Rusofobové nás stále krmí propagandou o paktu Ribentrop – Molotov. Ten prý zahájil světovou válku. Ale rádi zapomínají, že dříve se s Hitlerem paktoval Pilsudski, Polák, jehož vojska roku 1938 okupovala Těšínsko. A že neutralita USA byla tak „dokonalá“, že došlo k navrácení židovských uprchlíků z Německa, kde jim hrozilo bezprostřední nebezpečí. Výsledek se samozřejmě dostavil.
Na Slepici jsem objevil zajímavou adresu. Je to St.Louis Manifest @Stl_Manifest a obsahuje 298 jmen Židů, kteří byli roku 1939(!) vráceni do Německa. Roku 1939, kdy bylo známo, jak Němci s Židy zacházejí. Konec navrácených se většinou jmenoval Auschwitz, což známe pod jménem Osvětim.
Takže kdo? USA
Kdy? Po celou dobu Hitlerovy vlády až do okamžiku, kdy Hitler porušil klid.
S kým? No přece s Hitlerem
Pakt Ribentrop-Molotov byl pouhou reakcí na chování Západu a měl Rusku poskytnou čas na obranu. Vracení Židů do Německa nemělo ve své době žádné opodstatnění, snad jen snaha nepohněvat si obchodního partnera.
Poznámky pana Bavora 
Zde nevím ale o něčem se zmiňoval i Jozef Hrabina.
http://www.parlamentnelisty.sk/arena/politologovia/Takto-z-USA-podporovali-Hitlera-Su-za-tym-velki-hraci-Tvrde-fakty-o-vojne-270124
Bohužel skutečná pomoc ve prospěch NSDAP od roku 1920 až po rok 1943 zůstane prozatím utajena.
Zajimavá je též předválečná ale i poválečná pomoc VB.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Vždy se v rámci té správné ideologie vytáhnou jen ty smlouvy, které vládnoucí věrchušce vyhovují. Máme výročí Mnichovské dohody, kdy nás Západ ukázkově zradil, ale o tom nikdo ani necekne. Nemůžeme přece popudit Hitlerínu, Makarona ( u Talošů a v GB ani nevím, kdo tam teď gazduje ). By jeden blil. Ale asi za to může Putin.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jako každý den jsem i dnes ráno prolistoval pět hlavních deníků (Hospodářky, Lidovky, Právo, Frontu a Deník) – a ani v jednom ani zmínka o výročí Mnichovské dohody. Tak je to…..
To se mi líbíTo se mi líbí
Třeba zítra, ostatně, podepsalo se to brzy ráno.
Zítra to národu připomenou!
Ale já bych nevěšel hlavu, tímhle tempem se publicity Mnichovského diktátu brzo dočkáme.
Budou to říkat každý týden 2x, jak to bylo pro nás výhodné a jak jsme pod III. říší vzkvétali..
To se mi líbíTo se mi líbí
Těsně po půlnoci podepsáno, ale dojednáno 29.9.
To se mi líbíTo se mi líbí
Od kdy si kolonie mají co připomínat ( mimo historické i aktuální „nutnosti“ mateřské náruče dominanta ) …
Přece vítězové píší dějiny, především ti místní …
Aneb když se z „výhodných příčin“ z kolaborace, podlézavosti a panáčkování stane ceněná ctnost …
KINEDRIL PROSÍM ….
To se mi líbíTo se mi líbí
Kdo zradil jednou, zradí vždycky!
To se mi líbíTo se mi líbí
Nie som si istý tým,že za to čo sa s našou republikou po 30.9.1938 môže len zrada západu.Prikláňam sa k tomu.že zradili naše elity.Hanba teraz padá na český a slovenský ľud aj napriek tomu,že tento bol odhodlaný brániť republiku s nasadením života(viď.priebeh mobilizácie).A boli aj iné možnosti (Dánsko,Nórsko)
Zrada mocností?
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nazory-a-komentare/jan-urban-mytus-o-mnichovske-zrade-spojencu-je-lzi/r~9ec51a2425c111e3909e0025900fea04/?redirected=1506710833
To se mi líbíTo se mi líbí
Urban je případ sám o sobě … Vcelku mu jde být za předstírá … Měl jsem na téma zda se bránit či ne, dost debat s tatínkem, který tu dobu zažil …
Ono to rozhodnutí nebylo tak jednoduché, i když s ním, tedy s odstoupením Sudet a kapitulací, nesouhlasím …
Hodnotíme něco, co jsme nezažili , přičemž „dnešní“ ofiko postoj je stejně skandální, jako tehdejší „spojenecká podpora“ a skutky vlastní domácí „páté kolony“ …
To se mi líbíTo se mi líbí
Mizerný článek ještě horšího plácala, protože nazvat autora novinářem, nebo dokonce historikem, by byla urážka těch profesí.
Tóó by se jim líbilo, za všechno jsme si mohli sami, pod vedením zbabělého Beneše!
Článek je doslova nacpaný slaboduchými žvásty…třeba jak jsme zanedbali vývoj tanků…
Tak jestli někdo toto zanedbal, tak to byli spíše Němci, pokud se to dá říci o strategické novince, u které nebylo v r.1938 moc jasné, jak jí v boji použít.
Letectvo…
No jistě, ale kdo tehdy měl nějaké extra letectvo, Hitler to ale nebyl, i když v tomto ČSR překonal, ale Německo se na válku připravovalo už od r. 1918, na rozdíl od ČSR a celé ty slavné „sankce“ ve výsledku Němcům spíše pomohly.
Beneš pak se ani nebál tak toho, co udělá Hitler, ale co udělají naši „spojenci“.
Myslím, že příklad Kosova by měl varovat i ty největší mrskače.
Pokud by Beneš neustoupil, byl by dodnes viněn (a my s ním) za rozpoutání světové války, protože by se tvrdilo, že kdyby mezinárodní a demokratické usnesení v Mnichově přijal, tak by žádná válka nebyla.
To jsem si jistý na 100%!
Nikdo by nám samozřejmě nepomohl, naopak, kdyby se válečná operace vyvíjela špatně, pomohli by Hitlerovi, aby už byl s nedemokratickými a odbojnými Čechoslováky, co utlačují německou a maďarskou a polskou menšinu krutým způsobem, konečně zasložený konec.
Tím myslím Francouze, Italy a Poláky, možná by i Britové přispěli, ostatně, jako v Kosovu.
Není mi moc jasné, proč tento (a nejen tento) „historik“ píše o operacích ČSL armády jako o operacích poražených, Hitler neměl, co by proti ČSR nasadil, což lze sice různě zpochybňovat, ale fakt je ten, že na Polsko o rok později vyslal toliko 1 250 000 vojáků s nevalnou výzbrojí a morálkou, takže jich o moc víc k dispozici neměl.
Dokonce do SSSR poslal pouhých 2 500 000 vojáků, a to až v r. 1941, a to měl k dispozici průmysl a zdroje „celé“ Evropy, takže je otázka, co reálně mohl nasadit proti ČSR v r.1938.
Navíc, když byla řeč o těch tancích, žádný německý stroj se v r.1941 nemohl ani zdaleka rovnat sovětským strojům T34 a KV.
Serou mě tyhle kecy, sám bych určitě nebyl proti, do střetu se skopčáky jít, ale mám ten dojem, že by historie dala za pravdu spíše Benešovi než mě, protože politika celého posraného západu byla ve skutečnosti daleko špinavější, než to vypadalo tehdy, a vypadá to dnes.
Nebo Finsko…..
Jasně, Finsko se svou geografickou polohou a ČSR se svou se dá určitě srovnávat, a navíc, na Finsko útočil SSSR, takže celý ten dojemně hodný demokratický svět stál za ním, na nás by útočil Hitler, tedy vzor tehdy mnohých těch rádoby demokratů!
To jsou přirovnání jak v blázinci- nebo cenzorním ouřadu!!!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu, je to tak 20 let, kdy se tento vývoj začal předpovídat. Napřed ticho a potom pozvolný obrat na strunu české viny. Urban je jeden z těchto nových bojovníků. Válku bere jako počítačovou hru, nepočítá se skutečnými a zbytečnými tragédiemi. Ty jeho vojenské úvahy jsou neskutečné a hloupé.
Porovnává Dánsko, Finsko a Norsko s ČSR. To je ale naprosto ahistorické, alespoň mně není nic známo o tom, že GB a F odepsaly tyto státy a nařídily jim se nátlaku Německa podvolit. Bylo to přesně naopak. ČSR by se stala světovým vyvrhelem masově vraždícím své mírumilovné německé občany, kteří neměli žádné školy, nic. A záchrana Židů? Ještě v roce 1939 je z USA vraceli do Německa. Židy bez problémů brala jen Dominikánská republika.
Časy se mění, ale geopolitika ne. Stále je cílem si přivlastnit centrum Evropy a podřídit ho německému vlivu. To se již ekonomicky povedlo, ale stále tu přebývají čeští občané. Je nutné je proto naředit cizími, nejlépe hodně jinými elementy a vysvětlit jim jejich ubohost a neschopnost si vládnout. Udělat z nich národ zbytečných a neschopných lidí, kteří pro pár euro zavrhnou svoji minulost.
Žvásty jakéhosi Urbana v tom mají svoji roli, nestačí ojedinělé útoky, musí to být masivní vymývání mozků usnadněné školní doktrínou, že nejsou nutné znalosti, ale jen umět s tím, co se lidem dá vědět, manipulovat. Jsme na dalším rozcestí našich dějin.
Napadají se československé legie, Mnichov, východní armáda. Tvrdí se, že po válce jen jedna okupace nahradila druhou. I Urban to píše. Za největší vojenskou slávu se považují nekonečné žoldnéřské boje v dalekých, cizích zemích, kde si nepřátele uměle vytváříme.
Nic ale není bez souvislostí, nejsme ojedinělí a nejsme sami. Přátele nemáme nikde, ale spojence ano. Hrana zvoní nejen nám, ale i Maďarům, Polákům a Slovákům. O baltských národech nemluvě – to je jiná kapitola. Ona hrana zvoní i Němcům, Rakušanům a Francouzům.
Pokračování při jiné příležitosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vitto, cítim sa byť československým vlastencom a preto si myslím, že sa mýlite Vy.
Plne stojím za týmto záverom:
„Dokud budou Češi jako národ věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou neměli nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude tento národ dospělý – a selhání jeho elit se bude v každé další krizi opakovat. Tak jako v roce 1945, 1948, 1968 a po roce 1989…“
Autor to pomenoval presne – ide o „dospelosť“ národa a preto by sme sa mali zamýšľať hlavne nad tým, čo sme mohli MY urobiť inak a lepšie. Benešovo riešenie môže za dobré označiť snáď len niekto, kto zámerne ignoruje fakty. Jeho riešenie sa len zdanlivo „obrátilo na dobré“ o takmer 7 rokov neskôr. Že presne predvídal vývoj? Ďakujem, seno mi nechutí.
Súhlasím s autorom aj v tom, že tradícia Mníchova predznamenala zlyhanie našich elít v roku 1968.
A podobné zlyhanie po roku 1990. Vtedy sme si už republiku v duchu tradície preventívne rozbili sami, ani sme nečakali na medzinárodné ultimátum. 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Teď jestli bychom- co by dospělý národ- měli také nějakou republiku.
Ono jde o to, jesli bychom prohráli s Němci, nebo s mezinárodními „mírovými sbory“, jak níže naznačuje OH a jak se snažím naznačit i já.
Porážka od samotného Německa by v reálu mohla znamenat třeba zrovna to, že bychom se stali součástí Německa a tou i zůstali.
Klidně v obou variantách, tedy že by vypukla válka, a Německo prohrálo- a my bychom byli označeni za vinníky, nebo by také válka nevypukla, (jsou známy plány na zatčení Hitlera hned po spuštění plánu „Grün“) ale Němci by za pomoci „spojenců“ ČSR porazili a taktéž bychom jim už zůstali, což se dá v pohodě předpokládat, že jim budeme obětováni, aby dali pokoj.
Celkově je několik možných variant vývoje, v případě naší vojenské akce, ale věsměs pro nás vycházejí všechny blbě, rozhodně z pohledu tehdejší doby.
Ono se to dneska hodnotí, když Německo zničilo Evropu a povraždilo miliony lidí, a bylo drtivě poraženo jako superagresor, ale to v r. 1938 nikdo ještě nevěděl.
Beneš nebyl zbabělý, a ani Čechoslováci nebyli zbabělí, zbabělí byli Francouzi a Britové!
A dá se předpokládat, že Beneš věděl tou dobou daleko víc, než se dnes připouští.
Nebyl to blb.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vitto, ešte raz z iného konca. Blb neboli ani Masaryk so Štefánikom, keď zakladali republiku. Existuje x citátov, náznakov, aj svedectiev Jana Masaryka, že aj náš prvý prezident vedel, že republiku musíme byť schopní brániť.
Myslite strategicky, Vitto. Ubrániť republiku nikdy nemohlo znamenať „prinútiť útočníka ku kapitulácii“, lebo všetci potenciálni útočníci boli silnejší, snáď až na Maďarsko. Ubrániť republiku znamenalo a aj dnes znamená odraziť útočníka a spôsobiť mu väčšie straty, ako on sám môže získať. Podobnú stratégiu volí Severná Kórea. Určite USA neporazí, ale žiadny prezident si nemôže dovoliť, aby nejaká raketa doletela až na pobrežie.
Hoci v tejto generácii je možné všetko. Na príklade MH17 je vidieť, že verejnosť je schopná zvaliť všetku zodpovednosť na „zlých separatistov“ a vôbec sa nepýta, čo robili tí, ktorí z titulu svojich funkcií majú zodpovednosť za bezpečnosť letov.
Blbá (nedospelá!) doba.
To se mi líbíTo se mi líbí
Milý slovenský příteli. Nerad to připomínám, ale on měl Beneš v zádech ještě jedno nebezpečí. Hlinku a Tisa. A věděl o nich a také věděl, že se na ně spolehnout moc nemůže. Vy jako Slováci byste určitě stáli za námi, ale kolik bylo mezi vámi hlinkovců, kteří by situaci využili tím pověstným nožem? Beneš opravdu neměl moc na výběr a hlavně; věděl toho daleko více, než byl schopen předat svým následníkům.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pán Bavor, táto pripomienka nie je historicky férová a platná. Jednak Hlinka zomrel 16. 8. 1938. A jednak Tiso vyhlásil samostatnú Slovenskú republiku až v marci 1939 na Hitlerove naliehanie prakticky súčasne s tým, ako Hácha zveril osud českého národa do jeho rúk.
Jedným z hlavných politických cieľov SNP bolo obnovenie ČSR. To hovorí za Slovákov za všetko.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vždyť já Slováky nepodezírám z ničeho špatného, ale separatisti tam byli a skutečně dnes nevíme, co věděl Beneš.
Je pravda, že všude bojovaly československé jednotky, nikoli české a slovenské. Ale je pravda, že „doma“ pobíhali Hlinkovi gardisté. Prostě svině byly a jsou všude. I v Protektorátu jich bylo dost.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pán Bavor, k Hlinkovej garde citát: „K oficiálnemu založeniu HG došlo na valnom zhromaždení klubu Hlinkovej mládeže dňa 28. júla 1938. HG bola organizovaná ešte ako spolok, lebo vtedajšie pomery nedovoľovali, aby nejaká organizácia mala polovojenský charakter. Veliteľom prvej HG bol Jozef Baxa. Do 6. októbra musela HG pracovať v ilegalite, lebo až vtedy úrady povolili jej činnosť.“
– z tohto zdroja http://forum.valka.cz/topic/view/48813/Vznik-Hlinkovej-gardy-a-jej-ulohy
Nechcem HG podceňovať, no je to smiešny „faktor“ oproti Henleinovi, nemyslíte?
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pán Bavor, poštový holub priletí v priebehu noci alebo zajtra ráno.
To se mi líbíTo se mi líbí
re Bavor:
Hlinka zomrel v polovici augusta 1938 (pred Mníchovom),bol signatárom Martinskej deklarácie,o Hitlerovi sa vyjadroval ako o kultúrnej beštii,varoval Slovákov pred separatizmom a bojoval za to,čo bolo obsahom Pittsburskej dohody t.j.za autonómiu Slovenska.To isté možno povedať aj o Tisovi,ktorý pristúpil na vytvorenie Slovenského štátu až po nátlaku Hitlera.Ten mu dal na výber :buď samostatnosť,alebo rozdelenie územia medzi Maďarsko,Poľsko a Nemecko.Hitler potreboval Čechy a Moravu,potreboval ich zbrojovky a priemysel.Hitlerovo ultimátum prejednal Slovenský snem a rozhodol sa pre samostatnosť.Mal inú možnosť?Akú aby Slovensko „nezradilo“?
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
To, že Tiso byl k separaci dotlačen, se nikde v českých školách neučí. Prostě pořád toho o sobě víme strašně málo. Bohužel.
To se mi líbíTo se mi líbí
Helejte, vy dva Slováci, přesně ta férovost, co o více jak padesát roků později vás tlačila do samostatnosti. Ále, nechme toho Beneše už na pokoji, von Mnichov nepodepsal, zachoval se jak zachoval. Hlavně že my, co víme co měl udělat to tady máme všechno rozjebaný naší přičinlivostí, ale hlavně, že kořeny svojí neschopnosti opět nacházíme u Beneše. Fakt, přátelé, už mě štvete.
To se mi líbíTo se mi líbí
Priateľu, usmievam sa, meno Beneš na Vás pôsobí ako červené súkno a hneď sa zavzdušníte. 🙂
Podstatou celej diskusie, ako som to chápal od Vittovho citátu, je to, že dospelý národ má prijať zodpovednosť za svoj osud. Mali by sme prestať nariekať, že nás zradili spojenci. Áno, ani Beneš nie je ten arcidiabol, veď to bol len prezident, ktorého zvolili naši občania. Ide o to, že si musíme priznať, že sme si zavarili na ten Mníchov sami. A to je začiatok celého poučenia.
Na Vašu výčitku, že to zlyháva aj dnes – áno, prijímam, aj ja som urobil pár hlúpych rozhodnutí (aj pri voľbách) a uznávam, že mám svoj (primerane veľký) podiel zodpovednosti za ten bordel, čo tu je.
To se mi líbíTo se mi líbí
.. ale vůbec ne, příteli, červenej hadr mám spolehlivě z toho, když někdo přesně ví, co má/měl udělat ten druhej a přitom sám má máslo na hlavě. A to je už opravdu všechno, co já můžu k Benešovi říci.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nehnevajte sa, priateľu, že budem protirečiť, a nevzťahujte to konkrétne k Benešovi, myslím to obecne o verejných funkcionároch a situáciách, keď rozhodujú o životoch iných ľudí. Svojim výrokom ste totiž kompletne popreli hlavný princíp demokracie.
To se mi líbíTo se mi líbí
hele Navajo, Vy si vyzobáváte to, co se Vám hodí, takže ještě jednou a zřetelně:
ANO – pokud máte/měl máslo na hlavě, pak Vám nepřísluší kohokoliv kritizovat!
NE – pokud víte jak, to jak umíte prosadit, vzít za to odpovědnost, pak si kritizujte co a jak libo!
Mám bohužel svý zkušeností = plno keců, plno kravat, plno dobře placenejch panáků, žádná zodpovědnost a skutek utek. Tak jestli to k tomu červenýmu hadru stačí, budu rád!
To se mi líbíTo se mi líbí
Hej, priateľu, stačí, mrzelo by ma, keby som sa zrovna s Vami pochytil kvôli takejto veci.
To se mi líbíTo se mi líbí
to není „kvôli takejto veci“, protože otázky kolem Beneše jsou důležitou věcí a je chvályhodný, že alespoň pro někoho. Moje chyba je, že nevím ani zlomek toho, co věděl on a to je ta moje obtíž.
Jinak klidně do mě, nemám ve zvyku se urážet, ani významně hněvat! Když je to pro mě tady někdy už k nevydržení, tak se dokážu na nějakou dobu vypnout, svět se nezhroutí! Přece se nenechám vod Slováka a ještě k tomu přítele, zhuntovat, žejo!
To se mi líbíTo se mi líbí
Mňa tieto veci zaujímajú práve kvôli tomu, ako to vo veľkých skupinách ľudí funguje a ako správne viesť ľudí. Históriu už nezmeníme.
Mrzí ma, že obvykle pri podobných diskusiách sa kritika činov berie osobne ako celkové hodnotenie osoby. To úplne vylučuje nestrannosť a objektivitu. Myslím, že za to môžu masmédiá, je to ich obvyklá pracovná metodika. Vždy najskôr pozerajú na to, kto niečo hovorí a snažia sa ho na hocičom zhodiť. To má byť potom argument, že sa mu nedá veriť v ničom. Osvojili sme si to a bojíme sa (dopustiť) svojich obľúbených kritizovať.
To se mi líbíTo se mi líbí
Osvojili sme si to a bojíme sa (dopustiť) svojich obľúbených kritizovať.… to já tak nemám, já se s tím zase tak moc nepářu!
P.S.
doufám, že vytlemenýho smajlíka pod svým textem sem ve Vašem případě nemusel připojovat, že si nadále rozumíme?
P.P.S.
Bych se moc divil, kdyby tomu tak nemělo bejt!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Jasne priateľu, veď sme už spolu nejaké tie vokraje prehrýzli. 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Jací byli naši tzv. spojenci o tom svědčí už jen ta skutečnost, jak se chovali k našim vojákům. Bronowice v Polsku, tam jim vyhrožovali navrácením do protektorátu a gestapem. Situace se změnila srpnu 1939, kdy Polákům začalo téct do bot a zakázali transporty do Francie.
Ve Francii museli všichni podepsat vstup do cizinecké legie. Byli „vyreklamováni“ v průběhu září 1939 do francouzské armády. Celá bitva o Francii trvala zhruba pět týdnů. Za Francii bojovali převážně Čechoslováci a Poláci, Francouzi otočili kšilty a vzdali se. Konečně i Churchill, lépe řečeno britská admiralita, nechala pro jistotu potopit francouzskou flotilu v Mers-el-Kébiru z obavy, že by mohla být vydána Němcům.
Druhá světová válka začala 1.9.1939 a 22.6.1940 byl Hitler v Paříži. Tudíž Beneš udělal v kontextu doby to nejrozumnější, co mohl.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vážená Trojica, k samotnému konaniu Beneša už neviem napísať nič lepšie ako som uviedol. Spýtam sa však, čím budete argumentovať, že si československí vojaci v Poľsku a Francúzsku zaslúžili viac úcty? Keď pozriete do histórie, českí vojaci si vyslúžili úctu Európy prvý raz v roku 1178, keď pomohli Fridrichovi Barbarossovi dobyť Miláno. Česi boli obávaní bojovníci. Ten minulý čas tam asi zostane dovtedy, kým nezmeníte názor na Mníchov.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Navajo, já jsem příznivcem ozbrojené akce ČSR proti III. říši.
Z historických souvislostí vyplývá, že německá armáda byla natolik slabá, že by Československo porazit nedokázala.
To je první věc, úvaha a moje vize.
Nic méně nejen Němci byli naši nepřátelé.
Byli tu Poláci,Maďaři,Italové ti oficiálně,Francouzi a Britové teoreticky.
A samozřejmě, Ordneři, Hlinkovci, ale myslím, že Hlinkovci by se v případě boje neangažovali proti republice, a sudeťáci by nakonec republiku také více méně bránili.
Já nevím, co měli v úmyslu výše uvedené země.
U Polska se dá předpokládat, že by republiku napadli takřka tutově.
U Maďarska to bylo pravděpodobné.
Jak by reagovala Francie a Británie těžko říci, ale Itálie by nepochybně intervenovala ve Společnosti národů.
Podle mě to Beneš věděl, byl informovaný od tajných služeb.
A abych mohl pochopit rozhodnutí Beneše, musel bych vědět, co věděl Beneš.
A to nevím.
Takže my si nerozumíme, já mám dojem, že mi jaksi podsouváte, že jsem odpůrce vojenské akce proti III. říši.
To nejsem, ale nemám ty informace, co mohl mít Beneš, proto se snažím pochopit jeho kroky.
Tam jde tedy hlavně o článek, co odkázal Peter, o žvásty pseudohistorika Urbana, že si za všechno můžeme sami a že jsme zbabělci.
Já dlouhodobě vystupuji proti tomu, že bychom za cokoliv mohli sami.
Že si volíme kretény atd..atd….
Přece lid není nějaká veličina nadinteligence.
Většina lidí jsou obyčejní, o politiku se nezajímají, mají své malé, lidské starosti, serou na nějaké zmrdy.
A to ještě…v té naší středovýchodní Evropě je lid mimořádně aktivní, na rozdíl od západních degenerátů.
No…a v r.1938 vzali lidé pušky a šli do toho.
Přesněji řečeno, si ty pušky masovými protesty vynutili, lidé byli nasraní, chtěli se utkat s velmocí, nebáli se, což je svým způsobem dost ojedinělé.
Jak si nějaký pamrd vůbec může dovolit, prohlásit o našich předcích, že byli zbabělí…..to je prostě drzost non+ ultra!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Vitta, máme názory blízko. Súhlasím takmer so všetkým a čo sa týka posledného odstavca, my by sme mali byť rovnako nasratí, ako naši predkovia, čo vtedy držali zbrane. Hanbím sa za všetkých, čo teraz tvrdia, že sa ten Mníchov vyriešil najlepšie, ako sa v dobovom kontexte dalo. Nejdem riešiť žiadne hypotetické „keby“, len spomeniem citát „môjho“ prezidenta Svobodu: „Nikdy nezapomeňte, jak lehce jsme svobodu ztratili a jak těžce a za cenu velikého úsilí a velkých obětí našeho a zejména sovětského lidu jsme ji dobývali zpět.“
To se mi líbíTo se mi líbí
Zasloužili, pane Navajo, opustili domov, protože tak jim velela povinnost, vztah k vlasti a zodpovědnost. Vlastnosti, které jsou dnes na indexu. Bojovali bez ohledu na výsledek v Polsku, Francii, Británii, Rusku, Africe a v Tichomoří. Ani NavajaMM na tom nic mezmění
To se mi líbíTo se mi líbí
Áno, zaslúžia si, dnes a moju a Vašu. Ale o tomto som nehovoril a Vy to veľmi dobre viete. V čase, keď prišli do Poľska a do Francúzska to boli vojaci jednej z najsilnejších armád Európy, ktorí ale odovzdali svoju krajinu bez boja. To, o čom píšete, prišlo oveľa neskôr.
To se mi líbíTo se mi líbí
Takových chytráků, co by – na základě znalostí, co, proč a s jakými následky se stalo, v hlavě a pro jistotu i s dobrou historickou studií na klíně – přetrumfli každého politika a generála minulosti, seženete i třináct do tuctu. Jen si myslím, že kdyby titíž chytráci měli rozhodovat na základě informací dostupných tehdy vládě a prezidentovi, posrali by situaci ještě mnohem rychleji a důkladněji, než jak to sami přisuzují Benešovi.
„Pokud by Beneš neustoupil, byl by dodnes viněn (a my s ním) za rozpoutání světové války, protože by se tvrdilo, že kdyby mezinárodní a demokratické usnesení v Mnichově přijal, tak by žádná válka nebyla.“
No, možná bychom se dočkali intervence a nějakého mezinárodního expedičního sboru na straně Německa, pochopitelně v zájmu zachování světového míru a humanity. Pomoci ale ani omylem – buďto nebyla vůle nebo nebylo jak a čím.
On ani SSSR v jednačtyřicátém neměl těch T34 a KV nějak moc – většinu výzbroje tvořily starší typy: T28, T26, různé verze BT, nebo dokonce monstra jako pětivěžový T35.. To celé ještě zabíjela v počátcích války organizace do mechanizovaných sborů, které sice měly hodně tanků, ale vyžadovaly velitele schopné zvládat velení obrovským celkům v podmínkách totálního chaosu – (takových je vždy akutní nedostatek) a měly zcela nedostatečnou logistickou podporu, takže jejich útoky obvykle končily tím, že sboru došlo palivo, munice, nebo rovnou obojí. Navíc v té době mívaly v RA radiostanice jen velitelské tanky, často ještě výrazně odlišené zřetelnou montáží rámové antény, aby protivník nemusel dlouho přemýšlet, po kom střílet nejdřív.. což taktickému velení také nijak zvlášť nepomáhalo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu, racionálne sa to dá zdôvodňovať hocijako. Mne však z duše prehovoril Jan Werich, keď povedal, že sme mali bojovať „abychom se nedali“.
Český kráľ Ján Luxemburský si bol vedomý tradície železného a zlatého Přemysla Otakara, keď prehlásil, že „bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“, pritom už bolo jasné, že bitka je prehraná. Ján je dodnes symbolom rytierstva a Česi na neho môžu byť hrdí.
Skutočný vodca totiž vie, že v tisíchlavom dave jeho konkrétny čin nezmení výsledok, ale znamená to príklad pre tých, čo idú za ním. Aj stovky rokov neskôr.
To se mi líbíTo se mi líbí
… sme si již vyjasnili, že se na Benešovi neshodneme, příteli! Ale mnohem důležitější je, co si z toho minulýho přenesete vy osobně do současnosti … a nezlobte se, je u vás stejně mrtvo jako u nás … ani tehdejší odhodlání tam není … tak co měl či neměl Beneš? = to sou dneska pro mě už jen kecy?
To se mi líbíTo se mi líbí
… každej máme totiž nějakou možnost … ale kde ty loňský sněhy jsou, by řekl klasik, žejo!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Poučenie ja osobne? Ale áno, priateľu, zobral som si z toho poučenie a aplikujem ho v živote už desiatky rokov.
Starostlivo si vyberám svojho vodcu, ktorému budem lojálny. Aj sa zmýlim, ale priznám si to a nebolím sa falošnému vodcovi povedať, že mi za to nestojí.
Stalo sa aj, že som bol naopak v role vodcu sám a bol som schopný urobiť pre mňa nevýhodné kroky, ktoré ale vyplývali z lojality k mojim zverencom. Nenechám v štichu ľudí, ktorí len plnia moje predstavy a príkazy. To je celé poučenie. Možno je to málo, ale ešte som nebol vrchným veliteľom armády.
To se mi líbíTo se mi líbí
… no dejme tomu, příteli, ale sám cítíte a dávno to víte, jak i to Vaše drhne a jak to nepomáhá, neb ten zmar je i tam, kde netřeba vrchních velitelů armád.
To se mi líbíTo se mi líbí
V týhle souvislosti nejde opomenout tuhle knihu: Svjatoslav Rybas: Stalin. Krev a sláva
Tipněte si jestli se objeví na první stránce při zadání do goglíka „stalin životopis“ 🙂 – hádejte až na které!
To jaká to byla krvežíznivá bestie toho tam jeeee heurekom.
To se mi líbíTo se mi líbí
No ty fotky v tom odkazu to je tedy fakt síla. Již ze školy víme, že nacisté pronásledovaly židy. Jedna anonymní entita pronásledovala jinou anonymní entitu. Ale na těch fotkách jsou náhle lidé.
Jinak trochu v souvislostech je o tom něco také tady:
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, jsou tam lidé, konkrétní lidé s konkrétním osudem. A to je smyslem onoho blogu i mého článečku. Ukázat, jak se zacházelo s lidmi v „nejdemokratičtější zemi světa“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nacisté samozřejmě – pronásledovali. Sypu popel a trhám roušo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pakt Ribentrop-Molotov byl vynikající Stalinův tah, při kterém vyklouzl z německé oprátky do které ho vehementně cpala Francie a Británie. Německu se to v ten čas náramně hodilo. Již tehdy se za to sověti styděli, ale vyhrál princip přežití státu nad principem slušností. Slabší nemá moc na výběr. Jak se jedná ve slušnosti ukázala Francie a Británie po vyhlášení války Německu. Polsku to nijak nepomohlo a nakonec to přehnali a Francie padla a britský expediční sbor byl zničen. Naštěstí měla Británie Churchilla, s ním se, nejen v Německu, nepočítalo. Další vývoj je zbytečné popisovat, v září 1941 byl SSSR odepsán a přemýšlelo se co bude poté.
Vznik SSSR byl nesystémový, ale převrátil svět. Vydržel přes 70 let, téměř tři generace a to je dost dlouho pro paměť národa. Ale to je již jiný příběh.
To se mi líbíTo se mi líbí
..principem slušnosti..
Prosím, proč bylo podepsání paktu o neútočení neslušné? Odkdy je neútočení neslušné?
(Mimochodem, takřka doslova identický pakt o neútočení podepsala s Německem Francie. Koncem roku 1938.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Onen „pakt“ , respektive smlouva , ač stejnou měl s Germánií kde kdo , slouží tržním komsomolcům jako ideologický bič a berlička při „objektivním“ kladením rovnítka mezi nacistické Německo a SSSR, potažmo pozdější socialistický blok …
Jak prosté, ale jak účinné …
To se mi líbíTo se mi líbí
Asi od té doby, co všelijací diplomati k podobným smlouvám o míru a neútočení přidávají i obsah zabývající se tématem „tak s kým budeme válčit příště“. A pokud si matně vzpomínám, první doložené smlouvy tohoto typu se sepisovaly na hliněných tabulkách klínovým písmem.
Ono těch paktů, o kterých se, v zájmu snazšího prosazování teze o nerozborném přátelství a spojenectví Hitlerova Německa se SSSR, nemluví, je víc, než jen Pilsudského sen o společném polsko-německém tažení na Moskvu. Pakt proti Kominterně, Ocelový pakt a Pakt tří velmocí, které, kromě neochoty Velké Británie a Francie uzavřít vážně míněnou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem, nutně musely ovlivňovat veškeré Stalinovo rozhodování.
Koneckonců, raději se moc nepřipomíná ani Anglo-německá námořní dohoda z roku 1935, stanovující poměr mezi loďstvy Británie a Německa na 100:35 u hladinových plavidel a 100:45 u ponorek, kterou vláda Velké Británie separátně zrušila omezení výstavby německého námořnictva, zavedená Versailleskou smlouvou a mimo jiné znovu Německu umožnila stavět ponorky oficiálně a ne jako dosud, pokoutně v cizině. (Přitom Německo dostalo za vzorné chování ke smlouvě i bonbónek – za celek se v případě Británie nepovažovalo samotné britské námořnictvo, ale celé Britské společenství národů .)
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte pravdu, na samotnom pakte o neagresii a spolupráci nie je nič neslušného.
V tomto konkrétnom prípade bolo neslušné až to následné delenie Poľska medzi Nemecko a ZSSR.
To se mi líbíTo se mi líbí
To bych viděl taklé trošku jinak.
Stalin si vzal jen to, co byla součást carského Ruska, byť mu Hitler nabízel víc.
A byla to dobytá území, o která SSSR přišel ve spackané válce 1920, „Rižským mírem“ 1921.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vitto, v princípe nič proti Stalinovým nárokom. Veľmoci to tak robia, nič zvláštne. No keď niekto desaťročia ideologicky masíruje svet o imperializme a proletárskom internacionalizme a potom urobí to, čo robia imperialistické veľmoci, tak povedať o tom, že to bolo neslušné je len kulantné vyjadrenie s ohľadom na čítajúce dámy.
Ostatne, podobný názor mali aj viacerí komunistickí funkcionári, ktorí sa práve vďaka tomu nedožili začiatku Veľkej vlasteneckej.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já vám rozumím, Pane Navajo, ale tímto pohledem bych tedy vyřešil důvod, proč SSSR tuto smlouvu podepsal.
A to nebylo proto, že by si chtěl tou dobou dělit Polsko, natož pak sféry vlivu ve světě, ale proto, že SSSR nic jiného nezbylo.
Ne nadarmo se tomu říká „reálpolitika“.
Stalin dělal, co jen mohl, aby vytvořil protihitlerovskou koalici.
Potíž byla v tom, že možní členové takové koalice spíše toužili po protisovětské koalici, klidně s Hitlerem v čele.
Stalin tedy mohl dělat jen dvě věci.
Čekat, až bude napaden (a západ Hitlerovi ochotně s válkou pomůže) nebo se zbavit západu tím, že se uzavře smlouva s Hitlerem.
Oni „historici“ tvrdí, že v Mein Kampf je jasně psáno, že Hitler má zájem o území na východě, což Stalin věděl, protože na rozdíl od západních politiků Mein kampf četl.
Těžko říci, jestli ano, nebo ne, v každém případě v tom díle je ještě jiná věc, které je věnováno dost času.
Porážce Francie.
Takže Stalin si byl jist, že se Němci nejprve vypořádají s Francouzi, jenže nemohl tušit, že se s nimi vypořádají tak rychle.
Tehdy to netušil nikdo, a VŽDYCKY platí, že se bojuje v hlavách teoretiků minulá válka.
Takže Stalin logicky očekával, že se Němci na západě nějaký ten rok zdrží, a za tu dobu…..
Buď se vzájemně vyčerpají, nebo dokonce Němci prohrají…..
Však oni by rádi prstíčkem zaškrábali na sovětské dveře, POMOŽTE, BRATŘI, jenže dostali na prdel tak rychle, že to ani nestihli.
Nakonec Rusku pomáhali Amíci a Angláni, jak to jen šlo, aby je zbavili Němčourů, a zachránili jejich z čista jasna (nečekěně) ohrožená imperia.
To se mi líbíTo se mi líbí
Úplný súhlas, pane Vitto. Však som ani nič nenamietal proti podpisu zmluvy, len som zdvihol obočie nad obsadením časti Poľska. Veď to Stalinovi nepomohlo ani vojensky. Tam zažiarila, aj to len spontánne a nie na Stalinov rozkaz – Brestská pevnosť.
To se mi líbíTo se mi líbí
Navajo, řekl bych, že Stalinovi to vojensky pomohlo přinejmenším tím, že Němci to měli do Moskvy o pár set nezanedbatelných kilometrů dál. Kilometrů, které německé tanky nemohly urazit hezky v klídku na železničních vagonech, ale musely se jimi probojovat po vlastní ose. A podle toho, kam až v zimě jednačtyřicátého Němci dorazili, myslím si, že všechny ty metry navíc nějaký ten písek do soukolí blitzkriegu nasypaly a to se zadřelo ještě včas.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono tam vymezit historicky danou hranici je stejně těžké jako mezi Slovenskem a Maďarskem.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Tak samozřejmě, ale lze stejně říci, že Stalin se nechtěl nějak na úkor Polska „nažrat“.
Tihle slavní historici to prezentují jako „tajnou dohodu“ k paktu Molotov-Ribentrop, to už jak to zní, pakt M+R…kdyby se psalo smlouva o neútočení a hospodářské spolupráci mezi SSSR a Německem, tak úderné by to nebylo.
Kus výše jsem zrovna dopsal pojednání k odkazu od Petera, tohle bych tam ještě měl přidat.
Polsko.
Jestli někdo dělal v r.1938 naprosto debilní a sebevražednou politiku, bylo to právě Polsko, které hrubě přecenilo svůj ekonomický, politický i vojenský potenciál, vskutku by se v historii lidstva našlo jen málo příkladů podobné politické tuposti!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ona polská politika má už takovou tradici. Proto vlastně nikdy Polsko nemělo stabilní hranice, ale bylo rozděleno na množství různých nezávislých území, až skončilo jako řízek v hubách Pruska, Rakouska a Ruska.
To se mi líbíTo se mi líbí
O jakém dělení Polska mluvíte?
Německo protiprávně a zločinně napadlo Polsko a zabralo jeho území osídlené Poláky, poté Sověti, zcela korektně a v souladu s mezinárodním právem, počkali na rozpad polského státu a poté se ujali bezprizorné západní Ukrajiny a západního Běloruska. Se souhlasem tamního obyvatelstva. Mě na tom nepřijde nic neslušného, s právního i morálního hlediska je sovětský postup nenapadnutelný.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mimochodem, korektně a ve vzorném souladu s mezinárodním právem se Sověti zachovali i při připojení Pobaltí roku 40. Za následnou demokratizaci by jim Pobalťané měli být vděční…
A se stejným právním odůvodněním okupovali o něco později Američané část Dánska (totiž Island) a Britové se Sověty celý Írán.
To se mi líbíTo se mi líbí
https://rarehistoricalphotos.com/henry-ford-grand-cross-1938/
To se mi líbíTo se mi líbí
Němci vstopili do Polska 1.9.1939 a Sověti čekali, co na to mezinárodní právo.
Mezinárodní právo reagovalo tvrdě, a evropské velmoci vyhlásily Německu válku.
Dostala přezdívku „podivná“.
Když Sověti viděli, že je to vlastně z hlediska mezinárodního práva OK, vstoupili do Polska i oni.
17.9.1939 už bylo jasné, že se západ angažovat….nebude.
Když už chcete někoho jebat, nezůstávejte jen u Rusů a Němců, adeptů na milovníky mezinárodního práva je opravdu daleko více!
To se mi líbíTo se mi líbí
Hmm…
To se mi líbíTo se mi líbí
Hansi, kvůli tajnému dodatku. To je ta kontroverze.
To se mi líbíTo se mi líbí
To je nesmysl.
Smlouva Molotov-Ribbentrop není a logicky nemůže být „neslušná“ kvůli prvkům, které má společné s jinými, „slušnými“ smlouvami, ale kvůli prvkům, kterými se od nich liší. Tajným dodatkem se neliší.
Tajné dohody o rozdělení sfér vlivu byly (a jsou) běžnou součástí diplomacie. Británie, Francie a USA jich podepsaly dlouhou řadu a žádná z nich není označována za neslušnou. Koneckonců i Sověti uzavřeli (o maličko později, roku 41) analogickou dohodu o sférách vlivu (ve střední Asii) s Brity a o neslušnosti se nemluví.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sem se právě vrátil z delší vycházky a čtu přítele Hudce, že s tou Mnichovskou zradou se opět ti psaví sráči nevycajkovali, vlastně vycajkovali, zase!
Sem hodně naštvanej, už z toho lesa, kde jsem se vždycky v ten můj „Den český státnosti“ houpával v hamace a snil vo lepších zejtřkách … protože mně ho ta dřevařská svoloč pokácela!!!
Byla mi pořádná zima, ale taková jaksi jiná, asi už jsem na to fakt starej! Ani tu starou prorezlou plechovou rouru, kterou tam před léty někdo pohodil a pod kterou sem si léta před spaním pořádně rozdělával voheň a na noc hromadil žhavý uhlíky a rozpálený šutry, mi tam nenechali, takže mi z ní pod hamakou už netáhlo příjemný teplo, jako táhavalo, kurva a zase kurva, přátelé.
Místo toho vlezlý chladno jakoby mělo předznamenat, že i moje vlast chladne a nebude už v cajku. A jak i nesvítily ani hvězdy, ani měsíc, ani na obzoru hmatatelná naděje, že bude líp, tak nějak mi bylo, přátelé, divně, jako v tom Obelisku vod Kainara:
Milovali se jen když se měli rádi
Kávu pili Když jim bylo černo
Neptali se kdo je druhá -druhý
Platili dluhy Bez antických gest
Utopili se A šli pak spolu domů…
a ještě jednu, když můžu dva odkazy a když už začíná všechno uvadat!
To se mi líbíTo se mi líbí
Dívám se, dívám,
říkáte mi: rozkoš?
Být jezdcem z žuly
celý zavalen?
Ó, jak se deru
z toho temna ven!
Můj svale opilý,
oč náhle jsi mi bližší!
Protože taková
a strašná nehybnost
je jenom důkaz
opilosti vyšší.
To se mi líbíTo se mi líbí
jo, přesně!
To se mi líbíTo se mi líbí
Propaganda se pozná podle toho, že svým vyprávěním nerespektuje místní, časový a logický kontext. V případě smlouvy M-R jsem nikde nečetl souvislost se situací na východní hranici SSSR s koncentrací japonské armády. Smlouva zcela rozhodila japonskou propagandu, protože v Japonsku probíhala diskuse o připojení se k paktu s Německem a Itálií. Náhle byl vlastně SSSR „přítel“ japonského budoucího spojence. Věc tak ovlivnila situaci na východě až do roku 1945 výhodně pro SSSR.
Jak vypadala válka u Chal Kin Golu, viz. video 11.-16.9.1939 souběžně se začátkem II. s. v..
To se mi líbíTo se mi líbí
DRUHÝ den po této bitvě, po které Japonsko přešla chuť na SSSR, začal Sovětský svaz obsazovat východ Polska.
Tož tak, místní, časový a logický kontext je třeba dodržovat současně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to tak, na tohle se zapomíná.
To se mi líbíTo se mi líbí
jasně, no vidíte!
To se mi líbíTo se mi líbí
http://cudzinec.blog.pravda.sk/2016/02/01/pakt-pilsudski-hitler/
http://miroslav.blog.pravda.sk/2012/05/09/curzonova-linia-zamlcovany-fakt-alebo-ako-sa-falsuje-historia-polsko-sovietskych-vztahov/
https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/294466-mali-cesi-a-slovaci-odmietnut-mnichov/
http://www.reflex.cz/clanek/causy/73667/benes-v-zari-1938.html
30.září je už vlastně po všem.Skupina poslanců z různych stran (K.Gottwald,L.Rašín,V.Klíma,J.David,J.Stránský,F.Richter,F.Tykal.B.Stašek) se pokouší dostat k Benešovi,aby protestovala proti přijetí mnichovského verdiktu….
K.Gottwald :psne prezidente nesouhlasím s vámi.Bosí a bezbranní Habešané se bránili a my se podrobujeme…..
To se mi líbíTo se mi líbí
peter, jen dva odkazy, jen dva.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ospravedlňujem sa!
Nejako už začínam starnúť alebo čo.Tak zabúdam.Už to viac neurobím!
To se mi líbíTo se mi líbí
… prej dva odkazy!
Si z toho, peter, nic nedělejte, protože to říká ten pravej, co posledně zapomněl stisknutý CTRL+V při tom „jeho“ přiblblým konci světa!
To se mi líbíTo se mi líbí
Vďaka za tieto texty. Ten Cudzinec v Pravde je dobrý bloger.
V texte Vladimíra Jancuru ma zaujal tento citát Goebbelsa:
„A teraz zbrojme, zbrojme, zbrojme!“ zapísal si Joseph Goebbels do svojho denníka už 30. septembra 1938, „lebo zatiaľ nie sme schopní uskutočniť náš hlavný plán – zmocniť sa celého Československa.“
Toto napísal po úspechu Mníchova, keď vedel, že opevnenia na hraniciach sú už vlastne prekonané. Goebbels sa nedá podozrievať z toho, že nevedel, kde je sever. Jasne mi z toho vyplýva, že Hitler počas Mníchova blufoval. A nebolo to jediný raz. Blufoval, keď obsadil Porýnie a blufoval aj neskôr pred Háchom.
Uveriť blufu je zlý odhad možností protivníka a jednoznačne je to chyba. Dospelý národ by mal byť schopný pripustiť aspoň toto.
To se mi líbíTo se mi líbí
Copak Hitler, ten blafoval, ale co jeho…spolupachatelé?
Byli tak blbí, nebo ho využili k nějakým cílům?
Podle mě hlavně Britové věděli, že blafuje.
Právě proto ČSR předhodili, aby oslabili Francii a v důsledku SSSR.
V r.1938 to navíc moc nevypadalo, že by Británie byla v pozici nepřítele III.říše.
Tohle, Pane Navajo, bude hodně smrdět, víc než si myslíme.
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím, že to udierate po hlave.
To se mi líbíTo se mi líbí
Člověk tu chvíli není a už se tu hádáte. A kvůli nějakému Janu Urbanovi, o kterého by si slušný člověk neopřel ani vidle od hnoje. Tvor o dva řády horší, než Pehe s Mitrofanovem dohromady.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ide o Jana Urbana – historika (1948).Nie o Jana Urbana disidenta.(1951)
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to beru zpět. Ale i tak je ten článek značně diskutabilní.
To se mi líbíTo se mi líbí
6e je diskutabilný?
Keď ja si (možno naivne)myslím,že na diskusnom fóre majú byť diskutabilné články.Aby bola možnosť diskutovať a konfrontovať svoje názory s názormi autora článku.Veď okruh tém o ktorých sa „nediskutuje“je už aj tak dosť široký aj vďaka politickej korektnosti (to by bola témička na diskusiu!).Počnúc holokaustom,cez pozitívnu diskrimináciu istého etnika až po kritiku LGBTI komunít a genderovej zvrhlosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Možná jste udělal chybu v tom, že jste hned na začátku neupozornil, že se nejedná o DiagHuman Urbana, ale jiného člověka se stejným jménem. Protože jméno Jan Urban je stejně podezřelé jako Jakub Janda. A i tady se je vlastně jedná o dvě osoby. PornoJanda a skokan na lyžích, který chudák také nese jméno Jakub.
To se mi líbíTo se mi líbí
To máte přece jedno, jeden bude za 18, a druhý bez 2 za 20!
Jo, chudák Jakub Janda skokan…
Ten má jmenovce „za všechny prachy“!
To se mi líbíTo se mi líbí
No dyť!
Ten článek je k diskuzi jako stvořený.
Politicky korektní neodějinná sračka, alespoň vidíme, na co se dnes hraje.
Já jsem byl s tím odkazem spokojen, tak má vypadat správná výzva k diskuzi!
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde je to celkem polykatelné ale pokud se budeme snažit najít souvislost s intervencemi ČNB a přijetím €, tak to bude mnohem horší.
http://archiv.ihned.cz/c1-65899440-platme-eury-rika-prezidentsky-kandidat-drahos
Prostě systém v EU se máme skvěle měli bychom začít jednat o přijetí €, zastává celá skupina bankovní radou ČNB počínaje a většinou kandidátů na prezidenta konče.
Druhá otázka je co je to demokratický postup ?
No a jako ukázka demokratického postupu je použití gumových projektilů proti nezákonně postupujícím kataláncům .Tak jak z daného vyplývá provedení nezákonného referenda se demokratickými prostředky a neletálními zbraněmi zastavit nedá.
Proto se Španělsko propadlo do krize, Katálansko zřejmě do dvou dní vyhlásí nezávislost.
I když madridská vláda jasně vysvětlila, že bylo nutné zastavit referendum, protože je podle španělských zákonů nelegální. Výsledky hlasování mají být do dvou dnů. Pro Madrid není jasné, na kolika místech se podařilo policii hlasování znemožnit a jestli pozitivně ovlivní to, že španělské úřady vyřadily z provozu počítačové systémy.
Zde je viditelně těžký boj s nezákonností referenda a to má být u nás vše rozhodováno referendem tedy lůzou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Policie vyřadila 96 z 2300 volebních místností, zranila 844 voličů, z toho nejméně jednoho s trvalými následky
To se mi líbíTo se mi líbí
V porovnaní so strašným „Masakrom na Národní tříde“,to bola v Barcelone selanka.Nič sa nemôže vyrovnať tomu masakru v Prahe,v tom slávnom Novembri 1989.
V barcelonskom referende sa 90% účastníkov vyslovilo za samostatnosť Katalánska.Z 5,3 milióna oprávnených voličov sa referenda zúčastnilo 2,26 milióna a z nich viac ako 2 milióny sa vyslovilo za samostatnosť.Hlasy z políciou zhabaných urien do toho započítané niesú.Tento výsledok stačí podľa španielskych zákonov na to,aby Katálánsko mohlo vyhlásiť svoju nezávislosť.
Odbory vyhlásili na zajtra generálny štrajk,sú ohlásené masívne protesty tentokrát aj proti policajnej brutalite…skrátka môže byť ešte veľmi horúco.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tedy, pane Bavore, vy budete nejspíš pomýlený proruskými trolly a hekry. Vždyť zpravodajství naší jejich ČT dnes ráno jasně sdělovalo, že „v následných potyčkách s policií se zranilo na 800 lidí.“ Z toho přeci jasně musíte vidět, že španělská policie vůbec za nic nemůže, to ti nezodpovědní voliči jim sami nabíhali na obušky a stavěli se do cesty gumovým projektilům, vystřeleným jen pro výstrahu do vzduchu.
Obuškolog a španělský premiér Mariano Rajoy:„Žádné referendum o sebeurčení se dnes v Katalánsku nekonalo. Všichni Španělé ale viděli, že náš právní stát je pořád silný. Dokáže reagovat na ty, kteří porušují zákony. Odpoví každému, kdo se ho pokouší rozvrátit. Umí využít své právní prostředky vůči jakékoli provokaci a činí tak efektivně a s klidem.“
Přitom El País pokřikuje o „ruské stopě v Katalánsku“ už nějaký čas a nyní správným směrem začuchal Le Soir – bude za tím Putin a jeho hekři.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já vím, že Putin. Na Slepici jsem to zaregistroval už včera v podvečer. Nějaký dement to tam kvoknul. Prý Rusové dodali urny.
Co se týká jejich premiéra, mé skromné znalosti AJ mi dovolily, abych se zeptal jen stručně „Is he mad?“ A ještě v té rychlosti, kterou kvokání přibývalo mne stihl kdosi pochválit. Jen já nevím, kdo to byl, když o sobě tvrdí že je „exsoldier BA“.
To se mi líbíTo se mi líbí
A víte co mě také zarazilo? Nemám tedy moc času moc číst, takže jen z novinek. Že ministerský předseda Španělska je pravicový konzervativec, ale bylo to v článku umně schováno 😀 . Kdyby to byl levicový politický představitel, tak je to v každé větě, jsem si 100 % jistá.
To se mi líbíTo se mi líbí
V tom Španielsku je situácia oveľa vážnejšia ako sme si schopní pripustiť.Ide o to,že Katalánsko v r.1979 obdržalo spolu s Baskickom autonómiu.Baskovia teraz veľmi pozorne sledujú vývoj v Katalánsku a pokiaľ som dobre informovaný,tak “ ETA“vyhlásila len prímerie a nie svoj definitívny zánik.Je potrebné poznať informácie o Katalánsku a preto si dovolím odkkázať vás na toto:
http://www.teraz.sk/zahranicie/katalansko-separatizmus-referendum/89881-clanok.html
Rozmýšľam,aké možnosti má teraz Madrid.Môže zvoliť politiku ústupkov a jemného prístupu k demonštrantom….no ale potom sa Španielsko rozpadne ako Juhoslávia.
Druhou možnosťou je surové,nekompromisné a násilné zlikvidovanie akéhokoľvek odporu v Katalánsku.Potom sa síce po celej Európe ozve strašný protestný rev “ ľudskoprávnikov“ a treťosektorových mimovládok no Španielsko si uchová svoju integritu.Myslím,že rozhodujúce bude stanovisko svet ovládajúcich elít,scenáristov a režisérov nového usporiadania sveta.Prajem si,aby sa to v tom Španielsku nerozhorelo.Lebo je tu ešte dosť „horúcich“konfliktov a ešte viac takých,ktoré sa každou chvíľou rozhorieť môžu.
Len doplním,že medzinárodné právo sa v otázke vzniku nových štátov zmieta v dileme.Na jednej strane je tu „právo národov na sebeurčenie“ a na druhej,právo štátu na zachovanie svojej integrity (neporušiteľnosť svojich hraníc).
To se mi líbíTo se mi líbí
Řečnická otázka – jak by asi tak dopadlo referendum na Krymu kdyby tam byli bývali nebyli zelení mužíčci?
To se mi líbíTo se mi líbí
Zkusím si neřečnicky tipnout: co třeba nějak podobně jako v Oděsském Domě Odborů?
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím,že keby bolo umožnené aby sa také referendum na Kryme uskutočnilo,tak by dopadlo úplne rovnako.Otázne je,či by bolo bez „zelených mužíkov“aj Ukrajinou akceptované.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mezitím v Turecku…
Ale ne, to je přece Španělsko 🙁
To se mi líbíTo se mi líbí
Asi mi něco uniklo. Ona je ( krymské referendum) Ukrajina akceptovala? Ona by je přece neakceptovala ani s nimi ani bez nich. Rozdíl je pouze v tom, že s nimi se uskutečnit mohlo, ale bez nich by to byla Oděsa jak píše výše oh.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vaša otázka znela:“ako by asi dopadlo referendum na Kryme,keby tam neboli zelení mužíci“.Aby referendum mohlo nejako dopadnúť,tak sa predovšetkým musí uskutočniť. A vy ste takú možnosť(referendum bez zelených mužíčkov)pripustili.Tak som vám odpovedal.
To se mi líbíTo se mi líbí