346-Kterak „Vovan“ a „Lexus“ provedli geniální výzvědnou operaci proti USA


Jako opravdu senzační se ukázaly být výsledky rozhovorů mezi „prezidentem Švýcarska“ (za kterého se ruští prankeři vydávali) a zvláštním představitelem Státního departamentu USA pro Venezuelu. Elliott Abrams jim uvěřil, a prozradil jim skutečné záměry Washingtonu v této zemi. Jak to probíhalo, a podílely-li se na této operaci ruské tajné služby?

Ruští prankeři*) Vladimír Kuzněcov (Vovan) a Alexej Stoljarov (Lexus) zavolali jménem švýcarského prezidenta Ueli Maurera zvláštnímu představiteli Státního departamentu USA pro Venezuelu Elliottu Abramsovi. Během rozhovoru probrali s Abramsem venezuelské účty ve smyšlené bance Limpopo. Stalo se 19. února, a poté se s Abramsem spojili znovu a bez obtíží od něj dostali informaci o tom, že se USA nechystají vojensky vtrhnout do Venezuely, ale jen předstírají nátlak.

Vývoj události a jejich obsah jsou karikaturní. Lexus a Vovan (budeme je nazývat tak, jak jsme zvyklí, třebaže Stojanov s Kuzněcovem jsou naprosto dospělí strejdové a hodni oslovení nikoli teenagerovskými přezdívkami) nejenže s Elliottem Abramsem vesele pohovořili, jako s nějakým Porošenkem, ale přiměli ho k praktickým krokům. Jménem nic netušícího prezidenta Švýcarska, zásobili Abramse falešnými informacemi o existenci údajných tajných účtu Nicholase Madura a jeho lidí ve Švýcarsku. Abrams nejenže jim tuto informaci sežral, ale zaradoval se, trval na zablokování těchto „účtů“ a dokonce poslal oficiální pokyn ministerstvu financí USA, aby připravilo nový balík sankcí proti neexistujícím účtům.

Poté se s Lexusem a Vovanem už samostatně, nicméně jménem Abramsovým, spojil Carlos Vecchio – Guaidův „velvyslanec v USA“ (mimořádný zmocněnec v USA). Prankeři ho zásobili dalšími informacemi o novém „Madurově fondu ve Švýcarsku“ a dopsali tam pro legraci jako sponzory Xenii Sobčak, Dmitrije Bykova, bývalého advokáta Marka Fejgina (moskevští opozičníci), a požádali Vecchia o zveřejnění těchto údajů. Což Vecchio také učinil na svém twitteru, který navštěvuje 900 tisíc lidí.

Carlos Vecchio je člověk velmi mladý a nezkušený. Jeho hlavními přednostmi jsou dobrá znalost angličtiny a příjemný zevnějšek (mládí a vzhled jsou hlavními trumfy venezuelské opozice), takže informaci ze svého twitteru dosud neodstranil. Brzy mu ale někdo napoví…

Po Abramsovi a jeho janičáři Vecchiovi tuto naprosto falešnou informaci spolkla všechna světová masmédia. Jejich lehkomyslnost lze vysvětlit tím, že fejk byl „posvěcen“ osobou amerického zvláštního představitele pro Venezuelu – protože je zvykem takovým figurám věřit, ať z nich vypadne jakákoli blbost.

Lexusova a Vovanova slova nikdo neprověřoval, včetně Abramse samotného, což je svým způsobem dojemné. Ten člověk řídí celý explozivní směr zahraniční politiky supervelmoci, jsou mu podřízeni generálové Pentagonu a celá direktoria CIA, a jeho ani nenapadne, aby si nechal ověřit informaci, která k němu nenadále „sama od sebe“ přiletěla. To už je otázka na to, jak je postaven americký státní systém, kterým bývají tak nadšeni představitelé našeho liberálního spektra.

Elliott Abrams přitom není nějaké ucho z Wall-Streetu. Už je na světě dávno, vedl blízkovýchodní směr americké politiky, jako žid odpovídal za arabsko-izraelské urovnání. Je členem Amerického výboru pro mír v Čečensku (takový dosud existuje) a členem spousty tajných společností společně se svým všeobecně známým tchánem – myslitelem (to je profese) Normanem Podhoretzem, rodákem ze Západní Ukrajiny, autorem výroku, že: „…obrana Izraele musí být klíčovým faktorem obrany USA“.

Tím by mohla celá historie skončit – i tak je jí dost, protože  Švýcaři, až jim to dojde, se neurazí, Elliott se nezastřelí, Vecchio zůstane na svém postu, a světová masmédia kolektivně pomlčí, protože se nerada přiznávají ke své hlouposti a angažovanosti.

Ale mezi Lexusem a Vovanem jako prezidentem Maurerem na jedné straně, a zvláštním představitele Abramsem na straně druhé, se konal další telefonický rozhovor. V něm důvěrou naplněný Abrams řekl, že USA nemíní vážně vpád do Venezuely, ale jen vyvíjejí psychologický a hospodářský nátlak na venezuelskou armádu. Abrams jim podrobně vyprávěl, že vpád je možný jen v případě „sebevražedných kroků“ se strany Madurovy vlády – jako např. „napadení amerického velvyslanectví“.

Tato informace může být vážným rozvědným úspěchem. Lexus a Vovan prakticky uskutečnili geniální výzvědnou operaci, ve které bylo vše podle not a učebnic. K Elliottovi našli exkluzivní přístup, předložili mu, pro něj „důležitou“, dezinformaci. Potom, v zájmu upevnění důvěry, mu předali další porci dezinformace, užitečné pro jeho práci, a přiměli ho k jejímu veřejnému využití. A když už byla důvěra k „agentovi“ definitivně vytvořena, přiměli ho k vydání supertajných údajů o strategických vojensko-politických plánech USA s Venezuelou.

Takže, řád, nová dírka ve výložkách, pocta a uznání.

Teoreticky Lexus s Vovanem nemusí nutně spolupracovat s ruskými tajnými službami. Začínali jako prankeři celého světa, neškodnými „nachytávkami“ hvězd šoubyznysu, pak se ale zpolitizovali, což ovšem není důkaz. Lidé prostě mohou mít jasně vyjádřenou politickou a společenskou pozici.

Otázky mohou vzniknout k technickému a materiálnímu zajištění takových akcí. Jen tak si zavolat Porošenkovi a představit se jako Stoltenberg nebo Abrams, je konečně možné, ale efekt nebude takový. Je nutné znát technické momenty: na který telefon volat, kdo hovor zvedne, jak je v každém případě postaven protokol spojení, a mnoho podobných diplomatických fajnovostí. Prankeři musí mít aparaturu, imitující, že hovor přichází právě z Bernu, což ovšem pro zkušeného hackera není složité. Jiná věc je, že museli v zájmu podpory operativní hry po několik týdnů udržovat imitaci spojení se sekretariátem  Ueli Maurera, máme-li se držet slovníku rozvědky. To je nákladné, a prankeři z rozhovorů s Abramsem žádné finanční výhody zřejmě neměli.

„Lexus a Vovan se už tradičně vyhýbají odpovědi na otázku o sponzorech, ale nikdy zvlášť neskrývali, že existují“.

Pokud jde o znalost protokolárních záležitostí, tak dříve říkali, že každý takový prank vyžaduje dlouhou organizační přípravu, zejména vědecko-poznávací a znalosti reálií. A v zájmu toho se radí s odborníky obeznámenými s praxí toho, jak se ty či ony oficiální osoby cizích států kontaktují s vnějším světem cestou telefonického a jiného spojení. Přes rozšířený názor to není až tak tajná informace. Uvedení experti už zpravidla jsou ve výslužbě.

Samostatnou kapitolou je manýra řeči a vedení rozhovoru. Tady nestačí jen zapojit k aparatuře program, imitující hlas Ueli Maurera. Nezbytné je udržovat příslušné tempo řeči, nedělat pauzy k „zamyšlení“ a přesně si představit, co by řekl švýcarský prezident v té či oné chvíli rozhovoru. To vyžaduje zvláštní návyky hereckého projevu a studium profilu onoho Maurera. Musíte přinejmenším několik hodin naslouchat, jak mluví, abyste se jím „stali“.

Ale ani toho není dost. Požaduje se přesné porozumění tomu, jak se taková beseda vede. V zájmu toho musíte přinejmenším být ponořeni do detailů mezinárodní situace a vnitřních poměrů. A zde je rovněž potřebná pomoc expertů – získat to z wikipedie nejde. A nedá se vyloučit, že to jsou experti nějaké výzvědné služby.

Alternativní verze událostí je taková, že Američané dokázali pochopit, že si z nich dělají srandu, a v pravý moment „podsunuli dezinformaci“. Všichni se uvolní, a oni se v tu chvíli vysadí ve Venezuele.

Teoreticky to možné je. Profesionální deformace vědomí rozvědčíka spočívá právě v tom, že lidé začínají propočítávat až 5-6 variant takové vzájemné dezinformace, což operativní hru mění v mnohovrstevnatý koláč intrik – klamů, vrstvených jeden na druhý. A to může trvat desetiletí – dosud se analyzují případy některých přeběhlíků z dob studené války – zda nejde o podraz třetí úrovně.

Proti takové logice ale v našem případě působí to, že Abrams a Vecchio si už uštědřili nevratnou reputační facku, když zveřejnili falešnou informaci o „Madurových účtech ve Švýcarsku“. Na to přívrženci mnoha tahů dopředu odpoví, že tak to také bylo myšleno, a pak „muž velké mysli“ Elliott Abrams povypráví, jak skvěle si povodil Rusy, a že jeho oficiální pokyn americkému ministerstvu financí k uvalení sankcí na mýtické švýcarské banky byl z jeho strany rovněž součástí operativní hry.

Tento spor může pokračovat do nekonečna. Tím spíš, že Abrams tak může skutečně jednat se zpětnou platností, a zachraňovat už nejen svoji reputaci, ale i reputaci administrativy USA jako celku. On totiž m.j. figuroval i v aféře „Iran-Contras“**) a byl za to odsouzen, takže zalhat v operativních cílech pro něj nic neznamená…

*) Prank – jistý druh telefonické výtržnosti, při kterém pranker imitací nějaké známé osoby uvádí v omyl osobu jinou. „Vovan“(1984) a „Lexus“(1987) jsou nejpopulárnějšími ruskými prankery. Podařilo se jim „nachytat“ celou řadu osobností – mezi nimi ukrajinského prezidenta Porošenka, starostu Kyjeva Klička, tureckého prezidenta Erdogana, senátora McCaina, ale i Eltona Johna, a další.
**) „Iran-Contras“- známá jako „Irangate“ – aféra z roku 1986 , která odhalila tajné dodávky zbraní do Iránu, ve které byli zapojeni někteří členové administrativy USA. Peníze získané z těchto prodejů financovaly nikaragujské povstalce „Contras“. Vyšetřování se táhlo do roku 1994 a stálo poplatníky 35 milionů dolarů.

https://vz.ru/politics/2019/3/6/967299.html?fbclid=IwAR1ZHCnqp5g2tFUMOGd-ld4_PVLNyTjZfiuqtQUyZE1kjHWoXipSvEBYRZs

Překlad:  hroch-hlava 190309

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na 346-Kterak „Vovan“ a „Lexus“ provedli geniální výzvědnou operaci proti USA

  1. cobolik pacholik napsal:

    je mi jedno,ci urobili chuja z nejakeho predstavitela v amerike,ci v swaziland,poviem len jedno takych vyjebkov neznesiem,bo to u mna slizke konanie,na urovni hada,to s nejakou zabavou nema nic spolocne to robia,len taky podjebavaci slizky,co si potom mysli,ze si z niekoho vystrelil a je mi jedno ci z prezidenta,ci z osrateho bezmodovca na ulici. a ze im vyzradil,ze amerika u madura neuderi,toto davno dohodnute s vaniom a nerobim zo seba sibylu,len politicko expertym kukom som na to prisiel,bo odkedy vania zavahal s libiou,teraz nenechava nic na nahodu,bo kopa statov uznava toho ich pacha,co sa vyhlasil kapitan,ale predtym upozornili,co sa nepise ani malym pismom jak na tej skurvenej reklame,ze nijaky vojensky zasah,samy indiani nech si vyriesia pro dnes koncim prepinam.

    To se mi líbí

  2. Devana napsal:

    veľmi zaujímavé…
    dá sa to okomentovať aforizmom môjho drahého priateľa Dražka Miku : „Sú demokracie, v ktorých vládnu králi. Sú demokracie, v ktorých vládnu oligarchovia či mafie. Sú aj demokracie, v ktorých vládnu debili a psychopati. „

    To se mi líbí

  3. Rosťa napsal:

    To jsou věci. Že by v Americku měli také své čučkaře? To je hluboké, ale opravdu, hluboké nedorozumění!

    To se mi líbí

  4. anonym napsal:

    Eliott Abrams byl jen začátek, ruští šprýmaři také oklamali Guaida.

    20. února, Juan Guaidó prohlašoval, že mluvil s švýcarským prezidentem, ale ve skutečnosti měl rozhovor se stejnými ruskými telefonními šprýmaři, kteří předtím poškádlili Elliotta Abramse, amerického zvláštního zástupce pro Venezuelu.

    Ve zprávě, kterou zveřejnila ruská televizní síť Rossiya 24, se uvádí, že za postavou švýcarského prezidenta Ueliho Maurera byli Vovan (Vladimir Kuznetsov) a Lexus (Alexei Stoliarov), kteří se podíleli na rozhovoru. Sputnik kontaktoval telefonického šprýmaře, aby se dozvěděl více o jeho rozhovoru se samozvaným preziden Venezuely.

    Podle Vovana a Lexuse se telefonický rozhovor uskutečnil poté, co Carlos Vecchio, venezuelský Charge d’Affaires ve Spojených státech, komunikoval s „prezidentem Švýcarska“, aby mu poskytl kontaktní údaje na opozičního vůdce a dohodl se na čase konverzace.
    Žertér zdůraznili, že samozvaný prezident trval na tom, že dialog bude probíhat prostřednictvím WhatsApp nebo Skype, aby je nikdo jiný neodposlouchával.

    V průběhu rozhovoru, který se uskutečnil 20. února, prankři ujistili Guaida, že švýcarská vláda je ochotna zablokovat účty Nicolase Madura v bankách této země, ale potřebují pro to oficiální žádost.

    Za tímto účelem zaslali prankři Guaidó i některé informace. V dokumentu zmínili fiktivní banku, jejíž jméno tvoří jejich přezdívky: „Lexus Vovanial Bank Ltd „.

    A navíc se zmínili o fiktivní entitě Tender First Nurlan Baidilda Ltd. Ve skutečnosti existuje pouze společnost Tender First, jak uvedl zakladatel společnosti Nurlan Baidilda Sputniku.

    Přesně o tomto rozhovoru se Juan Guaidó zmínil , když řekl, že mluvil s prezidentem Švýcarska Ueli Maurer o zablokování venezuelských aktiv v evropských zemích.

    Švýcarský ministr zahraniční rychle popřel Guaidóova slova a řekl, že mezi Maurerem a samozvaným venezuelským prezidentem nedošlo k žádnému rozhovoru.

    Navzdory tomu se však prankrům podařilo ovládnout situaci a „držet pod kontrolou“ Guaida a Abramse, jak vysvětlili Sputnik.
    „Abychom neztratili kontrolu nad situací, napsali jsme Abramsovi, že Guaidó udělal chybu v tom, že všechno sdělil tisku.“

    Americký zástupce pro Venezuelu navíc požádal, aby ho „švýcarský prezident“ informoval pro případ, že by Guaidó požadované dokumenty nezaslal brzy, že mu to „připomene“.

    Pak se prankři obrátili na velvyslance Vecchia, který slíbil, že „už se to znovu nestane“ a ujistil „švýcarského prezidenta“, že Guaidó dokument již připravuje. Ještě toho dne v noci poslal dokument podepsaný Juanem Guaidem.

    V tomto dokumentu, požaduje samozvaný prezident, aby účty Nicolase Madura byly zablokovány ve švýcarských bankách, včetně fiktivní banky Lexus Vovanial Ltd.

    https://sptnkne.ws/kV9V

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.