Co nového na Ukrajině?


Kolomojskij*) zabírá Ukrajinu prostřednictvím Porošenka, Tymošenkové a Avakova**)

 

Zhoršení sociálně-ekonomické situace Ukrajiny a psychického stavu ukrajinské společnosti a pohlavárů a pohlavárů band, které vytvořila, přináší podmínky pro revanš oděsského kata, oligarchy Kolomojského.

 

Dnes mu odpřisáhli věrnost Saakašvilli, Tymošenková i Avakov (kterého se Porošenko několikrát pokoušel odvolat, ale nedokázal to). Triumfální Saakašvilliho průlom ukrajinské státní hranice byl umožněn jen s podporou Avakova.

 

Panická Porošenkova návštěva u Trumpa byla katastrofální: všechny jeho prosby byly kompletně a dokonce s podrdáním ignorovány, a to nejen Trumpem, ale i jeho okolím.Porošenkovi protivníci to pochopili jako „černou známku“ a výzvu k převzetí moci.

 

Pokus o obsazení Kyjeva brzy po Saakašvilliho příjezdu se neuskutečnil jen proto, že on vyžadoval garance, které mu jeho „spolupracovníci“ rozhodně odmítli poskytnout. Teprve po jednání s Kolomojským mu byly tyto garance poskytnuty: Tymošenková bude prezidentem, a Saakašvilli premiérem Ukrajiny. Přitom se Tymošenková pokouší získat společný souhlas spiklenců s prezidentskou, ale Saakašvilli – premiérskou republikou (s parlamentní podporou premiéra). Vzhledem k tomu, že ukrajinský oligarchistický systém vidí jako centrum moci parlament, je Saakašvilliho pozice objektivně silnější.

 

Obsazení Kyjeva se zatím plánuje na druhou polovinu října (17.-20.), což Saakašvilli už oznámil v podobě svého ultimáta s požadavkem na Porošenkův odchod.

 

Porošenko se rozhodl, napodobit podle míry svého chápání zkušenosti Ruska, vytvořit Lidovou frontu, aby se o něj mohl opřít proti pohlavárům Majdanu a dalších svých konkurentů. Nicméně počátkem září byla tato „fronta“ Kolomojským prakticky kompletně koupena (nebo přesvědčena nějakými metodami, současné Ukrajině neznámými).

 

Kolomojskij má v úmyslu pomocí Saakašvilliho, Tymošenkové, Avakova a dalších jím různě ovládaných politiků, stát se pánem Ukrajiny (přibližně jako Plachotňuk v Moldávii). Nicméně tento scénář je uskutečnitelný jen ve stejnorodém a proto menším státě, což objektivně otevírá nové možnosti pro aktivní ruskou zahraniční politiku.

 

*) Igor Kolomojskij(1963) – nejvýraznější ukrajinský oligarcha, druhý nejbohatší člověk Ukrajiny. Poté, co byl Porošenkem odvolán z funkce gubernátora Dněpropetrovska (nyní Dněpr), žije střídavě v USA a ve Švýcarsku. Kromě ukrajinského má i izraelské a kyperské občanství.

**) Julia Tymošenko – rod.jménem Grigjan(1960) – nechala se přepsat na matčino příjmení – někdejší ministerská předsedkyně Ukrajiny (2005 a 2007-2011) nyní šéfka poslanecké frakce strany „Baťkivština“, za prezidenta Janukovyče bylo proti ní vedeno několik trestních stíhání a v roce 2011 byla odsouzena na 7 let za překročení pravomocí při sjednání smluv o dodávce plynu z Ruska. Rozsudek vyvolal silný odpor především v Západní Evropě.

Arsen Avakov(1964 – národností Armén) – od roku 2014 ministr vnitra Ukrajiny. V minulosti byla vyšetřována jeho účast na dosud neobjasněných vraždách, krom toho i obvinění z machinace s pozemky a krádeže, plynového kondenzátu.

 

Michail Deljagin              https://delyagin.ru/articles/183-novosti/55196-kolomoiskii-zahvatyvaet-ukrainu-rukami-saakashvili-timoshenko-i-avakova

 

S tématem souvisí i podrobnější článek Rostislava Iščenka

Veřejné ujednání oligarchů o Ukrajině:

V Ženevě se setkali oligarchové Igor Kolomojskij a Alexandr Oniščenko – oba spolupracovali s Porošenkem, oba se s ním rozkmotřili a oba ho nenávidí – nijak neskrývají přání ho svrhnout.

Kolomojskij otevřeně financuje akce proti Porošenkovi pořádané Saakašvillim, Sadovým, Tymošenkovou. Neskrývá, že stále u sebe v Ženevě přijímá ukrajinské oligarchy, politiky, veřejné činitele a vysoké úředníky, aby zformoval jednotnou frontu protiporošenkovské opozice. Mimochodem, už před dvěma a půl lety, kdy mu Porošenko sebral Ukrnaftu a pak s pomocí amerického velvyslanectví ho donutil ke složení funkce gubernátora a k opuštění země, bylo jasné: – pokud bude Kolomojskij živ a na svobodě, určitě se mu pomstí.

Oniščenko má bolístky menší (tomu se jen pokusili sebrat byznys), ale situace je analogická. Je živ a na svobodě. Před několika měsíci Oniščenko zveřejnil kompromitující materiál, vyvezený s sebou, na ukrajinského prezidenta. Po několika prvních porcích publikace skončily, nicméně americké státní struktury tyto materiály zjevně využívají. Příliš zjevné pohrdání Porošenkem předvádí američtí politici všech úrovní.

Setkání obou Porošenkových nepřátel bylo důležité samo o sobě. Ale souvislost s událostmi, za kterých se uskutečnilo, jakož i fakt otevřenosti, mu dodávají na šarmu.

Začněme od souvislostí. Oniščenko žije rok mimo Ukrajinu (v USA a v Evropě) a neskrývá svoji spolupráci s americkými tajnými službami, vystupuje ale jako osamnělý bojovník. Pokud provádí s kýmsi porady, tak je nevytrubuje. Do Kyjeva neustále vysílá signály, že je lepší se s ním domluvit, než být na válečné noze.

Z ničeho nic 14. září vydává prohlášení, že bude kandidovat v roce 2019 na ukrajinského prezidenta. Tou dobou se nachází v USA. Masmédia tvrdí, že odpočívá na Floridě a rybaří. Dva týdny poté už beseduje v Ženevě s Kolomojským.

Ti dva se nikdy nepřátelili, nekřížili se v byznysu, patřili k různým politickým táborům. Oba si váží svého času – zabývají se příliš rozsáhlými projekty. A přesto Oniščenko letí přes oceán na ženevské setkání. Nejspíš to bylo důležité.

Setkání se snaží dodat maximální publicitu – pozvali na ně zástupce šéfredaktora nevlivnějšího ukrajinského deníku „Strana.UA“ Světlanu Krjukovou. Za necelého půl roku (po zveřejnění kompromitujících materiálů – pozn.překl.) generální prokuratura kontrolovaná Porošenkem obvinila šéfredaktora listu Gužbu z vydírání. Tou dobou figuruje v pěti kauzách spojených s publikací Oniščenkova kompromitujícího materiálu na Porošenka.

Takže, novinářku známého a Porošenkem poškozeného titulu speciálně vezou do Ženevy na setkání dvou oligarchů – Porošenkových nepřátel. A výsledek? Zveřejnění společné fotografie účastníků setkání, a také citát z Kolomojského – dva řádky:-„Velké mozky posuzují myšlenky. Průměrné mozky posuzují události. Malé mozky posuzují lidi. Prošli jsme všechny tři úrovně shora dolů“.

Kvůli takové informaci novináři na služební cestu do Ženevy nelétají – to vše by bylo možno poslat elektronickou poštou přímo redakci. Takže, Kolomojskij měl zájem na tom, aby jeho setkání s Oniščenkem bylo nejen zaznamenáno a zdokumentováno, ale zdokumentováno a zaznamenáno přítomným svědkem.

Ukrajinští oligarchové obvykle v takových případech používali schéma: novinář náhodně obědval ve stejné restauraci a všiml si jich u sousedního stolu a vyfotografoval. V tomto případě ale bylo zdůrazněno, že novinářka byla speciálně pozvána.

Takže Oniščenko a Kolomojskij posílají signál, že se domluvili. Komu ho posílají?

Tento signál má na Ukrajině dva adresáty. Začněme tím druhým – skupinou podporující Kolomojského a Oniščenka. Již dříve jsem zmínil, že se nikdy nepřátelili a patřili k různým byznys-politickým táborům. V ukrajinském konkurenčním prostředí to znamená, že jejich zájmy a tím spíš zájmy podporujících je skupin se nejednou střetávaly. Navršené rozpory bylo zřejmě složité překonat. Fotografie s objetím a mnohoznačná věta, že posoudili vše, posílá jejich vazalům signál, že šéfové uzavřeli spojenectví a bojovat proti sobě teď nebudou. Mají společného nepřítele – Porošenka.

A právě tento nepřítel je prvním adresátem vyslaného signálu: „Myslel sis, že se nedohodneme, ale my jsme se dohodli. Třes se!“ A Porošenko se třást bude, protože velmi dobře ví, že se mu dosud dařilo držet se u moci jen proto, že se jeho političtí protivníci vzájemně nenáviděli.

Jednotná politická fronta se začala formovat Saakašvilliho „průlomem“ na Ukrajinu. Už tehdy nebylo tajemstvím, že organizačním a finančním centrem podpory je Kolomojskij. Setkání s Oniščenkem ukázalo, že se vedle jednotné politické fronty formuje i jednotná fronta oligarchů.

A to je mnohem důležitější. Veřejní politici tak či onak vyjadřují zájmy finančně-politických seskupení, která za nimi stojí. Politici se můžou vztekat jak libo, ale dokud se mezi sebou nedomluvili oligarchové, není společné vystoupení možné. Pokud ale k ujednání došlo, je neodvratné.

Oniščenko není jediný ukrajinský oligarcha, se kterým se v posledních měsících Kolomojskij setkal. Ostatní setkání ale byla neveřejná. To, že toto setkání skončilo dopředu připraveným psychologickým útokem na Porošenka ukazuje, že se události dostaly na kvalitativně jinou úroveň. To už není spiknutí oligarchů. To je prakticky otevřená vzpoura „baronů“, posílajících „králi“ jeden z posledních náznaků, že zatím ještě může odejít po dobrém.

Proč si Kolomojskij vybral právě Oniščenka pro veřejnou demonstraci? Protože Alexandr Romanovič je pod plnou kontrolou Američanů. Pokud by mu to nedovolili, neudělal by ani krok, protože by mu hrozilo buď vydání na Ukrajinu, nebo vězení přímo v USA. Záminku si Američané umí najít vždycky.

Zveřejněním fotografie ze setkání Kolomojskij všem předvádí, že se Oniščenka nebojí, že se nesetkávají tajně. Závěr si z toho na Ukrajině dělají jeden – Američané dovolili Porošenka dorazit. Teď jeho dosavadní souvěrci začnou obléhat prahy lidí s kontakty na některého z těch dvou oligarchů s ujištěními o oddanosti a prosbami, aby na ně nezapomněli, až další „krvavý diktátor“ bude muset udělat místo dalšímu „lidovému prezidentovi“.

Takže Rusko by se mělo připravit na další destabilizaci Ukrajiny s předvídatelně negativními následky.

Zdroj: Rostislav Iščenko – agentura „Rossia segodnia“    https://ria.ru/analytics/20171004/1506160686.html

Překlad:     171010

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

29 reakcí na Co nového na Ukrajině?

  1. jaa napsal:

    Má to háček – ne-li skobu. Oni si jaksi neuvědomují jak všichni „kamarádi amíků!“ skončili.

    To se mi líbí

  2. strejda napsal:

    Počkejme si, mělo by se to odehrát velmi brzy. Základy byly položeny. Ovšem každá nestabilní situace je nestabilní, zní to jako blbost, ale je to moudro. Američané přecházejí z Porošenka – budiž mu země lehká – na Kolomojského. Ovšem my z tisku víme, že světem hýbe Putin a nevíme co si vymyslel. Američané mají na Ukrajině všelijaké Gruzínce, Armény, Lotyše, Litevce, Slováky, Kypřany a podobné. Rusové tam mají Rusy, místní ukrajinské.
    Co z toho vyplývá? Není moc radno šťourat do vosího hnízda.
    Jestlipak se bude EU chovat k ukrajinské invazi jako k té muslimské?

    To se mi líbí

  3. bob napsal:

    Nerad bych se podobné situace jako je na Ukrajině dožil u nás.
    Nemám samozřejmě na mysli Kalouskovy výplody, že když nepřijmeme EURO, tak budeme v „pomalé Evropě“, nic neovlivníme /jako kdyby nyní ano/ a ocitneme se v situaci Ukrajinců.
    Velmi se bojím nenávisti ve společnosti, která bude rozdmýchávána, pokud ve volbách zvítězí „nedemokratické“ strany a hnutí.

    To se mi líbí

  4. Laco G. Mlynář napsal:

    Už poslední volby na Ukrajině se nekonaly v některých volebních obvodech, protože režim si netroufal je zorganizovat. Nyní se blíží další i prezidentské a Porošenko nejen že nesplnil co řekl při inauguraci, že problém Donbasu vyřeší v řádu několika dní, ale celková hospodářská situace se dál zhoršila.
    Rozhodující v této šachové partii nebude to co chce USák, ale co nepotřebuje Rusko. A tím je Ukrajina v NATO. Dá se toho dosáhnout pouze tím, že se konflikt na Donbasu zakonzervuje, nebo, že přijdou rozumnější lídři Ukrajiny, kteří se vůči Rusku budou chovat podobně jako Finsko. To druhé není v dohledu, bohužel.
    Pro Česko takový výhled není v jeho zájmu, my potřebujeme na Ukrajině klid a Ukrajinu normálně spolupracující s Ruskem. Už jen fakt, že od roku 2019 poteče k nám plyn přes Germánii je pro nás špatně (žádné aktivní tranzitní poplatky, spíš ty negativní, další závislost na Německu). Nehledě na zablokované území pro Hedvábnou stezku a vůbec na východ.
    Ale jak se zdá i toto bude na dlouho hotová věc. Tedy pokud nedojde i EU, že dělá vše co je proti jejím zájmům, když podporuje nacistickou Ukrajinu a expanzi NATO.
    No do příští ekonomické krize, takže? Do roku 2020.

    To se mi líbí

    • lujjza napsal:

      Ten plyn přes Germánii je naprostá katastrofa, Germání si nás namažou na chleba…
      Jestli nebudeme skákat, jak budou pískat (včetně příjmu migrantů), prostě nám zavřou kohouty.

      To se mi líbí

    • jaa napsal:

      No než herbábná dospěje až tam – tak už bude fšecko vyřešeno,. A s tím plynem – si myslím, že se ukroši vzpamatují a brzo. Zvlášť budou-li tam mít zájmy amíci. Jak to dostanoupod kontrolu, myslím že němci budou mít utrum. Akorát že je to ne moc příjemné řešení.- protože vynaložené náklady bude muset někdo zaplatit. Takže z bláta do louže.

      To se mi líbí

      • Laco G. Mlynář napsal:

        Ukrové neinvestují do infrastruktury a tak jsou plynovody v dezolátním stavu. V roce 2019 končí tak jako tak. Tupý Bulhar měl ještě před dvěma roky šanci, aby z Bulharska byl hub pro rozvod plynu po jižní Evropě. Ne oni, řekli, že ne, protože prý EU. Tak se ten plyn povalí nejdříve do Turecka a odtud oklikou do té jižní Evropy.
        Severní proud I. a II. bude mít kapacitu spolu s jižním proudem pobrat plyn, který nyní teče do Evropy přes Ukroše a ti budou mít utrum. Jeden větší blb než druhý.
        Přitom Merkel dělá co může, aby Severní proud I. i II. makal co nejdříve na plnou kapacitu.

        To se mi líbí

  5. peter. napsal:

    Čo nového na Ukrajine?
    Nič.Prebieha kvasný proces a testovanie limitov Putinovej trpezlivosti.V Rusku majú pred prezidentskými voľbami a nadšenie z návratu Krymu začína opadávať.Putin si potrebuje bezpodmienečne udržať vysokú podporu národa,lebo len o tú sa môže oprieť.Takže z jeho strany možno očakávať pritvrdenie postojov k chunte a západu.Do vojny s Ukrajinou sa nikomu nechce,lebo ten kto vyhrá,bude musieť na seba prevziať zodpovednosť za sanáciu celej Ukrajiny.
    Takže všetko záleží na tom,do akej miery je už plný Putinov pohár trpezlivosti.Ja by som povedal,že k tomu aby pretiekol,už veľa netreba.

    To se mi líbí

    • Laco G. Mlynář napsal:

      Putin na Ukrajině zásadně válčit nebude. On se tam angažuje pouze, aby zakonzervoval konflikt. Takže, když je povstalcům ouvej, pošle tam SPECNAS, ten to tam vybílí, jako nedávno v Sýrii a po odvedené práci se zase stáhne.

      To se mi líbí

  6. NavajaMM napsal:

    Vďaka, dobré postrehy, uvidíme, čím nám začne nový rok.
    Bratom v ČR prajem šťastnú ruku cez víkend.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Robert Pelikán‏Ověřený účet @RPelik 14 hod.před 14 hodinami
      Uživatel Robert Pelikán retweetnul uživatele Lubomír Zaorálek.
      Nepripada vam zvlastni, kdyz ministr ukoluje SZ a Policii? Kdepak jste, hlidaci psi nasi demokracie…
      Lubomír Zaorálek @ZaoralekL
      Obracím se na nejvyššího státního zástupce a policejního prezidenta, aby všechna vážná podezření v Babišově kauze prošetřili.

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        Je zvláštnéí – nebo vlastně ne – jak dávají lidu najevo, jaký mají strach. Protože jeho poslední výroky – tak ledaskde – dávají demogracii pořádně da frak. Víc než Babišovo – fšeci kradnů. Já už kolikrát žasla, co si dokáže takový prý právník – říct. Rozum nad tím zůstává stát.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          A teď máte na mysli koho? Já v tomto případě souhlasím s Robertem. Vrtulník nemá co úkolovat SZ a PČR.

          To se mi líbí

          • jaa napsal:

            No koho asi? Mám v oblibě příběhy Perry Mason, většinu života jsem se pohybovala v prostředí právních formulací. Takže souboj o církevní dary jsem sledovala pečlivě. Hmm, musím říct že blbější výklady a postup jsem opravdu nezažila. Tedy ač to nebylo jen dívadlo pro blbý, aby se zvýraznilo jak ČSSD „bojuje“. Být to jiný trošku myslící právník – muselo se to vyhrát . Ale s ním.. jejda.Náš kantor na sociálné právní by jej nepřipustil ke zkouškám.
            Tož uý víte?

            To se mi líbí

  7. Cech napsal:

    Naprosto dobře naplánovaný a v současné době snad nejoptimálnější postup. V minulosti jsme neměli téměř jinou možnost než použít Petra Olexijovyče Porošenka, bohužel jeho rozhled zkušenosti a schopnosti neodpovídají našim současným potřebám.
    Nedocenitelné zkušenosti Michaila Nikolozise dze Saakašviliho z války proti RF, jsou nyní tím zásadním co potřebujeme.
    Kdysi neůspěšný pokus naši Gruzie o vojenské obsazení vyloženě separatistické Jižní Osetie se Sakašvilimu podařilo bez větších problémů převrátit na válku s Ruskem.
    Tak jak se Rusku evidentně nepodařilo potrestat gruzínského prezidenta Michaila Sakašviliho za jeho obsazení Jižní Osetie, tak se mu zjevně nepodaří odvrátit obsazení separatistických republik DLR a LLR naši Ukrajinou.
    Ne RF a Putinovi ale nám došla trpělivost po tolika letech s neschopným Porošenkem.Protože po zvolení Michaila Nikolozise dze Saakašviliho na post ukrajinského prezidenta, budeme schopni využít jeho zkušeností z obsazení Jižní Osetie a nedopustit RF aby v tomto případě ekvivalentně zasáhla.Protože okamžitě nasadíme naše drony na kontrolu hranic RF a DLR a LLR a jakýkoli „humanitární konvoj“ bude pro nás jasné vměšování RF do našich == ukrajinských záležitostí.
    Naše výzbroj a technika na kterou je postupně přecvičována ukrajinská armáda nám umožní eliminaci odporu separatistů a během několika dnů budeme u ruské hranice. Následně DLR a LLR jako pevná součást ukrajiny se postaví proti RF.
    No a zbývá nám pouze dořešit Krym ale tam je to poněkud složitější a vyžaduje to čas.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Hej, výborný nápad. Eskalovať vojnu na Ukrajine je najlepší spôsob, ako Trump aj bez hekerov ovplyvní ruské voľby v prospech Putina.

      To se mi líbí

  8. Rosťa napsal:

    Dík autorovi za překlad. Z článku vyplývá, že špatné vedení vystřídá vedení ještě horší. Na rozdíl od vyspělých Němců, kde Angelínu pro jistotu ponechali, aby se to nepodělalo ještě víc. No, v neděli se pozná, jak jsme na tom my. Bude Majdan, nebude Majdan?

    To se mi líbí

    • Cech napsal:

      No jestli bude či nebude Majdan, tak to hodně závisí na tom zdali bude či nebude mít TOP 09 spolu s ČSSD alespoň těch 20 – 25 %, protože i Zadolárek prohlásil smířlivě, že v nové vládě nebudou trvat na předsedovi.
      No a druhou a to naprosto nezbytnou podmínkou je aby SPD nepřekročilo hranici 10 % a aby KDU-ČSL spolu s ODS daly těch 17 -20 %.
      No není to tak složité, jak sám vidíte stačí dodržet jasně stanovené mantinely a Majdanu se nemusíte obávat.
      Jinak ovšem pokud volič nehodlá akceptovat jasně stanovená pravidla, tak je bezesporu nutné jej nějak obejít a prezentovat jej jako hrubou chybu demokracie.

      To se mi líbí

      • jaa napsal:

        docela jsem zvědavá co volič hodlá či nehodlá. A to vzhledem k tomu, že většina „voličstva“ tak kol dokola absolutně odmítá nápovědu a jede si po svém a dle vlastní hlavy. Neberou ohled. prevíti, na analýzy, prognozy či dokonce potřeby vládnoucích věrchušek. Jo uvidíme. Krapítko naděje,co umírá poslední, vidím v tom, že dlouholetých skalních bojovných furt revolucionářů ubývá cerstou přirozenou. Tož kdo ví….

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Když oni „Vstanou noví bojovníci“, absolventi různých humanitně nehumanitárních fakult, budoucí neziskově ziskoví agenti, případně supermarketoví doplňovači. A s ohledem na kapacitu jejich prázdných dutin nad krkem se tam toho bojování vejde, jak říkají bratia Slováci, neúrekom…

          To se mi líbí

  9. peter. napsal:

    Do prezidentských volieb v RF ostáva 5 mesiacov.Aj keď je opozícia v Rusku v rozklade,asi nemožno pochybovať o tom, tom,že USA a Soroš-party urobia všetko pre odstránenie Putina od moci.
    Môžu k tomu použiť UA chuntu,alebo „aláhakbaristov“z bývalých sovietskych stredoázijských republík a z Kaukazu.
    Tak pred niekoľkými dňami zverejnil moskovský „mufty“Algir Krganov toto varovanie:
    „Medzi migrantami z Tádžikistanu silnejú extrémistické nálady a dochádza u nich k radikalizácii.Príčinou je nové teroristické zoskupenie,ktoré sa formuje na hraniciach Tádžikistanu,Turkménska a Afganistanu.Toto zoskupenia má v súčasnosti cca 4 tisíc bojovníkov a rastie.Má nahradiť tzv.Islamský štát a nesie mano -Chorasán-“
    http://voenkor.info/content/19597
    No a známy Dmitro Jaroš sa vyjadril v ktorejsi TV,že na jar budúceho roku spojí oslavy založenia „Pravého sektoru“ s oslavami návratu Krymu a Donbasu späť do Ukrajiny.
    Nechcem maľovať čerta na stenu a neberiem Jarošove slová veľmi vážne,no prekvapilo by ma(príjemne),keby tie voľby v RF prebehli pokojne a bez pokusov zvrátiť ich výsledok v neprospech Putina.
    Ako napísal Navaja MM . „uvidíme,čím nám začne nový rok“.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.