Vánoce


Nemám Vánoce ráda. Měly by to být svátky klidu a míru a vzájemného porozumění – ALE…

Současné Vánoce začínají v době, kdy sluníčko ještě svítí a hřeje ze všech sil. V obchodních řetězcích se ale tou dobou už začínají objevovat čokoládoví Santové. A čas letí a prodejci Vánoc přitvrzují. V prosinci už není možné koupit kyselé zelí či toaletní papír, aniž by vám supermarketový rozhlas nezvěstoval, že „narodil se Kristuspán“ a nenabádal vás k veselení se. Nezarytějším vyznavačům Vánoc z oken visí nafukovací Santové všech velikostí a uštvané prodavačky vás obsluhují s povinně nasazenými santovskými čepičkami. V televizních reklamách začínají převládat roztomilé dětičky, štěňátka a koťátka, pochopitelně na sněhovém pozadí a za doprovodu „rolniček, rolniček, co pěkně zvonějí…“ Jsou to dny, kdy jsem moc ráda, že existují dálkové ovladače – dá se jimi televize vypnout bez rizika, že se při dotknutí se té TV-bedny na některý z přeslazených pořadů přilepím…

No nic, dost. Vánoce prostě ráda nemám. Ale o tomhle jsem psát nechtěla. Spíš jsem se chtěla podělit o tři vzpomínky na Vánoce takové, jaké by podle mne měly být.

Kadaňský vánoční strom na náměstí – bohužel už je taky ozvučený, a jakmile čidlo zaregistruje kolemjdoucího, spustí to nějaké ty „Rolničky, rolničky…“, nebo něco na ten způsob.  Ach jo!

Vzpomínka první, nejstarší:

Je mi asi deset let a s tátou jdeme k dědovi. Je pozdní odpoledne 24. prosince a touhle návštěvou tradičně začíná Štědrý večer. Táta doma zasadil stromek do stojanu, jeho ozdobení bylo už úkolem mamky a my s tátou šli k dědovi, jeho otci, kde se scházela jeho část rodiny. My bydleli ve Vršovicích, děda na Vinohradech, v Balbínově ulici, ve strašlivě otlučeném pavlačovém domě. Cestou k dědovi jsme jednu chvíli přecházeli náměstí I. P. Pavlova – náměstí bylo liduprázdné, o metru se tehdy ještě nikomu ani nesnilo. Bylo už dost pozdě a tma byla tmavomodrá, takový ten poslední odstín tmavomodré, než vyhraje černá.  A sněžilo. Už je to přes půl století, ale má mám pořád před očima ty zlatavé pruhy světla od pouličních lamp, přes které proletují vločky sněhu. A naprosté ticho, nikde nikdo, jen já s tátou a tmavomodrý večer.

No a za pár minut jsme pak dorazili k dědovi, tam už bylo plno dětí i dospělých, sedělo se v kuchyni, protože v pokoji byla strašlivá zima, tam se nikdy netopilo – a dál už bylo všechno jako obvykle. Ale to kouzlo prázdného náměstí, světel a sněhu, to prostě byla krása krás!

Vánoční Kadaň 2007

Vzpomínka druhá, taky tmavomodrá:

To už jsem byla rozvedená majitelka dvou synků, která se z nedostatku lepší zábavy dala do dálkového študování. Aby to vůbec bylo organizačně zvládnutelné, tak když já musela jet do Prahy do školy, tak moji rodiče vyrazili opačným směrem, do Mostu, hlídat kluky. Konzultace bývaly 2-3 denní a já přespávala v rodičovském vršovickém bytě. A jednou jsem se vracela z přednášek a trošku jsem se courala kolem Václaváku – tehdy to ještě bylo možné zcela bez rizika. A jak jsem se tak courala, tak jsem se najednou octla v jiném světě. Ten jiný svět byl v Havelské ulici. Tam byly vždycky nějaké trhy, v létě tam bývaly stánky s nádhernými květinami – ale tehdy byl prosinec a tak to bylo laděné vánočně. Zase byl tmavomodrý večer a stánky zářily zlatým, stříbrným a zeleným jmelím, proutím a větvičkami. A lidé najednou přestávali spěchat a pokojně si vybírali tu největší krásu k výzdobě svého „doma“.  Pouliční osvětlení naprosto zanikalo před září té vánoční krásy na stáncích, osvětlených obyčejnou žárovkou na drátě…

Vzpomínka třetí, už kadaňská

Ta je z druhé poloviny 80. let. Kluci už byli velcí, starší byl prvním rokem v učení, ale pořád si trvali na Vánocích se stromečkem, cukrovím, kaprem, salátem a jinými vánočními náležitostmi. Jenže takovéhle Vánoce dají spoustu shánění, vaření, pečení a jiných podobných radovánek – a hospodyně je z toho nakonec tak uštvaná a vynervovaná, že ji kouzlo Vánoc zcela míjí. A tak mne přepadla geniální myšlenka, že se s tím musí něco udělat. Všechno jsem to trochu přeorganizovala a brzy odpoledne na Štědrý den už bylo skoro hotovo, zbývalo jen dát kapra na pánvičku. A my se oblíkli a šli se projít. Loudali jsme se městem a povídali si – až jsme došli na druhý konec Kadaně, kus za františkánský klášter, kde byla loděnice místních jachtařů. Tam jsme pozdravili spřáteleného hafana, velikého černého chlupatce jménem Bojar. Popřáli jsme mu veselé Vánoce a předali dárek: hromádku různě zpřelámaného a pokřiveného vánočního cukroví. Bojar byl dárkem přímo nadšený a my se rozloučili a šli dál. Další zastávka byla v archivu, kde jsme obdarovali služebního kocoura Matěje. Kapří hlavy, vyvařené v polévce měly veliký úspěch – Matěj předl jak motorek a u toho se cpal. Výsledkem byl dost neuvěřitelný zvuk – asi jako kdyby kompresor poskakoval po schodech. A my šli pomalu domů. Už byla tma, auta nejezdila, lidé nechodili, za okny se začínaly objevovat první rozsvícené stromečky… Doma bylo teplo, vonělo jehličí i cukroví, my jsme začali z úkrytů vytahovat nazdobené balíčky a snášet je pod stromek, já šla smažit kapra – začínal opravdický klidný a krásný Štědrý večer. Chodili jsme na tyhle procházky několik let a doteď na to vzpomínáme…

 

A na závěr využiju příležitosti, abych vám všem popřála krásné Vánoce – ty opravdické – a v tom nadcházejícím roce hodně zajímavých debatních témat, ale žádné z nich ať nenahání hrůzu. No a pochopitelně štěstí, zdraví, úspěchy – prostě co si kdo přeje! 🙂

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

20 reakcí na Vánoce

  1. vonrammstein napsal:

    Krásný Vánoce i Vám! A u tý první fotky bych přísahal, že je to Chrudim. Ale když říkáte Kadaň, jsem rozhodnutej Vám věřit 🙂

    To se mi líbí

  2. vonrammstein napsal:

    Na Vánoce se moc hodí tradiční netradičně pojatej spirituálek 🙂

    To se mi líbí

    • vera napsal:

      Moc dobré za mně ) Možná příliš syrové, rytíři, mně by k vánocům mnohem víc seděl Chocolate Jesus, přece jenom, ta kolekce ze stromečku nemizí sama od sebe, a dvojí vina jde za tím – nejen že se přecpávám, ještě i dětem ukrádám, nějaká výmluva se hodí 🙂

      To se mi líbí

  3. bob napsal:

    Já mám Vánoce zase docela rád.
    Takový ten šílený úklid jsme odbourali, nakupování dárků (děti dávno dospělé, vnoučata už větší, takže tam funguje výmluva, že nevíme co koupit….) rovněž.
    Potom už zbývají jen příjemné rituály.
    Začíná to návštěvou výlovu Rožmberka (to musím ukecat nějaké vnouče, aby jelo se mnou :-))
    Potom návštěva vánočních besídek, kde vnuci účinkují (účinkují všechny děti ze školky, resp. školy)
    Rituál shánění stromku, jeho strojení..
    Rituál nákupu kaprů (kupuji 3 a musí být cca 2,5 kg)
    Filetování kaprů- každoročně se těším, jak se zdokonalím, fakt je, že ten třetí už je perfektní.
    Vaření rybí polévky
    Výroba bramborového salátu
    Návštěva živých i zesnulých příbuzných…
    Veselé příhody vykládat nebudu (je jich moc) , jen snad, že při všech činnostech sám sobě, natož ostatním připomínám strýčka Podgera .
    Ještě k článku.
    Jestli už jsem tak starý, nevím, ale Praha pro mě měla větší kouzlo tak před 40 a více lety..
    Taky máte obavu, že nám EU zakáže Ježíška a nařídí Santu?
    Jak vlastně vypadá Ježíšek? Nemá něco společného s Járou Cimrmanem, ten je taky „náš“ a aspoň já nevím, jak vypadá.

    Líbí se 1 osoba

  4. bob napsal:

    Promiňte, ještě navážu na můj vstup.
    Bylo to před několika lety (cca 5).
    Upravoval jsem stromek do stojanu. Strašně jsem u toho nadával, žena mě umravňovala, no a nakonec jsme se pohádali.
    Šel jsem se „uklidnit“ do centra Prahy a „zapadl“ do kavárny hotelu Evropa (Šroubek).
    Kdo znáte, tak víte, že je to nádherná secesní kavárna. No a v té kavárně hrál na ošuntělém piáně ošuntělý pianista vánoční písničky. Byla to nádhera. Jeden z mých nezapomenutelných zážitků.
    Teď jsem si uvědomil, že to muselo být před prezidentováním M.Zemana, jelikož terminus technicus „Pražská kavárna“ ještě neexistoval :-)))

    To se mi líbí

  5. Cech napsal:

    Chtěl bych popřát všem ty krásné a Ladovské vánoce s kaprem, vánočkou, zázvorkami, kubou atd..
    Doufejme že snad konečně většina ve své mysli odhalí myšlenkové spirály a podvody vládychtivé menšiny a manipulace již nebude tak výnosným řemeslem jako doposud.
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nekupuj-mikrovlnku-kup-neco-uprchlikovi-Clovek-v-tisni-jede-Vanoce-naplno-A-objevilo-se-toto-517480
    Prostě pokoj lidem dobré vůle :
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/VIDEO-Topol-zpiva-A-neni-sam-Kampan-jede-i-o-Vanocich-517490
    Proto je dobré si připomenout slova sociologa Karla Černého odhady hovoří zhruba o 22 tisících českých muslimech. Nejde však o jednotnou komunitu, je mezi nimi řada rozdílů ale o vánocích se vyjadřují shodně :
    „Jasně, my muslimové nevěříme, že Ježíš byl Boží syn a tak tu pro nás není nic ke slavení. Proto Vánoce nehrají žádnou roli v muslimském kalendáři.“
    Proto šťastné a veselé Vám všem a hlavně vaším dětem, jak letos tak i v dalších desetiletích.

    To se mi líbí

  6. Petrpavel napsal:
  7. Rosťa napsal:

    Moc zajímavé vzpomínání i když ne vždy veselé. Ale on ten život někdy dovede být pěkný prevít. A když ten zelený mužíček z Alzy začne v srpnu vřeštět něco o letních Vánocích, tak mě může čert vzít. S přibývajícím časem odevšad kvičí „džingl berc“ a podobné krávoviny, které dovedou otrávit člověka nadobro. A to se ještě nestačil probrat z „helouvínu“. Také pěkná pakárna.

    Líbí se 1 osoba

  8. vonrammstein napsal:

    No páni. Rozšířil jste mi obzory, děkuju!

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.