Kachní hygoška


Když jsem chystala fotopříběh o ptačím (a psím) boji s panujícím vedrem, narazila jsem na spoustu kachních fotek. Kachny a voda ovšem patří k sobě a tak mi připadalo poněkud nefér zařadit tyhle fotky mezi ty různé čochtající se zpěváčky.   A tak jsem se rozhodla, že kachním vodním hrátkám věnuji samostatná příběh –  a tady ho máte, zaměřený na kachní hygienu.

Proč zrovna kachní hygiena (neboli hygoška, jak říkají moji synci)? Jednak proto, že se jí kachny věnují často a důkladně a taky proto, že při této činnosti se občas málem zavážou na uzel.

Nejdřív je pochopitelně nutné vstoupit do vody – opatrně a s rozmyslem vyzkoušet, jestli není moc studená, nebo moc mokrá…

Pak následuje důkladné namočení

A následuje umývání celé kachny – nebo kačeňáka. Začneme třeba krkem…

 

Kachní hygienická akrobacie někdy vypadá velmi půvabně

Jindy poněkud kuriózně – tomuhle prvku říkám kachna-plachetnice

A občas se člověk musí zastavit a fotku si ještě jednou důkladně prohlídnout, aby zjistil, kde ta kachna vlastně začíná a kde končí…

Ale přes všechny legrácky, které si z kachní hygošky dělám, musím uznat, že ty kačeny a kačeňáci umí být velmi krásní…

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 reakcí na Kachní hygoška

  1. vonrammstein napsal:

    To jsou ještě slabí akrobati. Dneska jsem na Šumavě viděl kamerunskou kozičku, která na sebe dokázala namotat kompletní elektrickej ohradník i se sloupkem. Ale neměl jsem foťák po ruce.
    Mám někde pár povedenejch fotek kačen z Třeboně a Telče, zkusím to dohledat. Ale termín v nedohlednu, bo fotky přibejvaj a času tak málo…

  2. jaa napsal:

    Nádhera……

  3. z/a/drátovaný Rosťa napsal:

    Parádní fotky, klobouček dolů. Když se to umí, je to brnkačka.

  4. Laco G. Mlynář napsal:

    Katy, jaký používáte objektiv?

    • K-k. napsal:

      Všecho je to kompaktem,Rosťo, něco Canon Powershot S2 IS a něco Canon Powershot SX30 IS. Myslím, že na trhu už není ani jeden z nich…

  5. Bavor V. napsal:

    Kachny jsou ve skutečnosti hrozný potvory. Teď, když je v řece málo vody – občas i „stav sucha“, drží se tam. Ale jen co se ochladí a voda stoupne, už je zase budu mít za barákem a nebudu stačit kupovat pečivo. Protože jednak jich je hodně, jednak se přiživí i rybí panstvo. Aspoň přes léto, že ušetřím. Jinak by mi nestačila menší pekárna 🥐

    • blbíš napsal:

      … kašlete na pekárnu, příteli, co tohle?

      • blbíš napsal:

        jakýpak s tím štráfy:

      • Bavor V. napsal:

        Kačena divoká není právě moc dobrá a hlavně má málo masa. To by jich muselo být… I když to by u mne také nebyl velký problém, ale kdo by to připravil pro pečení…

        • blbíš napsal:

          Třeba Paulus a klidně a celý hejno s vykostěním !!!

          • Bavor V. napsal:

            Jenže tu specialitu šéfkuchaře, na kterou by stačila jedna ubohá kachnička, tu ani nechci vidět

            • blbíš napsal:

              … co furt máte s tou „jedna ubohá kachnička = sám ste si stěžoval na hejno a potřebu pekárny!!!

    • K-k. napsal:

      A navíc jjsou ty kačeny strašlivé vyděračky. To se nedá, jen tak kolem nich projít a nedat: jak vás v dálce uvidí, hned se s vám hrozným kraválem ženou naproti a když odcházíte, tak se za vámi celé hejno paťchá a kvákají na širé okolí, že jsou ubohé hladové kačenky a vy jste strašný nelida (tedy vlastně nekachna) a soustíčko jim nedáte. Že do sebe před pár minutami nacpaly půlmetráku rohlíků, to je prý nepodstatné… 😀

      • Bavor V. napsal:

        Ano. Můj polední rituál je kratší pochůzka se psem (stačí nám to oběma 😉 ) a pak nástup s pečivem. Již drahně let. A celou tu dobu je nemohu naučit, že krmení bude, ale až se vrátím. Některé jsou schopné dělat mi doprovod, abych se náhodou někde neztatil a ony nedostaly svůj podíl.

  6. z/a/drátovaný Rosťa napsal:

    Na jednom revíru, kde rybařím, pořádají myslivečtí ostrostřelci jednou za rok manévry a trefují se do kachen, které k tomu účelu chovají v blízké chovné stanici. Ze zákona mohou střílet jen na kachnu letící. A v tom je problém. Nechtějí létat a z toho důvodu je nahánějí s pramicí a pošťuchují bidlem. Ty hloupější vzlétnou a mají smůlu, hned jsou o kilo těžší. Chytré odejdou pěšky do lesa a vrátí se do „kurníku“. Za ty roky už to znají. Ale je to stejně „zábava“, trefovat se do něčeho, co se plete pod nohama.

  7. NavajaMM napsal:

    Krásne fotky, vďaka.
    Pre priateľa Blbíša – kačky nejem. Sú to asi prvé tvory, ktoré ma presvedčili, aby som ich nejedol (hneď po ľuďoch).

  8. blbíš napsal:

    Když stařec nebyl starcem, tak byly kachny, a neb jak mě kachny nepřesvědčily, abych je nesežral!
    … to bylo někdy tudle v době mýho mládí, když jsem stavěl barák, kdy pro neexistenci vodovodu bylo nutný vykopat něco jako díru do země, kde by se hromadila dešťovka, což vzhledem k mejm mokřadlům nebylo těžký. Prostě díra o průměru cca 3m a bylo hotovo. No a von ten rybník během tý doby toho stavění si žil svým přírodním životem, abych tak řekl, se do přírody začlenil. Takže jednou pulci, pak žáby, pak něco jako vodní myš (kterou jedna z našich předešlých mamlasů hrdinným !!!skokem do vody!!! ulovila – a to vůbec nekecám, jak se domnívá jiná zdejší kočka). Pak sem tam viděl různý brouky a rostliny a to všechno ekologicky spolu žilo tak, že se to nějak samo i čistilo. Ani omítky a betony si vůbec nestěžovaly a tvrdly, jak měly. Prostě environmentalismus v praxi jak vyšitej. No jo, ale v době, kdy se kachny páří si klidně přilítnou třeba vodněkud vod Bavora, kterej je po celej rok rozmazluje a jako že budou hnízdit na mým rybníku. Pro naše mamlase byly ty kachny (tedy ty malý káčátka ) celkem příjemným zpestřením Whiskase. Proto mi bylo přikázáno tou tehdy už mou ženou, abych to řešil, protože u ní se jedná o ťu ťu ťu roztomilý káčátka a ťu ťu ťu roztomilý mamlase, takže ten, kdo to požírání ťu ťu ťu roztomilých káčátek mamlasy způsobil, jsem byl samozřejmě já. Úkol zněl jasně, nikdo nesmí přijít vo život! Takže jsem vobjednal bagra a milou díru = rybník sem rozšířil z 3m na metrů 8, aby se ty hnusný kachny nep**raly (tedy mezi náma, vony serou všude a protože jsou divoký, tak to taky jako divý dělají a všude)!!! Jenže to rozšíření rybníka stejnak nebylo nic platný, kachny si v mokřadlech prostě ty ťu ťu ťu roztomilý káčátka stejnak nějak vyseděly a mamlasové či něco agresivnějšího je s přehledem vždycky sežrali, takže sem zase byl vinnej já. To už bylo pro mě docela zlý, protože nesežranej pár kachen chodil až skoro do baráku, jak byl zřejmě vod Bavora zvyklej a smutnejma vočima koukal vždycky na tu stále ještě mou ženu (na mě se samozřejmě ani nepodíval), že jako přišel mojí vinou vo ťu ťu ťu roztomilý káčátka. Při tom ukřivděným čumění ale kachny neopomněly somrovat, takže se ihned začaly kupovat a krájet rohlíky ve velkým!!! A ty bestie si ty suchý plátky rohlíků běhaly namáčet, co namáčet, rozmáčet do mýho novýho rybníku a tam mi dělaly čurbes v podobě utonulých kousků rohlíků, co nestačily zhltat. A kačer byl lakomec největší, neboť tý o potomky přišlý káče nedal ani drobek, radši pozoroval, jak se ty rozmáčený kousky utápí a jdou ke dnu. A tak to bylo každým rokem, až sem dostal poslední výstražný varování, že jestli ty ťu ťu ťu káčátka !!! OPĚT !!! nepřežijou, že mi začne krušnej život (mezi náma – jako by to do tý doby byla nějaká buhvíjaká pohodička). Ale jestli by mělo bejt ještě hůř … no co si budem vykládat … nebylo vo co stát a tak sem raději zapnul mozek … zašel do tehdejší traktorový stanice a vysomroval sem po vzoru „mejch“ kachen takovou velkou pevnou duši vod kola z traktoru, zalepil jsem ty 3 velký díry flastrama, který se tehdy lepily takovým čmoudovým způsobem (to jediný, co se mi na tom všem děsně líbilo) a milou gumu jsem přivalil k rybníku. Komu něco říká pojem – betonová moniérka či způsob jak se to dělá, pak se nebude moc divit, že jsem vytvořil něco jako velkej plovoucí ostrov. Udělal sem i betonový kapsy pro uchycení rostlinstva, dokonce se tam chytly i „doutníky“ víte-li co tím myslím, prostě, že ostrov byl hustě porostlej. No a pak sem tam ze dřeva stloukl takovej dřevěnej příbytek, spíš verandu a čtyři háčky na lana ze čtyř stran a ty sem zakotvil symetricky na břehu rybníka. A pak čekal na čas kachní lásky. První rok ty mrchy nepřilítly, asi Bavor domluvil nějakej Freundschaft s jemu oddanou pekárnou, ale následující roky už kachny přilítly a děly na manželku smutný voči, rozmáčenejma rohlíkama mi dál svinily rybník, ale ťu ťu ťu roztomilých káčátek jsme se stejně nedočkali! Na mým v potu tváře a pracně vybudovaným umělým ostrově hnízdily pouze přes noc proto, aby hned ráno to měly co nejblíž k našemu skleníku, kde sme s oblibou snídali a furt somrovaly a somrovaly a somrovaly se smutnejma vočima. A když se to následující rok opakovalo a roztomilejch ťu ťu ťu káčátek sme se opět nedočkali, a já byl opět nařknut, že za to můžu, tak milej ostrov sem vzduchovkou rozstřílel, vodu z rybníka vyčerpal, povolal bagra a místo ekologickýho rybníka jsem vybudoval regulérní studnu, která mi svou studenou vodou alespoň chladí nerva, kdykoli si na kachny vzpomenu. Pak se nedivte, že chápu výraz toho Pauluse!!!

Komentáře nejsou povoleny.