JFK – vojnový hrdina a rodený vodca


Pred pár dňami uplynulo 25-ročné výročie atentátu na Johna F. Kennedyho, vtedy prezidenta USA. Svetová tlač aj non-MSM si budú túto udalosť pripomínať a zo zaujímavých (možno aj nových) postrehov ešte prinesiem stručný prehľad. Dnes by som však chcel pripomenúť jeden u nás málo známy príbeh v životopise JFK, o ktorom mnohí veria, že práve ten bol štartovacou rampou do vysokej politiky.

Bez preháňania sa dá povedať, že JFK by sa nestal prezidentom USA, keby nebolo druhej svetovej vojny. Otec rodiny Kennedyovcov, Joseph Kennedy, bol ambiciózny a on sám dotiahol svoju kariéru na veľvyslanca. Veľmi sa snažil vštepovať svojim štyrom synom, aby to niektorý z nich dotiahol ešte ďalej, až do kresla v Oválnej pracovni. Predurčený na to bol najstarší z bratov, Joseph.

Počas druhej svetovej vojny Joseph Kennedy slúžil ako pilot bombardérov B-17. V priebehu roka 1944 si odslúžil povinných 25 bojových letov a mal nárok vrátiť sa ako veterán do vlasti. No prihlásil sa ako dobrovoľník na testovanie nového typu leteckého útoku do operácie Aphrodite. Tento útok mal smerovať na ciele, ktoré boli veľmi odolné a dobre bránené, hlavne strelnice rakiet V a ťažko opevnené bunkre na obrannej línii. Útok spočíval v tom, že jedna z lietajúcich pevností B-17 sa kompletne naplnila bombami a výbušným materiálom, posádka zredukovaná na dvoch pilotov s takýmto strojom vzlietla, naviedla ho na cieľ, piloti ešte nad Britským pobrežím vyskočili na padákoch a stroj mal ďalej letieť na diaľkové ovládanie z druhého – materského lietadla, ktoré ho malo naviesť až na cieľ.

Joseph Kennedy Jr. sa zúčastnil na jednom z prvých pokusných letov, 12. 8. 1944. So strojom piloti vzlietli bez problémov, po získaní výšky odistili bomby a ešte ďaleko mimo dosahu nemeckej vzdušnej obrany nad Anglickom mali vyskočiť na padákoch. Z doteraz neznámych príčin však bomby vybuchli predčasne ešte počas letu a obaja piloti zahynuli. Celkovo bola operácia Aphrodite neúspešná, len málo zo strojov dosiahlo cieľ a tak ich velenie zastavilo. Tragickou smrťou svojho brata sa však John F. Kennedy stal najstarším synom v rodine a tým aj najväčšou nádejou svojho ambiciózneho otca.

JFK v roku 1944 slúžil v námorníctve. Službu v námorníctve si vybral, lebo bol od detstva nadšeným plachtárom a dobrým námorníkom. Približne v čase tragickej smrti svojho brata slúžil JFK ako veliteľ torpédového člna PT-109 na Šalamúnových ostrovoch.

Slávny vojnový príbeh JFK sa začal v noci z 1. na 2. 8. 1944. Niekoľko torpédových člnov v rojnici postupovali v prielive medzi ostrovmi proti očakávanému konvoju Japoncov. Základne Japoncov na ostrove Gizo a USA na ostrove Rendova boli vzájomne vzdialené len niekoľko desiatok kilometrov. Osudná noc bola veľmi tmavá a hmlistá a tri člny v rojnici ani nemali vizuálny kontakt. Pred PT-109 sa odrazu vynorilo ostré čelo japonského torpédoborca z eskorty konvoja. Kennedy vydal rozkaz na zvýšenie rýchlosti a zmenu kurzu, no motory nestihli zareagovať a torpédoborec v plnej rýchlosti rozčesol Kennedyho čln na dve časti. Všetkých, čo boli na palube, náraz vymrštil do vody, dvaja námorníci, ktorí boli v tom čase pod palubou pri strojoch, boli na mieste mŕtvi. Náraz roztrieštil aj nádrže na palivo, ktoré sa rozlialo po hladine a začalo horieť. Kennedy bol v čase nárazu v kabíne na veliteľskom mostíku. Prudko ho hodilo na stenu kabíny, čln sa prevrátil a Kennedymu prebehlo mysľou, že teda takto rýchlo k človeku prichádza smrť. V auguste 1944 teda rodina Kennedyovcov mohla prísť súčasne o oboch najstarších synov. Johnovi sa však podarilo opustiť kabínu, aj vzdialiť sa od horiacej plochy a potme začal zháňať svojich mužov. Z trinásťčlennej posádky ich náraz prežilo 11. Muži, ktorí boli na palube, boli bez vážnejších zranení, no dvaja technici, ktorí tiež boli v podpalubí, no vďaka tomu, že torpédoborec čln prerezal ako nožom, sa im podarilo dostať von. Obaja však boli zranení. Johnston bol samá modrina a ochorel z toho, že sa nadýchol vody, no najhoršie bol na tom McMahon, ktorý mal vážne popáleniny na tvári a na hornej polovici tela.

Kennedy sa snažil udržať svojich mužov pohromade. Jedna polovica člna sa potopila, no druhá ostala plávať a mierne trčala nad hladinu. Muži sa zhromaždili okolo nej, vyložili na ňu McMahona, ktorý nedokázal plávať sám bez pomoci, a pomaly čln tlačili k najbližšiemu ostrovčeku. JFK sa osobne venoval najmä McMahonovi a snažil sa čo najviac mu uľahčiť presun. Pri neskoršom rozprávaní príbehu nešetril obdivom, lebo McMahon mal určite silné bolesti, no nesťažoval sa a na všetky otázky odpovedal, že je všetko v poriadku.

K ostrovu sa posádka dostala až nadránom. Bol to malý neobývaný ostrovček, no bol veľmi blízko japonských pozícií, videli ich okolo seba tromi smermi vo vzdialenosti len niekoľkých kilometrov. V neskoršom rozprávaní tvorcovia politického príbehu JFK venovali týmto okamihom veľkú pozornosť. JFK sa totiž najskôr prejavil ako demokrat, keď vyzval svojich mužov, aby spoločne ako rovní vyhodnotili situáciu, no po niekoľkých hodinách bezvýsledných hádok sa zas prejavil ako rozhodný vodca, keď znovu prevzal velenie a začal organizovať záchranu.

V troskách člna neostalo takmer žiadne jedlo ani voda a len niekoľko ručných zbraní s minimom munície. Muži sa rozhodli, že sa Japoncom nevzdajú, ale ani sa nemali čím brániť. JFK sa spoliehal, že možno bude stačiť, keď nejaký čas vydržia nespozorovaní a že ich spolubojovníci prídu na iných torpédových člnoch hľadať. Hodiny však ubiehali a okolo sa premávali len japonské plavidlá a lietadlá.

Kennedyho muži nevedeli, že ich spolubojovníci vo vedľajšom torpédovom člne si všimli ich kolíziu, videli horiace trosky a incident vyzeral tak vážne, že ich všetkých považovali za mŕtvych. Niektorí z námorníkov to aj ako desivú príhodu napísali domov v pošte, aj s oznamom, že John Kennedy už je po smrti.

Na malom ostrove, kde sa Kennedyho muži uchýlili, neboli vhodné podmienky na dlhodobý úkryt, tak sa rozhodli počas nasledujúcej noci preplávať na ďalší susedný väčší ostrov, ktorý bol aj bližšie k prielivu, ktorým pravidelne hliadkovali torpédové člny. Presun sa námorníkom podaril, no ostré koralové útesy na mnohých nechali drobné zranenia, naviac časom trpeli hladom a smädom. McMahonyho aj Johnstonov stav sa zhoršoval a v akej takej kondícii ostával len Kennedy a tretí dôstojník Ross. Títo dvaja sa striedavo vydávali na dlhé prieskumy aj s plávaním medzi ostrovmi s cieľom stretnúť sa s hliadkovým torpédovým člnom, prípadne nájsť nejaké zdroje potravín a vody.

Tieto vysiľujúce výpravy a čakanie na záchranu trvalo štyri dni. Na týchto výpravách John Kennedy znovu takmer prišiel o život, keď ho v noci v prielive medzi ostrovmi zobral morský prúd a niesol ho medzi ostrovmi do neznáma. Mal však šťastie, že tento prúd bol okružný a ráno sa ocitol blízko miesta, kde v prvé ráno po incidente vystúpili na breh, takže sa mu o niekoľko hodín podarilo nájsť svojich druhov.

Na piaty deň, na prieskumnej výprave Kennedyho s Rossom na vzdialenejší väčší ostrov narazili na vydlabané kanoe s dvomi domorodcami. Podarilo sa im s nimi dohovoriť, Kennedy do škrupiny z kokosového orecha vyryl správu o svojej stroskotanej posádke a požiadal ich o to, aby ju doručili na americkú základňu, len s malou nádejou, že domorodci pochopili.

Na tomto väčšom ostrove Kennedy a Ross našli aj opustené vydlabané kanoe pre dvoch. Improvizovane si pripravili pádla a Kennedy presvedčil Rossa, aby sa pokúsili preplaviť na ostrov Rendova, kde mali USA základňu. Plavba šla spočiatku dobre, no časom sa zdvihli takmer dvojmetrové vlny, ktoré zaplavili a prevrátili chatrné kanoe a muži ďalej plávali len popri ňom ako s plavákom naslepo nesení prúdom. Kennedy už počítal s tým, že tentoraz do tretice ich smrť neminie a prosil Rossa o odpustenie, že ho vzal so sebou na túto riskantnú plavbu. Kennedymu však nebolo súdené utopiť sa. Prúd ich zahnal k malému koralovému ostrovu, na ktorý sa s vypätím posledných síl a plní odrenín dostali cez pobrežný útes a lagúnu.

Zvyšok príbehu sa už rozpráva ako happyend. Na tomto ostrove ich našli domorodci v niekoľkých kanoe, ktorí spolupracovali s novozélandskou posádkou na jednom z ostrovov. Domorodci ovládali angličtinu, poskytli im prvú pomoc a občerstvenie, ukryli ich pod rohožami na dne svojich kanoe a plavili sa na základňu. Kennedy túto plavbu popisoval ako veselú fiestu. Domorodci spievali do rytmu, smiali sa, žartovali a mávali japonským lietadlám, ktoré nad nimi prelietali v nízkej výške.

Veliteľ novozélandskej posádky, poručík Wincote, potom zabezpečil aj záchranu zvyšku Kennedyho posádky a oznámil situáciu aj do americkej základne na Rendovu. Takmer týždeň po incidente sa priplavil torpédový čln USA vyzdvihnúť zachránenú posádku. Na konci príbehu sa hovorí, že JFK svojim americkým „záchrancom“ vyčítal, že ich nechali napospas a nepátrali po nich. Dokonca hrdo odmietol jedlo, ktoré mu pri prvom stretnutí ponúkli, s lakonickou poznámkou, že nie je hladný, lebo si práve dal kokosový orech. Kokosová škrupina vraj bola trvalá rekvizita na pracovnom stole JFK.

 

Spracoval

Zdroje:

https://www.newyorker.com/magazine/1944/06/17/survival-2

https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_P._Kennedy_Jr.

https://www.archives.gov/publications/prologue/2003/summer/pt109.html

https://adafca.org/events/the-john-fitzgerald-kennedy-scrimshaw-collection-patriotic-enthusiasm-for-american-maritime-prowess/

https://www.ripleys.com/weird-news/jfk-coconut/

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

36 reakcí na JFK – vojnový hrdina a rodený vodca

  1. NavajaMM napsal:

    Dodatočne sa ešte ospravedlňujem za chybu v prvej vete – malo to byť 55. výročie.

    To se mi líbí

  2. cobolik pacholik napsal:

    ten muz v dallas texas uz nemal take stastie,bo ho spratali sion brothers,ked im chcel upravit dostup do biznisu co sa vola federalne rezervy a to je nieco podone do kimberley v juznej afrike v tom istom case,bo podobne bolo v egypte,kde ja cital o inaksom povode,preco utekali,ten povod bol ten,ze chceli ojebat farona o vsetko,ale boli skor informovany feministkou.ze su dobry v penaznictve to je pravda,ale ze ich spravovanie financii,priviedlo nedavno ludstvo do najhorsej tragedie v jej existovani,bo keby kasa na tej skurvenej street fungovala jak ma a nie uzewrnickym vyjebom,to by si maliar z osteraich ani neskrtol.

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Však EU už startuje: „Na Bělehrad! Tedy, pardon, vlastně Na Moskvu!“
      Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci k okamžitému otevření Kerčského průlivu pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený.“ Ale prdlajs. Lodě válečného námořnictva nejsou lodní doprava a platí pro ně v námořním právu zvláštní ustanovení. Režim v Azovském moři navíc upravuje dvoustranná Rusko-Ukrajinská smlouva – přesně ta, kterou chtějí ukrajinští géniové z Národního sboru vypovědět. Čímž by si (i podle stanoviska ukrajinského Ministerstva Zahraničí) rozhodně „pomohli.“ 😀
      http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/ukrajinsky-politik-zdesene-kercska-uzina-se-stane-zcela-ruskou/
      Zajímavé je, jak všichni ti EU zastánci ukrajinské demokracie a mezinárodního práva, diplomaté i NATO poskoci, usilovně drželi „bobříka mlčení“, když Ukrajina zadržela a zabavila ruskou loď Nord a uvěznila její posádku.

      To se mi líbí

      • vera napsal:

        A náš Petříček dokonce v čele „Кто не скачет тот москаль“ – prý ruská anexe Azovského moře je pro nás nepřijatelná… že ty blbce huba nebolí, aspoň náznak diplomacie kdyby v nich byl…ještě že nevyhlašujou rovnou mobilizaci.
        Ukra potřebuje dotace od EU. Něčím musí Porošenko přebít nespokojenost lidí, ještě před pár dny se v mnoha místech na Ukrajině netopilo. Chlapec má strach že by ho vlastní vyhnali na sněhové pláně.

        To se mi líbí

        • oh napsal:

          Nepřijatelná je Pocheho anexe MZV – naše jejich ČT se ptala českých politiků na názor a první na jejich seznamu nebyl ministr zahraničí Petříček, ale errorposlanec Poche. 🙂

          Mimochodem, Ukrajina ke střetu svých lodí s ruskou pohraniční stráží u Kerčského průlivu zveřejnila záznam, který zachytil konverzaci ruských námořníků těsně před srážkou.
          https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-lode-rusko-prepis-rozhovoru-zmackni-ho-f62-/zahranicni.aspx?c=A181126_144437_zahranicni_kha
          Mimořádně zajímavé je, že se nikdo z novinářů zatím nezeptal, jak by zrovna Ukrajina mohla přijít k nahrávce hovoru na můstku ruské lodi.
          P.S. Díval jsem se na to opakovaně a mám z toho dojem, že ukrajinský remorkér zatáčel doprava, do dráhy ruské lodi. (Vypněte si zvuk a sledujte brázdu za lodí.)

          To se mi líbí

          • vera napsal:

            Já říkám chamraď, ale errorposlanec je taky dobrý ), a Hamáček jak je s nima spokojený, to jsou neuvěřitelný typy. Spoléhají na ruskou trpělivost, na tu neskutečně širokou duši, která vstřebá i blbost jiných, a furt si budou zahrávat.
            P.S. Nevím, mně se nezdá že by ten remorkér manévroval. Připadá mi pravděpodobnější že ho nastartovali a nechali plout bez posádky. Jsou ještě záběry z celé plochy, a tam je vidět, že ostatní plivníci se kolem hemží a dělají chaos, točí se tam furt dokola. Vyložene provokační kolotoč.
            Přímo tohle žduchnutí nemohlo tu lodku nijak vážně poškodit.
            Ukroši přidávají na obviněních, už ukazujou díru v boku jedné lodičky, prý po zásahu raketou nebo čím to), Poroš hlásí že rusové že drží ve svých přístavech na 200 lodí a to je důvod proč ukrajina trpí…

            To se mi líbí

            • oh napsal:

              Takovýhle remorkér nemůžete nechat plout bez posádky. Dokonce i autopilot (námořníci tomu pro zmatení svých přirozených nepřátel – všech suchozemců – říkají stejně jako u letadel) dokáže pouze udržovat nastavený kurs a případně plout předem zadanou trasou nastavenou rychlostí. A na takovéhle vlečné lodi bych nic pokročilejšího ani nehledal.
              Zásah raketou? To je dobrý. 😀
              Po zásahu ostrou protilodní střelou by Ukrajinci neměli co ukazovat – na veškeré ukazování by si museli objednat tu Ballardovu partu, co natočila potopený Titanik. 🙂
              Na takhle krátkou vzdálenost – (a velitelé i střelci minimální vzdálenosti pro použití své výzbroje obvykle znají) – by se raketa ani nestihla aktivovat a mohla by navíc zasáhnout něco, co určitě trefit nechcete, jako jinou loď, než po které jste střílela, nebo něco na pobřeží, proto se jako obvyklé umravňovadlo nespolupracujících lodí a argument, že své pokyny myslíte smrtelně vážně, zcela tradičně používají děla a výstražná rána do vody před příď. Když to nestačí, pak se pálí naostro, ale pořád jenom dělem nebo kulometem, raketa by nadělala zbytečně moc škody.
              P.S: Řekl bych, že kdyby Rusové mohli dokázat, že Prorošenko nechal na používanou námořní trasu vypustit loď bez posádky, jen s naprogramovanou automatikou, měli by ukrajinští hrdinové rázem mnohem víc problémů, než jen tři zadržené lodě. A s mnohem více vážně naštvanými sousedy, než jen s Ruskem.

              To se mi líbí

              • jaa napsal:

                Šmárjá OH – to musíte fšecko rozebrat do mrtě. O čem pak mají press psát. 🙂

                To se mi líbí

              • vera napsal:

                Taky že jo, ohu, taky proto asi Rusové vyhodnotili situaci jako vážnou a zareagovali tak razantně, že ukroši pádili do své síně a strachy sr-li už na schodech )s prominutím, že tak mluvím, ale nedivte se, mně přijde že si v Azovském moři smrtka namočila brousek)
                Vidím to totiž takhle:
                všimla jsem si toho, že ukrajinci poslali zhruba ve stejnou dobu své vojenské lodě proti sobě, z levé i pravé strany Krymu.
                Z toho minimálně dvě (podle videí) se chovaly naprosto nestandartně. Čluny lítaly po hladině jako čamrdy, neustále měnily směr, křižovaly dráhu ruským lodím, no blázinec. Jenom ten remorkér si plul tak sám sobě..neregoval na výzvy, na palubě se neukázala žádná postava. Proč ty čluny kolem něho tak bláznivě rejdí? jako proč odvádějí pozornost od starého člunu…nenese on třeba nějakou nálož? Jako voják to musím brát do úvahy. A přemýšlet – kdy asi taková nálož má vybuchnout? Pod mostem?
                Ale co když nejde jenom o most. Je tu ještě jedna možnost…
                Jak víme, ukrajinci poslali 5 lodí. Aby Rusové udrželi vojenskou kontrolu nad vojenskými čluny jiné země, které se chovají nestandartně! , museli by přidat stejný, ba i vyšší počet lodí.
                Takže během krátké chvíle máme na malé ploše 10 až 15 lodí, z toho ukrajinské čluny manévrují jako čamrdy. K tomu kontrola ze vzduchu… Šrumec a nepřehledná situace.
                Co kdyby ten starý remorkér vybuchnul právě v té chvíli…
                Co myslíte, zastavil by se v tu chvíli konflikt a s staral by se někdo, jestli byla v remorkéru nálož, nebo jestli vystřelila ukrajinská loď, nebo ruská? Zastavil by to někdo a řekl – tohle se musí vyšetřit? Nebo ne…
                P.S. a teď ať mi někdo vykládá, že na Donbasu bojujou ukroši s ruskou armádou. Tsts…

                To se mi líbí

            • jaa napsal:

              Kruciš, a to mi tu někdo onehdy psal, že fantazíruju. Co je ale divný, že mi to vychází stejně.

              To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      mám v tom hokej, stanné právo, nebo výjimečný stav, ty presstuti sou k pohledání.

      To se mi líbí

  3. brtník z brlohu napsal:

    A jeden pozdrav od Terezy Spencerové z Káhiry:

    To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    No jo no,. ale tohle je důležitější. Zaujal mne fakt, že my vlastně jsme v evropě co by menšina, takže dle mého soudu, bychom měli mít spíš výhody – než poslouchat ty druhé nemenšinové. To je zajímavé.. si myslím… Je to pohled trochu z jiné strany vlastně v souladu s tím, že ehjůnie menšiny údajně chrání…. takže….

    To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Slime
        jak si můžete dovolit zpochybnit slova takového odborníka na ekonomiku, Čínu a další a další…?
        Čekal jsem a nejen od vás podobnou reakci. Protože tihle Lazaro(vičo)vé si akorát něco přejí a pořád jim to nevychází.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Jen klid. Čas ukáže, myslím si, že „dohnat a předehnat není tak snadný úkol, jak si tady (z důvodů politických) někteří myslí. Je to 30 let, co se zdálo, že v podobné situaci je Japonsko. A najednou jaksi zaškobrtlo, přímo v cílové rovince.

          Úvahy založené na extrapolaci mohou mýlit

          To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Obávam sa, že je to len zbožné želanie.
      Odporúčam do pozornosti napríklad tento rozbor, ktorý pripravili samotní Číňania:
      https://chinapower.csis.org/china-face-looming-debt-crisis/
      Je to dlhé a podrobné, ale odporúčam všimnúť si, hneď v hornom grafe, že celú tú zadĺženosť Číny tvoria vlastne hlavne podniky. Štát aj domácnosti nie sú nijako nadmerne zadĺžené. V dolnej tretine je potom graf vývoja percenta zlých (nesplácaných) úverov. Čína mala tento ukazovateľ dlhodobo okolo 1 %, čo je číslo snov. Zisťoval som aj aktuálny údaj a je to 1,75 %, nie je tam žiadny dramatický trend. Na porovnanie – Česko má toto číslo na úrovni 3,5 % a to je taký európsky priemer. Kdeže je ešte Poľsko so 7,6 %, Taliansko s 13,5 %, Ukrajina s 55 %.
      Ale podľa týchto ekonómov má dlhový problém Čína…

      Tu som našiel ešte jeden názor – 4 dôvody, prečo si netreba lámať hlavu s čínskym dlhovým problémom:
      https://www.eastspring.com/insights/4-reasons-not-to-worry-about-china-s-debt-problem
      1. Čína má vysokú mieru úspor 46 %, celosvetový priemer je 25 % – proste kto sporí, môže si dovoliť viac požičiavať.
      2. Čínska centrálna banka prísne reguluje odliv kapitálu z krajiny a teda väčšina dlhu sa investuje doma v Číne.
      3. Keďže dlh je väčšinou domáci, je ekonomika menej zraniteľná pred ekonomickými otrasmi a krízami na celosvetových trhoch.
      4. Vláda je stabilizujúci faktor, lebo väčšina zadĺžených podnikov sú štátom vlastnené podniky a veriteľmi sú štátom vlastnené banky.

      To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Odborníky, co předvídají brzký krach Číně sleduji od roku 2000. Vždy mají vše jasné a podložené.
      Rusko mělo v roce 2018 být v ekonomickém a politickém kolapsu a prosit Západ o pomoc. A my to včera či předevčírem četli, že se topí v penězích.
      Jak to je? Na to dává odpověď mínění jednoho odborníka v dnešním tisku. Napsal (parafrázuji). Popularita Putina (60% připomínám) a Porošenka (6% také připomínám) je na historickém minimu, potřebují nějakou akci – incident v Azovském moři – aby se zachránili. Bože, chraň nás před takovými odborníky ať politology nebo ekonomy.

      To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        … co politologové či ekonomové ty mám dávno na háku, příteli, ale, Bože chraň nás před generály a politiky typu Pavel a spol.

        To se mi líbí

        • oh napsal:

          Čím chceš být řekni, synku můj
          dnes rozhodni se stůj co stůj.
          Víc doma planě nelelkuj
          a nezahálej stále.
          „Chytrý nejsem, to vím sám,
          také k práci odpor mám
          na vojnu se tedy dám
          a budu generálem“!

          (Asonance – Říkají, že ďábel zdech)

          Liked by 1 osoba

  5. NavajaMM napsal:

    OT ku Kerčskému incidentu:
    https://www.zerohedge.com/news/2018-11-26/captured-ukrainian-sailors-admit-provoking-russian-navy-interrogation-video-shows
    V MSM to tak skoro nepripustia, ale US-alternatíva zverejnila, že niekoľkí zajatí ukrajinskí námorníci priznali, že ich Rusi viackrát pred incidentom varovali, a že si boli vedomí, že ich akcia je provokačná.

    To se mi líbí

  6. Slim napsal:

    Vojenská zkušenost zespoda se amatérovi hodí, když se stane vrchním (C-in-C). JFK si z ní vyvodil, že „svým“ generálům nemůže moc věřit. Neboť už Clausewitz učil, že plány genštábů nepřežijou první střetnutí s nepřítelem

    https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2013/08/jfk-vs-the-military/309496/

    Liked by 1 osoba

  7. NavajaMM napsal:

    Aktualizácia Kerčského incidentu:
    https://www.kaztag.kz/en/news/kazakhstan-approves-moscow-s-agenda-for-un-emergency-session-of-security-council
    https://news.un.org/en/story/2018/11/1026601
    MSM sa neponáhľajú informovať o zasadnutí a výsledkoch BR OSN. Rusko predložilo návrh na odsúdenie provokácií Ukrajiny a zdá sa, že nie je diplomaticky také izolované, ako by si západ želal. Za Ruskom navrhnutý program hlasovalo Rusko, Čína, Kazachstan a Bolívia. Kazachstan explicitne vyjadril podporu ruskému postoju. Proti programu zasadnutia hlasovalo 7 členov (Francúzsko, Kuvajt, Holandsko, Poľsko, Švédsko, Spojené kráľovstvo, USA), ďalší 4 členovia (Etiópia, Pobrežie slonoviny, Rovníková Guinea, Peru) sa zdržali.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Ani nejednali, další ukázka zbytečnosti RB OSN.
      Jedna věc je jednání a druhá jeho výsledek. Ale demokracie je o tom, že se jednat nebude. Co je pak alternativou? Činy?

      Liked by 1 osoba

Komentáře nejsou povoleny.