Klimatické změny


Neustále jsme varováni před nějakými jevy, jak se nazývají určité děje v počasí. A zároveň jsme poučováni, jak se v takových situacích chovat. Jedná se ale o pouhé řeči. Ani náznak nějakého řešení. Například voda. Máme nedostatek vody a tak by se to mělo řešit. Ten Japonec Seto ale nějak nefunguje. A přesto se na něj všichni spoléhají. A například investoři nadále asfaltují plochy kolem nových hal. Tady by stačilo málo. Mimo opravdu nutných ploch všechny ostatní pokrýt nějakým typem vegetační dlažby. Aby voda, která se na tyto plochy dostane, měla možnost se vsáknout a tím zbytečně neodtékala do kanalizace.  Ostatně existuje i mnoho jiných možností, jak vodu zadržet. Ministerstvo životního prostředí vymyslelo program „Dešťovka“. Má sloužit k podpoře zachytávání dešťové vody do nádrží a její využívání k zalévání a dokonce i ke splachování. Na tento způsob zachytávání vody přišli zahrádkáři již před mnoha roky a nepotřebovali k tomu ministerský program. Ale mnohem účinnější by byl program zaměřený na řízené vsakování dešťové vody. Dnes existuje množství tak zvaných vsakovacích nádrží, které jsou schopny veškerou zachycenou vodu přetransportovat do podzemí a tím zajistit, aby voda neodtékala neúčelně pryč, nýbrž zůstávala v krajině. Ale i zde jsou příklady z minulosti. Používaly se, a někde dosud používají, vsakovací jámy či drenáže. Jsou to jámy nebo rýhy naplněné hrubším štěrkem, do kterých je svedena dešťová voda ze střech a ploch.

V lesních horských oblastech je třeba důsledně dbát na to, aby cesty nevedly po svážnici, ale pokud možno po vrstevnicích. Tím by se také zabrzdila dešťová voda, která jinak dovede pádit dolů nejen rychle, ale i s ničivou silou. Tím jsou pak způsobovány ty nečekané a nepředvídatelné záplavy. Tam, kde to nejde, je třeba budovat a udržovat již vybudované zábrany, které odvádějí vodu do stran. Jen je třeba, aby na těch stranách nebyl rigol, ale prohlubeň, ve které by se voda mohla zdržet.

Konečně někdo přišel na to, že je třeba obnovovat a hlavně udržovat rybníky, rybníčky či tůňky.  Ale není to jen kvůli budováni „biotopů“, jak se dnes nazývají přírodní koupaliště, která mají využívat samočisticích schopností vegetace.

Těch pár nápadů, které jsem posbíral ve svých zkušenostech zejména z projektů, které mi jako rozpočtáři prošly rukama, nemá být universálním řešením. Jen takovou připomínkou, že spousta věcí se v drobném i dělá nebo už dávno  dělala. Jen se toho nikdo ani z úředníků ani z přírodních ekoteroristů nedokázal chytit.

O klimatických změnách a nutnosti na ně reagovat se hovoří již nejméně od roku 2005. Žádná vláda zatím nepřišla s ničím, co by alespoň trochu mělo smysl. A obávám se, že až v zimě napadne sníh, zapadnou pod ním i letní starosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktualitka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 reakcí na Klimatické změny

  1. strejda napsal:

    Co se týká vody, tak to jsou jasné, staletí známé pravdy. Tedy nejde o ně, ale o to proč se jimi neřídíme. Před lety, za minulého režimu se zemědělská půda a lesy hlídaly velice tvrdě. Nebyly předmětem obchodu, ale národního bohatství. Dnes jsou předmětem obchodu a soukromého bohatství.
    Zdá se, že právě to je hlavní důvod dnešního tristního stavu. Stala se systémová chyba, půda se stala obyčejným zbožím. V současné době se z toho nelze vyvázat a tak bude jen hůře. Dobré na tom je jen to, že to víme.
    A tak budeme za dotace sbírat dešťovou vodu.

    Liked by 1 osoba

    • NavajaMM napsal:

      Presne tak, strejdo, sú veci, ktoré nemôže vlastniť jednotlivec alebo zanedbateľná menšina spoločnosti. Z českej ústavy spoločenské vlastníctvo prírodných zdrojov už zmizlo nadobro a preto je potrebná veľká ostražitosť. To, že je dnes vlastníkom česká osoba, v dlhodobom horizonte nič neznamená. Pri tom, ako postupuje globalizácia, je len otázka času, kým budú naši potomkovia cudzincami vo vlastnej domovine.

      To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Půda byl vždy něčí, jenže ten někdo se o ni dovedl postarat. Jen teď jsme z těch starostí udělali jedinou – jak to nejlépe zpeněžit a nevynaložit korunu na obnovu.

      To se mi líbí

      • strejda napsal:

        Půda bývala vesměs panovníkova a ten ji propůjčoval svým vazalům. Mnoho válek bylo pro to, že si některý velký vazal chtěl půdu ponechat výlučně pro sebe. Pak šly hlavy dolů.
        Půda znamenala i lidi na ní, zemědělce, dnes je popisujeme jako farmáře,řemeslníky, vojáky atd. Tedy zdroj renty. Ten musel již z principu kontrolovat suverén, panovník.

        To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        „Půda byl vždy něčí“ – to je, pán Bavor, slabý argument do diskusie. Veď aj vieme, koľko individuálne vlastníctvo pôdy so sebou prináša problémov a komplikácií (predkupné právo, dedenie, sceľovanie pozemkov, vydržanie, neznámi vlastníci, ťarchy, plomby, pozemková reforma…).
        Je otázne, či je to vôbec účelný a všeobecne prospešný model.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Ten problém je v současném systému morálky i práva. Můj argument poukazoval na doby dřívější (kam se vždy uchyluji, když potřebuji klid a pohodu). A tak jak píše i strejda.

          To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            Chápem. V tom prípade aj naša historická pamäť (13. storočie na Liptove, asi nielen) to slovo „něčí“ napĺňa iným obsahom, ako dnes. V tých časoch pôda, vrátane polí, lesov, skál a vôd, prináležala k obci, ktorú spravoval Šoltýs. Celá obec mohla patriť nejakému zemepánovi, ale ten sa zaujímal hlavne o inkasovanie výnosov. Všetky záležitosti obce riadil Šoltýs a ten aj prideľoval pôdu na hospodárenie jednotlivcom, ale mnohé časti boli spoločné.
            Kataster s individuálnymi vlastníkmi máme až asi od Márie Terézie a ani to sa netýka lesov, ktoré vlastnia urbárne spoločenstvá.
            Javí sa mi, že individuálne vlastníctvo pôdy je pomerne moderný výmysel a moc to ani spoločensky nefunguje.

            To se mi líbí

  2. čtenář napsal:

    nějak se v tom ztrácím,vymyslí program „dešťovka“,ale i bez toho programu bych jako investor novostavby musel řešit co se srážkovou vodou když ji nesmím podle zákona pustit do kanalizace.

    jsem si myslel,myslím,že stejná pravidla musí platit i pro ty haly a zpevněné plochy okolo nich.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Pro haly to asi neplatí. Aspoň jsem u žádného podobného rozpočtu na řešení dešťových vod nenarazil. U RD je to naopak opravdu běžné, že jsou buď podzemní nádrže nebo vsakovací zařízení – buď drenáže nebo vsakovací nádrže.

      To se mi líbí

  3. Slim napsal:

    Článek to popisuje přesně. Naše politika je skoro jak náporový motor :-), pracuje v náporech, navíc cyklických. I sdělovadla. Doteď řešily vedro, teď právě vysocí důstojníci skládají přijímačky na televizní hlasatele, uvidíme co za hit bude v září. Třeba nějaký ministr zfalšoval maturitní vysvědčení.

    Že by pod sněhem nezapadly i letní starosti je jen malá naděje, myslím si. A to ani pokud žádný sníh nebude.
    Leda by se ukázalo že nový premiér dokáže myslet trochu víc dopředu. Uvidíme!

    To se mi líbí

  4. Stribog napsal:

    Soudruzi vodaři, většinou placení zahraničními firmami, si chtějí došlápnout na ty, kdo by v rámci programu „Dešťovka“ shromažďovali dešťovou vodu na splachování WC. Chtějí těmto lidem zavést speciální vodoměry na stočné. Je to IMHO naprostá pitomost, protože do těch kanálů půjde jen to, co tam šlo dříve.Takovéto snahy by bylo potřebné tvrdě utnout.

    Americký enviromentální úřad EPA zastávající radikální názory Obamovy administrativy se již před 10 lety rozhodl zdanit občany za to, že jejich domy a majetek nezadrží všechnu dešťovou vodu a ta pak odtéká přes federální pozemky. Vytvořil se tak další silný rozpor mezi vládnoucími elitami v Bílém domě, Bohem stvořenou přírodou a svobodnými občany, kteří se snaží přežít nezávisle na presidentu Obamovi nebo jeho setrvačnou státní byrokracii.
    Source: http://www.usatoday.com/tech/news/2010-03-28-runoff-fees_N.htm
    Zákeřný ruský fejk Českého rozhlasu praví, že Kaliforňané se budou muset uskromnit a snížit spotřebu vody, jinak jim hrozí pokuty:
    https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kalifornii-trapi-sucho-urady-zavedly-limity-na-odber-vody_201504021804_mkopp
    Kontrolu spotřeby vody zjevně mají v Kalifornii vyřešenou. 🙂
    Jen pro zajímavost, Californie leží de facto v poušti, voda je tam problém, do LA se voda přivádí obrovskými přivaděči z Hooverovo přehrady, přesto 100 kubických stop vody stojí 1.48$. m3 vychází na 0.53$ Schválně si to porovnejte s tím kolik za m3 platíte vy v ČR , v mírním pásmu , v zemi s dostatkem vody. V zemi kde plat zaměstnance vodáren asi nebude vyšší než plat toho samého v Californii ;-D
    Ve Zlíně je 2 x dražší voda, než na poušti v Izraeli.

    P.S. V uplynulém týdnu vyvolala pobouření IMHO úzce související zpráva, že lidé i firmy se budou muset dělit o své studny nebo rybníky s celou obcí. Jak k tomu chudák kdo má přijde, že by se měl dělit s někým, kdo nemá? Ta zpráva je zajímavá především přístupem úředníků, kteří jakýkoliv problém chtějí hned řešit novým ad hoc zákonem, aniž by hledali způsob, jak využít zákony stávají, v tomto případě zákony o krizovém řízení, bezpečnosti státu etc, které všechny znají povinnost právnických i fyzických osob v případě vyhlášeného stavu nebezpečí, nouze či ohrožení – a fatální sucho takovým stavem, stejně jako povodeň či požár, jistě je – poskytnout prostředky (věcné či práci) k řešení situace. A soudě podle paniky, již propukla kolem toho, že by lidem měla přibýt nová zákonná povinnost, to nedochází ani veřejnosti, a to ani té jinak poměrně poučené.

    Zákon 254/2001Sb., §3, odst. 1:
    „Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.“
    Je tedy úplně jedno, kdo postavil hráz anebo jiné zařízení, sloužící k zadržování vody. Voda není součást majetku, který to dílo představuje. To samozřejmě neznamená, že si tam jen tak někdo může přijet s cisternami a vodu vyčerpat a odvézt.
    MŽP: „Zcela zkreslené informace v médiích o jakémsi znárodňování studní zcela důrazně odmítáme. V tuto chvíli ještě nedokončený návrh novely tzv. vodního zákona, který připravuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, v žádném případě s podobnými postupy a přístupy nepočítá…“
    Vodní zákon tedy určuje, kdo a jakým způsobem může vodu čerpat, ale zároveň praví, že pouhé zadržování vody v nádržích z jejich budovatelů /a to ani z eráru/ vlastníka nedělá.

    Je rovněž zajímavé, jak snadno se některými jedinci proklamovaná neomezená vstřícnost ve vztahu k uprchlíkům změní v „nesahejte mi na soukromé vlastnictví!“, když jde o (organizovanou) pomoc sousedovi v nesnázích, kterou by museli poskytovat sám a ze svého. (A která nevypadá tak cool na fejsbůku.) 🙂

    To se mi líbí

  5. Hudec napsal:

    Já měl dneska dopoledne vody až až, „plné zuby“.
    Praskl jakýsi ventil na přívodním potrubí, v kuchyni za dřezem. Několik desítek litrů vody na podle v cuku letu. Havárka, oprava…
    Zlatý sucho!!

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.