Úloha církve v politice


Nedávno jsme tu řešili vliv církví na stát a politiku při porovnávání s islámem.  A tak jsem si dovolil malé zamyšlení.

V první řadě je nutné vzít v potaz první a zásadní rozdíl mezi křesťanstvím a islámem a tím je způsob vzniku. Církve vycházející z ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíšova byly původně jen jakousi sektou mezi mnoha dalšími sektami.  Sektou nenásilnou a sektou chudého lidu. Proto se na svůj post dostávaly velice pozvolna. O to úspěšněji. Islám vznikl z popudu jistého Mohameda a byl šířen násilím. A jako násilný směr se i presentuje. V mnoha jeho súrách jsou návody jak jednat s nevěřícími i jak jednat se ženami. Zabíjení  nutné ve jménu Alláha je přímo zapsané.

Islám prostupuje všechny lidské činnosti, tedy včetně soudnictví i vlády. Islám je prostě vše.

Křesťanství se naopak vždy vyvíjelo po boku vládnoucích tříd, mělo sice své vlastní církevní právo, ale to existovalo vždy vedle práva obecného.

Na křesťanství je nutné pohlížet na totéž, jako na současné politické strany. I tam se sdružují lidé shodných názorů a i je někdo vede. A stejně tak slouží k prosazování zájmů vládců.

Zmiňoval se Jindřich IV. hugenot jako důkaz toho, že církve ovládaly politiku. Naopak. Bartolomějská noc byla pouhým vyřizováním účtů mezi katolickou vládnoucí rodinou a neposlušnou částí šlechty. Víra v tom hrál stejnou roli jako při Noci dlouhých nožů v Německu.  Údajný Jindřichův výrok „Paříž stojí za mši“ je právě dokladem toho politického pragmatismu. Prostě za koryto přestoupím do jiné strany. Z historie takových příkladů známe dost. Například Winston Churchill nebo náš nejznámější cestovatel partajemi Karl von Schwarzenberg.

Argumentuje se často i tím, jak byli korunování římští císaři. Je samozřejmé, že římský císař musel být korunován v Římě a tedy jeho vládcem, tedy papežem. Jak panovníci byli v tomto směru pragmatičtí, dokazuje náš Karel IV.  Samozřejmě, že papeži nasliboval první poslední, ale v praxi z toho splnil velice málo. Protože to co musel slíbit, aby se dočkal korunovace, se mu vůbec nehodilo v prosazování praktické státní politiky.

Šíření víry křížem a mečem v nově objevených územích za Velkou louží nesloužilo k ničemu jinému, než k rozšíření moci králů španělských a k drancování tamního bohatství, zejména zlata.

Třicetiletá válka, která se presentuje jako boje mezi protestanty a katolíky, vznikla ve skutečnosti jako vzpoura části českého panstva proti nadvládě Habsburků. V moderním pohledu se opět jednalo o mocenský souboj mezi dvěma politickými směry a hlavně boj o vládu nad Zeměmi koruny České.

Pokud se někdo chce odvolávat na spojení církve a vlády v Anglii, pak je nutné si uvědomit, že Jindřich VIII. založil anglikánskou církev pouze proto, že mu papež nechtěl povolit rozvod.  Církev se tady opět stává nástrojem pro vládu.

Dost se poukazuje na to, ža Rakouska a pak Rakousko-Uherska byla církev mocná a vládla. Ano. Vládla tomu prostému lidu. Ale její představitelé museli poslouchat toho, kdo právě seděl na vídeňském trůnu. Vzpomenu-li královnu Marii Teresii, pak právě ona dokázala vzdorovat Římu a poslouchat své šlechtické rádce. A zásah císaře Josefa II. proti klášterům a církvi obecně je také známý. Od Josefovy doby neměl Řím žádná práva na území mocnářství.

Prvním, kdo se přestal církví ohánět v honbě za majetkem, byli Američané. Ti při dobývání území nešířili žádný kříž, ale tabák a alkohol podporovaný střelnými zbraněmi. Zůstalo jim to dodnes. Upřímně řečeno, tam nebylo co šířit, protože noví obyvatelé budoucích Spojených států byli různých vyznání  tak by se ani na tom šíření víry nemohl shodnout.

Dodnes se různá víra používá ke stále stejným účelům – získávání majetku či území. Jen se té víře říká politická strana. A tak se pod pláštíkem politických procesů opět mění majetky a často i stínají hlavy. Někde pomyslně, někde doslova.

Církve se sice stále snaží o nějaký vliv, ale čím dál tím více se dostávají právě na úroveň spolků, partají či neziskových ziskovek.

A ještě se vrátím k císaři Karlovi IV. Je o něm známo, že byl „hluboce věřící“.  Věřil svému poltickému směru stejně, jako mu věřil Gottwald. Ale ta víra ani jednomu nezakazovala provádět to, co prováděli. Naopak, dělali to pod jménem víry, ale ze zcela pragmatických důvodů. Šlo jim o jejich moc. A jen poddaným se to podávalo jako boj za zájmy nějaké víry.

Často se argumentuje tím, kolik krve proteklo zásluhou víry.  Víra je v tom nevině. Vždy to byl důsledek nějakého mocenského boje. Vždyť i náš Mistr Jan Hus nezemřel pro víru, ale ve skutečnosti proto, že ohrožoval majetky jak prelátů, tak i panstva.

Ať je to jak chce, tak církve vyšlé z ukřižování a zmrtvýchvstání nikdy nebyly skutečně vládnoucí. Na rozdíl od islámu, který byl založen právě jako vládní doktrína, která má udržovat lidi ve slepé poslušnosti a závislosti na církevních hodnostářích. I když původně i Mohamed byl vlastně dobyvatel. Ale ten rozdíl je zejména v onom pojetí práva. Muslim nikdy nemůže být JUDr. Juris Utriusque Doktor,doktor obojího práva, tedy práva církevního a občanského. To islám nezná. A proto je islám nebezpečný.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

37 reakcí na Úloha církve v politice

  1. bob napsal:

    Podle mě úžasná, jasná, stručná úvaha.
    Autor má můj obdiv.
    Článek si schovám, seznámím s ním svá vnoučata.
    Díky

    To se mi líbí

  2. brtník z brlohu napsal:

    Zajímavá úvaha která je jako vyšitá k další diskusi, mým ale obavy že zdejší prostor není pro to ideální – spíš u stolu u piva.
    Vztah světské a církevní moci se v křesťanských zemích vyvíjel – a různě v područí Říma či jiných odnoží. Ale dominuje tu fenomen pontifika maxima s celou hierarchií menších pontifiků, což u islámu není – tam je jen svatá kniha daná a neměnná což vylučuje jakýkoliv vývoj – je to vidět i na historii filosofie kdy islám ji ve svém nitru zaříznul na jejím samém začátku.
    V poslední době jsem si všimnul jedné zajímavosti – s poklesem počtu praktikujících římských katolíků se opravdu pomalu mění v uzavřený spolek který je čím dát tím víc odtržený od reality – začínají při pohledu zvenčí připomínat sektu. V tomto pozorování jsem se ještě utvrdil před několika dny kdy jsem čekajíc na spolustolovníka v hospodě vyslechl hovor skupinky patřící do „mladých katolíků“ – dokumentující jejích svět.

    To se mi líbí

    • vittta napsal:

      Ani se raději neptám, co říkali, ale myslím, že mluvili hlavně o toleranci a lásce k bližnímu, jakémukoliv (vyjma heterosexuálních bílých mužů).
      Mladí už jsou takoví, že chtějí měnit svět, a od toho má každá rozumná církev složitou hiearchii, která- mimo jiné- má za cíl eliminovat tuto vlastnost mládí, a mladé katolíky (a jim podobné) vede k tomu, aby církvi sloužili, a ne jí vládli a určovali její směr.
      Dneska už si u katolíků dělá každý co chce a nějaký falešný kněz si bez skrupulí otevírá svou čertovskou držku na arcibiskupa, aniž by ten jakkoliv zasáhl, a ani v Římě to nikoho nebere, protože tam mají starost, jak svým katům mýt nohy!

      To se mi líbí

    • vonrammstein napsal:

      Já budu radši držet hubu.

      To se mi líbí

  3. Cech napsal:

    Tak jako je sport nástroj zahraniční politiky státu, tak naprosto adekvátně je víra a na ni založená duchovní a následně světská moc nástrojem vládnoucí elity (jakékoli náboženství jakékoli církve).
    Proto :
    Sport a politika nejsou tak vzdálené, jak by se nám masmediální manipulační prostředky snaží vnutit. I počátek moderních olympijských her, v roce 1896, a masového sportu, tak jak ho známe dnes, je přímo propojen s politikou a mezinárodními vztahy. Je více jak zřejmé, že se Pierre de Coubertin snažil zlepšit profil Francie a svým zájmem o sport a Olympiádu nedělal nic jiného než podporoval francouzské odhodlání a mezinárodní spolupráci a přátelství. A jak je patrné i v současné době nebyl jediným, kdo dosahuje předem stanovené politické cíle skrze sport.
    Zdá se že přeci jen poněkud poklesl vliv naší soft power a byl narušen vzájemný vztah mezi hard power (vojenské či ekonomické donucení) a soft power (masmediální manipulační silou získávat na svou stranu „přesvědčováním“ či vlastní „přitažlivostí“).
    Proto v současnosti je nepřípustná anarchie mezi bojovníky za lidská práva a svobody. Všechny výbory, ústavy, všichni laureáti, stipendisté a nevládní organizace z celé planety, jež zachovali věrnost demokratické globalizaci a globální demokratizaci, jednají naprosto unisono.
    A co to vlastně představuje to unisono to je držet hubu, když držitelé kontrolního balíku svobod a práv kolektivně útočí.
    A všechny vážené světové kapacity, jež nechtějí, aby se z nich stali vyhoštěnci, skutečně drží hubu a zachovávají mlčení. Proto jsme si mohli dovolit a také vlastně i museli vyloučit RF z olympiády prozatím zimní ale bude následovat letní a potom zase zimní atd. .
    No a jakákoli církev :
    Vzhledm k cílenému útlumu v celé Evropě vlivu katolické církve na státní moci, což bylo v minulosti způsobeno polarizací východních a západních evropských zemí. Poklesla možnost manipulace s veřejností pomocí osvědčených ( 600 let verifikovaných postupů) manipulačních prostředků především katolické církve.Proto se i u nás hedaly možné modely vztahu státu a církve. Proto také byly následně definovány způsoby financování v souvislosti s novým vztahem státu a církve. Proto bylo pomocí církevních restitucí jak současné ale hlavně budoucí významné postavení církví a náboženských společností v České republice (rozloženo na více jak jednu periodu „generaci pro překonání ZČ“).
    Tak jak bylo předem definováno legislativní zakotvení náboženské svobody nejen u nás ale i po celé evropě, tak tímto měl být dán základ k navrácení podstatného podílů především katolické církve na světské moci. Zde se jedná především o nutnost kooperace světské a duchovní moci ve prospěch vládnoucí elity. Světská moc musí znovu a zcela „samozřejmě“ kooperovat s Církví a tím pro ni vykrýt ztrátu pošramocené soft power.
    Ovšem výše popsaná cesta použití především katolické církve, při prosazování neokonzervativních hodnot na území evropy se ukazuje velmi zdlouhavá a díky zákonu času téměř neprůchodná.
    Proto se pro zachování a pokračování neokonzervativních západních hodnot v součesnosti používá Džihád – toto slovo znamená boj proti všem, kteří se postaví proti šíření islámu.Kde islám je tím dostatečným garantem pokračování současných západních neokonzervativních hodnot.
    Jelikož evropané neuznávali islám, tak vládnoucí elity byly přinuceny ty šiřitele islámu do evropy importovat v podobě uprchlíků.To také byla jedna z hlavních příčin proč musel být odstraněn Muammar Kaddáfí. Protože Libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje byla bohužel velkou překážkou, která bránila přísunu islámu do evropy a tím vlastně bránila zachování neokonzervativních hodnot naší západní demokracie.

    To se mi líbí

  4. NavajaMM napsal:

    Skúsim prihodiť ďalšiu dimenziu. Komunistická strana bola formálne proti všetkým náboženstvám, ale nedá sa nevidieť tie mocenské znaky cirkvi, ktoré absorbovala a naučila sa využívať. Veď Soso Džugašvili bol roky v seminári a sem-tam unikla jeho zmienka o hrozných despotických pomeroch, falši a donášaní. Nalepilo sa. A v strane sa objavila aj inkvizícia a vešanie heretikov.

    To dianie okolo mi pripadá, že európskym elitám to zaplo a začali cítiť potrebu novej cirkvi. Len sa nevedia rozhodnúť, či to má byť politický islam, alebo dúhová pride, ktorá všeobjímajúc zastreší všetky úchylky.

    To se mi líbí

    • brtník z brlohu napsal:

      Trefná připomínka – prostě nikdo nepřekročí svůj stín.
      Navajo – neřekl bych že se nemohou rozhodnout, spíš jde o různé proudy – frakce – kde se ještě definitivně nerozhodlo, navíc je otázka jestli tato strategie je z hlediska dalšího vývoje dobrá – připomíná mi to čůrání proti větru. (Z východu).

      Liked by 1 osoba

      • NavajaMM napsal:

        Pripadá mi to, že vítači islamu sú tí istí, čo podporujú LGBTI. Aspoň v našich médiách a v podstate to zastrešuje aj náš Kiska.
        V lepšom prípade mi to pripadá, ako keď slabý žiak mieša na chémii dva neznáme roztoky a pozerá, čo sa stane.
        Je to určite výbušná zmes, otázka je len kritické množstvo.

        V tom horšom prípade je to premyslená stratégia. Elity totiž vedia, že raz nám budú musieť o ekonomickom zázraku liberálneho kapitalizmu povedať pravdu a potom je dobré, aby naštvaní ľudia mali poruke nejaké cudzorodé elementy, na ktorých si tú zlosť vybijú. Toto sa v histórii už mnohokrát osvedčilo.

        To se mi líbí

        • Cech napsal:

          Zde je správná pouze Vaše definice :
          „naštvaní ľudia“ jinak nic, protože pomocí současné bleskové islamizace budou ti „naštvaní ľudia“ prakticky žít v Evropě vlastně v rezervacích, bez jakékoli možnosti již do nadvlády současných elit zasahovat.
          Již dnes je jejich snaha vyhnout se předem definovanému osudu spíše úsměvná než účinná.
          Islám byl pro naše stále více ohrožované neokonzervativní západní hodnoty jedinou možností a ta jak je patrné bude bezezbytku prosazena.
          Prozatím současné vládnoucí evropské elity nemají důvod k znepokojení, protože koncept výroby souhlasu díky bleskovému zavedení islámu nemá vážnější trhliny. Proto je prozatím bezproblémově prosazovaná islamizace, tím naprosto nejdůležitějším rozhodnutím současné evropské vládnoucí elity pro svůj růst a rozvoj.Toto své rozhodnutí nemusí prodávat masám stačí jim pouze zabezpečit aby jim do řízení tohoto procesu nekecaly.Udržet občany od skutečného rozhodování ohledně islamizace se prozatím s nevelkými náklady daří a proto evropa směřuje a bude směřovat tam, kde ji současné vládnoucí elity chtějí mít.

          To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            Tomu, že cieľom je Európsky kalifát, tomu neverím. Naše elity nemajú tušenia, čo je konečný cieľ. Oni ani nie sú schopní takto uvažovať. Oni dostali zadanie a ich cieľom je dostať aj v budúcom kvartáli aspoň také isté tantiémy ako v minulom. Odkedy je Putin nepriateľom ľudstva, tak ani negatívne javy okolo ich nemusia trápiť, už poznajú príčinu a všetci vedia, že oni za nič nemôžu. Dolce vita.

            To se mi líbí

          • brtník z brlohu napsal:

            Dějiny nejsou výsledkem nějakého rozhodnutí „elit“ ale výsledkem ke kterému se dospěje působením celé řady subjektivních i objektivních aktů a vlivů.
            Pokud určité kruhy přemýšlely jak nám píše cech tak maximálně uvolnily lavinu a pak jen tupě zírají co z toho vznikne – nádherným případem je laškování Němců za první války s Uljanovem a spol. Taky pak jen zírali, stejně jako konečný výsledek podpory nsdap v dr – nakonec to vedlo k značnému posílení komunistů ve světě.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Problém je právě v tom, že určité „elity“ přemýšlejí pouze v intencích svého rozhledu a nejsou schopny predikovat ani ten nejzákladnější možný vývoj. A nikdy se z toho nepoučily. Akorát melou o minulosti, že se něco stalo, co se nemělo stát, ale neuvědomují si, že se chovají naprosto stejně debilně, jako jejich předchůdci.

              To se mi líbí

  5. Cech napsal:

    Promiňte zapoměl jsem popsat prvky naší současné západní demokracie, tak snad pouze takto :

    „Členové sněmovního imunitního výboru mají smůlu. Policie totiž odmítla dát z rukou spis týkající se kauzy Čapí hnízdo, kvůli které žádá znovu o zbavení imunity premiéra Andreje Babiše a místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka (oba ANO). Dopis podepsaný vrchním komisařem pražského policejního ředitelství podle informací Práva dorazil do Sněmovny v pondělí.“

    Zdůvodnění této komedie :
    „Ačkoli podle dostupných informací policisté v dopise argumentují, že v členy výboru mají důvěru a chápou jejich zaneprázdněnost, obávají se, že v případě předání dokumentu do Sněmovny by do něj mohlo nahlédnout víc osob, čemuž by vyšetřovatelé nebyli schopni zabránit.
    Nejsou si jisti ani tím, zda by nemohlo dojít ke kopírování, což nesmějí ani členové výboru.“

    Tož toto je zásadní princip naší současné demokracie (protože když je dostatek času tak se najde i v komisi nějaký šťoura s právnickým vzděláním který by to opravdu přečetl a to by byl konec naší současné demokracie).

    To se mi líbí

      • strejda napsal:

        Je to časovaná bomba použitelná za určitých okolností. Podíváme-li se na naše volby nazývané demokratické, tak zjistíme řadu pochybení na všech stranách. Počínaje výkladem zákona (na příklad se odchylky u kontrolních vzorků sčítají, či mají zákonodárci nekonečné množství hlasů), praktickým provedením až po sčítání či interpretaci. Přitom jsme nekompromisní k našim nepřátelům, kterým neodpustíme ani křivý pohled (Rusko, Sýrie, Bělorusko) nebo nám dokonce nevadí absence voleb (Saúdská Arábie, Emiráty, Kuvajt). A když se již demokratické volby uskuteční, vyběhnou demokratičtí poražení a snaží se z voleb vyšlé vítěze zničit.
        Jsme velmi nemocná společnost v rozkladu, mířící ke svému konci. Pokusy o léčbu jsou pokud možno potlačovány a čeká se na konečný rozpad a konec.
        To vše je jasné a viditelné, nejasné je jen zda je to omyl, cíleně řízené postupy nebo běžný historický vývoj. Tato nejasnost ovšem nijak nebrání cestě ke konci nám známého životního stylu a naší civilizace.

        To se mi líbí

  6. ji5 napsal:

    Všechna náboženství vznikla z povídek a jsou založena na ochotě věřit, že pán má pravdu. Tvrzení, že víra za nic nemůže je naivní. Důležitost věření lze zvýraznit trestem (většinou citelným) nebo odměnou (příslibem, který nic nestojí)..

    Rozdíl mezi křesťanstvím a islámem je v tom, že islám dává (časově modernější) návod, jak žít.
    Proto třeba zakazuje úroky, které jsou základem naší křesťansko-judaistické kultury.

    Křesťanství je založeno na obecných pravidlech (nepokradeš, nezabiješ, nesesmilníš), která lze obejít (třeba prostřednictvím svaté zpovědi). Tvrdé tresty středověku jsou minulostí. Svět krade, smilní a zabíjí a život jde vesele dál.

    Velice zajímavá je přednáška Colina Goldberga o Tibetu. To je ta země o které víme velké kulové, protože její historie a zneužívání víry je překryto podvodnou osobou Dalajlámy. S jeho předstíranou skromností a moudrostí.

    (http://www.nwoo.org/2015/04/11/univerzita-viden-prednaska-colina-goldnera-za-dalajlamovym-usmevem-cast-1/) Další tři části jsou uvedeny pod 1. dílem. Přednáška má české titulky.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Pane ji5, Váš protináboženský postoj je síce pochopiteľný, je to dieťa osvietenskej vedy, no je to prílišná redukcia.
      – V prírode a spoločnosti sa dejú veci, ktoré nedokážeme vysvetliť. Tým, že vyvrátime „povedačky“ ľudí, ktorí si myslia, že to vysvetliť vedia, sme sa, žiaľ veľmi k pravde nepriblížili, len sme očistili cestu.
      – Všimol som si, že tí, okolo ktorých je aura mysticizmu (a to vrátane Dalajlámu) nie sú tí istí, čo tieto „povedačky“ mocensky zneužívajú. Mysticizmus a technológia moci (niekto jej hovorí čierna mágia) nie sú zhodné disciplíny. Čítal som niekde trefnú glosu, že kto najviac káže, najmenej verí.
      – Náboženstvá, mýty, báje a nakoniec aj rozprávky hovoria o realite, ktorú nedokáže popísať veda. Keby šlo aj len o psychologickú realitu, je to realita, na ktorú nemáme dostatočne vhodný jazyk. Pre mňa je tento aspekt náboženstva nekonečne zaujímavejší, ako možnosť jeho zneužitia na politické ciele.

      To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Ze stejných povídek vznikly politické strany. Je to stejné a proto je víra stejně jako politické strany pouze nástrojem vlády a mocichtivých. Tvrdit o islámu, že je moderní, to je absolutní úlet. Úroky zakázal Mohamed opět jen z pragmatických důvodů, aby se mu nerozšířili mocní bankéři (tehdy lichváři) a neohrozili jej.
      Každá víra, i ta stranická, je založena na nějakých „přikázáních“. A stejně jako u křesťanství, tak i v politice se lže, krade, smilní a bůhví co ještě. V politice jsou často ty hříchy daleko „smrtelnější“ a podle postavení hříšníka i snáze zahladitelnější. Není třeba ani „Otčenáš“, stačí aby hřích přinesl do stranické pokladničky dost peněz.

      To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      „Proto třeba zakazuje úroky, které jsou základem naší křesťansko-judaistické kultury.“
      Túto vetu som si musel prečítať niekoľkokrát a zamýšľal som sa, či ste to mohli myslieť vážne.
      – Jednak úroky nie sú základom kresťansko-judaistickej kultúry. Bankovníctvo a úroky sú skôr len dôsledkom prudkého vývoja, ktorý nakopol kolonializmus. Úroky aj kresťanstvo v princípe odmieta a plošne sa presadili až s osvietenstvom a obchodom.
      – Arabi boli spravidla lepší počtári a matematici ako Európania. Tak aj prišli na to, že pôsobenie úroku, aby peniaze robili peniaze, je pre ekonomiku zhubné. Z toho by sme sa mali poučiť a zmeniť svoje ekonomické dogmy. Nie kvôli tomu prijať islam. To by som si pripadal ako v Cargo-kulte.

      To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      cely ten zasrany svet,to jedna povidka jicko,vsetko,to fungovanie a hlavne bohove ustavenie to povidka?preco to tak funguje,nevie nikto a kazdy vychadza z nejakej povidky,jak veriaci v boha,ci kozmicku lod,proste viera v moc,kto si nazve ,ako chce u mna cisto moc a nenajdenie odpovede,jak,to,ze to vsetko ide,nikto z akejkolvek strany,ci veriaci,ci ateista ani jeden nema eso v tych povidkach a ani jicko nema,bo mi tu piseme povidky a srandy a ani jeden z nas,nema v tej svojej povidke jak pisem eso,aj keby sme nemali kostoly,ale verili chuj vie v co, vo vevericky,nikda islam nam nebude pasovat,bo proste to ine,proste ich vevericky jebeme do ucha, holota doma zvyknuta len na svoje veverky a taky antikristi jak pepici neznabohovia a vidis jicko za boha nechcu tie ich veverky,vies co jicko,bud rad,ze tu pises,bo keby si pisal v saudi arabia a tym alahistom fahd,nacrtoval,ze mozno nejaky iny kostolik,synagogu,kus postavit,upecu ta za ziva,urok nemaju,chod sa opytat do reichu,kolko volke uz zacvakali,nie za pracu tym jebanym alahistom,ale lezanie,len prosim mi nepis,ze treba cas,aby sa integrovali,bo skor sa integruje,nejaky hotentot od amazonas,co nevie co nozik,jak ta alahisticka holota, a kde je AFB,ked tu nepise,asi rube drevo,aby jo nejebeblo…

      To se mi líbí

  7. Joda napsal:

    M.T.
    V roce 1956 se Německá spolková republika stala členem NATO. Krátce poté, jako výraz důvěry, byl generál Bundeswehru Hans Speidel jmenován velitelem sil NATO v Evropě.
    Komunistická propaganda na to zareagovala tvrzením, že:
    a) Speidel je bývalý nacistický generál (což byla pravda);
    b) Speidel po atentátu na Hitlera si zachránil kůži tím, že udal svého nadřízeného maršála Rommela .
    Včera (18.12.2017) na ČT2 dávali film „Rommel“. Ve filmu v podstatě potvrdili tézi o tom udání.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.