358-Geopolitické šachy …


O „vidlích“*1) Si Tinpchinga, Trumpově zugzwangu1) a další Sorosově porážce besedovala historička E.Paškova s Konstantinem Čeremnych2)

 

V nedávných událostech ve světě se Rusko chovalo tak, aby nedemonstrovalo svoji aktivitu – a bylo to opodstatněné a rozumné. Ale v naší televizi se naopak intenzivně hovořilo o Ukrajině, a jak se zdálo, hovořilo se příliš mnoho a stále totéž. Pokud se ale podíváme pozorněji, byla tam důležitá zdůraznění: s Ukrajinou se spojovalo téma nepravých revolucí. Byl ukázán například Srda Popovič – hlavní osoba událostí v Jugoslávii let 1999-2000, pracujícího s podporou Ústavu A.Einsteina, který se zaměřuje na oblast užití technologií „nenásilného odporu“, vypracovaných Gene Sharpem. Když dělali rozhovor se srbským prezidentem Vučičem, tak ten nikoli náhodou řekl, že v různorodém davu, který se schází v Srbsku na protestních demonstracích, je velmi mnoho zahraniční agentury. A nepokoje nebyly jen v Srbsku, ale i v Albánii.

 

A je to logické, protože působí víceúčelové organizace. Na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci byl přítomen britský ministr zahraničí Jeremmy Hunt. V roce 2012, v roce Olympiády v Londýně byl ministrem kultury a sportu, a za organizaci a bezpečnost Olympiády u něho odpovídal člověk, který si na tom udělal kariéru a po Olympiádě přešel do funkce místoředitele britské MI-6, aby se o 2 roky později stal jejím šéfem. Jde o Alexandera Youngera. Jeho zástupce v bezpečnostním výboru Olympiády byl nějaký Charles Garrett. Ten byl v roce 2014 zamíchán ve skandále s odposlechy v Makedonii, kvůli kterému odstoupili někteří ministři a šéf výzvědné služby země, na jejich příkaz byli údajně odposloucháváni představitelé opozice. Garrett se tam přitom stýkal především s delegáty albánské strany a s vůdcem makedonské opozice Zoranem Zajevem. Následovala celá řada podivných událostí, m.j. dvakrát málem došlo ke zřícení letadla, ve kterém letěl makedonský premiér Nikola Grujevski (po startu náhle letadlo přestávalo fungovat, ale podařilo se mu přistát). Málem se tedy opakovala historie s druhým prezidentem země Borisem Trajkovským, který zahynul při leteckém neštěstí v roce 2004.

 

V důsledku toho se v Makedonii podařilo přesunout těžiště ve prospěch Zajeva – a to je výsledek činnosti Garretta. Události v Makedonii se bezprostředně týkaly Řecka, což se nakonec projevilo na událostech spojených s rozkolem ukrajinské pravoslavné církve.

 

A kariéra Garretta pokračuje. Nedávno přišla informace, že byl nominován na funkci velvyslance v Kyrgízii. A tam, jako všude jinde, se bude stýkat především s představiteli menšin: etnických (např.uzbecké) a náboženských (např. s přívrženci bývalého muftího Kyrgizstánu). A to už nemluvím o některých politicích, se kterými Britové pracují už dávno – včetně Rozy Otunbajevové3).

 

Ukrajina:…

 

Takže i varování ruského zamini na adresu Británie, aby se na Ukrajině zdržela „prudkých pohybů“ je plně opodstatněné. Stojí například za připomenutí činnost vysloužilého plukovníka Glenna Granta, bývalého poradce ukrajinského ministra obrany, který seděl v Kyjevě od roku 2010, a nedávno radil konkrétně ve věci druhů vojsk, co je třeba dělat vpředvečer známého incidentu v Kerčském průlivu – m.j. využití rojového systému malých člunů. Tento systém je analogem systému Gene Sharpa (autor technologie „barevných revolucí“). V tomto případě byli lidé posazeni do člunů, ale podstata se nezměnila – byly to potenciální oběti, nad kterými nazítří zavyje celý svět. Byli určeni k boji, a k tomu, aby poskytli záminku ke vměšování jakýchsi vnějších sil. A bylo jasné, že pokud by k takové události došlo, nevydělal by na tom prezident Porošenko. Mohly na tom vydělat osoby s ambicemi, lidé ve funkcích, kteří se ale nezúčastnili voleb – jako např. Avakov (ministr vnitra). A že to nebylo výhodné pro Porošenka bylo vidět na tom, kdo a jak vysvětloval ukrajinskou vnitřní situaci v britských masmédiích. Protože deník „The Guardian“ stále opakoval, že Porošenko figuruje ve skandálních „Panamských papírech“. Stejný „Guardian“, který britská tajná služba MI-6 použila k vytváření mýtu o spiknutí Trumpa s Ruskem – m.j. i pomocí tzv. „Steelovy zprávy“, ve skutečnosti sestavené anglickými tajnými službami. To, že se provokace neuskutečnila, bylo zásluhou našeho státu a našich státních masmédií, i církve, kteří řekli: „My stojíme tady, a z tohoto místa se nehneme“. Neuhnuli jsme z pozice v Sýrii a v Afghánistánu, kde jsme řekli, že nám vyhovuje daný kandidát a tečka, a ve Venezuele…

 

Jižní Amerika…

 

V případě Venezuely a v souvislosti s ostrými prohlášeními Trumpa, je ale třeba mít na vědomí, že situace ve Venezuele je výsledkem pohybu, který se stal během března, když se zjistilo, že konání vedoucích figur v Trumpově administrativě si vzájemně odporuje.

 

Porovnáním situace ve Venezuele a v Brazílii je viditelný rozdíl. V Brazílii před prezidentskými volbami existovala nevelká skupina: – bývalý Trumpův stratég Steven Bannon, za jeho zády prezidentův poradce pro národní bezpečnost John Bolton a za ním Freedmann. A v Brazílii se prezidentem stal Bolsonaro – konzervativec typu, který Trump potřebuje. Má to i svůj ekonomický podtext: v tom momentě to byl úspěch amerického Boeingu, který se chystal koupit brazilský letecký koncern „Embrarer“. Takže v Brazílii je logika politická, ekonomická i ideologická. Navíc, pokud by se podařilo Brazílii vytrhnout ze společenství BRICS, byla by to docela rána pro čínské cíle.

 

Po Brazílii se Bannonova skupina věnovala Salvadoru, a vůbec ne Venezuele. Tou se začal zabývat viceprezident Michael Pence, který si představuje situaci tak, jakoby to bylo v roce 2006 za prezidentství Bushe juniora, kdy existovala skupina „Human Rights Foundation“. V této organizaci se shromáždili typičtí pravicoví bojovníci proti levicovým diktaturám. Na témž křídle fungovala organizace „Oslo Freedom Forum“, jejíž zakladatel Thor Halvorssen Mendosa (napůl Nor, napůl Venezuelan a syn bývalého šéfa venezuelského protidrogového výboru, a vzdálený potomek Simona Bolívara) také zpočátku vypadal jako pravicový opozičník, a jehož bratranec založil stranu, kterou nyní vede Guaidó. Za Obamy se tato strana i fond změnily v podporovatele legalizace drog a v USA v podporovatele Sorose, který je financoval. Publikum pro Trumpa naprosto nepřijatelné. A jejich Guaidó francouzskému „Le Monde“ na otázku na své ideologické pozice odpověděl, že jejich hlavním úkolem je zajistit nediskriminaci, samosprávu a rovnost pohlaví…

 

… přitom, že má Venezuela objektivně velmi vážné hospodářské problémy – je pro něj důležitější rovnost pohlaví! Takového Guaida Trump potřebuje jako nebožtík zimník, a ještě méně se hodí Boltonovi. Venezuela se pro ně stala pastí a navíc situace rozkmotřila Pence s Boltonem.

 

Izrael a varšavská bezpečnostní konference:

 

Trump nejenže přenesl velvyslanectví do Jeruzaléma, ale ohlásil i uznání Golanských výšin za součást Izraele. Tento Trumpův tah se v šachu nazývá „Zugzwang“ – vynucený, nesmyslný tah. Nikoli proto, že by Netanjahu nebyl rád…- byl rád a rádi byli i jeho přívrženci. Tento tah ale naprosto nepřispívá k tomu, co se nazývá Trumpovou „Velkou transakcí na Blízkém Východě“. Takže je to pokračování jeho neúspěchů, započatých už na varšavské bezpečnostní konferenci. Tam se chystali projednávat nejen Irán, ale i různé aspekty „Velké transakce“. Konferenci vedl viceprezident Pence, a opět se ukázalo, že – mírně řečeno – nejspíš úplně neřešil, ve které zemi se právě nachází. To když např. v přítomnosti politiků z polské vládnoucí strany „PiS“ citoval Lecha Walesu a nebral v úvahu, že Walesa v této straně už dávno není autoritou.

 

Pence také nepředpokládal, jak zareagují polští experti na protiirácký tón. Nevěděl, že Poláci mají vlastní názor na Irán a iránský plyn v souvislosti s terminálem, který vybudovali ve Svinoústí. Je pravda, že jednání na toto téma vedla ještě předchozí vládnoucí strana (nyní vládnoucí PiS). V dnešní vládní PiS mnozí chtěli věrně sloužit Americe a podporovat její antiruské iniciativy, vcelku ale převládal, Polákům vlastní pragmatizmus. Pokud se podíváme na vcházení Polska do EU, tak si všimneme, jak úporně a pragmaticky pro sebe požadovali zvláštní podmínky, nevstoupili do eurozóny a současně si zachovali postavení vlivné východoevropské země.

 

Kromě Pence se ve Waršavě „vyznamenal“ i Trumpův osobní advokát Rudof Guiliani, když navrhl prolobovat na prezidenta Iránu Miriam Rádžavího. Pokud by to navrhl před 20 lety, bylo by to možné pochopit, ale dnes, kdy se Rádžaví považuje nejen za potomka Proroka, ale i prorokem všech církví, to vypadá přinejmenším, mírně řečeno, podivně. Giuliani pokračoval v dávné republikánské taktice – pracovat ne s náhodně shromážděnými masami, ale se sektami.   Tato technologie ale zastarala, což ukázala zkušenost z pomezí let 2017-18, kdy se pokoušeli v Iránu sektu Rádžavího zapojit do protestů. Nic z toho nevyšlo.

 

Rovněž svého spojence Netanjahu poučovali, že by se jeho vláda měla zříci jakýchkoli kontraktů s Čínou ve věci rozvoje přístavů Ašdod a Haifa, kde Číňané vyhráli tender na výstavbu a stali se vlastníky přístavních kapacit. To se nesetkalo s pochopením ve vlivných izraelských kruzích, které sází na mnohostrannost, tedy nejednat jen s USA, ale i s Ruskem a Čínou. V této situaci nebylo Trumpovo prohlášení o Golanských výšinách výhodné ani pro něj, ani pro Izrael.

 

Asie:…          

 

U americko-severokorejské transakce figuroval lobbista jménem Gabriel Schulze.  Ten je dědicem rodiny Thompsonů, zakladatelů společnosti „Newmont Minning“, která se zabývá těžbou zlata a dalších drahých kovů, na které je KLDR bohatá. Severokorejská strana, která zná tohoto člověka od roku 2010, počítala s tím, že se cestou vzájemných dohod podaří dosáhnout toho, že KLDR přistoupí na některé ústupky, přičemž se ale nic nezmění ve věci stranického a státního zřízení země.

 

Vedení KLDR vidělo v Schulzem soukromého investora, ale záhy je ukázalo, že zastupuje už nejen rodinu Thompsonů. Jde o to, že koncem minulého roku Schulzeho singapurská společnost vstoupila do obrovské struktury Steve Feinberga pod názvem „Cerberus Capital“ a pohlcení podepsal vedoucí partner společnosti Alexander Benar – syn Zalmaje Chalilzade, zvláštního vyslance v Afghánistánu. Jak na to měl zareagovat šéf severokorejské rozvědky – ale i rozvědky kterékoli země?

 

Takže nevelká země najednou zjistí, že její partner není jen nějaký samostatný obchodník… – ale zástupce struktury, do které patří – překvapivě – největší americká soukromá vojenská společnost (SVS) DynCorp, a že Feinberg společně s Erikem Princem, jako podřízeným partnerem, se s vědomím Johna Boltona chystají současně probádat i podzemí Afghánistánu, a zaměnit vojáky armády USA personálem svých SVS. To pro Kima byla jistě „veselá“ novina… To je naprosto jiný formát jakýchkoli slibů, dohod, apod. Kimovi bylo jasné, že v takovém případě nemůže s ničím souhlasit, aniž by se poradil s Pekingem.

 

Takže to vypadá na velmi slabý tah, protože teď si musí severní Korejci představit věc tak, že zítra na ně s nebe spadnou padáky těchto SVS, přičemž někteří z Princových žoldáků z Hongkongu se od místních lidí nebudou lišit.

Možná ale, že do toho Američané šli z jiných pohnutek: – při rozsáhlé těžbě surovin je potřeba technika, technologie, peníze, atd., ale se společností Newmont Minning se staly věci, které nechtěla nejspíš ani Boltonova parta. Takže zatímco oni plánovali, Newmont Minning uzavřela veliký kontrakt s Kanaďany a stala se na nich závislou. Ve stejné době další zainteresovaná společnost „RTZ“, svůj největší rudný důl v Namibii prodala Číňanům. Takže nejspíš se partneři Kima neřídili cílem vytvořit pro KLDR další hrozbu, ale vycházeli z konjunktury v těžebním odvětví.

 

Ne náhodou jsem podrobně hovořil o problémech, které Trumpovi vznikly s jeho úředníky, kteří měli plnit jeho přání, důležitá nejen pro něho osobně, ale geopoliticky důležitá pro USA, pro americké korporace. Jde o to, že Mullerovo vyšetřování, případ Hashogiho (novinář, zabitý na iránském velvyslanectví v Turecku) a jemu podobné, ovlivnily celou řadu věcí. Například to, že stát Indie sedí a vyčkává, zda nakonec nezafunguje mechanizmus, vymyšlený jako alternativa čínského plánu „Jeden pás, jedna cesta“.

 

Státní tajemník Pompeo o tomto mechanizmu říkal, že aby na to mohly být uvolněny peníze, bylo nutné v samotných USA překonat „shutdown“ (pozastavení činnosti vlády), který vinou demokratů trval 35 dní. To vše nejenže neumožnilo uvolnit peníze na nezbytné projekty, ale ovlivnilo i obraz USA ve světě.

 

Evropa:…

 

Totéž s Itálií, která je pro Čínský projekt „Jedno pásmo jedna cesta“ velmi důležitá. V Itálii je finanční krize, a jak se z něj má vymotat nynější pravicově-populistická vláda? USA peníze nedají, tak kde je vzít? Odpověď dostali s návštěvou Si Tinpchinga v Itálii: jde o přístav Terst, který byl v různých historických dobách jednou svobodným městem, jindy částí Rakousko-Uherska, a nachází se prakticky na hranicích se Slovinskem. Terst, Benátky a Janov považuje Čína za veledůležité přístavy na „Mořské hedvábné stezce“.

 

Si Ťinpching ale navštívil i Francii…

 

A tady je třeba se zmínit o další prohře Boltonova týmu, tentokrát v Alžírsku. Byly tam dohody o tom, že prezidenta Butefliku ponechají na další funkční období, za což se zaručí americké korporace. Ale lobbista tohoto procesu David Keene, vážený muž z republikánské strany, místo aby se tím zabýval, byl nucen se tahat po výsleších u zvláštního prokurátora Mullera jako známý Marie Butonové (ruská podnikatelka a publicistka, od léta 2018 sedící v USA za podezření ze vztahu k ruským tajným službám)!

 

A tou dobou začal v Alžírsku svoji činnost další adept na prezidenta, hlavní hrdina „Arabského jara“ a největší alžírský oligarcha Issad Regrab, jinak též řadu let spojovaný s francouzskými tajnými službami a vládou. A tohoto trumfa vytáhli právě vpředvečer evropské cesty Si Ťinpchinga.

Výsledkem bylo uzavření velkého, dopředu připravovaného kontraktu společnosti „Airbus“. To se stalo zřejmým 7.února, kdy se Macron odmítl zúčastnit Mnichovské konference. V týž den byla totiž podepsána smlouva o spolupráci francouzské firmy „Dassault“, vyrábějící stíhačky „Raffale“ s franko-německým Airbusem o společném vývoji bojového leteckého systému. V podstatě jde o vlastní, suverénní program vývoje stíhaček, nezávislý na USA.

 

Pozice amerického leteckého průmyslu se zachvěla i v souvislostí s havárií „Boeingu“ v Etioppii. Tam to bylo vůbec velmi podivné: – ráno 10.března se letadlo zřítilo. Nazítří ráno, kdy ještě nebyly žádné zprávy o příčině havárie, Číňané organizovaně „posadili“ všechny své „Boeingy“, a o hodinu později se ukázalo, že Si Ťinpching ruší svou návštěvu summitu ve Washingtonu, kde měl podepsat s „Boeingem“ dohodu na 20 let za 1,2 bilionu dolarů. „Boeing tehdy odsunul svého konkurenta „Lockheed“ a chystal se uzavřít exkluzívní dohodu s Číňany – a během půlhodiny se vše zhroutilo…

 

Vypadá to tak, že Trump prohrává, protože prohrává jeho okolí v osobě Boltona, spojeného s „Boeingem“. Ale Trumpovi protivníci to měli nějak využít… – kdo ale ti protivníci jsou? Jsou to nejen Demokraté. Už jsem hovořil o šéfovi MI-6 Yungerovi a zdůrazňuji, že Angličané společně s Demokraty se obrovsky zasloužili o tuto geopolitickou prohru s Číňany. Třebaže onen Young na různých mezinárodních akcích hovořil o tom, že existuje komunikační systém 5G, že jsou Číňané konkurenty, a proto v žádném případě nelze uzavírat jakékoli dohody se společností „Huawei“. Přitom Britové flirtovali s japonským premiérem Abe a ze všech sil dokazovali, že se chystají bojovat proti Číně, a dokonce víc než Trump.

 

A najednou do toho Si Ťinpching hodil Trumpovi a Youngerovi vidle a oni nedokázali postavit nic proti čínským kontraktům s Italy a Francouzi.

 

Co tím získali Francouzi?

 

Francouzský establishment, to není jen Macron, je to i okolí Jacquese Attali, a za nimi stojící bankovní kruhy. Ti ohlásili svoje nároky nejen na roli exkluzivního partnera Číny, ale i na roli evropského centra, tedy evropské protopolární struktury. S Číňany byly uzavřeny nejen transakce „Airbusu“, ale i dohody o využití Afriky. A to vše bylo založeno Macronem a Si už v lednu 2018, takže nedávné dohody s Čínou byly pokračováním záměru, ale bylo to odsunuto v souvislosti s nátlakem „žlutých vest“ na Macrona. Nyní se stisknutá pružina narovnala.

 

A co Angličané…?

 

Jistě, naskýtá se otázka, co tou dobou dělal Younger… A ten se pokoušel vytvořit, se zapojením Japonců, protičínskou alianci ještě radikálnější, než se pokoušeli udělat Američané. Younger chtěl být radikálnější než Bolton, plus dříve vzpomenutý Garrett protitlakem vůči Číňanům v Řecku, kteří získali přístav Pireus.

Ale všechny Youngerovy pokusy o vystavění nějakého systému – analogu Britského společenství, a současně vyrýpnutí Trumpa, se nezdařily. Když pocítili, že prohrávají, rychle z Mullerova vyšetřování proti Trumpovi vycouvali.

 

Sorosovy neúspěchy…

 

Interview, ve kterém generální prokurátor Ukrajiny Lucenko obvinil velvyslankyni USA Marry Iovanovich, že mu předala seznam lidí na Ukrajině nedotknutelných, interview nebylo poskytnuto jen nějakému obyčejnému novináři, ale Johnu Solomonovi z amerického portálu „The Hill“. A Solomon je oním člověkem, který se zabýval kontravyšetřováním činnosti zvláštního prokurátora Mullera, a stále otevřeně hovořil o tom, že v Mullerově týmu, který podkopává pozici Trumpa, se usadila britská agentura a uvedl pro to řadu důkazů.

Později se objevil další článek, ve kterém stejný Solomon upřesňoval, že nedotknutelní lidé na Ukrajině, uvedení Iovanovič, která pracuje pro H.Clinton, v podstatě sedí na penězích George Sorose, takto stálého sponzora demokratické strany.

 

Ale Soros byl neúspěšný i v samotné Británii. Tam se předpokládal rozkol labouristické strany, a že lidé z party Tony Blaira, tedy centristé, protlačí referendum za zrušení Brexitu. Rozkol se ale nezdařil, protože vystoupilo jen 7 lidí. Ale rozkol připravoval Mark Mallock-Brown, partner Sorose a jeho fondu.

To, že neúspěchy mohou souviset i se Sorosovým konfliktem s americkou „Antidifamační ligou“ a „B´nai B´rith“4), se ukázalo vpředvečer výročního sjezdu Americko-izraelského výboru pro společenské styky (AIPAC), na který měl přijet izraelský premiér Netanjahu. Ale kandidáti na prezidenta za Demokratickou stranu, m.j. senátorky Elizabeth Warren a Kamala Harris (bez ohledu na své židovské sponzory), se rozhodli na tuto akci vůbec nejít, zřejmě aby tím ukázali svoji co největší opozici vůči Trumpovi, anebo vůči Netanjahuovi… Ukázalo se ale, že „skočili na špek“ nově zvoleným muslimským poslankyním, pro které je AIPAC lobby Netanjahu, potažmo strany Likud. Tomu ovšem tak není, protože v AIPAC zasedá i David Abraham, který financoval tzv. „tvarohovou revoluci“(2011) právě proti Netanjahuovi. Navíc pak Nancy Pelosi, vůdkyně Demokratů v americkém kongresu, už veřejně odsoudila muslimské poslankyně za jejich výroky. Ale bez ohledu na to se několik demokratických senátorů rozhodlo na akce AIPAC nejít kvůli přítomnosti Netanjahu.

 

Že by rozkol u Demokratů?

 

Ano, v Demokratické straně USA vzniká frakce, kterou nezajímá Izrael ani pravicový ani levicový, – žádný. Na druhé straně dochází k tomu, že v Izraeli, jak u pravice, tak u levice, se objevuje impuls ke spolupráci s dalšími zeměmi, nikoli s USA. Co z toho vyjde, těžko říci, protože klanové hry a korporátní spolupráce pokračují.

 

Zdroj:  http://zavtra.ru/blogs/cheremnih_aprel_

1) „Vidle“ (fork) – šachový termín pro rozcestí – dvě nebo více figur jsou ohroženy jednou figurkou soupeře;  „zugzwang“ (šachový termín) – vynucený tah
2) Konstantit Čeremnych – ruský politolog, analytik ruského ústavu „Dynamického konzervatizmu“
3) Roza Otunbajevová – šéfka opoziční sociáldemokratické strany, prezidentka Kyrgízie v přechodném období 2011-12.
4) „Antidifamační liga“ – lidskoprávní organizace bojující proti antisemitizmu a pomluvám židů;  „B´nai B´rith“ – jedna z nejstarších (1843) židovských společenských organizací, má pobočky ve 40 zemích.

 

Překlad: 190423

 

Pozn.překl.: Čeremnychův projev je docela složitý k překladu – nikoli proto, že mluví poměrně rychle, ale proto, že „šumluje“, což významně ztěžuje srozumitelnost sdělení – nicméně v tomto případě jde o překlad textu, se kterým není problém. Čeremnychovy analýzy jsou velice zajímavé, jeho sdělení je vsazeno do srozumitelných, třebaže mnohdy nečekaných souvislostí…

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na 358-Geopolitické šachy …

    • Slim napsal:

      Pěkný vtip, protože vystihuje realitu. Vliv izraelské lobby je fakt a seriózní popis je tady (ne náhodou s tím oba profesoři měli velké potíže). Problém ovšem je, že je to dost těžká četba, výklady o spiknutí čte „náš“ čtenář snadněji.

      https://www.databazeknih.cz/knihy/izraelska-lobby-a-americka-zahranicni-politika-234829

      Proto není třeba zatracovat „chazarikov“ obecně. Jsou mezi nimi velmi mnozí, kteří s tím nemají nic společného, ba dokonce naopak. Třeba „Čom“, Finkelstein… Ale hlavně mlčící většina, nestarající se o politiku

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Norman_Finkelstein
      (Povšimněte si termínu „sebenenávidící žid“ 😀 ; vtipný výtvor izr. propagandy, když je někdo žid a nelze ho rozumně označit za antisemitu)

      Tady jde o politiku (fašizující) izraelské pravice, Likudu. Který zcela nadstandardně – i na vysoký US standard – podporuje Trump. (I oba Clintonovci ho podporovali, i Bushové, Reagan. Akorát Carter a Obama ne. Za což byl mj. O. pomlouván že je „tajný muslim“ 🙂 zdroj je jasný.)

      Jinak ten Čeremnych je magor (stejně jako s. Rákosník), stačí se podívat na fotku.

      Taky podivně použil šachový termín „zugzwang“, proto jsem vlastně ty bláboly začal číst. Z. není ani tak vynucený tah (tím je třeba úhyb ze šachu) jako tah z donucení, ale ne soupeřem, ale nutností nějak táhnout. Proto je lepší český termín „nevýhoda tahu“. V žádné takové nutnosti udělat tah Trump nebyl. Taky se neříká vidle, ale vidlička (ostatně ani „vilka“ rusky vidle neznamená).
      Atd., je tam spousta nesmyslů. Nečtěte bláznivé konspirology

      To se mi líbí

  1. strejda napsal:

    Velice obsažný a složitý komentář potvrzující, že je v současnosti svět velice složitý a nepřehledný. Odpovídá to představám o vstupu do období změny světového hegemona. Entropie se rozšiřuje a v nastalých procesech obstojí jen ti, kteří se udrží na vrcholu vlny. Základními pilíři jsou USA ovládající většinu světa a Čína, která roste imponujícím tempem, které se zdá být nezadržitelné. Legrácky s Tibetem a Ujgury jsou jen drobnosti svědčící o slabosti vnějšího tlaku. Zajímavé je že Rusko vede neagresivní (česká kavárna z toho tvrzení dostane infarkt, už aby to bylo) vícesměrovou politiku a dává si cíle, které dokáže zvládnout. Je outsajdrem s vojenskou silou postačující na vlastní obranu a nerostným bohatstvím, které vylučuje účinné sankce. Své pozice si neustále upevňuje. Evropa se dostala do problémů, které neumí řešit a Česko je jen pouhý přívěšek USA, kdyby jen to, ale přívěšek těch, kteří tam prohrávají.
    A tak si doma můžeme hrát na vlastním pískovišti za naprostého nezájmu světa a cítit se velikány. Praha si za naprostého nezájmu ministerstva zahraničí začala dělat vlastní zahraniční politiku jako myš, která řvala. Čína si toho dokonce všimla a lehce se ohnala. A naše MZ se začalo zajímat, čínský velvyslanec jde na koberec k Petříčkovi. Na tu chvilku bych si přál být tím velvyslancem a kulantně vysvětlit té myši, že si k sobě domů zvu návštěvy podle svých představ. A i to, že na jakékoli dohody musí být dva.
    Opravdu podnětný článek, každý by si ho měl podrobně přečíst. Není to ztráta času.

    To se mi líbí

  2. cobolik pacholik napsal:

    chuj s clankom,kazdy normalny vidi,ktora bije, maj lasky cas zacina a dolezity mesiac vyroci,u mna naisto toto dobre strejda vystihol,zacina lamanie chleba ,ktore nazacalo vcera a nedokonci sa sa za tyzden,ale zastavit sa uz neda,hej da sa tlacitkami odpalu,jedine tak,kostky jsou uz vrzene,ceske ministretvo si vola ping ponga a robi bu,bu jak litva,ked vola ambasadora z traktarova a litva,ked robi cvicenie svojej army pozicia si tank z lotyska,ci estons a tie dva dalsie mozne kraje maju strelim dokopy 10 tankov,co jeden chuj,jasne ,ze rusky a cvici na svojom uzemi svoje tri posadky,potom tank vrati,zacaluje a dalej robi bu,bu,ty stara kurvo na vaniu,kurva to chory ludia,bez stipky nejakeho predvidania,ci nejakej reality,to je ukazka ubohosti ,co chuj,ale potom to biznis card daneho kraju vo svete,zajtra duma nejaky petricek,ze ten usmievavy jao.jao prileti do ciech a z letiska pojde na kolenach prosit o odpustenie,to sme za kokotov a na americkom nahrdelniku nejake cesko,ani nevidno,tak perla sinaja svieti na ich nahrdelniku,zvany israel to hej,viacej u nich nejaky skurveny sionista,ci vahabista z arabie,jak nejaka stara kulturna spolocnost zvana bohemia a kto mysli,ze amerika vyskoci z koze,ak by sa cesku nieco dialo,ma strupy na mozgu a mozog nenavratne postihnuty.

    To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    Včerejší demonstrace aneb Ještě větší blbec než jsme čekali

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.