Měli byste si uvědomit, že jsme silnější, než jsme byli


Ruský analytik Sergej Budkov se ve své pravidelné rubrice „Výzvědné informace“
věnuje zahraniční politice Ruska…
 
Nejdříve novinky k 28.07.2018: V anglické společnosti opět není jasno. Především anketa 25.-26. července k podmínkám Brexitu, kterého se zúčastnilo více než 1.500 britských občanů. Proti tomuto referendu vystoupilo 40% respondentů a dalších 18% si neumělo vybrat. Týdeník The Sunday Times ve  zveřejněných výsledcích informuje, že bývalý ministr zahraničí B. Johnson byl schopen lépe vést výstup země z EU, než premiérka T. May.
V této souvislosti by mě zajímalo, zda si Britové a Evropané vůbec uvědomují, z jaké zadnice je Rusko vytáhlo. A jaké plány s Evropou měly USA a Británie.. Nakolik bylo vše vážné, že dokonce Británie provedla známý Brexit, proč se to všechno dělalo a proč se znovu vytahuje otázka referenda. Vy to nechápete, že jste měli být dávno odepsáni a vaše problémy v době strádání kolem migrace, vnitřního chaosu nikdo nepotřeboval. A když se Rusko zamíchalo do hry na straně Evropy, a ještě navíc vyhrálo Sýrii, částečně zastavilo proud běženců do Evropy a zčásti vrátila lidi domů, tak Anglie dala do oběhu ve veřejnosti otázky k referendu. Že by opět chtěli převzít otěže řízení Evropy? Tam ale už není místo – to zaujalo Rusko a Čína.
No, a co je tu k nepochopení, vážení přátelé? Předtím, než celý tento bordel naplánovali analytici USA a Británie, byl vypracován nějaký plán, který předpokládal, že všecky proudy uprchlíků po konfliktu v Sýrii půjdou buď přes Střední Asii, nebo přes Evropu. Britové odešli z EU cestou známého Brexitu. To byly první pokusy britských elit být včele trhů rozvíjejících se, především jihoasijských zemí. Evropa byla nepotřebná, protože do plánů klidná, úspěšná, bohatá a rozvíjející se Evropa nezapadala. Do plánů patřili migranti, chaos, revoluce – ale Rusko tento plán zarazilo a neposkytlo britským elitám možnost do té míry vstoupit do nově se rozvíjejících zemí. Jistěže tam elity Ameriky a Británie jsou, ale ne v rozsahu, ve kterém chtěly. Právě z toho důvodu začínají provádět referenda ke správnosti, měkkosti, atd., odchodu země z EU.
Dalším krokem může být i vůbec zrušení onoho Brexitu, protože britské elity chtějí zaujmout v novém rozvíjejícím se světě aspoň nějaké místo. Je pochopitelné, že tyto elity budou znovu roztáčet Irán, – to je viditelné, je to vaše taktika. Když prohrála kontrarozvědka, začíná válka.
Podle principu: když ne mně, tak nikomu, plánují elity na podzim vážný konflikt na Blízkém Východě – nejspíš kolem Iránu. Tam to, samozřejmě, zasáhne všechny – a pokud se do toho nezamíchá Rusko, bude velmi horko. Rusko má v této souvislosti před sebou hlavní úkol, a tím je zabránění proudu migrantů v přístupu na území Střední Asie. No a Evropa potřebuje na přelomu srpna a září mít železobetonovou smlouvu s Tureckem. To je ale všecko hloupé. Normální evropský populizmus, krátkozrakost, slepota a hraní si na pískovišti geopolitiky konají svou práci.
Jak si to představujete? Erdogan nijak nedokáže splnit to, o co ho budete žádat. A jestliže, koneckonců, postaví ploty, tak co bude dělat s lidmi za oněmi ploty? Má je tam snad zabíjet? A najednou vyvstane ve vašich hlavách jejich dávno vyzkoušená metoda – biologická zbraň… Němci jim tam už kdysi „čistili“ vodu. Vaše metody známe, vaše pokusy na lidech v lágrech známe také.
Erdogan přijede koncem září do Německa na státní návštěvu, která předpokládá nejvyšší úroveň protokolu – budou ho vítat s vojenskými poctami, a jak informuje německý „Bild“, přijme ho německý prezident, bude i státní recepce. Bude to jeho první státní návštěva Německa, od jeho znovuzvolení hlavou tureckého státu. Erdogan počítá i s projevem k Turkům, žijícím v Německu.
Turecko Evropa prohrála. Trasy proudů migrantů na podzim už jsou vidět a jsou nacvičené. Nikdo a nic nepomůže – ani ploty, ani 10 ani 20 tisíc vojáků. Migranti stejně projdou. Poslední pokusy obehrát Rusko na Blízkém Východě – pokoušejí se dosáhnout toho, aby si Erdogan s nimi pohrál na pískovišti globální politiky. Erdogan ale jasně chápe, že pokud s nimi bude hrát, tak se během pár měsíců změní v naprostou hrůzu. Sázky jsou velmi vysoké, a on bude v každém případě nucen otevřít bránu do Evropy – a on ji otevře. Přitom hned a ani se nebude pokoušet je zadržet.
Svět se mění, vážení přátelé! Budou smazány hranice států, a nedávné setkání Merkelové s Lavrovem a Gerasimovem (náč. genštábu) rovněž vypovídá o mnohém. Naším úkolem je udržet Střední Asii – a samozřejmě nejen udržet, ale intenzivně ji rozvíjet, rozvíjet Rusko za hranicemi naší země a upevňovat mezinárodní kontrakty.
Zřetelné jsou i pokusy o destabilizaci Afghánistánu a Pákistánu, ale hra ještě nevstoupila do aktivní fáze. Turecko je znepokojené kvůli Azerbajdžanu a bude toto území chránit. Ale ani západní tajné služby nespí a intenzivně na území Střední Asie pracují. Tady stojí za to zvlášť se dotknout práce našich mládenců: – vy jste skutečně nejlepší, my si vás ceníme a vidíme, co děláte pro naši bezpečnost, pro život a rozvoj ruské civilizace. A mějte na paměti, že jsme s vámi… Naším úkolem ale je být především schopnými lidmi ve správě a tak se musíme učit. To děláme, budeme směřovat k odborné řídící činnosti, k lásce k lidem a vzájemnému porozumění všech lidí, žijících na naší planetě. V Evropě může velmi brzy začít válka všech proti všem. Každá země chápe význam událostí a zejména jejich následky. Prokuratura na Sicílii podezírá aktivisty organizace „Lékaři bez hranic“ z napomáhání německé organizaci „Zachraňme děti“ v nelegální imigraci do Evropy a začala vyšetřovat více než 20 aktivistů lidskoprávních organizací a posádky lodí, které zachránily tisíce uprchlíků a nelegálně je dopravily do Itálie, – pro podezření z podpory nelegální migrace a z paktování se s pašeráky lidí.
Kousek zpátky…:

Chci připomenout, co řekl Sergej Karaganov*) v interview poskytnutém časopisu Der Spiegel už přede dvěma lety…:

Sp:      Evropané teď Rusku nevěří. Nechápou jeho politiku a považují ji za podivnou.

Kar.:   Musíte pochopit, že my vám teď věříme přesně na 0%. Po všech těch posledních zklamání je to přirozené. Vycházejte z toho, že děláme něco, co se dá nazvat taktickým varováním, abyste pochopili, že jsme silnější, chytřejší a rozhodnější, než si myslíte.

Sp.:     Nás například silně nepříjemně překvapil váš nedávný přístup k vojenským akcím v Sýrii. My tam jakoby nepůsobíme společně, ale přece jen v jistém smyslu spolupracujeme. Ale vy jste nedávno stáhli část svých vojsk, aniž byste nás o tom dopředu informovali. Tak důvěra nefunguje.

Kar.:   To byl velmi silný, nádherný krok mé vlády. Konáme na základě toho, že jsme v tomto regionu silnější. Rusové možná nejsou tak silní v ekonomice, vedení jednání (i když je to velmi sporná otázka), zato jsme ale výborní vojáci. Vy máte v Evropě politický systém, který nepřežije zkoušku časem. Vy nejste schopni se přizpůsobit novým výzvám. Jste příliš uzemnění. Vaše kancléřka při nějaké příležitosti řekla, že náš prezident se utrhl od reality. Ale to vy jste v tomto smyslu příliš reální.

Sp.:     Není těžké si všimnout, že se vy v Rusku poslední dobou radujete nad našimi neúspěchy, m.j. tomu, co se týká našich problémů s migranty. Proč?

Kar.:   Ano, mnozí mí kolegové se často vysmívají vašim problémům i vám. Já je stále upozorňuji , že není dobré být domýšlivým. No, ale co chcete? Evropské elity hledaly konfrontaci s námi – a našly ji. Proto my nebudeme Evropě pomáhat, třebaže v otázce s migranty bychom vám mohli pomoci – například společně uzavřít hranice. V tomto smyslu umíme konat v desetinásobcích efektivněji, než vy Evropané. Místo toho se ale pokoušíte spolupracovat s Tureckem, přestože chápete, že vás zradí. Je to vaše ostuda. My se úspěšně držíme naší pevné linie.

Sp.:     Vy pořád říkáte, že jste zklamáni Evropou kvůli tomu, co se tam děje. Rusko ale přece nedávno chtělo do Evropy, nebo jste chtěli Evropu časů Adenauerových a De Gaullových a jste překvapeni jejími změnami?

Kar.:   Nedělejte si srandu. Většina Evropanů si přeje také právě takovou Evropu, a ne tu dnešní. A v nejbližším desetiletí Evropa jasně nebude pro nás příkladem.

Sp.:     Ve Vašem projevu se několikrát připomíná, že použití zbraní je zřejmě správné oprávněné, jestliže bereme v potaz, že jsou dotčeny zájmy státu. Máte tím na mysli Ukrajinu?

Kar.:   Ano, určitě. A kromě toho v případě, pokud se blízko státu soustřeďují seriózní vojenské síly protivníka.
 
Sp.:     Takže mluvíte o tom, že soustředění vojsk NATO v pobaltských zemích je právě oním případem?

Kar.:   Myšlenka, že my jsme ochotni začít konfrontaci je přece idiotská. Rusové nejsou natolik primitivní, jako tomu bylo kdysi. Řekněte mi, proč tam NATO ta vojska soustřeďuje? Proč? Dovedete si vůbec představit, co se s těmi vojsky stane v případě skutečné otevřené konfrontace? To je vaše symbolická podpora pobaltským zemím a nic víc. Pokud NATO začne vojenskou agresi vůči zemi s takovým jaderným potenciálem, jako naše, pak budete potrestáni.

Sp.:     Jsou plány na oživení dialogu Rusko-NATO a chápu-li to dobře, tak to berete vážně?

Kar.:   Podobná jednání už nejsou legitimní. Kromě toho se NATO časem změnilo v něco úplně jiného. Vy jste začínali jako svazek demokratických zemí, svazek sebeobrany. Ale postupně se to všecko zvrhlo v myšlenku neustálého rozšiřování. Když jsme v letech 2008-2014 dialog potřebovali, tak jste nám šanci na dialog nedali.

Sp.:     Pojďme počítat: – máte na mysli krizi v Gruzii a na Ukrajině? Jasně. Ale ve vašem projevu se neustále setkáváme s termíny jako čest, statečnost, důstojnost – nebo je to jen politická hantýrka?

Kar.:   To je to, co skutečně je pro ruské lidi cenné. V Putinově světě, stejně jako v mém, je prostě nepředstavitelné, aby čest ženy mohla být pošlapána tím nejsprostším způsobem.

Sp.:     Narážíte na nešťastnou vánoční noc v Kölnu?

Kar.:   V Rusku by muži, kteří by se pokusili udělat něco podobného, byli na místě zabiti. Chyba je v tom, že jak Němci, tak i Rusové vynaložili mnoho let na hledání univerzálních hodnot, aniž by pořádně chápali, o co jde. My v SSSR jsme také hledali socializmus, a vaše hledání demokracie se tomu velice podobá.

Sp.:     V čem vidíte chyby ruské zahraniční politiky poslední doby?

Kar.:   V tom, že jsme v nedávné minulosti neměli žádnou srozumitelnou politiku ve vztahu k našim nejbližším sousedům, postsovětským zemím. Jediné, co jsme dělali, bylo, že jsme subvencovali a kupovali si elity. Peníze byly na obou stranách částečně rozkradeny, a jak ukázal konflikt na Ukrajině, se tak nelze vyhnout globální krizi. Druhou naší chybou je naše politika příliš dlouhého napravování chyb devadesátých let.
 
Sp.:     Poslední otázka: – je šance na to, že Rusko bude v nejbližší budoucnosti hledat cesty ke spolupráci?

Kar.:   Přímé a otevřené přiznání, že jdeme správnou cestou, nečekejte, protože pravdu máme my. V tuto chvíli se Rusko změnilo v asijsko-evropskou mocnost, a já jsem byl jedním z těch, kdo označil orientaci na Východ jako správnou. Teď mohu říci, že pro nás má smysl se v jisté míře znovu obrátit k Evropě. To je jediné, co mohu říci.

To bylo velmi zajímavé interview z roku 2016…

*) Sergej Karaganov (1952) – ruský politolog a ekonom. Děkan fakulty historie světové ekonomie a světové politiky Národního institutu řízení Vysoké školy ekonomiky v Moskvě, poradce náměstka pro zahraniční politiku ředitele administrativy prezidenta Putina.

Zdroj:  https://www.youtube.com/watch?v=1F1rIp8cKLs

Překlad:180729

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Měli byste si uvědomit, že jsme silnější, než jsme byli

  1. st.hroch napsal:

    Vážení moji přátelé, spolučtenář!
    Jakkoli je mi to nepříjemný, musím se omluvit za nezvyklý množství překlepů (které ovšem nezměnily obsah sdělení). Naproti tomu mi v poslední odpovědi S.Karaganova:
    „Přímé a otevřené přiznání, že jdeme správnou cestou, nečekejte, protože pravdu máme my.“
    vypadlo „ne“jdeme – což ovšem smysl sdělení mění.
    Přijměte, prosím, moji omluvu. V takovým hicu už raději psát nebudu…:-)

    Liked by 1 osoba

Komentáře nejsou povoleny.