Kdy přišel konec Evropy


https://izborsk-club.ru/13629

Valerij Korovin

Události, rozvíjející se před našimi očima v Evropě, nemohou neznepokojovat. Nekontrolovaná migrace, hospodářská krize, růst sociálního napětí a jako výsledek – nepokoje a teroristická aktivita na pozadí poklesu životní úrovně, a především fatálního – odčlověčení obyvatel evropského kontinentu. Ztráta jakékoliv identity, až po pohlavní.

Tvrdé juvenilní zákony, legalizace adopce jednopohlavními manželstvími, smíšení, až do odmítnutí, pohlavní identity ještě ve škole, uvolnění sexuálních instinktů téměř od dětství – to jsou jen některé neduhy, svědčící o vážné chorobě evropské společnosti.

Evropa indo-evropské civilizace v podstatě přestala existovat.

Náhradou se stala post-Evropa biomechanoidů, které je všechno lidské – v ještě nedávno obvyklém, tradičním slova smyslu –cizí. Už není ani tradice, ani vůle, ani umu, určující Evropu moderny. Už ani člověka jako takového. Před námi je hrůza nejistot a krize natolik těžká, že vzniká logická otázka – a je-li možné zachránit nám obvyklou Evropu?

Pochopitelně, že problémy Evropy mají mnoho aspektů. Ale kde je třeba hledat výchozí bod nazrávající do současného dne globální evropské krize?

Jedinec – jako výchozí bod krize

Začít odpočet nynějšího evropského rozkladu je třeba, bohužel, od vzniku takového chybného ve své podstatě jevu, jako individum, zrozeného v liberální představě o člověku. Od epochy novověku, s jeho osvícentstvím a Francouzskou revolucí, a ještě dříve – od filozofických úvah o životě bez Boha to vše stojí za odpočtem všech nynějších problémů Evropy.

Jmenovitě tam, na začátku moderny, jsou kořeny pramenící z moderny politické antropologie, přirovnávající člověka k indiviuu a hledící na člověka jako na čistý list papíru. Na který se vše nanáší prostřednictvím veřejného vzdělávání a sociálních vlivů. Základním momentem takového přístupu se jeví to, že plně ignoruje jakékoli kolektivní identity. Ať už jsou to etnické, náboženské, kulturní či rasové identity. Jestliže je jejich přítomnost i uznána, pak je přijímána jako nějaký atavismus, dědictví nedokonalého člověka na cestě k novému člověku – progresívnímu a osvícenému, formovaného racionální společností moderny jako by od nuly.

Zde na této politické antropologii a je založena struktura té společnosti, který dala vzniknout pojmu „občan“. Jmenovitě „občan“ – jako individum, atomární osobnost, čistý list, popsaný v procesu veřejného vzdělávání, se jeví politickým výrazem vší antropologie modernity, jež porodila současnou – modernu – Evropu se vším souborem fatálních chyb.

Dnes občan – to je individum, které získalo balíček papírů a dokladů k pobytu v té nebo jiné zemi. Ale ne prostě v abstraktní zemi, ale v té, která představuje ještě jeden produkt modeny, a definovaný jako národní stát, a jmenovitě stát, očištěný o tradice, náboženství a jiné kolektivní identity, zbavených v důsledku toho – nehmotných, metafyzických, estachologických cílů.

To jest, to již není tradiční stát – říše, s jeho idealistickými a religiózními motivy, ale stát netradiční, jehož hlavní sociální kategorii se stává ten samý, od kolektivní identity očištěný jedinec – občan, který svým množstvím vytváří další fenomén moderny – občanskou společnost.

Vše výše uvedené zrozené modernou, vzniklo na popřením všeho nemateriálního – v první řadě Boha, náboženství, tradic, atd. ještě několik století předtím. Jedinec, občan, stát-národ, občanská společnost – to vše jsou plody poznání evropských filozofů sedmnáctého a následujících století.

Popsaný systém hodnot byl vytvořen již tehdy, ale přesně tento systém selhává právě až teď. Nepokoje ve Francii, teroristické útoky v Německu, teroristické buňky v Belgii a imigrační bakchanálie ve všech Evropských zemích – následky, svého druhu faktologické potvrzení absolutní lživosti toho učení, které vzniklo na popření prvotní tradice. A, jak vidíme, nic dobrého ono lidstvu nepřináší, demonstruje svou neschopnost a nikčemnost (ničemnost?).

Řeknete – ale to všechno je vývoj, který vede k pokroku? Gratulujeme, znamená to tedy, že Evropa se nerozkládá a nezahnívá, a postupuje, a je v čele realizaci všeho možného  blahobytu moderny, pokroku a rozvoje, přebývá ve stavu míru, bohatství a blaženosti.

Jestli se vám zdá, že s Evropou to není tak úplně v pořádku, pak můžeme pokračovat..

Rozum, zrození netvora

V souladu s vyloženým modelem evropské politické antropologie, libovolný člověk – libovolné barvy pleti, libovolné kultury, libovolného jazyka, – jakmile se dostane do západní společnosti, se automaticky stává jejím typickým (typovým) prvkem. Celý právní základ evropských zemí je nastaven tak, že operuje právě s těmito kategoriemi – občan, jako atomární subjekt občanské společnosti, mechanicky složené z množství jednotlivců. Libovolné nároky se předkládají k jednotlivci jako občanu, jako k nějaké atomární osobnosti, bez ohledu na to, co to je za občana, k jakému náboženství se hlásí, k jakému etniku přináleží. Neboť nejsou dostupné jiné kolektivní charakteristiky, identity, osobitosti, definované zákonem, právním systémem, ze samotné podstaty moderny – se  nepředpokládají. Ale ony existují.

Jestliže v  rámci této evropské teorie, založené na politické antropologii moderny, posoudíme současnou imigrační krizi v Evropě, pak vychází dva výsledky. Ve skutečnosti, žádný problém není. Teoreticky by mělo být tak: když se zástupci arabského světa, afrického kontinentu, Číny, nebo, například, v Turecka objeví v evropských zemích, oni se automaticky, jako by magicky očistí od všech svých předchozích osobitostí (vlastností). To jest, jako by se vynulují a znovu nastartují.

Z úhlu pohledu čistého evropského racionalismu, který nahradil Boha, od kterého se kvůli nové víře – moderny – se přišlo odvrátit, noví obyvatelé Evropy, očistivše se od všeho „starého“, se proměňují v pustou skupinu. Tento vynulovaný  jedinec, jak se domnívá evropský rozum, po „vynulování“, je připraven z čistého listu, do sebe nasáknout evropské hodnoty.

Samy tyto hodnoty – jsou plody filozofických výdobytků moderny, – dovedené do dokonalosti za dvě-tři století evropských dějin racionalismu, které nahradily Boha. Všechny jsou zaznamenány v evropském právním prostoru, v sociálním a kulturním poli v podobě jasných a jednoznačně chápaných kódů racionálního rozumu.

Jediným problémem se jeví to, že je to „vynulování“ a „restart“, přibyvších do Evropy nových Evropanů se vyskytuje pouze v hlavách evropských byrokratů, mechanicky zaznamenávajících naplnění na pohraničních přechodech, a to v podobě statistiky –  o migrační centrech.

Selhání evropského systému

Dále, dle představ eurobyrokratů, trochu se porozhlédneš, dostaneš se do všech statistik, účtů, příspěvků, naučíš se ten nebo jiný evropský jazyk, plus povinnou angličtinu, a poté, co ses usadil v práci, se jako nově příchozí imigrant převracíš v občana evropského státu.

Jakmile získají odpovídající pas, oni se stávají “Francouzi“, “Němci“, “Italy“, “Nory“, a z právního hlediska, jsou to už noví, naprosto bezchybní, z hlediska všech správně vyplněných dokumentů a při splnění všech formalit, Evropané.

Jestli má člověk cestovní pas a schengenské vízum – tak to je absolutní Evropan, kterého nijak nelze odlišit od jiného Evropana, jehož předkové po staletí žili v Evropě – ve Francii, Německu nebo Švýcarsku. Mezi nimi není sebemenšího formálního právního rozdílu –  tak to vidí evropský právní systém. Nu tak v čem je tedy problém? Kde je, ptáte se, krize?

To, co není vidno evropským úředníkům, kteří pracují s papíry, je dobře patrné na evropských ulicích. Právě tam vás udeří do očí, že nově příchozí do Evropy obyvatelé jiných kontinentů, ras a civilizací, i s novými evropskými pasy v kapse, se samozřejmě, žádnými “Francouzi“ v kulturním, historickém, psychickém, mentálním smyslu nestanou. Oni zůstanou muslimy, afričany a představiteli svých kmenů – to jest zůstávají nositeli právě těch kolektivních identit, které v evropském pojmovém prostoru již dávno neexistují.

Jejich paměť, v praxi, se z nějakého důvodu, ukazuje ne zcela vyčištěná, takže se chovají, jako muslimové, afričané, nebo Turci. A ještě žijí podle zákonů své kulturní identity, a ne podle zákonů evropské občanské společnosti. Nejsou odpovědní, když dostanou podporu – neučí se jazyk, a pokud se naučí  – nejdou do práce. Protože kulturní a náboženská identita je mnohem vážnější, fundamentálnější a hlubší, než normy a kódy občanské společnosti, přijaté Evropany na víru ve formě společenské smlouvy.

Tváří v tvář takové okázalou ignoraci základních paradigmat evropské společnosti, založených na neměnnosti zákona a absolutnosti právních ustanovení objektivní pozitivistické skutečnosti ze strany přistěhovalců, samo evropské právo, které je založené na ignorování jakékoliv kolektivní identity, přichází do stavu ochromení. A hned za ním – jeden za druhým, se rozkládají politické systémy evropských států, založené na neměnnosti postulátů moderny – atomárnosti občanské společnosti a státu-národa, politické smlouvě a dodržování lidských práv – jako atomizovaného občana bez vlastností.

Konec moderny

Ve výsledku se rozpadá všechno to, co se až do této chvíle deklarovalo jako ideální a univerzální kdekoliv využitelná forma státně-právního zřízení Evropy – jako nejvyššího bodu vývoje lidstva jako celku. Sama idea Evropy je vystavena erozi ve svých kořenech. Převrací se základy bytí moderního světa.

A všechno kvůli nějakým arabům, kteří si nepřejí se vzdát své identity, servat ze sebe šátky, oholit si brady, nepřestávajících si cpát do hlavy citáty z Koránu, a nesnažících se, jako všichni normální lidé, nejlepší z nichž jsou evropané, účastnit se,po ukončení práce a zaplacení všech daní, nějakých gay-parádů.

A dále, příchozí z jiných zemí, kteří se nijak  neintegrují do evropské společnosti, začínají představovat kritickou masu, nyní měřitelnou v kategoriích statistiky. Nejen to, zjišťuje se, že ti, kteří, jak se zdálo, se dávno integrovali, a dokonce i bydlí v Evropě v druhé a dokonce i třetí generaci, jak se ukazuje, se integrovali velmi podmíněně.

Naučili se potřebný jazyk, ale oni si i nadále udržují svou kulturní identitu, což je činí neřiditelnou sociální skupinou, překrásně se orientující v systému evropského práva a hodnot, chytře využívaje všech evropská blaha, při tomto, ničím do nich nepřispívaje.

Nerozptýlené masy příchozích vytvářejí enklávy nezávislé existence, žijícím v nichž – je svrchu naplivat na všechny sociální imperativy evropanů. Jelikož pro ně evropské „výdobytky“ odrážejí jen zkušenosti tohoto malého kousku lidstva — Evropy — který se nachází na okraji světových procesů, pokud se na ně budeme dívat z mimoevropského pohledu.

A jestli ne z Evropy, tak ať si evropané i dodržují to, co si pro sebe vymysleli. A například arabové to nebudou dodržovat, protože oni ani nevědí, kdo jsou Locke, Mill či Spencer, a proč by jejich myšlenky by měly být cennější než Písmo. Přibyv masově do Evropy neslyšeli nic o občanské společnosti, a plivat by chtěli na modernu.

Hledě na bijící se v konvulzích Evropu, se ze vší očividností najednou stává jasné, že evropské hodnotové paradigma už nepůsobí. Moderna nefunguje – a to je vše! Můžete ji látat, můžete se snažit udržet evropské „hodnoty“ ze všech sil, ale jim zkrátka a dobře, přišel konec.

V našich očích v dnešní Evropě přichází konec západoevropské politické antropologie. A na povrch znovu vyplouvá, to, co bylo považováno překonané, zapomenuté, zničené ještě na úsvitu novověku  – faktor etnické skupiny, Boha, náboženství, kolektivní identity jako takové.

Ano, ve světské Evropě, etnikum a náboženství mohou existovat, ale jen jako individuální preference občana, stejně jako jeho individuální svoboda, jak osobní rozmar, bez jakéhokoliv kolektivního a sociálního rozměru. Ano, formálně náboženství v Evropě není zakázáon, ale již zde pár století neexistuje v kvalitě sociálního jevu. Náboženství už dávno není kolektivní identitou. Politická antropologie, světské Evropy praská ve svých švech.

Pozn. překl. v originále individ (indivium, jednotlivec, jedinec, Modern – Moderna by dle slovníku měla být secese, ale ponecháno ve významu moderna.

přeložil poznámkovník

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Od přátel se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

43 reakcí na Kdy přišel konec Evropy

  1. strejda napsal:

    Němci tomu říkají Eintopf. Směs různých názorů a představ hozená do kotle a přebíraná jako bramboračka. A to vše z pohledu několik set let starých představ. Nic, co by přineslo něco nového.
    Evropa byla staletí v čele rozvoje společnosti. Smyšlenkami svázanými náboženstvím se dostala do mnoha zničujících válek. Vývojem byla donucena pochybovat o všeobjímající prospěšnosti náboženství. Napřed dovolila jejich konkurenci a přijala náboženskou toleranci. Poté i připustila názory nevycházející z náboženství. Dokonce uvolnila člověka jako osobnost a podporovala jeho rozvoj. To přineslo a přináší celému světu obrovský pokrok a prospěch. Rychlý vývoj a silný tlak a touha po zisku přinesly i mnoho negativního, mnoho si,l které by si přály zvrat a návrat k dělení občanů podle náboženských principů. Cílem je vytvořit homogenní lehce ovladatelnou masu pod prapory víry.
    Cestou z toho marasmu není návrat do minula, to je nemožné. Cestou je rozvoj národních a kulturních tradic. Regionálního sebevědomí. Poznávání a upevňování kořenů. Cestou je přirozený pohyb vpřed, ne rychlé a násilné míchání neslučitelných kultur a společenství do nestravitelné břečky. Velmi vyspělá Evropa se nemůže vracet zpět, jak by ji někteří z různých důvodů viděli. Nesmí se ale také vnitřně rozpadat, jak si to přejí jiní. V Evropě se volené i nevolené elity vymkly z rukou voličů, které před tím oslnily vysokou životní úrovní a zavedením čistě konzumní společnosti. Své experimenty, doufejme, zahájily příliš brzy a ještě se proti nim dá bojovat a vrátit se k plynulému běhu času a vývoji odpovídajícího zájmům národů Evropy.
    Řešení bude klasické!

    • kočka šklíba napsal:

      Úplně přesně jste to vystihl 🙂 . Když jsem dočetla, tak jsem si říkala, že je to smatlané dohromady a i když s něčím se dá i souhlasit, dohromady je to bramboračka 🙂 . Tenhle člověk by se nejradši vrátil do středověku, no ať se on vrátí, já tedy nechci.

      • poznamkovnik napsal:

        Problém je že ten středověk nás může čekat i ve smyslu budoucnosti nejen návratu. Řím byl v pravém smyslu globální civilizace s obchodními trasami zahrnující celou evropu a postupem dopředu ho čekal středověk….. Takže vesele v logice událostí kupředu…

        Španělskou inkvizi přeci nikdo nečekal jak pravý klasik;-)

        • kočka šklíba napsal:

          Právě proto přece, že by nás mohl čekat návrat až ke středověku. A tedy upřímně, mně je jedno jestli s islámem nebo s katolickou nebo s jakoukoliv jinou církví.

          • blue.sun napsal:

            Katolická církev je od středověku hodně, hodně daleko… Jen myšlení lidí asi někdy v tom středověku zaostalo…

            • kočka šklíba napsal:

              No to sice je, ale jen proto, že ví, tak hloupá není, že v dnešní době jsme spíš daleko jako společnost od středověku my. Zvláště my v ČR, obzvláště v Čechách, katolickou církev moc nemusíme. Proč si asi myslíte, že ze začátku migrační vlny katoličtí představitelé (včetně Duky) tuto situaci zlehčovali a mnozí vítali? (viz Halík, Svoboda). Protože jim bylo jasné, že z toho mohou něco vytřískat, příklon Čechů ke katolické církvi, minimálně. Naštěstí se zdá, že většina obyvatel je přece jen chytřejší, než se katoličtí hodnostáři, případně strana, která má v názvu křesťanská, domnívali 😉 .

            • kočka šklíba napsal:

              A jen tak mimochodem, jak konkrétně jaké myšlení lidí, podle Vás „Jen myšlení lidí asi někdy v tom středověku zaostalo…“?.To by mě opravdu zajímalo. Nebo je to jen takové plácnutí? Od Vás?. Snad odpovíte 😉 .

    • poznamkovnik napsal:

      Evropa byla staletí v čele rozvoje společnosti. Smyšlenkami svázanými náboženstvím se dostala do mnoha zničujících válek. Vývojem byla donucena pochybovat o všeobjímající prospěšnosti náboženství. Napřed dovolila jejich konkurenci a přijala náboženskou toleranci. Poté i připustila názory nevycházející z náboženství. Dokonce uvolnila člověka jako osobnost a podporovala jeho rozvoj. To přineslo a přináší celému světu obrovský pokrok a prospěch.

      Chápu že po ránu je těžké se vyjadřovat ve zkratce, ale vy té pohádce fakt věříte? A zdá se, že tam vidíte i příčinnou souvislost mezi jednotlivými tvrzeními. Nepřidáme tam ještě tu pohádku o pracovitých protestantech kteří se zasloužili o pokrok rozvojem kapitalismu?

      Ale když říkáte že to je břečka – můžeme nějak přesněji definovat ten přirozený pohyb vpřed? A jak si v současné době budeme definovat ten národ. Když už mluvíme o národních tradicích – není to tak trochu přežitek myslím ten národ?

      • Bavor V. napsal:

        Asi budu muset v brzké době začít vydávat Balbína. Jeho Rozprava na obranu jazyka je nádherné vlastenecké dílo.

        • poznamkovnik napsal:

          To bude záslužné;-) Část těch národních tradic je samozřejmě definována jazykem a je potřeba si to začít opět připomínat vzhledem k tomu že je to v podstatě kód který definuje naše chování (moderně definuje náš algoritmus).

          Já jsem tak trochu uštěpačně reagoval protože bychom si měli asi nejdříve vyjasnit co je to ten národ a co jsou to ty národní tradice – tedy kolektivní identita.

          Z hlediska toho co se dnes vyučuje/hlásá (většinou dle mých zkušeností) je národ sociálním konstruktem.

          Někdo snad také řekl nepřesně cituji – národ je ten který má armádu.

          • NavajaMM napsal:

            „Národ je ten který má armádu“ – to mi znie ako preklad z američtiny.
            Včera som niekde čítal o hnutí za osamostatnenie Kalifornie pod heslom: „California is not a state, it is a Nation“. Národ teda v Amerike znamená suverenitu a zvrchovanosť. Ďalšia vec, v ktorej Amíci myslia opačne ako my.
            V tom článku vyššie to nezaznelo, no mám podozrenie, že s Európou to ide z kopca tým rýchlejšie, čím viac inteligentov sa do Európy vracia z Ameriky s ich diplomami.

            O národe je pekné pojednanie tu:
            http://www.historiarevue.sk/index.php?id=2004kanovsky24
            Odtiaľ sa mi páči v skratke vyjadrenie francúzskeho historika Renana: „Národ, to je ustavičný plebiscit“.

            Autor článku túto myšlienku pekne formuluje takto:
            „Moderný národ je konštrukcia, avšak taká, ktorú ľudia úplne prirodzene považujú za samozrejmú. Nestačí povedať, že žijú v omyle, a ani to nie je pravda. Sme náchylní určité konštrukcie považovať za samozrejmé a to je potrebné vysvetliť. Národ a etnická identita určite patria k týmto samozrejmostiam. Každý vie, o čo ide, a prirodzene cíti, ako sa veci majú. Avšak zistiť, kde sa takáto samozrejmosť a takéto cítenie berú, je úlohou sociálnych vedcov. Pritom netreba podliehať omylu, že je to úloha ľahká. Samozrejmosť takmer nikdy nevysvetlíme inými samozrejmosťami, ale zložitými procesmi, ktoré nie sú samozrejmé. Aristoteles vysvetľoval pád telies k Zemi tým, že hmotné telesá prirodzene tiahnu k stredu Zeme. Nahradil jednu samozrejmosť inou, ktorá zostala nevysvetlená. Newton to riešil inak, no za určitú cenu – jeho gravitačná teória má ďaleko od samozrejmosti. A to ešte nevravíme o Einsteinovi. A prečo by sme si mali myslieť, že národná a etnická identita sú niečím jednoduchším než pád jablka?“

  2. brtnikvbrlohu napsal:

    Napsal včera mi známý:
    Říká se, že nejlepší anekdoty vytváří život. Dnes se mi to přihodilo…
    Šel jsem přes náměstí kolem stánku s nápisem Sběrní místo – Jiří Drahoš.
    Ve stánku byla nudící se slečna a kolem nikdo.
    Právě přišla druhá slečna, která si zřejmě mezitím někam odskočila.
    Ta první hlásí: „Byl tu jeden člověk…“
    A ta druhá má kouzelnou reakci: „Ty brďo, to je ale frmol!“

    To pro pobavení na dobré ráno.

    • Cech napsal:

      No ono je to celé nějaké manipulačně špatně postavené.
      Protože PRLab je jen jeden a Hanč nedělá takové školácké chyby jako jeho protivníci.
      Jeden touží zavřít na hradě českého lva do klece, druhý by se rád sešel s dalajlámou ale nemá podpisy a tak Sběrní místo – Jiří Drahoš musí nasbírat ještě něco málo a má to.
      Ten co touží zavřít na hradě toho českého lva do klece tak ten má dokonce ve svém týmu Ing. Danu Drábovou, Ph.D., dr. h. c. mult. která zřejmě také touží zavřít toho lva do klece.
      Proto zřejmě díky té myšlence se zavřením českého lva do klece má nasbíráno.
      Otevřel jsem pro vás kontaktní místo, které se nachází nedaleko Národního divadla, v uličce Charvátova č. 10.
      Takže zbývá náš v budoucnu velmi drahý Drahoš.
      https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/drahos-s-dalajlamou-bych-se-setkal-pokud-by-s-tim-souhlasila-vlada-35428?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp
      Tož 10 000 co to je, to prostě dá.
      To mnohem větší problém má Jablotron, který dostal za úkol pomocí STAN financovat Tomáš Halík :
      http://zpravy.idnes.cz/halik-dedek-stan-volby-kampan-dj0-/domaci.aspx?c=A170808_113055_domaci_pmk
      No a potom že se nenajde odbyt na ten zbytek finančních prostředků do těch 10 mega co Jablotron zaplatí Gazdíkovi,Rakušanovi,Farskému a Kovářové.
      Základem je stranický centralizmus a silná ideologie, která vygeneruje silný program jak říká Dědek.

      • jaa napsal:

        „-) jak jsem tak koukala na tu fotku – šéf STANu se tak nějak netvářil. Že by tušil…..že bude muset makat.místzo žvanit?

  3. blue.sun napsal:

    Konec Evropy… Nic takového se přeci neděje.
    Vždyť dnes zatím byly jen dva útoky, jeden v Lipsku, jeden v Paříži… Brzy otupíme natolik, že to začneme vnímat jako normální součást života v Evropě a přestaneme se tomu divit či to vůbec nějak komentovat… A budeme přesně tam, kde nás Eurosvině chtějí mít… tehdy přijde konec Evropy.

  4. kočka šklíba napsal:

    Nevím jak vy ostatní, ale mě zmizely ze Seznamu ze sekce deníky Parlamentní listy.

  5. oh napsal:

    Pokud nemáte účet na rajčeti nebo nějaké podobné službě, tak udělejte obrázek a vložte ho na: https://ctrlv.cz/
    A sem pak jen vložíte odkaz, který vám stránka vygeneruje. (obrázek se po týdnu od vložení automaticky maže)

Komentáře nejsou povoleny.