Rodáci (16) – Dionýz Ilkovič


V internetovom priestore pána Bavora sa mnohokrát píše o zdraví a zdravotnom stave. Týka sa to každého z nás. Počas nášho života máloktoré odvetvie urobilo toľko technologických skokov ako zdravotníctvo. Napríklad biochemické výsledky z telesných tekutín súviseli za našej mladosti s prácnymi a zdĺhavými rutinami. Dnes nám sestrička elegantne odoberie vzorku do malej skúmavky a výsledok môže mať o niekoľko minút z automatického prístroja, ktorý má na stole. Základom mnohých metodík, ktoré takéto rýchle a automatické merania umožňujú, je polarografia. Vedná špecializácia, pri ktorej zrode bol náš rodák. Vlastne – naši rodáci, lebo vynálezcom prvej a základnej metodiky bol Jaroslav Heyrovský, ktorý za tento objav v roku 1959 dostal Nobelovu cenu. Je ho blízkym spolupracovníkom však bol Čobolíkov rodák zo Šarišského Štiavnika – Dionýz Ilkovč.

Narodil sa 18. 1. 1907 v rodine gréckokatolíckeho kňaza. Po tom, čo s vyznamenaním zmaturoval na reálnom gymnáziu v Prešove, poslali ho rodičia študovať do Prahy. Začal na ČVUT, na Fakulte strojníckej a elektrotechnickej, ale už v nasledujúcom školskom roku sa zapísal na Prírodovedeckú fakultu Karlovej univerzity. Jeden z jeho kolegov, J. Smoler spomína, že si na laboratórnych prácach svedomite a úhľadne písal protokoly, jediný z krúžku po slovensky. Na fakulte študoval v rokoch 1925 – 1929, kde absolvoval chémiu ako hlavný predmet spolu s vedľajšími predmetmi fyzikou a matematikou.

Po skončení štúdia v októbri 1930, nastúpil za asistenta na Fyzikálno-chemický ústav Karlovej univerzity, ktorý viedol profesor Heyrovský. Tam už ako študent vstúpil do povedomia a tak keď sa dočasne uvoľnilo miesto asistenta na jeden rok, bol naň prijatý. Platnosť jeho zmluvy vypršala 31. 3. 1932, ale zanietený D. Ilkovič neprerušil kontakty s ústavom a ďalej tu pôsobil ako nehonorovaný asistent. V najbližších rokoch si na živobytie zarábal učiteľskou činnosťou na rozličných pražských stredných školách. V roku 1932 získal doktorát prírodných vied za prácu „Polarizácia ortuťovej kvapkovej elektródy pri elektrolytickom rozklade vody“.

Polarografia je elektrochemický proces, v ktorom hlavnými dejmi sú prenosy iónov v testovanom roztoku medzi dvoma elektródami. Ortuťová kvapková elektróda a celý spôsob, ako galvanometrom merať tok prúdu na nej, je geniálnym vynálezom Jaroslava Heyrovského. Veľmi dlho experimentoval s rôznymi spôsobmi, no všetky používané elektródy sa elektrolýzou menili a menili sa aj ich fyzikálno-chemické vlastnosti. Až dovtedy, kým nedostal nápad použiť ako elektródu ortuťovú kvapku. Ortuť je nielen vodivá a dobre rozpúšťa mnohé kovy, ale zároveň je tekutá a tak môže ľahko udržiavať svoj tvar, aj pri nepretržitom toku iónov na jej povrchu.

Ilkovičovým príspevkom k rozvoju tejto metódy je presný matematický popis toho, čo sa na povrchu elektródy deje. Vyjadril to rovnicou, ktorá nesie jeho meno, stala sa jedným z hlavných teoretických pilierov polarografickej metódy a dodnes je to najcitovanejší vedecký výsledok slovenského autora. Popri tejto rovnici je pre polarografiu dôležitá aj Heyrovského-Ilkovičova rovnica, ktorú sformulovali spolu a popisuje priebeh limitného difúzneho prúdu v reverzibilných redox systémoch.

Na obrázku nižšie je spoločná fotografia z Heyrovského pracoviska. Prof. Heyrovský je sediaci v strede, Ilkovič je celkom vpravo.

V školskom roku 1937 – 1938 Ilkovič absolvoval študijný pobyt vo Fyzikálno-chemickom ústave parížskej univerzity u prof. R. Auduberta. Tu sa venoval štúdiu ultrafialového žiarenia pomocou fotoelektrických počítačov a zakrátko si v tejto vedeckej téme vychoval nasledovníkov. Zdalo sa, že keď sa Ilkovič pustí do niektorej vedeckej oblasti, zakrátko ju o kus posunie dopredu.

Nastal však osudový rok 1938 a Československo sa muselo rozdeliť. Znamenalo to aj prepustenie Ilkoviča z Karlovej univerzity a jeho nútený návrat na Slovensko, kde sa mal stať stredoškolským profesorom v Bardejove. Ilkovič však požiadal o odklad, aby sa mohol na Prirodovedeckej fakulte KU, aj na Heyrovského naliehanie, habilitovať na docenta. Habilitačnú prednášku mal predniesť 17. 11. 1939, no zo známych dôvodov sa nekonala a Ilkovič sa habilitoval až po vojne.

Napriek tomu však dostal ponuku zo Slovenskej vysokej školy technickej na post profesora technickej fyziky, pretože jeho predchodca profesor Josef Sahánek sa solidarizoval s osudom tisícok Čechov, ktorí boli nútení opustiť Slovensko a vrátil sa do Brna.

V Bratislave sa v priebehu vojny a aj neskôr po nej až do svojej smrti, stal Ilkovič hlavnou vedeckou postavou slovenskej fyziky. Vybudoval niekoľko vysokoškolských katedier, vedecké pracoviská SAV a napísal prvú modernú učebnicu fyziky pre vysoké školy.

Fyzici, ktorých vychoval a spolupracovníci o ňom hovorili, že bol náročný a veľmi metodický. Netrpel nejasné vyjadrovanie a zakladal si na presne definovaných pojmoch. Jeho prednášky mali vždy jasnú a premyslenú koncepciu, boli úplné, ale bez balastu a ich príprave venoval veľa času vrátane vlastnoručne zhotovených pomôcok, ktorými demonštroval vysvetľované javy. Bol dokladom, že dobrý učiteľ môže pre svojich žiakov urobiť veľmi veľa aj bez nadbytku peňazí a bez ohľadu na celkovú atmosféru v spoločnosti.

Nebol to však len suchý patrón. Zaujímal sa o kultúru, prírodu aj šport. Jeho dcéry potvrdili, že im venoval celé víkendy a nikdy doma nerozprával o práci. Venoval sa športovému lietaniu na vetroňoch i malých lietadlách a vedel hrať na niekoľkých hudobných nástrojoch, medzi nimi boli husle, harmonika, cimbal, balalajka, mandolína.

Zomrel 3. 8. 1980 v Bratislave.

 

 

Zdroje:

https://www.kniha.cz/vzdelani-pribuzni/

http://kf-lin.elf.stuba.sk/Ilkovic-storocnica/Dionyz_Ilkovic.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Heyrovsk%C3%BD

http://www.equark.sk/index.php?cl=scientist&iid=31

https://www.osobnosti.sk/osobnost/dionyz-ilkovic-1005

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Rodáci (16) – Dionýz Ilkovič

  1. cobolik pacholik napsal:

    toto treba v cobolstane pisat,aby horlivy slovaci vedeli,co pre svoje zadubenie neponimu,kde bola jeho alma mater a dovody rozdelenia vtedy,nadiktoval reich a nie nejaky mocny slovensky stat ci ten farar,ktory bol len loutka,ci slovutni ceske zeme,jak pisou zaprdeny krajanci podobny do tych cobolskych,ze jse slovaci trhli,jak coboli,tak pepici,mali do gadania,co zid za okupace,bo henten preklaty cas nasich dejin si teraz kazdy namaluje farbou,aka mu pasuje,ty jebany nacionalisti budu tisu do boha dvihat,v cesku sa dviha masiny a ten klaun s koulema,co dela krovi jak kandidat prezidenta,to vyznamenanie do ohio viezol,pepici pamatat ,ked mu budete davat hlas,jakej kurve ho date,ilkovica som nespomnul ani raz a ani neviem,ci som dobre napisal jeho meno,vsetko som si skreslil po svojom,bo tak dumam a tak mi jebne v tej palici.
    proste mi teraz houklo ja vnimam v sirsom kontexte,mam politicke vlohy zistujem,bo expertne to som uz davno zistil.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Vďaka za tento doplnok. Áno, Ilkovič mal dve dcéry. Evu a Dagmar. Dagmar priviedol k matematike a prírodným vedám… ale táto súvislosť, že sa vydala za Ivana Havla, to mi uniklo.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Vy jste asi ve svém věku už nejezdil na Sofsemy, takže to vědět ani rozumně nemůžete.
        Jinak asi vidíte, že je hned vidět příjemnou „změnu kvality“. když někdo píše o něčem, co zná. Jako dr. Jírovec níž, u ILK. rovnice.

        Liked by 1 osoba

        • NavajaMM napsal:

          Ale nie, moc dobre viem, čo je Sofsem. Keď som študoval, zrovna končila prvá desiatka ročníkov a poznám spústu ľudí, čo tam chodili pravidelne. Vrátane niektorých mojich spolužiakov. Havlovu Robotiku som poznal dávno predtým, než som sa dozvedel, že má aj brata čo podpísal Chartu.
          No máte pravdu, že ja som nejazdil. Bol som orientovaný interdisciplinárne, tak som skôr chodil s biológmi na terénne práce (napr. zber vzoriek hmyzu).

          To se mi líbí

  2. ji5 napsal:

    Ilkovičova rovnice v sobě skrývá kouzlo jednoduchosti: když jsou všechny její parametry kromě koncentrace konstantní, je měřený proud úměrný koncentraci látky, která je schopna oxidačně-redukční reakce na elektrodě.

    Polarograf zaznamenává závislost mezi proudem a napětím vloženým mezi rtuťovou a srovnávací elektrodu. Původní systém používal kazetu s fotografickým papírem, do níž štěrbinou pronikal odraz světla od zrcátka, připevněného na vlákno galvanoměru. Výsledkem byla schodovitá křivka, která se po vyvolání papíru proměřovala. Výška schodů odpovídala proudu, tedy koncentraci (kvantitě) a poloha na ose napětí druhu (kvalitě) látky.

    Po nějaké době začala být rtuť tabu a změnil se i způsob záznamu a uchování dat, takže původní elektrochemické děje začaly být zkoumány na jiných elektrodách. To ale nic nemění na velikosti Heyrovského a IIkoviče.

    Historii polarografie se věnuje tento pořad ČT: (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/tagy/polarografie/501-pribeh-kapky/). V podstatě vysvětluje, že úspěch základního výzkumu se nedá předem naplánovat, jak si myslí různí Bělobrádkové, když chrastí penězi. Rozhodující je dostat včas nápad a třeba otočit původní směr výzkumu jinam. Heyrovský to udělal a proto dostal Nobelovu cenu.

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      úspěch základního výzkumu se nedá předem naplánovat

      To je fakt, nicméně ty prachy můžou aspoň napomoct tomu, že vznikne myšlenková „škola“. (Chce to ještě další podmínky). Když prachy nejsou a máte volný pohyb, nadaní lidé vám odmigrují
      Jak je to důležité, ukazuje třeba ruská moskevská škola Landauova, nebo ta leningradská Ginzburgova. I když tam nebyly prachy to hlavní, ale počítaly se.
      Na západních univerzitách je „škol“ dlouhá řada. A taky přirozeně mohou zanikat..

      To se mi líbí

  3. blbíš napsal:

    … to jistě nedá naplánovat, pane Jírovče. Máte pravdu, že nápady vznikají tak, že někoho občas napadnou … to je ta svízel pro bělobrábkovitý. Ti plánovači totiž nějak musí čas vod času výstupy ze základního výzkumu taky shrnout a vyhodnotit už i proto, že to chrastění se musí rok co rok opakovat, neřeknu-li rovnou zvětšovat. To se ale taky musí někde zajistit a obstarat! Belobrádkovití můžou být třeba z ryzího zlata a stejnak s tím nic neudělaj. Já si naopak nemyslím, že z 40% NEjde jen o samý hejrovský a ilkovičský, že je tam mezi nima spousta jalový práce, která se dělá jen pro tu jalovou práci = něco jako agenti s teplou vodou, chápete-li mě? Zvlášť dobře je to vidět na těch všelijakých fakultách a výzkumákách zabývající se humanitníma vědama, tam se přece taky bádá vod gruntu a ví Bůh, zda to jejich bádání taky nepatří do kolonek základních výzkumů? Podle toho nakydanýho bych řekl, že jo, neboť si ani náznakem nedovedu vysvětlit, proč se za posledních 15 let kolem nás rozkydalo tolik zaručených tézí a pravd a všichni jejich nositelé dosud nepošli hlady a docela obstojně v týhle republice žijou! No a vidíte, kdo nás rozsoudí, fakt těžká věc, když se to všechno řídí „jaksi samo“ a zodpovědní nechtěj rozhodovat a jasně říci, co je pro danou chvíli pro společnost a její budoucnost i v tom základním výzkumu rozhodující a prioritní. Naopak, umím si docela živě představit, že ty bělobrádkový prachy mnohdy končí tam, kdy bysme ani náznakem netušili, že končej. Fakt, těžká věc, tedy lehká, ale jak pro koho!!!

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Vy nechápete důležitost těch výzkumů? Vás třeba nezajímá, jaký směr zaujímá pes když čůrá? Odborníci na psí čurání zjistili, že že buď severojižní nebo jihoseverní. Podle toho, kam má hlavu. Ale nikdy nezaujme směr k východu nebo západu. Možná, že i ti psi jsou z politiky tak zblblí, že se bojí, aby si někdo nemyslel, že tím dávají najevu svůj postoj k našim přátelům či nepřátelům.

      To se mi líbí

  4. blbíš napsal:

    to vopravdu nezajímá, příteli!
    Mě zajímá, kam až dočůraj heyrovští!
    P.S.
    a největší radost mám, když se jim podaří kdeco přečůrat!!!

    To se mi líbí

  5. blbíš napsal:

    Pro tarase:
    jestli sem vobčas chodí, tak bych mu chtěl vzkázal na základě jeho poslední terasy asi tohle:

    1/
    Marxová je naprostá kráva a není potřeba o tom vůbec psát, ale i tato Vaše zmínka zřetelně ukazuje, kam ste se až bez Helmuta dostal!

    Takže proč to vlastně píšu?

    2/
    No protože až po Váš pátej odstavec sem Vám chtěl už dávno vzkázat to samý, k čemu ste v nich dospěl sám. Prostě je na Vás už dlouho vidět, že Vaše odklonění od Helmuta na vás zanechalo zcela jasný devastační známky, ani náhodou Vám neprospívá, bych rovnou řekl – škodí.

    Lehká rada:

    3/
    Serte na Marxovou a jí podobný kokoty a ještě víc na komenty vo nich a koukejte se nechat utlapkávat jinejma Helmutama!

    P.S.
    zrovna mám čtyry mamlase neustále kolem sebe a vím, že tudy cesta v našem věku skutečně vede!!! (zrovna ten nejmamlasovatější z nich leží teď na druhým monitoru a chytá tlapkou písmenkový myšky na skle a pomrskávání vocasem zřejmě značí, že buď:
    – ho to evidentně baví
    – ho to nevobyčejně rozčiluje
    – mu je nějaká Marxová zcela na háku
    – si myslí, že mě přinutí zase nasypat Whiskas do misky
    – si ho vezmu na klín a budu ho drbat
    .
    .
    .
    …. těžká věc, ale myslím, že mu nasypu Whiskas, podrbu ho na klíně a přestanu už psát na skle = čili kašlat na svět = čili bejt utlapkanej … a vo to de

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.