Tonka Šibenice, ať již skutečná, nebo E.E.Kischem vybájená, někdy v roce 1911 – 1912 zemřela a byla pohřbena.
V r. 1921 ale Tonka ožila v Kischově povídce a znovu se na tomto světě zabydlela. Téhož roku se na repertoáru avantgardního divadla Revoluční scéna úspěšně objevila dramatizace Kischovy povídky, hlavní roli ztvárnila Xena Longenová.
Xena Longenová jako Tonka Šibenice. Byla to nejúspěšnější role této herečky.
Počátkem roku 1930 měl premiéru film režiséra Karla Antona „Tonka Šibenice“, natočený (pochopitelně) podle Kischovy povídky. Kisch ovšem prohlašoval, že mu námět byl “ukraden“ (celkem se mu ani nedivím, do filmového příběhu byla přidána Tončina maminka a její chlapec, kteří pochopitelně nemají tušení…), soudil se dokonce o autorství, soud však prohrál. Antonův film je považován za jeden z prvních českých zvukových filmů, byl ovšem natočen jako němý a dodatečně ozvučen v pařížských atelierech a to v české, německé a francouzské verzi. Dochovala se ale jen francouzská verze, z české existuje jen úvodních pár metrů filmu, na kterých Karel Hašler zpívá „Hradčany krásné“ a „Když padá v Praze první sníh“ Zřejmě se jedná o tyhle dvě písničky – ovšem co měly Hradčany krásné a první sníh společného s Tonkou, to netuším.
https://www.youtube.com/watch?v=bdkPAiuWlMk
https://www.youtube.com/watch?v=hLAw8p52KS4
Hlavní roli Tonky v tomhle filmu hrála slovinská herečka Ita Rina, vlastním jménem Ida Kravanja – ve třicátých letech herečka s velmi slibně nastartovanou kariérou, s pozváním i do Holywoodu. (Tuto možnost však nevyužila, zůstala s rodinou v Bělehradě. Hrála celkem v osmnácti celovečerních filmech.)
Ita Rina jako Tonka Šibenice
Vraha Prokůpka hrál Josef Rovenský, známý také jako režisér (např. film „Řeka“, nebo „Maryša“
Antonie Nedošínská tentokrát nevystupovala v obvyklé roli chápavé laskavé maminky, v tomto filmu se z ní stala bordelmamá…
A pak měl svět jiné starosti a na Tonku se pozapomnělo. Ale ne navždy. V r. 1948 zemřel E. E. Kisch a námět Tonky zaujal Ludvíka Aškenazyho. A dál mám ta data poněkud zmatená. Aškenazy zpracoval hned několik verzí Tončina příběhu. Přejmenoval ji ale na Antonii Pařízkovou – a údajně v době, kdy svou Tonku psal, neznal Kischovu povídku. Je to dost nepředstavitelné, ale asi je to pravda – Aškenazy nejspíš vycházel z filmu Karla Antona, převzal totiž některé scény, které jsou ve filmu, ale ne u Kische. A tak vzniknul „Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem“. Tahle Tonka se stala základem pro scénář televizního filmu „Galgentoni“ režiséra Michaela Kehlmanna. Film údajně vzniknul r. 1972 v NDR, ale to asi je omyl: Aškenazy po r. 1968 emigroval do západního Německa, tehdy NSR, hlavní roli Tonky hrála Jitka Frantová (manželka Jiřího Pelikána), která v té době byla už také v emigraci. (Film je k dispozici na youtube, pochopitelně v němčině).
Jitka Frantová v roli Toni – fotku jsem stáhla z youtube, takže není moc kvalitní
Po listopadové revoluci zmizela omezení, týkající se Aškenazyho a Tonka začala dobývat svět. Tedy aspoň ten český. V r. 2001 spatřil světlo světa televizní film „Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem“. Základem byl Aškenazyho text, konečnou podobu mu dal Jindřich Mann (Aškenazyho syn) s Jindřichem Pistoriusem. Mann také film režíroval, hlavní role byla svěřena Aně Geislerové.
Nevěřili byste, co práce mi dalo na netu tuhle fotku objevit. U těch starších verzí s fotkami nebyl problém.
Tonky se chopila i mnohá divadla, profesionální i amatérská. Takhle se například hrála Tonka v České Lípě, s mírně pozměněným názvem Tonka alias Tonka Šibenice.
Plzeňské divadlo Alfa v r. 2003 dalo dokonce Tonce loutkovou podobu
Takhle se hrála Tonka na hradě Buchlov https://slovacky.denik.cz/galerie/divadlo_buchlov.html?photo=1
A v podání Divadla Kampa https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000034-divadlo-kampa/211251000300014-tonka-sibenice/
A Divadlo Brod v Uherském Brodě https://kultura.ub.cz/pages.aspx?rp=21.1&id=285&expandMenu=&style=Print
Ten výčet by byl hodně dlouhý, tohle jsou jen ukázky. Za nejlepší a nejzasvěcenější recenzi považuji tuhle http://25fps.cz/2011/pravdivy-pribeh-antonie-parizkove/ Naopak nad tímhle jsem si málem hlavu ukroutila: „Jde o komorní veseloherní příběh vhodný i pro středoškolskou mládež, neboť jde o skutečnou postavu pražské galerky tehdejší doby.“ (Opět Divadlo Kampa: https://www.divadlokampa.cz/repertoar/tonka-sibenice) A nejsou jediní, kterým příběh Tonky připadá veselý. No, asi jsem už na tenhle svět příliš stará a ničemu nerozumím…
Poznámky pana Bavora 
omlouvám se za překlep: s Jindřichem Mannem spolupracoval LUBOŠ Pistorius…
To se mi líbíTo se mi líbí
tak dumam nie len o tonci,vsetko po rokoch je prerobene a pravdivost o nej tak rok a aj to sa nevie naisto,kolko tonci je teraz,nepise sa povidka,co maju dobre srdce,ale su kurvy…ale to s ludstvom spojene ,odkedy existuje,len priebh podla obdobia iny.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ita Rina má neskutečný voči.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zajímavý rozhovor s Jindřichem Mannem https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2017/51-2017/kdy-kyve-andelicek-hlavickou
To se mi líbíTo se mi líbí
Omlouvám se za částečnou duplicitu. Když jsem začínal psát, tenhle příspěvek tam ještě nebyl.
No, je vidět, že Jindra je furt snědej, ale zřejmě zůstal šlank, na rozdíl od svýho táty
To se mi líbíTo se mi líbí
není třeba se omlouvat. Váš příspěvek jen dokazuje, jak je svět malej! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
PS.
Ten rozhovor je, aspoň pro mne, zajímavej. Národnostní otázky v Evropě XX. století…
Taky tam zmiňuje Czesława Miłosze. Jednu jeho knížku jsem tu kdysi citoval (a kohosi to dovedlo k zuřivosti.)
http://literarky.cz/kultura/95-literatura/14434-czesaw-miosz-rodna-evropa
M. je původně Litevec a lze se tam hodně dozvědět: o Polácích, Rusech, Francouzích. Není nijak zaujatej. Pro mě to tak před 10 lety byla jedna z prvních, kde jsem začal trochu víc chápat polskou psychiku, která je pro nás, Čechy, dost obtížně pochopitelná.
Můžu doporučit, je to i dobře čtivé. (Sorry, už zmlkám.)
To se mi líbíTo se mi líbí
no jo, ale kde to vzít? Zapátrám, třeba se poštěstí! 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
V knihovně bude. Česky Votobia, 1997
To se mi líbíTo se mi líbí
S Jindrou Mannem jsem chodil do třídy. Drobnej, hodně snědej kluk, s očima laně.
Neměl jsem tehdy ánunk, že je to syn L. Aškenazyho, a že Etudy dětské a nedětské (které jsem tak v těch 13, 14 četl – a nebyly špatné) jsou vlastně o něm. Tím spíš jsem netušil, že je vnukem známého spisovatele Heinricha Manna (bratra slavnějšího Thomase).
A už vůbec jsem netušil, že „aškenazy“ je víc, než jen vlastní jméno. To je věcí, co „molodoj čelovek ne znajet“ 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Aškenazy je vlastnost. Nejhorší forma židovství. Něco jako Rumungři v cikánství.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale fuj!
Z aškenázských židů pochází mnoho nejnadanějších lidí. Třebas Jákob Gershowitz, známější jako George Gershwin.
(Ostatně jak víte, že Kristus byl Sefard?)
To se mi líbíTo se mi líbí
Nic takovýho netvrdím. Vy jste z Aškenázů, že jo? Jinak Váš protiútok nedává smysl.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale dává, milej, zlate, dává… Jsem Slovan, rodu jihočeského, akorát se mi oškliví rasismus, fašismus, výklady o zbraních a násilí obecně.
(Ač jsem v mládí dělal judo, a poměrně často se pral.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Židi jsou stejná rasa jako my, o fašismu nepadlo ani slovo. Ani o násilí. Máte nějakej problém s vnímáním reality?
To se mi líbíTo se mi líbí
realita je taka AFB,ze vsetci dietky bozie bez rozdielu,len s rozdielnim dumanim…
To se mi líbíTo se mi líbí
hej dzudista,kde naspisane,ze mam dumat jak ty,bozi svet to prekrasne kolorovy,mne sa osklivy jebany sionizmus a pritom za niektorych zidkov,ci ciernych abo tych viac opalenych, ruku dam do ohna,bo o barve dristaju,ale ine kolory jak ustavene maju a ja nedelal dzudo,pil jablecnak v mladi a nepral jsem se barz,ked trebalo stal som pri svojich,pricom ta vychodnarska holota to zbitnik jak kurva,ja kus inaksi,ty chod do jude gheta,abo do memphis,ja necital ja tam medzi nimi bol,to tak obecne bo sa mi tiez osklivy,ked mi niekto nieco vysvetluje a ja ine vidim ja najprv clovek a za tym to ostatne…
To se mi líbíTo se mi líbí
A proč mi vykládáš takový samozřejmosti, Prešováku?
Že najprv clovek to vím asi tak od mateřský školky. Že sionismus je odrůda rasismu zase od června 67, to je přes 50 let.
A co si myslím o státní politice Izraele jsem tu už mockrát psal. Takže, jestli máš za louží volební právo, odvol přehazovačku, ten dobytek onehdy jim připsal Golany.
A když čteš, zkus trochu myslet
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemá koule na rozumnou odpověď.
To se mi líbíTo se mi líbí
von, je v jiném čase.
To se mi líbíTo se mi líbí
hele,ja tak polapal,bo cujem,ze nemusis AFB,bo ma kus iny kuk na svet,ja nic o chazarikoch nemusel citat,ci o ciernych,ja medzi nimi roky zil,mne datumy ukradnute,mne jedno,kto tu prezident,zatial passporte nemam bo na chuj mi,ja volim sam seba ja sam prezident ameriky a celeho sveta,jasne,ze s moooc velkou nadsazkou do svetelnych rokov,mne tu pasuje a chuj jaky prezident,bo platia,za to co robim,prehadzovacka sa pcha chazarikom do riti,na to moze doplatit pri volbach,bo ich vyzdvihuje nad druhu holotu,to jeho poradcovia urcite vedia,bo jak pisem,cujem,ze nemusis AFB,bo katolik ,vacsina ho tu nema rada, ja hej a hotovo, hej a este kazdy normalny od materskej vie vela veci,ale ked kus pochodi tym jebanym zivotom,casto sa to meni,bo sionisti to kurvy a basta.
To se mi líbíTo se mi líbí
strejda: Nejen v čase, i v realitě. Mám na to výstižnou jednoslovnou odpověď, ale odpustím si ji. Zlý krve je tady i bez toho až dost.
To se mi líbíTo se mi líbí
naisto kristus,nebol chazarsky zid od donu,jak ty,co v 7 storoci presli na torah a talmud,cely cas sionisti jebany,dristaju o tej svojej zaslubenej zemi,ze im patri po predkoch,ked to DNA vyvratila,jak domek z karet,povedali,si,ze chuj s tym,od boha maju,bo strelim si a malo sa jebnem tak vod voka 70% co tam zije a boh im to dal,nie dal urcil ich,s tou zemou maju tolko spolocne,co ja s mike jackson a so siox oglala.jasne,ze ich neznesiem jebanych sion brothers,bo nic nerespektuju a podly jak kurva.jak ich hlaska antizemitizmus,tak aj tota tu,ze jaky schopny vo vselicom gershwin tu udavany jak priklad,ten ich stat toto iste,jaky zid,kde co vymyslel a obyvatel tohto statu,privlastnuju si zidov,ktory naozaj chytry,od druhych krajov,tak jak holocaust,inkasuju prachy,za tych biedakov,co neboli nikdy obcania nejakeho israel za shoa a nie tie kraje,ktorych ty vyvrazdeny biedaci boli,finkelstein a chomsky nieco o tom vedia,jeden z nich nobel price ma a kurva nenavidia ho bratri v judei na smrt,ze im zavidim?a som antisemitista,ja mozem jebat tie ich hlasky jak soudruh mi hlasil,im nie je co zavidiet ked sledujem tych tu kosher brothers,bez brudnych gojov by bolo po nich,len vdaka brudnej gojskej holote prezili najvacsie mordovanie v historii ludstva a teraz to nie je inaksie,bo ty jebany sionisti,co ich kopa zidov neznesie,im cely cas jebu do toho talmud,tak jak muslimovia,rozdiel nebo a zem medzi nimi ze vyjebana pisalkovska kurva pise inac,mne ukradnute,ja si kukam na svet svojim omom a ked uz kristus tu,co zacinal menit ich talmud na inaksiu vieru,tak ho spratali,to robia cely cas,kto brzda v provozu ich sion dream,bez skurpuli zajebu,za to ich kurvy neznesiem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dík autorce za pěkné povídání. Mám pocit, že kdysi dávno dávali v telce film, kde Tonku hrála Dana Medřická před Božím soudem, kde se zpovídala ze svých hříchů. Mám to jen tak v mlze, takže vsadit na to Kalouskovu dobrou pověst nemohu. Je to už dávno.
Omlouvám se panu domácímu, že jsem mu před pár dny neodpověděl na dotaz, kdeže se líhnou ti pitomci z Masaryčky a Mendelky a taktéž paní autorce, že jí ruším kruhy. Byl jsem několik dní bez internetu, protože má drahá polovička, slunce moje zlaté, se rozhodlo, že tu naši sluj vymalujeme. Takže odpovídám, že počet pitomců na čtvereční metr je po celé republice stejný, pouze ve školách toto pravidlo neplatí. Několik let jsem ráčil taktéž působit ve školsví, takže vím, o čem zde píši. Po pár letech jsem zdrhnul, „dobrého stačí málo“. Ještě jednou omluva paní autorce,
To se mi líbíTo se mi líbí
v pohodě… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
OT – nebo snad ani ne? Netřeba se omlouvat za diskuzní vstupy, které nesouvisí, nebo jen částečně souvisí s článkem. Chápu to, ostatně i já sama to občas dělám.Vadilo mi jen, když jeden z byvších zdejších diskutérů pravidelně, ještě než slunce vyšlo, a než ostatní otevřeli oči, vložil pod můj článek nějakou tvrdou agitku, nejlépe s odkazem na Haló noviny – a to i přes to, že zároveň běžela diskuze pod mnoha dalšími články, kam se politické téma hodilo mnohem víc.,
Ale ten už sem nechodí, takže tohle není potřeba dál rozebírat. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
ja tiez kacko z kurvy presiel na sionisticke kurvy, ja som to nebol ten diskuter a napis meno,co kurva volna baba si, ja cul,ze jest halo noviny,nikdy necital a dalsie co mam alibi,ja neviem dat odkaz,bol som uceny aj som vedel,,ale moj mozog to rychlo vytesnil,mozog buranov pracuje inac,jak mozog co pri mene ma tituly.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čobolíku, tys to rozhodně nebyl! Ten člověk sem už dávno nechodí. Jméno nechci dávat, už je to pro mne vyřízená věc, jen při těch omluvách zdejšího čtenářstva si připadám blbě a stydím se – tak jsem sem dala vysvětlivku. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
jasny,ja viem,ze si nasa a nijake stydim se, vec vybavena a kazdy nejak blbej, perfektny lezia na cintorinoch …
To se mi líbíTo se mi líbí
Tonka Šibenice má ještě jednu rovinu. Bohužel musím psát po paměti a ta je v detailech zrádná. No, nejen v nich. Egon Erwin Kisch svého času napsal povídku o tom, jak jeden snaživý literát někde ze severního Německa jeho povídku opsal s maličkou změnou, Tonka neříkala Ervíne, ale třeba Lojzo – tak nějak, jak se ten opisovač jmenoval. Povídka vyhrála v literární soutěži a získala cenu. Nějaký snaživý kritik ji vychválil jak příklad správného germánství. A to byl kámen úrazu. V Německu i v té těžké době byli znalci Kische a záležitost využili a byl z toho obrovský malér, jak pro autora, tak i pro kritika. Vyzdvihovat žida a jeho úpadkovou kulturu vydávat za symbol němectví bylo něco neslýchaného. Už nevím, zda je neminula převýchova v nějakém vhodném zařízení.
Jak jsem uvedl, je to paměti a jsem dost starej, ale pustím se znovu do četby Kische a tak bych měl na povídku narazit. Pokud ano, ozvu se. Kisch si to zaslouží.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak tohle nevím, strejdo, to je zajímavý! Taky si budu muset Kische zopakovat 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Napovím. Já to Tržiště senzací stále do MK nevrátil, takže mohu opisovat přímo od zdroje – o tomhle se zmiňuje povídka „U kajících Majdalén.“ 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Dík, mně se nakonec taky podařilo sehnat knížku – takže bez problémů přečtu! 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky oh, nemusel jsem hledat. Ve vydání Svoboda 1952 se článek jmenuje „Domov Maří Magdaleny“. Jeho část vyšla i v Pražských dobrodružstvích ( Svoboda 1968) jako „Kající Magdaleny“
Když porovnám mé Dichtung s Wahrheit, tak jsem se seknul v rámci paměti. Jen se drbu na hlavě, proč jsem nenapsal Egone místo Ervíne – to beru za velkou chybu. Ten Lojza se jmenoval Hanus (ut Hamm).
A dám si kompletní řadu E.E.Kische. Začnu večer.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tržiště senzací – ano, rozhodně stojí za přečtení! Díky zdejšímu „brtníkovi“ za typ na knížku (zatím jsem ji do MK taky ještě nevrátila 🙂 ) a díky paní K-k za nedělní příspěvky. Je na co se těšit.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Ďakujem za článok…
Príbeh Tonky Šibenice som nepoznala, ale po Vašich článkoch budem pátrať v antikvariátok po knihách…
To se mi líbíTo se mi líbí
devana,nijake antikvariaty,tota doba je plna toho,kde na vlastne oci zistis,ktora bije a co pisal kisch?to jak vidiet holu babu za sklom a nemozno sa jej dotknut,ponala,musim opravit,jak baba vidi za sklom chlapa, a vie,ze ju za rit nezlape teraz komplet,ze haovadzky priklad,mne nevadi…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jedna inspirující koláž, nevím, zda-li se zobrazí :
To se mi líbíTo se mi líbí