Konkurenční výhoda – české firmy postavily téměř desetinu pasivních domů na světě


Tuzemské stavební společnosti získaly díky velkému podílu pasivní technologie na českém trhu cenné zkušenosti, které mohou využít v souvislosti s nástupem téměř nulového standardu i na zahraničních trzích.

Tuzemské stavební společnosti získaly díky velkému podílu pasivní technologie na českém trhu cenné zkušenosti, které mohou využít v souvislosti s nástupem téměř nulového standardu i na zahraničních trzích.

Již jen rok a čtvrt zbývá do dokončení revoluce v evropském stavebnictví. Od 1. ledna roku 2020 budou muset být všechny nově stavěné budovy v téměř nulovém standardu. Od 1. ledna 2019 již budou muset tento standard splňovat všechny budovy s plochou nad 350 metrů čtverečních.

Tuzemské stavební firmy jsou přitom na nástup nové legislativy připravené lépe, než většina jejich konkurentů v jiných zemích Evropy. Mají totiž s výstavbou energeticky úsporných objektů výrazně větší zkušenosti. „Jednoznačně se jedná o zajímavou podnikatelskou oblast,“ říká Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research. Zkušenosti, které mají tuzemské stavební firmy s pasivními domy, by tak pro ně mohly být konkurenční výhodou.

Nový trend přitom neovlivňuje jen samotné stavaře. „Výstavba nízkoenergetických, pasívních a aktivních budov s sebou přináší významný technologický progres ve stavebnictví. Netýká se to pouze zhotovitelů, nové požadavky na výstavbu musí zvládnout rovněž výrobci stavebních materiálů, projektanti a architekti,“ upozorňuje Pavel Ševčík, technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Na rozdíl od jiných oblastí v tomto ohledu země nezaostává za vyspělými státy. „Platná legislativa EU v této oblasti je v ČR plně implementována, české stavebnictví energeticky úsporné stavění zvládá velmi úspěšně,“ dodává Pavel Ševčík.

Trojnásobek pasivních domů

Zároveň to však podle Jiřího Vacka neznamená, že by cesta na zahraniční trhy byla pro české stavaře jednoduchá. „Podnikat v zahraničí a být úspěšný totiž není ani jednoduché ani levné. Je nezbytné především zvolit správnou marketingovou strategii respektující ekonomické, politické a právní prostředí i technologická a firemní specifika. Teprve pak mohou firmy plně zužitkovat případnou výhodu zkušeností, které při realizacích na domácím trhu získaly,“ zdůrazňuje Jiří Vacek.

Určitý problém může představovat také terminologie. „Je potřeba brát v úvahu, že definice pasivního domu v legislativě EU je poměrně vágní a určit, co konkrétně znamená, je již v kompetenci jednotlivých členských zemí,“ konstatuje Jiří Vacek.

Přesto mohou tuzemské firmy tuto příležitost využít. „Úspěšné plnění všech technických a technologických požadavků na stavění energeticky úsporných budov dává velkou šanci českým podnikatelům ucházet se o zakázky v zahraničí. V některých technických požadavcích jde totiž ČR nad rámec požadovaných hodnot,“ konstatuje Pavel Ševčík.

Za poslední dva roky se v Česku počet pasivních domů ztrojnásobil. Zatímco před dvěma lety evidovalo Centrum pasivního domu v České republice 1600 staveb v pasivním standardu, letos jich je už okolo 5 tisíc. Na celém světě přitom existuje pasivních domů zhruba 60 tisíc. Česko tak v tomto segmentu zaujímá osmiprocentní podíl. „V tomto ohledu se nejedná o vůbec špatný výsledek,“ řekl Libor Hrubý z Centra pasivního domu. Celou třetinu pasivních domů lze přitom najít v Německu, jen o něco méně, zhruba 18 tisíc, jich pak stojí v Rakousku.

Jen za loňský rok přitom v tuzemsku přibylo více než tisíc pasivních domů a domů blízkých tomuto standardu, jednalo se o zhruba 7 procent z více než 15 tisíc postavených rodinných domů. Právě v poměru klasických a pasivních staveb by přitom Česko mohlo podle odhadů Centra pasivního domu předčit i zmíněné Německo a Rakousko. „V rámci naší činnosti vnímáme obecně vzrůstající zájem veřejnosti o energeticky úsporné stavby,“ doplnil Libor Hrubý.

Dotační program pomáhá

Zvýšenou poptávku po ekologicky šetrném bydlení potvrzují i statistiky Státního fondu životního prostředí, který v loňském roce z programu Nová zelená úsporám vyplatil 263 milionů korun. V roce 2016 to přitom bylo o téměř 150 milionů méně. Rostoucí popularita se projevila i na počtu osob, které o dotaci na stavbu pasivního domu žádaly. Zatímco v roce 2016 jich bylo 366, loni jejich počet narostl na 481.

„V programu Nová zelená úsporám přijímáme ročně okolo 500 žádostí na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností, jež svými parametry odpovídají pasivním domům. Lze tedy říci, že domy vystavěné s podporou programu představují zhruba 3,6 procenta celkového počtu dokončených rodinných domů,“ řekla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Zájem podle ní postupně vzrůstá také díky tomu, že se daří odbourávat některé předsudky, které jsou s pasivními domy spojené.

Mýtus zavřených oken straší

Zřejmě nejrozšířenějším mýtem je tvrzení, že kvůli maximální tepelné izolaci může mít pasivní dům pouze okna, jež nejdou otevřít. Na tento omyl se však odborníkům daří v poslední době úspěšně upozorňovat. Například v létě umožní právě větrání během noci přísun chladnějšího vzduchu pro předchlazení, aby následující den byla v interiéru příjemná teplota.

Naproti tomu v zimních měsících představují okna nejslabší článek z hlediska tepelné izolace budovy. „Velmi dobrým řešením je v tomto případě použití předokenních rolet. Díky svým tepelně-izolačním vlastnostem umožní snížit náklady na vytápění až o 10 procent,“ řekl Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, jež se na tuzemském trhu specializuje na produkci dveří, garážových vrat a stínicí techniky.

I tato společnost přitom v posledních měsících rostoucí popularitu pasivních domů zaznamenala. „Výrazný podíl na tom má současná situace ve stavebním sektoru, který stále prožívá konjunkturu,“ doplnil Lubomír Valenta. Do budoucna pak bude zajímavé sledovat, jak velký zájem bude o pasivní domy od roku 2022. Od tohoto období totiž již nebude možné o dotace na výstavbu domů v pasivním standardu žádat.

Pasivní jsou i bytové domy

Nízkoenergetický nebo pasivní standard se přitom neprosazuje pouze u rodinných domů, ale také u bytových objektů. První společností, jež se na tuzemském trhu specializuje výhradně na výstavbu nízkoenergetických a energeticky pasivních bytových domů, byla firma JRD, kterou v roce 2003 založil Jan Řežáb.

„Založením firmy jsem chtěl ukázat, že lze realizovat energeticky úsporné a environmentálně šetrné domy komerčně a bez dotací, což se na mnoha realizacích podařilo. Díky moderním technologiím – například systému řízeného větrání s rekuperací tepla – se nám navíc daří neustále snižovat energetickou náročnost a demonstrovat tak největší výhody udržitelného bydlení: zdravé vnitřní prostředí, výrazné snížení uhlíkové stopy a nízké provozní náklady,“ konstatuje majitel společnosti Jan Řežáb.

Podle odborníků přitom nebude dlouho trvat, a standard blízký nule nahradí právě pasivní standard. „Energeticky pasivní domy jsou tématem dneška, protože jsme jejich problematiku v minulosti zanedbali. Myslím, že za 15 let se pasivní výstavba stane standardem,“ uvedl již v roce 2010 Wolfgang Feist, zakladatel Passivhaus Institutu v Darmstadtu. Podle jeho slov mají budovy na celkové spotřebě energie v zemích EU podíl kolem 40 procent a jejich nehospodárný provoz má silně negativní dopady na životní prostředí i lidské zdraví.

Společnost JRD přitom již nyní míří k takzvaným aktivním domům, tedy budovám, které díky obnovitelným zdrojům vyrobí více energie, než spotřebují.

Nové domy mění využití energie

Snižování spotřeby v domácnostech se přitom netýká jen stavebních technologií, ale i technologií používaných k vytápění, případně i klimatizování vnitřních prostor. „Trend snižování potřeby tepla pro vytápění neznamená, že budovy s téměř nulovou potřebou energie, pasivní domy až nulové domy tepelnou energii nebudou potřebovat. Budou, ale mění se poměry mezi potřebou tepla na vytápění a potřebou tepla pro přípravu teplé vody. Obecně lze sledovat i růst potřeby chladu, tedy energie dodávané nikoliv do budovy, ale ven z ní. Nová zařízení umožňují, aby část energie, která se v budově nachází, byla vícenásobně využita,“ doplňuje Josef Hodboď z portálu TZB-info.

Zájem o pasivní budovy v Česku zvyšuje nejen dotační titul z programu Nová zelená úsporám, ale také propagace v této oblasti. S ní pomáhá i novostavba v areálu Otevřená zahrada brněnské Nadace Partnerství, která zvítězila v letošním ročníku soutěže Pasivní dům roku. „Každý se může podívat, jak se u nás točí kilowaty, tečou kubíky vody, nebo jak se energie slunce mění na elektřinu,“ vysvětluje manažer provozu budovy Vlastimil Rieger.

„Díky monitoringu tak víme, že například díky využití dešťové vody ušetříme pětapadesát procent pitné vody nebo že spotřeba energií na topení a chlazení je u nás sedmkrát nižší než u běžné administrativní budovy,“ dodává Vlastimil Rieger. „Chceme jít příkladem a ukazovat, že stavět chytré a šetrné stavby se vyplatí,“ dodává Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

Postupný náběh povinnosti budov s téměř nulovou spotřebou energie:

  • od 1.1.2016 veřejné budovy plocha > 1500 m2 (energeticky vztažné plochy)
  • od 1.1.2017 veřejné budovy plocha > 350 m2
  • od 1.1.2018 veřejné budovy plocha < 350 m2
  • od 1.1.2018 ostatní budovy plocha > 1500 m2
  • od 1.1.2019 ostatní budovy plocha > 350 m2
  • od 1.1.2020 všechny nové budovy

Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)

Příspěvek byl publikován v rubrice Stavebnictví se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na Konkurenční výhoda – české firmy postavily téměř desetinu pasivních domů na světě

  1. vonrammstein napsal:

    Tomuhle trendu fandím.

    To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Přibrzděte. Zase „dotace“:
      „V programu Nová zelená úsporám přijímáme ročně okolo 500 žádostí na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností, jež svými parametry odpovídají pasivním domům. Lze tedy říci, že domy vystavěné s podporou programu představují zhruba 3,6 procenta celkového počtu dokončených rodinných domů,“ řekla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.“

      Bez dotací se pomalu už ani neuprdneme.

      To se mi líbí

  2. Jethro napsal:

    Trošku se bojím té „revolučnosti“. Ono je to super, udělá to víc energie než spotřebuje, v noci vychladí nebo přes den vyhřeje…
    Ale: rekuperace, fotovoltaika, bez elektřiny se to celé zhroutí, takže v noci to moc neuchladí. Baterie – na tu noc. Jaká je životnost? Co stojí výměna? Není to nebezpečný odpad? Jaká je životnost FW panelů? Co stojí likvidace? Není to nebezpečný odpad?
    Když jsem stavěl barák, chtěl jsem YTONGy, projektant použil cihlové bloky. Na mou zasvěcenou otázku odpověděl, že cihla tu je stovky let, je ověřená. YTONG tu byl v té době 2 roky…

    To se mi líbí

    • Josef K, napsal:

      Souhlas. Jen jedno upřesnění. Bílý autoklávový porobeton se u nás vyráběl ve švédské licenci už od začátku sedmdesátých let pod názvem Siporex. Takže taková novinka to nebyla – a ve Švédsku se porobeton vyrábí už nějakých devadesát let (výroba byla zahájena v roce 1929 ve městě Yxhult pod zkratkou Y-Tong, odvozené z původního názvu „Yxhults Ånghärdade Gasbetong“ (yxhultský párou tvrzený plynobeton).

      To se mi líbí

  3. Joda napsal:

    Nesdílím nadšení pro pasivní domy, tj. domy bez přirozené výměny vzduchu. Co, když bude výpadek elektřiny a nucené větrání nebude fungovat? To se tam ti lidé udusí? Pokud si myslíte, že je to katastrofická předpověď, tak si dovolím upozornit na nedávno publikovaný případ školy v ČR, kterou museli hygienici uzavřít. Již po 45 minutách výuky vznikalo ve třídách nadlimitní množství CO2 od vydýchaného vzduchu. Řešilo se to organizačním opatřením, že o přestávkách musely být naplno otevřená okna. Kde jsou pak ty pověstné energetické úspory a jak to budou dělat v zimě?
    O jiném takovém příkladu jsem slyšel z Německa. Bohužel odkaz nedám. Jednalo se o úřední budovu, ještě z dob císařství. Budova prošla revitalizací a převedením do režimu blízkém pasivnímu standardu. Od té doby se v budově začaly vyskytovat plísně, o kterých nikdo za předchozích 100 let užívání budovy neslyšel.
    Také se mi v článku líbí, jak si různé loby založili na pasivních domech svoje kšefty. Viz: je potřeba dům opatřit venkovními žaluziemi. Nebude pak výstavba pasivního obytného domu dražší, než se ušetří na energiích?

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Nízkoenergetické, potažmo pasivní domy jsou v současnosti dražší než běžné novostavby. Dražší ve smyslu počáteční investice. Později jsou skutečně levnější. A co se týká té výměny vzduchu, tak ono je to opět poněkud jinak, než se obecně udává. Je totiž známým faktem, že krátkodobé intezivní větrání nezpůsobuje žádnou znatelnou ztrátu tepla, které je obsaženo v pevných částech budovy. A tak k žádným únikům tepla ve skutečnosti nedochází. Pokud si vzpomínám, tak o každé přestávce se dříve muselo jít na chodbu a ve třídě se otevřela okna dokořán. Jenže tady je zase problém v tom, že nelze na tento systém (pasivní dům) převádět staré stavby, Což už se delší dobu ví. Současné moderní materiály totiž reagují jinak než původní, zejména dřevěné, konstrukce.

      To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    S tou revolučností je to docela. Asi se nevyplácí… jak tak ráno bloumám po luftě, narazila jsem na jedno skuhrání patrně taky revolucionářky – jak se zdá z povídání. …. Kdyby to nebyla tragedie – byla by to docela fraška. Pamatuji na ty „akce“ proti učitelům s praxí – co měli „jenom“ pajdák a leta a dobře učili. Pak nastoupila éra vysokoškolských diplomů, tedy jejich povinnost . A ejhle…
    A to ještě může čekat, že na stará kolena žádné teplé místečko ale může že nějaký asertivní mlaďoch vystodavný v novém stylu – ji vyšoupone z místa a skončí v tom lepším případě jako obyčejná kantorka.
    Stejné jako s učilišti a zdravotnictvím. Měli by tyhlety „reformátory“ všechny šoupnout na ta místa
    která takovou vervou likvidovali.
    https://zpravy.idnes.cz/nedostatek-ucitelu-platy-skolstvi-rozhovor-zs-mendelova-p3k-/domaci.aspx?c=A181002_113320_domaci_nub

    To se mi líbí

  5. jaa napsal:

    jen ještě – už zase malují na nebeský strop. Jo stíhači trénují……

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.