Bible krále Václava IV.


Už několikrát jsem vás pozvala na procházku středověkými rukopisy – dovolte, abych vám dnes nabídla bibli krále Václava IV – ano, tu krásnou, s malovanými ledňáčky a lazebnicemi. Bohužel jsem ji na netu nenašla on-line, nemůžu vám tedy nabídnout k prohlížení celý komplet. Mám spoustu obrázků různých bojových scén, mám ledňáčky, mám lazebnice, mám různé varianty krále, uvězněného v písmenu W, obávám se ale, že tyhle jednotliviny nedokážou nahradit požitek z celkového dojmu.  Ostatně posuďte sami

Nádhera téhle iniciály v porovnání s detailem – ledňáčkem – i když nepochybně krásným. Dojem z každého obrázku je ale zcela jiný.

Tzv. Bible krále Václava IV. obsahuje ve skutečnosti pouze text Starého zákona. Vznikla pravděpodobně v letech 1390 až 1400 – není dokončena, chybí v ní část knih Proroků, kniha Makabejských a Nový Zákon. Je psána německy, na její výzdobě se podílelo devět iluminátorů, přesněji řečeno iluminátorských dílen. Je tvořena 1214 pergamenovými listy rozměrů přibližně 53×37 cm, na nichž je krom textu i bohatá výzdoba: 654 miniatur (dalších 600 iluminací je pouze v náčrtech) a bohaté bordury po okrajích listů. R. 1790 byla svázána do dnešní podoby šesti svazků.

Bible je uložena ve Vídni, v Rakouské národní knihovně. Dostala se tam zcela řádně, postupným děděním: po Václavovi IV. se jejím majitelem stal Václavův bratr Zikmund. Po smrti Zikmunda ji zdědil jeho zeť Albrecht a tím se kniha dostala do majetku habsburského rodu. Roku 1665 se stala součástí vídeňské dvorní knihovny (Hofbibliothek).

V bibli je spousta iluminací, zachycujících nejrůznější bojové výjevy. Mně se ale mnohem víc líbí obrázky pokojného života, jako je třeba tenhle muž před branou města

A nebo moji oblíbení sadaři

A pochopitelně ledňáčci, lazebnice a král, spoutaný do písmene „W“. Co to všechno znamená? Co historik, to jiný výklad – a co psavec, tak nejméně tři jiné výklady. Tak látka, okružující ledňáčka, je jednou točenice – znak rytířského řádu točenice

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d_to%C4%8Denice a měla by symbolizovat roušku sv. Veroniky s otiskem Kristovy tváře. Jindy se však o ní mluví jako o lázeňské osušce. Trošku rozdíl, ne? A aby to nebylo tak jednoduché, používá se i název „věník“ – jenže věník je také to košťátko, či metlička, používaní v sauně k pošlehávání.

Tak nechám točenici a budu se věnovat ledňáčkovi. Krom toho, že je to nesmírně krásný ptáček (jednou jsem měla možnost ho pozorovat – bohužel ne fotit: třpytivý modrý blesk nad vodou…) by měl být symbolem lidské duše, symbolem věčnosti a znovuzrození, měl by utišovat bouře a rozmnožovat poklady. V němčině a angličtině je název ledňáčka přeložitelný jako královský rybář – nebo Král rybář? To by v jedné z artušovských legend měl být strážce Svatého Grálu! Není toho na tak malého ptáčka nějak moc? A to ještě, asi aby toho nebylo málo, by ledňáček měl být symbolem věrné lásky a manželství. No, vzhledem k tomu, že se ve Václavově bibli objevuje převážně ve společnosti krásných lazebnic v průsvitných košilkách, mám o té symbolice věrné lásky a manželství jisté pochybnosti.

A tady jsou ve společnosti lazebnice hned dva ledňáčci – a navíc dva diví muži, považovaní za symbol nezkrocené přírody.

Takže jednoznačné vysvětlení pro ledňáčky posedávající na stránkách bible také není. Zbývají krásné lazebnice. Pověst o Zuzaně je sice moc hezká, ale poprvé se objevuje v díle Václava Hájka z Libočan, tedy více než sto let po smrti krále Václava. Hájek je navíc znám spíš jako pohádkář, než jako seriózní kronikář. Jiří Spěváček ve své knize („Václav IV 1361-1419“, vydala Svoboda v r. 1986) píše o Václavových časech jako o době nastupující renesance, kdy lidé začínají znovu vnímat a obdivovat krásy života – tělesnou lásku v to počítaje. No, nepochybně je to pravda – ale napadá mne vysvětlení mnohem prostší a méně vznešené: Václavovi se ty lazebnice prostě líbily a pohled na jejich obrázky mu příjemně zpestřoval spořádané čtení Starého Zákona. (Ovšem musím upozornit, že při hledání podkladů k tomuhle článečku jsem narazila i na poměrně krkolomnou konstrukci, snažící se dokázat, že Václav IV. byl ve skutečnosti gay! Abych pravdu řekla, v poslední době začínám mít pocit, že každý slušný člověk je gay nebo lesba a heterosexuálové jsou jen podivnou čtyřprocentní menšinou.)

Až do téhle doby jsem se věnovala teoriím, které vymyslel někdo jiný. Dovolte mi, abych si na závěr vymyslela teorii svoji vlastní – a předem upozorňuji, že se jedná jen a jen o moji fantazii, ne o výsledek seriózního vědeckého zkoumání.

Tady máte Václava IV. ve věku zhruba patnácti let. Je to jedna z bust z triforia katedrály svatého Víta v Praze.

Mladičký chlapec se rozzářenýma očima divá na svět, který se před ním otevírá. Ve dvou letech byl korunován českým králem, v patnácti letech králem římským. Jeho otec je mocný a slavný římský císař. A svět je krásný a zajímavý a leží mu u nohou. Jenže roku 1378 Karel IV. zemřel a sedmnáctiletý Václav byl nucen ujmout se povinností panovníka. Václav je vzdělaný, je milovník všeho krásného, co život nabízí, kronikáři, kteří se s ním osobně setkali, jej líčí jako elegána, výborného společníka, moudrého a zdvořilého knížete. Jenže povinnosti mu nedovolují vychutnávat krásy života – a mladý král to nese o to hůř, že milující otec jej od dětství rozmazloval a umetal mu cestičku. Václav před povinnostmi všemi způsoby utíká – ale bohužel to situaci jen zhoršuje. Není divu, že se Václav cítí spoutaný svým jménem, svým postavením a povinnostmi z toho plynoucími a má pocit, že se jen marně natahuje po tom krásném životě, který si kdysi vysnil. Nemohlo by tohle být vysvětlení obrázku krále, spoutaného vlastním jménem? V době vzniku obrázku bylo Václavovi mezi 30 a 40 lety…

Tak tohle je povídání o bibli, plné ledňáčků a krásných dívek.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Bible krále Václava IV.

  1. Laco G. Mlynář napsal:

    Nádhera.
    Kdo by si chtěl prohlédnout více obrázků z této bible, vloží vyhledávací slovo Wenzelsbibel do Google a potom klikne na Obrázky. Po kliku na jednotlivé obrázky si může ověřit, zda jde opravdu o tento manuscript a najde také odkaz na zdroj.

  2. K-k. napsal:

    Přesně tak. Ale stejně mi chybí ta možnost on-line listování v knize… 🙂

    • Laco G. Mlynář napsal:

      Zkoušel jsem, jestli by to nešlo na stránkách onb.ac.at Österreichische Nationalbibliothek, ale je to komplikované s přihlášením, i když tam řadu věcí digitalizovaných mají.
      Kdysi fungovala stránka manuscriptorium.com naší národní knihovny, tam je digitalizováno, pokud jde o manuscripty téměř vše, ale nějak jim to nefunguje.

  3. NavajaMM napsal:

    Úžasné.
    Po slovensky je ledňáček rybárik. Zhora je reflexne tyrkysový, no mal som to šťastie zazrieť ho, keď letel presne oproti mne. Ten tyrkys odráža svetlo všetkými smermi, len nie dopredu, takže pri pohľade spredu je za letu takmer neviditeľný.
    Technológiu „stealth“ teda vynašla príroda dávno pred človekom.

    • K-k. napsal:

      Já ho viděla poletovat (a rybařit) v lesoparku – vylétal bůhvíodkud a mizel v rákosí. Byl naprosto nepředvídatelný a tudíž nefotitelný. Ale byla to nádhera – pořád jsem měla dojem, že jsem se spletla, že to nemůže být pravda, aby u tak ošklivé a špinavé velkolouže hospodařil ledňáček! Ale opravdu tam byl – kdykoliv jsem tam šla, tak jsem se tam na chvíli usadila a dívala se. Další rok bohužel přišlo velké sucho, velkolouže vyschla do poslední kapky a ledňáček se odstěhoval. Jsem strašně ráda, že jsem měla možnost ho aspoň takhle vidět… 🙂

  4. fragre napsal:

    V roce 1974 vyšla v Odeonu kniha Josefa Krásy Rukopisy Václava IV. Tam je symbolika ledňáčka, točenice, divého muže, scén krále uvězněného v své inciále i scén s lazebnicemi vysvětlena vcelku uspokojivě.

Komentáře nejsou povoleny.