Panství Strakonické roku 1829 a 1839-1850


Dnes známé sčítání lidu, které probíhá pravidelně po deseti letech, probíhalo i dříve, jen se tomu říkalo „Soupis poddaných“. Od současných sčítání se podstatně liší jedním údajem. A tím je počet poddaných, tedy ne přesně počet obyvatel té které vsi. Stejně tak bychom se nedopočítali gruntů a chalup, protože i ty nepatřily v každé obci všechny pod jednoho pána, ale bývaly i grunty, které byly samostatně přiřazeny k jinému panství. O které se jedná, nelze vždy ze samotného soupisu jednoho panství zjistit (a pokud ano, těžko se to čte). Ale můžeme naopak zjišťovat jiné, a pro místa znalé i zajímavé údaje. Zde uvádím jednotlivá místa v podobě, jak byla psána v Soupisu poddaných roku 1829.

Tak předně to, že roku 1829 byla největší poddanskou vsí na strakonickém panství  Ves Michow  (Mnichov), která měla  75 gruntů a chalup a 224 poddaných a pak Ves Mečíchov, která měla 64 gruntů a chalup s 221 poddanými. Naopak nejmenší vsí byla Ves Jedrašš (Jedraž) s pouhými 3 grunty a chalupami a 7 poddanými. Dnes součást Radošovic

Mezi velké vsi tehdy patřila i Rychta Kozlowska (Kozlov), kde bylo  54 gruntů a chalup a v nich 163 poddaných, Ves Doubravice, 53 gruntů a chalup, 162 poddaných, či Ves Newosed  (Novosedly) kde bylo 48 gruntů a chalup a  151 poddaných, stejně jako Zadnj Zborowice  (Zadní Zborovice) se 44 grunty a chalupami a  69 poddanými. Zajímavostí je, že třeba tehdy velký Kozlov je dnes pouhou částí Střelských Hoštic.

Další skupinou byly vsi od třiceti do čtyřiceti gruntů a chalup

Ves Račovice  (Radošovice) 39 gruntů a chalup,  134 obyvatel

Rychta Horopořicka  (Horní Poříčí) 39 gruntů a chalup, 115 obyvatel

Ves Modlessovic  (Modlešovice)  37 gruntů a chalup, 176 obyvatel

Rychta Weřechowska  (Veřechov)  35 gruntů a chalup, 123 obyvatel

Ves Sausedowice   (Sousedovice)  33 gruntů a chalup, 102 obyvatel

Ves Vlkonice  31 gruntů a chalup,  165 obyvatel dnes součást obce Vacov

Ves Liebětice  (Libětice)  30 gruntů a chalup,  101 obyvatel

Rychta Babinska  (Babín)  30 gruntů a chalup,   93 obyvatel dnes součást Horažďovic, říká se zde v Babinách a dnešní nádraží Horažďovice předměstí bývalo právě nazýváno Babiny.

 

Přes dvacet gruntů a chalup bylo tehdy v následujících vsích

Ves Přednj Ptakowice    (Přední Ptákovice)      25 gruntů a chalup,   86 obyvatel dnes součást Strakonic.

Ves Přednj Zborowice   (Přední Zborovice)      25 gruntů a chalup,  99 obyvatel

Ves Slanik  (Slaník)  24 gruntů a chalup,    69 obyvatel

Ves Hradec  24 gruntů a chalup,   79 obyvatel dnes část Mnichova

Ves Muttenice  (Mutěnice)  23 gruntů a chalup,   90 obyvatel

Klinovice  (Klínovice) 23 gruntů a chalup,   69 obyvatel dnes část obce Chrášťovice

Ves Mukarow (Makarov) 23 gruntů a chalup,  68 obyvatel dnes součást obce Novosedly, spíše rekreační. Místně se stále nazývá Mukárov

Ves Krtt (Krty)  22 gruntů a chalup,   78 obyvatel dnes část Mnichova sloučena s Hradcem, známa tedy jako Hradec-Krty.

Ves Drachkow  22 gruntů a chalup,  73 obyvatel

Ves Aulehle  (Úlehle) 21 gruntů a chalup,   64 obyvatel

Ves Lhota Kapsova  (Kapsova Lhota)  20 gruntů a chalup,   91 obyvatel dnes součást obce Radošovice

Ves Praczowice  (Pracejovice)  20 gruntů a chalup,  69 obyvatel

 

Ostatní vsi byly i na tehdejší poměry dost malé.

Ves Swarischow  (Svaryšov 19 gruntů a chalup,   65 obyvatel dnes součást obce Radošovice

Ves Nahošín 18 gruntů a chalup,   53 obyvatel

Ves Millikowice  (Milíkovice)  18 gruntů a chalup,  56 obyvatel dnes součást obce Radošovice

Ves Radkovice  18 gruntů a chalup,   61 obyvatel dnes součást obce Úlehle

Ves Kotzlow (Koclov)  18 gruntů a chalup,   61 obyvatel dnes součást obce Novosedly

Dorf Ďubenow  (Hubenov) 17 gruntů a chalup,   61 obyvatel dnes součást obce Únice

Ves Hajská 16 gruntů a chalup,   51 obyvatel dnes součást Strakonic

Ves Zadnj Ptakowice  (Zadní Ptákovice) 16 gruntů a chalup,   63 obyvatel dnes součást obce Nebřehovice

Podoly  (Podolí) 16 gruntů a chalup,  52 obyvatel dnes součást městečka Radomyšl

Ves Lhota  Schwegzarowa (Švejcarova)  15 gruntů a chalup,   58 obyvatel dnes součást obce Úlehle

Ves Smiratice (Smiratice) 12 gruntů a chalup,   38 obyvatel dnes součást obce Sousedovice

Dorf Aunitz  (Únice) 10 gruntů a chalup,   32 obyvatel

Ves Slautschin  (Sloučín) 6 gruntů a chalup,    23 obyvatel dnes téměř vylidněná součást obce Novosedly.

Celkem na strakonickém panství žilo v 40 vsích 3 612 poddaných v 1 086 gruntech a chalupách,zhruba 3,3 osoby na obytné stavení.

 

O 30 roků později, tedy v soupisu za roky 1839-1850 došlo k rasantnímu nárůstu obyvatelstva, které ovšem obývalo téměř nezměněný počet gruntů a chalup. Porovnejte sami. Místy se jedná až o dvojnásobek počtu z roku 1829, kdežto obytná stavení přibývala velice zřídka. Místa uvádím už v jejich současné podobě.:

Mnichov  451 duší v 78 gruntech a chalupách, přibylo 227 duší a 3 chalupy

Mečíchov   413 duší, 64 gruntů a chalup, tedy více o 192 duší

Kozlov   367 duší, 55 gruntů a chalup, nárůst o 204 duší a 2 chalupy

Doubravice  354 duší, 53 gruntů a chalup, tedy více o 192 duší

Novosedly 265 duší, 48 gruntů a chalup, přibylo tedy 114 duší

Zadní Zborovice  327 duší, 47 gruntů a chalup, zde přibylo 258 duší a 3 chalupy

Radošovice 318 duší, 39 gruntů a chalup, přírůstek je 184 duší.

Horní Poříčí  294 duší, 39 gruntů a chalup, nárůst o 179 duší

Modlešovice  334 duší, 37 gruntů a chalup, přibylo 158 duší

Veřechov   222 duší. 36 gruntů a chalup, přibylo 99 duší a 1 chalupa

Sousedovice 279 duší, 36 gruntů a chalup, tedy nárůst o 3 chalupy a 177 duší.

Vlkonice 333 duší, 51 gruntů a chalup, nárůst o 20 chalup a 168 duší

Libětice  251 duší, 30 gruntů a chalup, tedy nárůst o 150 duší ve stejném množství domů.

Babín   206 duší, 30gruntů a chalup, nárůst o 113 duší

Přední Ptákovice  148 duší, 25 gruntů a chalup, navíc 62 duší

Přední Zborovice   195 duší, 25 gruntů a chalup, více o 96 duší

Slaník  133 duší, 25 gruntů a chalup, přibylo 64 duší a 1 chalupa

Hradec  195 duší, 24 gruntů a chalup, to je více o 116 duší

Mutěnice  197 duší, 24 gruntů a chalup, přibylo 107 duší a 1 chalupa

Klínovice    159 duší, 24 gruntů a chalup, tedy o 90 duší a 1 chalupu více

Makarov 171 duší, 23 gruntů a chalup, což je o 103 duší více

Krty  182 duší, 22 gruntů a chalup, tedy více o 104 duší

Drachkov 180 duší, 22 gruntů a chalup, tedy o 107 duší více

Úlehle  141 duší, 21 gruntů a chalup, nárůst o 77 duší

Kapsova Lhota  151 duší, 20gruntů a chalup, více o 60 duší

Pracejovice 198 duší, 20gruntů a chalup, což je více o 129 duší

Svaryšov   169 duší, 19 gruntů a chalup, tedy více o 104 duší

Nahošín  107 duší, 18 gruntů a chalup. To je přírůstek 54 duší

Milíkovice   112 duší, 18 gruntů a chalup. Tedy více o 56 duší

Radkovice 103 duší, 19 gruntů a chalup, což je nárůst o 42 duší a 1 chalupu

Koclov 130 duší, 18 gruntů a chalup, čili navíc 69 duší

Hubenov  134 duší, 18 gruntů a chalup, nárůst po 73 duší a 1 chalupu

Hajská  101 duší, 16 gruntů a chalup, tedy o 50 duší více

Zadní Ptákovice   116 duší, 16 gruntů a chalup, přibylo 53 duší

Podolí   101 duší, 16 gruntů a chalup, přibylo 49 duší

Švejcarova Lhota  130 duší, 16 gruntů a chalup, to je nárůst o 72 duší 1 chalupu

Smiratice 80 duší, 12 gruntů a chalup, tedy více o 42 duší

Únice  66 duší, 10 gruntů a chalup, přibylo 34 duší

Sloučín 54 duší, 6 gruntů a chalup, přibylo 31 duší

Jedraž   18 duší ve 3 chalupách, přibylo zde 11 duší.

 

Kladruby jsou ukázkou toho, jak v některých vsích byli poddaní rozdělení mezi různá panství. Panství Strakonickému zde patřilo 18 duší ve 3 chalupách. Zbývající patří panství Tažovice

Rohozná  120 duší, 16 gruntů a chalup. Před deseti roky nebyla počítána.

 Strašín   188 duší, 52 gruntů a chalup. Roku 1829 nebylo počítáno. Zde se objevuje zajímavý zápis a to pouhý popis toho, kdo v daném obydlí žije, bez udání jména. Takže kromě vyjmenovaných poddaných je zde 9x sedlák, 9x domkář, 1x mlynář, 1x sedlák a mlynář a 1x šenkýř

Zvotoky  110 duší, 45 gruntů a chalup, Roku 1829 nebylo počítáno. I zde je také 8x sedlák, 15x domkář (häusler), 3x mlynář, 1x chalupník (chalupner)

Kejnice  Panství Strakonickému zde patřilo 11 duší ve 3 chalupách. Zbývající patří panství Tažovice

Soběšice   Panství Strakonickému zde patřilo 53 duší v 9 chalupách. Zbývající patří panství Tažovice

Krejnice   Panství Strakonickému zde patřilo 56 duší v 9 chalupách. Zbývající patří panství Tažovice

Hoslovice Panství Strakonickému zde patřilo 47 duší v 7 chalupách. Zbývající patří několika jiným panstvím

Čimice   Panství Strakonickému zde patřilo 183 duší v 50 chalupách. Zbývajících 9 stavení patří panství Žichovice

 

Velmi zajímavým údajem doby je soupis Židovského obyvatelstva. Panství strakonické evidovalo 108 Židů v 11 domech.

 

Celkem roku 1850 mimo města Radomyšl a Strakonice žilo ve 49 vsích 8 623 poddaných v 4 282 obytných staveních. Celkem se zvýšil počet osob na obytné stavení z cca 3,3 na 6,5, čili na dvojnásobek.

Jen malé upozornění na závěr. Nelze srovnávat s jakýmkoli územním celkem, protože na soudním okrese Strakonice se těch panství a velkostatků nacházelo několik. Proto obce, které jsou i větší, než „největší“ Mnichov, nemohou v tomto soupisu být uvedeny. Patřily do jiného soupisu.

Někdy příště se podívám na jména, která se na panství vyskytovala a jak často.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Panství Strakonické roku 1829 a 1839-1850

  1. Hudec napsal:

    To je zajímavé. Počet duší neumím, ale chalupy tak trochu ano.
    Když si můj (z gruntu vyděděný, protože si vzal chudou holku z podhůří) dědeček postavil v roce 1929 domek v Novosedlech, dostal číslo popisné 81. Z toho by vyplývalo, že za sto let od roku 1829 narostl počet chalup/gruntů o 33.
    Naopak Koclov (jen tak po paměti, když zavřu oči) se za tu dobu dodnes skoro vůbec nezvětšil. Víc jak dvacet stavení v něm v duchu nenapočítám (1829 – osmnáct).

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Jednak později přibývaly povětšinou chalupy, protože sedláci už byly zakotvení, jednak je pravda, že nárůst domů se počítá opravdu mnohem později. Bylo to dané i vzrůstem movitosti obyvatel. Většina domů ve vsích je skutečně z první republiky a později.

      To se mi líbí

  2. NavajaMM napsal:

    Údaje zo sčítaní ľudu sú veľmi zaujímavé. Našiel som zápis zo sčítania z roku 1870 v Osturni, keď mal manželkin dedo len 14 rokov (zapisoval sa rok narodenia všetkých členov domácnosti). Zároveň je tam zápis, že do domácnosti patrili aj 1 krava, 3 teľatá, 10 oviec a 1 ošípaná.
    (Ošípaná je „vepř“, keby ste náhodou nevedeli.)

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Při sčítání lidu se skutečně uváděl i domácí dobytek. Stejně jako dnes se počítají auta či ledničky. Prostě běžná součást domácnosti.
      S tím ošípaným jste mne dostal. Dodnes jsem si myslel. že se jedná a drůbež (šípy – peří)

      Liked by 1 osoba

      • NavajaMM napsal:

        Presnú etymológiu slova ošípaná nepoznám, no od starej mamy som často počul, že som „zašípaný ako prasa“.

        Zrovna teraz, ako ste napísali o tom perí a šípoch, ma napadla jedna asociácia. Zašípaný znamená, že má človek na sebe toľko zaschnutého blata, že sa z neho olupuje v plátkoch – šúpe sa – šípe. Slovo šíp by potom smerovalo k technológii, akou sa vyrábali prvé hroty – odštiepovaním (šípaním) z vhodného kameňa.
        Ďalšia indícia je v tom, že iný význam slova šíp je tŕň (šípová ruža).

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Je možné, že existuje nějaká praslovanská etymologie, kde by se dala různá slova takto odvodit. Ono občas stačí porovnání starších slov mezi češtinou a slovenčinou a dojdeme k obdivuhodným poznatkům. Prostě máme k sobě blíž, než si politici myslí.

          Liked by 1 osoba

          • rexusorbis napsal:

            Nezapomeňte, že v němčině je pro zvíře dikobraz název, kerý se skládá ze dvou slov: šípatá svině, takže tady máte i v jiném jazyce důbod, proč se vepři říká ošípaná , také u nás štětináč . Jelikož štětina je tuhá a špičatá a podobně, v zakl. staveb se používá pilota čili štětovnice, (je tuhá a špičatá a podélná, jako prasečí štětina ). Takže ošípaný či ošípaná (není řečeno přímo co či kdo,, ale je to ta svině) je tedy ten stachelswein, ikdyž tím v němčině rozumí již ne svini(vepře) ale dikobraza. Nakonec, z prasečích štětin se vyrábí šětětce (zase tu máte to samé slovo ŠTĚTec, ŠTĚTina) S odštěpováním to asi do činění nemá. (spíš ty chlupy)

            To se mi líbí

            • vera napsal:

              Hezký důkaz, odkud bere němčina inspiraci 🙂
              Ještě ve slovníku rusko-českém z roku 1987 je ruské slovo шип přeloženo několikerým způsobem – trn, osten, ozub, hřeb, čep.
              Ošípané, je tedy zřejmě otrněné nebo ostnaté zvíře. Už od dávných slovanských časů. Škoda, že se to společné jazykové dědictví nepřipomíná víc…

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Tak teď si vás naladím na jedno z pokračování Balbína. Tam udělal z Němců totální hlupáky. Ale s pomocí latiny. Dočkejte a poznáte.

                To se mi líbí

              • rexusorbis napsal:

                Ano, například si uvědomuji keř šípek nebo šípkovou růži. Kdykoliv kolem nich projdu na zahradě, tak vím proč se tak jmenuje

                To se mi líbí

            • NavajaMM napsal:

              Toto vysvetlenie neberiem. Sviňa, prasa, vepor, tie slová sú na Slovensku už storočia a ošípaná sa začala používať len ako slušnejšia verzia. Slovo zašípaný existuje u nás dodnes a znamená niečo veľmi špinavé. Tak by som si tie kotrmelce cez nemčinu a dikobraza, radšej odpustil.
              Slovo ošípaná nie je z nemeckého prostredia. Podľa mojich indícií je to zo srbského prostredia z Vojvodiny, kde žilo tiež veľa Slovákov. A vzniklo tam plemeno mangalica. Dám vám sem obrázok, aby ste videli, že na sebe nemá šípy, ale vlnu. A keďže prasce sa veľmi kamarátia s hnojom, tak sa mi to premostenie zo zašípaného zvieraťa na ošípanú zdá logické a priamočiare.

              To se mi líbí

  3. nikča napsal:

    Pane Bavore, děkuji za podrobný přehled. Dovoluji si přispět do seznámku strakonických poddaných jedním gruntem v Zahorčicích /u Kraselova/. Ves vždycky většinově vlastnívali tu páni z Růže, tu Věžníci, Kocové, naposled celou ves měli Chanovští z Dlouhé vsi – panství Němčice. Až na jeden jediný grunt. Ten vždyky patřil nejméně od pol. 16. stol. Velkopřevorství strakonickému – grunt Mikásovský. Od časů Marie Terezie až dodnes č. 5. „U Mikásů“ se tam říká pořád, jak je v mé rodné vísce zvykem, ač se tam postupně od věku 19. přižeňovala jiná příjmení. Kvůli jménům „po chalupě“ jsem od mala vídala hodně úsměvných situací, když zmatení téměř babylónské postihovalo osoby neznalé, zvláště úřední. Vlídný Advent přeji. H.Ř.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Děkuji. Je zajímavé, že na Zahorčice jsem nenarazil, ačkoli jinak byly ty soupisy vedeny dost pečlivě. Zejména ten druhý, kde se průběžně vyškrtávali umřelí či odejití a připisovali narození a přibyvší. takže se jedná skutečně o stav k roku 1850. Ale opravdu grunt Mikásů jsem nikde neviděl. Ale což, nikdo není dokonalý 😉

      To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Ano, jmenování „po chalupě“ je zvláštní zvyk, v Novosedlech také velmi rozšířený. Pro „cizince“ je to stejně slepá mapa, jako když Sověti bloudili po československých silnicích s obrácenými dopravními značkami v roce 1968.
      Je to podobné, jako když se o kamarádkách z mládí bavíme s pojmenováním podle jejich dívčích jmen, což je i pro jejich děti často zcela nesrozumitelné. Máňa Cábů v podání mého tatínka = maminka mých kamarádek Zdeny a Mirky Hošků, z nich ta první provdaná Lebedová, druhá ani nevím. Pak se přestěhovaly do chalupy po starém Hřebenářovi nahoře „V Charvátsku“ (ani to nebylo jeho jméno, ale po chalupě) a tak se z té „Máni“ stala“ „Hřebenářka“ a říkalo se jim „Hřebenářů“.
      No, složité to má moje Labuť, která je Rozumová/Formánková/Kolečková/Hudcová – v tom aby se pes vyznal. Ještěže „po chalupě“ se v našem městysi nevede, to by byla navíc „Utlerů“.
      Konspirace jako bejk 🙂 !

      To se mi líbí

  4. nikča napsal:

    Ještě k Zahorčickým Mikasům /Mikásům/ č. 5 – jednak se tam mohl v průběhu 19. stol. vyskytovat už ne Mikas, ale přiženěný hopodář příjmení Ni/y/kodé/ý/m nebo Hra/á/decký. Podrobnosti jsem už založila do mých rodových soupisů, když jsem před asi sedmi lety v kraselovských matrikách hledala v č. 5 ty moje Nikodémy. Pěkné zajímavůstky lze v SOA Třeboň najít v soupisech sčítání lidí a majetku ke srovnání začátek 20. stol. za RU a pak už v republice na zač. 20. let. Kutání zdar. H.Ř.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Soupis poddaných je v první řadě tříděn podle vsí. A ves Zahorčice jsem prostě nenašel. Pak už je jedno, kdo tam kterého roku bydlel.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.