Politicky korektný výklad názvu Fatry


Vo víre vrcholiacej predvolebnej kampane mohlo publiku u pána Bavora ujsť, že už aj politicky korektní archeológovia začínajú prehlasovať, že islam je v Európe, konkrétne teraz ide o Švédsko, doma.

Bádateľka Annika Larsson z Uppsalskej univerzity, ktorá dlhodobo skúma nálezy v Birke pri Štokholme, publikovala svoj vzrušujúci a prevratný nález. Výšivku z lemu pohrebného rubáša v ženskom hrobe,

ktorá bola preukázateľne domáca – Vikingská, si prekreslila na do štvorčekovej siete, pozdalo sa jej, že na okrajoch čosi chýba a pár stehov dokreslila (zelené šípky), potom sa na ornament pozrela v zrkadle – a voilà: objavila kufijským arabským písmom napísané slovo „Allah“.

Keby len to, po ďalšom skúmaní výšivky sa jej pred očami objavili ďalšie nápisy „Alí“. Okamžite svoj objav publikovala (ešte nie odbornou prácou v historickom časopise, to ešte len pripravuje) a popis doplnila úvahou: „Pohrebné zvyky vo vikingskej ére pravdepodobne ovplyvnil islam a myšlienka večného posmrtného života v Raji“.

Tento objav padol na pripravenú úrodnú pôdu a okamžite sa správa o ňom rozletela do sveta. Na druhý deň objav popisoval článok v New York Times, kde objaviteľka dodala ďalšiu súvislosť: „Korán hovorí, že mŕtvi v Raji chodia v hodvábe, čím je možné vysvetliť častý výskyt hodvábu vo vikingských hroboch“.

Ako blesk sa správa rozletela svetom a ešte v ten istý deň vyšla aj BBC, ale aj v češtine (možno ste ju aj videli v televízii) a slovenčine. O tomto objave som sa však nedozvedel z mainstreamu, ale od študovaných profesionálnych archeológov na stránke FB Slovanské hradiská, ktorí túto prácu svojej kolegyne brali veľmi vážne. Tomu sa nečudujem, v každej profesii obvykle vrana vrane oko nevykole, no zarazilo ma, že nekomentovali ani tú metódu. Keď som v diskusii uviedol, že rovnakou metódou som našiel arabské nápisy na tradičných slovenských krasliciach, bol som za nedouka a xenofóba.

Je možné, že po volebnom víkende máte plné hlavy výsledkov a toto vás nezaujme, no ak sa vám bude chcieť, napíšte v diskusii, čo si o tom myslíte.

Švédi sú tradične veľmi politicky korektní, no na stránkach našich archeológov som našiel aj tento článok. V stručnosti v ňom ide o to, že v 10. – 11. storočí viacerí arabskí obchodníci a cestovatelia písali o existencii akýchsi moslimských vojakov v službách uhorského kráľa Gejzu. Nikto z historikov nevie, kde v Uhorsku žili. Nenašli sa žiadne materiálne dôkazy. V článku tú absenciu stôp po nich vysvetľujú tým, že im kráľ nedovolil žiť v opevnených osadách a tak ich vyhladili Mongoli, keď k nám prišli Džingischánove vojská.

Politicky korektní historici teda zúfalo potrebujú nájsť dôkaz alebo aspoň kvalifikovanú indíciu, že aj na Slovensku bol v minulosti islam doma a teda tá dnešná migrácia nie je nič nové a svetoborné. Tak som sa teda rozhodol, že im pomôžem a trochu na tomto mieste rozvediem jednu z možných hypotéz načrtnutých v poslednej časti seriálu o Tatre, Matre a Fatre.

Začnem tým, že Fatra zjavne nie je slovenské slovo. Žiadny Slovák nevie, čo to znamená a všetci lingvisti, čo sa pokúšali vysvetliť jeho pôvod zo (staro-)slovenčiny, si museli pomáhať prechyľovaním písmen a odvodzovaním podstatných mien zo slovies. Aj iní lingvisti, čo názov Fatra odvodzovali z germánskych jazykov, mali ako predlohy slová, ktoré sa vyslovovali rozdielne od dnešnej výslovnosti Fatry. No ako na potvoru, slovo „fatra“ je arabské a vyslovuje sa presne tak, ako ho vyslovujeme my. Veď posúďte sami napríklad tu.

Princíp Occamovej britvy nás nabáda, aby sme sa nesnažili natiahnuť slovo na iné kopyto, ktoré by sa nám páčilo viac, keď tu máme elegantné riešenie – Fatru nám pomenovali arabskí cestovatelia alebo kupci, o ktorých výskyte aj na území Slovenska nie sú historické pochybnosti. Historici zatiaľ nenašli prameň, ktorý by hovoril presne o našej Fatre, takže zatiaľ nemáme dôkaz, no ponúknem historikom indície – dve hypotézy, dva príbehy.

Prvý príbeh sa opiera o arabský význam slova fatra, ktorý znamená prestávku, obdobie, úsek, predel. V seriáli o Tatre, Matre a Fatre sme uviedli, že Fatra bola najvyšším a najťažšie prekonateľným bodom na ceste medzi Dunajom a Krakovom. Tento úsek sa v stredoveku nedal prekonať kupeckým vozom „za pochodu“. Pri prechode cez hory bolo nutné do voza zapriahnuť pomocný záprah, alebo celý voz aj s nákladom preniesť. Kupci na tomto mieste museli počítať s prerušením cesty a so zjednaním pomocníkov – pohoničov alebo nosičov z miestnych ľudí. Tí od Arabov pochytili, že tomuto miestu hovoria „Fatra“ a horskému priechodu to časom prischlo.

Druhý príbeh sa odvodzuje od iného významu slova fatra. Ten je náboženský. Slovo fatra je v islamskom katechizme dôležitým pojmom. Je to hranica, za ktorú nepreniklo slovo proroka. Tá hranica môže byť geografická, ale aj časová. Typicky ide o obdobie pred narodením Mohameda. Ľudia, ktorí žili v období fatry a nevyznávali Mohamedovo učenie, teda nepoznali Alaha, nie sú považovaní za hriešnych neveriacich, ktorým by bolo odoprené prekročiť brány raja. Podobný význam má aj geografická hranica fatra – za ňu nepreniklo slovo proroka a žijú za ňou modloslužobníci – „mušrik“, kdežto pred Fatrou žijú neveriaci ďauri – „káfir“, tí, čo slovo proroka poznajú, ale odmietajú Alaha. V prípade Fatry by tá modloslužobnícka strana bola liptovská, lebo arabský cestovateľ al-Idrísí, ktorý sa zdržiaval aj na dvore českého kráľa Boleslava I. popísal pre arabských cestovateľov Prahu aj Krakov, kraje západne od Fatry vtedy patrili kráľovi Boleslavovi. Podľa tejto indície teda aj naznačujem, kde by historici a archeológovia mali hľadať  ďalšie dôkazy… a fakticky tiež naznačujem, že arabskí obchodníci boli už dávno doma aj v Českom kráľovstve. Zvedavý som, akého vďaku sa dočkám.

Áno, priatelia, je najpochmúrnejšie obdobie roka – pred Dušičkami, a srandovanie v tomto období k našej tradícii nepatrí. No ak vás tento článok po volebnom víkende aspoň na chvíľku priviedol na iné myšlienky, tak splnil svoj účel.

 

Zdroje:

http://www.uu.se/en/research/news/article/?id=9390&typ=artikel

https://mobile.nytimes.com/2017/10/14/world/europe/vikings-allah-sweden.html?referer=https%3A%2F%2Fwww.google.sk%2F

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2272801-vikinsky-valecnik-mel-na-obleceni-napis-allah-popsali-svedsti-archeologove

https://aktualne.centrum.sk/zahranicie/europa/zlakal-ich-vecny-zivot-raji-vikingsky-bojovnik-mal-obleceni-napis-allah.html

http://www.historickarevue.com/clanok/izmaleiti-v-krajine-sv-stefana

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

99 reakcí na Politicky korektný výklad názvu Fatry

  1. vonrammstein napsal:

    Klobouk dolů, příteli. Tolik inteligentní ironie na tak malém prostoru potkávám zřídkakdy. Děkuji.

    To se mi líbí

  2. blbíš napsal:

    Může mi po tom bejt šumák, příteli, žejo, ale k tý prdlý badatelce Annitě Larsson mi nějak pasuje stránka z Wikipedie (k těm ve světě na Annitu navazujícím se raději už ani nevyjadřuju, ale tu hovadinu sem taky před nedávnem zachytil), takže … no posuďte sám:

    Diskuse: ke slovu Píča
    Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
    Skočit na: Navigace, Hledání
    Stránka byla 2. 5. 2010 navržena ke smazání. Diskuse byla 9. 5. 2010 ukončena s výsledkem „ponecháno“. Nedoporučuje se znovu navrhovat stránku ke smazání, pokud se situace oproti době předchozí diskuse zásadně nezměnila. Své připomínky můžete uvést na konci této diskusní stránky, předtím si však ověřte, zda nebyly již zodpovězeny v diskusi o smazání.

    A jaký že mám připomínky, no když wikina jinak nedá? Tak jednu z mojí hlavy a druhou od petera, kterej na to dal vodkaz:

    1/
    měla místo tý výšivky potkat rovnou nějakýho větrem vošlehanýho Wikinga s tím jejich pořádným rohem, vono by jí nějaký převrácený čumění do zrcadla brzy přešlo!
    2/
    Nic moc dobrého Švédy nečeká, aspoň podle studie OSN o HDI (human development index). Mají co chtěli a bude to ještě horší. Nakonec se budou muset odstěhovat a obtěžovat svou „protirasistickou“ ideologií i jiné evropské národy. V roce 2010 Švédsko bylo v tabulce HDI na 15. místě, v roce 2015 na 25. místě a prognóza pro blízkou budoucnost 2030 je 45. místo. Jediná země, která registruje tak obrovský propad v lidském rozvojovém indexu. Změnit nebo spíš vykopnout vlády eko-levo-pravých poloblbů ještě Švédáky nanapadlo. Byli vždy o něco pomalejší. Podle reportu OSN ztratily švédské školy (a pomalu i průmysl) vůbec kapacitu někomu konkurovat. V roce 2030 mají být rozvojové země, jako Kuba a Mexiko a stejně tak Bulharsko, na lepších pozicích v tabulce HDI. Řecko, které dnes téměř bankrotuje, má být na 13. místě. Švédské levičácké vlády a unisono švédská média se domnívají, že základním kamenem perfektní společnosti je multikulturalismus a imigrace ze zaostalých zemí ve velkém. Kdo ze Švédů s touto demagogií nesouhlasí, nemá moc šancí, prohlásí ho za rasistu, nacistu a dnes mu již hrozí represe všeho druhu. Odvážná novinářka Ingrid Carlqvist říká: „ Byla to bohatá, krásná země a za chvíli to všechno zmizí!“

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      … no pane jo, teď sem si to po sobě přečetl a zjistil sem, že vo co náš von slušňačí, tak já hrubnu. Kurva, přátelé, co s tím?

      To se mi líbí

      • vonrammstein napsal:

        Buď kurva v pohodě 🙂

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          teď už sem:

          Annika Larssonová je jednou z nejznámějších umělců ve Švédsku a její práce byly vystaveny po celém světě. Nyní žije a pracuje v Berlíně v Německu. Vzdělává se na Královském institutu výtvarných umění ve Stockholmu. Její videoprojekce se často skládá z mužů ve vysoce nabitých scénářích s nepříjemným a jemným pocitím násilí v okolí. Její filmy jsou často bez hlasování a dialogů. Místo toho jsou vytvářeny pomalými gestami, dramatickými úhly kamery a extrémními detailními detaily. Annika Larssonová se zabývá především řádek symbolů a dává hierarchii lidstva twist s rozpuštěnými vyprávěními a sugestivními obrazovými strukturami. V díle „Cigar“ (1999) jsou dva kouření „obleky“ zobrazeny při vyšetřování mužnosti a moci. Postupná dynamika videa snižuje sociální struktury a upravuje vztah mezi předmětem a objektem.

          To se mi líbí

      • jaa napsal:

        To chce klid. V některých případech je to nevyhnutelné. Slušně a „diplomaticky“ či korektně se to říct nedá.

        To se mi líbí

    • 11150 napsal:

      jak allah velkej,este vacsia strakata pica od archeologie…

      To se mi líbí

  3. blbíš napsal:

    Ty vogo, příteli, tak vaši archeologové zúfalo potrebujú nájsť dôkaz alebo aspoň kvalifikovanú indíciu, že aj na Slovensku bol v minulosti islam doma, ale vo přesvědčivým důkazu, že Češi byli na Slovensku taky doma, už slyšet nechtěj, jó? Tak jim, Navajo, vod všech zdejších Bavorů vzkažte, ať dou taky do prdele, jako ta švédská Annita, na to ani arabsko-slovenskej slovník, ani zrcadlo, potřebovat nebudou. Kurva, přátelé, můžu já bejt někdy slušnej? A to nemám toho dnešního Navaju zdaleka přečtenýho celýho!!!

    To se mi líbí

  4. rexus napsal:

    PS. Ta islamofilní slečna přes švédskou archeologii, by si mohla například uvědomit, že pokud psaní slova Allah na nějakém hedvábném rouchu jako se stalo zavedeným zvykem v domovině vikingů, tak by minimálně něco podobného musilo být pozorováno i na jiných místech v Evropě, prokazatelně ovlivněných araby, například právě ve Španělsku, čemuž tak ale není. Žádná hedvábná roucha popsaná podobným nápisem s podobným vzhledem písma k mání nejsou a přitom na to Arabové měli cca 700 – 800 let času prokazatelného pobytu. Tak již proto je to velmi nedůvěryhodné.To, co viděla ve Španělsku (ta moudrá slečna archeoložka), nebyla pohřební roucha, ale běžné textilie, ale posané po arabsku, čili zprava doleva se správně natočenýi znaky. Tady je to toi přehozené a ještě k tomu zrcadlově. (asi jakoby někdo chtěl nasat slovo BAVOR zprava, ale nenapsal by ROVAB, ale nýbrž by překlopil písmeno R a písmeno B kolem svislé osy). Takže to je dost násilná spekulace té švédské slečny.

    To se mi líbí

    • rexus napsal:

      Za překlepy se omlouvám, (popsané , natočenými , totiž , napsat)

      To se mi líbí

    • vittta napsal:

      Vy jste hodně politicky nezralý, co?
      Ve Španělsku taková roucha nejsou, protože to tam byl už dříve samý rasista, fašista a xenofobista, takže všechny tyhle roucha zničili nebo ukradli.
      A máte to vysvětleno!

      To se mi líbí

  5. blbíš napsal:

    Že Slováci neví, co znamená slovo Fatra nás Čechy moc nepřekvapuje. Ale vod tý doby, co se vodtrhli, to s nima musí jít, přátelé, hodně s kopce.

    Význam slova Fatra samozřejmě nemá s arabštinou vůbec nic splečnýho! Je to mnohem jednoduší, Fatra vznikla limitovanou rozumovou dostatečností Slováků, když se snažili zapamatovat dvě zdánlivě jednoduchý slova, a to:

    Fata morgana
    a
    Sakra

    a protože Slováci sou pověstný tím, že jejich rozumová kapacita se limitně blíží k nule (a když vůbec na něco myslej, tak sou to pouze vokraje), tak není divu, že v hlavě nic neudrží. Bohužel, i po letech usilovnejch studií se stalo, co zákonitě stát se muselo, že si do dneška zapamatovali pouze začáteční a koncový písmenka oněch dvou slov. Jak prostý, žejo?
    P.S.
    Vím, Navajo, musí to bejt pro Vás osobně moc těžký, ale Čech Slovákovi by přece nikdy nelhal!

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Blbíši, vaše teorie není dost šílená na to, aby mohla být pravdivá. Skutečnost je mnohem jednodušší: Fatru kdysi pojmenovali cestovatelé z budoucnosti – konkrétně z 33. století a my z praatomového věku zkrátka nerozumíme novočeštině a vlastně ani novoslovenštině.. jak by zajisté podotkl Sm Lom Os (Smolík lomeno Osmi To celé na druhou). PřeČteMyš!

      To se mi líbí

    • vittta napsal:

      Podle mě je slovo „Fatra“ jen okoukané od nás samozřejmě.
      Tady totiž vedle v jedné vesnici je taková hospoda, a ta se jmenuje Fatra!

      To se mi líbí

  6. Hudec napsal:

    To je jako na Apríla.

    To se mi líbí

  7. Cech napsal:

    Snad jen elementární příčiny proč se Annika Larssonová tak zoufale snaží vyhledat v minulosti budoucnost.
    Nejlepší země pro imigranty
    1. Švédsko
    2. Kanada
    3. Švýcarsko
    4. Austrálie
    5. Německo
    6. Norsko
    7. USA
    8. Nizozemsko
    9. Finsko
    10. Dánsko

    48. Chorvatsko
    49. Kostarika
    50. Česko
    51. Thajsko
    52. Indonésie
    Pomyslným vítězem žebříčku nejvstřícnějšího státu pro imigranty se stalo Švédsko.Protože příjem imigrantů pokud to budeme porovnávat fyzicky, je v Kanadě,Švýcarsku,Austrálii oproti Švédsku doslova mizivý.Proto také Švédsko je předobrazem toho, jak bude probíhat vývoj v ostatních evropských zemích.
    To naprosto zásadní co se již podařilo zabezpečit je nemožnost uskutečnit revoluci 4.0 evropanům jako prvním.No ale na druhou stranu tento vývoj ve Švédsku znepokojil některté US podnikatele vzhledem k budoucímu mnohem vyššímu úpadku evropských zemí než je potřeba.Proto Švédskou imigrační politiku loni Američané ve větší míře probírali poté, co na ni upozornil současný prezident Donald Trump, který švédský přístup kritizoval. „Vzali jich hodně a teď mají problémy, jaké si nikdy nemysleli, že budou mít,“ říkal Trump fanouškům.
    Švédsko prožilo úžasné dvacáté století. Z původně chudé severské země se stalo místem bezpečí a prosperity. Nikdy nebylo zatíženo kolonialismem. Obě světové války se mu vyhnuly. Švédům se podařilo vybudovat demokratický, a přitom sociální stát. V současnosti cesta zpět k takovéto budoucí prosperitě jakou mělo Švédsko ve 20_tém století dle US odborníků již není možná.

    To se mi líbí

  8. NavajaMM napsal:

    Priatelia, vďaka za vaše živé reakcie a že ste nad touto vecou nemávli rukou.
    Špeciálne ďakujem priateľovi blbíšovi, budem si doplňovať vzdelanie smerom, ktorý naznačil.

    K veci nám medzičasom pribudli dôležité novinky a zdá sa, že záchrana reputácie vedy príde (ako už mnohokrát) z Trumpových USA. Ozvala sa archeologička a medievalistka z Austinu (Texas) Stephanie Mulder na svojom twitteri:

    Na desiatkach tvítov vysvetľuje, že kúfické písmo, ktoré Annika Larsson našla na výšivke, poznáme z arabského sveta až z 15. storočia, skoršie nálezy nie sú. Okrem toho tvrdí, že keď sa dočítala, že ornament výšivky nie je na krajoch (vokrajoch) dokončený, musela si priložiť studený obklad.
    Napísala doslova:
    „It’s really so simple that I spent five days thinking, it couldn’t be that Larsson would make so fundamental and obvious a mistake.“ (čo znamená: Fakt je to také jednoduché, že som päť dní rozmýšľala, že to nie je možné, aby Larsson urobila takú fundamentálnu a očividnú chybu.)

    V zahraničnej tlači som sa už dočítal, že Uppsalská univerzita vydala „disklejmer“ so zdôvodnením, že predchádzajúca správa neprešla odbornou korektúrou.
    Zatiaľ márne čakám na nejakú reakciu NYT alebo BBC, ale príjemne ma prekvapili bratia Česi (áno, priateľu blbíši, veď ste to hovorili):
    https://stredoevropan.cz/2017/10/19/nedavny-nalez-ve-vikingskem-hrobe-neodkazoval-na-allaha/

    Aby som bol úplný, archeológovia, ktorí na stránku FB Hradiská pôvodnú správu umiestnili a obhajovali, vyhlásili, že na takej fašistickej stránke už nebudú vkladať príspevky a odhlásili sa.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Takže místo aby odvolali původní lži, tak nebudou přispívat? Zdá se že tam máte stejné blby jako my (viz i ÚPN) 🙂

      Liked by 1 osoba

      • Rosťa napsal:

        Počet blbů na 1000 obyvatel je ve všech státech konstantní a vzdělání v tom nehraje žádnou roli.

        To se mi líbí

        • brtníkvbrlohu napsal:

          Bať a jestli se někdo honosí formálním vzděláním tak to ještě neznamená že není blb 🙂

          To se mi líbí

          • Rosťa napsal:

            Takový ojroposranec Pavel Svoboda musí svou hromadu titulů vozit za sebou na dvoukoláku, ale rozumnou myšlenku jsem od něj ještě neslyšel.

            To se mi líbí

          • strejda napsal:

            Napřed poděkování Navajovi. Osvěžující článek plný zajímavých námětů. Ta druhá fatranský hypotéza je velice zajímavá. Nemusí být pravdivá, může se najít ještě pravděpodobnější řešení, ale je čistá a odpovídá Vámi zmiňované occamově břitvě.
            A k brtníkovi. Máte naprostou pravdu, mé životní zkušenosti říkají, že polovina (jsem slušný a přející) lidí se na svoji práci nehodí, chybí jim k ní vztah a schopnosti. A je lhostejné jak jsou vzdělaní. Jen u těch vzdělaných je to lépe vidět. Zvlášť silné je to u exaktních věd a v umění. Před časem jsem zde v diskusi dával příklady a tak se nechci opakovat. Jeden nový. V jednom mém kamarádovi, Ing. stavebnímu, nezanechala fyzika v hlavě mnoho stop. Vážně tvrdil, že auto má v horách menší spotřebu, protože jezdí z kopce zadarmo. Vždy, když jdu po schodech do šestého patra si na něho vzpomenu.

            To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              S tím autem vás těžce zklamu, má pravdu. Svého času jsem jezdil po Šumavě 1203kou a z obvyklé spotřeby 12l jsem ji důsledným využíváním kopců stáhl na 8l. Bohužel to bylo poslední měsíc před odchodem na jiné pracoviště, takže jsem tím akorát přidělal starosti tehdejšímu šéfovi, který to musel nějak rozepsat, aby nepřišel o limit benzínu. Jde to.

              To se mi líbí

              • Rosťa napsal:

                Dvanáctsettrojka uměla pod deset i po rovině ve městě. Norma spotřeby byla značně převalená a „uživila“ ještě jedno soukromé auto. Tedy jen tehdy, když nebyla řádně zatížená a řidič se necítil jak N. Lauda. Také jsem ji měl jako služební.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                No jo, ale já ji měl jak na dopravu drobnějšího materiálu (třeba cementu, pytlů se vešlo dost) tak hlavně na dopravu lidí. To pak bývala dost zatížená.

                To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                … na vás dva sem teď hodně zvědavej, jak z tý fyziky vybruslíte. Na jedný straně:

                – slušnej, přející a chodící
                na straně druhý
                – slušnej, přející a jezdící

                to pro nás sprosťáky bude poučný, to bysme asi nezvládli!

                To se mi líbí

            • strejda napsal:

              Na přímý přesun tělesa z bodu A do bodu B je potřeba dodat energii E. Na zvednutí z bodu A do výše bodu C je nutné dodat energii F. Tato energie se nám vrátí při zpětném pohybu. Na přesun z bodu A přes bod C do bodu B je teoreticky nutné dodat energii E + F – F. Nelze tedy ušetřit. To je teorie se kterou nic neuděláme, to je fyzika.
              Takže zbývá jen započítat ztráty při provozu motoru a celého auta. Ztráty energie, nikoli její získání, to nejde. Koncentrovat by se nemohla v benzínu, jen v hmotě a rychlosti auta. Největší ztráty jsou v brždění, další pak v nerovnoměrném výdaji energie. Po rovině se obvykle jede plynule, v kopcích se více používá plynový pedál a také brzdy. Každé šlápnutí mění energii pohybu v teplo.
              Subjektivní dojmy jsou zajímavé, ale je to podloženo jen soukromým míněním, nikoli měřením.
              Je to tak, jak jsem psal o té polovině.

              To se mi líbí

              • vonrammstein napsal:

                V jakým jazyce jste napsal ten první odstavec?

                To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                … jako bych to netušil!

                … sem zvědavej, s čím asi tak vyrukuje Bavor, ten bude muset pořádně máknout na těch ztrátách celý tý 1203, protože von bude zřejmě sakra rozdíl mezi 12l a 8l, žejo?

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Principem je pouhé důsledné vypínání motoru. Neb jak známo, po rovině jedete stále pod nějakým plynem, kdežto z kopce (třeba po Šumavě, tam jsou proslavené) jedete několik km naprosto zdarma. Do toho kopce ta spotřeba, při vhodně voleném způsobu jízdy není tak vysoká. Prostě z 12 na 8 l. jsem to dostal. Věřte – nevěřte.

                To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                ale bacha Bavore, von ten strejda chodí do šestýho patra, von se zřejmě nedá tak lehce

                To se mi líbí

              • strejda napsal:

                blbíši, já to vzdávám. Fyziku budu nadále brát na úrovni spekulativních věd a její zákony za neprokazatelné a experimentálně poražené. Jak jsem již napsal, půlku lidí nepřesvědčím. To je zákon pevnější než fyzika. Alespoň se to prokázalo. Pořád je to ale lepší než perpetuum mobile. 🙂

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Nezapomeňte, že jste zapomněl na jiné fyzikální zákonitosti. Co třeba přitažlivost zemská, která působí na nebržděné vozidlo a dodává mu potřebnou energii. Díky ní může jet z kopce po dlouhou dobu bez jiného pohonu a pak je tu ještě síla setrvačná, díky níž je možná jízda ještě po rovině, případně se dá částečně využít k cestě do dalšího kopce. Prostě fyzika funguje, jen je třeba ji umět využívat 🙂

                To se mi líbí

              • oh napsal:

                Strejdo, měl byste pravdu, kdybyste se přesunoval nejprve vodorovně z bodu A do bodu C1, ležícího pod pod bodem C, pak kolmo nahoru do bodu C, hned zase kolmo dolů do C1 a potom opět vodorovně do bodu B. Ale proč byste něco takového vůbec dělal? Ve skutečnosti se přesunujete přímo z bodu A do C po nakloněné rovině a tím měníte dodávanou energii (vykonanou práci) v pohybovou (jízda vpřed) a současně získáváte pohybem vzhůru potenciální energii. Fór je v tom, že pro přesun z bodu C do níže položeného bodu B, (pozor, opět po nakloněné rovině, kolmo dolů v autě bych to nemohl doporučit 🙂 ) můžete využít pouze získanou potenciální energii k přesunu někam mezi bod C a B – do bodu B1 – a energii z benzínu budete potřebovat už jen pro kratší přesun B1->B. Při přesunu mezi C a B tedy nějaký benzín (energii) ušetříte přeměnou získané potenciální energie na pohybovou – ale jestli to bude dost na to, aby to vykompenzovalo vyšší spotřebu při jízdě do kopce, a takový poměr bude platit zcela obecně, to si netroufám tvrdit, protože účinnost a ztráty..

                P.S. Abyste vy mohl při cestě z šestého patra svou potenciální energii využit pro přeměnu v pohybovou, musel byste si místo schodiště obstarat skluzavku. Osobně jsem se přesvědčil, že schody jsou pro takovou přeměnu energie u lidí zcela nevhodné. 😉

                To se mi líbí

              • strejda napsal:

                oh, ani ve snu jsem netušil, že tu bude uvedené pravidlo 50% platit. Berte to tak, že v benzinu je ukryta latentní práce. Ta jeho spálením v motoru umožní auto dostat z bodu A do bodu C. Vykoná tak určitou práci. Část z ní se vyčerpá vodorovným přesunem a část se akumuluje v hmotě auta jeho vyvezením do výšky. To je v souladu s fyzikou. Při cestě z bodu C do bodu B se samozřejmě spotřebuje méně energie získané z benzínu. Výdaj v benzínu se doplní o energii naakumulovanou v hmotě auta. Po dojezdu bude teoretická potřeba stejná jako u pohybu z A do B. Pokud by tomu nebylo, máme na světě perpetuum mobile, které dokáže ušetřit energii. Pak již jen stačí ji využít. Nejvhodnější by bylo obnovit staré povozové cesty, t.j. silnice s vyrovnaným směrem, ale vysoce členitou niveletou, případně pro úspory zvyšovat výškové rozdíly na trase.
                Při tom se staří geometři, kteří trasovali železnice bez ztracených spádů jeví jako neschopná banda hlupáků. Měli se držet výšek terénu, jen trasovat přímo. A mohly by železnice být provozně i stavebně levnější. Jezdilo by se z kopce do kopce a šetřilo až by se prášilo. Ví bůh co starce přivedlo k takovému plýtvání.
                K tomu co jsem napsal přidejte zhoršené poměry jízdy, především brždění. Každé zmáčknutí pedálu, třeba před zatáčkou ubírá energii. Tedy, alespoň to tvrdí fyzika. A v tom jsou již ztráty při jízdě v horách.
                Berte to tak, že pocity a věda k sobě nepatří. A to je právě o té polovině populace. Ve skutečnosti se zdá, že se týká tak dvou třetin, ať jsem optimista.

                To se mi líbí

              • strejda napsal:

                Páne z Bavorů, samozřejmě že funguje zemská přítažlivost, říkejme ji gravitace. Napřed ji při pohybu do kopce musíme překonat a pak ji při jízdě dolů využijeme. Podobné je to se setrvačností. Napřed energii musíme vložit a pak ji můžeme čerpat. To oboje, gravitaci a setrvačnost můžeme využít do úrovně vložené energie. Jinak by to opravdu bylo perpetuum mobile.
                To, co je navíc, jsou třeba coriolisovy síly. Ty mají teoreticky vliv na odpor vozidla podle směru jeho jízdy. Ale to bychom se dostali zbytečně daleko.

                To se mi líbí

              • oh napsal:

                Tak jo, strejdo. V jednom se shodneme. Pocity a fyzika k sobě opravdu nepatří.
                http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1540-teleso-na-naklonene-rovine.
                http://www.fyzika007.cz/mechanika/potencialni-energie

                Perpetuum mobile bychom naznačenou absurditou se zvyšováním kopců, vámi uměle vnucenou do mé úvahy, rozhodně nezískali, už jen proto, že žádná mě známá přeměna energie neprobíhá se stoprocentní účinností.
                Jo a staří geometři vyměřující cesty a železnice nejspíš věděli, že formani opravdu nepotřebují místo převozu zboží vyrábět koňsko-třískovou směs a měli i zjevně určitou představu o tom, jakou paseku nadělá nebržděný vlak, co nezůstane na kolejích.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                strejdo, problém je v době, ve které se mi to šetření povedlo. Jezdil jsem v krajině s minimem provozu a proto jsem si mohl dovolit plně využívat všech fyzikálních zákonitostí. Tedy včetně optimální nohy na plynu a důsledného vypínání motoru při jízdě z kopce. A opravdu jsem mohl tu kinetickou energii získanou přitažlivostí zemskou s ohledem na hmotnost vozidla (vzoreček už pochopitelně dávno neznám) a navíc se započítáním stávající rychlosti dosažené výjezdem na onen bod A, využít do posledního metru. Čili ne do bodu B, který je v údolí, ale do bodu B‘, který se nachází ve vzdálenosti úměrné té získané kinetické energie. Tedy buď dlouhým dojezdem v rovině nebo naopak výjezdem do kopce s menší potřebou dodání další energie tím benzínem. Fyzika je potvora. Dneska už bych to nedokázal, protože i v oné krajině provoz zhoustl a musel bych se přizpůsobovat ostatním i v jejich rychlosti (často spíše nerychlosti).

                To se mi líbí

          • jaa napsal:

            Akorát že v posledním dvacetiletí jejich počet jaksi taksi……..

            To se mi líbí

  9. Rosťa napsal:

    Dělal jsem také archeologické průzkumy za barákem v humně a našel jsem jen demižon se slivovicí. Žádné spojení s Alláhem jsem bohužel nenašel, jen datum. Asi jsem hledal blbě.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Skúste podrobnejšie preskúmať obsah. Možno potom na etikete nájdete arabský text alebo nejakú spojitosť s rajom. 🙂

      To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Mimochodom – nie je ten letopočet na demižóne zapísaný arabskými číslicami?

      To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        Je. Tak to jsem nedomyslel. Musím to odevzdat kompetentním úřadům pro další výzkum?

        To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        … sem se chtěl taky voptat Rosti, příteli, ale pak sem to zavrhl, neboť sem ho nechtěl uvést do rozpaků, neb mi došlo, že Moraváci neumí arabský čísla, voni umí jen ty český, který vod nás vodkoukali. Jak říká jeden kamarádův známej Arab v tý daleký Kanadě: „my sme vymysleli nulu a dál sme se nedostali“.

        To se mi líbí

        • Rosťa napsal:

          My jsme náhodou dál a počítat umíme. Jedna, dvě, čtyři, hodně.

          To se mi líbí

          • blbíš napsal:

            … ano, přece Čech by Moravákovi něco neupřel!
            Takže, Navajo, potvrzuju to Rosťovo! Jak se to vod tý čtyřky začalo komplikovat, Moraváci se na to bohorovně vykašlali a přispěli matematice geniálním přínosem, protože vymysleli pro všechno, co je vyšší než IV=4, jednotný voznačení hodně a dokonce vymysleli pro to i symbol, a to sice:

            .

            Do dneška s ním maj matematici problémy, pouze fyzici se s ním nějak vypořádali, ale jistý je, že ani jedna skupina nemá Moraváky vod tý doby ráda!

            To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          S tou nulou je to vôbec sranda. Zdá sa, že ju vymysleli nielen Arabi (našiel som, že prvý dôkaz o použití nuly v zápise čísla je khmérsky) a je zaujímavé, že hoci sú v rôznych abecedách číslice rôzne, nula je všade rovnaká.

          To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            Okrem Číny:

            To se mi líbí

            • blbíš napsal:

              … to zero už to nevytrhne, příteli. Kdyby tu Vaší tabulku nesestavovali xenofobové, muselo by být v ní jasně uvedeno, že Moraváci se pohybujou těsně mezi Limbusany a Bermesany! Voni sou už takový jednoduchý vod přírody, ale když hodili do tý matematiky vidle s tím svým „hodně“ = ∞, bylo na prvním matematicko-fyzikálním kongresu rozhodnuto, že si je Češi musí vzít Moraváky pod svůj dohled a ochranu. A tak je prostě chráníme, jenže voni zase začali víc chlastat než my, takže my Češi žijem v neustálých obavách a stresu, že zase něco provedou. A to si nepřejte vědět, jak to tady máme se Slezany.

              Liked by 1 osoba

              • blbíš napsal:

                … může se pak někdo divit Kalouskovi, že tíhne s tou svojí liberální demokracií k Západu?

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Již brzy v nové kolekci

                To se mi líbí

              • NavajaMM napsal:

                Áno, priateľu, viem o tom svoje, bol som ešte u vás na vojne. Najpoužívanejšia číslovka bola „hafo“.
                Okrem našich šalenych vychodňarof, ich najčastejšia číslovka bola „pokokot“.

                To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                ano souhlasím, bylo zvykem armády ČSSR posílat Moraváky na vojnu do Čech (i na Východní Slovensko)! Třeba v Plzni a na Doupově jich bylo hodně a protože mnozí z nich se přes tu pověstnou čtyřku ani nedostali, na rozdíl od těch vzdělanějších Moraváků, tak začali tý ležatý vosmičce říkat „hafo“, což bylo jméno psa velitele střeleb na Doupově.

                To se mi líbí

            • vonrammstein napsal:

              To je xicht rozpačitý čínský varianty samuraje, kterej se zrovna netrefil, nemýlím-li se.

              Liked by 1 osoba

          • rexus napsal:

            Ve skutečnosti arabské číslice vlastně nejsou arabské, ale indické. To proto, že desítkový poziční systém (tedy vynález nuly v desítkové soustavě) , pochází z Indie a arabští obchodníci, co obchodovali na obě strany svého „světa“ , jej přinesli a přisvojili si jej a pak přes tu expanzi na pyrenejský poloostrov se začalo o těch číslicích říkat, že jsou arabské. Snad jen ten název pro nulu šifr (z toho je pak cifra a šifra a také dosti zkomoloné slovo cero /sero= přibližná. výsl./ (zero) Ale nejsou. Prakticky všechna slova v evropských jazycích , o nichž se tvrdí, že jsou arabská, jsou ještě starší a vesměs sumerská. Například tato :
            gyps(sádra) , myrh (myrha), kana (třtina, rákos) = caňa španělsky např., alkohol , tak jediné, ce je na tom arabské, je ten ukazovací člen,zájmeno, slovní kmen je sumerský, alchymie (chermie) je přechýlené slovo kéme a to je egyptské slovo a znamená tmavá (země) čímž se označoval Egypt jako ústy cizinců arabské je na tom ten člen či zájmeno, nebo slovo inn (v mnoha jazycích hosdoda či hotel) je sumerské pohostinný dům – inani.
            A mnoho dalších, tohle byla jen jejich ukázka.

            Liked by 1 osoba

        • jaa napsal:

          Oni toho zdá se vymysleli víc. Tedy podle jednoho mejlu z loňska – Jak vznikly naše /arabské/číslice. . Nevím jak to sem dát – ale pan domácí by to měl mít. Třeba něco vymyslí _:-)

          To se mi líbí

  10. Rosťa napsal:

    Abych nezapomněl, dík autorovi za článek.

    To se mi líbí

  11. Pepanov napsal:

    Já si myslím,že Fatra vznikla na počest prafotra Slováka. Časem se s fotra stala fatra. Já kdyz byl za Lomského na vojně ta nejpoužívanější úsloví bylo taký malý kokot drevený.👹

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      ne Slováci maj hodně nectností, Pepanove, ale nemaj ve zvyku komolit písmenka, pravda, sou trošku měkčí, to jo, ale vyslovují celkem zřetelně, ani nedrmolí. Podívejte třeba na našeho Navaju, jak nám tady hezky poskládává slovíčka. Ste úplně vedle.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Ale pepanov má pravdu. Je to vliv anglických cestovatelů, kteří doprovázeli Richarda Lví Srdce a cestou zabloudili na Slovensko. Tam potkali starého Praslováka a říkali mu otec – Father (čti fátr). No a to tam pak zůstalo.

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          helejte, Bavore, Vy se nám do toho tady nemotejte s tou Vaší angličtinou. Vy ste odpověděl strejdovi na slabou 4- i přesto, že sem se Vám snažil s tím šestým patrem strejdy trochu napovědět. Místo abyste se připravoval na tu hrůzu, kterou strejda na Vás za chvíli spustí, což Vám už naznačil rovnicí E + F – F, o který si třeba náš mínusák myslí, že je to hlaholice Rudejch Kmérů, tak to berete na lehkou váhu. Já Vás varoval!

          To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Tých Arabov už nedám. Alter Fater – to bolo úslovie nemeckých kolonistov, čo prišli po Mongoloch a ďalší po 30-ročnej vojne. A to bolo pekne dlho po Araboch.
      Okrem toho, už si zo seriálu o Fatre nič nepamätáte 😉

      To se mi líbí

  12. NavajaMM napsal:

    Strejdo a pán Bavor, začali ste s tým autom v kopcoch zaujímavú tému, ale bolo by to na dlhé zimné večery výpočtov. Našiel som na to napríklad takýto článok plný výpočtov, kde sa v závere tvrdí, že v kopcoch sa dá jazdiť ekonomickejšie ako na rovine, hoci rozdiel nie je veľký:
    https://physics.stackexchange.com/questions/6220/can-a-car-get-better-mileage-driving-over-hills

    Ak pán Bavor je schopný dosiahnuť výrazný rozdiel, vysvetlenie by som hľadal v tom, že vyššie linknutý článok počíta s tým, že v oboch prípadoch sa bude jazdiť „optimálne“. No pri bežnej premávke po rovine a v meste sa optimálne jazdiť nedá. Je tam spústa križovatiek a kolón a iných prekážok, no cesta v kopcoch je spravidla prázdnejšia, premávka predvídateľnejšia a skúsený šofér skôr dokáže odhadnúť to optimum.
    Pridám ešte pár grafov na vysvetlenie:
    Spotreba typicky prudko stúpa vo vysokých otáčkach (rozbiehanie na križovatkách, ale aj vysoká rýchlosť na diaľnici)
    https://www.researchgate.net/profile/Mina_Tadros/publication/282013529/figure/fig4/AS:391514086756358@1470355640197/Figure-4-Variation-of-specific-fuel-consumption-with-engine-speed.ppm

    Rôzne modely majú rôzne krivky spotreby paliva podľa rýchlosti (otáčok) a niektoré sú na tom zle v oblasti okolo maximálnej povolenej v meste – a lepšie nad a pod. Takže aj ten výjazd do kopca môže (podľa okolností) vyjsť na spotrebu lepšie ako tá istá vzdialenosť inou rýchlosťou po rovine.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Ospravedlňujem sa za tri odkazy, zabudol som sa…

      To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Navajo, styl jízdy a prostředí samozřejmě ovlivňuje výdaj energie, tady spotřebu. Určitě v Praze bude na rovině vyšší spotřeba než na Vysočině na prázdných silnicích. Ale o tom to není. Tímto přístupem obhájíte cokoli. Dosaďte si do Vašich úvah místo Vysočiny Funchal na Madeiře. Tam jsou jen kopce a jaké. Převýšení až 700 metrů. Najezdil jsem tam toho mnoho. Spotřeba mně ale nezajímala, styl jízdy ovšem ano. Nebo se podívejte na alpské silnice, na některých se opravdu musíte snažit abyste neuvařil brzdy. To je přece ztracená energie. Spaluje se tam hmotnost vozu (gravitace) získaná výstupem.
      Pokud chcete srovnávat, musíte mít také srovnatelné podmínky. A pokud jde o výdaj energie – v našem případě benzin, nafta, plyn, elektřina a podobně – tak buď platí fyzikální zákony nebo neplatí. Pokud neplatí, není se o čem bavit. Nemá smysl se bavit o něčem co není. Pokud platí, tak je zapotřebí se jimi řídit. Není jiná cesta.
      Samozřejmě je možné do úvah zařadit různé odpory (valivý, vzduchový, tření a podobně.) Zákon o zachování hmoty a energie nám říká, že vodorovný pohyb z bodu A do bodu B spotřebuje stejně energie jako pohyb přes převýšený bod C. Méně to být nemůže. A k tomu pak přistupují ztráty způsobené především třením při jízdě dolů. Samozřejmě se počítá, že vodorovná vzdálenost AB je stejná jako AC + CB´.
      Pak jistě záleží na stylu jízdy. Ten ale NIKDY nesníží velikost dodané energie pod teoretickou úroveň, ale vždy ji zvýší. Tedy stručně řečeno, dobrou a plynulou jízdou máme sice menší spotřebu, ale nikdy neušetříme. Jen snížíme energetickou ztrátu a můžeme se limitně blížit k spotřebě/výdaji teoretické. Alespoň tak se to za mých časů učilo ve fyzice.
      Vždy je při teoretických úvahách nutné jít na kořen věci. Oprostit se od všeho, co je jen přidaným balastem. Vy to, soudě podle Vašich článků, umíte nadmíru perfektně.

      Liked by 1 osoba

      • Bavor V. napsal:

        Strejdo, když mám nižší spotřebu, tak neušetřím?
        Odpověď si nechte na podvečer, připravil jsem článeček na tohle téma.

        To se mi líbí

        • čtenář napsal:

          na tu odpověď jsem zvědavý.

          jinak to co jste napsal tak já tomu věřím.
          asi i proto,že jsem si toho sám všimnul u auta které vlastním,nižší spotřeby v horách.

          To se mi líbí

        • Jos napsal:

          Bavore, vy šetříte benzin proti jakési absurdní, od boku vyrobené, normě. Strejda píše o fyzikální, přesně měřitelné veličině potenciální a kinetické energii. Newtonovy zákony a zákony zachování mluví o energii. Vy o benzinu a penězích. To se nedá dávat dohromady. Možná váš předchůdce také jezdil za 8 litrů, ale vykazoval 12 l a 4 litry použil doma ve své škodovce.
          Moc té vaší úspoře nevěřím. Značná část pohonných hmot se totiž v motorech spotřebuje na ohřátí na provozní teplotu a její udržení. Takže když vypnete motor v dlouhém klesání, motor se ochladí. A po jeho opětovném zapnutí má vyšší spotřebu, protože potřebuje zahřát zpátky na provozní teplotu. Nemluvě o nebezpečí jízdy v dlouhých klesáních s hromadou zatáček, jakých v Jižních Čechách dost a dost, s vypnutým motorem. Vypnutý motor v dlouhém klesání, uvařené brzdy a katastrofa v nejbližší zatáčce – tím je poseta černá kronika celé desítky let.

          To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        Díky strejdo, dúfam, že bolo cítiť, že Vám (a fyzike) neprotirečím, len som sa snažil nájsť vysvetlenie, situácie, keď máte obaja vlastne pravdu.

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          strejda, Bavore, má pravdu a už mě nezlobte!!!
          Nebo máte pravdu Vy, a já ty zákony o energii na hodinách fyziky vůbec nepochopil. Tohle je názornej příklad, proč si s náma loutkovodiči mohou dělat co chtěj. Sme schopni o jimi předhozených neskutečnostech vážně žvanit, vzájemně si dokazovat něco co neexistuje, a když existuje a převrátí nám to životy, tak místo toho, abysme je nakopali rovnou a bez meškání všechny do zadků, tak naopak sme vochotní kvůli nim se i pobít. Právě v takovým stavu se nyní nachází tenhle divnej svět, fakt, nechápu to.

          Liked by 1 osoba

  13. blbíš napsal:

    … pro mě takřka zbytečný čtení, příteli, takhle to musí +/- vidět přece každej normální jedinec. Víte, nejhorší na tom je, že někdo příde a tuhle normálnost překotí do naprostých absurdních nenormálností, profinancuje je, zaplatí či jiným způsobem přinutí na těch absurditách dělat vlivný lidi, blbové to více méně dělaj téměř zadarmo, a je zaděláno na průseru, kterej přerůstá všechny myslitelný hranice normálnosti. Člověk pak nestačí žasnout a musí se štípat, aby se utvrdil, že to není špatnej sen. Dalším charakteristickým znakem týhle nenormálnosti je to, že ty zaplacení, z toho tyjící lidi i ti blbové kolem nich, dokážou žvanit a žvanit, ale současně je jim umožněno tahat za ty správný nitky, ale jakmile se něco z toho, o čem žvaní, nebo se nátlakem pokouší vnutit druhejm lidem jen z lehounka dotkne jich samotných, nebo jejich blízkých, tak se z toho můžou zcvoknout, protože pro ně je to pouze prostředek lehce vydělanejch peněz, jakýsi virtuální svět, něco jako počítačová hra, kterou hrajou ze svých chráněných, blahobytem přetékajících domovů kdy, když je to přestane bavit, tak si prostě myslej, že stačí vypnout konzolu počítačový hry a jít žít ty jejich zážitkový životy, který se sny M. Kollera nemaj nic společnýho! Nás ostatní, co si alespoň v obrysech dovedeme představit ty hořký konce a bráníme se tomu, pokládaj za vodpad.

    To se mi líbí

  14. Slim napsal:

    OT, omlouvám se Navajovi, ale není kam to dát.

    http://vasevec.parlamentnilisty.cz/domaci-politika/david-rath-zmena-nebo-smrt

    Zajímavé a docela jednoduché, myslím že to vystihuje podstatu. Skoro.
    Když si představíme ty úspěšné nástupy partají od r. 90, jsou vždycky taženy razantní osobností.
    Babiš má navíc tu velkou výhodu, že nemá za sebou rozhádaný Liďák

    To se mi líbí

  15. jaa napsal:

    I když je to všechno zajímavé a zábavmé čtení, tak jaksi jste pozapoměli na jinou možnost. Špatně napsané či čtené T …. F Jak jsem tak bloumala po matrikách bylo docela zajímavé jak psaví faráři – psali.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Zaujalo ma to, pani jaa, ale neviem, ako to myslíte v tomto konkrétnom prípade.

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        No z Františka – Trantišek nedává smysl, tak jsem porovnávala knihy narozených-seznam a podrobnou matrikou. pouhá čárka .. většinou se chyba neobjevila. Tatra-Fatra.Zvlášť když se u psaného občas objevovala ta nožička přeškrtnutá — Tomáš/ Fomáš taky nedával smysl. Proč to tak psali – ví jen ten nahoře- je-li. Třeba umělecké nadání zapůsobio, nebo se mu podařilo tou stříškou trefit půlku – takže udělal čárky dvě. Nikdo jej nekontroloval takže u některých žádná pečlivostt. Třeba já jsem se naučila při psaní – psát tiskacím, a občas se taky divím, co se mi ve fofru podařilo, a to jsou jen poznámky pro mne. . Kdo ví.
        Jinak Navajo dík nejen za rozšíření obzorů, ale i za nesmírnou práci, kterou tomu věnujete. Ju a ještě všetečná otázka – Kdy spíte – protože prohledat, prostudovat takové množství podkladů a hledání souvislostí musí zabrat mraky času. Ještě jednou dík

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          No, spím málo (asi primálo). Inak máte pravdu, tie chyby pri písaní sa vyskytujú a práve preto som sa na tú najstaršiu listinu s názvom Fatra bol pozrieť v archíve. Nebolo to napísané arabsky. 🙂

          To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.