Kde je hranice svobody umění


Jak již Jarda Hudec avisoval, poslal mi článek z MFD. Je na něm podivná jediná věc a tou je původ autorky. Nechápu, jak je možné, že takový článek dokáže napsat někdo z Masaryčky. Ta ženská je snad na odchodu z MU.

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

29 reakcí na Kde je hranice svobody umění

  1. L.B. napsal:

    A ta paní, že jsem tak smělá, je živena kým za takovéto úvahy? Za jejím jménem nestojí soukromý subjekt. Nesouhlasím ani zbla, aby snad státní zaměstnanci brali mé daně za takovéto články, které snad nejsou výsledkem edukace toho ústavu, jenž si bere do pera za svým jménem…Kdyby byly nejde jen o plat téhle jedné paní, ale smyslu a holé existenci ústavu, jenž si myslí, že má právo určovat kdo dostane od státu peníze a kdo ne, když ona je právě tou, která je podle mého bere za evidentně nezvládnutou edukaci v oblasti humanitních věd.

    To se mi líbí

    • Josef K, napsal:

      Článek je podle mne vynikající. Nejsem si ale jist úrovní zrovna vašeho vzdělání, protože celý váš příspěvek jaksi postrádá smysl.

      To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Ing. Hana Lipovská (z tisku)
      Po maturitě na Gymnáziu Blansko absolvovala obor Hospodářská politika na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde dále působí na katedře ekonomie.
      Jako analytik spolupracuje s Institutem Václava Klause. V letech 2015–2016 vedla semináře ekonomie na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně.
      Je autorkou či spoluautorkou řady odborných i popularizačních článků. Za svoji odbornou práci byla oceněna například Cenou rektora Masarykovy univerzity nebo Cenou profesora Františka Vencovského pro mladé ekonomy do 35 let (za stať Fiskální placebo).
      Působí ve výkonném výboru brněnské pobočky České společnosti ekonomické, je také členkou The American Economic Association a Jednoty českých matematiků a fyziků.

      Vy jste génius, který dedukuje z jednoho článku dalekosáhlé úvahy. Z obecného hlediska jde o vyjádření osobního názoru v tisku. Z profesního hlediska je to věc šéfredaktora. Z mého hlediska je to o tom, že takové články jsou naprosto nutné.
      Možná by bylo vhodné do MFD napsat oponentní článek a předložené argumenty vyvrátit. Ovšem patrně by to muselo mít poněkud jiný styl než který jste zvolil.

      To se mi líbí

  2. strejda napsal:

    Chtělo by se napsat, vždyť je to pravda od počátku až do konce. Ale, kdyby tomu tak bylo, byly by takové články zbytečné. Jenže my – a nejen my – všichni víme, že článek popisuje realitu a hledá možnou odpověď. Přesto bude mnohými odsouzen.
    Trochu odbočím, když jsem se učil před dávnými lety fotografovat, tak jsem se seznámil s – dnes jak se zdá geniálním – tvrzením pana profesora Šmoka: „Když se fotografie nepovede, je možné ji prohlásit za umění“.
    To je ta pravá podstata dnešního umění neumělců. Drzé čelo a odvaha. A také chamtivé ruce. Problém není jen v tom, že se z veřejných peněz platí brak, ale především v tom, že hromady braku zakrývají skutečné umění, které se ztrácí. A mnozí nemají ani chuť, ani čas ho hledat a na moderní, nové, umění zanevřou. Na braku se živí tvůrci, vystavovatelé, prodejci, kritici a příživníci.
    Hlavní, že tečou peníze. A z velké části to platí ten, o kterém leckterý povýšenec říká, blbej, hloupej, nekulturní a zaostalej volič. Tedy občan.

    To se mi líbí

  3. NavajaMM napsal:

    Myslím si, že skutočné umenie peniaze nepotrebuje. Peniaze na prežitie potrebuje umelec, ale nie umenie. A ľudia sú ochotní masovo za umenie zaplatiť až vtedy, keď už umelec nepotrebuje vôbec nič.
    Ja osobne mám radšej krásu, než umenie. Krása je z princípu subjektívna a vlastne sa ani nedá kúpiť. Jednoducho sa stane.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      taky jo

      To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        … i když bych předem i zaplatil, neboť vím, že se blbě tvoří, když člověku „kručí“ v žaludku (a věřte, že vím vo čem mluvím).

        Liked by 1 osoba

        • NavajaMM napsal:

          Náš svet zadefinovali obchodníci. Najväčšiu odmenu teda nedostáva ten, čo hodnoty vytvára, ale ten čo ich vlastní a je (na naliehanie) ochotný sa tohto vlastníctva vzdať, samozrejme, nie zadarmo.
          Obchodníci milujú umelcov, ktorým kručí v žalúdku, lebo to je zdroj najlepších investícií.

          To se mi líbí

  4. hans napsal:

    Článek jsem nečetl. Stačilo mi, když jsem mezi moc malými písmenky uviděl zvýrazněnou větu „Velké umění existovalo i v době předdotační. Čerpal snad státní podporu Molière? Zbytek je zbytečné číst.

    I wikipedie ví, že Molière získal podporu králova bratra a získal tak možnost hrát v Malém Bourbonském paláci, kde se střídal s italskými herci, od roku 1660 pak v Palais Royal. Brzy získal přízeň krále Ludvíka XIV. a stal se spolu s Lullym organizátorem královských slavností, byl mu přiznán královský důchod a od roku 1665 jeho soubor nesl označení „divadelní společnost králova“. Čili Molière nebral státní podporu, Molière byl králův služebník, čili státní zaměstnanec.

    Žádný člověk není děd vševěd, ale proto máme wikipedii a gůgl, abychom se vyhnuli ztrapnění. Jen blb si bere do huby historickou osobnost, když o ní nic neví, a jen líný blb si základní fakta nevygůglí. Paní Lipovská je líná blbka. A navíc ekonomka.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Hodnotit celý článek na základě jedné chybné věty? Dost odvaha. Nevíte o čem to je, ale je to špatně. Zajímavý pohled na umění.

      To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Máte naprosto pravdu, byl použit nevhodný příklad. To se občas stává, ale chybující není hned blbem. Podstata článku je jinde, kdybyste ho četl, poznal byste to, není o Molièrovi.

      To se mi líbí

    • Josef K, napsal:

      Autorka článku doslova píše: „Čerpal snad státní podporu Moliére jako ředitel kočovné společnosti?“ Začátek hansem uvedeného citátu z wikipedie se vztahuje k roku 1658, Před ním je ale uvedeno: „Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, se narodil 15. ledna 1622 v Paříži. Jeho otec byl dvorní čalouník. Moliére studoval na clermontské jezuitské koleji, právnický diplom získal v Orléansu. V roce 1643 vytvořil za patronace dramatika Pierra Corneille spolu s Madeleine Béjátrovou a dalšími herci divadelní soubor zvaný Skvělé divadlo (Illustre théâtre). Tehdy, aby nekompromitoval svou rodinu, začal používat jméno Molière. Pokoušel se dobýt Paříž, ale to se nedařilo, divadlo zaniklo a on skončil ve vězení pro dlužníky. Později s divadelními společnostmi kočoval převážně po jihu Francie.“ Bez podpory tedy divadlo dělal 15 let a jako ředitel kočovné společnosti Skvělé divadlo opravdu žádnou státní podporu nečerpal (možná i proto ale skončil ve vězení pro dlužníky – patrně byl lepší dramatik a herec, než manažer). Je také velmi pravděpodobné, že i další divadelní společnosti, se kterými pak kočoval po jihu Francie, bojovaly o holou exisatenci a že podpora královské rodiny byla pro Molièra darem z nebe. To ale nemění nic na tom, že Hana Lipovská nic špatně nenapsala. Reagovat ale jen na velkými písmeny uvedené a zásadním způsobem zkrácené tvrzení – polopravdou, není korektní argumentace.

      To se mi líbí

    • jaa napsal:

      No Hansi jen tak – spoléhat na gůgl – nedoporučuji, psala jsem to . tu jeho kvalitu – tuším předevčírem. Jinak k WIKI – i na tu se nedá spolehnout. Hodněkrát se mi stalo, že jsem si něco zapamatovala, pak hledala a bylo to tam úplně jinak. Protože jsem si ledacos stahovala, tak ve starém počítači, když je předrátují je tam původní znění. Malér těchto dvou „méédií a netu vůbec je že se velice lehce obsah změní a původní mizí v nenávratnu. Ne nadarmo se říká – co je psáno to je dáno. Až vytištěné na papíru má definitivní podobu.

      To se mi líbí

  5. bob napsal:

    Já bych ten článek zrovna nezatracoval. Nedá se říct, že by mě urazil….
    Co se týče dotací – protože kapitalizmus není můj šálek, tak bych dotoval jak kulturu, tak sport.
    Oříšek je stanovit kritéria. U sportu bych dotoval zejména děti a mládež.
    V kultuře bych podporoval divadla do kterých chodí diváci, tj. zjednodušeně – dotoval bych prodané vstupenky. Ať si hrají, co chtějí, na blbosti nikdo chodit nebude. A arbitři typu Rejžek, co je ta správná kultura, tak to rozhodně ne.
    Ještě jednou, vymyslet spravedlivá pravidla by dalo fušku.

    To se mi líbí

  6. jaa napsal:

    No a já bych řekla, že to pan ředitel svým vystoupením v DVTV parádně pohnojil. A to dotování podle počtu prodaných vstupenekl je výborný nápad.
    Ale počítám, že z toho rambajs ještě bude.-

    To se mi líbí

  7. Petrpavel napsal:

    Z článku “ …Kultura která nekultivuje si musí na sebe vydělat sama…“.
    O tom to je.
    Kdo má rozhodovat která kultivuje a která ne? Zase zásadní spor.
    Spor o to zda připustit možnou chybu, možnou neodbornost, možné kamarádíčkování v práci výběrové komise, která ovšem pracuje v určitém předem stanoveném režimu, podle předem stanovených kritérií, postavena z odborníků v oboru a „zástupců lidu“. Nebo připustit nekontrolovaný a nekontrolovatelný proces garantující chybu s pravděpodobností rovnou jedné, kdy dostává ten kdo nejvíc křičí, kdo nejvíc podlézá, nebo nedej bože kdy dostávají všichni, kdy nikoho nezajímá zda jich jsou stovky, tisíce nebo už desetitisíce (stejný proces nastal v placení církevních funkcionářů).
    Zavrhly se komise, „jede“ se podle druhého extrému. Komu to vyhovuje je nabíledni.

    Dotování podle počtu prodaných vstupenek nevypadá špatně, ale i ono má svá úskalí. Do Národního divadla v Praze se přece chodí často aby tam člověk alespoň jednou byl, aby byl in, chodí tam zájezdoví cizinci, chodí tam snobové, chodí tam ze zvyku starší generace … a že bych zrovna pro ND chtěl na jejich experimenty velké dotace…

    To se mi líbí

  8. jaa napsal:

    No víte v souvislosti s akcemi „umělců dole a jejich naší ČT, mne v souvislosti s odkazem napadla jistá šílenost a taky proč asi televizáci tak vyvádějí.

    https://hlidacipes.org/ceska-televize-rozhlas-prijdou-stovky-milionu-podle-ministerstva-financi-musi-kvuli-bruselu/

    Samozřejmě nevím, jak DPH funguje u ČT, nezajímala jsem se o to, ale z logiky jeho fungování. pokud nejsou koncesionářské poplatky pod příjmy s DPH, tak určitě jsou pod DPH všechny výdaje krom platů soc a zdrav pojištění a možná snad nějaké další ale: znamenalo by to že příjmy TV nejsou jen co uvádí, ale i +/- třetina až polovina výdajů. Což jsou sumy dohromady až neuvěřitelné. Blbnu už nebo neblbnu. Ví někdo jak to doopravdy vČT a rozhlase funguje??????

    To se mi líbí

    • jaa napsal:

      oprava – vratky DPH z třetiny až poloviny výdajů. Účtařinu už víc než 10 let nedělám, ale třeba někdo ví – co a zda se změnilo
      Nebo už vážně blbnu.

      To se mi líbí

    • oh napsal:

      Tento skuhrací odstavec je nepostradatelnou součástí výročních zpráv o o hospodaření ČT: „Specifickou oblastí je DPH. Česká televize si nemůže, na rozdíl od jiných subjektů, plně nárokovat DPH a to zdražuje nákupy služeb, zboží a majetku. Každé zvýšení sazby DPH tedy zvyšuje náklady ČT. V letech 2008 a 2009 byla sazba DPH 19 %, od roku 2013 je již 21 %. Zvýšení sazby o 2 procentní body se projevilo v roce 2016 navýšením nákladů o 59 mil. Kč. Druhým faktorem je koeficient, kterým musí Česká televize krátit DPH, které si může nárokovat zpět.
      Vzhledem k tomu, že tento koeficient závisí na objemu výnosů, došlo po omezení vysílání reklamy k jeho výraznému poklesu. Zatímco v roce 2008 šlo nárokovat zpět 21 %, v roce 2016 to bylo již jen 11 %. V nákladech roku 2016 to znamenalo navýšení o dalších 53 mil. Kč.“

      Pokud si chcete zabádat, jsou tyto zprávy veřejně přístupné.
      http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/publikace/rocenky/

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        Hmm, dík, ale stejně nechápu proč – jejich/naše, jako správný hospodář veřejnoprávní/ kdy by měla jít vzorem, když jiné kritizuje/nešetří do fondů a všechno rozfofruje, Proč by měla mít socialistickou výhodu /zvyšováním poplatků/proti všem ostatním ekonomicky činným subjektům, kteří si na modernizaci či rozšiřování buď našetří , nebo si vezmou )věr.
        Navíc, zvlášť když je její produkt tak mizerný. Proč nemají lidi právo se rozhodnout ano či ne a proč už dávno, při možnostech technických se neplatí podle toho co kdo sleduje a zda ,

        To se mi líbí

  9. vonrammstein napsal:

    Brňáci? Zabijte toho zmrda.

    To se mi líbí

  10. Laco G. Mlynář napsal:

    Vždy, když se mluví o tom, zda něco je, či není umění, vzpomenu si na slova básníka Vladimíra Holana: „Bez ryzí transcendentály se žádná stavba nedostaví.“
    A také na historika umění Maxe Dvořáka s jeho definicí „Umění jako projev ducha“. Z těchto pohledů je ono brněnské představení právě projevem antiducha.

    Pokud jde o dotování umění, považuji za ideální příklady filmy Františka Vláčila, z nich ten nejlepší, Markétu Lazarovou. Vláčil překročil rozpočet o 100%. Vznikl nejlepší film v historii české kinematografie. Spojily se mimořádné nadání tvůrců s mimořádnou politickou situací, za které bylo možné štědře dotovat dílo, aniž bylo jasné, zda se povede. Dnes by takové dílo nemohlo vzniknout, protože je podle holywoodského konceptu žádán komerční úspěch.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Za nejkouzelnější film české kinematografie mám Vávrovu Romanci pro křídlovku a za nejčistší Krejčíkův Vyšší princip. Nemůžu se trvale rozhodnout který mám dát na první místo. Vámi zmíněný Vláčilův mi to rozhodování ještě komplikuje 🙂 .
      Oba filmy vznikly za stejných okolností jako onen Vláčilův.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.