Euro, koruna a spol.


Vůbec nejsem ekonomický odborník, ale rád si o ekonomice čtu a snažím se pochopit. Je-li to v současné době vůbec možné.

Na webu euro.cz jsem zaregistroval dva zajímavé články. Ten první je od Pavla Párala, na němž je zajímavé to, že kdysi po revoluci pracoval v Právu, ale jeho komentáře byly stále pravicovější a tak se musel/chtěl s tou redakcí rozloučit. Znám ho osobně asi tak čtvrt století a mám ho za solidního novináře, i když vím, že mnohým návštěvníkům zde u Bavorů při vyslovení jeho jména povyskakuje kudla z kapsy. Nu – přečtěte si něco o euru, zdá se mi to i pro nás laiky srozumitelné.

Hned na to navazuje čistě faktografický materiál z pera Miroslava Zámečníka. Toho osobně neznám, ostatně to není novinář. Ne že bych s ním vždy bezvýhradně souhlasil a nad jeho názory jásal, ale píše zajímavě a většinou i srozumitelně, vybraná stať je toho důkazem.

Závěry o euru a českém vztahu k němu si jistě uděláte sami, mojí nápovědy vám netřeba.

 

Esej: S eurem na věčné časy a nikdy jinak
Pavel Páral

 

Že jsou Češi mistři švindlů? Kdepak. Kam se hrabou na evropské centrální bankéře. Zvláště na jednoho italského.

Měnová politika Evropské centrální banky (ECB), jestli se tomu, co ve Frankfurtu provozují, ještě dá tak říkat, je takovým dobře utajovaným přiznáním, že ta bezmračná obloha po údajném vyřešení dluhové krize je jen dobře namalovanou a nakašírovanou kulisou.

Když Mario Draghi po posledním měnovém zasedání ECB přesvědčoval trhy, že úrokové sazby zůstanou na nule ještě dlouho po ukončení nákupu aktiv, tedy evropské obdoby kvantitativního uvolňování, jehož objem se může v případě potřeby ještě navýšit, poslalo to kurz eura poněkud překvapivě vzhůru. V situaci, kdy lze očekávat výrazný růst sazeb v USA, to vypadá nepochopitelně. Ale tady ECB neřeší měnu, nýbrž flskál členských zemí eurozóny a v tom případě staré známé mechanismy prostě fungují úplně jinak.

Pro nás je důležité to sledovat jednak proto, že otřesy v eurozóně mají na naši ekonomiku fatální vliv, ale také proto, že se v období předstíraného klidu opět objevují propagátoři našeho co nejčasnějšího vstupu do tohoto klubu bez budoucnosti.

Kdyby byla eurozóna optimální měnovou zónou, v níž může fungovat jedna společná měna, kvantitativního uvolňování by dávno nebylo třeba a stav ekonomiky – za současných čísel o růstu HDP, zaměstnanosti a vývoji cen – by umožňoval rozumným tempem zvyšovat úrokové sazby někam k normální předkrizové úrovni.

Čerstvé údaje z minulého týdne, kdy HDP eurozóny roste o 2,5 procenta meziročně, což je nejrychleji za posledních deset let a pro řadu zemí je to i nad úrovní předkrizovou, jsou více než výmluvné. Však to trhy také takto vnímají a s americkými dluhopisy se utrhly i bondy evropské.

V představě, že i ECB přitvrdí měnovou politiku, výnosy raketově rostou, což se Draghimu pranic nelíbí. Nutno říci, že hráči na finančních trzích se skutečně mohou mýlit, protože ECB již dlouho postupuje značně netržně, a bude hůř. Stabilitu cenové hladiny nahradila cílem spočívajícím v zabránění státním bankrotům ohrožených členských zemí.

Problém od začátku
K pochopení je třeba jít do minulosti, až do doby vzniku a zavádění společné měny. A můžeme každý podle svého spekulovat, zda vady v konstrukci společné měny byly jen omylem z nedbalosti, nebo záměrně zakomponovaným stimulem pro to, aby společná měna dotlačila evropské země dříve nebo později k vytvoření jednoho fiskálního celku, ať už se to bude občanům evropských zemí líbit, nebo ne.

V Maastrichtské smlouvě byl pevně zakomponován princip „no bailout“. Tedy zákaz ručení jednoho státu za dluhy státu druhého. To mělo údajně vést k zodpovědné fiskální politice členských zemí a faktické udržitelnosti společné měny bez jednoho společného federálního rozpočtu.

Jenže Maastrichtská smlouva nijak neřešila, co se stane, pokud se členský stát nezodpovědnou fiskální politikou dostane do úpadku a fakticky ztratí schopnost se financovat na trzích. Prostě bankrot členské země eurozóny nebyl nijak smluvně ošetřen a není dosud. Dokonce si nikdo ani dnes netroufne nahlas říci, že by se to mělo nějak řešit.

Vlády členských zemí podporovány finančními trhy si tak ustanovení o zákazu ručení vysvětlily po svém. Že je jen na papíře a nikdy nebude reálně uplatněno. A to se jim za krize nakonec potvrdilo. Jenže předtím zavedení eura vytvořilo podmínky pro brutální morální hazard vjižních zemích Evropy, kde na tom s fiskální kázní nebyli zvlášť dobře nikdy, ale teď se úplně utrhli ze řetězu. Nový systém bankovní regulace totiž navíc stanovil pravidla, podle nichž byly dluhopisy všech členských států eurozóny shodně bezrizikové a banky za ně nebyly nuceny držet žádný vlastní kapitál.

Řecké a irské dluhy tak byly považovány za stejně bezpečné jako německé, což mělo fatální následky. Způsob fungování Eurosystému, kdy jsou centrální banky členských zemí oprávněny tisknout eura, pak vedl celkem pochopitelně k názoru, že země, která tiskne eura, nemůže zbankrotovat, a to se promítlo i do sazeb komerčních úvěrů. V Řecku vedl obrovský příliv peněz k bobtnání státního sektoru, v němž neuvěřitelně narostla zaměstnanost i výše mezd. Ve Španělsku a Irsku to vyvolalo obrovskou bublinu na stavebním trhu a rovněž tak mohutný nárůst mezd i cenové hladiny, což srazilo produktivitu a způsobilo dlouhodobou ztrátu konkurenceschopnosti a vyústilo v hlubokou dluhovou krizi zasahující celou Evropu.

Po vypuknutí krize reagovala ECB poskytováním neomezené likvidity bankám, které ztratily přístup k penězům na finančním trhu. Logicky a pochopitelně se tak snažila odvrátit credit crunch (neochotu bank půjčovat) a řetězové bankroty bank. Jenže ona pokračovala v této politice i poté, co se situace stabilizovala.

Udržovala tak při životě zombie banky, které měly zbankrotovat nebo projít restrukturalizací, při níž by jejich akcionáři přišli o většinu majetku. Což by byl trest za neopatrné úvěrování firem a vlád v zemích jižního křídla postiženého krizí.

 

ECB to však nedopustila a kooperovala s vládami, které odmítaly řešit problémy v bankovním sektoru na národní bázi. Fungovalo to potom tak, že centrální banka například v Řecku natiskla peníze a poskytla je svým občanům a firmám prostřednictvím komerčních bank jako půjčky. Těmito penězi byl pak placen nákup třeba německých automobilů, na něž by jinak musely půjčit nějaké zahraniční banky, ale také tak byly spláceny úvěry, které by jinak byly nedobytné. V rámci Eurosystému se platby takto natisknutými penězi stávají pohledávkou třeba Bundesbanky za centrální bankou konkrétního jižního státu, který eura emitoval.

Souhrnu takto vzniklých závazků a pohledávek se říká targetové saldo a u Bundesbanky dosáhlo ve vrcholném období až bilionu eur. Dnes se tyto závazky centrálních bank jihu vůči centrálním bankám jádra eurozóny stále pohybují ve stovkách miliard eur. Targety nemají žádný termín splatnosti, jsou úročeny čtvrt procentem a v případě rozpadu eurozóny by zanikly bez náhrady.

K poklesu sald došlo pomocí budování různých záchranných mechanismů a úvěrových dohod, kdy veřejné úvěry tekly z Německa a dalších finančně zdravých zemí zase zpátky na jih. Jeden dluh tak byl jen zaměněn za jiný a takto to stále pokračuje.

Ještě jednou do kola
To vše jsou dnes poměrně známé věci, nicméně absolutně nereflektované. Protože popsaný způsob řešení dluhové krize a postup ECB i další plány evropské integrace směrují eurozónu tam, kde byla před patnácti lety. Tedy k opakování stejné jízdy vjižních zemích, kde je za neutrálních měnových podmínek reálná výnosnost kapitálu vzhledem k produktivitě práce mizerná, růstový potenciál nulový a šance na zvýšení daňových výnosů prakticky neexistuje, přesto mají tamní vlády takřka stejný přístup ke kapitálu jako vláda německá či nizozemská.

Nyní je hitem vytvoření nějakého společného rozpočtu eurozóny, který by měl být maskován jako Evropský měnový fond. A ten by měl dokonce získat možnost vydávat státní dluhopisy, které by byly implicitně zaručeny jeho členskými zeměmi.

Je to jen další pokus obelstít voliče v Německu a vnutit jim společné ručení za státní dluhy všech zemí eurozóny. Dokud tohle nebude fungovat, je Draghiho ECB odhodlána držet své programy odkupů cenných papírů i expanzivní měnovou politiku bez ohledu na vývoj klíčových ekonomik Evropy, jejich růst, inflaci i zaměstnanost. Němcům se to sice moc nelíbí, ale většinou netuší, jak velký je to pro ně problém. Jejich přebytek běžného účtu platební bilance vůči krizovým zemím je impozantní, ale fakticky není ničím jiným než projevem toho, že do těchto zemí Němci vyvezli svůj kapitál, myslí si, že tam vlastní nějaké hodnoty, ale ve skutečnosti byl ten kapitál použit na sanování akcionářů velkých, především německých, francouzských a italských bank. Takže až půjdou do penze a budou se těšit na výnosy z tohoto kapitálu, budou dost překvapeni, jak jim to Draghi pod rukama vytuneloval.

Pro nás to znamená, že naše domácí měnová politika má silná omezení. Již nyní po posledním měnovém zasedání je základní úroková sazby ČNB o tři čtvrtě procenta nad ECB a měla by dál výrazně růst, abychom nezakládali na neudržitelnou inflaci a další nafukování bubliny zejména na trhu nemovitostí. Velký rozdíl v sazbách však může vyhnat kurz koruny zbytečně vysoko a učinit ho nestabilním, což ohrozí výkonnost ekonomiky Ale to je až druhotný problém.

Když to shrneme, tak deset let probíhající řešení eurokrize nespočívá v tom, že by byly odstraňovány její příčiny, tedy chybná alokace kapitálu v eurozóně způsobená snadnou a tržními principy neodůvodnitelnou dostupností úvěrů v zemích s nízkou produktivitou. Je naopak založeno na tom, že tento mechanismus bude zafixován jako jediný možný a bude konstituován trvalý systém transferu kapitálu ze zemí, kde je možné ho zhodnotit efektivněji, tam, kde mizí v dírách neefektivity. Alokační mechanismus finančních trhů v eurozóně bude definitivně zmrzačen, a co to znamená, víme z vlastní nepříliš dávné zkušenosti. Místo aby euro přispělo ke zvednutí ekonomické výkonnosti a prosperity evropských zemí, jak bylo původně slibováno, způsobí zaostávání a pokles prosperity kontinentu na úroveň těch nejméně vyspělých zemí. Tedy jestli při tomto budování míru v Evropě nepřijde dříve nějaká válka, nebo alespoň revoluce.


Jak se daří zemím bez eura
Miroslav Zámečník

 

 

Vývoj středoevropských měn dobře ilustruje, jak se která země o své platidlo stará. Na dlouhodobějším vývoji měnových kurzů je krásně vidět, kdo to lidově řečeno zmastil a kdo naopak o svoji měnu pečuje.


Zahleděni do koruny, která se nám po opuštění kurzového závazku, jenž trval od listopadu 2013 do dubna 2017, zase pěkně vrátila na trajektorii silné měny, zapomínáme na to, co se děje s měnami v těch zemích, které nepřijaly euro. Přitom kurz měny jako matka všech cen říká velmi mnoho třeba o nezávislosti centrální banky, kompetentnosti jejího aparátu a vůbec o schopnosti formulovat nějakou racionální hospodářskou politiku. Nač to rozpatlávat – na šesti grafech je vše vidět až až.

Kurzy jsou převzaty od Evropské centrální banky k datu 6. února 2018.

 

Maďarský forint
UR 1 = HUF 310,65

Vzpomene si ještě vůbec někdo, že v 80. letech byl forint ekvivalentem padesáti haléřů, a hlavně že byl na zvláštní příděl? Tuším, že to bylo celých 800 forintů na rok, což se zapisovalo do pasu.

Česká koruna
EUR 1 = CZK 25,233

Z grafu je jasně vidět, že kurzový závazek od listopadu 2013 do dubna 2017 přerušil jinak patrný trend postupného, byť mírného zpevňování koruny vůči euru.

 

 

Švédská koruna
EUR 1 = SEK 9,8585

Zatímco vůči všem ostatním porovnávaným měnám dosáhlo euro svého desetiletého minima v létě roku 2008, pak v případě švédské koruny byl kurz eura minimální v památném létě 2012, kdy to vypadalo, že se eurozóna rozpadne, a švédská koruna sehrála roli „bezpečného přístavu“. Ostatní měny nikoli, od některých se vyloženě utíkalo, ale ani české koruně neběželi investoři naproti.

Turecká lira
EUR 1 = TRY 4,6647

Turecká lira zažila své světlé chvíle, ale ty – alespoň prozatím – patří minulosti. Kombinace neklidného regionu a prezidenta, který tvrdí, že vysoké úrokové sazby jsou příčinou vysoké inflace. Opravdová nezávislost centrální banky se pozná podle toho, zda pan guvernér panu prezidentovi diskrétně vysvětlí, že si to ale opravdu hodně popletl, anebo jej poslouchá. Asi ví proč, ale lira podle toho vypadá.

 

Polský zlotý
EUR 1 = PLN 4,1644

Nebývalo to tak v historii vždycky, ale polský zlotý je v posledních letech vůči euru pozoruhodně stabilní měnou.

 

Rumunský lei
EUR 1 = RON 4,6445

Tady se příběh rumunské měny podobá forintu – lei postupně slábne a na nejslabší kurz se dostal v letošním roce.

Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

74 reakcí na Euro, koruna a spol.

  1. NavajaMM napsal:

    Ten Páralov článok je veľmi dobrý, ale varujem pred rýchlymi povrchnými úvahami nad grafmi kurzov. Kurzy totiž ovplyvňuje veľa faktorov a tie sú medzi jednotlivými krajinami rôzne. Kurz nie je meradlo „ako sa ktorá krajina stará o svoju menu“.
    Kurz meny ovplyvňuje napríklad aj bilancia zahraničného obchodu a keď si porovnáte tabuľku vývoja zahraničnej platobnej bilancie za posledných 10 rokov, nájdete veľa spoločných faktorov s vývojom grafov v článku.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Mně z toho vychází ještě jedna zajímavost. Že k vyrovnání bilance ČR došlo za vlády jistého Sobotky. Takže kdyby nebyl debil, mohl mít za sebou opravdu úspěšnou vládu. A mohl ji mít i nadále.

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        Je sranda, že to ale nie je v žiadnom prípade Sobotkova zásluha. V hre je veľa faktorov, ale zdá sa, že významne to ovplyvnilo najmä Ministerstvo financií, ale aj relatívny pokles nákupu zahraničného tovaru na osobnú spotrebu obyvateľstva. Z tých významnejších vplyvov MF ide napríklad o zlepšenie salda čistého toku financií s EÚ (zlepšenie čerpania fondov) a vývoj zahraničného dlhu.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          To tu takto nemůžete napsat, že by snad MF…? Vždyť ho řídil Babiš 🤔

          Liked by 1 osoba

          • jaa napsal:

            Njn, ale stejně by mne zajímalo, jestli se někdy dozvíme PROČ Sobotka začal jednat jak jednal. Vždyť se běžně ví, že se nemusím kamarádit s člověkem, který mi nesedí, ale pokud dělá tak, že z toho mám užitek a mohu splnit co zamýšlím, nedělám takové kumprštykle. Vždyť mohl být za hvězdu – dávat ledacos do pořádku a mohl premiérovat nadále. Buď jej někdo vydíral nebo.. kdo ví.. zblbnul a stáhl s sebou celou partaj.. Z Vladaře víme, že mnozí – neunesli slávu a jeli dolů – takže jestli tohle neunesl – škoda.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Obávám se, že my zde se to už nedovíme – archivy se odevírají až po 50 letech 😒

              To se mi líbí

            • kočka šklíba napsal:

              No podle mého si myslel (a jeho poradci), že odstavením Babiše získá. Jestli mu radili nějací Amíci, nebo bůhví kdo, tak se spletli. Ale že by neunesl slávu? Jakou?

              To se mi líbí

              • jaa napsal:

                No tak, třeba opojení mocí. Vždyť byl byť mladý – na postu vysokém. V podstatě na začátku – tam kde se jiní letití matadoři nedostali.

                To se mi líbí

              • kočka šklíba napsal:

                To ano, to s Vámi souhlasím. Zvlášť když se mu podařilo odstavit skoro všechny svoje kritiky i ze stranických funkcí. Opojení mocí to mohlo být, a také právě špatní poradci.

                To se mi líbí

            • Cech napsal:

              To proč Sobotka jednal jako Sobotka je poměrně složité ale konečně se objvil ten jeho bezprostřední polovodič.
              Prostě nyní se bez dostatečného mediálního krytí ocitl sociolog Jan Herzmann a konečně je jasno proč Sobotka jednal jako Sobotka.
              Vzhledem k tomu že společnost ppm factum research sklouzla, po té co ztratila přísun finančních prostředků který pro ni zabezpečoval právě Sobotka.
              Tak jak Pavel Říha a Miroslav Fous spoléhali na penězovod garantovaný právě Janem Herzmanem, který se nyní ocitl v průvanu a začal kolem sebe trousit.
              Je to bezesporu opravdu překvápko, protože o tom pevném svazku ppm factum research a ČSSD přes penězovod málokdo věděl.
              No uvidíme jak se k tomu postaví Hamáčkův Zimola a co na to Dienstbierovci a jejich Štěch.

              To se mi líbí

  2. Cech napsal:

    Zde stejně jako Vy nemám ponětí proč musí ČNB zásadně hospodařit se ztrátou.
    Před zahájením intervencí činily devizové rezervy zhruba 35 miliard eur, no a ke konci téměř 144 miliard eur.
    Česká národní banka vloni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv a následné posílení kurzu koruny.
    Centrální banka naprosto jasně vysvětluje, že vytváření zisku zdaleka není její úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu.
    ČNB proto může podle hlavního ekonoma Ing. Jakuba Seidlera dlouhodobě fungovat se ztrátami a negativním vlastním kapitálem.
    Kouzlo prý je pouze v tom, že o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu.
    Ztráty centrální banky proto nejsou pouze a jen ‚imaginární‘ a zcela jasně také nejsou rozpočtově neutrální, jak nám svého času Ing. Miroslav Singer, Ph.D. a jeho rada ČNB snažila nabulíkovat.
    Problém těch astronomicky vysokých ztrát ČNB kvůli intervencím, by podle Ing. Jakuba Seidlera bylo možné ale pouze částečně no přeci jen vyřešit aktivnější správou devizových rezerv.
    ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. „Naše“ centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila (utratila) v rámci intervencí více jak dva biliony korun za nákup eur.
    Proto naše celkem utěšené devizové rezervy tj. 3,151 bilionu korun jsou prozatím v € a $ a umožňují realizovat onu ztrátu a proto pokud se zase naši ČNB zadaří, tak vykáže nějakou tu ztrátu pravděpodobně zase okolo 200 miliard korun, no neberte to za ty prachy.
    Jinak proč musí ČNB nás takto okrádat, tak to bohužel nechápu a snad jediný ze zdejších kdo to dokáže vysvětlit je Slim.
    Tož navíc ještě nejsem profík jako Vy a tak mnohem více tápu v temnotě ekonomického rozvoje a účelnosti proč mít hodně těch € a $ místo toho fujtajblového zlata.

    To se mi líbí

  3. Petrpavel napsal:

    K diskusi o tom zda Babiš dělá dobře že hází bobek na výsledek voleb. Hlasování na PL.cz, tedy lidí které opravdu politická situace a její řešení zajímá :
    „Anketa
    O koho by měl Babiš opřít svou vládu? Ať už jakkoliv

    ČSSD, KSČM
    2%
    SPD, KSČM
    94%
    ODS
    0%
    ČSSD, KDU-ČSL
    3%
    jiná varianta
    1%
    hlasovalo: 2194 lidí“

    Co k tomu dodat? Snad jen scénku z Vesničky střediskové :

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Prosimvás, copak dnešní mladý hujer potřebuje něco vyrábět nebo pěstovat? To je jako chtít vrátit úctu k práci tam kde vymizela do nenávratna. Ať se učí sesmolit proudžety, tam je jejich místo 😦
      Jsem proti zavádění komunistických způsobů 🙂

      To se mi líbí

      • vonrammstein napsal:

        No sakra že potřebuje! Tyhlety „humanitně vzdělaný“ jelita si nedokážou uvařit ani vodu na čaj a při pokusu zatlouct hřebík jsou schopný si přerazit páteř. Co nás-při absenci učňovskýho školství-asi tak s touhle pokrokovou mládeží v blízkým budoucnu čeká?

        To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          S absencí nebo bez absence. Totéž.
          Nezdá se mi, že jste pochopil ironii 🙂

          To se mi líbí

        • jaa napsal:

          Nás ne, ale je. Oni maj nacvičený, že ti migranti na ně budou dělat tu podřadnou práci – jako migranti v 60,70 tých – když museli rozpustit kolonie a tak porůznu, co dělali všechny neatraktivní práce. . Jenže jaksi zapomínají že doba a svět je úplně jinde a že ti z jihu jsou informovaný a mají svý nároky a taky že tu podřadnou práci mohli dělat doma… hmm v tim bude pes zakopaný.

          To se mi líbí

  4. K-k. napsal:

    Pane z Rammsteinů, mrkněte na archivní článek – máte tam odpověď 😉

    To se mi líbí

  5. Petrpavel napsal:

    Přiznám, že články o euru jsem nečetl. Nemám proč. Bude snad někdo z nás rozhodovat o jeho přijetí či nepřijetí?
    Upřímně řečeno je mi jedno jestli o znehodnocování mé měny rozhoduje nějaký poskok bankovních institucí zvolený do ČNB nebo jestli o tom rozhodne ECB, MMF, FED nebo jiná instituce. Vždyť principy kterými se řídí jsou úplně stejné. Podržet bubliny národních a nadnárodních bank, udržet je nad vodou za každé situace, přenést vytvořené hodnoty vyjádřené v penězích či zlatu do sejfů těchto bank a trvale zhodnocovat dávno zbankrotovaný americký dolar.
    Je úplně jedno budeme-li mít znehodnocenou korunu nebo euro.

    To se mi líbí

  6. jaa napsal:

    Možná by bylo dobrý nějaká ta statistika .- jak si vedou země, které ojro přijali….

    To se mi líbí

  7. Rosťa napsal:

    Ono to sem napůl nepasuje, ale pustil jsem si k noťasu i teletník a natrefil jsem to hned na Kauzy Jaromíra Soukupa. Jestli pan generální nemá neprůstřelnou vestu, neprůstřelné auto a neprůstřelné stádo pitbulů, tak hrubě hazarduje se svým životem. Jak tam rozebral Bakalu se svými poskoky v naší nejvyšší politice a pohůnky v ČT, to se hned tak neslyší.

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Bakala už má majetek kompletně v zahraničí, tady může přijít nanejvýš o pár ochotných poskoků, a takových je tam, kde sehnal ty současné, pořád dost. Leda, že by se ten pořad donesl až ke švýcarským prokurátorům, to by pak mohl být opravdu problém. 🙂
      No a Soukup asi nějaké to „zabezpečení“ mít bude – prachy i kontakty na to prý má.
      http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/milionar-boxer-hrac-politickeho-zakulisi-kdo-je-jaromir-soukup.html

      To se mi líbí

    • brtník z brlohu napsal:

      Tak mne napadá, jakou ligu Soukup kope.

      To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Poslouchal jsem taky párkrát KauzyJS. Je informovaný, hodně otevřený, působí to v naší žumpě až masochisticky, jakoby se těšil na odvetu (a ona přijde).
      Uznávám jeho úsilí, ale uvědomuji si že je to marnost. Jestli to dělá pro zvýšení sledovanosti, tak to není dobrý smě. Podle statistik sledovanosti Barrandov spíš klesá. Kdepak u českého buřta u televize uspět s dobrou publicistikou, takhle Ruda z Ostravy nebo Genzer se Suchánkem, to je gusto většinového diváka. Je mi Soukupa vlastně líto.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Barrandov není jen „Kauzy“, ale i zbytek a ten nestojí za zájem.

        To se mi líbí

      • vera napsal:

        Ale no tak, buřta bych nechala buřtem, prokázali tihle buřtvé celkem nedávno celkem slušný rozhled, ne? ) Soukup jim vyhovuje, ale to množství, to množství! vždyť on z té obrazovky nesleze, co přepnu kanál tak ho vidím, a to se pak člověkovi všechno přejí. Ne nadarmo se říká, dobrého pomálu. Měl by chlapec trochu ubrat sebe, vycvičit si nějaké šikovné reportéry, už jen proto, aby byla slyšet i jiná barva hlasu, jiný vtípek…
        Smutný je, jestli ty redaktory a reportéry nemůže najít.
        Jestli chybí odvaha, nosit kůži na trh.

        To se mi líbí

  8. cobolik pacholik napsal:

    ja kukam pravidelne na karla sipa,predtym som kukal na krause,ale jak sa mi pacil,hned skoncil u mna,picoval na komunu,co kazdy na nu nadava viac,ci menej,bol proti korupcii,ale ked som uvidel,jak sa dobre neposral z us ambasadora,ja len cakal,ze vyhlasi mesiac cesko americkeho priatelstva,odvtedy uz som nikdy nekukol,tak sa podlizovat a sip,politiku ani velmi nespomina,ja vlastne nekukam ani na neho,ale na holotu,co pride tam,z 80% uz nepoznam hercov,pacil sa mi bozskej kaja,ked dristal,jak v rusku koncertoval,tiez sa mi to pacilo,kaja je dost neutralny,on sa vlastne nikomu pchat do riti nemusi,bo to vecna star na ceskoslovenskej muzikantskej scene a neviem ci podporuje toho cobola babise,ci zemana,bo ked toho holohlaveho banditu,uz mu muselo odjebat,skoda ,ze nezije kral kryl,to maly cesky boh u mna,bo kurva nikdy pohlad nezmenil skoda karla,zial mi za nim jak kurva,bo cechoslovakista jak ja,kurva taky nemaju umierat,nemyslim seba ja jebem hned teraz ma moze jebnut,co si cely cas prajem,ale cujem tam,kdesi v zadu,ze budem zdochynal pomaly na tu jebanu rakovinu,chuj riesim tu umieranie,smrt vyriesi.

    To se mi líbí

  9. vonrammstein napsal:

    Tímhle článkem asi autor původně nechtěl říct to, co ve skutečnosti řekl…
    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/464224-zacal-brexod-britanii-opousti-nejvice-obcanu-eu-za-posledni-desetileti.html

    To se mi líbí

  10. cobolik pacholik napsal:

    neviem,kde by som slehnul svoju filozoficky kuk,tak ku korune,uz skor som videl fotky a pocul nuselsky most,most samovrahov,cez udolie a kde jak jeden z najlepsich filozofov mierim,velka stavba jak svina,penazi stalo jak kurva,na jezis boha perfektne postavene,je jasne,ze sa tam dookola vybudovalo aj vela domov z ukradnuteho materialu,od robosa az po architekta a demokrat ukazuje,ze najprv presli milice,co ja ich mam na haku,co ma prve jebne,dnes by stal miliardy a este by nesplnal bezpecnoste a prevadzkove predpisy,dalsia vec,ponad 60 tankov najebal souduh na most bo sme ich mali par tisic vtedy,dnes by museli ,abo kratsi urobit a privezenie tych 30 tankov,ked sa nemyslim,co ta mocna army ma by stalo viac jak vsetok beton vtedy,jaky lacny kokot,co toto ukazuje a zajebe milice,v praglu bolo viac milicionarov,jak teraz cela army najlepsieho kraju,co sa vola cesko,v budovani a obrane a starosllivosti o holotu,to nikdy demokrat nebude mal na komunu,mame bananov,mame aut,nemame ciest,ale sme sracky,co sa hrame na bohaty demokraticky kraj,ked bude niekomu moj filozficky vstup tu vadit,nereagovat slovne,bo poslem do pice,za dalsie 30 rokov budu uz bude holota,co vedela,co je komuna na vlastne oci v prachu ciest a ty,uz budu spracovany a budu mysliet,ze jak jebe demokrat to najlepsie bidlo na svete,proste vzdy sa doba meni,nema nad vlastnu skusenost,to jak kukat na porno a nikdy sa nezahryst babe do riti.tolko co stal tunel blanka,to soudruh by postavil 10 mostov okolo seba na sirku a na kazdy by mohol najebat na skusku tankov bo kurva na to mal,len tie banany ,boli len casom a este rady,demokrat nech take neukazuje,bo ma este viac prejebane casom u mna jak soudruh.bo preco tak pisem,bo nema ideologie,co by ma rusila a zmagorila,ja zakaleny frontak,porovnavam cisto prakticky a ucelovo,bo kto povie,ze kokotina,ze ucel sveti prostriedky,ma chrasty na mozgu,koncim prepinam.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.