Územně správní rozdělení království Českého


Dostal se mi do „rukou“ zajímavý spis. Rozsahem je to kniha, obsahem nařízení a podle jména

Zevrubný popis
rozdělení země
království Českého,
ježto Nejvyššími rozhodnutími od 14. září a 26. listopadu 1853 a od 5. března 1854
Schváleno a
nařízením ministerií záležitostí vnitřních, práv a financí od 9.října 1854 v částce XC., č. 274 zákonníka říšského a v částce XLVII. č. 277, str. 665 zemského věstníka vládního oznámeno bylo;
spolu přehled
úřadů politických a soudních v tomtéž,  království
Nejvýš schválených.
Oznámeno nařízením
od c. kr. organisačni komise zemské v Čechách
dne 9. prosince 1854,
v zemském věstníku vládním pro Čechy v oddílu II., v částce XVI., číslo 60., strana 89.

Přiznám se, že něco tak důkladného jsem ještě nikde neviděl. Ale trochu vám tento spis přiblížím.

Tehdy se České království – tedy Čechy bez Moravy a Slezska dělily na třináctero krajů a Prahu s Vyšehradem

K tomu patří  Poznamenání (po našem vysvětlivky).

  1. Pod rubriku „obyvatelstvo“ postavil se počet obyvatelstva dle popisního sumarium z roku 1850 a to jen domácího konskribovaného obyvatelstva; výjimka když jest, se zřejmě poznamená.
  2. V království Českém se zřizuje 15 dvorů soudních první instance, totiž zemský soud v Praze a 14 soudů krajských.

Okršlek zemského Soudu Pražského Obsahuje hlavni město Prahu a kraj Pražský, a v případech civilní normou jurisdikční od 20. listopadu 1852 a soudním řádem trestním od 29. července 1853 výhradně zemským Soudům přikázaných, celé království české.

Pro každý z ostatních krajů jest ustanoven jeden krajský soud, jehož okršlek se srovnává s krajem, pro nějž zřízen jest. Jen v kraji Boleslavském a Litoměřickém se v každém zřizují dva soudové krajští, totiž v Boleslavi a v Liberci pro kraj Boleslavský, pak v Litoměřicích a v České Lípě pro kraj Litoměřický. Jakým spůsobem každý z těchto dvou krajů ve dva krajské okršlky Soudní rozdělen jest, lze nahlédnouti v přehledu II. v článku B. II. a VIII..

Každý dvůr Soudní první instance vykonává také v celém okršlku svém, soudní moc i ve věcech obchodních, přivezma k tomu přísedící z obchodnictva.

Naproti tomu jsou k vůli vykonávání soudní moci horní v království Českém pouze následovní tři Soudové krajští ustanovení:

  1. a) Krajský Soud Mostecký pro kraj Chebský, Žatecký a Litoměřický,
  2. b) krajský Soud Plzeňský pro kraj Plzeňský, Písecký a Pražský, pak pro hlavní město Prahu, a
  3. c) krajský soud Kutnohorský pro kraj Boleslavský, Jičínský, Králové -Hradecký, Chrudimský, Čáslavský, Táborský a Budějovický.
  4. Dle zásad organického zřízení v korunních zemích císařství Rakouského Nejvýš schválených jest moc Soudní v první instanci, vyjímajíc případnosti dvorům soudním přikázané, pravidelně se správou politickou spojená, a vykonává se proto od okresních úřadů (viz poznamenání 4.) co okresních Soudů, tedy!! takoví okresní soudové, kteří výhradně k řízení Soudnímu povolání jsou, se jen výjimkou co zvláštní úřady ustanovili. .

Takovíto okresní Soudové jsou buďto městští delegovaní neb zvláštní okresní soudové.

Městští delegovaní okresní Soudové se zřizují jenom v sídle dvorů soudních první instance; jich správa jest odkázána úřednictvu těchto dvorů soudních.

Takovíto městští delegovaní soudové zřizuji se v Praze tří, ti budou v obvodu činnosti své v přehledu II. článku A. naznačeném, vykonávati moc soudní spojitě s Pražským soudem zemským a to nejen v hlavním městě Pražském, nýbrž i v městě Vyšehradě uvnitř ohradí Pražského.

Taktéž se v sídla každého krajského soudu zřizuje městský delegovaný soud okresní, kterýžto dle jurisdikční normy moc soudní osobní i reální vykonávati má a však pospolitě s krajským soudem v obvodu celém města i s předměstími takového, kdež krajský soud sídlo má; naproti tomu ale má vykonávat tuto soudní moc sám jako každý – jiný soud okresní ve vůkolí tohoto města jak dalece okres městský stejně jmenovaný sahá. (Nařízení ministerstva práv od dne 2. října 1854, č. 253 zák.říšského.)

Mimo úřadních sídel dvorů soudních první instance zřídí se v Čechách jen šest zvláštních soudů okresních a sice: ve Vysokém Mýtě, v Karlíně, v Klatovech, v Litomyšli, v Jindřichově Hradci a v Rychnově pro spravování záležitostí soudních v okresích týchž jmen.

  1. Mimo hlavního města Prahy zřízený bude v každém okresu úřad okresní.

Každý úřad okres ní zastává v okresu svém pravidelně nejen správu politickou, nýbrž bude vykonávati co okresní soud (viz poznamenání 3.) i příslušnou moc soudní.

Pouze v Sídle čtrnácti soudů krajských a šesti zvláštních soudů okresních budou zřízení úřadové Okresní (20) pro záležitosti správy pouze politické. Tito se nazývají zvláště okresní úřadové političtí a to k vůli rozdílu od ostatních (187) okresních úřadů, mocí soudní po dělených, kteří vlastně pravidlem jsou.

Činnost jednoho každého okresního úřadu se vztahuje na celý jeho okršlek, jakž se dle sídla úřadu jmenuje. Vyjímá se z tohoto pravidla jen soustava politického úřadu Libereckého, tím spůsobem, že politická správa v Liberci a v jednu obec s ním spojeném Christian-Stadt-Liberci tamnějšímu magistrátu jako dříve ponechána jest.

  1. Co vyšetřovací soudové v zločinech a přečinech jest v království Českém ustanoveno:
  2. a) 15 dvorů Soudních první instance; pak
  3. b) 5 okresních Soudů, a to ve Vysokém Mýtě, v Klatovech, v Litomyšli, v Jindřichově Hradci a v Rychnově; a
  4. c) 23 okresních úřadů, totiž v Benešově, v Broumově, v Německem Brodě, v Loktě, ve Vrchlabí, v Kadani, v Kolíně, v Krumlově, v Mělníku, v Novém Bydžově, v Novém Městě nad Metují, v Pelhřimově, v Prachaticích, v Příbrami, v Rakovníku, v Rumburku, v Žatci, v Sušicích, v Tachově, v Domažlicích, v Děčíně, v Trutnově a v Turnově, tedy dohromady 43 soudních úřadů.

V přehledu II. lze najíti, které okresy jednomu každému vyšetřovacímu soudu přikázány jsou.

  1. Politická správa hlavního města Prahy tak, jak byla posud, i dále Pražskému magistrátu zůstala, kterýž jakož i hlavní město samo c. kr. místodržitelství přímo podřízen jest.

Naproti tomu jest město Vyšehrad v ohradí města Prahy ležící ohledně politické správy okresnímu úřadu v Karlíně přikázáno a tedy také krajskému úřadu Pražskému podřízeno, ačkoliv v řízení soudním k zemskému Soudu a k delegovanému soudu okresnímu města Prahy náleží.

7. Civilní obyvatelstvo města Prahy a města Vyšehradu skutečně přítomné dle konskripčního sumarium od roku 1850 jest až do sumy 120.137 obyvatelů, k tomu i cizince počítajíc.

  1. Pro město Prahu a město Vyšehrad jest zvláštní městský berničný úřad v Praze ustanoven.

Mimo města Prahy jest v každém okresu c. kr. berničný úřad; jen že v okresu Ašském takového zvláštního berničního úřadu až dosavade není a prozatím jest berničný úřad v Chebu ustanoven pro oba okresy Chebský i Ašský.

Okres c. kr. úřadu berničního stojí vždy s okresem správním stejně pojmenovaného okresu pohromadě. Vyjímajíc z toho jen:

  1. a) že c. kr. berniční úřad v Chebu , také v okresu Ašském tak dlouho úřadovat bude, pokud‘ v Ašu zvláštní úřad berniční se nezřídí, a že
  2. b) město Vyšehrad, ačkoliv k správnímu okresu politického okresního Karlínského úřadu náleží, v berničných záležitostech nikoliv k okresu berničnímu v Karlíně, nýbrž ku Pražskému berničnímu úřadu přiděleno jest.

Jeden každý c. kr. berniční úřad jest spolu i soudním depositním úřadem pro úřad soudní ve svém úředním sídle se nalézající.

V Ašu bude c. kr. hlavní celní úřad záležitosti soudního depositního úřadu tak dlouho zastávat, pokud se tam zvláštní berniční úřad nezřídí. (Nařízení c. kr. místodržitelství od 20. prosince 1850, c6.0881 a nález c. kr. minist. práv od 31. prosince 1850 č. 17365.)

Pro soudní úřady města Prahy jest dosavade zvláštní depositní úřad, totiž c. kr spojený depositní úřad v Praze.

Domnívám se, že každý, kdo se dostal přes toto „Poznamenání“, musí mít v hlavě zmatek z toho, co se vlastně kde zřizuje. Tady by současný správní systém a jeho autoři zasloužili hlubokou omluvu, protože proti tehdejší době jsme na tom přece jen poněkud lépe.

Hlavní město Praha spolu s Vyšehradem obsahuje jiné informace než kraje ostatní. Samozřejmě, protože pod Prahu nepatří žádné okresy.  Nicméně znovu se opakuje část Poznamenání ohledně civilní a soudní správy:

  1. Soudní moc v hlavním městě Praze a v městě Vyšehradě se vykonává Pražským soudem zemským a městskými delegovanými soudy okresními.

Takové městské delegované soudy jsou tři v Praze, z nichžto jeden vykonávat bude všechnu nižší trestní moc soudní v přestupcích pro celou Prahu o Vyšehrad; ostatní oba budou toliko civilní moc soudní vykonávati v záležitostech městským delegovaným soudům okresním přikázaných, totiž jeden pro Staré a Nové město, pro Josefov a pro město Vyšehrad, a druhý pro Malou Stranu a Hradčany.

  1. C. kr. zemský soud v Praze, jehož užší Obvod město

Prahu a Vyšehrad s ………………………………………………… 0, 2 □ mil a 67260 obyv.
Obsahuje, jest co vyšetřovací Soud ustanoven pro Prahu a Vyšehrad a spolu také pro osmero okresů kraje pražského ………… 34, 9 □ mil a 158240 obyv.
jakž v oddělení B. X1. pod čislemi 1 až 8 *) pojmenovány jsou;
má tehdy dohromady co vyšetřovací soud obvod ……….. …-….. 35, 1 □ mil a 225500 obyv.

Ve věcech Soudních dvorům první stolice přikázaných obsahuje obvod pražského Soudu zemského nejen Prahu a Vyšehrad s ……. . ………………………… 0, 2 □ mil a 67260 obyv.
nýbrž i také celý kraj pražský s …………………………………. 101, 6 □ milı a 443378 obyv.
ouhrnkem tehdy s …………………………………………………… 101, 8 □ ınil a 510638 obyv.
a dále ve věcech zemským soudům výhradně přináležících celou zem království Českého.

Jednotlivé kraje pak jsou nazývány dle sídelních měst. V tabulce krajů se uvádí zejména jednotlivé okresy, jejich rozloha ve mílích (čtverečných mílích), počty obyvatel jak jednotlivých okresů tak krajů celkem a pro jednotlivé okresy počet katastrálních míst. Pojem „katastrální místo“ na první pohled trochu svádí k porovnání se současnými střediskovými obcemi, ale jedná se skutečně o pouhé samostatné území dané obce spolu s dalšími místními upřesněními.

Protože soupis je pokud možno abecedně řazen, je na prvním místě samozřejmě kraj Budějovský, který tedy použiji jako příklad.

Takže  kraj se skládá z 15ti okresů o celkové výměře 78,9 mil. Na území kraje žilo tehdy 260 597 obyvatel v 478mi katastrálních obcích.  V kraji sídlil jeden soud I. instance a to v Budějovicích  a tři soudy vyšetřovací a to v Budějovicích, Krumlově a Hradci Jindřichovém.

Následují kraje dle abecedy: Boleslavský,Chrudimský, Čáslavský, Chebský, Jičínský, Králové-Hradecký, Litoměřický, Plzeňský, Písecký, Pražský, Žatecký a Táborský.

Nařízení se často odvolává na  abecední řazení, ale sami si jistě všimnete, že už zde jsou výjimky u krajů Chrudimského a Táborského.

Celkové součty království Českého vycházejí takto:

Rozloha 902 mil
Počet obyvatel konskribovaných 4 406 105
208 okresů a v nich 8 920 katastrálních obcí.

Nejvíce okresů – 20 – má kraj Pražský (mimo Prahu), nejméně okresů má kraj Chrudimský.
Nejvíce obcí katastrálních má tentýž kraj – 996, těsně za ním je kraj Plzeňský s 928mi obcemi Naopak nejméně obcí má kraj Budějovský, pouhých 478.

Nyní následuje

Druhé Oddělení.
Zevrubný popis okresů
S výkazem,
které Obce katastrální a která místa k jednotlivým Okresům náleží.

Tady si jako příklad vyberu kraj Písecký, původně Prácheňský a v něm okres Kašpersko-Horský. Právě pohraniční okresy se vyznačují velkým množstvím tak zvaných míst přidělených. Jedná se o samoty, malé osady či mlýny a dvory, které se právě nacházejí na katastrálním území dané katastrální obce.

Tabulka obsahuje údaj jednak o jednotlivých obcích, jejich rozloze v jitrech a čtv.sázích, počet obyvatel a pak ona místa přidělená. A u nich, kam které to místo patří farou. Ne vždy totiž místa patří pod stejnou faru jako jejich sídelní obec.

V okrese Kašpersko-Horském je „nejbohatší“ Javorník, ke kterému patří 12 míst. A u některých byste to ani nečekali. Takže:

Churačov (jedná se o Churáňov, tady nevím zda jde o překlep nebo původní název)
Chalupy německé
Sklenné hutě
Jáchimov
Javorník (samozřejmě, vždyť je to sídlo)
Jirkalov
Krachov
Kušov
Reckerberg
Rynhovl
Vyšehrad
Zadov (ano, jedná se o známé zimní středisko)

Všechna tato místa patřila pod faru Stachov – což jsou dnešní Stachy.

Naopak třeba v okrese Horažďovickém pouze 4 obce mají aspoň po jednom přiřazeném místě.

Jak vznikaly jednotlivé okresy a kraje se můžeme jen domnívat, ale ve své době již hodně respektovaly skutečné vazby na okolí. K prvnímu narušení těchto vazeb došlo již za První republiky, kdy vznikaly větší územní celky – župy –  tak trochu administrativními škrty. Později docházelo k dalším změnám a přesunům, které byly dost necitlivé. Vrcholem byla reforma z roku 1960. Tam byla likvidace vazeb na určitá území přímo zakomponována do reformy.

Když vezmu jako příklad můj rodný kraj, tak z původních krajů Budějovského, Píseckého a Táborského byly „odřezány“ některé okrajové části, které byly přiřazeny Západočechům, Středočechům a Jihomoravanům. Při prvních reformách byly do Plzeňska převedeny okresy Horažďovice, Sušice a Kašperské hory. Přesto, že třeba Horažďovice měly těsnější vazby na Strakonice a ne na Klatovy. V roce 1960 byl ale tento okres přepůlen tak, že původnímu okresu Horažďovickému bylo prostě sebráno 11 obcí, hranice tím byla posunuta nejen mezi okresy, ale i kraji. Horažďovický okres, stejně jako sušický byl zrušen a přiřazen pod Klatovy.

Zajímavým údajem, na který jsem tu již okrajově narazil, byly tehdejší názvy obcí. Vynechám-li názvy německé, které se vyskytují v pohraničí, je zde několik jmen, které občas budí rozpaky. Již výše uvedený Stachov, což jsou Stachy. Další jméno, jehož tvarová podoba se také vyskytuje často, je Kozlé. Dnes se takové místo nazývá Kozlí. Součástí obce je i přiřazené místo s názvem „Výr velký“.  Místní ovšem jistě tuší, že se jedná o Velký Vír. Někdy Damětice se dnes jmenují Damíč. Naprostou záhadou pro mne je jméno Cimruky. I když vlastně ne tak úplně. Jedná se o počeštěný název Ziegenruck, tedy Kozí hřbet. A máme malý a velký, stejně jako Cimruky. Celkem překvapivá jsou zařazení některých obcí do okresů. Například Nepomuk patří do okresu Březnického a tedy do kraje Píseckého. Často se také používá název vzniklý ze dvou slov. U Horažďovic leží obec Svaté Pole, v soupisu označeno jako Svatopole. Podivněji ale působí Novoměstečko v okrese Sušickém.

Nedaleko Čimelic u silnice č.4 se nachází obce Velké a Malé Nerestce. Snad původ naznačuje tehdejší název, který zní „Neřestce“. Některé názvy působí jako překlepy. Například v okrese netolickém leží obec Krtely, kterou tehdy nazývali (?) Krtly. Jinou „pravopisnou“ specialitou je zkracování jmen. Například Vítějovice se nazývají Vítějice.

Spis sám je rozsahu 500 stran, takže snad jsem podal dostačující výklad tohoto historického dokumentu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Územně správní rozdělení království Českého

    • Cech napsal:

      Děkuji za odkaz to je opravdu komedie určená pro neplatícího diváka.
      Tož ještě jednou ústavní stížnost a tak stále dokola, velice podnětné pro úvahu o apolitičnosti našeho ÚS ….. .

      To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Příteli Cechu,
      o apolitičnosti ÚS samozřejmě nemůže být řeči. Personální obsazení ÚS je výsledek ryzího politika, snad nejzářivějším příkladem je osud snad toho největšího odborníka na ústavní právo u nás prof. Gerlocha, jehož odborné kvality si nedovolí zpochybnit ani poslední podržtaška z té senátní sebranky, ovšem politicky je neprůchodný…..

      Tady však nejde až tak o političnost ÚS, ale o vzdorovitost, klackovitost, zabejčenost některých obecných soudů vůči onomu ÚS, jehož závazné názory odmítají akceptovat vědomy si, že u nás není síla, která by to mohla zvrátit, když ÚS není nadán pravomocí věc odejmout určitému soudu nebo senátu a stanovit delegaci jinému, jako je to u nadřízeného soudu soustavy obecných soudů /co se týče jednotlivých senátů, nikoliv soudů jako takových.

      Osobně jsou mi Strakonice jako takové v této věci zcela „ukradené“, přestože chápu, že starosta Hrdlička je vnímán jako místní mafián /zda důvodně nebo ne, nevím/, myslím, že důležitá je ta poznámka v závěru článku, že se vítězné sdružení, které ve volbách získalo 16 z 21 mandátů, už odvolávat nebude. Rozumím tomu, jednak pro jejich „svědomí“ je důležitý ten nález ÚS, který jim víceméně dává za pravdu, jednak je třeba zajistit legální vládnutí, což by další ústavní stížností a novými a novými kaprici Krajského soudu v CB jen a jen konzervovalo stav rozpočtového provizoria radnice ve Strakonicích. Takže tím pádem souhlasí s novými volbami, v nichž si jsou jisti svým opakovaným vítězstvím.
      A docela bych se divil, kdyby volby dopadly jinak. Myslím si, že nas.anost většiny strakonických voličů se obrátí proti iniciátorům těch protivenství proti jejich většinové volbě.
      Ale nejsem věštec.

      To se mi líbí

  1. Josef K. napsal:

    Našeho markrabství se to netýká, ale zajímavé to je.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.