Všude vládne konformismus


Prožila jsem za svůj dlouhý život tolik změn ve společnosti, že už bych měla znát odpověď proč je na tom naše společnost tak zle?

Kam se poděly hodnoty, které byly dříve pro nás samozřejmostí?  Myslím třeba úcta k práci, k rodičům, kamarádství, láska k vlasti a jak je to vlastně s demokracií  ve druhém desetiletí 21. století.

V tom minulém jsme přeci byli dostatečně poučeni. Kde hledat příčiny?

Když jsem si přečetla v novinách upoutávku na článek Všude vládne konformismus,  kde stálo:  Stará liberální demokracie se vyčerpala a tím hlavním důvodem, proč se tak stalo, je, že se nechala zkorumpovat penězi.

A tak  mne zaujal článek, vlastně rozhovor  novinářky Kláry Vlasákové s nizozemským filosofem Robem Riemenem. Byl publikovaný v příloze  Salon (Právo, 31. 1. 2019.

Od té doby váhám, zda je vhodné uvést tento rozhovor. Přeci jsem se odhodlala.  A to proto, že bych ráda znala vaše názory.

Nejdříve jsem si chtěla ujasnit, jak je vlastně míněna ta konformita.

Wikipedie říká:

Konformita (konformismus) = přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům,    požadavkům, normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije a potlačení projevů vlastních.

*       *       *

To, s čím jsme konfrontováni, není nic jiného než návrat fašismu, jeho antidemokratického ducha. Jen si to dosud odmítáme připustit, říká kulturní filosof Rob Riemen (1962), zakladatel prestižního Nexus Institute. Riemen se nedávno v Praze účastnil debaty Střední Evropa a národní identita v éře Facebooku.

 V pražské debatě zaznělo, že máme proti současnému populismu bojovat hlavně vzděláváním. Jako by to byla jen vyrážka na těle liberální demokracie. Ale co když je ve skutečnosti populismus příznakem něčeho zásadnějšího, měnícího se paradigmatu, konce reprezentativní  demokracie, jak ji známe?

      Osobně  slovo populismus vůbec nepoužívám, je to zdaleka nejvyprázdněnější termín současnosti, vynález politologů, kteří nepochopili, že politika není věda, slovo, jež se i vinou novinářů šíří společností bez jakékoli kritické reflexe. Podobným případem je termín fake news. Oba nám jen komplikují určit správnou diagnózu naší nemoci, a tedy i lék.

Od počátku 20. století se západní politika barví do čtyř barev, kterými jsou socialismus, liberalismus, konzervatismus a fašismus. Do nich a jejich odstínů se vejde vše. A vejde se tam i dnešek, protože to, s čím jsme konfrontováni, není nic jiného než návrat k fašismu, jeho antidemokratického ducha.   Jen si to dosud odmítáme připustit. Přitom je zřejmé, že vzpoura mas, již jsme svědky, není vedena nějakými duchovními či morálními hodnotami, ale jak je pro fašismus typické, pouze strachem, naštváním s slepým následováním demagogů, kteří se pomocí politiky lží snaží tohoto antidemokratického ducha co nejvíce vytěžit ve svůj prospěch.

Máte pravdu v tom, že tento návrat fašismu je zároveň příznakem něčeho většího, něčeho, co já vidím jako hlubokou krizi celé naší civilizace. Tato krize ale asi musela přijít.

Skutečná demokracie, tedy pluralistické společenství svobodných lidí, v němž každý může

Žít důstojně, je jakýsi ideál. A jako každý ideál s sebou nese různé podmínky a požadavky a je potřeba pro jeho uskutečnění neustále něco podnikat. Demokratická společnost se především neobejde bez osvobozujících morálních a duchovních hodnot a kultury, jež nám umožňuje pokoušet se žít smysluplné životy a pochopit svět i sebe samotné. Vychází to z tradice evropského humanismu, která nás učí žít v pravdě, citu pro spravedlnost, krásu, umění soucitu. Anebo jak to shrnul váš velký filosof Jan Patočka v narážce na Platóna, jde především o péči o lidskou duši. To je to, co je klíčem ke skutečné demokracii.

Problém je, že tuto péči o duši jsme už před časem nahradili materialistickou, kýčovou, utilitární a prázdnou kulturou a také slepou vírou ve vědu a technologie. Nebudeme se proto mít čím bránit, až přijde další ekonomická krize a naplno probudí všechny naše temné instinkty.

To, jak se snažíme nevidět, že se potýkáme s návratem fašismu, způsobuje, že současní politici nemají sebemenší motivaci s tím něco dělat. Naopak každou možnou změnu vnímají

jako riziko, že ztratí moc. Jejich cílem je udržet status quo, a proto jen následují náladu svých voličů, místo aby se pokusili vyvést ze tmy zpátky na světlo.

A ještě méně odvahy vidím u vědců, akademiků nebo v médiích. Žijeme v nové éře úzkosti – a úzkost paralyzuje kritické myšlení . Stali jsme se konformními  a rádi slepě věříme jakýmkoliv „dobrým zprávám“. Proto tak vzhlížíme k nové svaté trojici: penězům, vědě a technologiím. Myslíme si, že za nás vyřeší všechny problémy, včetně smrtelnosti. Je to jako nové náboženství, které má i své proroky: Gatese, Pinkera nebo Harariho. Mimochodem všichni tři přiznávají, že se vždy vyhýbali četbě románů. Přitom kdyby četliDostojevského, Pasternaka, Thomase Manna, Cause nebo Shakespeara, chápali by, že lidé nežijí pouze penězi, vědou a technologiemi a že oni sami jen hlásají víru v dalšího boha, který časem selže.

Pravdu, spravedlnost, dobrotu, svobodu, solidaritu, lásku ani přátelství nejde stáhnout z internetu.

Antropolog David Graeber napsal text o žlutých vestách a nepokojích ve Francii nazvaný Žluté vesty ukazují, jak se nám země otřásá pod nohama, kde píše, že tato „nová hnutí nepotřebují intelektuální předvoj, který by jim poskytoval ideologii, protože ji už mají – odmítání intelektuálního předvoje a naopak přijetí různosti a horizontální demokracie jako takové“. Také říká, že by intelektuálové směrem k těm hnutím měli víc naslouchat a méně mluvit. Co si o tom myslíte?

      V tomto je pro mě Graber jen dalším falešným prorokem. Samozřejmě stará liberální demokracie se vyčerpala a tím hlavním důvodem, proč se tak stalo, je, že se nechala zkorumpovat penězi. Z liberalismu se stal neoliberalismus a jeho nesvatá víra v tržní hodnoty, pevně se opírající o společenské nerovnosti, nás dostala až do nynější krize. Nejsem si jistý, jestli je za žlutými vestami nějaká ideologie. Nejsem si ani jistý, zda je lze nazvat hnutím. Vidím sociální nerovnost, sociální nespravedlnost, ale také strach z budoucího světa, vztek, xenofobii a násilí. A nevím, v čem by ví naslouchání pomohlo. My přece víme, proč ti lidé protestují. Ta klíčová otázka určená intelektuálům zní, co s tím. Jak vytvořit společnost , v níž nebudou pravda a spravedlnost něčím cizím, skutečnou pluralistickou demokracii, kde lidé budou svobodnými občany, a ne pouze konzumenty a naštvanými demonstranty, kde budou všichni občané cítit  odpovědnost za společné dobro.  Jenže tyto otázky si už vůbec neklademe!  Tradice evropského humanismu, jejímž jedním z posledních politických představitelů byl Václav Havel, se porušila. *) A já se ve svých knížkách – Nobility of Spirit A Forgotten Ideal a To Figur Against This Age, On Fascism and Humanism – snažím tento humanismus vrátit do hry, protože je to podle mě jediný způsob, jak udržet náš civilizační ideál při životě.

Nejsou ale hodnoty, o nichž mluvíte, v podmínkách pozdního kapitalismu de facto odsouzené k nedůležitosti?

      Hegel a Marx se mýlili, neexistují žádné zákonitosti dějin, žádná zákonitá progrese, ale ani degrese. Jsme svobodné bytosti založené na morální podstatě. Je skoro k smíchu, jak se spousta dnešních vědců vzývajících technologie ve svém fatalismu a determinismu podobá  ortodoxním náboženským věřícím. Evropský humanismus naopak vychází z naší svobody a odpovědnosti za vlastní osud.

Velký renesanční humanista Giovanni Pico della Girandola to pronikavě vyjádřil ve svém textu O důstojnosti člověka, když Boha nechal mluvit k Adamovi: „Nepřidělil jsem ti žádné určité místo, ani v nebi, ani na zemi, neurčil jsem, zda máš být smrtelný, či nesmrtelný. Budeš určovat svou přirozenost podle vlastní svobodné vůle. Můžeš utvářet sebe sama do takové podoby, jaké dáš přednost. Můžeš poklesnout na úroveň nižší, zvířecí, ale můžeš být také dle vlastního rozhodnutí znovu povznesen k vyššímu, božskému.“

Je na nás, jako jednotlivcích i společnosti, abychom si uvědomili, že pokud chceme, aby byly naše životy znovu důstojné a kvalitní, musíme ony duchovní hodnoty umístit zpět do středu našich společností.

Nenaslouchají lidé oněm „falešným prorokům“ hlavně proto, že tradiční politici na rozdíl od nich ani nepůsobí, že by měli nějaká řešení pro dnešek, natož vize do budoucna?

    Demagogové a falešní proroci zde byli a budou vždy. Je součástí naší přirozenosti, že se jimi necháme snadno svést a že se lehce vzdáváme vlastního politického rozumu ve víře, že za nás někdo jiný ponese tíži odpovědnosti. Na druhou stranu je pravda, že by vedle demagogů měli existovat i lídři, kteří mají pozitivní vize a argumenty a uvědomují si svou roli strážců společného dobra. A takových je dnes povážlivě málo. Nejen v politice, ale i v byznysu a intelektuálním a uměleckém světě. Všude vládne konformismus. Demagogům tak dobrovolně ustupujeme v jejich snaze vytěžit naštvanost mezi lidmi.

Když mluvíte o evropském humanismu a skutečné demokracii: Dokázali jsme se tomuto ideálu někdy v minulosti přiblížit? A lze se divit lidem, již důvěru v tento ideál pod tlakem dopadů globálního kapitalismu ztrácejí?

      Všechno, co má nějakou hodnotu, vyžaduje naši nekonečnou snahu. Demokracie je ideálem, za který bojovaly generace našich předků v řadě válek, mnoho z nich to stálo život. Není to utopický sen, ale také to není něco, co může existovat jen tak, bez problémů, výzev, hrozeb…

Nelze mít demokracii bez ekonomické svobody a potřeba vlastnit majetek je lidskou přirozeností. Ale pokud vede ekonomická svoboda k tomu, že tržní hodnoty přebíjejí všechny hodnoty duchovní, a pokud touha po osobním majetku přeroste v chamtivost, chtíč a závist, pak to může vést až k nějaké formě sebezničení. Pokud se „vítězové“ stanou otroky vlastních instinktů a „poražení“ trpí společenskou nerovností , sociální nespravedlností a vlastní naštvaností, může to vyústit až v současný návrat fašismu.

Jenže cesta k tomu, abychom se vrátili ke společnosti rovných šancí pro všechny a solidarity se všemi zranitelnými, nevede přes tento fašismus, ale jen přes znovuzrození opravdové demokracie.

M-ovci-babicka

 

*) sám VH ji porušil. (pozn. Miluše)

Příspěvek byl publikován v rubrice Od přátel se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

59 reakcí na Všude vládne konformismus

  1. Hudec napsal:

    Hezké kázání. A když skončilo, tak ámen a jdeme na pivo. Za týden bude zase jiné….
    „Z tohoto člověka nechť si každý vezme příklad. Co dělá? Pláče. Neplač, povídám ti, neplač! Ty se chceš polepšit? To se ti, chlapečku, tak lehce nepodaří. Teď pláčeš, a až odtud se vrátíš do cimry, zas budeš stejně takový lump jako předtím.“

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Hašek byl geniální a jak vidno má i k dnešku co říci.
      To má či měla i řada dalších spisovatelů a umělců. A že jsme jich měli. Ale když se dnes rozhlížím, kde máme herce typu Štěpánka, Marvana, Buriana a mnoha dalších. Kde máme nové Čapky, Vančury, Škvorecké, kde máme Běhounky, Heyrovské. Ale kde máme i Bati. Vymřeli, ztratili živnou půdu.
      Nic podobného již není, jen samé spotřební „zboží“ na jedno použití. Nejde mládeži matematika, tak ji zrušme. Buďme všichni stejní.
      Za peníze je dnes možné všechno, vše se dá koupit a peníze se nevydělávají, ale získávají.
      Přírodopis je nám pro legraci, savci, kdeže jsou časy kdy to byli skuteční ssavci, jsou dnes mnohopohlavní, teorie páru, samce a samice se opouští jako přežitek.
      Vládnou nám bezdětní politikové, jaký asi mají zájem na budoucnosti?
      Společnost je v rozkladu, který ji rozežírá ze všech stran. Každý, téměř každý, se z toho snaží utrhnout co může. Když nejsou peníze, vytisknou se nové a jede se dál.
      Za padesát let budou příčiny katastrofy známy. Budou se o tom psát knihy a snad i číst bude se začínat znovu. A nám nezbývá než doufat, že poučeněji. Ale to nám při všem optimismu dnes moc nepomůže.
      Mnozí závidí těm, co žili v La Belle Époque, té přelomové době, mnozí jednou budou závidět i nám. Také zažíváme přelomovou dobu.
      Co nás může „potěšit“, je skutečnost, že není žádný recept, že není nic než jen časový prostor před námi. A čas se pohybuje.

      To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Seš holt starej cynik. Bezbožnej 🙂
      Vůbec bych se nedivil, kdybys měl taky legraci z tý holčičky, co bojuje proti změně klimatu. Fúúj!

      Nevím, jestli víš, že Hašek pocházel z bigotního prostředí a Jarda to prostě překompenzovával. Měl strach, že taky dostane raka, jako jeho táta a úspěšně se tomu vyhnul tím, že se uchlastal pár měsíců před čtyřicítkou.

      To přichýlení k bolševismu, kdy byl (údajně) továryšč Gášek lihuprostej, to je zajímavej jev. A stejně zajímavý je, proč od toho utek‘. Víra a pak její ztráta? Nikde jsem nečet‘ žádný rozumný zdůvodnění.
      Von holt život lidskej je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr, pane obrlajtnant! (pardon, ty seš hejtman, že jo? Záložní. )

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Dělat si legraci je základ dobrého trávení. Ty tu historku znáš, ostatní ještě ne, tak je poučím z čeho všeho je možné si legraci dělat.

        V roce 2013 zemřel můj extchán (ve věku 81 let, podotýkám), extchyně se úplně zhroutila, dost jsem se o ni staral (o extchána předtím taky). Navštívil jsem i pohřební ústav Pieta, abych vyřídil zpopelnění a vůbec poslední věci člověka. Tam elegantní postarší paní v kostýmku, velmi příjemná a chápavá a vnímavá. Soustrastná.
        Hotovo.
        Skoro do roka a do dne umřel můj táta (ve věku 84 let) a situace jako přes kopírák. Tatáž dáma. Mezi úředním výkonem si se mnou povídala a tak jsem jí sdělil, že mám ještě extchýni a maminku a rodičům mojí ženy že už je přes devadesát a ani manželka že už není nejmladší. Dáma soustrastně pokývala hlavou, jakože se nejspíš ještě uvidíme. Dal jsem jí pauzu a zeptal jsem se:
        „A nedáváte nějaké množstevní slevy?“.
        Málem spadla ze židle.
        🙂
        Hezký den všem.

        To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Ona ta holčička, co bojuje proti klimatu, má také v hlavě akorát to, co jí tam nablili zelení. Ale tu zprávu určitě nečetla, a pokud ano, tak jí nepochopila. Ale vymyslela si dobrý důvod k záškoláctví a když se k tomu přidá mediální podpora, 𝕲𝖔𝖉 𝕾𝖆𝖛𝖊 𝖙𝖍𝖊 𝕸𝖆𝖓𝖐𝖎𝖓𝖉

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Nablít do hlavy? Bavore pamatujte, když jste teda už ten šlechtic: Noblesse oblige.

          Přece se nechcete ve výrazivu vyrovnat čimelickému feudálovi? 😦

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Doba se změnila a něco podobného už nemá opodstatnění. Rád bych použil výrazy doby mých duchovních předků, ale možná byste se divil, co tehdy patřilo k výrazům té Noblesse oblige. To teprve my jsme z toho udělali slova neslušná.

            To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Nářky nad mladou generací jsou pro můj vkus málo konstruktivní. Je tam komunikační problém- jako byl vždy- ale technologií umocněnej. Ale to musíme dokázat prorazit, než umřem. Abychom těm volům pomohli, když už jsme je zplodili.

    Zaujaly mě některé formulace Lea K tuhle u vlka (ač taky hořekuje). Tady jsou dvě


    Ještě v polovině dvacátého století bylo běžné, že dědeček mohl přinést vnukovi svoji oblíbenou knížku, verneovku nebo mayovku a měl skoro úplnou jistotu, že ho vnuk s knížkou nepošle někam, ale že si ji přečte

    Mladí obecně – a teď nepřípustně generalizuji – neovládají soudobé technologie lépe než jejich rodiče. Ovládají je bezostyšně, to je ovšem něco jiného, protože si nejsou vědomi množství práce v nich obsažené a ovládají je pouze ke své zábavě. Tam připouštím jejich suverenitu.

    Tenhle Ludwig Ganghofer nepíše špatně..

    To se mi líbí

  3. Cech napsal:

    Nevím ale posuzovat vztah výrobních sil a výrobních vztahů tímto politickým průzorem, je dle mého mínění poněkud scestné.
    Chceme li se zabývat onou teorií z minulého století a představit si jakési historické a své době poplatné teorie a implementovat je na současnost, naprosto nezbytně musíme narazit na zrcadlo stejně jako Alenka.
    Prostě použít ono třídy a moc na současnost a současné pojetí demokracie, je najednou pouze úsměvné tak jak to představil náš profík.
    Pokud ovšem definujeme práci ne jako „druhový“ znak člověka, který ho vyděluje z ostatní přírody ale jako prostředek k jeho přežití a rozvoji, ocitneme se v současné definici státního kapitalizmu.
    Proto také ona teorie z minulého století, že současná SEF má 4 formy tj : socialismus, liberalismus, konzervatismus a fašismus opět nepopisuje a nevystihuje skutečnost.
    The Economist ve svém speciále popisuje nástup nového státního kapitalismus v tzv. rozvíjejících se trzích jako popis hrůzy pro náš západní postfeudální kapitalizmus :
    “ Nezapomene samozřejmě zmínit, že státně kapitalistické firmy východu by se měly privatizovat, protože pokud jsou tak dobré, tak přeci žádnou státní pomoc nepotřebují.“
    Z této „dobře míněné rady“ čiší naprostá živočišná úzkost nad tím, jakou ekonomickou konkurencí v současnosti tyto firmy představily těm našim západním. Dále se v tomto speciále konstatuje, že státní kapitalismus je na nezadržitelném vzestupu.
    Tedy nejedná se o nic víc a o nic měně, než o souboj dvou kapitalizmů a to našeho kapitalizmu postfeudálního a východního státního kapitalizmu.
    Proto na pozadí souboje slábnoucího liberálního a neoliberálního modelu našeho západního kapitalismu s dravým východním státně-kapitalistickým, který zcela plynule postupně prosazuje samosprávnou a více_demokratickou ekonomiku, která staví zájmy lidí a přírody nad zájmy bank a korporací.
    Proto si dovolím připomenout jak : Singerovy devizové intervence zafungovaly učebnícově zdůvodňovali to všichni členové bankovní rady ať to byl Ing. Miroslav Singer, Ph.D. nebo Mojmír Hampl aj. aj. .
    To podstatné ovšem co tito lidé způsobili tím že v souladu s učebnicemi ekonomie proinvestovali 2,08 bilionu Kč a způsobili ztrátu k dnešnímu dni cca. 290 miliard Kč, tak toto si pro nás bohužel mohli dovolit pouze a jen v našem postfeudálním kapitalizmu.
    Tož „Jak prosté milý Whatsone“ no a nyní prosím rozebírejme a definujme, jak musíme šetřit aby bylo na důchody.

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Cechu, rád bych věděl, kolikrát už jste použil na začátku svého vstupu NEVÍM ALE ?

      100x, 200x?? Poznal bych vás podle ní i poslepu (jako ty dítky tu matičku). Myslíte, že tahle MASMEDIÁLNÍ formule má nějaký význam?

      V případě státního kapitalismu máte pravdu, opravdu nevíte (o čem píšete). Zdravííím 😀

      To se mi líbí

      • Cech napsal:

        Zde s Vámi souhlasím opravdu u nás státní kapitalizmus není implementován a proto jsem se odvolal na ono hodnoceni The Economist.
        Vzhledem k tomu že si nečiním onen požadovaný nárok mít patent na rozum, tak proto asi je zde pro Vás to více jak směšné NEVÍM ALE.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Bravo! Nečiníte si ho často.

          Ten článek v Ec. má ten smysl, že leckdo pozoruje, že se (tak trochu) začíná vracet socialismus. Což není špatná zpráva

          To se mi líbí

          • Cech napsal:

            Nyní jsem opravdu zmaten, to jako v ČLR se začíná vracet socializmus ?

            To se mi líbí

          • brtnikvbrlohu napsal:

            Tady je potřeba si ujasnit terminologii, která díky uměle implantovanému zmatku zvanému postmoderna je nutná a vycházet z kategorie cíle, která je podstatná a ne z takových podružných pitomostí jako je tržní směna.
            Apropo – proč se nám tak vehementně snaží implantovat názor že je v Číně kapitalismus?

            To se mi líbí

  4. Rosťa napsal:

    Páč nejsem filosof, ale jen blbej technik v oborech elektro a strojním, tak ode mne žádné moudro čekat nelze. Prožil jsem půl života v socíku a půl života v tolik vychvalované demokracii a protože míra demence ještě nepřekročila únosnou mez, přikláním se k jednomu Murphyho zákonu, který říká, že míra společenského zla je v každém režimu stejná. Podaří- li se kterémukoliv režimu míru společenského zla v nějaké oblasti potlačit, vyroste mu stejnou měrou na místě jiném.
    A o tom to je. Není dobrých režimů, na každém je něco dobrého a něco špatného. Ten dnešní je stejně špatný, jako ten minulý. Osobně si však myslím, že ten minulý po sobě nechával míň tragických osudů. Ale to je můj pohled, protože mě nedělá dobře pohled na bídu druhých. A že těch lidí bez domova není zrovna málo, plus milion exekucí ročně, kde z banálních částek vyrostou obří dluhy nedává tomuto režimu žádné Čestné uznání.
    Jo, a populista je politik, který před volbami něco lidem slíbí, ti ho zvolí a on to potom prosazuje. Správný liberální demokrat něco lidem slíbí a potom se řídí příkazy EU, popř. chodí pro noty na ambasádu v ul. Tržní.

    To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      …. protože mně nedělá …. ach jo.

      To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        My z dědiny Prágl moc neznáme. Dík za opravu.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Není zač, to jen aby někdo nebloudil. Při návratu vlevo před rohem s Karmelitskou je vinárna, kde mají výbornej Portugal.

          Jinak s vámi kupodivu(?) souhlasím, je to dneska asi tak stejný. A zrovna odpoledne jsem se musel stydět před jedním, velmi decentním a sympatickým žebrákem. Socialismus nás na tohle odlidštění nepřipravil

          To se mi líbí

    • oh napsal:

      Jakožto technika by vás mohlo zajímat, že s odsířením uhelných elektráren jsme možná udělali chybu. Oxidem siřičitým proti globálnímu oteplování:
      „Princip se jmenuje solární geoinženýrství. To lze provádět různými způsoby, ale nejpravděpodobnější je rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry, podobně jako to dělají například sopky. Oxid siřičitý totiž lépe odráží sluneční paprsky a výsledkem tak bude méně slunečního svitu pro celou planetu a tudíž i méně oteplování.“
      Jen netuším, jak se bude našim lesům líbit, že na ně už zase prší kyselina.

      To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        Přijde chemik a rozpráší zažívací sodu. Vzniklou sůl z chemické reakce prodáme Číňanům. Jak prosté. Kdybych já byl premiér …..

        To se mi líbí

        • oh napsal:

          💡 Tedy to je nápad! Hoďte to na papír a co nejrychleji na „Patentní úřad“, abyste také neslyšel onu slavnou větu: „Teď tu byl..“ Proč to vlastně nenapadlo mě?

          To se mi líbí

          • Rosťa napsal:

            Jdu takhle světem a trousím moudrosti. Zdarma a bez nároku na honorář. A jiní naslouchají a na Patentním úřadu se potom tvoří fronty. Že Jára da Cimrman přijde s křížkem po funuse je jeho blbost. Má s sebou hodit, šlape si po štěstí.

            To se mi líbí

    • Devana napsal:

      Rosťa, taký istý názor ako máte Vy má mnoho ľudí, nikto z nás nechcel obludnú formu kapitalizmu a vazalstva, ktorú máme v oboch našich zemiach a ktorá nás vrátila niekde na koniec 19. a začiatok 20. storočia…

      To se mi líbí

  5. LB napsal:

    Dnes máme jedno kulaté výročí. Divím se, že tu k němu dnes nic není. Vedlejší blog sice něco má, ale je to dost zamotané

    To se mi líbí

  6. lujjza napsal:

    OT
    https://prima.iprima.cz/novinky/1532019-svet-pri-patecni-ranni-kavicce-terezy-spencerove
    „(…) → všichni američtí diplomaté už odjeli z Venezuely… jako by nestačilo, že dál prakticky nefunguje elektřina, do vodovodního systému pronikla ropa, a tak z kohoutků teče kontaminovaná, černá voda… nebo zředěná ropa, chcete-li…(…)“

    To se mi líbí

  7. jaa napsal:

    Když už se vzpomíná…

    jestli pak tohlwo někdo pustí. Jak byl předvídavý…

    To se mi líbí

    • Antimon napsal:

      Myslím si, že toto je pádný a nevyvratitelný důkaz toho, že my Evropané máme rasizmus v krvi 🙂

      To se mi líbí

  8. Devana napsal:

    Často píšem o problémoch spoločnosti…
    Neoliberálna demokracia má svoje vlastné božstvo, nazvala som ho MAMON a tomu podriaďuje úplne všetko.
    Tí, ktorí sa mu nechcú podrobiť sú považovaní za novodobých „kacírov“ a znesvetiteľov boha Mamona.
    Slušné a čestné správanie, vlastný názor, empatia a súcit sú v dnešnej dobe považované za slabosť človeka.
    Každá z civilizácii, ktorá v mene bohatstva urobila z etických princípov a morálnych zásad niečo nepotrebné, zbytočné a bezcenné, padla a západná civilizácia je toho tiež príkladom, len ten jej pád začína byť prirýchly…
    Ale vždy píšem, že na troskách niečoho starého, vznikne niečo nové, možno oveľa lepšie ako bolo doteraz.
    A som presvedčená, že naša civilizácia musí zažiť mnoho zla, aby si začala vážiť dobro.

    To se mi líbí

  9. NavajaMM napsal:

    Pani Miluše, vďaka za podnetnú tému na zamyslenie.
    Ale pýtali ste sa na názor a zrejme ho budem mať trochu nekonformný. Antropológ Graeber – ten rozhovor je jeden veľký omyl.
    Oni títo západní vedci nechápu, že jin a jang sú dvaja do seba zahryznutí draci v kruhu a keď spoločnosť ide vytrvale preč od toho, kam sa nechce dostať, tak tam zákonite príde z opačnej strany. Presne to isté platí o fašizme. Tá hrozba dnes nie je od „populistov“ ale od dúhových slniečok, ktoré milujú celý svet, ale hlavne nenávidia každý prejav myslenia, ktoré nie je s nimi konformné.

    Morálne nedávam EÚ nádej, ide úplne mimo… ledaže by si EÚ priznala, že Odesa 2.5. je výsledok jej morálneho úpadku, vstúpila si do svedomia a začala to riešiť. Vtedy možno…

    To se mi líbí

    • Miluše napsal:

      Děkuji Vám, NavajoMM, za názor a samozřejmě všem ostatním. Je to skutečně cenné,
      snad i pro ostatní, kdo se dnes tady zastavil.
      Dnes už se k tomu nedostanu, ale za pár dní se pokusím o nějaké shrnutí, pohled očima staré ženské, která nestudovala filosofii ani politologii, pouze tu životní. Přeji všem hezký víkend.

      Liked by 1 osoba

    • Slim napsal:

      Jistě, Navajo. Na NZ střílel taky sluníčkář a pokud si to EU neuvědomí, zanikne.
      Kam na to chodíte, proboha?

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        Slime, díky. Predviedli ste veľmi názorne tú poruchu myslenia, čo k tomu vedie.
        Myslíte príznakovo, nie systémovo. Sústreďujete sa len na najvýraznejšie symptómy. Absolútne nechápete, ako veci spolu súvisia.
        Proste, keď vás bolí hlava, tak si ju dáte odrezať (transplantovať).

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Že si myslím, že poruchu máte vy (a další zde, třeba naši „zbrojíři“) to jistě nepřekvapí.
          Sluníčkář je konstrukt, snažící se zakrýt protofašistické myšlení

          To se mi líbí

  10. Asfalt napsal:

    Velké díky paní Miluši za článek. Moc mě těší alespoň toto virtuální setkání.

    Konformismus je přirozený a pro existenci společnosti nepostradatelný. Ti, co nejsou konformní, jsou buď zločinci, nebo slavné osobnosti, co hýbají dějinami. Velmi často obojí s odstupem doby. Ta statistická většina, ale musí být konformní, jinak by tu byla válka všech proti všem. Alespoň já si neumím představit pokojné soužití lidí, kteří by vlastní názory nedokázali podřídit společenským normám (nebyli by konformní).

    Spíše je podle mě problém, čím tu konformitu naplnit a v jaké míře ji žádat (třeba z pozice mocenské). V politickém kontextu konformitu naplňujeme ideologiemi, ty pak mohou být různé, a Riemen správně uvádí: „Od počátku 20. století se západní politika barví do čtyř barev, kterými jsou socialismus, liberalismus, konzervatismus a fašismus“. Míra, s jakou konformitu žádáme, je mírou autoritativního působení. To však může být formální a neformální.

    Uvedeným chci říci, že konformita sama neznamená a nemůže znamenat tu či onu „barvu politiky“, třeba ten zmiňovaný fašismus, ale je jen stejným nástrojem jak pro fašismus, tak liberalismus, socialismus, konzervatismus a jiné, pokud některá z ideologií daných škatulek osloví většinu a stane se normou ve společnosti. Míra konformismu je pak mírou autoritativního zajištění režimu, ať už je autoritativní působení prováděno oficiální cenzurou nebo jen penězi a tajnými službami řízenými médii nebo jen pečlivě vybranými konformními novináři a podobně. Statistická většina pak jen papouškuje, což není chyba ani nějaký politický znak té většíny, ale podmínka přežití společností jako takové.

    Nesouhlasil bych pak ani s případným názorem, že přece ten fašismus od tzv. liberálního kapitalismu odlišuje přávě ta míra autoritatviního vedení (vyžadovaného konformismu) – a nemám proto pravdu. Odpovídám, že oba režimy podle mě neodlišuje míra autoritativního vedení, ale jeho forma. Fašisté měli vše nalajnováno zákonem (což vypadá hrozně), ale tzv. liberálové mají vše nalajnováno penězi a jinak (v míře možná ještě větší).

    Ano, dnes je konformita naplňována něčím, co fašismus připomíná. To něco, podle mého názoru je politický aktivismus tzv. kavárny, iracionalita třeba sluníčkářů, princip síly (ekonomické či fyzické) nad morálními normativy – třeba ti zmiňovaní neoliberálové v rovnině ekonomické a asi i další. Kavárník, sluníčkář a neoliberál pak často jedno a totéž jest a všichni víme, kdo to je.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.