Nerušme třídní knihy


Uchvacuje mě ten optimismus českých nakladatelství, která předpokládají, že co Čech to blbec. Werich o vysvětlivkách ve Švejkovi.

Lze předpokládat, že podobný optimismus existuje u orgánů, které se zabývají sledováním šizuňků, teroristů a podobných živlů. Tedy, co zlotřilec to blbec.

Ústavní soud řeší zapeklitou situaci, totiž plošné uchovávání telekomunikačních dat a jejich využívání pro sledování občanů. Možná rovněž plošné.

Jsou za tím Piráti a několik dalších poslanců. Poslanec Mikuláš Ferjenčík k tomu řekl: „V roce 2016 podala policie téměř půl milionu žádostí o data [která uchovávají telekomunikační společnosti], což představuje stamilionové náklady.“

Klíčové je slovo „žádost“. Tu musí někdo připravit, schválit a pak teprve odeslat k soudu. Dohromady se tomu říká štábní kultura a systém.

Soudce musí dostat alespoň minimum informací, aby mohl rozhodnout. Jak a odkud je policie získává? Nebo snad soud zastřešuje jen některé kroky?

Ten roční půlmilión se rovná, svátek nesvátek, 1370 žádostem denně. Nebo 1915, když odečteme soboty a neděle. To znamená, že tolik sprostých podezřelých musí policie den co den dostat do svého hledáčku.

Otázka je, co policie s informacemi dělá dál. Vymaže je po určité době nebo uschovává, tak pro všechny případy?

Ochranu informací řeší Článek 13 Listiny základních práv a svobod:

Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

V roce 2017 se objevily odposlechy (či nahrávky) naznačující, že Babiš dál řídí svoje media. Odposlouchávání premiéra není záležitost, nad níž lze mávnout rukou. Babiš tedy podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Policii to zjevně bylo šumafuk, nic nevyšetřila a věc odložila. Má jiné starosti než nějakou Listinu.

A stala se zajímavá věc: Novinář Jaroslav Spurný v rozhovoru prohlásil, že ví, kdo za nahrávkami je. Prý má připravený článek, který vyjde v dalším čísle Respektu.

Zmíněný rozhovor byl pozoruhodný tím, že Spurný ponechal prostor pro nejrůznější spekulace:  Mohli to být, jak jinak, Rusové, dokonce i sám Babiš nebo naopak jeho nepřátelé, což znamená skoro každý. Článek nevyšel, redakce patrně nechtěla zastínit policii.

Když se před vídeňským klenotnictvím srazily dva kočáry, kdosi v nastalém zmatku vyřízl ve výloze otvor a ukradl v ní vystavený klenot.

Zkostnatělá rakousko-uherská policie tehdy začala po lupiči pátrat v policejních kartotékách. Zbytečně, protože loupež nepochybně provedlo eso mezi zloději. Byl to Jára Cimrman, který věděl, že v kartotékách zločinecká esa nejsou – protože co je to za eso, když se nechá chytit! Začal pátrat tam, kde jsou zachycena jména těch, kteří rostou pro šibenici – v třídních knihách.

Doba se prodrala mílovými kroky vpřed. Kdepak Bretschneider s buřinkou a manžetami umytými pro další záznam nebo Stb, rozlepující dopisy podezřelých adresátů nad párou v budově Pošty 120.

Dnes se špicluje jinak, tak říkajíc hi-tech. Máme kamery, mikrofony, počítače i programy vyhledávající klíčová slova.

Jsou ale zločinci stále tak hloupí, aby si telefonem nebo přes sociální sítě sdělovali informace o tom, zda již dorazil balíček ze Semtína nebo jak velkou krabici zvolit, aby se do ní vešel korupční výnos?

Daňové poplatníky by mohlo zajímat, kolik to pátrání po klíčových slovech stojí a kolik z toho půlmiliónu žádostí o data k něčemu vedlo.

Možná by ta čísla ospravedlnila návrat k třídním knihám. Nerušme je, mohou se jednou hodit.

kanadajj

Příspěvek byl publikován v rubrice Pozdravy z Poottawí se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Nerušme třídní knihy

  1. jaa napsal:

    Jen tak dotaz. Přiznám se že o tom vůbec nic nevím , ale bohužel jsem se z textu nedozvěděla o co tomu Pirátovi jde. Chce navýšit finance, nebo zkrátit/snížit počet ?plošně? skladovaných. A taky, jestli víte, zda a jak to souvisí se zvyšujícím se sledování, v zájmu mé bezpečnosti-kde se jen dá… ??? Povíte.. poučte …

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Předmět podání k ústavnímu soudu je tento:
      „Návrh na zrušeni § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušeni § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení § 88a zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů.“
      Operátoři v ČR mají momentálně povinnost uchovávat 6 měsíců plošně tyto údaje. Tedy vůbec zde nejde o odposlechy a netýká se to jen „sprostých podezřelých“.
      Mimochodem, ústavní soud tuto povinnost (uchovávat a předávat) již dvakrát zrušil, ale poslanci ji vždy bryskně do zákonů vrátili zpět – a přidali k tomu nějaké – IMHO nepříliš účinné – pojistky proti zneužívání, protože prý na to uchovávání, sledování a předávání má Brusel směrnici.
      Jenomže: „Plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů přitom za vážný zásah do práva na ochranu soukromí označil i Soudní dvůr Evropské unie.“ a SDEU také mezitím onu šmírovací směrnici zrušil.
      Nová stížnost k ÚS tedy vychází z jiné bruselské tzv. „e-privacy“ směrnice, „která státům osmadvacítky umožňuje přijmout úpravu omezující právo na důvěrnost komunikace mimo jiné z důvodu zajištění bezpečnosti a prevence či odhalování trestné činnosti.
      To je ovšem podle poslanců možné, jen pokud je to v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné. SDEU totiž v prosinci 2016 konstatoval, že e-privacy směrnice musí být vykládána tak, že brání vnitrostátní právní úpravě zavést plošné a nijak nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů všech účastníků bez rozdílu.“

      https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/data-retention-sledovani-ustavni-soud-mobilni-operatori_1903271204_cib
      „Ministerstvo vnitra pak přiznalo, že předchozí zrušení shromažďování informací „nemělo vliv na celkovou objasněnost trestných činů, ale na konkrétní případy ano“.
      Zástupce ministerstva Karel Bačkovský ale šestiměsíční dobu uchovávání hájil jako odůvodněnou. Některé trestné činy, třeba stalking, jsou podle něj dlouhodobé.
      „Bez těchto dat by byly neprokazatelné, je nutné komunikaci zmapovat,“ prohlásil. Při odhalování násilné trestné činnosti sice údaje nebývají klíčovým důkazem, přesto mohou přispět k odhalení pachatele. „Pro policii je to mnohdy nenahraditelná indicie, která ji vede určitým směrem.“

      Že by se ty „dlouhodobé trestné činy“ daly řešit individuálním povolením (a v případě stalkingu i souhlasem (nadšeným) oběti pronásledování) zřejmě Karla Bačkovského ani nikoho jiného na MV ještě nenapadlo. 😦

      To se mi líbí

  2. cobolik pacholik napsal:

    jicko ty vies,ze tu v tej riti,odkedy som tu,ci jak ilegal,ci jak legal,este po mojej smrti budu vsetko drzat 77 rokov v horach west virginie,kazdeho jedneho,ci bol aladin,ci monika lewinska,ci ja zberac psich hoven…

    To se mi líbí

  3. Cech napsal:

    Zde se nejedná o nějaké standardní odposlechy určené k eliminaci opravdové sofistikované trestné činnosti, která snad ani jinak odhalit nejde, zejména jde-li o vládnoucí elitou a politiky organizované trestné činy.
    To obrovské množství odposlechů svědčí o tom, že slouží pouze a jen k analýze občanů (voličů) k jejich plné identifikaci a jejich následnému vyloučení ze stavu jako zaměstnanců ze státní správy.
    Přednáška kterou pan JUDr. Libor Vávra předseda Městského soudu v Praze ospravedlňoval toto obrovské množství je bezesporu spinem na nejvyšší úrovni.
    To že vzpomenul usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. Tzn 24/95. Nejvyšší soud v něm jasně řekl, že o odposleších se rozhoduje příkazem , ačkoli trestní řád hovoří zejména o rozsudku a usnesení. Jedná se o rozhodnutí svého druhu. Nejde o usnesení ve smyslu § 119 odst. 1 tr. řádu ani o opatření. Příkaz k odposlechu jak je patrné je koncipován naprosto zcela záměrně a ve své podstatě je velmi nedokladným, rychlým rozhodnutím ve prospěch policie.
    Příkladem oněch bleskových soudních příkazů, je např když od informátora, který žije v hlubokém utajení, přijde informace, že za tři hodiny se na určitém místě bude konat schůzka Jaroslava Faltýnka s Petrem Rafajem a některá z 20 předložených telefonních čísel mohou navést polici k osobám a místu, kde má k samotné korupci dojít, neboť tento informátor ztotožňuje telefonní čísla s jednotlivými politicky vlivnými osobami, které budou danou korupci realizovat.
    Vzhledem k tomu že již při nařízení odposlechu by měl být stanoven jeho účel, aby neexistovaly osoby, které jsou odposlouchávány tzv. pro jistotu. Proto v těchto případech kdy získat bleskově příslušný soudní příkaz, je velmi politicky citlivé (musí být dostatečně průkazně vyfutrován), je pro policii výhodnější použít Agátu. Takto bychom mohli pokračovat krok za krokem a na konec dojdeme klikatou právní cestou k tomu samému co je zřejmé již pouze s použitím selského rozumu.
    Policejní a státně agenturní odposlechy u nás podle velmi hrubé statistiky vypracované před novelou telekomunikačních zákonů řeší :
    a) Z 48 % trestné činy, drogy, teroristické akce, cílenou korupci aj.
    b) Z 22 % akce svázané s politickým zadáním, např. byl vydán příkaz k odposlechu předsedy Ústavního soudu aj. .
    c) Z 18 % jsou vystaveny příkazy k odposlechu zcela záměrně bez písemného odůvodnění (jedná se o místně politické vazby na příslušné soudce vydávající rozhodnutí). Tato činnost soudců je kryta usnesením ze dne 9. února 2011, sp. zn. 5 Tdo 47/2011.
    d) Z 12 % se jedná o použití příslušné politické straně či hnutí navázaného soudce určeného pro potřebné vydání příkazu.Tato činnost státních zástupců je kryta nálezem Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14 a nálezem ze dne 31. ledna 2017, sp. zn. II. ÚS 4051/16.
    To postatné při zásahu do soukromí osob bezesporu nespočívá ve výše popsaném systému soudních příkazů k odposlechu ale v použití mimosoudních metod odposlechu.
    Jedná se zejména o VZ, BIS aj. které shromažďují a zpracovávají data v rámci jednotného programů obdobně jako XKeyScore a Prism.

    Tož sám Bretschneider oproti současným postupům byl v celku nevšímavý detektiv, který tak nějak pracoval pouze s místním soudcem a s místní příslušností.

    To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    No díky, je to horší než jsem myslela

    To se mi líbí

  5. Lex napsal:

    Jak to říct?
    Co nám pan Jírovec chtěl tímto článkem sdělit?
    A píše o Česku nebo o Kanadě?
    Podle těch numer, která nevím, odkud vzal, to vypadá na tu Kanadu, ale to by zase do toho nezatahoval český Ústavní soud, Babiše a Spurného.

    Z článku jak sláma z bot trčí totální neznalost problematiky a tím spíše faktů.
    A tím pádem pan Jírovec pláče hezky, ale na fiktivním hrobě.

    Jaká je skutečnost?
    Údaje za rok 2018, pokud vím, zatím nebyly zveřejněny, tak tedy rok 2017. Ale za to v takovém rozsahu a kvalitě, o které se autorovi a většině lidí vůbec ani nezdá – https://www.mvcr.cz/clanek/odposlechy-zaznamy-telekomunikacniho-provozu-a-sledovani-osob.aspx
    Jde o podrobnou analýzu MV o kriminalitě v ČR, jejím stavu a vývoji a o odposleších a vším, co s tím souvisí, včetně veškeré právní a rezortní úpravy. Analýzu, která problematiku odposlechů (ale také „sledování“) cupuje do nejmenších detailů.

    Tak tedy několik základních údajů z té analýzy:

    V roce 2017 bylo u všech útvarů Policie České republiky vedeno 116 540 trestních spisů (tohle jste jistě netušili, že?!), z toho 55 226 spisů, u kterých trestní řád z hlediska právní kvalifikace trestných činů, pro které byly vedeny, umožňoval nasazení odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88/1,5 /dále jen „odposlechy“/. Odposlechy byly nasazeny u 934 takových trestních spisů, což činí 0,8 % ze všech trestních spisů a 1,7 % z těch, kde to zákon umožňoval.
    Nejvíce byly odposlechy nasazovány přirozeně u útvarů s celostátní působností, tj. Národní centrály proti organizovanému zločinu a Národní protidrogové centrály, kde šlo o 897 všech spisů, z toho s možností použití odposlechů 396, odposlechy byly nasazeny u 157 spisů, tj. 17,5 % ze všech spisů a 39,6 % ze spisů se zákonnou možností odposlechů.
    Za rok 2017 byly všemi útvary Policie České republiky v souladu se zákony nasazeny odposlechy na 5800 telefonních linek (samozřejmě zejména mobilů) a to vůči 3 241 osobám.

    Tak tolik suchá řeč čísel.
    Jak to zpíval ten obrýlený klučina v televizní pohádce – myslím, že „Princové jsou na draka“ se to jmenovalo? – „Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona vám to vyčíslí“.
    Přesně.

    Kde jsou ty Vaše „půlmiliony“ a skoro dva tisíce žádostí za den, pane Jírovče?

    Lidičky, prosím vás, nenechte se oblbovat kecy o Velkém bratrovi. Ne, že bychom nebyli permanentně sledováni, to ano, zejména kamerami v ulicích měst a na vesnicích, v bankách, ostatních institucích a obchodech, pomocí platebních karet a terminálů, samozřejmě i evidencí pohybu našich mobilů na tzv. „buňkách“.
    Pokud však vám někdo věší bulíky na nos, že tím Velkým bratrem je Policie ČR, pošlete ho do háje. Údaje, které k tomu můžete použít, jsem vám právě poskytnul, ale ještě lépe, podívejte se na tu analýzu, na kterou jsem vám dal link.
    PČR je ze všech těch institucí, které jsou do Velkého bratra zahrnovány, jediná transparentní a své údaje každoročně zveřejňuje a má také v Parlamentu svou dohledovou komisi.

    To se mi líbí

    • LB napsal:

      To je zřejmě velmi přesný a kvalifikovaný výklad, díky.

      Jsou mimochodem situace, kdy by policajti měli být vidět víc. Zvlášť ti městští jakoby se nestarali o nic jiného, než vydělat si na oběd pokutami za parkování

      To se mi líbí

    • jaa napsal:

      Máte recht, princové jsou na draka. Ale, co mi nejde do hlavy je fakt,. nevím – neopatrnosti či blbosti, že naši vysocí sledovaní tyhlety možnosti neznají, a vesele se po debilech údajně domlouvaJÍ. Vždyť by stačilo , chce-li někdo kout pikle, aby si domluvil dvojhvězdí. Což znamená domluvit se na schůzce u Petra a ve skutečnosti se sejít na druhém konci města u Pavla. Navíc nejet služebním či jiným jejich autem s GPS ale jet normálně metrem. či MHD. Nebo opravdu o nic nejde a jen se dělá dusno a brzdí práce kdehoho, tam ,kde je to zapotřebí. Když si tak spočítám hodiny u výslechů a pod… taková neskutečná zttráta časů až to bolí.
      Nebo se pletu? Kdo ví.

      To se mi líbí

      • Cech napsal:

        Bezesporu použití crypto mobilního telefonu je standard ale když si v něm Jana Nagyová nechala implicitní zaváděcí heslo, tak policejní expert nemusel být žádný superman.
        Použití kryptografických prostředků je naprostý standard ale pro jejich použití je nezbytné dodržovat ty elementární zásady.
        Zaručeně se nedoporučuje používat enigmu neboť ta má v souladu se zákonem pro policii zadní vrátka.
        To co je ovšem obrovskou ostudou v kauze Nagyová je zesměšnění VZ vůči policii, kde policie nasadila standardní prostředky a pánové od VZ byli líní zapnout fiktivní vytváření bodu sledování pro svůj krypto mobil a ve své povýšenosti ani nepřišli na to že jsou lovná.
        Ne není to jednoduché ale když někdo řekne čučkaři tak evidentně míní toto.
        To že se do statistik míchají i agenturní odposlechy je celkem na místě, neboť oni jsou také zdrojem pro policii.

        To se mi líbí

    • oh napsal:

      Lexi, ono v té stížnosti vůbec nejde o odposlechy, ale o povinnost tzv. „data retention“, tedy povinnost operátorů plošně půl roku zpět skladovat a policii na vyžádání zpřístupnit provozní a lokalizační údaje:
      – telefonní číslo volajícího a volaného,
      – telefonní čísla, která se zúčastnila konferenčního volání,
      – identifikátor telefonní karty použité ve veřejném telefonním automatu,
      – datum a čas zahájení komunikace,
      – délka komunikace,
      – datum a čas odeslání textové zprávy SMS,
      – datum a čas zahájení a ukončení připojení k internetu,
      – označení přístupového bodu u bezdrátového připojení k internetu,
      – adresa IP a číslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno,
      – datum a čas zahájení a ukončení připojení ke schránce elektronické pošty,
      – datum a čas odeslání zprávy,
      – adresa elektronické pošty odesílatele,
      – adresy elektronické pošty příjemců.
      Vlastního obsahu komunikace se z toho netýká ani písmenko, na ten je stále potřeba soudní příkaz.
      Podle ČTÚ to za rok 2018 vypadalo takto:
      https://www.ctu.cz/tiskova-zprava-operatori-v-roce-2018-na-zadost-opravnenych-organu-predali-332-tisic-provoznich

      To se mi líbí

      • Lex napsal:

        Vážený příteli, můj koment se vztahoval výhradně k obsahu článku pana Jírovce, ne k předmětu řízení u Ústavního soudu.
        A nyní dovolte reakci na Vaše vstupy:
        Nehodlám předjímat, jak v předmětném řízení rozhodne Ústavní soud (i když si to dovedu představit….).
        Z článku na České justici – https://www.ceska-justice.cz/2019/03/ustavni-soud-rozhoduje-zda-omezi-shromazdovani-vyuzivani-udaju-telekomunikacnim-provozu/, který dobře rozebírá předmět, jímž se má Ústavní soud zabývat, jsem si ovšem dovolil vybrat pár citací:
        „Konkrétně chtějí zrušit část zákona o elektronických komunikacích, o Policii České republiky, trestního řádu a provádějící vyhlášky k nim.
        Ze všech těchto předpisů totiž operátorům vyplývá povinnost uchovávat údaje o provozu v telefonních, mobilních a internetových sítích a na požádání je bezodkladně poskytovat orgánům činným v trestním řízení, policii, zpravodajským službám a České národní bance. Ty je pak využívají při vyšetřování trestných činů, pátrání po pohřešovaných osobách, zjišťování jejich totožnosti a předcházení teroristickým hrozbám.“
        Po dvojím zásahu Ústavního soudu z ruku 2011 pak:
        „Nově tak činí na základě tzv. e-privacy směrnice, která státům osmadvacítky umožňuje přijmout úpravu omezující právo na důvěrnost komunikace mimo jiné z důvodu zajištění bezpečnosti a prevence či odhalování trestné činnosti.
        To je ovšem podle poslanců možné, jen pokud je to v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné.“
        A tu si dovolím se zeptat – vzhledem ke statistickým údajům, které jsem poskytnul z analýzy MV nebo které se tam nad rámec toho, co jsem uvedl, nacházejí, zdá se Vám osobně nebo někomu dalšímu tady, že využití uložených dat o odposleších nebo při sledování není v naší demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné? Protože oč ve věci primárně jde – od dobu uchovávání oněch dat a tím i o jejich rozsah. Trestní řád vyžaduje šest měsíců. A k tomu mi nezbývá, než použít další citát z článku – „Zástupkyně operátora: Pro naše vlastní účely nám stačí data uchovávat dva měsíce.“
        Sic! Tak privátním osobám – operátorům pro vlastní účely stačí uchovávat ona plošná data dva měsíce!!!
        A já se ptám, co je českému státu, co je jeho potřebám pro zajištění bezpečnosti a prevence či odhalování trestné činnosti po nějakých potřebách operátorů, kterým prý STAČÍ dva měsíce. Na co privátní komerční společnosti potřebují plošná data o telekomunikačním provozu uchovávat dva měsíce? Ale je jim zatěžko ve státě, který jim to umožňuje, ta data pro účely zajištění bezpečnosti a prevence či odhalování trestné činnosti, tj. pro potřeby jedné ze základních vnitřních funkcí státu, je uchovávat o čtyři měsíce déle? Anebo si myslíte, že to dělají grátis pro krásné oči pana Hamáčka, anebo že za to dostávají také hrubé, velmi hrubé peníze?
        Počkáme si na rozhodnutí Ústavního soudu, ale já se dopředu netajím tím, že mi se snahy tohoto typu velmi nelíbí. Já to zajišťování bezpečnosti (státu, institucí, občanů) a prevence či odhalování trestné činnosti, tedy tu základní vnitřní funkci státu, považuji za zatraceně důležité. Zatraceně důležitější, než jsou vlastní potřeby těch privátních operátorů (aniž bych se při té příležitosti chtěl zvlášť zmiňovat o skutečnosti, kterak právě oni si občany toho státu dovolují „brát na hůl“ a cenou dat transformovanou do tarifů je oproti většině trhů EU přímo „stahovat z kůže“).

        To se mi líbí

        • oh napsal:

          Článek z České justice znám – ostatně, právě z něj jsem opsal ten seznam shromažďovaných provozních a lokalizačních údajů. 😉
          „Na co privátní komerční společnosti potřebují plošná data o telekomunikačním provozu uchovávat dva měsíce?“
          Je přinejmenším jeden oprávněný důvod, proč uchovávat provozní data – reklamace vyúčtování služby: když někomu místo za stovky pošlou účet za desetitísíce; pak musí být schopni doložit, kdo, kdy a jak dlouho volal na zpoplatněnou erotickou linku nebo do Austrálie. Například: Ouvej tů tů mi posílá vyúčtování zpětně za minulý měsíc (někdy začátkem března vyúčtování za únor), kdybych chtěl něco reklamovat, potřebují záznamy o provozu. Když k tomu přihodím splatnost 14 dní, tak už to skoro dva měsíce jsou. Netrpím ovšem iluzí, že tohle je důvod jediný nebo dokonce nejdůležitější. 🙂 Je ovšem prakticky neprůstřelný.
          Lokalizační data by nepotřebovali vůbec, ale když už je kvůli státu uchovávat musí, nepochybuji, že si pro ně „opové“ bez problémů najdou komerční využití.
          Zmiňovaný zákon 127/2005Sb. uvádí v §97 odst. 7:
          „Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.“
          Prováděcí předpisy jsem nehledal, ale zmocnění na konci zákona opravňuje k vydání prováděcích vyhlášek blíže neurčené Ministerstvo (MPO?) a Ministerstvo vnitra, takže by se tam žádné „tržní ceny“, určené operátory podle jejich přání, teoreticky neměly vyskytovat.
          Stále mi vadí, že na rozdíl od odposlechů, na provozní a lokalizační údaje Policie ČR nepotřebuje soudní povolení, má nárok ze zákona. Při tom, jaký cedník z policie a SZ je v úniku obsahu odposlechů a že každá snaha vyšetření skončí prohlášením policejního prezidenta nebo nějakého kravaťáka z MV: „z policie nic neuniklo,“ nevěřím jejich diskrétnosti ani tady. A taky nevěřím na „kdo nedělá nic špatného, nemusí se bát sledování“.

          To se mi líbí

          • Lex napsal:

            Příteli,
            další debata v této věci a na tomto místě by byla kontraproduktivní. Já znám důvěrně legislativní, trestně procesní a pracovně policejní stránku těchto záležitostí, podobně jako jejich ústavněprávní a lidskoprávní zakotvení, jakož i proporcionalitu jednotlivých zájmů, které instituty odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, a také operativně pátracích úkonů, mezi které patří také „sledování“, pod něž patří také opatřování a vyhodnocování oněch „telekomunikačních dat“, jak jste je vyjmenoval v 18.24 hod., Vy budete „doma“ asi v jiné poloze těchto fenoménů.

            Další výměna názorů či informací v tomto duchu tu nikoho kvalifikovaně nezajímá.
            S Vaším posledním komentem nemám problém, souhlasím s Vaším odůvodněním potřeby uchovávat data operátory, posléze, nepsal jsem nic o „tržní ceně“ poskytovaných dat operátory policii.
            Naproti tomu nesouhlasím s poslední výhradou, opět směšujete „odposlechy“, což je kategorie přímých zásahů do základních práv a svobod zaručených Ústavou (LPS), se „sledováním“ /v absolutní většině v podobě „výpisů z buněk“ o lokalizaci a činnosti mobilních telefonů podle telefonního čísla nebo IMEI přístroje, což je nepostradatelný prostředek pro objasňování spáchaných závažných trestných činů, zejména formou organizované trestné činnosti neznámými pachateli/, které bezprostředním zásahem do základních lidských práv není a tedy povolení státního zástupce nebo soudce je zapotřebí jen v případech explicitně vyjmenovaných v trestním řádu.

            Takže zase někdy příště. Možná, že už zítra pod jiným článkem…..
            L.

            To se mi líbí

  6. Jiří Jírovec napsal:

    Lexi,

    můj článek je založen na výroku poslance Ferjenčíka, který s dalšími poslanci podal stížnost k Ústavnímu soudu. Číslo půl milónů žádostí o telekomunikační data sám uvedl a platí pro rok 2016.
    Vzhledem k tomu, že jde o současně projednávanou kauzu, lze předpokládat, že s těmito čísly pracuje Ústavní soud.

    Mě to číslo zaujalo, protože představuje ohromné množství vstupních informací, z nichž alespoň některé musí dostat ten, který žádost povolí nebo zamítne. Čísla žádostí, které jsou podávány denně jsou dána vydělením onoho půl milióny počtem dní v roce. V druhém případě jsem odečetl soboty a neděle.

    Případ Babiše, totiž odložení jeho žaloby na „neznámého pachatele“ je naprosto základní, protože vypovídá o práci české policie. V mediích se objevilo dost informací o tom, že se takové pásky dají sestavit, jak zapotřebí. Dokonce i ČT připustila, že občas nějaké zašumlované slovo nahradí z jiných zdrojů.

    Rozhovor se Spurným jsem slyšel. Slíbil v něm článek, který nakonec nevyšel. Takže nevíme kdo za skupinou Šuman vězí.

    Jako občana mě zajímá, proč policie kašle na Listinu základních práv a svobod, tedy součást Ústavy ČR. Za „odložení“ měl padnout president policie, možná i ministr a některý státní zástupce.
    Špičkový představitel státu „není jen tak někdo“.

    Odposlechy telefonů jsou samozřejmě jiná kapitola. Potíž s nimi je v tom, že se týkají nejen napíchnutých telefonů, ale i lidí, se kterými se odposlouchávaný během sledování spojil. Nedávno byl v mediích spor o tom, kolik lidí je sledováno jaksi nepřímo. Representant policie souhlasil s faktorem 10x.

    Nevím na základě čeho mám věřit policii, když se vždy v zákulisí bojovalo o to, kdo má být president. Jednou to byli Lessyho lidé, jindy zase někoho jiného.

    Asi před dvěma lety mluvil v ČRo bývalý ministr vnitra František Bublan. Poměrně složitě vysvětloval práva občana, který mohl být poškozen tím, že byl odposloucháván některou z tajných služeb. Bublan řekl, že může žádat o odškodnění, ale tajné služby nemají povinnost potvrdit, že odposloucháván byl. Několik minut se v tom plácal, až byl vysvobozen zprávami v celou hodinu.

    To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Pane Jírovče,
      moje výtka k Vám směřuje jen a jen do těch počtů a do ladění toho článku. Ani jedno v reálných podmínkách neobstojí.
      Směju se, když se odvoláváte na „nějakého“ Ferjenčíka. Fakt, velmi „dobrý“ zdroj. A Piráti vůbec. Leda byste chtěl psát o „voze“, ale Ferjenčík mluvil o „koze“. A Vám to uniklo, nebo jste v problematice – a to bych byl nerad – opravdu „mimoň“ či jen outsider. O to ale hůř.
      Pokud jde o Spurného a Babiše, Jaroslava Spurného řadím k těm lepším, někdy dokonce velmi dobrým novinářům. Ty jeho kecy o rozkrytí „Šumana“ znám, četl jsem je, o to více se tím mlčením znevěrohodnil. Ale možná také „páníček“, však to znáte, složenky se musí platit.

      „Jako občana mě zajímá, proč policie kašle na Listinu základních práv a svobod, tedy součást Ústavy ČR. Za „odložení“ měl padnout president policie, možná i ministr a některý státní zástupce.“
      Píšete trochu v jinotajích, ale rozumím tomu tak, že pokud policie odložila sledování předsedy vlády Babiše a zveřejňování oněch SESTŘÍHANÝCH záznamů z odposlechů, měl být potrestán odpovědný policista a státní zástupce.
      V tomhle s Vámi trošičku souhlasím, resp. není třeba trestat, konec konců jde o právní názor příslušného orgánu činného v trestním řízení, takže trestat ani není možné (už jste někdy slyšel, že by byla potrestána soudkyně Králová za opakované zprošťování z pod obžaloby Jany Nečasové dříve Nagyové a profláklých zpravodajců Vojenského zpravodajství?). Od toho tady je dozor a dohled státního zastupitelství. Policejní orgán ani dozorový státní zástupce nemusejí mít patent na správnost právního názoru, ale odvolací orgán případně orgán rozhodující o mimořádném opravném prostředku by měl věc napravit. Že se tak nestalo, svědčí o pokleslosti a politické orientaci odpovědných osob.
      Nebo si nepamatujete novější kauzu týkající se toho brněnského radního šaška, co před prezidentskými volbami roztroubil o Miloši Zemanovi, že trpí rakovinou v terminálním stádiu?
      Jak věc u státního zastupitelství skončila – no přece odložením, že není dáno podezření ze spáchání trestného činu. Argumentace, že prezidentský kandidát nebyl touto lží poškozen, protože ve volbách byl zvolen, to je do nebe volají hovadina, která by neobstála, kdyby byl takto pomluven poslední Gejza Lakatoš v obecních volbách ve Zvonokosech.
      Jenže se jednalo o prezidenta republiky Miloše Zemana.

      Příteli, někdy se právníkovi otvírá nůž v kapse. Marně. Jsme v kleštích.

      Jo, a pokud jde o ty odposlechy, vřele Vám doporučuji, přečtěte si tu analýzu, na kterou jsem dal obsah. Je to dlouhé, ale natolik vypovídající o trestné činnosti v ČR a o postupu Policie ČR proti ní, že se Vám neuvěřitelně rozšíří obzor.
      Nenecháte se pak oblbnout různými ferjenčíky.

      To se mi líbí

  7. lujjza napsal:

    Tohle taky není špatný:
    „Německo pomohlo v návratu bojovnici za IS a jejím dětem“
    https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/501793-utajena-akce-nemecko-pomohlo-v-navratu-bojovnici-za-is-a-jejim-detem.html

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.