Ohře III.


A takhle vypadá Ohře, když spěchá ke Kadani. Vlastně už je téměř v Kadani, na začátku Kadaňského stupně. Vzadu jsou ještě vidět kopečky Doupovských vrchů, ten placatý kopec nalevo je Úhošť. Je to focené z Heiligenbergu (Svatého kopce).

A to už je hladina Kadaňského stupně. Nalevo je Heiligenberg, nahoře, jak jsou ty skály, je vyhlídka, odkud jsem fotila tu jarní Ohři…

Začátek Kadaňského stupně, focený od kláštera…

A pak si řeka seskočí z hráze Kadaňského stupně, a protože je pilná, i něco málo elektrického proudu vyrobí a hrne se dál…

Ohře je a vždycky byla řeka pracovitá. Na Willenbergově rytině Kadaně z r. 1602 jsou ve městě zachyceny hned čtyři vodní mlýny – tohle je jeden z nich, popisek ho uvádí jako Gross Mühl – Velký mlýn.

Už z něj skoro nic nezbylo – jen tenhle kamenný pilíř – nevím, jestli je z toho původního mlýna, nebo nějakého jeho nástupce, ale je přesně na stejném místě.

A vlastně ještě něco zbylo – mlýnské kameny, které se staly součástí dětského hřiště. Ani nevím, jestli tam ještě jsou, nábřeží prošlo velkými úpravami, lidem se to prý líbí http://www.nabrezimaxipsafika.cz/uvodni-strana – no, asi ano, ale já mám raději ty končiny, které upravuje spíš zub času, než architekti.

A Ohře si spěchá dál…

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Ohře III.

  1. jaa napsal:

    dík a máte můj obdiv. Tuším jste kdysi psala, že jste tamější náplava, tak dumám, jestli ta spousta nádherných vlastních dokumentů je touha poznat nové bydliště, nebo jestli je ten kraj tak fotogenický, že Vás nutil jej provandrovat křížem krážem. Vždyť vy jste jej zdokumentovala a poznala líp než mnozí z nás vlastní rodiště. Díky

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Jsem náplava, jsem tu od 1.1.1984 – za domorodce se považujou (i když s výhradama) ti, co jsou tu od r. 1945. Skutečný domorodec má za sebou nekolik generací zdejších usedlíků.
      Kraj je velmi fotogenický, jen je občas potřeba se při focení na některé věci programově nedívat. A nepřeceňujte mne – já ten zdejší kraj zas tak moc neznám. Začala jsem fotit vlastně až v r.2005, když už byl na dohled důchod a já přemejšlela, co budu dělat. Představa, že sedím s místníma drbnama u pískovištzě a probírám nepřítomné sousedky a případně televizní seriály, to mne prostě děsilo. A náhodou zrovna v té době se mi dostal do ruky digitální foťák – a už jsem byla lapena. S klasickým foťákem bych si tohle nemohla dovolit – kupovat filmy, platit vyvolání atd – na to bych prosrě neměla. No, tohle šťastné období bohužel skončilo v r. 2013, kdy mi začaly stávkovat nohy a bylo po toulání s foťákem. A to jsem toho ještě tolik chtěla vidět…
      No jo, no, co nadělám. Byly to hezké roky…

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        Nohy a stávkování – tak o tom vím svoje. Pan dochtor mi řekl – že věk a opotřebení a ten pád na náledí tomu vůbec nepomohl, a já se šprajcla. Začala hledat tak porůznu – zkoušet – něco z netu – něco z babských – no bylo to náročné, ale musím zaklepat – nelítám jako dřív ale – zatím to jde i když ty „léčivé programy“ – už musím dodržovat průběžně a furt. Ale co by člověk neudělal aby nebyl závislý na pomoci a na otravování druhých. Když tetina chodila v 85 s nůší na klestí do lesa – tož…. Držím palce ať se to taky zlepší….

        To se mi líbí

      • M-T napsal:

        Krásná řeka! Z těch „našich“ po okolí jsou, resp. byly stojaté nazelenalé vody s průtokem málem neměřitelným. Naštěstí napršelo něco před týdnem (cca 20 mm) a od sobotní noci ještě dalších asi 100 mm a vypadá to na pokračování! Chtěla jsem napsat už včera, ale spolupodílela jsem se na odklízení bahna. Ano, až tak. Dík za to, že nám sem posíláte pěkné obrázky, doprovázené navíc hezkými i poučnými texty. A pánu Bavorovi V. rovněž díky. Vaše skromnost, paní K-k., je Vaší ozdobou. Těším se na ty nedělní „seriálky“ zde. Bohužel někdy nestíhám, viz mimořádně včera. A tak nevím, jestli jsem nepřišla o fotky dlouhozobky, snad tady o ní byla v minulosti zmínka (jestli se nepletu). Jinak jste mě rozesmutnila, že Vám nohy neslouží, jak by měly a jak byste si přála, doufala jsem, že jen přechodně po nějakém zákroku. Co na to říct? Snad jen tolik, že si postupně s přibývajícím věkem přivykáme různým neduhům a potížím …

        To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          Tohle jsou starší fotky, jak to vypadá teď, to nevím – ale snad to trošku srovnali odpouštěním vody z Kadaňského stupně. Sucho tu bylo zoufalé, nepršelo snad několik týdnů – jen občas, málokdy, mžilo a okamžitě se to odpařovalo. Stromy jsou úplně spálené, o trávnících ani nemluvím. Tento víkend ještě věnuju Ohři – a když mluvíte o suchu, tak vám o tom zdejším, historickém, něco málo napíšu. Dlouhozobka už na pořadu byla, kdysi pradávno, tady ji máte: https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2015/08/30/dlouhozobka/ 🙂

          To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Vaše fotky jsou pozoruhodně poetické. Já ten kraj pamatuje od poloviny sedmdesátých, hlavně tedy Klášterec a okolí, a pak v osmdesátých letech. To tam vůbec nebylo snadné bydlet, kvůli hrozivému smogu hlavně v zimě. Taky můj švagr umřel v necelých 55.
    Možná byste nám mohla prozradit něco o té změně potom z vaší perspektivy, i když jste v té době ještě nefotila.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      No, Slime, napsat můžu, ale jsem naprostý laik, takže nečekejte, že tu budu hýřit čísly a odbornými posudky – jsem schopna psát jen o svých subjektivních dojmech a pocitech a různých příhodičkách, se smogem spojených. Ostatně, o tom jsem psala už v jednom z prvných svých článečků: https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2012/12/27/jak-jsme-hledali-nebe/
      Do Kadaně jsme se stěhovbali 24,února 1984 (zaměstnaná jsem tu ovšem byla od 1.1.84, ale dojížděla jsem). To datum si pamatuju proto, že mladší kluk měl ten den narozeniny. Já jela se stěhovákama, moji rodiče čekali v Mostě, až budou mít kluci po vyučování, naložili je do auta a vezli sem. Mezi Kadaní a Prunéřovem je úsek, přes který poměrně často fouká pára z chladicích věží elektrárny. A tak jsou tam v patnících červená světýlka, aby řidiči v té bílé kaši viděli, kde je kraj silnice. A tehdy bylo právě tak. Kluci seděli na zadních sedadlech a byli prý tiše jak pěny – až po chvíli se ozval nesmělý a poněkud vyděšený hlásek:“Dědo, kam nás to vezete?“
      My se sem stěhovali z Mostu – tam jsme bydleli asi deset let, před tím ještě pár let v Bílině. Co se týče dopadu na zdraví, tak kluci, zejména starší, měli věčné problémy s průduškama, dokud jsme byli v Bílině. V Mostě je to přešlo a nemocní byli asi stejně, jako každé jiné dítě. No a v Kadani to taky s nemocemi nebylo nijak katastrofické.
      Mostecké mlhy byly pověstné – nevím, jestli tam pořád ještě jsou. My bydleli tzv. „Na vidrholci“, na tom kopci, co je úrůmyslovka a bazén. Na mlhy jsme většinou koukali shora, jak z bílé neprůhledné hmoty vykukují spičky věžáků. No a uvnitř té mlhy – manžel šel do práce a zablopudil až na dno povrchového dolu. Já šla pro mladšího kluka do jeslí, tak nějak se mi podařilo se dostat k plotu těch jeslí, ale kde jsou vrátka, to byla záhada. Tak jsem ručkovala po tom plotě, až jsem se k těm vrátkům doručkovala. Horší ovšem bylo, když uletěl nějaký sajrajt z chemičky v Záluží – zažila jsem i to, že byla asi na tři dny přerušená výuka ve školách a pro děti byl zákaz vycházení. Ale to nebylo zas tak moc často…
      Tady mlhy a smog byly a jsou – nedokážu posoudit, kolik v roce dní teď a kolik dní kdysi. Už to tolik nepáchne, jednak jsou elektrárny odsířené (s tím se začínalo už před Listopadem, dělali tu na tom Japonci) a jednak se značně omezilo vytápění domácností uhlím. Sníh už vydrží bílý i několik dní – to taky nebývalo.
      Nevím, jestli vám tohle stačí – psala jsem, že jsem schopna vylíčit jen subjektivní dojmy…

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Děkuji.
        Míval jsem často na mnoha místech podél Ohře dojem zápachu, snad sirovodíku. Silné to bývalo i v Karlových Varech, kolem horního nádraží.

        O tom, co bylo vidět kolem Měděnce raději nemluvit. Ovšem po letošní návštěvě Jeseníků, druhdy bohatě zalesněných, se docela obávám, kolik vykácených fleší uvidím za rok

        To se mi líbí

        • strejda napsal:

          Škoda, že jste nenapsal dobu, kdy jste zápach cítil. V 70 letech byl jejím zdrojem kombinát ve Vřesové. To byla skutečná síla a zasahovalo to často i Karlovy Vary. V 80 letech se to velice zlepšilo, až se to uklidnilo. Problémy dělala i chemička v Sokolově, ale to bylo spíš lokální.
          Je to problém koncentrace výroby do některých lokalit. Řešilo se to od vysokých komínů až po převoz uhlí do vzdálených elektráren. Třeba loděmi až do Opatovic. Samozřejmě i odsiřováním a rušením některých výrob (karbid vápníku).
          Ale to není o krásách Ohře.

          To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.