastně nesměl.
Počet lidí, kteří kdy zemřeli na smrt z ozáření, je v řádu stovek. (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nuclear_and_radiation_accidents_by_death_toll).
V USA při dopravních nehodách zahyne přes 30000 lidí za rok. (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_motor_vehicle_deaths_in_U.S._by_year) Zhruba stejný počet se za stejnou dobu postřílí. (http://www.vpc.org/regulating-the-gun-industry/gun-deaths-compared-to-motor-vehicle-deaths/
To je kupodivu „společensky přijatelné“.
Lithium
Ministr Havlíček odpověděl na několik otázek týkajících se českého ložiska lithia. Lze předpokládat, že jako ekonom o této záležitosti ví přece jenom víc než o radioaktivním odpadu.
Problém lithia je zapeklitý, protože existuje možnost, že opravdu dojde k „loupeži století“. Termín loupež je součástí politické rétoriky popisující konečný stav. Proces, který k nežádoucímu výsledku vede, nemá explicitního zloducha, ale hloupě formulované zákony a smlouvy.
Horní zákon totiž stanoví, že držitel povolení k průzkumu ložiska má přednost při udělení práva těžby a tím i vlastníkem dané suroviny. Podíl státu představuje určité procento z odhadnuté ceny.
Pokud jde o lithium, právo průzkumu podzemního ložiska získala firma Geomet. Tu založili čtyři Češi. Situace se zkomplikovala v okamžiku, kdy Geomet koupila australská společnost European Metal Holdings (EMH). To není „těžařská společnost“ jak do omrzení papouškují některá media., ale několik podnikavců, kteří přišli na nápad nalákat investory na české lithium.
Jen pro zajímavost: Po vstupu EMH na burzu se jedním z největších akcionářů stala společnost, která vyrábí silniční svodidla.
EMH má v rukou zbraň zvanou smlouva o ochraně investic. Takovou smlouvu máme s různými státy, například i s USA. Protože ji sepisovali absolutní hlupáci, vztahovala se například i na spor Lauder vs. Železný o TV Nova. Česko „neochránilo“ Lauderovu investici a zaplatilo 10 miliard korun za prohranou arbitráž.
Lithium představuje násobně větší hodnotu než nějaká TV a tak hrozí arbitráž katastrofálních rozměrů. Česká vláda hledá cestu, jak se z té šlamastiky dostat ven.
Jednou z teoretických možností je ovládnout EMH. Oznámení, že ČEZ půjčí EMH 2 milióny eur, údajně zvedlo cenu akcií o 20%. Nikdo neví, co se stane v okamžiku, kdy bude zřejmé, že se ČEZ pokusí EMH skutečně ovládnout.
Ministr Havlíček nemohl být příliš otevřený, protože jde o velké peníze. Moderátor se stejně na nic podstatného nezeptal.
Poznámky pana Bavora 
Není co dodat. Tak to na světě chodí.
Nesouhlasím jen s touto větou “ Protože ji sepisovali absolutní hlupáci, vztahovala se například i na spor Lauder vs. Železný o TV Nova. “ Domnívám se, že smlouvu nesepisovali hlupáci, ale naopak mazaní křiváci s celkem jasným cílem znemožnit Česku samostatné jednání. O to na světě jde, o pány a o kmány. A my všichni přece bezpečně víme, že stát je nejhorší správce majetku. Musí ho tedy dostat soukromý subjekt, aby si zlepšil svoji životní úroveň. Jak prosté a pochopitelné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sterejdo co se týče lithia je to poněkud složitější ale onu celou především nejen politickou odpovědnost za jeho ztrátu nese ČSSD a nikdo jiný.
„Memorandum s australskými těžaři o možné těžbě lithia na Cínovci neznamená pro Česko závazky, formulace dokumentu jsou právně neškodné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD)“ .
Již nyní je naprosto jasné, že ovládnutí EMH ČEZEM je pouze a jen fikce a v podstatě přihrávka, která přirozeně skončí totální katastrofou,kerá bude mít dvě možnosti.
a) Vyplatit cca. těch 80 – 160 miliard.
b) Povolit vyrabování lithia
Stačí se podívat jak postupuje ohledně lithia pan Janeček.
To že Babiš donutil ČEZ k tomuto zoufalému kroku (neboli odepsat naprosto nenávratně 2 miliardy) vyplývá z nutnosti přežití jeho současné vlády a je to vlastně „jeho“ finanční dar na usmířenou s ČSSD.
Pravděpodobně nemá jinou možnost než přežít s ČSSD, protože jak píše redaktor Dolejší z kyperské firmy Helifreak Limited má to stejně marné.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zacal-se-rodit-konkretni-plan-jak-porazit-babise-jeden-kandidat-na-premiera-a-pet-hlavnich-slibu-76334?dop-ab-variant=14&seq-no=1&source=hp
No a co se týče úložiště JO, to dle mého souvisí s tanečky paní Ing. Dany Drábové, Ph.D., dr. h. c. mult. ohledeně jaderných reaktorů malých výkonů(400–600), kde se ji podařilo vykopnout Hezoučkého protože ČEZ se přirozeně od Rusů odvrátil kvůli anexi Krymu a dále shledala i jiné vážné nedostatky.
V jejich projevech je možné sledovat onu cestu od Temelína do Dukovan a od Rosatomu k Westinghouse. Snad nejmarkantnější bylo to její vystoupení proti reaktorům typu BN-800 a zasílání vyhořelého paliva do Ruska na přepracování.
No ale na druhou stranu jako hvězda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se jasně vymezila : S ohavnými protiislamisty nechci spolupracovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenom pro dokreslení jak na výše popsanou Babišovu pomoc reaguje samotná ČSSD.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dalsi-cekani-nebo-konec-vlady-druhy-muz-cssd-vysvetluje-jestli-strana-bouchne-do-stolu-76400?dop-ab-variant=14&seq-no=1&source=hp
To se mi líbíTo se mi líbí
https://edition.cnn.com/2019/07/17/asia/marshall-island-radiation-chernobyl-intl-hnk/index.html
To se mi líbíTo se mi líbí
M.T.
Tak jsem si zase jednou přečetl ústavu ČR. A zjistil jsem, že :
1) slib presidenta zní „Slibuji …, že budu zachovávat její Ústavu a zákony …“ – všimněte si, že neslibuje zachovávat ústavní zvyklosti ani neslibuje zachovávat ducha ústavy.
2) v celém znění ústavy se ani jednou neobjevují slova „musí“, „povinnost nebo je povinen“, „neprodleně“; ani jednou se neobjevuje sousloví „bez zbytečného otálení nebo bez zbytečného odkladu“.
Co nám to mainstreamová media a „ústavní právníci“ valí do hlavy ?
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlas s obsahem článku. Jakmile se někde objeví slovo „jaderný“, nebo nedej bože „nukleární“ lidé omdlévají, nebo se navléknou do žlutých obleků, chápou se transparentů a jdou do ulic. Ale že jisté eko(teroristické)logické organizace brání výstavbě obchvatů měst desítky let a tím vystavují občany v těch městech karcinogenům z výfukových plynů, to zas až tak nikoho nevzrušuje. Ale 1 milisievert 100 m podzemí je na mrtvici tragédie celosvětového dopadu.
Co se lithia týče mám hrůzu z toho, až nějaká taková akumulátorovna na uložení sluneční, nebo větrné energie začne hořet. Nezávidím těm, kdo to budou muset hasit …
To se mi líbíTo se mi líbí
Baterky už hořely – tuším u Prahy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo tak tohle je věc, kterou se mi zatím nepodařilo pochopit. To přiznám bez mučení. Tím zpracováním na palivo do elektráren se to nějak zhodnotí, a je to i po vyhoření/použití kvalitnější a nebezpečnější než ruda čerstvě vykopaná?
Vždyť přece když z tuny rudy udělají půlmetráku paliva, tak po použití by mělo být to záření podstatně slabší než ta vykopaná – čerstvá ruda. Pak by ale neměl být problém – ji /ty zbytky uložit zpět do dolů, odkud byla vykopána. A jak je to na místech, kde se ruda zpracovává, vždyť tam musí být to vyzařování taky daleko vyšší.
Prozradíte/ víte někdo – jak to vlastně funguje?
To se mi líbíTo se mi líbí
Podle toho co píšete, by bylo dost složité vysvětlování. Nejlépe poslouží Wikipedie. Apropó, píšete o uranu nebo lithiu? Stručně, v uranové rudě je tak 0,3% uranu, spíš méně. To jsou 3 kg na tunu. Z toho se hlavně používá izotop U235, toho je ale v uranu jen 0,7%, tedy asi 2 dkg.
Lithia je v rudě ještě méně, asi 0,2%. Z tuny rudy tedy asi 2 kg.
Je to velmi stručné a silně zjednodušené, ale pro základní informaci snad postačující.
To se mi líbíTo se mi líbí
No strejdo, nejde mi o množstevní fakta – ale o postup. Jistě je to nebezpečné, i když v tom Japonsku se to tak nějak dlouhodobě nepotvrzuje. Ale proč nedávat hlušinu a použité články zpět na místa odkud byla vytěžena. No a taky Proč jak se praví – jsou vyhořelé/použité články stejně, ne-li více nebezpečné než čerstvé plnohodnotná ruda. To je co nechápu. A to ve wiki není
To se mi líbíTo se mi líbí
Hlušina se může vracet a také často vrací. Jednoduší je to u povrchových dolů, tam je vnitřní výsypka, pokud je to technologicky možné, vhodné. Ale i staré výsypky se časem přebírají, hledá se třeba právě lithium (a další prvky) o které nebyl zájem. Míval jsem skleničku lihia a to bylo dobré jen k barvení plamene do červena.
Palivové články se použitím v energetice stávají mnohem více radioaktivní, mění se izotopy uranu.
Do vytěžených prostor se dát nedají, musí být v naprosto stabilním prostředí na desítky tisíc let. Nemluvě o tom, že za nějaký čas, třeba tisíc let, mohou být vhodné pro jiné použití.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hodně to zjednoduším, tak přítomní jaderní inženýři snad prominou:
Při štěpné reakci se nespotřebovává pouze U235, ale kromě toho vznikají i další izotopy jiných prvků, které jsou samy radioaktivní – s různou aktivitou a poločasy rozpadu – a ovlivňují další využitelnost paliva. „Vyhořelé“ palivo vyjmuté z reaktoru obsahuje ještě cca 1,2% U235 a přibližně 1% plutonia (z toho asi polovina štěpitelného Pu239). Část vzniklých izotopů má krátký poločas rozpadu (určitě v porovnání s uranem 😉 ) a vyšší úroveň radioaktivity. Proto vyhořelý palivový článek, vyjmutý z reaktoru, má zpočátku vyšší radioaktivitu, než když byl nový a protože každé jaderné štěpení také produkuje teplo, musí se alespoň nějaký čas chladit. Jeho radioaktivita sice poměrně rychle klesne, jak se rozpadají izotopy s nejkratšími poločasy rozpadu, ale pořád to není nic, co by se mohlo jen tak někam zahrabat – protože, dokud v tom jsou štěpitelné prvky a necháte na to volně působit přírodní vlivy a zejména vodu, můžete si „se štěstím“ pořídit přírodní jaderný reaktor. Kdyby to s reaktorem nevyšlo, budete i tak mít pěkný zdroj radonu. A to opravdu nechcete, zejména ne v dole, kde chcete/potřebujete ještě těžit. Vlastně ani moc nechcete soli radioaktivních prvků v podzemní vodě – ne kvůli radioaktivitě, ale jsou zkrátka jedovaté, jako soli těžkých kovů. Takže se „vyhořelé“ palivo se nejprve šoupne do bazénu, kde se chladí a rozpadají se izotopy s nejkratším poločasem rozpadu, později pak v kontejnerech do suchého meziskladu, odkud by se po nějakých padesáti, šedesáti letech daly už přemístit do zabezpečeného trvalého úložiště. Pokud se s nimi nerozhodnete udělat něco jiného – třeba vyrobit z nich palivo pro jiný typ reaktoru.
Abychom mohli palivo znovu využít současných reaktorech, museli bychom z něj odstranit nežádoucí produkty štěpení a znovu ho obohatit štěpitelnými izotopy na původní hodnotu cca 3,5%. Technologie na to už existuje a používá se, ale pořád je i dnes levnější vytěžit (a obohatit) nový uran.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
dík
To se mi líbíTo se mi líbí
http://outsidermedia.cz/retro-mapa-radioaktivity-morske-vody-po-fukusime/
To se mi líbíTo se mi líbí
To je ta cdo jsem ji pracně dokreslil v gimpíku?
To se mi líbíTo se mi líbí
PS – solidní čtení o tomhle maléru (nejen) a problémech jaderné energetiky se najdou tady:
http://www.osel.cz/autor/78/vladimir-wagner/
Jak Fukušimu tak Černobyl (nejen) popisuje tak jak to skutečně je, včeně všech rizik s tím spojených, jde o seriozního odborníka který problematice rozumí. OM jsou v tomhle směru jenom hlásnou troubou ekologistů.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dík za odkaz. Dobrý!
To se mi líbíTo se mi líbí
Pro Čecha 9:04
Odpověď na otázku „Co dělat?“ může dát jen odborník na „hostile takeover“ neboli násilné ovládnutí akciové společnosti proti vůli akcionářů. Otázka je, jak to udělat a kolik to bude stát. Většinou jde o nabídku na odkup akcií za cenu, které nelze odolat.
Akce ČEZu je patrně jediná možnost, kterou ČR má. Taková věc se ale nedá dělat veřejně.
Alternativně by mohla vzniknout státní společnost pro zpracování extrahovaného lithia do konečných produktů. Ta by kupovala „české“ lithium od EMH nebo jiného konečného vlastníka. Česku by zůstala přidaná hodnota z oné konečné fáze. Tato verze by nepochybně narazila na odpor pravice, která považuje státní podniky za skvrnu hyzdící čistý kapitalismus.
Memorandum, které podepsal ministr Havlíček ze Sobotkovy vlády, se údajně týkalo ochoty ČR podílet se na těžbě. Ono to ani jinak nejde, protože závod na extrakci lithia z horniny musí být co nejblíže k dolu, protože by se nevyplatilo převážet statisíce tun horniny sem a tam. Zisk z této fáze operace byl ve výroční zprávě EMH (2018) odhadnut na 1 miliardu korun za dobu jejího trvání, tedy 20 let.
EMH by museli vést kompletní idioti, aby přistoupili na cokoli jiného než na náš podíl na těžbě samé (čti: šábnutí se o zisk a případně i o možnou ztrátu z první fáze operace).
Zatím neexistuje společnost, která jednou bude lithium těžit. Je třeba vědět, že EMH není těžařská společnost (!), ale jen malá skupina lidí, která kdesi v australském obýváku dostala nápad použít lithium jako návnadu pro investory, kteří ochotně podléhají vidině vysokých zisků. Ten v tomto případě spočívá v tom, že každá fáze, tedy kromě těžby samé, podstatně zvyšuje hodnotu lithia.
V Kanadě existovala společnost, Bre-X, která v devadesátých letech oznámila, že má právo na obrovské ložisko zlata v Indonésii. Pak se ukázalo, že to byl podvod, že zlatem byly obohacovány vzorky, které slibovaly snadné zbohatnutí (https://en.wikipedia.org/wiki/Bre-X).
Lithium na Cínovci skutečně je a potenciálně představuje obrovské zisky.
Janeček má povolení na případnou extrakci lithia z hlušiny, která existuje mimo důl. To je jiná operace.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde se omlouvám a vezmu to tak nějak pozpátku takže JANEČEK :
16.06.2017
Těžbě v oblasti je aktuálně nejblíže miliardář Karel Janeček se svou Cínoveckou deponií.
Firma již svolení k těžbě má a podle báňského úřadu je nyní ve stavebním řízení ohledně vybudování potřebného zázemí.
Těžit na Krušnohorsku bude kromě Janečka i australská korporace European Metals. Ta zve investory do projektu nejlevnějšího lithia na světě a slibuje přitom 20procentní výnosnost operace. Firma do svého holdingu nedávno pohltila původně brněnský Geomet.
V Krušných horách se lithium vyskytuje v několika lokalitách, a to jak na samotném Cínovci, kde povolení k jeho těžbě v povrchových odkalištích drží společnost Cínovecká deponie spadající pod investiční fond RSJ Miliardáře Karla Janečka, tak ve druhé oblasti na jihu kolem Horního Slavkova. I zde usiluje a v brzku dostane povolení těžby z odkališť Janeček, a to prostřednictvím další ze svých společností, Sanaka Industry.
5. března 2019
„Společnost Cínovecká deponie konečně zahájila skrývku horní vrstvy zeminy na místě budoucí těžby lithia u Cínovce na Teplicku. Dále bude možné zahájit skrývku i společností Sanaka u Horního Slavkova. Se samotnou těžbou kovu, jenž se používá při výrobě baterií, firma čeká na vznik odběratelského řetězce. Řekl mluvčí společnosti deponie Martin Frýdl.“
Tož k nemožnosti plánovaného převzetí společnosti EMH ČEZEM v dalším příspěvku. Snad poskládám i jednotlivé kroky ČSSD tj. sobotkovy vlády vedoucí k budoucí „těžbě nejlacinějšího lithia na světě“ a taktéž souhlasím s Vámi, to memorandum je opravdu až ta třešinka na „lithio atrakcích“ v tom čase vládnoucí ČSSD.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pouze pro dokreslení pracovních postupů ČSSD, si dovolím prezentovat popis práce ČSSD od Olega Rybnikáře :
http://www.novarepublika.cz/2019/07/nejnovejsi-agonicky-skub-cssd-smarja.html
To se mi líbíTo se mi líbí
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/necekany-rebel-nemyslim-si-ze-zeman-porusil-ustavu-hrube-rik/r~418f3dd0af7711e9b7740cc47ab5f122/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_content=default&utm_term=position-3&utm_campaign=Aktualne
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenn tak dotaz – pro lidi chytré. Nevíte někdo, jak se jmenuje program co dokáže rozložit soubory pdf na jednotlivé obrazy a kde se dá sehnat? Halladin takovým ěl , takže existuje, ale….
dík
To se mi líbíTo se mi líbí
Pozor, jedná se o soubory *.pps nebo *.ppsx
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to je jiná, pro vrtání se v .pps je potřeba buďto přímo Powerpoint od MS nebo Impress z balíku Libre Office.
To se mi líbíTo se mi líbí
Co hledáte, se obecně nazývá OCR software. Nějaký bývá přiložen k multifunkčním tiskárnám.
Já osobně používám zakoupený ABBYY FineReader. Z toho, co jsem vyzkoušel, mě zaujala absence problémů s češtinou. Program je placený, ale i se zkušební verzí bez klíče lze 15 dní pracovat. (Pokud si pamatuju, s omezením na cca 5 stránek při každém spuštění programu, což obnáší udělat pět stránek, program ukončit, spustit znovu a dalších 5 stránek. Je to otravné ale pro kratší jednorázovku použitelné.)
Existují i webové služby pro on-line OCR, ale tady neporadím, nepoužívám.
To se mi líbíTo se mi líbí
https://www.onlineocr.net/
nebo
https://www.sodapdf.com/de/ocr-pdf/
umí to i češtinu ale musí se to pak formátovat a jde to po jednozlivých stránkách, pokud ale nejde o tlusté knihy tak je to použitelné.
To se mi líbíTo se mi líbí
PDF
Pokud jde o celé stránky je to jednoduché. Zadám si tisk potřebných stránek do souboru, vytisknu a uložím. A je vymalováno.
Pokud chci extrahovat jen jednotlivé fotky tak to udělám ve Photoshopu. A je vymalováno.
To se mi líbíTo se mi líbí