Arkadiko – najstarší kamenný most na svete


alebo Prekvapenia v Grécku (2): Mykénci poznali lomený oblúk

Ak človek cestuje po gréckom Peloponéze za pamiatkami a navštívi jeho východné pobrežie, pravdepodobne nevynechá divadlo v Epidaure. Približne na polceste medzi Nafpliom a Epidaurom je nenápadná odbočka do obce Arkadiko. Keď obetujeme niekoľko minút na odbočenie z hlavnej cesty, ešte pred obcou, nájdeme pri ceste starý kamenný klenutý most z mykénskej doby. Je to údajne najstarší dodnes zachovaný kamenný most na svete. Má približne 3300 rokov a dodnes je plne funkčný. Nad povrchom vyschnutého potoka má výšku 4 metre a dĺžku 22 metrov.

Most je postavený z veľkých kamenných blokov rovnakým kyklopským štýlom ako hradby v Mykénach. Zdá sa, že storočia vôbec neubrali na jeho statike a po jeho udržiavanej vozovke by pokojne mohol prejsť aj naložený voz alebo automobil (neskúšali sme – požičaný automobil).

To, čo ma na tomto moste prekvapilo, nebol ani tak jeho vek, nevidno ho na ňom, ale jeho lomený oblúk. Snáď si poviete, že čo je na tom oblúku také úchvatné, veď má sotva viac ako 2 metre. No podstatné je to, že ide o štýl a sloh.

Tento lomený oblúk sa na mykénskych stavbách spred 3000 rokov opakuje v mnohých obmenách aj priamo v Mykénach. Súčasťou areálu mykénskej akropoly sú aj Atreove pokladnice. Ide o veľké kruhové podzemné hrobky, na ktorých je lomený oblúk dotiahnutý do dokonalosti. Vstup – vchod do takej hrobky vyzerá takto:

Vo vnútri si budete pripadať asi takto:

A zvnútra vyzerá klenba takto:

V škole, keď nám na dejepise hovorili o stavebných slohoch, tak sme sa dozvedeli, že lomený oblúk bol vynálezom gotiky a až ten umožnil stavať vysoké zastrešené stavby – katedrály. Mykénska civilizácia katedrály zrejme nestavala, ale na jej stavbách stoja lomené oblúky dodnes.

 

 

Zdroje:

http://www.greece.com/photos/destinations/Peloponnese/Argolida/Village/Agios_Ioannis/The_Arkadiko_Bridge_or_Kazarma_Bridge_is_a_Mycenaean_bridge_near_Epidauros,_Greece./42566764

http://www.visitnafplio.com/kazarma.html

http://skolakr.cz/wp-content/uploads/DUM/DJ/Um%C4%9Bleck%C3%A9-slohy-prezentace.pdf

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Arkadiko – najstarší kamenný most na svete

  1. Hudec napsal:

    Vida! Velmi zajímavé!
    Díky.

    To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Ano, to je skutečně zajímavé. Jen bych jako neznalý potřeboval od zdejších stavařů podrobnější vysvětlení proč a v čem je lomený oblouk lepší než.. (obyčejný?). Díky

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      To je otázka statiky. Lomený oblouk přenáší působení svislých tlaků do mnohem menší plochy než obyčejný, takže umožnil jednak zvýšit stavbu, jednak zmenšit tloušťku zdiva. A když se přidaly ještě odlehčovací oblouky (ty špice vedle staveb), tak byl účinek dokonalý.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Aha, díky.
        A ty odlehčovací o. jsou ty, co vedou u Barbory k těm špicím, jo?

        To se mi líbí

      • jaa napsal:

        A hele – no díky, já si doteď myslela, že se jimi rozloží tlak výšky na mnohem větší prostor a tlak na podlaží není tak velký /na rozdíl do Pissy/ a ono je to naopak… hmm dík

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Je to naopak. Valená klenba potřebovala mnohem širší zdivo, případně ještě vyztužené přídavnými pilíři, protože tlak, který vyvíjí, jde více do stran než dolů. U lomených oblouků to je naopak. Tlak jde více dolů než do stran. Tím nebylo nutné stavět široké zdi, které měly svou sílou jediný význam a to zachytávat tlak do boku. Pro tlak shora by i u valené klenby stačila mnohem menší síla zdiva.

          To se mi líbí

  3. jaa napsal:

    Je to zajímavé, ale asi jen tím že se to dostalo do nějakého bedekru. Zklamu Vás. Víte Navajo, myslím si že to není „vynález“ řeků. Budete-li se koukat – i na Slovensku a nejen tam je podobné k vidění nad potúčky a pod. . Prostě naši předkové a nejen naši byli koumáci. Podobné přejezdy jsou i jinde,. Já si toho všimla v Turecku, když jsme podobný přejížděli autobusem a já trnula jestli nazapadnem. nezapadli – což ukazuje na fortel dávných předků.
    že to použili i na katedrály mi potvrzuje , že jejich stavitelé se také učili od dávných předků, akorát to dotáhli do vyšších pater. TZV pravoúhlé moderní mosty – co dlouho nevydrží je jen taková fofr náhražka, aby to fungovalo a pokud možno včil. Sorry a nezlobte se. On totiž děda měl něco podobného za domem přes poto k na zahrádku a určitě to byl místní vynález – žádný „stavitel“.

    Liked by 1 osoba

  4. jaa napsal:

    jinak navajo dík za připomenutí nádherných vandrů. My raděj vlakem a šlapzukem. Třeba do Mykén jsme vyrazili ráno, byli tam tak v 10 – nádhernými plantážemi citrusů došlapali do areálu, Kde jsme měli 5 hodin na prošmejdění křížem krážem a na pátou šlapali nazpět na nádraží. Sice s přestupem a bylo to nádherně volné – bez starostí , A ježdění po Athénách , měli tak perfektné MHD žádné parkování, .. a jéje. Kdeže ty dávné sněhy jsou.
    Ale co mne taxijaxi – jak je to tam s“návštěvníky“ jak v městech tak okolí . povíte?

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Pani jaa, horory o „návštevníkoch“ nemám. Pohybovali sme sa po trochu odľahlejších miestach a pamiatkach a cudzincami tam boli len turisti. Nie, že by sme žiadnych nevideli, najmä v Aténach sú celkom bežne, ale nepútajú na seba žiadnu zvláštnu pozornosť.
      Osobnú skúsenosť s blízkym stretnutím tretieho druhu mám len z mosta v Korinte (v predchádzajúcom článku). Dvaja mládenci z Pakistanu chceli, aby som ich odfotil svojim foťákom a poslal im fotky na mail. U spolucestujúcich v zájazde mali nimbus vreckových zlodejov, ale nemôžem to potvrdiť vlastnou skúsenosťou, hoci som pri nich bol asi 5 minút a menil som za chodu objektív.
      V Aténach sme sa oddelili od zájazdu a šli asi 2 km pešo od Akropoly do archeologického múzea cez blší trh a námestie Omouda, o ktorom som sa v turistických sprievodcoch dočítal, že sa neodporúča zdržovať sa tam po zotmení, a človek by sa tam nemal tváriť ako turista. Námestie je to vcelku neprívetivé a namiesto fontány alebo sochy má v strede mnoho stupňov s lavičkami – takže zrejme hostel širák. Bola tu z Atén najvyššia koncentrácia „negréckych“ tvárí, ale aj gréckych policajtov a pokusom o blízke stretnutie tretieho druhu sme sa oblúkom vyhli.
      Takže takéto prekvapenie v mojich rozprávaniach nebude.

      To se mi líbí

  5. vera napsal:

    Krásné…mám moc ráda takhle staré stavby, chtěla bych cestovat v čase, abych viděla proč, a k čemu, a kdo tohle stavěl…jako pokladnice to nemá dveře, jako hrobka je to zbytečně vysoké, ale vzbuzuje to úctu )
    Jenom se připtám, jestli ten lomený oblouk je tady správně, protože k Atreově pokladnici mám poznámku o ústupkové klenbě, to je trošku jiný způsob stavby….

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Pani Vera, tieto stavby skutočne boli hrobky. Pred nejakým časom som bol aj v Ríme v Panteóne a dojem mám ten, že účel týchto stavieb bol identický. Dvere tam síce nie sú, ale evidentne boli. Je to zblízka patrné na „futrách“ a zreteľne boli v kameňoch diery po klinoch, ktoré upevňovali pánty (bronzové).
      Čo sa týka tej „ústupkovej klenby“ – som v stavebníctve laik, no presne v tomto odborníkom nedôverujem. Sú schopní vymyslieť odborný termín (normál „latina“), aby nemuseli pripustiť, že sa v minulosti mýlili. Rozdiel medzi ústupkovou klenbou a naozajstnou klenbou, ako som sa medzitým dočítal, je v tom, že tá naozajstná sa stavia pomocou lešenia. Teda konštrukčne v tom zrejme nie je rozdiel.
      To, čo sa nazýva ústupkovou klenbou, je ten trojuholník nad vchodom. Pozrite si však posledný obrázok celej klenby. Myslím, že bez opory zvnútra (lešenia) sa takáto klenba nepostaví.
      Ešte malý detail – sprievodkyňa nám spomenula, že vnútro bolo obložené medeným alebo bronzovým plechom, takže okrem zvuku parádne odrážalo aj svetlo. A to je vlastne aj dôkaz o použití lešenia. Bez toho by sa to nedalo obložiť.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Žádná klenba se bez opory nepostaví. Ani ta ustupující. A toto je přesně případ klenby ustupující. Protože se od pravé klenby liší právě klenby způsobem ukládání kamenů. Tyhle jsou v přesahu a využívají tím pouhý statický tlak směrem dolů, kdežto pravá klenba využívá vzájemné spolupůsobení jednotlivých klenáků – kamenů – zapřených o sebe. A umožňuje mnoho různých variant provedení. To ustupující – nepravá – klenba nedovoluje.

        Liked by 1 osoba

  6. Bavor V. napsal:

    Jenže Řecko má i svou odvrácenou tvář
    https://voiceofeurope.com/2018/07/78-year-old-greek-shoots-refugee-who-tries-to-burgle-him/#.W0yapowsAhc.twitter
    Obyvatel ostrova Lesvos vzal zákon do svých rukou

    To se mi líbí

  7. strejda napsal:

    Nejlepší mykénská klenba je v Tirynsu, kousek od Mykén. Je jak v obranné chodbě v hradbách, tak i v obloucích venkovních otvorů. Jako ukázka nepravé klenby, přecházející v lomenou klenbu ukazuje na velké schopnosti jejich stavitelů. Jsou to obrovské, jen v základu upravené kameny, bez jakéhokoli zakrytí omítkou. Na vrcholu klenby se o sebe již opírají.
    Ze stejné doby je i menší, ale podobná, tajná chodba v Chattuašši.
    Fotky sem vložit neumím, a kdyby jen to!

    Liked by 1 osoba

Komentáře nejsou povoleny.