Že SSSR rozvrátili až Gorbačov s Jelcinem? – omyl


… začalo to podstatně dřív!

 K takovému závěru došel v besedě na Vesti FM Oleg Pilipec – někdejší pracovník zahraniční rozvědky SSSR a Ruska, později poradce společnosti Transněfť….

 Vzpomínám si, že v rozhovoru s někdejším náměstek státního tajemníka USA A.Harrimanem, jsem se dověděl, že hlavním propagátorem a realizátorem myšlenky strategického partnerství mezi USA a SSSR byl gen. Eisenhower. Ve 2. svět.válce velel spojeneckým vojskům v Severní Africe a potom 2. frontou a během těchto operací byl v kontaktu se sovětskými představiteli. Už tenkrát cítil, že ze spolupráce se SSSR mohou pro USA plynout důležité přínosy. Pokud jde o tu Afriku, tak v momentech, kdy jim bylo těžko, tak přes sovětského představitele sovětská vojska na východní frontě na společného nepřítele přitlačila a donutila německé velení spěšně přesouvat na východní frontu síly z jihu, takže se sněhobílých pláních začaly objevovat německé tanky v pískové barvě afrických pouští… A když Němci silně drtili spojence v Ardenách, přišla další ofenzíva SSSR a Američané se mohli přeskupit a Němce odrazit. Tady se zrodilo ono přání, které se po válce dále rozvíjelo, a my se zastavíme v roce 1955, kdy včele SSSR stála dvojice Chruščov, Bulganin. Eisenhower se rozhodl jednat, dokud se ještě Chruščov pevně neusadil ve vládcovském křesle, takže s ním bylo možné hovořit jako s rovným a navíc na něj vyvíjet jistý tlak, a s druhé strany Američany znepokojovala vojenská otázka, jaderné zbraně ve výzbroji SSSR a obava o bezpečnost USA. Odtud snaha o dlouhodobé její zajištění. Eisenhower měl tenkrát dost blízko k maršálu Žukovovi, na jehož pozvání dokonce navštívil Moskvu a Leningrad. To nemohlo jít mimo Stalina, který věnoval velkou pozornost osobním kontaktům důležitých činitelů, navíc bylo jasné, že Eisenhower bude v budoucnu hrát důležitou roli v politickém životě, takže se s ním nejspíš sešel.

Nicméně Eisenhower měl, stejně jako jeho západoevropští spojenci obavu ze síly postavení Žukova, který v době, kdy oni dokonce začali opět vyzbrojovat vojáky wehrmachtu pro plánovanou další válku se SSSR, navrhoval Stalinovi je předejít, zaútočit a „všechny je smést do Atlantiku“ – a oni o tom věděli. Proto je napadlo odklidit Žukova z čela sovětské armády a využili k tomu četných setkání a recepcí, jichž se z obou stran účastnila řada lidí upřímně věřících v prospěšnost budoucí spolupráce. Na jednom z takových setkání přednesl anglický maršál Montgomery přípitek na počest „Vítěze nad fašistickým Německem maršálem Žukovem“. Ten i přes doporučení svých přítomných generálů na to nijak nereagoval, čímž nejspíš popudil Kreml, protože při takových příležitostech bylo zvykem vyzvednout „lid a jeho vůdce J.V.Stalina“ – a Žukov zmizel, aby objevil se až s nástupem Chruščova (kterému mimochodem zachránil kůži při pokusu o jeho odstranění), aby se ho ten po čase opět zbavil…

Když tato překážka zmizela, rozhodl se Eisenhower pozvat Chruščova na červenec 1955 do Ženevy na schůzku k posouzení aktuálních otázek. Chruščov bere s sebou Bulganina, ale už ne ministra zahraničí Molotova, se kterým má napjaté vztahy, což podle mínění amerických expertů velmi podstatně oslabilo Chruščovovu vyjednávací pozici, protože Bulganin mu nemohl v otázkách zahraniční politiky pomoci. Navíc na straně Eisenhowera byli přítomni představitelé Velké Británie a Francie. Řízení se ujal Eisenhower a po představení účastníků řekl na adresu sovětské delegace, že je jistě nutné normalizovat vztahy, ale oni musí nejdřív splnit určité podmínky. Tehdy nám napřímo sdělili, že musíme: – snížit stavy ozbrojených sil, veřejně odsoudit činnost Stalina jako lídra SSSR, a zrušit v SSSR zákaz potratů…

Takže zdůrazňuji, že už od roku 1955 začala praxe přednášení otázek a naše reakce, že musíme našim partnerům něco dokazovat. Jak se u nás říká, předali nám plechovku s vazelínou a stoličku*)

Další vývoj byl takový, že do konce roku 1955 SSSR snížil stavy ozbrojených sil o 640.000 mužů, v roce 1956 o další 1.200.000, roce 1957 o 300.000 – takž za 3 roky o 2.140.000 mužů. Krom toho bylo rozpuštěno 64 divizí a brigád, zavřena podstatná část vojenských učilišť, přičemž ťali do živého a nenechali dostudovat ani nejvyšší ročníky, do kterých země na jedné straně investovala spoustu peněz a kteří, na druhé straně ztratili perspektivu. Při tom šlo ve značné míře o příslušníky rodinných vojenských dynastií, jejichž smyslem života byla obětavá služba vlasti. V důsledku toho mnozí z nich nechtěli mít napříště s armádou nic společného.  Bylo likvidováno obrovské množství moderní vojenské techniky, úplně bylo likvidováno odvětví stavby válečných lodí, zničili strategické letectvo, atd. To v situaci, kdy si ale Američané zajistili spojenectví se 43 zeměmi a SSSR se ocitl v obklíčení vojenských základen.

V roce 1955 byly povoleny v SSSR potraty, zatímco v USA až v roce 1973 a ve Francii v roce 1975.

A 23. února 1956 na 20. sjezdu KSSS vystoupil Chruščov s tajnou zprávou „O kultu osobnosti a jeho následcích“, čemuž mělo velmi mnoho delegátů připomínky. Jistěže bylo třeba se zbavit praxe kultu osobnosti, ale protože se to dělo v nejvyšších kruzích, bylo třeba práce chirurga a ne řezníka. Ale Nikita Sergejevič vyskočil se sekyrou a jedním sekem všecko rozbil na třísky, vůbec nemluvil o následcích, jen odhalením. Z rozhovorů s Číňany vím, že neurvalé a velmi divné chování Chruščova na sjezdu položilo základy budoucích třenic mezi KS Číny a SSSR. Navíc, kupodivu tajná zpráva, se kterou nebyli řadoví komunisté seznámeni, byla v nezkrácené podobě příští den přečtena na Hlasu Ameriky – což byla rána pro věrohodnost sovětských sdělovacích prostředků.

Chruščov v rozkladné práci pokračoval i nadále. V roce 1963 rozdělil KS na dvě části – zemědělskou a nezemědělskou…což vyvolalo rozhořčení v členské základně. Stejně tak jeho prohlášení, že už příští generace bude žít v komunizmu…

Všem bylo naprosto jasné, že detonátorem vzpoury roku 1956 v Maďarsku a nepokojů v Polsku byl právě 20.sjezd KSSS. Zatímco v Polsku se to podařilo pozvolna stabilizovat, v Maďarsku ale přestože už byla vzpora v plném proudu, dal Chruščov příkaz k vyvedení sovětských jednotek z Budapešti. A když už začali věšet komunisty před okny sovětského velvyslanectví, dal Chruščov příkaz ke vstupu vojsk zpět do Budapešti – ale bez munice, o čemž vzbouřenci věděli! To byla jasná podlost a zločin, v důsledku zahynulo 500 vojáků a 50 členů jejich rodin, kteří byli zničeni davem na ulicích.

Teprve potom se opět objevuje maršál Žukov který, s tvrdostí sobě vlastní, tuto vzpouru rozehnal. Američané byli v šoku. Další šok utrpěli v říjnu roku 1957 po zprávě o vypuštění sovětské družice Sputnik-1, protože jim došlo, že SSSR má nejen jaderné zbraně, ale i moderní prostředek k jejich dopravení do USA – to vše má v rukou Žukov. Ovšem 25. října byl maršál Žukov, tedy po 21 dnech odstaven z funkce ministra obrany – souhra náhod? Na víc v následujícím roce Žukova vůbec propouštějí z armády, což u maršálů nebylo ze zákona přípustné.

Takže všechny požadavky byly splněny, vazelína spotřebována … a Američané se rozhodli pozvat Chruščova na oficiální návštěvu USA. Podle Harrimanových slov v roce 1958 odjel do USA A.Mikojan (1.náměstek předsedy vlády) k upřesnění podmínek návštěvy. V roce 1959 se návštěva uskutečnila, sice nepřinesla reálný efekt, nicméně Chruščov si tam svým vystupováním získal velkou veřejnou popularitu. Zdálo se, že nic nebrání reciproční návštěvě Eisenhowera v SSSR. Nicméně po sestřelení amerického špionážního letadla U-2 v květnu 1960 nad územím SSSR, opět  napětí vzrostlo.

Uzavřel bych prohlášením Nelsona Rockefellera (viceprezident za prezidentství G.Forda): „Někdy se chováme hrozně divoce, a na to je třeba být připraven, pokud si zvolíte cestu politického činitele“. Souvislost?

V roce 1964 N.Rockefeller kandidoval v v republikánských primárkách proti Barry Golwaterovi (senátor) a stoupenci Rockefellera uspořádali velkou předvolební párty. Stoupenci Goldwattera jim do nápojů nasypali jakousi otravnou látku – a nebýt zásahu bezpečnostních služeb, došlo by k hromadné otravě Rockefellerových stoupenců.

Dovolím si tady projekci do aktuální situace: Americké způsoby bývají někdy velmi divoké, a s tím je třeba počítat při dialogu s nimi… A tehdy to se obešlo bez ruských hackerů… (dodal partner v besedě E.Satanovskij)…

*) V Rusku lidová narážka na výzvu k „rektoskopii“

Zdroj:   https://www.youtube.com/watch?v=4CHIeJVpsr4&t=2703s

 

Překlad: 171126

 

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Že SSSR rozvrátili až Gorbačov s Jelcinem? – omyl

  1. Cech napsal:

    Především poděkování za překlad a zkonstatování, že Oleg Philipec opravdu neobjevil nic co by nebylo dávno známo.
    To že se současná RF doposud nerozpadla je díky tomu, že si to my jako západ nepřejeme.
    Amalýzu o tom zveřejnil The Economist.
    https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/rozpad-ruska-kdovi-mozna-je-bliz-nez-si-myslime_351081.html
    To že se nám zadařilo a slavný CCCP se v konečném důsledku rozpadl, je pro nás to největší vítězství ve 20_tém století.
    Že je to taková rána ze které se Rusko již zřejmě nevzpamatuje, svým způsobem potvrdil i V.V.P.
    https://cz.sputniknews.com/svet/201706135458160-putin-rozpad-sssr-katastrofa-stoleti/
    No a pro nás nyní zbývá pouze to zásadní konečně odstartovat a řídit rozpad RF tak aby probíhal naprosto neodvratně ale pomalu.
    Pozvolný rozpad RF nám totiž umožní převzít přírodní zdroje současné RF tak aby na ně nedosáhla Čína.
    Tento úkol ale je mnohem,mnohem jednodušší, než zabezpečit nevratný rozpad bývalého SSSR.

    To se mi líbí

  2. K-k. napsal:

    OT: Urozený pane, posel přešlapuje před branou vašeho sídla! 😉

    To se mi líbí

  3. Rosťa napsal:

    Včera jsem se večer koukal na telku ( stanice Kino Svět ). Autentické záběry ze Stalingradu. Lidi, to bylo něco tak strašného, že se to nedá ani vypovědět. Škoda, že nejde všechny ty válečné štváče vymáchat ve stejné medecíně, aby poznali na vlastní kůži, co po světě lidem dělají.
    Autorovi velký dík za překlad.

    To se mi líbí

  4. Chapan napsal:

    To jsou zase lži, rozehnali demonstraci…?! a vstoupili bez munice…?!

    Na rozkaz sovětského ministra obrany vstoupila 24. října od druhé hodiny ranní sovětská vojska do ulic Budapešti. Dlouhé řady tanků T-34 se zaklapnutými věžičkami projížděly městem a střílely do všeho, co bylo osvětlené. Došlo k prvním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty, které podporovala tajná policie ÁVH. Maďaři se proti po zuby vyzbrojeným vojákům odhodlaně bránili vším možným. Nejúčinnější zbraní proti sovětským tankům se staly Molotovy koktejly. Mnoho povstalců také získalo zbraně z kasáren a policejních stanic, kde jim je i častokrát vojáci či policisté (podřízení komunistickému vedení) sami vydali. Imre Nagy, již jako předseda vlády, vyhlásil stanné právo a zákaz vycházení. Ale odmítl nasadit ÁVH proti narušitelům tohoto rozkazu, jak požadoval nově dosazený vojenský výbor. Sovětský vpád byl dočasně úspěšný. Odpor však pokračoval a další den se situace začala měnit.

    „Dne 25. října došlo před budovou parlamentu k obrovské demonstraci. Několika tisícový dav se pokojně dožadoval demise předsedy MDP – Ernő Gerőa. Avšak příslušníci tajné policie ÁVH ukrytí na střechách začali do pokojně demonstrujícího a hlavně bezbranného davu bezohledně střílet. Zmatené posádky sovětských tanků se ke střelbě rovněž připojily. Zahynulo více než 200 lidí, včetně žen a dětí, zraněno bylo více jak 300 lidí. Jednalo se o provokaci tajné policie, která byla příčinou pozdějšího krveprolití. Masakr zvedl novou vlnu emocí, zejména když z některých župních měst dorazily informace o podobných událostech. Téměř nikoho už v té chvíli nezajímala zpráva o odvolání Gerőa a jeho nahrazení Jánosem Kádárem. Začal totiž obrovský hon na členy ÁVH a jejich následné lynčování a mučení. ÁVH byla tak nenáviděná, že každý její příslušník, který byl povstalci chycen, byl následně zabit, často pověšením na lampy veřejného osvětlení a do úst jim byly nacpány bankovky, jelikož tito tajní policisté vydělávali mnohem více peněz než všichni ostatní. Sovětská arnáda byla stažena z Budapešti až 29.listopadu. Údajně bez nábojů stačila postřílet celkem asi 450 lidí. Hlavní ofenzíva začala pak až 4.listopadu.

    V bojích padlo na 4 000 Maďarů, Rudá armáda ztratila necelých 800 mužů. V Maďarsku vznikla nová vláda v čele s Kádárem. Při následných čistkách bylo popraveno přes 200 lidí. Nagy se uchýlil na jugoslávské velvyslanectví. Posléze však byl zadržen a když odmítl uznat novou Kádárovu vládu, byl v roce 1958 popraven. Rehabilitován byl v roce 1989. Ve 4 hodiny středoevropského času zaznělo éterem heslo Hrom 444, zaútočily jednotky zvláštního sboru, 8. motorizované armády a 38. armády na pozice povstalců. V Budapešti a v dalších městech (Békéscsaba, Kaposvár, Segedín, Székesfehérvár, Miškovec) a jejich okolí došlo k úporným bojům. Nejtěžší střetnutí se odehrálo u Donaupenetele, kde na protiletadlový pluk maďarské armády zaútočilo po 25 minutové dělostřelecké přípravě 8 letounů Mig-17 a Sověti do bojů nasadili minomety a houfnice ráže 122 mm.

    A chronologie byla taková, že věšet se začalo až po událostech před parlamentem, 25.října kdy Rusové postříleli s Stbáky 300 lidí. To byli prvosledové jednotky v Budapešti, co pak byly staženy. Ne že by byly bez munice a ne že by ji nepoužily ale naopak střílely do žen i dětí. Tohle se jim stalo naposledy v Estonsku a Lotyšsku za brutální okupace a masových čistkek ve vládě a státním aparátu a deportací ugrofinského inteligence a aktivních politiků do koncentráků. Sorry, tohle je jasná a prokazatelná lež.

    To se mi líbí

    • bees napsal:

      Pane Chapane, když už někoho citujete, tak prosím i s odkazem. (Pokud tedy jste sám autor, pak Sorry).

      http://studena.valka.cz/madarsko_1956.htm

      To se mi líbí

      • st.hroch napsal:

        Ale to snad „Chápan“ nemohl myslet vážně – takovou výlevku jako zdroj…inu, inu.:-)

        To se mi líbí

        • Chapan napsal:

          Všechny ty „výlevkyL mluví stejně. Dokonce i web Strany demokratického socialismu SDS, jestli chcete dám link:-)

          25. října byl nahrazen Gerö ve funkci prvního tajemníka strany Jánosem
          Kádárem. Toto opatření ale zcela zaniklo pod dojmem z masakru před budovou
          parlamentu. Agenti KGB a AVH tam začali ostřelovat davy ze střech, a posádky
          sovětských tanků, které až dosud zachovávaly zdrženlivost, zřejmě ztratily hlavu a ke
          střelbě se připojily. Intenzita bojů se tím samozřejmě zvýšila, povstání zachvacovalo
          nové oblasti a namísto zcela rozložených správních orgánů přebíraly moc revoluční
          výbory a dělnické rady.

          Ve stejný den Nagy oznámil, že budou započata jednání o stažení sovětských
          jednotek z Maďarska.

          V důsledku dalšího vývoje revoluce byly legalizovány dělnické rady 26. října
          a vláda byla rozšířena o bývalé vedoucí představitele Malorolnické strany, Zoltána
          Tildyho a Bélu Kovácse (27.října). Teprve poté, co v noci z 27. na 28. října získali po
          třídenních bouřlivých debatách Nagyovi stoupenci rozhodující vliv v ústředním
          stranickém výboru, objevila se perspektiva urovnání.

          28. října Nagy v rozhlasovém projevu vyzýval k zastavení bojů a sliboval
          amnestii pro ty, kteří se účastnili povstání, zvýšení platů a důchodů, okamžité stažení
          sovětských vojsk z Budapešti a následně z celého Maďarska. Zároveň odmítl předchozí
          prohlášení, že v Maďarsku došlo ke kontrarevoluci a vysvětlil, že se jedná o hnutí, které
          má cíl zajistit národní svobodu, nezávislost a suverenitu, zaručit pokrok společnosti,
          ekonomiky a politiky na cestě k demokracii. Rovněž slíbil rozpustit AVH a vytvořit
          nový státní bezpečnostní orgán.

          výňatek z Diplomové práce – Maďarské povstání roku 1956 z hlediska transitologické teorie – autor Radká Slezáková, ona jako zdroj těchto odstavců uvádí

          DURMAN, Karel.2000. Kreml a dvojí krize roku 1956, Historický obzor 1/2,
          2000. Praha

          Mám najít i nějaké zahraniční výlevky z universitního prostředí, historických ústavů atd.?

          To se mi líbí

    • jaa napsal:

      Nevím, kdo jste, ale pro Vaši informaci – už jsem to tu kdysi psala. Víte, já v té době byla na intru a náš učitel z předvojenské byl povolán do služby. Byli na Slovensku kde hlídkovali na hranici, KTEROU NESMĚLI překročit. Neřekl kde to bylo, až za čas řekl, že viděli do nějaké dědiny,a jak pár kluků tou d+ědinou šlo, zabouchali na dveře a ženu co jim otevřela zastřelili. Pak se dozvěděli, že to byla jejich učitelka. Asi to byla pravda, protože pak už to nebyl takový srandista jako dřív. Ta bezmocnost člověka poznamená….

      To se mi líbí

    • Cech napsal:

      Naprosto perfektní zpracování materiálu zde si opravdu vážím Post Bellum a jeho inovačních praktik, které jsou opravdu zcela novou aplikací půvadních Goebbelsových manipulačních postupů.
      Na toto navazující Ceny Paměti národa – > a ta nenásilná obnova vztahu ke katolické církvi naprosto od dětského věku no prostě úžasné.
      Na druhou stranu je ale velmi pravděpodobné, že se pouze jedná o výkonnou ruku Ústavu pro studium totalitních režimů a Českého rozhlasu.Potom bych ovšem ocenění musel směřovat na ně.
      Za ty vzdělávací herní workshopy pro školní mládež u mne získávají ocenění Dr. Josepha Goebbelse, protože kam se hrabe „Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě“.
      Tož jedním slovem perfektní práce.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.