Nezdravé zdravotnictví


Skoro denně se ve zpravodajství dovídáme, jak nám chybí lékaři. A to zejména praktici. Protože už něco pamatuji, vzpomínám si na lékaře, kteří mne kdy léčili. Nevím, kdo z nich měl patřičnou aprobaci, ale byla to opravdu kouzelná sbírka. Pouze dva z doby minulé mohli být opravdoví praktici. Další byl přesloužilý lékař z nemocnice, který občas připomínal Dr.Gruntoráda z Postřižin ve známé scéně, kdy při poslechu srdečního tepu usnul Maryše na hrudi. Posledním byl lékař neurčitého národnostního původu, předpokládali jsme, že se patrně jedná slovenského Maďara. Svůj jazykový nedostatek zakrýval tím, že nesrozumitelně huhlal. Původně jsem jej potkal na jedné stavbě jako kontrolora z hygieny.

Poté jsem se odstěhoval a narazil na jednoho z nejlepších obvoďáků, který vůbec mohl být. Na svém místě vydržel od nástupu někdy v sedmdesátých letech až do odchodu do důchodu před asi pěti roky. Znal tedy všechny své pacienty velice důkladně. A dokonce dokázal za sebe sehnat mladou lékařku, která se od jeho přístupu k pacientům zatím liší jen tím, že používá počítač.

Ale o co mi vlastně jde? O to, že nebýval dříve takový problém zajistit i na malých obcích na okraji zájmu potřebného lékaře. Sice to někdy nebyla veliká výhra, ale lékař v místě byl a byl schopen alespoň těch základních úkonů. Tedy napsat neschopenku nebo žádanku na vyšetření.  Dnes chybí i lékaři, kteří by mohli potenciálním pacientům tuto potřebu splnit a při jejich získávání mají obce veliké problémy. Jednak je to způsobeno neochotou mediků „zahrabat se“ na venkově, jednak složitou cestou k získání povolení ordinovat.

Onu neochotu mediků lze sice tak trochu chápat, ale každý přece nemůže být Prof.Pirkem. I na to musí být talent. A tak by pro mnohého medika bylo mnohem jednodušší upíchnout se na nějakém  tom obvodě se zajištěným příjmem za registrovaného pacienta. A pokud by se uměl i slušně chovat k lidem, mohl by dosáhnout sice jen místní, ale o to mocnější slávy.

Problémy se získáváním ordinace nechápu. Lékařská komora se snaží vystupovat jako garant kvalitní péče, ale není schopna rozlišovat, jaká porce té kvality je kde potřeba. A také to, že každá kvalita se dosahuje praxí. Tedy jinak odborný musí být specialista v nemocnici a jinak ten praktik. Protože jeho úkolem je hlavně léčit základní choroby a poznat, kdy na něco nestačí a musí pacienta odeslat k oněm specialistům.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

61 reakcí na Nezdravé zdravotnictví

  1. Cech napsal:

    Stárnutí českých lékařú je problém a je opravdu velmi těžko řešitelný standardním neoliberálním přístupem tj. zvýšením věku odchodu do důchodu, jak se např. podařilo na čas eliminovat stárnutí kvalifikované pracovní síly ve výrobě.
    V čem je pes zakopaný neboli čuba zaryta u praktických lékařů a ještě více u stomatologů :
    Kouzlo se nazývá nestátní zdravotnické zařízení a je celkem poměrně náročné si jej pořídit a vyžaduje dostatek finančních prostředků si jej po nějakém tom končícím odkoupit.
    Vyhláška č. 195/2005 Sb.
    Vyhláška MZ č. 221/2010 Sb
    Ta nejlacinější soustružna pro praktika v odlehlé totálně zapadlé vesnici.
    Plocha provozních místností
    – prostory určené pro manipulaci s biologickým materiálem (např. odběry krve) musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180cm, ordinace minimálně 13 m2, přípravná místnost minimálně 10 m2, čekárna minimálně 10 m2.
    Vybavení: vyšetřovací lehátko, umyvadlo, dřez na mytí pomůcek, nábytek pro práci zdravotnických pracovníků, židle pro pacienta, stolky na přístroje a nástroje, uzamykatelná schránka z kovu (opiáty), skříň na pomůcky, kartotéka, chladnička, tonometr, fonendoskop, teploměr, osobní váha, výškoměr, optotypy, určení barvocitu, glukometr, pomůcky pro první pomoc, lokální vyšetřovací stínidlo, prostor pro svlékání pacienta a odložení oděvu, sterilizátor, pokud není možnost smluvních dodávek z centrální sterilizace nebo dodávek materiálu na jedno použití.
    No a navíc je to nutnost splnít podmínky zákona 94/2004, Sb. v platném znění atd. atd.,jenomže makat na vlastníka výše jmenovaných prostředků za Kč se žádnému mladému praktickému lékaři ve vesničce střediskové ne že nevyplatí ale je to pro mladého a nadějného lékaře naprosto toxická zíáležitost.
    Je toho ještě opravdu celý dlouhý seznam co mladý nadějný praktik musí aby ve finále mohl konečně dělat svoji práci.
    Tím prozatím neoddiskutovatelným je, že se bude velmi obtížně nahrazovat robotizovaným pracovištěm, jak se to podařilo ve výrobě.Taktéž léčení po telefonu není to pravé ořechové atd.atd. .
    Na závěr je také nutné podotknout, že neexistuje železná opona a základní plat 4 150 € s možností dosáhnout na 8 000 € + ubytování, 31 dnů dovolené, úplné karierní zabezpečení atd. atd.,v té vesničce střediskové také nebude.
    Tož proto asi z té 1 000 mediků, kteří každoročně ukončí studia se do vesničky střediskové po třech letech nahrne těch praktických lékařů tak málo.

    To se mi líbí

  2. NavajaMM napsal:

    U nás na Slovensku je to podobné a myslím, že je príčinou systém financovania, princíp zdravotného poistenia a hlavne to, že zdravotníctvo je biznis. Ročné financie zdravotného poistenia sú presne ohraničené a sú nezávislé od počtu lekárov.
    U nás je zdravotníctvo súčasťou biznis plánu finančných skupín, najmä Penty. Ich záujmom je čo najviac financií preháňať cez vlastné zariadenia a firmy, lebo tam sa na nich lepia percentá „zisku“. Akýkoľvek samostatný lekár im zmenšuje tieto „ich“ finančné toky. Síce môžu takého lekára odchytiť aspoň cez svoju farmaceutickú divíziu, ale čím ich je viac a „zatrolenejších“, tým to zvyšuje ich „marketingové“ náklady, takže bariéry vzniku malých regionálnych ordinácií sú podľa mňa systémové a riadené.
    Do budúcnosti nie som optimista. „Slušné Slovensko“ a opozícia nie sú riešením, lebo síce verím, že znížia korupciu, ale tým, že zlegalizujú sivé finančné toky. Ich hlavný poradca pre zdravotníctvo je Zajac – človek, ktorý s privatizáciou zdravotníctva začal a zrejme ju aj chce dokončiť.

    To se mi líbí

  3. Rosťa napsal:

    MUDrů sice dostatek nemáme, ale doženeme to absolventy gender studies, politology, politickými geografy a jinými vzdělanci z humanitních oborů. Doktor, jako doktor.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Když mohl obvoďáka dělat hygienik, tak proč ne…

      To se mi líbí

    • berkowitz napsal:

      Naše ministerstvo přes nemoci chce k nám přijmout asi 500 lékařů z Ukradiny, kteří už nemohou vydržet ten nápor demokracie na UA. Když se nad tím zamyslíme, tak na UA budou léčit jen báby kořenářky a zaříkáváči. Náš problém zčásti zacelíme, ale vytvoříme problém nový jinde.

      To se mi líbí

  4. brtník z brlohu napsal:

    Nejde jenom o praktiky, ale nedostává se i jiných odborností – třeba pediatrů, zdravotnictví je ukázkovým příkladem efektivity oné neviditelné ruky trhu, vedle školství, řady služeb jako je veřejná doprava atd atd atd…….

    Líbí se 1 osoba

      • NavajaMM napsal:

        Pán Bavor, tento príspevok sa mi nezdá. Ako poznám prof. Hejného, tak určite nepovedal takú blbosť, že učiteľ matematiky nemusí vedieť matematiku. Z princípu ju musí vedieť aspoň natoľko, aby ju mohol učiť, kvalifikačné pravidlá nepustia a som presvedčený, že pán Hejný ich nechcel spochybniť.
        On však vždy tvrdil, že učiteľ sa musí vyrovnať s tým, že nebude ovládať matematiku lepšie, ako všetci jeho žiaci. Medzi žiakmi tí najtalentovanejší, a o nich sme minule hovorili, učiteľa časom predbehnú. Pán Hejný tvrdí, že kvalitný učiteľ musí byť efektívnym pomocníkom aj pre týchto žiakov. To znamená, že na učiteľov kládol vyššie nároky, než dnešný systém, nie menšie, ako sa snažia tvrdiť tie zlé jazyky.
        Je to obyčajná bulvárna pomluva, neverte tomu.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Ono v rozhovoru s Veselovským nebo Drtinovou je obtížné přesně vyjádřit nějakou myšlenku, protože ti nenechají nikoho pořádně domluvit. Takže i zde se spíše jednalo o jakousi zkratku než přesnou citaci. Ale můj názor odpovídá spíše prof.Dlabovi než Hejnému.

          To se mi líbí

          • brtník z brlohu napsal:

            Poslechl jsem si celé, stojí za námahu, chtělo by to i onen druhý zmiňovaný rozhovor – ale nemám čas to hledat.
            Jinak :
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastimil_Dlab_(matematik)

            Úplně zavádějící je titulek.
            Moje zkušenosti jsou ale takové, že za tím čuju nějakou skupinu která si na Hejném honí triko, oba pánové jsou už ve věku kdy jsou daleko za zenitem – navíc s věkem roste i to že se člověk stává manipulovatelným. Jan se něčemu dělá přílišná reklama tak je to podezřelé.
            Na autoritativní závěry ale nemám dost informací.
            Obecně se ale držím toho že není zázračná metoda, každá má něco do sebe ale jen za určitých okolností a souvislostí, ideální je kombinovat metody podle situace, látky atp.

            To že je matematika postrach je fenomen posledních cca 20ti let, za mých školních let nic takového neexistovalo. Svého času se začalo medializovat že žactvo je ve škole přetěžované – pokud se pustí něco takového do světa tak se zadělá na malér.

            Ale — chtít po žákovi ZŠ aby místo naučení se vzorečku včetně jeho použití sám došel k postupu jak vypočítat povrch koule….. nojo, když neuznáváme autoritu ničeho — pak nemůžu přijmout nějakou skutečnost kterou mi nutí učitel — žejo.
            Kdyby žák musel sám všechno znova objevovat, tak se ta 10 let nenaučí ani trivium. Prostě tu je učebnice která cosi postuluje – s tím se nic nenadělá.
            Ale to jsem se už nějak rozjel…….

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Zajímavý postřeh z debaty je ještě jeden. Že k zhoršení vnímání matematiky došlo v posledních 30ti letech. Marně se Veselovský snažil shodit léta po únoru.

              To se mi líbí

            • NavajaMM napsal:

              Hejnému úplne zrejme nerozumejú ani tí, čo si na ňom honia triko.
              Brtníku, poznámka o tom, že keby mal žiak sám objavovať… znamená totálne nepochopenie tej metódy. Učiteľ je tam na to, aby motivoval, uviedol situáciu, pripomenul žiakom, čo už poznajú a čo môžu využiť a napokon aj na to, aby ich vrátil, keď vidí, že idú do slepej uličky.

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Matematika je jediné místo, kdy si člověk koupí 60 banánů a nikdo se nediví, proč.

                Líbí se 1 osoba

              • brtník z brlohu napsal:

                Bing ho !!!!!!!
                rána na komoru!!!
                když on nám tu pořád straší nějaký Daltonský plán a podobně
                Tragedie je v tom že tihle pilníci zmrší co se dá a navíc pohřbí vše dobré. Otázka zda p. Hejný sám chápe co se děje jeho jménem.

                Líbí se 1 osoba

              • vera napsal:

                To je obecně úloha učitele, byla taková už za našich časů… takže co je v ní nového, co všichni přehlídli, až pan Hejný objevil? Promiňte, pana Navajo, já jen uvedu proč nad Hejného metodou nejásám…
                Možná není špatný, ale někdo uvádí jeho metodu do praxe, a ta pak vypadá takhle:
                …“Pro dítě a jeho přirozený vývoj je velice důležité, aby si násobilku prožilo, tzn. pokud ve 4. třídě násobí stále tak, že čísla sčítá, je to zcela v pořádku. Postupem času samo zjistí, že 3 x 2 je stejné jako 2+2+2. Rozdíl bude v tom, že když toto objeví samo, bude násobilku skutečně chápat a umět ji použít, na rozdíl od dítěte, které se ji ve 2. třídě naučí nazpaměť. Zkušenosti ukazují, že někteří žáci, kteří násobilku „mrskají“ ve druhé a třetí třídě, ji na 2. stupni vůbec neumí.“…
                Takže on nechává ve třídě různou úroveň dětí, jeden je génius, další se nějak protloukaj, a část ještě ve 4.třídě místo násobení sčítá?? Zatímco už by mohli dávno řešit složitější věci, kdyby je někdo trochu nutil?
                Jak objevit násobení…to si prostě učitelka přinese do třídy tři talíře a šest jablek, a nechá třídu jednu hodinu zkoumat, jak se to dá počítat. V hlavičce vznikne mustr. Domů dítě vyfasuje další čísla ve formě už hotové tabulky násobilky, a drtí čísla nazpaměť. Nevím, jak lépe lze děti učit, aby výuka odsýpala ve stejnoměrném rytmu. Aby někteří žáci nenabrali takového zpoždění, které by už nikdy nedohnali…
                Hodně mi to připomíná inkluzi.
                Není Hejného metoda metodikou pro takovéto třídy?

                To se mi líbí

              • NavajaMM napsal:

                Paní Vera, toto je všetko veľmi technický pohľad. Hejného metóda nie o tom ako násobiť hrušky s jablkami. Je to v podstate nová paradigma ako učiť (čokoľvek) a tú jednoducho starými kritériami nie je možné hodnotiť. Viac možno v pondelok.

                To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            Pán Bavor, rozmýšľal som, čo Vám na to napíšem, a takmer som si už nazbieral myšlienok na pondelkový príspevok. Mám to nechať na pondelok?
            Inak na túto tému o úlohe učiteľa najlepšie odpovie pán Hejný sám. Zvykol na jednom z prvých seminárov hovoriť príhodu z Nemecka spred vyše dvoch storočí, keď chcel mať učiteľ chvíľu pokoj od žiakov a vymyslel im samostatnú úlohu – spočítať čísla od 1 do 100. Ešte si však ani poriadne nesadol za katedru a nevytiahol noviny, keď mu akýsi nenápadný chlapček zahlásil správny výsledok 5050. Nadpriemerne nadaní ľudia sú totiž istým spôsobom leniví. Neznášajú mechanickú rutinu a tak chlapec vlastne vynašiel vzorec na výpočet sumy aritmetického radu. Učiteľ Hejného typu (ale som si istý, že aj Komenský) by vyskočil meter do výšky od radosti. Väčšina učiteľov, ktorí reálne pôsobia na školách, by na tom chlapcovi dolámala trstenicu.
            Ozaj, volal sa Carl Fridrich Gauss.

            To se mi líbí

            • Slim napsal:

              A ten učitel se jmenoval Buettner.
              A sponzor Gaussovy mladosti byl vévoda z Brunšviku. To jen na okraj nedávného dosti nesmyslného článku o dotacích (co tu dala k lepšímu ta mladá Klausova žačka 😦 ).

              Mnoho velkých umělců mělo a potřebovalo sponzory. Zato Václav Klaus tak dlouho hlásal samostatnost až jeho institut sponzoruje Petr Kellner. To je spíš dodatečná dělba zisku

              Líbí se 1 osoba

            • Bavor V. napsal:

              Ano, nechte to na pondělí, Možná to opět vzbudí nějaké kladné emoce.

              Líbí se 1 osoba

      • Slim napsal:

        Dost podivný řečník. Ale nechám to zatím stranou, protože H. metodu neznám.

        Lze si ovšem všimnout, že má něco společného s kdysi zaváděnou „množinovou“ reformou. Totiž to, že jí nerozumí rodiče (a mnoho starších učitelů

        To se mi líbí

    • jaa napsal:

      ale zato máme dost odborníků ze sociálních studií. Vypadá to že nejvíc nejen v evropě. no k těm 5ti srovkám ještě přibude pár tisíc rodinných příslušníků a hned se nám zvýši počet é-migrantů

      To se mi líbí

  5. tata napsal:

    ZDÁNLIVĚ OT,ale jak se říká vše souvisí se všim
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bylo-za-komunistu-lip-zjistili-jsme-prekvapiva-fakta-a-cisla-46277?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp

    Zde je nadherná skritá manipulace,odkaz tvrdí že se snaží být nestraný a do toho mu chybí hodně,protože to nejduležitější ve finačním srovnání vynechal,jako možnost pořidit bydlení a hlavně náklady spojené s bydlením,po pravdě každé srovnání přitomného bude ošidné,protože třeba + dnešní dlohověkosti není zasluha režimu ale jak jde věda dopředu a ta by šla i kdyby zde byli komunisti,zase se nedá z cela pominout politické vraždy 50 let,navíc každý jsme to minulé prožili jinak jako by jsme žili ve dvou světech,ale to může plno lidí řici o dnešní době navíc co preferujete jestli moc peněz nebo socialní stránku.Takže každé hodnocení bude defakto nekorektní,ale zde mě připadá moc té skrité manipulace

    To se mi líbí

    • brtník z brlohu napsal:

      Nejvíc mne dojalo to tvrzení o nekvalitních potravinách.

      To se mi líbí

    • jaa napsal:

      Mno tato, k té dlouhověkosti- ač.li to není zásluha – zdravých, státem kontrolovaných potravin a všeobecně většího pohybu. Já vím,. říkalo se že za totáče lidi odcházeli dřív – no ale ti také žili většinu života v před a válečné době plné náhražek podobných jako jsou v normálu včil. Navíc to nekontrolované a bez postihů se ukáže tak za 20 a 30 let – bude.-li svět existovat. Pošlu panu domácímu jedno video – podaří-li se mu to vyvěsit jako psoleedně. Jo žádné párky ani asijská bistra.

      To se mi líbí

      • tata napsal:

        Samozřejmě ktomu musíte dodat,válečná léta a poválečná kdy enormně zanechali svoji stopu to já vím

        To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Tato, bez manipulace to dnes nejde. Fundovaný článek velká media neotisknou, měla by problém. Musí se pečlivě vybírat a zásadně vynechat nájmy, vodu, veřejnou dopravu, poštu a tak dále.
      Manipuluje se s dožitím – to, co se uvádí je průměrný věk dožití člověka narozeného v daném roce. To není o tom, že je to průměrný věk zemřelých na příklad před rokem. Po pravdě, co je mně po tom, že se muž narozený v roce 2018 dožije v průměru 78 let.
      Nikdy v historii se tolik podvodně nemanipulovalo jako dnes.

      To se mi líbí

  6. lujjza napsal:

    OT
    Tento skvělý dojemný kulturní počin zůstal přede mnou až dosud utajen: začalo se pracovat na „Zpěvníku EU“!

    „Organizace Zpěvníku Evropské unie (European Union Songbook Organisation) byla založena v lednu 2015 třemi Dány a jedním Italem.“
    „Zpěvník EU je jedinečný demokratický průkopnický projekt, iniciovaný neziskovou organizací bez jakýchkoliv politických či finančních vazeb na Brusel….“ (na Brusel ne?, tak kdo to tedy platí? – pozn. lujjza)
    „První vydání Zpěvníku EU je plánováno k publikaci na Den Evropy, 9. května 2019: 162 písní vytištěných jak v národních jazycích, tak zrcadlově v anglickém překladu….“
    „Vydavatel zpěvníku pro Českou republiku, prof. Hanuš Bartoň, vedoucí katedry, Akademie múzických umění v Praze,… sestavil konečný seznam písní prezentovaných Čechům…. “

    Přečtěte si ten seznam, to se těm mudrlantům fakt povedlo… 🙂
    http://www.eu-songbook.org/press-coverage/press-dk/

    To se mi líbí

  7. st.hroch napsal:

    Omlouvám se za OT, nicméně ještě ke včerejšímu 1.máji:
    Svátek práce v čínském městě Si-an (cca 8 milionů obyvatel) v provincii Šen-si….

    Nad městem terakotových válečníků vzlétla do nebe víc než tisícovka dronů, které vytvářely obrázky a hieroglyfy.

    Jejich let řídil jediný člověk pomocí chytrého počítače.

    To se mi líbí

  8. NavajaMM napsal:

    Jedna poznámka okolo polemiky kvôli Hejnému (Lumíkov blog):
    Hejný je citovaný v tom zmysle, že človek sa má na matematike hlavne riešiť problémy, nie používať mechanické postupy. Šiel by som ešte ďalej. Vo svojej praxi som veľakrát aplikoval matematiku vo veľmi pestrých situáciách, keď nebolo hneď jasné ako na to. Takže v živote je najdôležitejšie vedieť (nie riešiť, ale) sformulovať problém do matematicky riešiteľnej formy.

    Výborný príklad dal Slim pred niekoľkými dňami v tej úlohe o dvoch starenkách, ktoré šli proti sebe a bolo treba určiť, kedy v ten deň svitalo. Je to neštandardný problém, lebo v škole nás nikdy neučili, ako sa takéto veci riešia. Tam nás učili algoritmy, ale ktorý algoritmus našiť na túto úlohu?
    Tá úloha je napokon riešiteľná viacerými spôsobmi. Niekto je dobrý v algebre, niekto myslí skôr priestorovo, niekto to môže skúšať dokonca experimentálne.
    Nedá sa povedať, ktorý spôsob je najlepší, hlavné je, že sa človek dopracuje k výsledku. A že si vie overiť skúškou správnosti, že naozaj našiel riešenie.

    Toto je podstata Hejného metódy. Že sa človek učí používať svoj vlastný mozog a nie len akési hotové nástroje a algoritmy. Základný predpoklad použiteľnosti Hejného metódy – vlastný mozog musí používať aj učiteľ. (To je kritický predpoklad, na ňom to stojí aj padá.)

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Click to access VIA-taskbook.pdf

      To co píše autor v úvodu, potvrzuje můj kamarád. Který se neúspěšně pokoušel své švagrové -inženýrce chemie- vysvětlit úlohu 4, o míchání čaje a vína.
      Je to prostě tak, že učení není jenom nabývání nových vědomostí a představ, ale taky destrukcí těch původních, chybných. A tady jsou děti ve výhodě

      Líbí se 1 osoba

    • vera napsal:

      Mně tyhle úvahy trošku děsí. Kritický mozek, u dítěte…
      Víte, kdy vznikají nejlepší kritická díla, nejlepší recenze, nejlepší filmové nebo literární parodie, kdy vzniká skvělý humor? Až u dospělého člověka.
      Až když dotyčný člověk zná mistrovsky a dokonale základy řemesla. A prozatím v celé historii se ukazuje, jak je důležité když ty základy získá v mladém věku, protože to je čas, kdy vznikají základy stavby. Když se nabifluje základní vzorečky, může s nimi dál pracovat, jako stavař s cihlami, a stavět třeba katedrály, ale ty poučky prostě musí mít zažrané pod kůží… v pozdějším věku už nic nedožene, pak už si musí pomáhat náhražkami, gúglem a podobně, a to už není spolehlivé, protože z předchozího učení nevznikl systém, se kterým by se dalo pracovat. A tím systémem myslím trpělivou práci při postupu od jednoduchého ke složitému, pravidelné opakování, a procvičování paměti.
      Bourat a kritizovat přece můžete až je něco vybudované, nikdy ne dříve, do té doby se furt potulujete v rozvalinách, joo semtam něco rozkvete, ale že by tohle bylo na katedrálu??
      Vím o čem mluvím, nějaká ta vlastní zkušenost a učitelé v rodině, a v poslední době setkávání s vš studenty – produkty revolučních pedagogických snah. Nee, věřte mi, v naprosté většině smutný, smutný, smutný…

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        Pani Vera, budem rád, ak to rozoberieme ešte v pondelok, začínam sa obávať, že jeden bude málo. Mám tiež vlastnú skúsenosť s učiteľmi všetkých stupňov v rodine, aj sám som chvíľku učil a celý život sa učím nové veci, lebo pracovne musím.
        Máte pravdu, že najdôležitejšie veci – základ – sa dieťa musí naučiť v mladom veku. Otázka je, čo to je ten základ. Po asi desiatke zamestnaní v rôznych odvetviach som získal presvedčenie, že základ je vedieť narábať so sebou a s vlastnými schopnosťami. Mal som mnohých učiteľov a medzi nimi istú krátku chvíľu bol aj pán Hejný a jeho nasledovníci a teda môžem porovnávať – to, čo ma naučil on za niekoľko málo týždňov, mi dalo viac ako desať iných učiteľov za celý rok.

        To se mi líbí

        • vera napsal:

          Ano, souhlasím s obojím – s matematickými pondělky, věřím vám že to bude dobré čtení ) i s tím, že potkat pana Hejného v pozdějším věku může být velice přínosné. Jenom v tom základu se mi to moc nelíbí…)

          Líbí se 1 osoba

          • Bavor V. napsal:

            Já bych zase nerad, aby se pondělky změnily v matematické. Přece jen pestrost je potřebná. A své názory na matematiku jsem už několika obrázky vyjádřil 😀

            To se mi líbí

  9. NavajaMM napsal:

    Ešte povzdych (ale nad tým, že si to nikto zatiaľ nevšimol) – tie námietky, čo prezentoval profesor Dlab, sú z veľkej časti demagogické. Pán Hejný totiž svoje vyhlásenia formuloval z hľadiska svojho kontextu, keď vysvetľoval svoju metódu. Preto povedal, že matematické vedomosti učiteľa nie sú až také dôležité, lebo dôležitejšie sú iné schopnosti, ktoré má mať učiteľ.
    Toto sa nedá vytrhnúť z Hejného kontextu, zasadiť do nášho tradičného spôsobu (vyučovania matematiky) a tak dokazovať, že pán Hejný trepe blbosti.
    To je ako keby ste sa bavili s niekým, kto namiesto k moru chodí v lete na turistiku do Álp a vyjadril by sa, že letnú dovolenku netreba podceňovať, treba mať pevnú obuv a oblečenie také, aby človek vydržal aj prípadné teploty okolo nuly, určite by nemal ísť bez čiapky na uši a bez rukavíc. Keby sa mal k týmto vyjadreniam vyjadriť niekto, kto každé leto chodí len na Korfu, tak by povedal, že je to riadna kravina a zbytočné mrhanie priestoru v batožine.

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Důvod je prostý, Dlab vykládal hned zkraje takové blbosti, že to nešlo poslouchat.
      Co třeba znamená, že učitel na 1. stupni musí dokonale ovládat matematiku??

      Líbí se 1 osoba

  10. Petrpavel napsal:

    Po týdnu stráveném v pohodě mimo civilizaci, přesněji řečeno mimo internet čtu vaše příspěvky. Co čtu, prolétávám. Nemá smysl se zabývat jednotlivými opravdu skvělými postřehy vás pisatelů, nemá protože jsem si uvědomil jak je marné a zbytečné to posteskávání si nad tím či oním.
    My to víme a nic s tím nenaděláme.
    JE to nezajímá a nemají potřebu s tím něco dělat.
    Ustálený stav.
    Dokud se my dole budeme hádat.
    To nám jde skvěle.
    K JEJICH prospěchu.
    A tak dokola …

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.