Langweilův model Prahy – 5


V minulých vyprávěních jsem psala o osudech Antonína Langweila i jeho modelu, teď je, myslím, na čase podívat se na to, co nám model nabízí. Porovnání Langweilova modelu s fotografiemi současné Prahy, to je opravdu jak cestování v čase. Člověk nepoznává místa, kudy stokrát prošel a dozvídá se, že samozřejmé věci vlastně vůbec nejsou samozřejmé. Kdybych tu chtěla ukázat všechny změny, tak by tenhle seriál snad nikdy neskončil. A tak se pokusím vybrat jen ty nejzajímavější…

A začnu místem, které všichni známe, které je jedním ze symbolů Prahy: Staroměstským náměstím. I to se ale natolik proměnilo, že se musím omezit jen na jeho část, na Staroměstskou radnici a její bezprostřední okolí.

Ano, to je ono, podle Jüttnerova plánu z r. 1816, z kterého vycházel i Langweil při tvorbě svého modelu. (Až do r. 1895 se náměstí nazývalo „Velké náměstí“, pak bylo přejmenováno na Staroměstské.) Žlutě zvýrazněné domy byly po r. 1837 zbořeny, červeně zvýrazněný byly radikálně přestavěny. Mapku současného Staroměstského náměstí sem nedávám, vyčerpala bych si povolených osm obrázků na článek. Kdo chce, bez problémů si ji najde na netu…

A takhle ho ve svém modelu ztvárnil Langweil. Jen pro základní orientaci uvádím, že na fotce je vepředu uprostřed Týnský chrám, pak Mariánský sloup, o jehož znovupostavení se v současnosti vede spor a uprostřed vzadu je vidět Staroměstská radnice (její věž se na fotku nevešla). 

Když jsem tuhle podobu Staroměstského náměstí poprvé viděla, velice mne zarazil ten dům (či spíš domek), který volně stojí téměř uprostřed náměstí. Co to bylo, to netuším. Je i na kresbách z konce 18. století, na fotce z r. 1870 už ale zmizel… Prostě záhada!

Tenhle dům, či možná dvojdům je znám jako Krennův dům. První zmínka o něm je z r. 1409, kdy patřil jakémusi Neugrünnerovi z Chebu. Podle něho se dům nazýval Grünhaus. Postupem času údajně došlo k zdeformování původního jména a „Grün…“ se změnilo na „Kren…“ A Krenův dům byl na světě! Zbourán byl až r. 1901. Za ním vykukuje další mohutný dům (teď už také nestojí). V 17. století byl prý jeho majitelem holandský koželuh Servác Engel z Engelflussu. Jako první v Praze vyráběl podrážky z tvrdé kůže a natolik zbohatl, že si mohl koupit šlechtický titul a panství se zámkem v Mníšku pod Brdy. (To je jedna verze – druhá, která mi připadá pravděpodobnější, a je taky zajímavá, je tady

 https://cs.wikipedia.org/wiki/Serv%C3%A1c_Engel_z_Engelsflussu )

Dům byl také zbourán, dnes v těchto místech ústí do Staroměstského náměstí Pařížská třída.

Dalším zajímavým objektem na Langweilově modelu je kašna – ta větší z dvou, které jsou na náměstí. Je to tzv. Krocínova kašna, Jméno má po iniciátorovi svého vzniku, purkmistra Václava Krocína staršího z Drahobejle. S její stavbou se započalo r. 1591, byla vybudována z hnědočerveného sliveneckého mramoru. Autorem architektonické části je kameník Jindřich Beránek, zvaný Pražák, autorem sochařské části je neznámý mistr, po němž zůstala jen kamenická značka na středním sloupu.

Krocínova kašna.

Z náměstí zmizela r. 1862, slivenecký mramor byl sice krásný, ale nepříliš odolný, podle světlého žilkování začal zvětrávat a propouštět vodu a tak bylo rozhodnuto kašnu odstranit. Bohužel opravdu odstranit – zachovala se jen část úlomků, ty jsou dnes uloženy v lapidáriu Národního muzea. Ostatně o Krocínově kašně si můžete přečíst tady

http://blog.aktualne.cz/blogy/katerina-beckova-.php?itemid=17256

Autorka je táž, která napsala knihu o Langweilově modelu a myslím, že zasvěcenější hlas se ozvat nemůže.

A konečně Staroměstská radnice…

Orloj na Langweilově modelu. Mimochodem, radnice byla pěkně oprýskaná, chybí pořádně velké kusy omítky. Dost jsem si lámala hlavu, co je to za podivné podloubí, přistavěné dole kolem radniční věže. Vysvětlení není tak složité: byly to krámky, přizděné k radnici. O pár řádků výš, v tom odkaze na blog paní Bečkové jsou na jednom obrázku velmi dobře vidět. Dobře že zmizely!

Radnice byla po celou dobu své existence pilně rozšiřována a přebudovávána. K základu, kterým byl rohový dům z 13.století, získaný od kupce Wolflina od Kamene. Jeho věž byla postupně zvyšována až do dnešní podoby, ochoz je dokonce až z 1806. Postupně byla přistavována a přikupována jižním a východním směrem. Domy východního křídla (u Langweila ještě jsou) byly posléze zbourány a na jejich místě v letech 1838-1848 vystavěli vídeňští architekti Peter Nobile a Pavel Sprenger neogotické křídlo – takové to červené, jehož nepatrný zbytek je ponechán na místě. Tato část radnice (a nejen ona) byla za květnového povstání 1945 těžce poškozena a musela být zbourána.

Staroměstská radnice – stav 1945. Slavný orloj, vytvořený r. 1410 Mikulášem z Kadaně naštěstí přežil.

A od té doby vedení Prahy a architekty občas stihne záchvat a rozhodnou se vyhořelé křídlo radnice dostavět. Naštěstí se zatím nedostali od soutěží k realizaci:

http://www.designmag.cz/architektura/33667-staromestska-radnice-vystavuje-navrhy-na-dostavbu.html

A ještě jednu zajímavost ukazuje Langweilův model: malý, nenápadný dům, prakticky ukončující jižní křídlo radnice. Dokonce měl být na počátku 20.století zbourán, aby se napřímila cesta mezi Staroměstským a Malým náměstím. Naštěstí k tomu nedošlo – Praha by přišla o jeden ze svých klenotů

Jižní křídlo radnice u Langweila

A totéž dnes. Ten nenápadný Langweilův domeček je teď známý jako dům U Minuty s nádhernou sgrafitovu výzdobou – na tu se přišlo až r. 1919. Dům je to pozdně gotický, v renesanci a baroku různě přestavovaný, sgrafita jsou z počátku 17. století. V 18. století v něm bývala lékárna U Bílého lva – socha lva jako domovní znamení je na domě stále.  A proč se domu říká U Minuty? Prý proto, že v něm býval sklad a prodejna tabáku s mimořádně rychlou obsluhou… No, možná – kdo ví?

A tak jsme si trošku zacestovali časem – snad vás to nenudilo…

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

58 reakcí na Langweilův model Prahy – 5

  1. vonrammstein napsal:

    Je to částečně mimo článek, ale strávil jsem teď s šermíři čtyři dny na Zelené Hoře u Nepomuka, výjimečně na skoro dva týdny zpřístupněné. A ano, včera tam proběhli Černí baroni jako divadlo. Přičemž Terazkyho hrál náš hejtman, 198cm, asi 60kg, od pohledu přerostlej vychrtlej Kristus. Nebyl jsem u toho. Jestli se ke mně dostanou nějaký reference nebo záznam, přetlumočím.

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Jistě, Bernard má problém. Do funkce ho de facto instaloval Chovanec a co teď s tím? Kvůli PR teď bude dělat psí kusy, protože krajské volby se blíží. Původně plánoval cestu podstatně výš, ale sázka na socany se ukázala jako ne úplně šťastná.
      V krajských volbách bude mít jednoho velmi zdatného konkurenta, který už se také chystá. Jeho totožnost prozradit nesmím, ale je to známá persona, s níž se, kupodivu, nespojuje nic negativního, žádní kostlivci ve skříních a dokonce ani žádné „podnikatelské záměry“. Divadlo ale nejspíš hrát nebude 🙂 .
      Nu, bude to možná zajímavé a já tak trochu, na stará kolena, budu možná u toho. Jen tak pro zábavu, už ne jako kšeft, neb ta osoba je velmi důvěryhodná. Politickým marketingem ani PR jsem se nikdy nezabýval, tak se třeba ještě něco naučím.

      To se mi líbí

  2. cobolok pacholik napsal:

    jasne,ze sa vsetko meni aj v tak velkom a starom meste jak pragl,ale co ma koplo,ze cast staromestskej radnice bola za vojny znicena a nakoniec zburana,hned mi jebli do hlavy ty jebany volke,jich bolo bombardove tiez,bo kurvy zasluzili,ale oni kurvy nie tak dojebane jak radnica v praglu,ale ,kamen na kameni nezostal,postavili vsetko nazad,hlavne stare stavby do ostaneho detailu a treba pravdu povedat,ze po vojne tam tiez nebolo na hyrenie,ale ta ich jebana germanska mentalita,vsetko prehrali,boli zrazeny docista do kolien a kurvy uz 10 rokov po vojne sa stavali na nohy,teraz to kurva diktuju ty ,co museli podpisat totalnu kapitulaciu,to casto dumam a o co su chytrejsi od nas a radnicu v praglu maju myslienkove vypady od vojny,pritom ty jebany volke delali,bo tam sa nekradne jak u nas,toto dodnes pouzivam jak priklad spojenie reichu a nase rozdelnie,co ich stalo a stoji ,ze zobrali ten ost,to u nas politicke strany a kurvy nase vlastenecke,by mali kradnutia na svetelne roky,toto ma serie jak kurva,o co mi horsi kurva,ci glupsi a jak cezpolny mozem porovnat za okeanom,kus som tu uz odjebal z toho zasraneho zivota,toto ma zerie jak kurva,ze mi o nic neglupsi jak ritiari,ci kdekolvek na svete ,kde sa zje normalne,jedina chyba je ten skurveny vul.co vede stado.

    To se mi líbí

  3. Hudec napsal:

    Nenudilo, naopak. Je to velmi čtivé a nadmíru zajímavé.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Děkuju – z úst odborníka chvála potěší dvojnásob! 🙂

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Ach, co já jsem to za odborníka? Leda tak na oblbování lidí a ještě v minulém čase. Ale dnes to bylo fakt zajímavé, bez ohledu na cokoliv.

        To se mi líbí

  4. NavajaMM napsal:

    Vďaka, skvelé rozprávanie. Toto je veľmi dobré zamestnanie pre historika, aby robil na podobnom modeli. Takáto vizualizácia prinúti človeka ujasniť si súvislosti.

    OT: Pán Bavor, horko-ťažko sa k Vám plazí neviditeľný posol.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Je to především báježná zábava! Včera jsem pátrala po módě bot v 16-17.století, abych se pokusila si nějak ověřit, která z verzí o zbphatlém holandském koželuhovi je pravděpodobnější. A našla jsem potrrét Rudiolfa II. tedy konec 16.století, kde je císař obutý v čemsi na způsob současných polobotek – a tam už ta tvrdá podešev být musela. 😀 V životě by mne nenapadlo, že budu pátrat po dějinách obouvání! 😀

      Liked by 1 osoba

      • cobolok pacholik napsal:

        co mna jeblo,ked som precital,ze kacko sa zaujima o historiu obuvania,to len o nieco kratsia a jedna z najstarsich,od tej historie,mal by som napisat sexu,ale napisem od jebania,bo obuv,ked som sa tak zadumal to prekurevsky dolezita vec v nasej historii,da sa povedat zasadna vec,jedna z veci v nasej historii,co ma urcite vahu,oblecenie jak by smet,pre baby najvyzsieho vyznamu a zradlo to ide s jebanim ruka v ruke historia,bez jedneho nebude druheho a naopak,takze kacko,musim uznat,ze ma bohove napady,bo kurva obuv to prekurevska dolezitost v byti ludstva,hoci musim podotknut moj otec,este jak take 8 rocne hovno pasol kravy bosy a na jesen,ked bolo uz chladnejsie,kde sa krava vylozila,rychlo stanul do toho hovna,aby si zohral bose nohy,ale do skoly a do kostola kazdy mal topanky vtedy a to bolo par rokov po prvej vojne,bo v zime som sa zapoznal v presove s takym umelcom,co restauruje pamiatky,ten od skorej jari,do neskorej jesene chodi bosy a na weekend zije v jaskyni,ktoru mi ukazoval na telefone,jak neandrtalec,bosy po nej beha,cely nahy a pritom to bolo v zime a mam do tej jeho jaskyne pozvanie,ma ju na dubniku,kde sa niekedy tazil opal a aj mi daval kusok opalu,on jediny chodi v presove bosy a este jeden ,ale ten nebyva v jaskyni,cez weekend jak on,ked pojdem do jaskyne,ktora jeho napisem,dufam,ze budem mal cas,bo najprv vyrazim do pepikova,takze kacko boty zvane shoes barz dobre velmi dolezita vec v nasom byti o tom nepochybujem.

        To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Paní Katy, boty to je veliké téma a já vám něco o tom napíšu (snad ne opakovaně) přímo ze života a ani si nebudu muset vymýšlet. Realita silnější fikce, fakt!

        To se mi líbí

  5. Slim napsal:

    No, paní Katy, dneska jste teda zazářila! 🙂

    Barák uprostřed náměstí je dost neobvyklej, první jsem viděl až ve zralém věku v Bardějově. A další vídám v Jeseníku, na hlavním náměstí.
    Jinak toho tam museli dost ubourat při asanaci Josefova. Myslím, že v Pařížský jsou snad samý(?) secesní domy, a taky je „bulvárově“ široká, čili řadu domů vlevo od Mikuláše musela přijít ke zrušení

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Pařížská je komplet „nová“ – dokonce tam původně ani žádná ulice nebyla. Ale k tomu se časem taky dostanu. Teď se chystám na Platnéřskou a okolí. Barák uprostřed náměstí: pokud vím, tak byl zvyk (a oh Josefa II. snad i nařízení) stavět provozy, které zacházely z ohněm, dál od ostatních stavení. Většinou se to ale řešilo tím, že je stavěli na předměstí. Mne v první chvíli napadla kovárna, ale přece jen uprostřed náměastí v centru města? Pak mne napadly masné krámy – ten tvar budovy by tomu napovídal, ostatně „Masná ulice“ nebyla daleko, ale námitka je stejná jako u kovárny: uprostřed náměstí v centru města? On to nebyl zrovna čistý a voňavý krám. Známá archeoložka se jednou zmínila, že vyhrabala v Kadani uprostřed náměstí roh nějaké záhadné budovy, zřejmě renesanční a že neví, co to je a že by to možná mohl být sklad soli, ty prý se takhle stavěly. Ale nevím o tom nic víc, než tuhle nepatrnou zmínku. Prostě záhada!

      To se mi líbí

    • vonrammstein napsal:

      A Prior uprostřed historickýho náměstí v Jihlavě jste viděl? To je teprv pecka.

      To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          to není dům, to je rána mezi oči! 😦

          To se mi líbí

          • vonrammstein napsal:

            Jo, je to příšerný. Ale už se prý uvažuje o nový podobě náměstí, tak snad to monstrum strhnou.

            To se mi líbí

          • brtnikvbrlohu napsal:

            Stával tam krecl – půdorysně zhruba ve stejné poloze – domy začaly – hlavně jednak díky nesanovanému podzemí a taky neúdžbě od dob nejmíň první republiky přes válku do 60tých let – ono to bylo nad finanční možnosti – tedy po tom 45, napřed jiný starosti a po 60 to už padalo – jestli to v druhý půlce 60 šlo zachránit nevím, ale za jakou cenu – ze stejných důvodů vznikla proluka částečně viditelná úplně na pravém kraji fotky.
            Jiná je co se tam postavilo, pod tím je – byl – objekt CO – v 80tých to dávali studentům stavařiny za přiklad největší stavařský hnusnoty.

            Jinak se dneska o celé záležotosti píše dost blábolů, fakt je že rekonstrukce kreclu by už v 50tých letech stála neskučné prostředky, stejně jako skutečná sanace celého historického areálu měste – teda ne tak jak v jednom konkretním případě o kterém vím – zavezením podzemí pod domem jakýmsi ošizeným betonem.
            O plánech na novou úpravu náměstí jsem slyšel – jen mám obavy aby to ve finále nedopadlo jak s priorem, ono ještě v 50tých tky vypadalo jinak – jezdilo se prostředkem, do 48 dokonce tramvaj, podději trolejbus, ale do morovýho sloupu se nerýpalo – v plánu má být i pokácení stromů kolem.

            To se mi líbí

            • K-k. napsal:

              Brtníku, nic ve zlém – ale mám takový nesmělý dotaz: co je to „krecl“?

              To se mi líbí

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Označení Krecl, či Kretzl pochází z rakouské němčiny, a to konkrétně ze slova das Grätzel, které označuje blok sousedních domů.
                Běžně se tak říkalo onu bloku domů uprostřed jihlavského náměstí.
                Jeho likvidace se přičítá tehdejšímu přdsedovi MěNV, byl sice myšlenkově na úrovni mnohých současných politiků, ale buďme spravedliví – viz co jsem napsal dříve, ono těch padajících domů bylo docela dost, třeba v Husově ulici pod ránem spadla štítová zeď patrového domu – obyvatelé měli místo okna najednou díru do ulice, byla tam dost dlouko proluka – dneska je to zastavěné že se nepozná že jde o novostavbu.
                Hlavním hříchem je onen architektonický paskvil.
                Ostatně vemte si dnešní Prahu – nechá se jen štítová zeď a zbytek je celé novostavba, občas ani to ne.

                To se mi líbí

              • K-k. napsal:

                Dík! 🙂

                To se mi líbí

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Jo ještě douška – lovíc z paměti vzpomínám že ten krecl se proklatě nelíbil, že to závání němčinou, tak se to pokoušelo přejmenovat jako ohryzek – inu neujalo se.

                To se mi líbí

              • brtnikvbrlohu napsal:

                V Chebu špalíček.

                To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Seshora super hrozný. Já tam prošel předloni, ale moc jsem to nevnímal, protože jsme byli na cestě do Třebíče, podívat se na baziliku. Je skutečně velkolepá, ale shodou okolností jsem byl o tři měsíce později v (západočeských) Kladrubech a tamní klášter je ještě velkolepější!! Tachovsko a Stříbrsko nemiluju, protože jsem v tý tramtárii zažil pernou vojnu, ale ty Kladruby dejte..

          https://www.klaster-kladruby.cz/cs

          To se mi líbí

          • vonrammstein napsal:

            Znám to tam dobře, měli jsme nedaleko chatu. Byl jsem uvnitř už v době, kdy to nebylo veřejně přístupný. Nádherný místo! Ale máte recht, zajedu se tam podívat znovu. Podle odkazu tam od tý doby udělali spoustu dobrý práce.

            To se mi líbí

          • K-k. napsal:

            Kladruby neznám, v bazilice v Třebíči jsem byla kdysi pradávno, v 70,letech, s jakýmsi muzejně-památkářským zájezdem. Bazilka je nepochybně nádherná a zajímavá, ale hluboký dojem na nás tehdy udělala tamní průvodkyně. Dáma tak kolem padesátky, v modrém klotovém plášti a s magnetofonem v ruce. Pochodovala v čele našeho houfu, vždycky nás gestem zastavila, mlčky na něco ukázala a zmáčkla knoflík na magneťáku. A ozval se výklad. Výklad skončil, paní magneťák vypnula, mlčky nás odvedla k další pamětihodnosti, ukázala a zmáčkla knoflík. Ta fakt za celé to svoje průvodcování neřekla ani slovo! 😀 .A ještě jednu kuriozitu mám s Třebíčí spojenou – ale za to nemůže Třebíč, ale já: V bazilice v opatské kapli jsou zachovány nástěnné malby, které svým řazením vyprávějí příběh (lidi byli převážně negramotní, takhle si to ale „přečíst“ dokázali). V jedné etapě svého života jsem studovala dvouleté pomaturitní studium muzeologie, zakončené maturitní zkouškou. A při té maturitě jsem dostala nevím už jakou otázku, kde logika odpovědi zahrnovakla i tyhle nástěnné malby. Všechno v pohodě, až na to, že mi chybělo slovo. Slovo, které by pojmenovalo to vyprávěcí řazení maleb. Asi na to nějakej termín eistuje, ale jsem já kunstorik? A tak jsem si vypomohla prohlášením, že to bylo vlastně něco jako středověký komiks. Doktorka Drobná z Národního muzea prostě zařvala – a doteď nevím, jestli se víc smála, nebo hubovala. Zkouška skončila v pohodě, bylo jí jasné, co jsem chtěla říct – ale v Třebíči v bazilice prostě mají na zdi středověký komiks! 😀 😀 😀

            To se mi líbí

            • Slim napsal:

              Průvodci a -vodkyně jsou vděčné téma. Pamatuju si jednu mladou na Oravskom hradě – (léto 73, jedeme s děvčetem stopem do Fatry a na Roháče).

              Byla štíhlá, hubená, připomínala Hanu Scharfovou z TV a měla zelený oči a takový nějaký baziliščí výraz. V mučírně z ní šel kapku děs, mluvila se zalíbením o těch nástrojích. Taková Čachtická paní prostě. Pořád užívala výraz „stolička chorého feudála“. Celkem jsme byli zase rádi venku.

              Druhá byla kulatá báryšňa středního věku, v Petropavlovské pevnosti, říjen 83. Ukazovala nám rakve carů a nějak přišla řeč na atentáty. Zeptal jsem se na dobu, kdy v Rusku nebyl trest smrti (za jedné z careven v 18. století, Kateřina to nebyla). A dáma mi, s velkým rozhořčením odpověděla, že za pokušenije na imperátora vždycky muší bejt „smertnaja kazň“. MUŠÍ. Tak jsem se naučil slovu POKUŠENIJE.

              To byl vůbec zajímavej zájezd. V Isakijevskom soboru viselo pod kupolí Foucaultovo kyvadlo(!), který posléze pokácelo dřevěné kuželky. Eppur si muove!
              Jestli tam byly taky bohoslužby nevím, asi sotva s tím kyvadlem.

              Užívejte chladného dne! 😀

              To se mi líbí

          • joda napsal:

            Viděl jsem několik Santiniho staveb, ale Kladruby na mě udělaly největší dojem. Ještě větší než Zelená hora.

            To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Pane Slime, barák (radnica alebo župný dom) uprostred námestia, to je u nás na Slovensku celkom bežná vec, nielen v Bardejove. Niekde ich je dokonca niekoľko.
      Príklady:
      Košice, Poprad, Kežmarok, Levoča, Spišská Nová Ves, Liptovský Mikuláš, Rajec, Podolínec, Martin, Sabinov, Spišská Sobota…
      a to som ešte asi nedal všetky.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Dobře, ale ono jde o poměr velikosti objektu k celkové ploše toho „náměstí“. Osaměle stojících objektů, často kostelů je všude dost. Např. kostel na plzeňském náměstí, nebo svatovítská katedrála a Tylovo divadlo v Praze. Ale dojem solitéru uprostřed velké plochy nemáte, z různých důvodů (je to velké, stojí to ke straně, náměstí má nepravidelný tvar.. a co já vím).

        Pokud jde o ta slovenská města, byl jsem ve všech až po Mikuláš včetně, je pravda že v některých (Košice, Kežmarok) jen jednou a tohle jsem neviděl. Náměstí jsou často podlouhlá, spíš široké ulice, jako je i třeba Václavák, je tam často víc blízko stojících staveb (viz mou fotku radnice z Levoče v článku Na Duklu a zpět), stromů atd. Napadla mě SNV (moje oblíbená, ten úžasný kostel!, věž mi připomíná Krakov) a podívejme se: šošovkovitý tvar náměstí.

        https://navstevnik.spisskanovaves.eu/o-meste/sedem-divov-mesta/

        Ale přece nádherné místo, čtverec, nečtverec!

        (Pro ilustraci analogie: Krakovská bazilika
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Krakov)#/media/Soubor:KościółMariacki-POL,_Kraków.jpg )

        To se mi líbí

        • Miluše napsal:

          Úžasné snímky, velmi zajímavé téma pro tento čas Taktéž pro nás, kterým špatná chůze brání absolvovat takové výlety. Díky za možnost cestovat virtuálně. Poděkování především paní Katce a všem, kteří přispívají podobnými dokumenty.:-)

          To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          Ale, Slime, schválne som Vám do prehľadu vyberal mestá, kde je na námestí radnica alebo podobná stavba ako v Bardejove. Nie len kostol. V mnohých ten kostol je aj tak. Trebárs ten Mikuláš. Tam je solitér v strede námestia župný dom. A nejako si ho, zdá sa nepamätáte. Alebo Rajec. Tam je radnica, z ktorej máte just rovnaký dojem ako z obrázkov, ktoré ste sem postli.
          LM:

          Rajec:

          Schválne som napríklad neuviedol Žilinu, kde boli takéto domčeky historicky dva (jeden bol prístrešok nad studňou), ale nezachovali sa.
          Proste v starých mestách na Slovensku je tento prístup k riešeniu námestia skôr pravidlom, než výnimkou.

          To se mi líbí

  6. K-k. napsal:

    Tayk ten záhadný dům prý byla vojenská strážnice: http://extrastory.cz/mariansky-sloup-dodnes-budi-vasne-proc-jej-prazane-postavili-a-pak-znicili.html (čtvrtý obrázek shora) – moc se mi to nezdá, zejména kvůli dost nedůvěryhodnému zdroji informace.

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Paní K-k, zkusil jsem, co podle toho obrázku vyhledá Google. ale ten se zrovna moc nevytáhl. Našel vlastně jen tenhle blog, kde je také několik dalších obrázků ze Staroměstského náměstí. (Stratilův blog vyšel cca o půl roku dřív než článek v Extrastory a obrázek je identický včetně popisku, takže je myslím zřejmé, odkud si ho Extrastory vypůjčilo.)
      https://stratil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=400796
      https://stratil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709467
      Jan Stratil je zahradní a stavební architekt (možná z Náchoda)

      P.S. Proč obnovovat jenom nějaký sloupy? Je třeba obnovovat důsledně – já chci zpátky tu tramvaj z Dlouhé a myslím, že i ta požární nádrž před Husovým pomníkem by v současných vedrech přišla vhod. 🙂 .

      To se mi líbí

  7. blbíš napsal:

    Sledoval jsem výsledky různých soutěží na dostavbu Staromácký radnice a ač jsem dost benevolentní i k ultra modernímu pojetí, tak skupina autorů, co do stávajícího prostoru za každou cenu prosazovala/prosazuje/prasazovat bude novej, s historií nesouvisejí (byť třeba neotřelej) pohled, skončí boužel u konstatování většiny, že jde o stavby, o který se dneska vedou diskuse a pře zda zbourat. Myslím i jejich zařazení do kategorie, slohu, skupiny pod jednotným názvem „brutalismus“ je zcela výstižný a vypovídající. Jasně, že u spousty těchto staveb najdeme hodnotné a zachování hodné konstrukce či umělecké artefakty, ale jako celky v daným prostoru jsou příliš nestravitelný, obtížný, unavující, překážející, jitřící nervy, prostě každý soudný člověk prohlásí NE, nebo spíš NE, než JO. Myslím, že tímto příkladem je právě snaha za každou cenu dostavět Staromák. A pokud se mě ptáte co tedy, tak vám upřímně odpovím, že NEVÍM, ale jestli se najde tvůrce, který uhodí hřebíček na hlavičku tak, že neodborná i kvalifikovaná veřejnost většinově řekne, to je VONO a já mezi ně budu patřit, pak asi budu vědě, že JO. Nic novýho pod sluncem, von jednou určitě přídě Mesiáš, kterej nás osvobodí od toho zdánlivýho břímě, to vím určitě.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      … takovej osud bude mít, bohužel, i blob od Kaplickýho. Já mám taky doma takovou nádhernou stojací lampu, ať ji dám doma na kterýkoliv místo, tak je to špatně, ale pokud ji postavím na volnou terasu, nebo na zahradě do trávy, je úžasná a … a tak to máj mnozí z nás … no sem zvědavej, kam nakonec ten blob napasujou, a že napasujou, to si buďte jistý!

      To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        aby bylo jasný, sem toho názoru, že každej rozkročený obr potřebuje kolem sebe místo a Letenská pláň to rozhodně není, … i když jeden klad bych přece jen viděl …

        To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          Jo, blob… Chtěla jsem to sem napsat, ale než jsem se k tomu dostala – blob by mi vůbec nevadil a asi by se mi i líbil, kdyby oživil tvarem i barvou záplavu bezvýrazných panelákových krabic…. Ale na Letné, jako konkurenční dominanta Hradčanům – to prostě nemám slov!
          Když ona velká část architektů se rozhodla, že bude tvbořit Umění a vstoupí do Dějin a tak kašlou na to, že by jejich „Dílo“ mělo být i k užitku a taky by mělo nějak citlivě korespondovat s tím, co tam místě už v průběhu let či staletí vzniklo. Tohle se například (aspoň podle mne) podařilo Hundertweasserovi https://cs.wikipedia.org/wiki/Hundertwasserhaus – jakkoliv jsou jeho stavby výstřední až na půdu, pořád si ponechávají lidský rozměr a přátelský vztah k okolí. Takový „Tančící dům“ je o něčem jiném – ten tam prostě nemá co dělat, Ten se se svým okolím nepřátelí, ten se snaží navodit dojem, že je tam šéfem….

          To se mi líbí

          • lujjza napsal:

            +++++!!! 🙂

            To se mi líbí

          • b napsal:

            … no vidíte, Kačko, já stál na ulici před těma hundertwasserhausovýmah fasádama a řekl bych, že Milunič-Gerhymův dům je o level vejš (a to proti Friedensreich Hundertwasserovi nic nemám!) na mně prostě hóóódně zdařilý, dokonce i to vyčnívání bych neviděl tak, jako Vy, prostě dobrý nároží dvou ulic, bych řekl … prostě máme na něco jiný pohled a jiný názor … a to je moc dobře.

            To se mi líbí

            • blbíš napsal:

              na mě

              To se mi líbí

            • K-k. napsal:

              znám to jen z obrázků, můžu se mýlit… 🙂

              To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                … nic se neděje, Kačko … a ještě jednoho detailu sem si všiml u Hundertwassera a tím je pouliční zeleň, ta tu jeho bonpari-barevnou sladkost jeho fasád nám „diabetikům“ zestravitelňujou.

                To se mi líbí

              • K-k. napsal:

                Jo, to by mohlo být – kedyž jsem si to představila bez té zeleně, nebyloto ono. A nejen použilční zeleň, ona je tam i zeleň „pozední“ a střešní… 😀

                To se mi líbí

          • Joda napsal:

            Viděl jsem několik Santiniho staveb, ale Kladruby na mě udělaly největší dojem. Ještě větší než Zelená Hora.

            To se mi líbí

          • Joda napsal:

            Když mluvíte o Hradčanské dominantě, máte na mysli u tu Mockerovu hrůzu, ty dvě pseudogotické věže, které v původních plánech katedrály Sv. Víta od Matyáše z Arrasu ani od Petra Parléře nebyly?

            To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.