Různých figurek a postaviček se po staré Praze pohybovala spousta – o některých se toho ví dost, o některých skoro nic – jen jméno, jen nějaká jedna zvláštnůstka, nevíme, jak ti lidé vypadali, nevíme, jak žili, nevíme, jak zemřeli. A o těchhle téměř bezejmenných chci dneska psát…
Pepka Kaprál – nevíme, jak vypadala, fotka se nedochovala. Byla stejného povolání, jako Tonka Šibenice, ale rvala se se životem trochu jinak. Jmenovala se Josefa Zelená a přezdívku získala pro svoji náklonnost k vojákům. Byla to ženská mohutná, o hlavu větší, než její „kolegyně“ a vynikala prý mimořádnou silou. Její hlavní působiště bylo v tančírně Apollo, ale přivydělávala si i pouťovými vystoupeními, při kterých trhala řetězy, ohýbala podkovy, ale vystupovala také s „hadem hroznýřem“, či předváděla se v sudu coby mořská panna.
Tančírna Apollo
Když si ji někdo rozhněval, vyřídila si to s ním ručně a důkladně. Občas s tím ovšem mívala problémy – například jednou ji kdesi okradli dva honvédi. A Pepka si to s nimi vyřídila. Dostala za to ovšem půl roku za těžké ublížení na zdraví. Honvédi se ale prý z toho výprasku kurýrovali mnohem delší dobu.
Na její počest prý vznikla i tahle písnička:
Já jsem holka jako husar,
nikde kousek vaty,
všecko, co mám,
koupila jsem
z konkursní podstaty.
Kombiné feš mám,
přesvědčej se sám!
Jestli tomu nechtěj věřit,
přijdu zejtra k vám.
Já jsem holka nóbl,
kvůli mně si roztloukají
kluci všude šnóbl.
Policajti vyhnou se mi
vždycky zdaleka,
neb vědí, že Pepka kaprál
všecko rozseká!
O jejím konci toho moc nevím – prý se utopila ve Vltavě. Jestli to byla náhoda, nebo sebevražda, o tom jsem nikde nic nenašla.
Kníže zpěvu z Ispahánu – jmenoval se vlastně Josef Brejha a povoláním byl číšník. Jenže rád zpíval a tak začal obcházet hospody a vydělávat si zpěvem. Jestli zpíval dobře, nebo špatně, o tom se informace různí. Začal se představovat jako kníže zpěvu z Ispahánu – proč zrovna tak, to nikdo neví. Býval oblečen rádoby orientálně, a ověšen všemi možnými vyznamenáními. A takhle vystrojen obcházel hospody a zpíval – občas vítán, občas nevítán a posmíván… A jednoho dne nepřišel. Jak skončil, nikdo neví.
Kníže zpěvu z Ispahanu, pro změnu v kostýmu středověkého minnesängera
Kilián Glückauf – mohutný člověk, skoro holohlavý, v zimě v létě ve žlutavých šatech, na zádech pověšenou trubku a v ruce měl dlouhou bambusovou hůl, kterou ohledával cestu před sebou. Byl totiž slepý. Kdysi ho ráno, cestou na šichtu, našli na Mostecku horníci. Odložené dítě. Tak se ho ujali a vypiplali ho z nejhoršího. Pak ho předali do Klárova ústavu v Praze – chlapeček byl slepý od narození. Tam se naučil hrát na housle, na trubku a také ladit piána – to pak dokonce sám v Klárově ústavu vyučoval. (Bývalý Klárův ústav se od doby, kdy tam působil Glückauf, velice změnil. Dnes nese jméno svého slavného absolventa Jaroslava Ježka. Ostatně historie tohoto ústavu je velmi zajímavá – kdo se chce dozvědět víc, tak tady má možnost: http://www.skolajj.cz/historie-skoly-1404042029.html)
Po absolvování školy bydlel Kilián na Jánském vršku, ladil piána, vyučoval u ústavu – ale protože to byl člověk nesmírně hodný, tak co vydělal, rozdal ještě potřebnějším. A tak si ještě přivydělával hraním po hospodách…
Kilián Glückauf
Budova někdejšího Klárova ústavu slepců v Praze- kde jinde, než na Klárově. Ta shoda jmen není náhodná.
Ono těch postav, postaviček a figurek bývalo v Praze nespočetně. Někdy to byli i různí vykukové, někdy lidé, kteří se řízením osudu dostali na dno a nemohli se z něj vyškrábat, někdy lidé, slabší na duchu, kteří se místo se soucitem setkávali s nevybíravým posměchem. Jedním takovým byl plachý žebrák, přezdívaný Fangličkář – prodával totiž praporky. Sedával v neděli se svým zbožím za Koňskou bránou – ano, tam, kde teď za Národním muzeem začínají vznešené „Královské Vinohrady“ – tehdy to ovšem byla periferie. Ve všedních dnech prodával po městě: na Karlově mostě, na Františkánském plácku (dnes Jungmanovo náměstí) i po hospodách. Měl rád koně a tak si, jak jen mohl, pohladil některou drožkářskou kobylku. A většinou se stal terčem hodně drsných „žertů“ drožkářů. Když už byl starý a ani dvě berle moc v chůzi moc nepomáhaly, odvezli ho do chudobince a tam brzy zemřel.
Fangličkář – lepší fotku jsem nenašla
Václavské náměstí – ještě s Koňskou bránou
K těm, co je nepřízeň osudu poslala ke dnu, patřil Antonín Gottlas – někdejší velmi úspěšný pražský podnikatel. Pražský měšťan, koupil v Libni vinici, zvanou Primaska i s hospodářským komplexem, který k ní patřil. V jedné z tamních usedlostí založil kartounku, koupil i barvírny na Barvířském ostrově (nyní Slovanský) a jeho jmění rostlo. V polovině 40. let 19. století se mu ale dařit přestalo, přišel o úvěr, dostal se do dluhů, zkrachoval a nakonec mu nezbylo, než žebrat. Styděl se za to, o almužnu si neříkal, ani si ji nevzal a tak lidé dávali peníze jeho dcerce, která chodila s ním. Jak skončil, nevím – zbyl po něm jen název části Libně „Kotlaska“.
Spíš do kategorie vykuků patřil Pepík ze Smíchova. Chlap jak hora, sedával před hostince U Přemysla poblíž zahrady Kinských. Stávalo se, že mu někdo vytýkal, že takový chlap posedává před hospodu a nepracuje. Pepík měl odpověď pohotově: „Já pracovat nemůžu, protože nemám plíce. Kdyby mi někdo dal slepici, tak bych ji uvařil a snědl, a plíce by mi zase narostly.“ Dokonce mával jakýmsi papírem a tvrdil, že to je potvrzení od doktora. No, pivo mu v hospodě občas někdo zaplatil, ale slepici mu nekoupili…
A k téhle staré Praze patřili také nejrůznější obchodníci a řemeslníci profesí už dávno zapomenutých.
Kaštanář pan Štěrba, působil na Purkyňově náměstí. Fotka vznikla někdy kolem r. 1907
K hospodám neodmyslitelně patřili i „švertáskové“ – prodavači nejrůznějších kyselých rybiček, nakládaných cibulek, okurek a vůbec všemožných lahůdek, povzbuzujících chuť na pivo. Své jméno dostali tihle obchodníci podle nóbl pražského lahůdkářství bratří Schwertasseků. Někdy se jim také říkalo kočébři. Tenhle švertásek se jmenoval Jakub Matějček – fotka je asi z r. 1900.
Pan Bavor chtěl, abych do tohohle cyklu zařadila i figurky současné, s kterými jsem se setkávala či setkávám. Sice jsem to slíbila, ale pak jsem si uvědomila, že to už jsem sem kdysi psala: https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2017/07/09/figurky-a-samorosti/
Jistě, že různých „veselých příběhů z natáčení“ je spousta – už jsem psala, že muzea a archivy tyhle svérázné typy přitahují. Jenže to jsou lidé, které jsem považovala za kamarády (většina z nich už nežije) a tak bych si z nich nerada dělala legraci. A tak vezměte zavděk jen netovými odkazy: http://pepikov.cz/?p=1311 Zejména v první polovině článku je současnost – ta druhá polovina mi posloužila jako jeden ze zdrojů informací pro tenhle můj článeček) http://www.adore.estranky.cz/clanky/perlicky-a-postavy_trea-prazske_/__tak-konecne-k-tem-prazskejm-postavickam__.html – škoda, chtělo by to víc fotek! Ostatně, jistě vzpomínáte na hladovkáře Marečka (a hysterii kolem něj: „Mareček umíííráááá…“) https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/102653/hladovkar-marecek-byl-nalezen-mrtvy-ve-svem-byte.html – oplakátovaný dům za ním je docela výmluvný. Ale vždyť vy tyhle typy znáte ze svého okolí taky…
Poznámky pana Bavora 
Ohromně by mě zajímalo, který prasata dávají těmhle vzácnejm článkům minimum hvězdiček.
To se mi líbíTo se mi líbí
ožná i ta. co si neuvědomují, že plný počet hvězdiček je jen při kliknutí na pravý kraj pravé hvězdičky. Taky jsem to dlouho nevěděla, až mne Taras jednou zepsul, že jeho články řádně neoceňuju a vysvětlil mi to.
Dík za pochvaliu, pane rytíři, ale sám víte, že tohle jsou věci, „z kterýxch se nestřílí“ (jak říkala moje babička). I když palce i hvězdičky potěší – co si budem povídat… 😉 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
To vypadá, že destrukční element jsem i já. Žiji v blahé nevědomosti, že stačí ťuknout na hvězdičku, ale že ještě záleží na tom, v kterém místě, to se k nám na dědinu ještě nedostalo. Ale jinak dík za článek, zajímavé lidské osudy. Někdy se život prostě úplně nevydaří, jak by si člověk představoval.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dyk je to jéééédno! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Smutné čtení, podobných postaviček je dneska také k vidění víc než dost, často zjevně s duševní chorobou – většinou končí špatně, asi jako toulavé kočky. Za minulého režimu se sice „na nich páchalo násilí“ že se nenechaly chcípnout na ulici ale dostali alespoň čistou postel v teple a 3x denně najíst za což nesměli obtěžovat okolí a chlastat…… ale nezůstali na ulici. Vlastně až na výjimky je okolnosti nenechaly dopadnout až na dno.
Ani z toho „blázincce“ nešlo nikoho propustit bez toho že by měl zajištěnou práci a střechu nad hlavou.
To se mi líbíTo se mi líbí
ale vysvětluj to fanatickým bojovníkům za svobodu…kteří svobodně nenechávají očkovat děti, chtějí je pojmenovat „Půlnoční bouře“ (pamatuješ?) a jiné podobné.
Pár dní po Listopadu dorazila do Mostu skupina takových bojovníků a v Chánově vysvětlovali tamním obyvatelům, že teď už nebudou trpět jako za komunistů, kteří je pod trestem poťahování za příživu nutili chodit do práce, teď mají svobodu… A já se jen chytala za hlavu! Docela by mne zajímalo, kolik z příslušníků té tehdejší bojůvky teď nadává na flákačské cikány kudy chodí! 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky za připomenutí těch kaštanářů. Podobný prodejní vozík byl kdysi zač 50tých let v Bratislavě. Za pár drobnejch novinový kornout s horkým i kaštany v mrazivé procházce/poznávání po městě – pro děcko k nezaplacení. Zajímavé je že Brnu se to vyhnulo a jedlé kaštany se v Brně objevily až o mnoho desítek let později. Jinak ráda vzpomínám – kdo ví jestli ještě existuje – u ND na tom náměstíčku byla cukrárna s kaštanovými dobrotami – od pyré po zákusky, kterou jsem při každé cestě do Blavy nedokázala minout bez návštěvy. Kde ty dávné sněhy jsou… Dík
To se mi líbíTo se mi líbí
su v praglu poulicny predavaci,abo trh ,kde sa da nieco kupit,co udelali zlate ceske rucicky,napriklad drevena lyzica,co vyrobil cech sam a nie made in china…
To se mi líbíTo se mi líbí
Čobolíku nevím – a zejména v té Praze. Teoreticky by tyhle věci měli mít na Staroměstském náměstí, ale tam je to udělané pro turisty, cenami i kvalitou. Opravdovou lidovou výrobu by tam asi člověk moc nenašel. Ale nevím – už jsem douho v Praze nebyla. Jako nadějnější by se mi zdála místa mimo Prahu – asi třeba skanzen v Rožnově pod Radhoštěm (ale to by ti asi lip poradil Brtník), nebo třeba některé akce historického šermu, a podobně, tam jezdí i různí tradiční řemeslníci a ti fakt mívají hezké věci. Ale to by sis taky asi musel na na netu vypátrat kdy a kde se co koná. Já mám trošku přehled jen o zdejším Císařském dnu…
To se mi líbíTo se mi líbí
kedy cisarsky den a kde?
To se mi líbíTo se mi líbí
Kadaň, 24.srpna 2019 – přesný program ještě není, jen ty hlavní body: zahájení trhu příjezd císaře a tak. http://www.cisarskyden.cz/ – tady máš i nějaké fotografie ze starších ročníků, abys měl představu…
To se mi líbíTo se mi líbí
a tady máš ještě Kutnohorské stříbření http://www.cisarskyden.cz/ a táborské slavnosti https://www.taborskasetkani.eu/ – ono je toho i na dalších místech víc,
To se mi líbíTo se mi líbí
omlouvám se, nějak se mi popletly odkazy – to stříbření je tady: https://www.stribreni.cz/
To se mi líbíTo se mi líbí
to v kutnej hore viem moj brat tam pracoval roky vsetky datumy pred abo po,nekdy priste kupim lyzicu,co vyrezali zlate ceske rucicky.
To se mi líbíTo se mi líbí
august 24 to uz budem naspat v tej riti delat,ja priletim presne o mesiac skor,no mal by som ,ked dovtedy nejebnem, naisto zizka v praglu a parasutisti,napisem do knihy paradny komentar v tom kostole,popa zjebem,hlavne posedim v diere okolo diery,na toto som pojebany docista a este viac budem nenavidiet tie independent bananistany,za zradu tych ludi a hej este do kobylis na strelnicu,kde mordovano mojich ludi,nezaujima ma nijaky obchod ci kaviaren v praglu,len toto a o tom tu dumam roky,na tych mojich vlastnecov,jak ja som hrdy na nich,jak kurva a nedam na nich dopustit za par dni,vyrocie,ked zajebali tu kurvu z reichu a este pepici,nic tu nepisete praha vola o pomoc,prazske povstani,zapalit sviecku za nasich a podumat o nich,ja dumam bez prestania,bo zasluhuju na to,dali preto vsetko pamatat!
To se mi líbíTo se mi líbí
Já vzpomínám na tátu – ten n byl na barikádách. A na mamku – ta se s mojí babičkou schovávala ve sklepě a dojít do bytu pro brambory bylo velké dobrodružství. v ulici řádil ostřelovač…
Vzdávám čest a úctu tím vzpomínáním.
To se mi líbíTo se mi líbí
Na adventních trzích na strakonickém hradě ještě takové věci vidět jsou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ve skanzenu to je a dá se pořídit, navíc je těch příležitostí přes rok povícero – a ti prodejci pokud zrovna neprodávají, tak i vyrábějí, taky hodně keramiky – je to ale uvnitř a musí se platit vlezný který není zrovna malý, pouťový stánkaře tam nepustí. Ale i přes to vlezný je tam často nával (Velikonoce) a navíc přes sezonu o volných dnech nějaký program. Co kdy mají na svých stránkách.
A jedna dobrá zpráva – obnova Libušína by měla do konce roku být hotová, nevím jak s malbama, ale Alšovy originály předloh jsou k mání a ty původní stejně nemaloval na zdi osobně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Byla jsem tam kdysi pradávno, ještě za svobodna – to tam, myslím, prodávali jen koláče. Ale bylo to moc hezký – a líbil se mi vztah lidí k tomu. Já tehdy dělala v muzeu a jezdili jsme po likvidovanejch vesnicích a loudili po lidech věci, co si nechtěli brát s sebou, aby nám je daly do muzea. Velmi často je slíbili a než jsme sehnali auto na odvoz, tak přijel někdo z příbuzenstva a odvezl si to. Zájem začal mít, až se o to zajímalo muzeum – to jim teprve došlo, že by to mohlo mít nějakou cenu. A tak jsem byla jak v Jiříkově vidění, když v tom skanzenu mi průvodkyně říkala, že jim lidi věci nosejí a považujou si za čest, když si je muzeum vezme…
To se mi líbíTo se mi líbí
Od té doby se opravdu hodně změnilo – dneska je prohlídka celého areálu na dva až tři dny – když je v létě v městečku program – obrovskou zásluhu o rozvoj muzea má už před lety zesnulý ředitel Dr Štíka – doporučuju se podívat na stránky muzea –
https://www.vmp.cz/
pěkná je virtuální prohlídka. V plánu je i další rozšíření.
To se mi líbíTo se mi líbí
No jo, já tam byla strašně dávno, to mi bylo asi tak 17… Byxlo to „Dřevěné městečko“ – možná menší, než teď, „Veselý kopec“, měli tam školu, měli tam salaš na „lyžích“ (a děsně voprsklý ovce, ty nás šacovaly důkladnějc, než policie!) Na tu virtuální prohlídku se ráda vydám! Dík! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Koukal jsem jako blázen; kde jste, K-k sehnala všechny ty fotky?? Kde byla třeba v P-II tančírna Apollo? Vypadá velice dlouhá, i když je to zčásti zkreslením fotky
Pokud jde o Ježka, ten myslím chodil do školy na Hradčany, do té ulice podél Loretánského nám.
BTW. Když tu bylo zmíněno Štefánikovo výročí, v LN o něm napsal dva zajímavé články Petr Zídek. V prvním se zmiňuje i o tom, že Štef dobře fotil a uvádí tam dvě jeho fotky, jednu z Mt. Blancu. Přefotím a pošlu Bavorovi, může to dát pod jaa.
Taky můžu zítra v práci stáhnout i oba články, které podávají, řekl bych, reálný, nikoliv romantizovaný obraz MRŠ, na focení jt velké.
Druhý článek je intervjúk s mladým slov. historikem Kšiňanem, který o něm napsal prý „první vědeckou biografii“. Vyšla zatím jen francouzsky pod názvem L‘ homme qui parlait avec les étoiles.
To se mi líbíTo se mi líbí
Apollo je z toho webu „Pepíkov“, na konci článku na něj odkazuju. http://pepikov.cz/?page_id=3850 A ostatní fotky jsou posbírané tak porůznu, musela byych znovu pátrat. Většinou, když jsem se strejdy googla zeptala na jednu věc, tak mi z pilnosti odpověděl i na pět dalších – no a já šla po stopě. Byla to báječná zábava… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Aha, takže na Fügnerově náměstí. Škoda, že Hašek nenapsal průvodce pražskými lokály. 🙂
http://www.svejkmuseum.cz/hospody.htm
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, v těchhle kalných vodách jsem taky lovila! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, v těchhle kalných vodách jsem taky lovila! 😀
(A jestli se to tu objeví dvakrát, tak za to nemůžu – to první odeslání zřejmě sežrali trpajzlíci. Nebo ho někde schovali… 😉 )
To se mi líbíTo se mi líbí
Štefánikovy fotky už tu byly v Navajově vyprávění. Ale jestli chcete tak jednu přidám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dovolím si přihodit ještě jednu figurku, tentokráte naprosto současnou:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pavel-Safr-haji-rusofobniho-hoteliera-proti-vsem-Zakon-proti-diskriminaci-tu-urcite-neni-proto-aby-chranil-ty-kteri-podporuji-Putina-580337
Šafr zastává jiný názor. „A ještě jedna provokativní poznámka k panu Moláčkovi. Češi by si zasloužili, aby jim třeba někdo v Bavorsku dal podepsat, že nesouhlasí s Benešovými dekrety, jinak je neubytuje. Souhlasit se zrůdnými zákony, které zavedly etnickou čistku a masové vyvlastňování majetku, nikdo slušný nemůže. Je to naprosto stejné, jako souhlasit s norimberskými zákony. Být Němec, tak bych neubytovával české příznivce Benešových dekretů.
To se mi líbíTo se mi líbí
ustavny sud v pepikove jedna,jak UVKSC,podla nejakej jebanej ideologie,kokot,co ma hotel moze vyjadrovat svoj nazor,ale kurva,nemozno jebat cloveka,pre jeho nazor a presvedcenie,co to za sudcovia? a ten kokot dalsi co tu prevraca lepsie jak lavrentij berija,to prejebe sefredaktora z rudeho prava,do oci bijuca spravodlivost na ideologickom zaklade a nie,co kaze charta ludskych prav,z demokrata sa robi lespi bolsevik,jak z kovaneho soudruha,soudruh po 48 zabudol rychlejsie,,ze bude dodrzovat demokraciu,ty od demokracie,ich konanie je jasny dokaz,ze maju na male,budu sa volit strany,ktore na to budu poukazovat,tie demokraticke kavazy budu v pici,bo delaj na picu,on ten kokot nepriamo poodporuje vrazdenie nasich ludi za vojny kurva chuj vyjebany,bo dekrety benesa neludske k volke,kurva to sa povie sloboda vyjadrenia, a ked niekto v pepikove maloval po plagatoch,ci povedal,ze czech slodier hero,to len jebany zoldaci v afgane,uz ho sudili,to kurva nech mi nikto nehovori,ze to ideologicke ponimanie zakona,zakryvane demokraciou,uz su jak soudryzy,o bananoch prestali jebat,teraz jebu o ochrane demokracie,boha mna jebne,to tam nema nikoho vo verejnom zivote,aby nieco povedal,ze jak je mozne podvazat rozhodnutie mocnosti,vitaznych mocnosti,na ktorych podstate,benes mohol tak rozhodnut,kurva nerozhodovalo cesko,mocnosti,dali pravo konat cesku tak,jak konalo,bo kurva jak malo konat,za vrazdenie svojich a okupaciu,rabovanie a dokurvenie pol sveta nie len ceska,kurva hajlovat nemozem,ale podporit tych,co neludsky boli vyhnany po vojne a hajlovali,jak kurva,co chuj s ich hajlovanim,ale hnali cesku holotu jak dobytok a potom porobili,kurva ,kde je lex,kurva mozno takeho zalovat,ze to ponimam tak,jak schvalovanie genocidy a vrazdenia,ked benesove dekrety kokotina,kurva wake up pepici,este co ma vie vkurvit,,ze to cech pise proti svojim,okato podporuje tych,co hajlovali a ja keby teraz chodil hajljujuci,to mi bude dojebane 3 roky,za podporu fasizmu a ten kokot ustavny sud,ze ma pravo vyjadrenia,pre toho kokota nazoru a ja som podporovatel fasizmu,to kurva bananistan vykurveny,pridu strany o obraze jak v reichu zaciatkom 30 rokov,budu demokraticky zvolene a potom dojebu holotu,jak dojebal maliar nie len volke ale polovicu sveta,to prve vlastovky,do jari,co sa vola demokraticka totalita a zacina na takej kokotine jak hotelier ,teraz si to kokot napise,ked za par dni,sa bude pripominat najvacsie mordovanie v dejinach ludstva,to uz naozaj picou,ke zdi.
To se mi líbíTo se mi líbí
ta napisal som litanie kurva a nic,moj zjeb vtik,to ta kurva na policii,co sleduje to robi chuj zajebany…
To se mi líbíTo se mi líbí
to sem blazen,zjeb tu,chuj hlavne,ze je tu…
To se mi líbíTo se mi líbí
Hm… tak mi trpajzlíci už dvakrát sežrali odpověď Slimovi! 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
a teď se lekli a zas to vyplivli… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí