Svatý Václav: Světec a tajemná souložnice


1. srpen 2017  četba na 4 minuty

Vražda svatého Václava

Vražda svatého Václava

Foto: public domain

Patron české země, mučedník, ikona. Svatého Václava zná každý, přesto toho o jeho životě víme dost málo. S kým se oženil? Měl vůbec děti? Stal se opravdu obětí vraždy?

Hodná babička Ludmila, nebohý vnouček Václav a zlotřilý sourozenec Boleslav. To je klasický pohled na prapočátek českých dějin. Většina historiků se shoduje, že Václava zavraždil jeho bratr ve Staré Boleslavi. Stalo se tak 28. září 935, ale stále není definitivně vyloučen ani letopočet 929. Dobové prameny totiž uvádějí konkrétní datum i den v týdnu (pondělí), ale už se neobtěžují s přesným rokem.

Přesto se najdou hlasy, podle nichž se bratrovražda vůbec nestala, protože Václav a Boleslav byli jedna a tatáž osoba. Obě jména totiž znamenala „více slav“. Snad nejznámější teorii o neexistenci svatého Václava sepsal literát a historik Záviš Kalandra (1902-1950). Tvrdil, že kníže Vratislav měl pouze syna Boleslava a jeho pobožný a mírumilovný sourozenec vznikl až dodatečně coby pohanská mytická postava, kterou později ve svůj prospěch využilo křesťanství. Kalandrův názor ale nenašel větší zastání, a když byl spisovatel v roce 1950 v rámci procesu s Miladou Horákovou odsouzen k trestu smrti, odešla tato teorie na věčnost spolu s ním.

Není to ale zdaleka jediná nejasnost v osudech slavného světce. O jeho životě nejsou téměř žádné spolehlivé doklady, pouze řada legend, které však se skutečností nemusejí mít nic společného.

Tragický spor

Podle široce přijímané verze se Václav narodil v roce 907. Místo matky Drahomíry se o něj starala babička Ludmila, která mu vštípila nejen hlubokou křesťanskou víru, ale také mu poskytla nevídané vzdělání. První staroslověnská legenda, která zřejmě vznikla někdy v polovině 10. století, podrobně líčí Václavovy osudy v dětství, třeba postřižiny, tedy slavnostní stříhání vlasů, které se zpravidla dělo ve věku sedmi let.

Když v roce 921 zemřel kníže Vratislav, o vliv nad dospívajícím Václavem se rozhořela bitva mezi Drahomírou a Ludmilou. Spor skončil ještě téhož roku, kdy Ludmilu uškrtili její šálou dva vrazi jménem Tunna a Gommon. Alespoň tak to uvádí Kristiánova legenda, o jejíž pravosti a dataci se mimochodem rovněž vedou rozsáhlé spory. Žádný dobový pramen ale neuvádí, jak se jmenovala Václavova choť a zda vůbec nějakou měl.

Syn Zbraslav

Někteří badatelé si myslí, že se Václav oženil v roce 930 s blíže neurčenou příbuznou saského vévody Jindřicha I. Ptáčníka a v následujícím roce se jim narodil syn Slavník.

Jiní předpokládají, že manželka mu syna neporodila, přesto se ho kníže dočkal. Dobové prameny totiž popisují zajímavý příběh, podle něhož jej Václav zplodil s tajemnou souložnicí. Ve Druhé staroslověnské legendě, jejíž text pochází zřejmě z konce 10. století, se dočteme, že kníže „byv přinucen jednou od svého bratra a svých vládyků, pro zrození synů obcoval s ženou a zplodil s ní syna jménem Zbraslav“.

Podle příběhu pak kníže své milence řekl: „Již mnoho jsme se Bohu prohřešili a nepravost jsme činili, již toho zanechme my dva mezi sebou. Ty mne měj za bratra a já tebe za sestru.“

Legenda dále uvádí, že se sv. Václav s onou ženou dohodl na sexuální abstinenci, což ale souložnice porušila, když se spustila s Václavovým služebníkem. Panovník se to dozvěděl, zle ji vyčinili, ale pak se nad ní slitoval a s jejím milým ji oddal.

Co se stalo se Zbraslavem, není jasné, ale pokud skutečně existoval, dobře to s ním nejspíš nedopadlo. V První staroslověnské legendě najdeme zmínku, že po Václavově smrti byly zavražděny i blíže neurčené děti. Lze předpokládat, že to byli všichni jeho potomci. Na knížecí stolec tak mohl nerušeně usednout jeho bratr Boleslav.

http://www.dotyk.cz/publicistika/svaty-vaclav-svetec-a-tajemna-souloznice-20170731.html

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Svatý Václav: Světec a tajemná souložnice

  1. Hudec/Slim napsal:

    Osobně si myslím (a z časových důvodů nebudu nijak dokládat), že Václav jako český světec č.1 je tak trochu omylem. Skutečným zakladatelem státu byl totiž jeho nástupce bratrovrah Boleslav. To světec sice nebyl, ale o zemi se zasloužil o řád více, než jeho bratr nebožtík. Dost drsan nejspíš.
    Nevím, možná v tom bylo něco osudového, že nám církev podstrčila do čela toho měkkosrdcatého Vaška a podle toho se pak vyvíjel jakýsi celonárodní charakter (existuje-li něco takového).
    Můj obdiv má rozhodně Boleslav, ale to už na celé té záležitosti samozřejmě nic nezmění a změnit nemůže.

    • Hudec napsal:

      Pardon, samozřejmě jen Hudec, už to opravuji do původní podoby.

    • Bavor V. napsal:

      V té době potřebovala každá země svého patrona – světce. A proto se i Boleslavovi hodil zabitý brácha. Ostatně proč je sv.Václav zobrazován jako vojevůdce a ne jako mnich? Ono to s ním asi také nebylo tak jednoznačné. Ani s námi Čechy.

  2. ji5 napsal:

    Pravda je to, čemu lidé věří. Tak praví jedna z definic. Z české historie je k uvěření jen Jára Cimrman.

    Pokud jde o souložnice, ty snad byly od toho, aby s pány souložily. Že by z toho měl nějaký chlap výčitky svědomí je pochybné. Přinucení od bratra a vladyků, aby s tou ženskou měl sex vypadá trochu pornograficky.

    Je jistě možné, že Vašíka přestaly ty směšné pohyby bavit, ale to neznamená, že měl celibát vnutit té ženě. Dnes by ho nezabil bratr, ale nějaká femnistka. Možná byl žárlivý impotent, který defekt zakryl výmluvou „mnoho jsme se Bohu prohřešili a nepravost jsme činili“. Asi mu Ludmila zatajila, že bůh vyzval A&E, aby se milovali a množili.

    Historická věda je fascinující tím, že čím dál jdeme do minulosti, tím přesněji víme co kdy kdo komu řekl.

Komentáře nejsou povoleny.