Ohře VII.


Mezinárodní den překladatelů

A jsme u další významné části toku Ohře: u Nechranické přehrady. Takhle jsem jezero Nechranické přehrady viděla poprvé

Ta bílá linie na obzoru je přehradní hráz…

Divíte se, že jsem byla okouzlená?

Plocha nechranické přehrady je 1338 ha (je to pátá největší přehradní nádrž v ČR), není tedy divu, že za větrného počasí si přehrada hraje na moře a zdobí se vlnkami s pěnovou čepicí

Dokonce dokáže vyrobit i docela pěkný příboj…

Hráz měří 3 280m a je to nejdelší sypaná přehradní hráz ve střední Evropě.

Pod hladinou Nechranic se skrývají zatopené obce Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice a Lomazice. Přehrada byla stavěna v letech 1961-1968 hlavně jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích, její součástí je i malá vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbinami, velký význam má i při řešení povodní.  Stále víc ale stoupá její využití jako rekreační oblasti, ráje jachtařů, surfařů i rybářů. Není bez zajímavosti, že je na ní zakázán provoz plavidel se spalovacím motorem. Kvalita vody v nádrži je na velmi dobré úrovni a Nechranická nádrž je zařazena do evropské soustavy Natura 2000 jako Ptačí oblast Nechranice.

Ovšem bůhví, jak je to doopravdy: koncem roku 1989 tu byl na jedné ze svých spanilých jízd Václav Havel – tehdy ještě ne prezident.  A místní vlezdo…isti si tak odhadli, co by asi tak Havel rád slyšel a velmi se snažili. A Havel poslouchal a (s prominutím) žral to i s navijákem. A pak se účastníci shromáždění v Chomutově na náměstí z Havlových úst dozvěděli (krom jiných podobných informací), že Nechranice jsou „jedovaté moře“… Hodně lidí to tehdy naštvalo.

Labutě na tom shromáždění nebyly, tudíž netuší, že plavou v jedovatém moři a na Nechranicích se jim docela dobře daří.

Tak a Nechranice má Ohře za sebou a vydává se dál. Ale to už patří do posledního dílu vyprávění o Ohři.  Dnes si ještě dopřeju jeden náladový obrázek z večera na Nechranicích.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Ohře VII.

  1. jaa napsal:

    Katko dík, docela žasnu :a/jaká nádherná místa u nás jsou, b/ jak to ti souzi dělali – že za poměrně krátkou dobu – na rozdíl od dneška to dokázali vybudovat a navíc tak festovně – že to do dneška vydrželo. Nad tím mi rozum tak nějak……
    Kampak se ti odborníci ztratili , co s takovým předstihem dokázali myslet na budoucnost……
    Kdoví kolik takových nádrží se vybudovalo…. aniž by se o tom dnes mluvilo…..

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      A to jsou jen severní Čechy, kde, jak známo, žijou výhradně ropáci, cikáni, rabovací gardy, negramoti a podobná svoloč. To by vám řekl každý uvědomělý příslušník pražské (i jiné) kavárny. Proto tu taky místo veliké a krásné rekreační oblasti vzniklo jedovaté moře. A proto taky Přísečnická přehrada nevznikla jako velmi potřebný zdroj pitné vody, ale čistě ze zlomyslného potěšení zatopit místní lidské sídla – nedávno o tom psaly moudra Novinky.
      Ale co se budu rozčilovat – určitě jste se s podobnými polopravdami a překrouceninami setkala i ve svém okolí…

      To se mi líbí

  2. jaa napsal:

    asi jsem bába ironická, ale docela by mne zajímalo kde jsou a copak dneska dělají a říkají ti oní vlezdo… – když je to rekreační ráj a navíc ta Natura …. copak asi oni na to včil.

    To se mi líbí

  3. karel napsal:

    Snad autorka a pan Bavor prominou… Když jsem četl toto, desátý díl seriálu, byl jsem hodně dojatý. A hrdý na generaci našich babiček, dědů, rodičů a i našich starších vrstevníků…
    http://www.loucovice-historie.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=77:vodni-dilo-lipno-dil-10-finalni-rok-1959&catid=15&Itemid=226.

    To se mi líbí

    • jaa napsal:

      No taky tak jaksi… to je co říkám furt – proč to dřív šlo a proč to včil nejde… Kam se ti „mistři“ poděli.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Hodně lidí zmizelo za Kalouskovy restrikční éry. A hodně jich zmizelo v době po plyšáku, kdy se všichni vrhli na obchodní zástupce a podobné kancelářské prd platné vyžírky. Každý, kdo dělal rukama, byl vlastně póvl. Takže nám chybí řemeslníci s fortelem, které nahrazujeme dovozem všech, kdo mají chuť dělat. Bez ohledu na to, zda umí nebo neumí. I když hodně jich umí. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.

        To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Tohle autorka velmi ráda promine! 🙂

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.