Politechnika


Ne, nemám v tom nadpisu chybu. Opravdu se jedná o spojení politiky a techniky. Jde totiž o problém současné mediální (a nejen její) sféry. Politikou nás zásobuje kdekdo, dokonce i ti, kteří by se do ní plést neměli (např. charitativní organizace). Dospělí se nad tím většinou nějak přenesou, ale horší je tohle působení v procesu vzdělávacím. On by to nebyl takový problém kdyby…

Kdyby se stejnou měrou všichni tito dobroserové věnovali daleko většímu problému, kterým je nedostatek technicky vzdělaných lidí. Čas od času se v různých zpravodajstvích dovídáme, že některý náš technický či vědecký tým něco objevil, co se ještě nikde jinde neobjevilo. Šikovné hlavy a šikovné ruce, pomyslí si našinec. Jenže tím objevem to většinou končí. Nikde se už nedovíme, zda a jak se onen objev využívá, produkuje a jak ostatním pomáhá. Prostě všichni nás zásobují politikou nikoli technikou. Přitom právě těm mladým by se měl ukazovat příklady praktického využití těch dovedností. Aby prostě měli příklad a získávali zájem o věci, ve kterých by třeba i mohli jakýmkoli způsobem vyniknout. Protože nejen ty hlavy, které něco vymyslí, ale i ty ruce, které to dokáží vyrobit jsou třeba. A obyčejné zpravodajství ve všech médiích právě z této oblasti může formovat myšlení potenciálních dalších chemiků, techniků, lékařů a dalších dosud „nezajímavých“ oborů.

Místo toho máme stovky neužitečných „-logů“, kteří nepřináší ani sobě ani ostatním nic, co by stálo za jedinou korunu platu. Jenže u toho není nutné myslet, zatímco ti potřební ten mozek musí zapřahovat dnes a denně.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktualitka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

59 reakcí na Politechnika

  1. tata napsal:

    ot

    Předmět: Orlík není „Čapí hnízdo“ ???
    Vraťme se zpátky do roku 2013.
    Kníže Schwarzenberg: On sám, jako ministr vlády ČR podnikal po celou dobu ministrování se svou firmou ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o., Bělohorská 165 Praha 6, IČ: 450 23930, kde drží 99,82 % podíl.
    Kalousek této firmě převedl více jak 100 milionů Kč dotací ze státního rozpočtu ČR a mnoho desítek milionů Kč z EU.
    Jen za poslední 2 roky ministrování obdržel Schwarzenberg prostřednictvím této

    firmy od Kalouska a Ing. Čiernika z MZE 70 milionů za odbahnění písčitých

    rybníků Sobík, Silvestr a Zhoř, kde místo bahna těžil písek, který pak prodával a

    cestáři jej používali na opravu cest…. …pochopitelně,v tomto případě ale

    všechno bylo a je v naprostém pořádku, žádné ostouzení, žádný

    humbuk v médiích se nekoná !!!

    Také tato prasečina si zasluhuje, aby se dostala co nejvíce k lidem …..

    To se mi líbí

  2. bob napsal:

    Když vidím svojí vnučku ve 2. třídě, jaký plný batoh „učení“ nosí do školy, tak mám dojem, že z dětí vychováváme budoucí Šerpy…. (a to v době tabletů…).
    Trochu OT ale stojí to za to.
    Ve třídě mají všeobecně neoblíbenou holčičku (zda má vinu na své neoblíbenosti nevím).
    No a dneska mi vnučka hlásila, že Zita (jméno jsem si vymyslel) jedné holčičce zničila takovou tu bambulku, kterou mají děti připnuté na taškách.
    Zeptal jsem se, jak vědí, že to udělala Zita.
    A vnučka mi odpověděla, ž e m a j í d ů k a z y (!!!!!)
    I zeptal jsem se, jaké důkazy mají. Začala koktat, že tam Zita byla a prostě, že to nemohl nikdo jiný udělat. Kde to ty děti z druhé třídy berou?
    Omlouvám se za OT, ale tohle muselo ven….

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Bobe, nevím kde to ty děti berou, ale už vím kde se to naši politici naučili. Když byli malinkatí a chodili základky. Od té doby již nevyrostli a nic se nenaučili.

      To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Co se týká té tašky, tak určitě nemá takový náklad, jako jsme mívali my v jejím věku.
      Ale s těmi „důkazy“ jste mne „dostal“. To bych od sedmiletých dětí nečekal.

      To se mi líbí

      • bob napsal:

        Buď jsem byl jako dítě silák a nepřišlo mi to nebo jsem teď vetchý stařeček, kterému se zdá všechno těžké…
        Myslím a doufám, že ani jedno (zejména ne to druhé)…

        To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Vynikajúca príhoda o tej Zite.
      Ako školáci sme závideli jednému spolužiakovi, ktorého mama robila v škole tajomníčku. Po protekcii nafasoval dve sady učebníc a mal z nás vždy najľahšiu tašku, lebo jednu sadu mal doma a druhú v skrini priamo v triede. V taške nosil len zošity, pero a desiatu.

      To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        jakože svačina vo desátý, no to je dobrý. Zejtra namažu holkám desiatu a sem zvědavej, co voni na to … běda, jestli ji zdlábnou vo půl desátý.

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          Hej, s tou desiatou to nevychádzalo. Veľkú prestávku sme mávali od 9:20 do 9:40, takže tá desiata potom vychádzala cez hodinu úchytkom pod lavicou.

          To se mi líbí

          • Miluše napsal:

            Pro odpolední svačinu má slovenština výraz „olovrant“. Slovenština prý toto slovo přijala za své, pochází z období nájezdů Osmanů. Pamatuji si ze školy, ale nejsem si jistá, zda se používá dosud. 🙂

            To se mi líbí

        • Hudec napsal:

          Bavoráci si dávají „brotzeit“ a taky nedlabou jen chleba. Ba naopak, jejich bílé klobásy a preclík + „kalné“ pivo = brotzeit na plný pecky!

          To se mi líbí

  3. vonrammstein napsal:

    A dokázal byste mi vysvětlit pravopis slova poliklinika? Vždycky mě to mlátilo do vočí. Pochopil bych „poly“ ve smyslu „mnohoklinika“, spousta žánrově různejch ordinací v jednom baráku. Ale „poli“? Nechápu to.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      To mi také dělá problémy. Rozhodně to nemá nic společného s politikou.

      To se mi líbí

    • bob napsal:

      Od slova polis (řecky nebo latinsky město, obec……)

      To se mi líbí

    • rexus napsal:

      MĚSTSKÉ (zařízení) pro upoutané na LŮŽKO nemocí. POLIS + KLINH´RHS (KLINÍRIS), (to první H je dlouhý zvuk) přičemž pro lůžko mají více výrazů, takže upoutaný na lůžko nemocí je kliníris, přepisuji héta jako H, jinak asi před 2500 lety v každém řeckém městě byla jiná gramatika a jiný způsob psaní téhož pojmu a jiná výslovnost, více než 100 různých gramatik a tehdy se ještě héta vyslovovala tak, jak vypadá, tedy na začátku zvuk H, ale jen někde, pak z něj udělali samohláskový zvuk a to nakonec převážilo až dodnes.
      A jinak, tohle slovo za časů Alexandra nejspíš nikdy nevyslovili, je to jen novodobá složenina z neřeckého prostředí, když začalo být v módě vyrábět učená slova z latiny a řečtiny, snad z 18-19 století. Předtím byly špitály a špitálníci a invalidovny. A v Paříži je jeden špitál, co se jmenuje U Patnácti Dvacítek (prý lůžek), jako že tam bylo 300 nemocničních lůžek, ale protože je asi z 13. století tak dost možná podle trříset milosrdných bratří. Podoibně jako řád špitálníků s červenou hvězdou dal jméno pozemku jimi vlastněnému mezi koncem ulice Na Poříčí a Libeňským mostem, kde na něm provozovali špitál kdesi uprostřed spíš dál od Vítkova na Libeň.

      To se mi líbí

  4. Anna napsal:

    Poliklinika – kdysi kdesi jsem četla, že to má souvislost s řeckým polis, městem. Nikoliv s předponou poly,označující mnoho.Tak snad…😊A.

    To se mi líbí

  5. vonrammstein napsal:

    Děkuju za vysvětlení!

    To se mi líbí

  6. K-k. napsal:

    OT . když jsme u toho „správnopisu“ , vypadá to, že bude definitivně zahájena likvidace mateřského jazyka: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2462467-cestina-na-hejneho-zpusob-deti-budou-samy-zkoumat-jak-jazyk-funguje Nevím, kolik dětí bude po takovéhle výuce ještě umět česky číst a psát. Vzhůru k době předobrozenecké! 😦

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Když jsem to viděl, tak jsem nevěřil svým očím.

      To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Skúsim Vás upokojiť. Pána Hejného poznám osobne už veľmi dlho. Prvý raz som ho stretol pred 50 rokmi pri matematike. Je to skvelý pedagóg a múdry človek. Nie každý dokáže jeho prístupy hneď pochopiť a využiť správne, aj preto sa to môže ľahko dezinterpretovať.
      Hlavný rozdiel je v tom, že deti majú tie gramatické pravidlá objavovať, nie vymýšľať si vlastné. Aby to fungovalo, musia sa so slovami stretávať veľmi často a v rôznych kontextoch, aby mali z čoho zovšeobecňovať.
      Myslím, že aj ja mám pomerne slušný základ gramatiky slovenčiny a bifľovanie poučiek som neznášal a nebol som v tom dobrý. Ale veľmi veľa som čítal, takže som si jazyk vlastne osvojoval tou Hejného metódou, hoci som o nej nič nevedel.
      Myslím, že to isté platí aj pri učení sa cudziemu jazyku. Pri angličtine je to patrné, lebo gramatika je pomerne jednoduchá, len ju treba dostať pod kožu praxou. Nuž a idiomy, to sa človek nabifliť nedokáže.

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        jistě – ale nečtení je bohužel velký problém současných dětí. Pravidla jsem nikdy neuměla odříkávat, ale psala jsem bez chyb – v nejhorším si člověk napsal na nějaký pomocný papír obě varianty a oči mu řekly, co je správné. Nijak nezpochybňuji kvality pana Hejného, ale mám velké obavy z tohoto způsobu výuky jazyka, zejména vzhledem ke „kvalitě“ dětí.
        Vzpomínám na jednu třídní schůzku u staršího synka, byla to tak první-druhá třída, tehdy se ve škole začínalo v matematice s množinami. A paní učitelka říkala: „Ono to děti moc baví, moc se jim to líbí – ale bohužel vůbec neumějí počítat! Tak bych prosila maminky, aby je to doma naučily…“ Nevím, kde byl problém, v té učitelce asi ne, byla opravdu výborná – ale takováhle byla realita. Mladší synek pro změnu jednou přinesl z počtů pětku. Když jsem to zjistila, pátrala jsem o co šlo. V pracovním sešitě bylo zadání:
        3+2=
        2+3=
        5-2=
        5-3=
        a měl se doplnit výsledek. Kluk měl udělanou jen první řádku a dostal pětku. Tak jsem se ptala, proč neudělal i ty další řádky. Odpověď byla zcela logická: „Ale vždyť je to přece pořád stejný!“ No, měl pravdu.Ale pětka za to byla – a jak to malýmu klukovi vysvětli?

        Liked by 1 osoba

        • jaa napsal:

          Něco mi to připomíná. Ovšem na dotaz jak má učitelka zjistit , že to ví – už odpověď nebyla

          To se mi líbí

      • brtník z brlohu napsal:

        Ono se zapomíná na jedno – že to učení zpaměti není jen kvůli nabiflování, ale také se tím cvičí paměť jako taková. To je jedna připomínka.

        Druhá podstatnější je že podobné metody jsou sice v podání autora úspěšné, ale troskotají v plošném zavedení – stávají se formálními – on problém je v žactvu – jeho chuti se učit (aktivně) – ono dokáže velice rychle vyhmátnout slabou stránku – ta se pokaždé najde – a ze zdánlivě vynikající didaktické metody se stane paskvil.

        Třetí námitka je že se jazyk musí používat – primární je čtení které dělá podmínky na rozvoj znalosti jazyka. Populace která nečte není schopná se sama k ničemu dopracovat.

        Čtvrtá námitka – i když původní idea je slibná a jejímu autorovi funguje – najde se – hlavně v učitelstvu dost pilníků honících si triko kteří to úspěšně zmrší – viz osud myšlenek L. S. Vygotského u nás – tady se to sešlo ještě se zaváděním množin.

        Na to navazuje poslední pátá námitka – podobné metody nejdou zavádět ve třídách kde je přespříliš žáků – max do dvaceti. Ideální je když se sednou kolem jednoho stolu.

        To se mi líbí

        • kočka šklíba napsal:

          Ano já si myslím, že my, naše generace (+/-) především více četla. A tam je ten základ pro správnou gramatiku. Já také zjišťuji, že si už vůbec nepamatuji mnoho pravidel ale převážně píši správně (jasně občas se chyba vloudí) a to mám asi z četby. Automaticky, co si ale nepamatuji, nebo musím použít pomůcku jsou mě a mně. nevím proč, ale odjakživa.

          To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          On pán Hejný ani nepracuje tak, že by vypracoval nejakú geniálnu metodiku, ktorú by mohli všetci plošne používať ako kuchárku. V Bratislave na UK učil budúcich učiteľov. Snažil sa im tie prístupy a spôsob myslenia vštepiť. Potom bolo na každom jednotlivom učiteľovi, ako to v praxi bude používať.
          Okrem toho sa venoval talentovaným deťom na letných táboroch a korešpondenčných seminároch. Lebo stáva sa, že s mimoriadne talentovanými deťmi už učiteľ jednoducho nedokáže mentálne držať krok. Je to ten istý problém, čo spomenul Aurel Stodola v závere:
          https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2017/03/27/rodaci-1-aurel-stodola/

          To se mi líbí

          • blbíš napsal:

            venoval talentovaným deťom … a tak by se zdejší diskuse mohla uzavřít, příteli. V tom asi bude „omyl“ přístupu k Hejnýho metodě a kdo ví, zda i jeho „omyl“.

            To se mi líbí

            • NavajaMM napsal:

              Priznám, že nerozumiem. Talentované deti sa nájdu (skoro) v každej triede. Niekde možno len jedno. Ale učitelia si obvykle nechcú trápiť hlavu, čo s tým jedným. Zvyčajne ich zničia.

              Liked by 1 osoba

            • blbíš napsal:

              Přehlídl jsem ten váš velice správnej a zcela vyčerpávající vstup, brtníku! Takovej názor mám i já, i když bohudík pouze zprostředkovaně vod ženy a ta, jak známo, má vždycky pravdu, neb se nemýlí!!! I já sem se někdy k tomu musel uchýlit, když sem externě učil na průmyslovce (32 studentů ve třídě nebyla výjimka), neb posluchačstvo někdy bylo velice nechápavý! Vo tom byla ta vsuvka našemu talentovanýmu Navajovi. U vás je ale bezpochyby zřejmý, že vo tom něco víte a tušíte, jenže to nám je houby platný, žejo? Teď to maj ve svý moci jiný sekáči a výsledky se dostavujou už min. 10 let. Biflovací dril (nebo jak tu námi absolvovanou techniku „učení“ mám nazvat) je něco, co 75% školáků silně potřebuje – minimálně, jak koza drbání, 5% vůbec = sou talentovaní a těm zbejvajícím 20% to nepomohlo/nepomáhá/nepomůže nikdy. Absence drilu, jak konečně vidíme kol sebe, UŽ NEPOMÁHÁ více jak 75% současných neškoláků a to vůbec nepřeháním! Kdo ví, zda by pomyslným sejtem propadlo celých těch 15%?
              Na to, přátelé, vemte jed, tady je nutno vidět naši započatou současnou zkázu!!!

              To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Likvidace mateř. jazyka se nebojím (zvlášť ne nějak „cílené“).

      Spíš hrozí vítězství hlupáků a obskurantů, v dané chvíli těch z Cermatu.
      Respekt se ptá správně.
      https://www.respekt.cz/tydenik/2018/18/co-maji-deti-znat

      Viděl jsem letos (kvůli vnučce) přijímací testy na střední školy. Čeština vypadá jako doména ZASTYDLÝCH STUDENTŮ FILOLOGIE, matyka je taky vyumělkovaná až na pomezí zdravého rozumu. Řada úloh se dá jen těžko řešit bez rovnice o 1 neznámé (s ní snadno), jenže právě ty děti z 5.třídy dosud neznají.
      Už u svých dětí jsem se divil, jakými hloupostmi jim přecpávají hlavy, místo aby se je snažili zaujmout chytrými, nebo důležitými věcmi v mnohem menším rozsahu.

      Nejsem nijak proti rozumné dávce drilu, paměť potřebuje trénovat, ani pro vybírání pouze tzv. užitečných znalostí, ale jde hlavně o trénink toho květáku mezi ušima.

      Co předvádí naši pedagogové (nebo ti, co je řídí) je hrozivé. Maminka (která chodila na střední školu pro pracující až kolem 40) mi vyprávěla, že měli vynikajícího starého profesora na češtinu; kterýžto pan profesor měl kdysi na dějepis Aloise Jiráska. A ten prý suverénně přeskakoval úseky dějin, které mu „nevoněly“. A jiné bral podrobně.

      A potom zase „pochodovali a pochodovali“, jak to dotyčný nazýval 😀

      Takoví suverénní kantoři, co dovedou rozpoznat hlavní a vedlejší v Cermatu chybí. A chyběli už když psali osnovy pro moje děti v 80. letech. Hrůza!

      To se mi líbí

      • oh napsal:

        To, co předvádějí testovači z Cermatu, ovšem není dril, ale prvotřídní kravina. Samotný dril má mít místo v průběhu výuky, ale do testů a přípravy na ně už nepatří. Testy by neměly ověřovat, co všechno za zbytečnosti si dokáží děti nacpat do hlavy, do týdne po testu zase zapomenout, ale zda a jak dobře umí prakticky použít to, co se naučili.
        Ostatně soudím, že Cermat musí být zničen.
        Všichni cermaťáci by za odměnu měli získat doživotní zákaz působení ve školství a související státní správě. A pan cermatoředitel pro jistotu nejméně zákazy dva. 😉

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Tak jsem se právě dověděl, jaká byla chyba v těch testech. Slovo běh se skládá ze 3 nebo 4 hlásek? Správně je obojí (?)

          To se mi líbí

          • oh napsal:

            Budu se opakovat. Soudím, že Cermat musí být zničen!

            To se mi líbí

          • Joda napsal:

            Se stejnou logikou by mohli tvrdit, že slovo sedm má 5 hlásek, protože ho někteří vyslovují sedum.

            To se mi líbí

            • Miluše napsal:

              Tam šlo o zjištění kmene a počtu hlásek kmene. A to odpovídalo dvěma slovům, jeden kmen měl 3 hlásky a druhý 4. Obě odpovědi byly správné. Tím neomlouvám CERMAT,
              Zadání úkolu má být jednoznačné. Doufám, že budou svoji chybu studentům tolerovat.

              To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Slavný V.I. Arnold vzpomínal, že k matyce ho v 6. třídě přivedl dobrý učitel, I.V. Morozkin, touto jednoduchou, ale nelehkou slovní úlohou

        Many Russian families have the tradition of giving hundreds of such problems to their kids, and mine was no exception. The first real mathematical experience I had was when our schoolteacher I. V. Morozkin gave us the following problem:

        Two old women started at sunrise and each walked at a constant velocity. One went from A to B and the other from B to A. They met at noon and, continuing with no stop, arrived respectively at B at 4 p.m. and at A at 9 p.m. At what time was the sunrise on this day?

        I spent a whole day thinking on this oldie, and the solution (based on what is now called scaling arguments, dimensional analysis, or toric variety theory, depending on your taste) came as a revelation.

        The feeling of discovery that I had then (1949) was exactly the same as in all the subsequent much more serious problems….
        It is the greed to experience such a wonderful feeling more and more times that was, and still is, my main motivation in mathematics.

        Click to access arnold.pdf

        Je fakt, že tohle se týká spíš nadaných dětí, ale „projít bránou údivu“ a něco si sám objevit, to vždycky byla ta nejlepší motivace. Doufám, že se podaří rozškrtnout takové světýlko aspoň v jednom z čtyř našich vnoučat. Už to by byl velký úspěch

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          Zaujímavá úloha. Pre srandu som si to skúsil spočítať a výsledok: v ten deň svitalo o 6:00.

          To se mi líbí

          • Slim napsal:

            😀 Ve 12 bych to určitě nedokázal. No a o 7 let později Vladimír Igorevič, jako Kolmogorovův student ve 2. ročníku MGU vyřešil 13. Hilbertův problém.

            https://en.wikipedia.org/wiki/Hilbert%27s_thirteenth_problem

            Gradient růstu u velkých talentů bývá ohromující

            To se mi líbí

            • NavajaMM napsal:

              Áno, chlapcovi tento rast trval 7 rokov. Je to však inšpirujúce aj pre nás úplne priemerných smrteľníkov. Veď za 7 rokov sa aj úplne bežný maturant, ktorý povedzme nedokáže ani presne zmerať krvný tlak, vypracuje na lekára. Ono stačí neprestať na sebe pracovať a človek za život môže dokázať veľa.

              To se mi líbí

  7. brtník z brlohu napsal:

Komentáře nejsou povoleny.