Stromy


Mám ráda stromy, hlavně ty prastaré, veliké, často všelijak pokřivené, ale stále živé, odolávající času, počasí a mnohdy i člověku. Ne, neobjímám je, jen je uctivě pohladím a popřeju jim ještě mnoho a mnoho zdravých let…

Takovým stromem, který prožil a přežil mnohé, je tahle stará hrušeň. Zpola uschlá a pokřivená a přesto se každé jaro zazelená a rozkvete. Dokonce i pár hruštiček na ní uzraje – pro lidské jídlo se sice nehodí, ale ptáci jimi nepohrdnou.

Mým oblíbencem mezi stromy je ovšem obrovský platan z klášterského parku; tady je v podzimní podobě. Kdo četl Pána prstenů od Tolkiena, tak si jistě pamatuje enty-pastýře stromů. Já si enta představuju přesně takhle. Pokoušela někde najít údaj, jak je tenhle velikán starý, bohužel jsem neuspěla.

A možná si vzpomenete, jak si v Pánu prstenů starý ent stěžuje, že se jim entky rozběhly do kraje a oni je nemohou najít a prosí hobity, aby dali vědět, kdyby entky někde našli. Já o jedné vím: roste v Úhošťanech na návsi u kostela a má podobu lípy. Je jí tři sta let a pořád je krásná: tohle je detail jejího kmene. Vidíte tam ten dívčí profil? V roce 1997 byla tahle lípa vyhlášena památným stromem. Bohužel její okolí je natolik nefotogenické, že bylo zbytečné pokoušet se o nějakou retuš…

A co říkáte tomuhle zasněženému buku ze starého kadaňského parku?

Nevím, jaký druh dubu jsou tihle krasavci. V kláštereckém parku jich hned vedle zámku roste několik, větví se vlastně téměř od kořenů, jsou mohutné a nádherné.

Tahle jeřabina čelí nepřízni počasí na vrcholu Krušných hor – teď ovšem už je v obklíčení větrných elektráren…

A tihle otužilci se usadili na náhorní plošině Úhoště

A abych nekončila jen fotkami ponurými, tak na závěr dám tyhle břízy, které na pastvině kdesi nad Prunéřovem takhle pozlatilo zapadající listopadové slunce.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Stromy

  1. NavajaMM napsal:

    Nádherné bytosti. Máte veľmi dobrých priateľov.
    Na lipe vidím profil dievčiny, no mne viac pripomína levicu. Neviem, či by to entom vadilo, alebo naopak, by to pre nich bolo sexi.

    To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Na mně vždycky krajina kolem (a v) Krušných hor působila smutně a jaksi bezútěšně (a strávil jsem tam hodně času, víc než bych byl chtěl a na různých místech). Vy jste to sice spoustou fotek umně zamaskovala, ale nemáte nakonec taky ten dojem??

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Smutně snad ani ne – spíš trošku melancholicky. Ale nepovažuju se za znalce „Krušánek“, jak jim láskyplně říkal můj strejda.:)

      To se mi líbí

  3. peter. napsal:

    K-k.
    Možno by stačilo,keby som napísal len,že mám stromy rád.Nebolo by to úplne tak,lebo ja mám k stromom akúsi nedefinovateľnú úctu a rešpekt.Som totiž presvedčený a že stromy sú živé organizmy,ktoré spolu komunikujú svojim koreňovým systémom a že dokonca môžu pociťovať emócie.Tak ako o tom píše Peter Wohlleben vo svojom bestselleri
    „Tajný život stromov“.Zaujímavý výskum v tejto oblasti vykonáva už viac ako 30 rokov bioložka Suzanne Simardová :
    https://www.novinky.cz/veda-skoly/412734-stromy-v-lese-si-pomahaji.html
    Už dávno je známy pokus,ktorý dokázal,že rastliny sú schopné emócií.
    Do prázdej svetlej miestnost bol umiestnený kvet v črepníku.Raz denne k nemu chodievali v rôznom čase dvaja ľudia.Jeden kvetu ubližoval,nadával mu a pálil ho cigaretou.Druhý naopak sa kvetu milo prihováral,polieval ho a všemožne sa oň staral.Po čase pripojili rastlinu na polygraf(detektor lži) a zaznamenali prudké výkyvy krivky vždy,keď ku kvetu pristúpil ten človek,ktorý mu ubližoval.
    V článku v ktorom je ten pokus popísaný sa píše aj o tom,že tento fenomén by sa dal využiť aj ako akési signalizačné zariadenie ktoré by signalizovalo vstup nežiadúcej osoby na súkromný pozemok.
    Je ale pravdou to,že som to čítal už poriadne dávno ešte v časoch socializmu v blahej pamäti.A teraz neviem,či v časopise PaS (príroda a spoločnosť)alebo v magazíne Zápisník.Kupoval som si oba.

    To se mi líbí

  4. K-k. napsal:

    Velmi dobře vím, o čem mluvíš, když popisuješ svůj vztah ke stromům. Možná ze stejného důvodu se mi tak líbí postava enta v Pánu prstenů, Ten Tajný život stromů si rozhodně přečtu , zatím mne to nějak minulo.,

    To se mi líbí

  5. peter. napsal:

    Keď som bol ešte malý chlapec a chodil som do 3.alebo 4.triedy ZŠ,učili sme sa naspamäť báseň M.Rásusovej,“Ranená breza.“
    Tá básnička pre deti ma poznačila na celý život a bez akéhokoľvek pátosu môžem povedať,že sa do značnej miery podieľala na formovaní môjho vzťahu k prírode.S potešením som zaregistroval,že moje vnúčatá sa ju učili tiež.Aj keď z tej básničky ide smútok.
    https://www.zones.sk/studentske-prace/basne/10799-ranena-breza-m-razusova-martakova/

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.