Z dnešního:


Macka:

Jan Schneider:

Co v osnovách doopravdy chybí.

Jistě by páteř historické osnovy tvořilo vyučování o tvrdých ekonomických a zahraničněpolitických faktech, například o tom, kdo investoval do německého průmyslu tolik, že během necelých deseti let povstal z ruin poválečné krize a vyzbrojil nacistickou smrtící mašinérii. To by totiž vyvolávalo velmi zajímavé otázky.

Učilo by se třeba také o tom, kdo všechno měl s Německem mírové a další smlouvy, a to ještě daleko před smlouvou Molotov-Ribbentrop, jedinou, o níž je zřejmě povoleno učit. Učilo by se zejména o polsko-německém paktu (Pilsudski-Hitler) z roku 1934, o němž se ostýchají psát i údajně renomovaní historici. To by též vybudilo mnoho dotazů.

Učilo by se i o tom, že zrovna 15. března 1939, v den, kdy nacistické Německo napadlo zbytek Československa, prodlévala v Düsseldorfu delegace britského průmyslového svazu, která tam dojednávala uzavření smlouvy s německým velkoprůmyslem. I nad tím by mnozí užasli a ptali by se.

A učilo by se rovněž o tom, jakou úlohu měla basilejská Banka pro mezinárodní vyrovnávací platby, shodou okolností zvaná též „BIS“ (Bank for International Settlements), společné dítko osmi centrálních bank (Spojených států, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Německa, Itálie a Japonska), přes niž šly investorům dividendy z německého průmyslu – včetně zbrojního – v průběhu celé druhé světové války, a která se podílela na krádeži československého zlatého pokladu v březnu 1939. To už by asi zavládlo všeobecné divení a otázky by nebraly konce.

Práva:

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

45 reakcí na Z dnešního:

  1. Slim napsal:

    Keller má pravdu, Libyi skutečně rozvrtali Francouzi.

    Ten Schneider, to je složitější. Zřejmě se snaží polemizovat s představou, že JEDINÉ co budou učitelé dějepisu dětem vykládat, je R-M pakt. To by byl problém.

    Ale že Poláci (Beck na popud Pils.) podepsali s Německem v r. 34 pakt o neútočení všichni v historii obeznalí vědí. Stejně jako to, že o dva roky dřív podepsali takový pakt i se SSSR.
    Samo o sobě to byla akce z polské strany pochopitelná; polská politika té doby byla chladná k cestě přes SN; báli se jejího vměšování do menšinových otázek, pro Polsko kardinálních a snažili se zabezpečovat bilat. smlouvami. Jenže se POZDĚJI ukázalo, že to byla chybná kalkulace. (Né že by všichni ostatní zvládli Hitlera lépe…)
    Stejně by se
    daly komentovat další Sch. body. A pořádní učitelé dějepisu, minimálně na středních školách by tohle všechno měli vědět. Složitost meziválečné doby se jinak nedá pochopit.
    Otázka ovšem zní: kolik z toho se do výkladu opravdu vejde?

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Nejde o to co ví učitelé, jde o to, co vykládají studentům a o to v jakých souvislostech. A v tom má Schnenider pravdu.
      My, nestudenti, si to můžeme zkontrolovat na našem mainstreamu. O Beckovi se mlčí, o západoevropských obchodech s Třetí říší se mlčí také.
      Dnes se, zatím jen někde, dovídáme, že za hladomor v Leningradu si z větší části mohli Rusové sami. Stačilo se vzdát. Nepíše se o tom, že to byl druhý největší evropský hladomor 20. století a největší genocida po šoa. A viníkem jednoznačně Třetí říše. Německá Třetí říše.
      Mnoho věcí se nedovídáme, to je ta lepší varianta. Mnoho věcí je překroucených či lživých. To je ta horší varianta.
      15. března bude další zkouška pravdy. Jsem zvědavý na to, co se zase dovím. Jsem zvědavý na čerstvé novinky. Jsem ale i zvědavý na to, co zapadlo a o čem se nepíše.

      To se mi líbí

    • poznamkovnik napsal:

      „JEDINÉ co budou učitelé dějepisu dětem vykládat, je R-M pakt. To by byl problém..“

      Ne. Problém bude už pokud učitelé nejsou/nebudou schopni načerpat sami informace z něčeho jiného než z dostupných učebnic a korigovat tak současný mediální obraz – vytvářený, často lidmi, jejichž úroveň znalostí je o několik poschodí níže než Vaše.

      O kvalitě učebnic dějepisu si můžete udělat obrázek sám a to návštěvou knihkupectví – nic jiného totiž na výběr není. V podstatě už tady – by už dnes byla dle mého názoru potřeba korektura pořádných učitelů.

      To, že změnit učebnice je jednodušší, než měnit styl výuky učitelů, věděl už Komenský se svým požadavkem dvojích knih pro žáky a učitele tj. metodické příručky a učebnice.

      Lenin a Lunačarskij zase dobře věděli, že je příliš zdlouhavé čekat až se sjednotí výuka a udělají učebnice a vyroste nová generace, tak vsadili na filmové týdeníky pro široké publikum a filmy (viz Ejznštejnův útok na Zimní palác).

      Vzhledem k tomu jak dnes maturanti řeší otázky z literatury shlédnutím filmů, myslím že není daleko doba kdy se dočkáme otázek/domácách úkolů typu popište normalizaci ve filmech Pelíšky a Báječná léta pod psa či něco na podobný způsob.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Kolik dobrých učitelů dějepisu jste zažil? Já jen jednoho, na střední škole. A naše učebnice byly taky „vychýlené“, že? Vzpomínáte si, že byste se učil, že Rokycany osvobodili Američani? Já ne

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          V době, kdy jsem já chodil do příslušných vzdělávacích ústavů, nebylo možné beztrestně učit o osvobození části země US Army. Ale Nějak jsme to stejně věděli. Zejména my, kteří patříme do „americké zóny“. Nevíte čím to bylo?

          To se mi líbí

          • hans napsal:

            Tomu lze jen těžko uvěřit, když v době kdy jsem já chodil do příslušných vzdělávacích ústavů, v učebnicích i atlasech popisujících příslušné období bylo jasně a zřetelně namalovano kam až Američané došli

            Ale jestli vám učitelé zakazovali koukat se do učebnic… a neučili podle nich, tak to mohli před vámi zatajit.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Asi jsem se spletl. Protože je fakt, že o demarkační čáře se vědělo, dokonce jsem znal místo, kde se potkaly obě armády jako v posledním bodě. Jen se prostě nemluvilo o tom, že by nás osvobodili. A i tady se vyvěšovaly jen rudé prapory, ne ty pruhaté. Dokonce jsme tu měli „americkou paseku“, tedy místo, kde údajně Američani přespali. Údajně…

              To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Tenhle obrázek je v učebnici dějepisu vydané SPN r. 1955. 🙂

          https://soviet-art.ru/soviet-artist-konstantin-finogenov/stalin-voroshilov-and-rokossovsky-during-war-time-at-the-defense-line-near-moscow/

          Stalin byl na frontě jen jednou, v r. 43, Vorošilov u Moskvy v 41. nebyl, Rokos. ano.
          Příznačná ovšem je absence Žukova. V době, kdy Finogenov obraz tvořil byl v nemilosti

          To se mi líbí

          • poznamkovnik napsal:

            Zažil jsem jednoho dobrého dějepisáře na základce.

            Asi se míjíme v diskusi, vaším poukazem na stav 1955 bojujete minulé války se systémem [1], navíc bez dobového kontextu. [2]

            Zkuste si projít současné učebnice a porovnejte – pokud má být východiskem diskuse jak situaci zlepšit – jinak ztrácíme čas.

            Jediným ponaučením ze srovnání současného stavu a 50. let je setrvalá snaha „české“ intelektuální elity se někomu zavděčit a ohnout páteř a přejmout cizí vzor výuky dějin. Byl bych poněkud shovívavější k „elitě“ 50. let, protože těžko mohla prosazovat německý, či francouzský nebo anglický výklad dějin, a to nejen z tlaku Moskvy ale i předchozí historické zkušenosti.

            [1] sousloví komunistický režim odmítám používat, protože je odrazem importovaného ideologického pohledu, navíc notně zprofanovaného, kdy se mávnutím proutku z vlády samostatného státu stává režim.

            [2] 1955 mínus 1945 je 10 let, tj po roce 89 cca rok 2004, nechce se mi hledat kdy byl natočen Tmavomodrý svět, či Vojín Ryan.

            To se mi líbí

            • Slim napsal:

              Plus ça change, plus c’est la même chose

              To se mi líbí

              • Josef K. napsal:

                Ano, Karr měl pravdu.

                To se mi líbí

              • poznamkovnik napsal:

                Přiznávám se, že jsem produktem pozdně socialistického školství, takže franštinou nevládnu a buď nejsem hoden diskuse s Vámi, nebo zjevně přeceňujete intelekutální schopnosti svých spoluobčanů.

                Liked by 1 osoba

              • Slim napsal:

                V gúglových dobách?

                Jinak jste už sám napsal, co tohle úsloví říká:
                Jediným ponaučením ze srovnání současného stavu a 50. let je setrvalá snaha…

                To se mi líbí

              • poznamkovnik napsal:

                Samozřejmě jsem si to našel, ale co se divím našim elitám, vždyť je tak hezké – dát najevo svou intelektuální[1] nadřazenost citováním cizojazyčných zdrojů v originále.
                Taky tak výchovně působíte na své vnuky?

                Zajímavé, od své prababičky u/rozené rakouské němky, vystudující švýcarské lyceum ve francoužštine, hovořící maďarsky a pokud vím i slušně anglicky jsem neslyšel slovo v cizím jazyce – ona byla asi takový podivným produktem čechoslovakismu…

                [1] spojovat intelektuální schopnosti s jazykovými je asi ošidné, nicméně vnímat svět prostřednistvím logiky jiných jazyků dává jistý základ pro širší vnímání…

                Liked by 1 osoba

          • Josef K. napsal:

            Nevím, jestli jsem nežil v jiném Československu, ale já si pamatuji v učebnici dějepisu pro základní školy mapu s vyznačenou demarkační linií.

            To se mi líbí

          • hans napsal:

            1. onehdá jsem narazil na tvrzení, že Stalin na frontu jezdil opakovaně, akorát se to nezveřejňovalo… kromě toho jednoho případu z roku 43.
            2. proč by Vorošilov nemohl být u Moskvy? Vždyť poté, co byl v polovině září 41 odvolán od Leningradu, se vrátil do Moskvy. Výjezd na pár km vzdálenou frontu nebyl nic nemožného, ani pro Vorošilova, ani pro Stalina.
            3. Žukov tam možná není protože ten den se Stalinem nebyl, možná protože za svou roli v bitvě u Moskvy není zrovna chválen, možná protože by lidí na obrázku bylo už moc… a možná protože byl v nemilosti.

            To se mi líbí

            • Slim napsal:

              „za svou roli v bitvě u Moskvy není zrovna chválen“

              Tohle mě zaujalo a nevím dobře, co máte na mysli? (to co mě napadá mi k vám nesedí, zkrátka nevím).

              Nedávno jsem si na vás vzpomněl, četl jsem nějakou (nikoliv nazdárkovskou!) úpravu těch Krivošejevových čísel, není mi jasné, co si o tom mám myslet. Možná bychom se o tom mohli pobavit? (mail via Bavor)

              To se mi líbí

        • oh napsal:

          Hm. Já vlastně taky ne. Nějak jsme to nestihli a moderní dějiny pro naší třídu skončily někdy uprostřed dobývání Stalingradu. Ale kromě vlastní učebnice dějepisu jsme nafasovali také Atlas světových dějin – podle zapamatovaného vzhledu bych to odhadoval na tenhle
          https://antikvarium.cz/kniha/233613-skolni-atlas-svetovych-dejin-1962
          a mapa s demarkační čárou mezi Rudou a US armádou tam myslím byla také. A byla zakreslená správně.
          Jj, naše učebnice byly také vychýlené. To ovšem není omluva a už vůbec ne zdůvodnění, proč bychom je teď měli chtít vychylovat na druhou stranu.

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            vůbec ne zdůvodnění, proč bychom je teď měli chtít vychylovat na druhou stranu

            S tím jsem souhlasil už před 5 lety, když jsem tu o tom napsal článek. Jenže si myslím, že pro generaci mých vnuků už to bude moc vzdálené. Většinou.

            Ostatně jak jsem slyšel, učitelé se prý schválně loudají s výkladem, aby nemuseli probírat nejnovější dějiny.

            To se mi líbí

          • blbíš napsal:

            našel byste někde, ohi, jak si vypadala ta učebnice?

            To se mi líbí

            • oh napsal:

              Jestli máte na mysli tu vlastní učebnici dějepisu, tak nejspíš nenašel. Paměť mi systematicky předhazuje odporně těžkou vázanou bichli s šedivými poloplátěnými deskami, což by mohly být tyhle Světové dějiny od Charváta, ale problém je v tom, že tohle je středoškolská učebnice a ten atlas patřil k základní škole.
              Holt neopravitelná chyba v databázi, přes to nejede vlak. 😀

              To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                Moje žena se z ní učívala a prej i na vejšce z ní čerpala, měla ji prý ráda, říkávala o ní„… tlustá s šedými režnými deskami a černým písmem jako se dává na jutové pytle“.
                Když jsem „Vaši“ bichli ženě ukázal, ihned ji poznala i na jméno autora si vzpomněla!
                Jste, ohi, šikovnej internetovej slídič, dík.
                P.S.
                uvažuju, že dobrej tip na dárek, nostalgie je sviňa

                To se mi líbí

        • poznamkovnik napsal:

          Vzhledem k vaší poznámce:

          Otázka ovšem zní: kolik z toho se do výkladu opravdu vejde?

          By mne zajímalo, které vojenské operace na území československa do hypotetického výkladu zahrnete. Budete to brát podle krajských měst? Nebo se soustředíte na Duklu, SNP, Ostravu a Prahu a přidáte místní Rokycany.

          Dejte do placu v bodech nějaký lepší výklad, co by jste chtěl aby si žáci/studenti zapamatovali v modením pojetí.

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            Na to jsem ani nechtěl odpovídat, přijde mi to jako unfair otázka. Ale teď si vlastně uvědomuju, že už jsem to tady napsal.
            https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2013/05/09/sedm-osmin/

            To hlavní k zapamatování pro potomky je, že síly Zla, ač na papíře mnohem slabší, málem zvítězily. A že se musel spojit skoro celý svět, aby je porazil. A že žádná ze tří hlavních mocností nesměla z kombinace vypadnout. Detaily účetnictví výše.

            Jak už to naplníte konkrétními detaily bitev, to je úloha s více řešeními.
            (Přitom je dobré nezapomenout na bitvy týlu. Např. odsun sovětského průmyslu na východ, nebo rychlost s jakou USA konvertovaly svůj průmysl na válečný)

            To se mi líbí

            • poznamkovnik napsal:

              Díky za odkaz.
              K podobnému jsem dospěl taky, ale schovám si ho – dobře shrnuto i s odkazy na literaturu.

              Ten odsun sovětského průmyslu je, když se nad tím člověk zamyslí, něco neuvěřitelného.
              Někde jsem četl že prý zahrnoval přibližně i 10 milionů pracovníků a jejich rodin. Kdyby jste k tomu nějaké zdroje měl rád si přečtu.

              To se mi líbí

              • Joda napsal:

                Já jsem to tady již jednou psal, ale na výzvu poznámkovníka to zopakuji.
                Byl jsem na montáži v SSSR, uváděli jsme do provozu válcovnu. Hala válcovny byla zastřešená, ale ve světlících chyběla boční okna. Do haly sice nepršelo, ale když sněžilo, poletoval po hale sníh. Když jsme si stěžovali, vyprávěl nám „styčný důstojník“ tento příběh :
                V roce 1941 v jednom průmyslovém závodě dostali příkaz k evakuaci. Do vagonů naložili veškeré zařízení a vlak i s dělníky a jejich rodinami vyrazil na východ. Jednoho dne zastavil uprostřed sibiřské tajgy. Zařízení vyložili, stroje rozestavili volně na poli a jejich rámy oblili vodou. Stroje do rána přimrzly k zemi, takže nebylo nutné budovat základy. A ihned se mohly začít soustružit dělové hlavně. Až dodatečně se nad stroji zřídila střecha a postavily se ubykace pro dělníky.
                „A vy si stěžujete, že po hale poletuje sníh?“

                To se mi líbí

              • poznamkovnik napsal:

                No k těmto popisům jsem poněkud skeptický, jakkoliv si nedělám iluze že to muselo být strašně drsné. Když se nad tím zamýšlím tak mne napadají právě další a další otázky.. typu:
                Vlak zastavil >> kde na vedlejší koleji, na hlavní asi ne tam by blokoval trať, předpokládám že na železničním náspu – trochu blbé na vykládku, vyložili a nechali přimrznout soustruhy – čím ty soustruhy a další techniku poháněli, že by někde poblíž elektrárna či elektrické vedení? Případně diesel agregáty jen tak vytáhli ze skladu? Objem transportů evakuovaných podniků prý zabral několik milónů vagónů. Dovede si vůbec někdo představit tu logistiku na tratích.
                Z těchto otázek mi plyne, že musel existovat minimálně v hrubých rysech evakuační plán. Vzhledem k rychlému postupu němců byl čas na evakuaci dle mého odhadu tak asi 4 měsíce.
                Pokud jsou totiž ta čísla správná tak se pro srovnání v podstatě jednalo přibližně o evakuaci třeba celého předválečného československa včetně většiny jeho průmyslu.

                To se mi líbí

              • jaa napsal:

                pozn. – no já bych moc skeptická nebyla. Když zastavili na vedlejší koleji, znamená, že tam EE možnost být musela. Jen tak, když jsem se v půlce 50tek učila a začínala – v textilce – stroje byly od konce 19 stol. Jely pěkným fofrem, a to přesto, že – nelžu – v dílně byly dvě soustrojí – pěkně těžké mašiny – ještě poctivě udělané. Na zdi byl maxi motor – od něj soustava řemenic- čtvrtmetrové šíře , které ty maxi mašiny dokázaly rozjet a pěkným fofrem. Takže ty soustruhy… asi nebyl žádný problém. Počítám, že ten jeden motor by rozjel těch soustruhů víc. Pokud pamatuji – to velké kolo na motoru, než se jednou otočilo, tak to malé na stroji – nejméň 10x. A od toho velkého na motoru – k tomu malému na stroji bylo tak nejmíň 5 metrů…. Koneckonců, když tu kdysi byly fotky z dávna – nevím už jaké výroby – tak to tam bylo jasně vidět – stejný pohon. Oni ti naši předkové…

                To se mi líbí

              • poznamkovnik napsal:

                No právě, pohon strojů transmisí byla běžná záležitost, proto se taky v pohraničí stavěla spousta továrniček vedle vodních toků kde stačilo zpřevodovat mlýnské kolo. Hledejte v někde v tajze v poli mlýnské kolo. Vzpomínáte jak jsme se učili o GOELRO (elektrifikaci průmyslu). Takže transmisí by to šlo, ale co ten motor pohánělo? To že tam byla železnice neznamená že tam byla elektrika, elektrifikace železnic začala až v 50. letech i u nás. Takže nepředpokládám, že transmisi někdo i s motorem mohl rozjet přes noc. Chci tím naznačit, že i když to bylo drastické, pravděpodobně měl někdo zpracovaný i plán B ale nejspíše i plán C. Z hlediska operativního rozhodnutí mi to připadá nemožné…

                To se mi líbí

              • brtníkvbrlohu napsal:

                Při schopnosti Slovanů improvizovat cokoli – nějaký parní stroj, upravená lokomotiva….

                To se mi líbí

              • vera napsal:

                No, jsem jenom ženská, ale neexistuje náhodou kromě vodního, větrného a elektrického i dieselový či benzinový motor? Já jen že občas vidím, jak někde na cestě stojí montážníci se sbíječkama a jsou napojeni na takové řvoucí mašiny, myslím že jim říkají kompresory )
                Řekla bych, že v zemi kde s naftou nebyly až takové problémy, mohly být tyhle zdroje k dispozici celkem kdekoliv, pokud byla blízko nějaká dopravní tepna pro cisterny.
                Rychlost přípravy přepravy – dneska už to asi není tak obvyklé, ale kdysi se dělávaly vojenské plány v několika variantách útoku i ústupu, a logistika přepravování velkých vojenských útvarů byla rozpracována do neuvěřitelných detailů – a to už pak máte jedno, jestli vezete tanky nebo soustruhy)
                A co se té rychlosti a práce a výkonu lidí týká – nikomu kdo četl Jak se kalila ocel a podobné věci, nemůže připadat neskutečná. Ruský člověk je zvláštní člověk.
                Z vojenského hlediska to uznávali i Němci, když tvrdili že jedině v Rusku trefili na skutečného protivníka)

                To se mi líbí

              • Slim napsal:

                To děláte správně, že jste „poněkud skeptický“.
                Jeden z těch, kdo ty plány evakuace připravoval byl A.N. Kosygin. Další jména v té citované kapitole Overyho.

                A jinak: Tolstoj v interview pro odborný časopis těsně po napsání V&M vysvětloval, jak ho k jeho (velmi netradičnímu a nehrdinskému) pojetí popisu válečných dějů vedla vlastní zkušenost z Krymské války. Přibližně parafrázuji: Po bitvě se v jejích účastnících rozhostí podivný složitý pocit… Ale za několik dní už mluvkové začínají mluvit o tom, co sami neviděli

                Patrick Ryan začíná svou ironickou knihu (Jak jsem vyhrál válku) právě citátem z Tolstého:

                „Všichni nejvyšší páni už vysvětlili v roztouženém vzpomínání, jak jedině oni odpovídají za vítězství a jsou osobně bez viny na porážkách. Jejich pohled na válku z božské perspektivy, čerpaný ze samolibých vzpomínek, vybraný z příhodných deníků a důkladně prošpikovaný dodatečnou jasnozřivostí, vykouzluje z chaosu příčinnou souvislost, spojuje navzájem nesouvislé události a vyšívá imaginární vzorky bitev poslušně podle jejich opožděných rozkazů.

                Tolstoj je jednou provždy připíchl špendlíkem ve Vojně a míru:
                „Říkám to, abych ukázal nevyhnutelnost falšování ve vojenských popisech, které slouží jako materiál vojenským historikům… narazil jsem v takových historiích na vyprávění, že jsem nevěděl, mám-li se jim smát nebo plakat nad nimi, když jsem si uvědomil, že ty knihy jsou hlavními památníky oné epochy a že je četly miliony čtenářů…“

                V&M, zejména IV. díl, je zkrátka povinnou četbou pro válečného historika, zvlášť takového, který nebyl ve válce. Ne náhodou taky Overy T. vícekrát zmiňuje

                A existuje například taky zajímavá knížka (Richard Holmes OBRAZY VÁLKY Chování člověka v bitvě), která se tímhle zabývá.

                To se mi líbí

              • poznamkovnik napsal:

                S Tolstým není možné než souhlasit: Ono obecně ti co něco dokáží, se mají tendenci se tím moc nechlubit.
                Na druhou stranu, pokud nevadí angličtina, tak tato přednáška je vzhledem k Tolstému a V&M dost zajímavá…

                To se mi líbí

            • Slim napsal:

              Zkuste 6. kapitolu (NADÁNÍ PRO MASOVOU VÝROBU) z Overyho klasické Proč spojenci zvítězili ; tam je i řada odkazů.

              https://www.martinus.cz/?uItem=48250#description

              Ta knížka je nejlepší syntetizující pohled na WW2 jaký znám. Je to už „vyšší dívčí“, nezabývá se příliš jednotlivými detaily, ale spíš interakcí jednotlivých válčišť („theatres of war operations“ jak by řekli Angličani), obecnými rysy velení, rolí týlu, zdůrazňuje např. roli válečných manažerů (Antonov, Brooke, Marshall).
              Cituji: „V německé a japonské armádě se kladl daleko větší důraz na operace a boj, než na organizaci a přísun. Nejlepší vojenské mozky byly na frontě a ne v týlu.“ Atd.

              Velice vyvážený obraz poskytují taky jeho Rusové ve válce, které možná znáte. Overy jde ve slavné anglické tradici Gibbona, Macaulaye, A. J. P. Taylora. Ta „literární“ část je totiž enormně důležitá, jak tu napsal kdysi Moskyt.
              („Ideálem by však měla být syntéza obého na základě momentálního poznání; přesná faktografie vyjádřená vynikajícím literárním stylem“
              https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2016/05/30/600-let/#comment-77015 )

              Overy sám ale říká, že popsat válku na Východě, by vyžadovalo nového Tolstého. A že pro západní historiky to není úplně dosažitelné, kvůli kulturní rozdílnosti. (Nemám knížku při ruce, abych zacitoval jeho působivou formulaci; jde mu v podstatě o setrvačnost struktur a myšlení, tak jako v tom franc. citátu, který vás pobouřil 🙂 )

              Liked by 1 osoba

              • poznamkovnik napsal:

                Díky za odpověď i za tip na knížku.
                Se setrvačností struktur a myšlení souhlasím, ta je v případě východu obzvláště přehlížená a podceňovaná. Zvláště pak je-li kombinovaná s vlastní adaptací taylorismu na řízení výroby. Ono je vůbec zajímavé kolik amerických myšlenek a nápadů, včetně např. pedagogiky převzali a často kriticky upravili a rozvinuli…

                To se mi líbí

        • kočka šklíba napsal:

          Tak to jste měl smůlu na opravdu hloupého učitele dějepisu, já ano, já se to učila. Nijak podrobně ale učila. Nicméně hlavně vaše psaní je na úrovni „vy zase bijete černochy“. Protože nebyli jsem ujišťováni, že se „svobodou“ po roce 1989 přijde i čas pravdy? Byli že? Ale jaksi pravda se nám stále nedostává, dokonce bych řekla, že nyní je to ještě horší než bylo před rokem 1989. Souhlasím, opět, s „oh“ : „Jj, naše učebnice byly také vychýlené. To ovšem není omluva a už vůbec ne zdůvodnění, proč bychom je teď měli chtít vychylovat na druhou stranu.“ Ale to vám zřejmě nedochází podle toho co píšete.

          To se mi líbí

  2. blbíš napsal:

    no vida, vida Hudče
    … tak navážu tady na „Vaše“ i n t e l e k u á l y , který sem z nedostatku „místa“ vpašoval příteli Navajovi do jeho “ Prečo …“.

    Asi nebudete namítat, když řeknu, že sou mezi náma i tací intelektuálové, co mají svý držky propojený s mozkem napřímo a navíc svý mozky maj osazený na tom správným místě, tedy v hlavě, kdykoliv připravený k přemýšlení.

    Pokud tomu tak je, pak se můžeme vod nich dozvědět i víc, než co my pouze tušíme a co se rozhodně z naší/vaší nedozvíme, totiž to, že vždycky je v tom nějaký ALE. V případě v tom vzpomínaným „manifestu intelektuálů “ a k tomu ještě e v r o p s k ý c h“ je jistý, že v něm jede jistej Lévy…“ a že to asi bude i o tom, že zase tak úplně tím evropským intelektuálem nebude, protože si honil triko spolu s „libyjským gestapákem“ Sarkozym. A to právě byli ti, co Evropu dostali do současných sraček. No, a že se mu na ten jeho manifest nabalili tuctovití i netuctovití přitroublíci nemá s intelektuálnem pranic společnýho a když, tak jenom s tím už mnou vzpomínaným – bezmozkovým a ještě k tomu, evropským.

    To se mi líbí

  3. bob napsal:

    Bohužel historie bude vždy vykládána tak , že bude snaha nás některých skutečností ušetřit a naopak některé nám pěkně zvýraznit (např. odsun, vlastně vyhnání Němců).
    Obávám se, že ani BIS to nenapraví:-)))))))
    Co se týče té výzvy, tak ta je v hodině dvanácté. Za demokracii musíme bojovat a pořádně se semknout. Protože co si dovoluje to Rusko, to nemá obdoby.
    Ovlivnění voleb v USA, resp. všude, zhoršené vztahy USA vůči EU, BREXIT,Žluté vesty ve Francii, stoupající vliv populistů , nyní dokonce smlouva USA s Talibánem (po boku koho tam zůstanou naši bojovat za Prahu?)
    Teď ještě Čína…..

    To se mi líbí

  4. Bavor V. napsal:

    Je zajímavé, jak se po Francii šíří Evropou protesty obráceným směrem. Budapešť, Bělehrad…

    To se mi líbí

  5. jaa napsal:

    No a já jsem včil pochopila, porčže naši policejní speciálisté nikdy nic nevyšetří- teda leda by se pachatel sám přihlásil. Snažila jsem se koukat na ten serail na Nově. Ti dva ehmehm, „“speciálisté“vpadnou do herny, o které si duchaplně povídají, že je to pěknej pajzl, a že tam vystoupily dvě podezřelé, nekouknou se po lokále, klidně se před jednou z nich, sedící u baru ptají na toho kdo měl noční službu a zase odejdou. Tak takovou kvávovinu by nevymysleli ani amíci. A protože scénáristi píšou podle skutečností… už se ničemu nedivím, ale vůbec ničemu. Teda leda by si z nich dělali srandu – ale zdá se že to myslej vážně…….

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Scénáristé píší podle skutečností jen zcela výjimečně, většinou jen podle vlastní fantazie. Ze všech českých aktuálních detektivních blbin se realitě přiblížily je ty příběhy 1.oddělení na ČT. Dosti surové.
      To není z mojí, ale ze spřátelené policejní hlavy (cvičíme spolu občas ve fitku a je také střelec, jen nyní už asi o dvě třídy lepší než já/mlaďoch/, což lidi spojuje… a jméno ani hodnost neprozradím v jeho vlastním zájmu, což také o něčem svědčí).

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        Vážně se nedá, ale díky videu …. a Cirkusu Humberto …. docela fajn…. Kam se poděli lidi, kteří to dokázali, přece se to umění – nemohlo vytratit…..

        To se mi líbí

    • Joda napsal:

      Já jsem se před léty díval na úplně první díl „specialistů“ Tam jejich šéf (Prachař) potkal spolužáka ze školy, se kterým se 30 let neviděl a hned mu vyzvonil, že pracuje jako kapitán u kriminálky. A pak se divil, když se ze spolužáka vyklubal zločinec. Od té doby jsem se na „specialisty“ nedíval. Vidím, že jsemo nic nepřišel.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.