Viete, ktorá pyramída je najstaršia na svete?


alebo Prekvapenia v Grécku (4)

Grécko je bez pochýb jednou z kolísok našej civilizácie a je to trvalý zdroj bohatstva našej kultúry. Antickému Grécku sú venované na každom školskom stupni jedny z prvých hodín dejepisu a človek má pocit, že sa v Grécku pravdepodobne nestretne s niečím, o čom v živote nepočul. Keď vám poviem, že som sa dotýkal pyramídy postavenej kyklopskou technikou, pravdepodobne staršej než sú egyptské veľké pyramídy v Gize, tak to prekvapí aj vás.

Pyramída sa nachádza pri dedinke Helleniko (Ελληνικό) mimo hlavných trás, ale je to len necelých 5 km od krajského sídla Argosu a 2 km od archeologického náleziska v Lerne, kde podľa mytológie Herakles zabil Hydru. Pyramída nie je zachovalá vcelku, chýbajú jej najmenej dve tretiny výšky, ale aj tak je zblízka jej pôdorys 7 x 9 m impozantný. Steny má dodnes hladké a geometricky presné so sklonom 60 stupňov a ťahajú sa do výšky cez 3 metre, miestami viac.

Pyramída je postavená zo sivého vápenca a nebola kamenným monolitom. Z východnej strany od mora mala vstupný vchod. Nie v strede steny, ale čo najbližšie k juhovýchodnej hrane. Pri vchode sú zreteľné stopy po mohutných dverách, ktoré zjavne (podľa svetlejších miest na stenách) boli dlho zakryté kameňmi. Za vchodom sa ťahá zreteľná úzka a vysoká chodba, ktorá bola prekrytá lomenou mykénskou klenbou, bola jej venovaná druhá časť „prekvapení“. Chodba prechádzala zvnútra popri južnej stene až k druhej strane pyramídy, tam sa končí a vpravo sa otvárajú dvere do vnútornej komory. Tá mala rozmery asi 6 x 6 metrov a výšku asi 2,5 m, ale je možné, že súčasná úroveň podlahy je takmer o meter vyššia kvôli zrútenému stropu. Indíciou je jediný kamenný „predmet“, ktorý dnes v miestnosti je – polkruhové kamenné „umývadlo“, priamo na úrovni dnešnej podlahy, ktoré by som inak očakával nad výškou pása. Inak je dnes miestnosť prázdna.

To, čo je dnes z pyramídy viditeľné, je takmer všetko, čo o nej vieme. Inak sú okolo nej samé dohady. Písal síce o nej už cestovateľ Pausanias v druhom storočí, ale aj pre neho bola záhadou a len hypoteticky ju spájal s legendárnou bitkou predhelénskych kráľov o Argos. Pyramída podľa neho mala byť hrobkou padlých bojovníkov. Existujú však aj iné názory na účel stavby. Niektorí bádatelia ju považujú za opevnenú strážnu vežu, ktorá nad stropom miestnosti čnela do výšky až 40 m, iní ju považujú za pamätník, ďalší za zariadenie na kondenzáciu a zber vody.

Otázky sú aj okolo dátovania. Bitka, o ktorej referuje Pausanias sa odohrala tak dávno, že je len mýtická a nezaznamenal ju žiadny antický historik. Ostatne, zhruba od ôsmeho storočia pred našim letopočtom, kedy sa konali prvé panhelénske olympijské hry, je história Grécka pomerne podrobne zaznamenaná a je málo pravdepodobné, že by výstavba takejto extravagantnej stavby ostala nepovšimnutá. Je však možné, že by unikla pozornosti, keby po celý čas bola ruinou.

Dátovanie rádioizotopovou analýzou kameňov určilo vek stavby až okolo roku 2600 pred našim letopočtom, teda pyramídy by boli minimálne rovesníkmi tých egyptských v Gize. Skeptici namietajú, že na stavbu sa mohli použiť kamene z inej, staršej, stavby. Samozrejme, že sa okolo pyramídy organizovali aj vykopávky a v hline, ktorá ju prikrýva, sa našlo viacero predmetov, ktoré môžu pomôcť dátovaniu. Väčšina z nich je kultúrnych asi zo 4. Storočia pred našim letopočtom, alebo mladších. Preto skeptici, ktorí sa ťažko zmierujú s tým, že by egyptské pyramídy nemali ostať v našej pamäti ako najstrašie na svete, dátujú aj našu pyramídu do tohto storočia. Pripomínam však, že ide o čas, kedy žil Aristoteles a Argos bolo jedno z dôležitých miest, takže pochybujem, že by vznik stavby v tomto čase nebol hodný žiadneho záznamu.

Vo vykopávkach sa však našli aj predhelénske predmety, ktorým po analýze optickou termoluminiscenciou určili vek asi 3000 rokov, čo by vek pyramídy v Hellinikon posunulo najmenej o storočie pred tie egyptské.

Juhovýchodná hrana s vchodom do pyramídy:

Zvyšky stropu vstupnej chodby:

Rám vstupných dverí do vnútornej miestnosti:

Podlaha vnútornej miestnosti s „umývadlom“:

Pohľad do vstupnej chodby (ten zašumený obdĺžnik prekrýva postavu dospelého človeka):

Celkový pohľad od severozápadu z parkoviska:

 

 

Zdroje:

http://www.visitnafplio.com/elliniko.html

http://www.crystalinks.com/pyrgreece.html

http://www.pyramidseverywhere.org/greek-pyramid-the-pyramid-of-hellinikon/

http://world-pyramids.com/en/world-pyramids/europe/greece-pyramids.html#.W1mTl9IzaMp

https://www.ancient-code.com/the-greek-pyramid-of-hellinikon-predates-the-oldest-ancient-egyptian-pyramid/

https://traveltips.usatoday.com/pyramids-greece-58545.html

https://www.suenee.cz/recka-pyramida-elliniko-argolidas-a-jeji-tajemstvi/

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Viete, ktorá pyramída je najstaršia na svete?

  1. jaa napsal:

    Navajo dík, mne sice nepřekvapí – už jsem o ní četla, ale co Vám opravdu závidím – ten zájezd. Už od prvních „zpráv“ mne překvapila ta důkladnost propracování cesty, dostatek času na /prošmejdění po vlastních /poznávání, ne jen napravo vidíte, nalevo vidíte. . – jak vidno ze všeho zatím zveřejněného. Nevěřila bych, že je ještě cestovka, která to umí. Teda – leda by to byl specíál nějaké školy/instituce. Já jsem měla štěstí, začátkem 90 tek, shodou okolností taky Řecko – autobusem shora dolů a zpět, průvodkyně byla taky 🙂 našprtaná 🙂 Protáhla nás všude tak perfektně, včetně výšlapu nahoru do nejvyššího klaštera na Meteoře a sakrování na schodech, že příště nebyl problém zajet někam vlakem a promiňte mi to , ale – prošmejdit – to které místo do poslední mrtě.
    Díky moc a už se těším na další. Je to paráda.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Vďaka za záujem, pani jaa. Bol to obyčajný pobytový zájazd pri mori. Do Atén sme šli s fakultatívnym výletom z jednej spriatelenej českej cestovky a všetko ostatné bol systém: „Urob si sám“.

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Taky obdiv, že se tak plahočíte v tom horku.
        Nevím jak v pevninském Řecku, ale na Krétě mám pocit, že pro místní je antická tradice prakticky mrtvá. Byzanc – ta jo, k té mají tak nějak mentálně blízko, už kvůli víře.
        Ale antika je jaksi míjí, skoro bych řekl, že víc než průměrného/obvyklého Čecha.

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          Áno, potvrdzujem. Pred pár rokmi sme boli na Kréte a pohybovali sme sa medzi Herakliom a Hersonissosom. Naša sprievodkyňa po Knossose bola Češka vydatá v Grécku a jej oduševnenie pre pamiatky bolo o poznanie vyššie ako miestnych ľudí. S výnimkou predavačov suvenírov.
          Bol to výrazný rozdiel oproti napríklad Tassosu, kde s nami náhodný okoloidúci urobil exkurziu po divadle, keď sme sa opýtali na cestu, a to kvôli nám vstal z lavičky v tieni a plahočil sa v horúčave hore svahom.

          To se mi líbí

        • vera napsal:

          OT – jen vám pane Hudče potvrzuju, že čobolík opravdu zemřel, psala mi jeho manželka, bylo to někdy v dubnu….

          To se mi líbí

          • vonrammstein napsal:

            Ježkovy voči 😦

            To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            😦

            To se mi líbí

          • M-T napsal:

            Tak tohle je moc smutná zpráva. Ten chlapec uměl psát, měla jsem jeho postřehy ráda. K mým pěti přátelům (dvě ženy a tři muži), kteří mne opustili v prvním půlroce letošího roku, teda ještě Ludek. A všichni mladší než já! Škoda. Všech.

            To se mi líbí

          • strejda napsal:

            Já jsem s si čobolíkem intenzivně psal v březnu na téma rodopisu a vlastně i života. Pokračovali jsme v diskusi tady u Bavora. Měl plány a zájmy. Mohu-li poprosit, můžete mně případné podrobnosti, hlavně datum, poslat via Bavor?
            Ludovy mailové stránky stále existují, ale, jak jinak, neodpovídají.

            To se mi líbí

            • vera napsal:

              Nemám co skrývat, my jsme si napsali jen pár mejlů když chtěl pomoct mojí dceři, počtvrté už odpověděla jen jeho paní, ale bez podrobností, bez konkrétního data. Můžu jen říct, že pauza nastala v období mezi koncem března a 23.dubnem,
              a že jeho cesta do staré vlasti byla rozlučková, kvůli těžké nemoci ….

              To se mi líbí

              • strejda napsal:

                Díky alespoň za to.
                Čobolíka je velká škoda, dokázal se stát výraznou osobností, měl charakter a patřil do Bavorova prostoru. Musíme si cenit každého, kdo tu diskutuje a má zájem o druhé.
                Ludovite Olejniku, co jsi pocházel tady od nás ze srdce Evropy, buď Ti země lehká.

                Liked by 1 osoba

          • Hudec napsal:

            Tak si dejme panáka borovičky na jeho památku. Zajímavý chlap to byl.

            To se mi líbí

          • Antimon napsal:

            A safra … to je moc špatná zpráva …..

            To se mi líbí

  2. Dabara napsal:

    Blbý, já ho milovala pro jeho osobitost, nezapomenu…

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.