Langweilův model Prahy – 1


K nedávným narozeninám jsem dostala knížku:

https://www.kosmas.cz/knihy/104945/svedectvi-langweilova-modelu-prahy/

Přála jsem si ji a byla jsem nadšená. A když jsem ji otevřela, byla jsem ještě nadšenější, a čím víc se v ní probírám, tím víc jásám. A jestli dovolíte, tak se o ni s vámi trošku podělím…

Nejdřív ale bych asi měla představit Langweilův model jako celek: jedná se o detailní a velmi přesný model Prahy z 1. poloviny 19. století, vytvořený Antonínem Langweilem v letech 1826-1837. Materiálem pro jeho výrobu byl především papír a některé dřevěné prvky. Na ploše asi 20 m2 představuje divákovi přes 2000 domů, kostelů, věží – ale třeba i soch či kašen. Ukazuje i čtvrti, které dnes již dávno neexistují, jako byl třeba Josefov (čili pražské židovské ghetto), nebo Podskalí.

Takhle model vypadá při celkovém pohledu. Je vystaven v Muzeu hlavního města Prahy, v letech 2006-2008 byl digitalizován.

Jak již bylo řečeno, tvůrcem modelu byl Antonín Langweil, pocházející z rodu jihočeských mlynářů (jen pro zajímavost, Antonínův dědeček měl v matrice příjmení zapsáno jako „Dlouhachvíle“, ve vrchnostenských písemnostech se ovšem už objevuje německá verze příjmení: „Langweil“) Antonínův otec Vít byl mladším synem, mlýn zdědil jeho starší bratr Jan a Vít odešel na zkušenou do ciziny. Po návratu pracoval jako mládek v pivovaru v Chýnově, pak byl několikrát přeložen do jiných schwarzenbergských pivovarů až konečně se roku 1788 se stal sládkem v Postoloprtech na Lounsku. To už byl ženatý a měl početnou rodinu. A v Postoloprtech se 13. června 1791 narodil budoucí tvůrce modelu, Antonín Langweil. Byl už devátým dítětem v rodině…

Jenže pak se štěstí se k rodině otočilo zády. 4. října toho roku zemřel na zápal plic pan sládek Langweil. Vdova dostala od vrchnosti roční penzi 60 zl. plus nějaké další požitky v naturáliích a odstěhovala se i s dětmi se do rodného Českého Krumlova.

Český Krumlov r. 1810 – takhle jej vídal mladičký Antonín Langweil

Český Krumlov, náměstí Svornosti čp. 9  – dům, který patřil rodině Langweilově

Když chlapci Langweilovi odrostli, nastoupili službu v úřadě schwarzenberské vrchnosti a protože se osvědčili, byli vyslání do Hospodářského ústavu pro schwarzenberské úředníky. Jako první nastoupil starší Josef, po dovršení 18 let, stal se posluchačem této školy i mladší Antonín.

A dovolte, abych se téhle škole věnovala trošku víc: Byla založena r. 1801 knížetem Josefem ze Schwarzenberku a určena pro nadané syny schwarzenberských úředníků. Byla to tříletá výběrová škola, kam byli po přísné přijímací zkoušce každý rok přijímáni do prvního ročníku čtyři chlapci ve věku 14-20 let. Veškeré náklady na jejich studium, od ubytování, přes uniformy či stravu až po výchovný dozor bylo v knížecí režii. (Vzhledem k vysoké kvalitě a dobré pověsti školy mohli být ke studiu přijati i další zájemci, ti si však museli náklady na školu hradit sami.) V prvním ročníku se vyučoval přírodopis, aritmetika, algebra, geometrie, německý pravopis, mluvnice a obchodní sloh, ve II. ročníku fyzika, chemie, hospodářské stavitelství a veterinářství, ve III. ročníku hospodářská nauka, cvičení v mechanické zručnosti, zápisy do hospodářských deníků, konstrukce hospodářských strojů a nářadí, technologie vinopalnictví, pivovarnictví, milířování a dehtařství, pálení potaše, vápna, cihel a sádry, nauka o hospodářské správě velkostatku s kancelářskou praxí. Samozřejmou součástí výuky bylo náboženství, vyučovala se ale třeba i jízda na koni. Jednalo se tedy o výuku rozsáhlou a náročnou, která ale dávala mladým mužům velmi dobré předpoklady pro správu statku či službu ve vrchnostenské kanceláři.

Oba bratři Langweilové školu absolvovali s velice dobrým prospěchem, starší Josef nastoupil v inženýrské kanceláři velkostatku, mladší Antonín se v r. 1812 stal praktikantem v kanceláři důchodního. I pracovní hodnocení obou bratří bylo vynikající, navíc měli oba bratři i výrazné výtvarné nadání.

František Langweil – kresba jeho mladšího bratra Antonína

Kníže Karel ze Schwarzenbergu, podle kresby Antonína Langweila.

Josef Langweil se po absolvování schwarzenberské školy vsadil na jistotu kariéry vrchnostenského úředníka, cesta mladšího z bratrů, Antonína byla komplikovanější. Jeho plat praktikanta ve schwarzenberské důchodní kanceláři nebyl velký a tak, když začal r. 1814 pomýšlet na ženění, opustil schwarzenberské služby a stal se důchodním na českokrumlovské radnici. Oženil se, na jaře 1818 se narodila dcerka Josefa, ale Antonín Langweil měl jiný vysněný cil, než sedět v kanceláři. Požádal tedy purkmistra o udělení tříměsíční dovolené za účelem návštěvy Vídně. Žádosti bylo vyhověno a tak se Langweil v květnu 1818 zapsal ke studiu na Akademii výtvarných umění. Zároveň ho ale zaujalo „nové umění kamenotisku, neboli litografie“ a ještě z Vídně žádá „Vysoce váženou c.k. Nejvyšší  dvorskou kancelář“ o souhlas se zřízením soukromé kamenotiskařské dílny v Českém Krumlově. Protože rakouské úřady nic neupospíchaly, táhlo se vyřizování Langweilovy žádosti velmi dlouho a úřední šiml se mohl uřehtat. Město i vrchnost byly nakloněny kladnému vyřízení a slibovaly podporu, dohled nad řádným chodem dílny – prostě vše, co bylo požadováno. Jenže než žádost dokončila své kolečko po úřadech, zpřísnily se předpisy – mimo jiné i pro provozování kamenotiskařských dílen. Krom způsobilosti v oboru, zámožnosti a usedlosti (tedy vlastnictví domu v místě) a jiných podobných požadavků přibylo to, že kamenotiskařská dílna smí být zřízena výhradně tam, kde ve městě sídlí i policejní úřad. A z tohoto požadavku nebyla možná výjimka.  Krumlov policejní úřad neměl a tak byla v listopadu 1818 žádost zamítnuta.

Antonín Langweil se ale nedal odradit. Jen několik dní po zamítnutí žádosti podává žádost novou –  žádá o povolení kamenotiskařské dílny v Praze. V březnu 1819 přišla kladná odpověď. Langweil byl jistě šťastný, v praxi to ovšem znamenalo vzdát se dobře honorovaného zaměstnání na krumlovském magistrátu, odejít od krumlovských příbuzných a známých, veškeré finance vložit do zařízení dílny a také zakoupení domu v Praze (aby splnil požadavek „usedlosti“) a s manželkou a šestnáctiměsíční dcerkou odejít do jim zatím neznámé Prahy.

Osobní navštívenka Antonína Langweila

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Langweilův model Prahy – 1

  1. cobolik pacholik napsal:

    zaujimave,cujem,ze sa cesky neucil,dalej podla predmetov,skola jak army mustra,chcel by som vidiet dnes,hoci to bola vyberova skola a knihomola si na koni neviem predstavit,predmety vyuky velmi siroke,praca na urade,asi dobre vynasala,kupit dielnu a dom v praglu,to sa nezmylim,ze bolo jak teraz v krumlove stal 100 zlatych a v pragly 2000 dukatov dom ,dielna podobne,jasne ,ze strielam,ale trafiam.u takeho modelu,co obdivujem zrucnost a bohove nervy autora,zaujima ma ,ci mu niekto pomahal,bohova predstavivost a pamat,musel si asi vela nakreslit,nebol fotoaparat,ci kamera to prve nie som isty ,bo francuz urobil da sa povedat prvy snimok,ale kedy nepamatam a eastman vtedy este nebol ,naisto nemal toto,do zaznamu,co dnes,znamena,ze kreslil a dobre pamatal plus zrucnost na umeleckej urovni ,ja videl na vlastne oci tu v riti,sofera smetiarskeho auta,co si sam vyrobil zeleznicu model asi 13 metrov na 5 metrov stromy,travu,vodu,stanice,kravy,ludi pri oceane kurva 20 rokov to robi a stale rozsiruje,podobne asi si predstavujem aj tondu,to nenapadny amik,ale umelec,co zbiera smetie po ocean county.cujem,ze kacko skoncila v duchu pokracovania,bo robil to 11 rokov,dalej,co ma jebne,ze ked to drzi doteraz a neviem,ci bolo restaurovane,papier bol naisto kvalitny a nie ten shit teraz,vsetko teraz,sledoval,som ked som robil na stavbe,ze na starych domoch vsetko o vela kvalitnejsie,drevo,hlinik,klince kurva to teraz zo 4 to jeden vtedy,sklo hrubsie,to iste na autach,videl som veterany,to kurva nebo a zem,vtedy zelezo,teraz folia formovana,aby sa na vetry nezohla a plastik,chuj dobre bo tu zajebujem vedlajsie veci,ale zaujima ma material,vykon vtedy a teraz,zrucnost a predstavivost,mam rad staru dobu,ci nedavnu,ci,ked este oral drevenym konarom,vtedy ked nieco vymyslel,ja dristam premohol cas ,ci nieco urobil napriklad ten model?dnes vymysli chip velkosti koulicky z nosa a velebia ho pritom to ojebavak zivota a vyjjebavak holoty,ja nie,mna jebne da vinci,ci tesla,ci stevenson,abo buanaroti,ci korolov,abo holota,co pyramidy stavala,to kurva borci,ze som zadubeny a neidem s dobou,mne tak pasuje a kacko dufam,ze bude pokracovanie.

    To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Nádherné, nad obyčej povedené! Toulky českou minulostí, shodou okolností taky v neděli ráno. Blahopřeju.
    (Kolikrát jsem si říkal, že do Muzea hlavního města bych měl zajít – a furt nic)

    To se mi líbí

  3. K-k. napsal:

    Čobolíku, tehdy byla úřední řeč němčina. Nacíc Langweil byl nejspíš Čech (soudě podle toho, jak psali dědečkovo jméno), ale u panského úředníka se požadovala dokonalá znalost němčiny, čeština byla jen k domlouvání se s poddanými. Vždyť to bylo období, kdy čeští obrozenci teprve zvedali češtinu ze země a dávali jí nějakou podobu. O pražské anabázi Langweila se chystám psát teď – on to opravdu vůbec neměl jednoduché, spiklo se proti němu kdeco. Ale to nebudu prozrazovat. Model dělal sám, prostě prolejzal Prahu, měřil a kresli…
    Další díly budou, jak vidíš a asi jich nbude málo, ta knížka je přímo nabitá informacemi a mně srdce láme, že to musím tolik zestručňovat.

    Slime, i kdybyste zašel do toho muzea jen kvůli Langweilovi, stojí to za to! Ale ono je tam toho mnohem víc. Nemůžu doporučit momentální nejlepší expozici, ale vždycky tam bylo na co koukat. 🙂

    To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      teraz mi houklo v koulicke,ze zlate ceske rucicky a proc,bo provadil ten jebany volke,mentalita volke ina od pepik,,predsa to slovan a nie aleman,bo kurva stale hladam preco,niekde tak a inde onak,bo gazda,vid teraz,chvilku,proti svojmu narodu,proti jeho voli lebo slobodne rozhodol, v riti jak vystrihnute,dobre nebudem miesat skurvene chvilky tu a kacko nevadi ,ze skratene ja jak biely otrok tu,viem jak treba robit,hoci nerobim take diela,mam bohovu fantaziu,ktora je dana z praxe zivota a poznania,ja uderim do praglu ,ale jak pojeb na cechoslovakiu,najprv zizka,potom kostol,pak lidice,broumov bo tam som zeny bohu oddane poznal co ma jeblo jak mladeho jak kurva a pojdem im len cisto sviecku a kvietocek polozit a knedliky svestkove si niekde dam,to mi smakuje jak kurva,ked nieco take zeriem tam doma,pojebe sa mi v hlave,staci mi zapach a chut a moj mozog dostane kopa a jebu vo mne spomienky jak kurva,to mam zistene,vona a smak to vo mne prebudi minulost a dumam jak sialeny,skade ja to kurva poznam a ked pridem na to ,dalsi milion veci sa mi vyjavy,na toto sa tesim hlavne a na vlak,uz som sa pytal kolko pokuta za fajcenie zaplatim dopredu, bo tam moj dom,moja holota ja jeden z nich a preco to viem?bo toto,co pisem je znak toho,ze ja tam odymeny,nieco na tom je a neviem ci tu holota,pochopi takeho zjeba,,chuj mne jedno,malokto z vas zije niekde,ci zil dlhodobo a nie kazdy,co jasne,co zije vonku jak ja duma tak jak ja. ale naspat z odpcky mojej,viem si zivo predstavit kacko,jak pise o tondovy,on podobny do nej,ona sama tak robila,je vo svojom zivle a nejebnem sa ani milimeter,taky ludia to tiez sol pre nas,ja by nemohol toto robit to treba prensmiernu vnutornu spokojnost vo mne to sopka duni ,dobre dost,idem sa rozptylovat….

      To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Ten model jsem svého času viděl – zajímalo mne hlavně Židovské město – tam se Prágl změnil nejvíc.

      To se mi líbí

  4. Hudec napsal:

    To jste si vzala moc hezké téma a taky hezky napsala. Dík.
    Jen pro zajímavost – v našem statutárním městysi máme na radnici obdobný model města, resp. jen jeho centra. Příležitostně tam Slima vezmu, ať se u nás orientuje…. 🙂

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Já se v ZÁSADĚ v Plzni orientuju. Vím že jedna tramka (č.1 ?) jezdila mezi kasárnama na Borech (tankáni?, a jistě i něco k letišti) a Slovany; kde jsem byl pro „svou přirozenou inteligenci povýšen na ordonanc“ svobodníka. (Proč vám chybí číslo linky 3 to nevím, jt v P. nešťastné číslo ? ).
      Dál znám centrum, výstaviště ExPlzeň, transfúzní stanici, a další detaily, které jsou jen mezi 4 oči. Ty 4 měsíce léta 68 byly totiž krásný… :-).
      Kde máte muzeum vím taky, moc pěkná rohová budova u sadů. A radnice to jsou ty sgrafita, že?

      Pokud jde o tu „dívku“, co dal Bavor, mám pochyby, že je to žena. V prvních odst. to tak vypadá, ale potom je to mužskej styl i sebeoznačení je kolísavý. Bude to fabrikát

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.