Konec éry stabilního podnebí


BEDŘICH MOLDAN  15.7.2017  LN – Česká pozice

Změna klimatu je hnací silou transformace současné energetiky, založené více než z 80 procent na spalování fosilních paliv

Rok 2016 byl nejteplejší za celou dobu moderního sledování klimatu – o 1,1 stupně Celsia teplejší ve srovnání s předindustriálním obdobím. Díky vědeckému úsilí klimatologů na celém světě, využívajících nejlepší technologie, disponujeme úplnou informací o zemském klimatu v současnosti, minulosti i o jeho vývoji. Zásadním přebudováním energetiky se zabývají týmy vládních i soukromých institucí.
Klima neboli podnebí je definované jako průměrný stav atmosféry v daném místě – projevuje se charakteristickým počasím v období mnoha let. Nejdůležitější charakteristikou klimatu je teplota. V průběhu geologické historie Země trvající více než 4,5 miliardy let se klima od dnešního lišilo – na kosmické poměry – pozoruhodně málo. Byla období teplejší než dnes, také dlouhé doby chladnější včetně téměř úplného zalednění planety, kdy život přežíval jen v omezených enklávách.
Klimatické změny byly způsobeny řadou vlivů nestejného významu. Extraterestrický původ mají změny energetického příkonu ze Slunce způsobené jehomalou změnou svítivostiamalými změnami parametrů oběžné dráhy Země. V uplynulé půlmiliardě let se uplatňují méně významně než vlivy terestrické, mezi něž patří především měnící se skleníkový efekt zemské atmosféry.

Ovzduší jako skleník
Z celkového množství sluneční energie dopadající na naši planetu největší část pohlcuje povrch Země, který se tím ohřívá. Stejného množství energie se musí nějakým způsobem zbavit, jinak by se ohříval stále více, což se neděje. Největší část energie se vyzáří zpět ve formě dlouhovlnného infračerveného (tepelného) záření, jež je však do velké míry absorbovánomalou příměsí skleníkových plynů v atmosféře a následně vyzařováno všemi směry.
Představme si, že by skleníkové plyny byly soustředěny do vrstvy ve výšce nad zemským povrchem podobné sklu skleníku. Potom polovina energie jimi vyzařovaná směřuje do kosmického prostoru a polovina k zemskému povrchu. Je zřejmé, že při zemi, pod „sklem skleníku“, se bude udržovat vyšší teplota. Nejúčinnějším činitelem skleníkového jevu je vodní pára, která je zodpovědná za tento efekt téměř ze dvou třetin, následuje oxid uhličitý (CO2) 25 procent; dalšími důležitými plyny jsou ozon (O3), oxid dusný (N2O), metan (CH4) a v menší míře i další složky. Fungování zemského ovzduší jako skleníku má na zemské klima zásadní vliv. Díky němu je průměrná teplota zemského povrchu dnes okolo 16 stupňů Celsia – o 34 stupňů více, než by povrch planety měl bez tohoto jevu. Kolísání teploty v průběhu geologické minulosti koreluje s obsahem „hlavního zástupce“ skleníkových plynů oxidu uhličitého, jehož obsah v ovzduší je známý za dlouhou dobu milionů let. V dávné minulosti byl proměnlivý, mnohdy podstatně vyšší než dnes (v teplých obdobích například při rozvoji dinosaurů); byl zřejmě nejvíce ovlivněn vulkanismem obrovského rozsahu.
Základní činitel
Podnebí je základní činitel, jenž utváří podobu živé přírody. V průběhu poslední ledové doby, jež skončila zhruba před 12 tisíci lety, byla teplota jen o několik málo stupňů nižší než dnes, ale podoba přírody na pevninách podstatně jiná, už jen proto, že jejich velká část byla zaledněna. Hladina moří byla o sto metrů nižší, neboť voda byla vázanávmohutných ledových příkrovech Severní Ameriky a severní Evropy.
Po skončení poslední doby ledové nastalo nové geologické období, ve kterém žijeme. Jeho hlavním rysem bylo (až donedávna) pozoruhodně stálé klima. Lidé, kteří již dříve obydlili celou planetu (s výjimkou Antarktidy), využili příchodu teplého a stabilního podnebí ke svému rozvoji do té doby nevídanému. Během prvních tisíciletí nového období dokázali přejít od lovu a sběru k výkonnějšímu zemědělství.
Stalo se tak v řadě center, z nichž nejznámější jsou oblasti Blízkého východu, východní Asie a Jižní Ameriky, odkud se zemědělství rozšířilo. Nové klimatické podmínky nebyly samy o sobě příčinou zemědělství. Byla jí lidská tvořivost, ale bez příznivého podnebí by tento přechod nebyl možný. Díky novému, mnohem produktivnějšímu způsobu obživy mohli lidé vytvářet velká stabilní sídliště.
Zde vznikla nová společenská struktura, jež umožnila postupný, ale poměrně rychlý rozvoj jednak po technické stránce, jednak co do společenského uspořádání včetně vzniku velkých říší. V období předchozím, s prudce kolísajícím klimatem, jež ovlivňovalo objem dostupných a stále se měnících přírodních zdrojů, jimž se lidé museli přizpůsobovat, nic takového nebylo možné.
Rychlejší oteplování
Dnes jsme svědky globální změny klimatu, která se projevuje řadou jevů včetně zvýšení průměrné globální teploty, jež je ovšem jen jedním z důležitých parametrů. Musíme počítat s tím, že éra příznivého a stabilního podnebí do velké míry končí. Světová meteorologická organizace ve své zprávě o stavu globálního klimatu z března 2017 shrnuje nejdůležitější poznatky: oteplování pokračuje rychleji než kdykoliv dosud, rok 2016 byl nejteplejší za celou dobu moderního sledování klimatu – o 1,1 stupně Celsia teplejší ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Hladina globálního oceánu rovněž stoupala rychleji, než se donedávna předpokládalo, přičemž mořská voda se stejně jako zemský povrch otepluje, a navíc mění složení; mírně, ale trvale se okyseluje. V důsledku tání ledovců a teplotní expanze se hladina moří zvýšila o 20 centimetrů ve srovnání se začátkem 20. století. Změny v mořích mají neblahý vliv na mořskou biologickou rozmanitost, trpí zejména korálové útesy, ale i mnoho druhů ryb a dalších mořských živočichů.
Je více epizod extrémních srážek s následnými povodněmi, častější jsou bouře, tajfuny a podobné jevy. Horké, ale i mrazivé vlny zasahují většinu oblastí. Proměnlivost počasí se výrazně zvyšuje. Na souších trpí naprostá většina ekosystémů, zejména jsou ohroženy mnohé lesní včetně tropických lesů. Žádný region není před projevy globální změny klimatu uchráněn, některá území jsou však zasažena citelněji; nejvýraznější oteplení zaznamenávají oblasti blízko pólů, zejména Arktida.
Situací v České republice se zabývala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Podle jejích výsledků odpovídají změny u nás v podstatě světovému průměru se zvýšením průměrné teploty a dalších jevů, jako je počet tropických nocí a dnů, horkých vln, epizod sucha či snížení množství sněhu v horských oblastech. Největší obavy panují v souvislosti s vyšší pravděpodobností výskytu suchých období, nedostatku vody a poškozování lesních ekosystémů zejména převládajících smrkových monokultur. Celkově ovšem patříme mezi šťastnější země, kde prognózy do budoucna nevyznívají stejně děsivě jako jinde.
Lidská činnost
Současné znalosti o klimatu a jeho změnách jsou na vysoké úrovni. Díky rozsáhlému vědeckému úsilí klimatologů na celém světě (nejvíce je jich v USA) využívajících v široké míře nejlepší technologie včetně stovek satelitů a automatických stanic i na odlehlých místech či nejvýkonnějších počítačů disponujeme velmi úplnou informaci o zemském klimatu v současnosti, minulosti i o předpokládaném vývoji. Rovněž jsou důkladně prozkoumány příčiny současných klimatických změn.
Jak už jsme zmínili, základní je zvýšení skleníkového efektu zemské atmosféry. Vovzduší přibylo skleníkových plynů: ve srovnání s předindustriální dobou je dnes koncentrace oxidu uhličitého o 44, metanu o 156 a oxidu dusného o 21 procent vyšší. V největší míře přispívá vyšší obsah oxidu uhličitého, jehož je v ovzduší (mimo vodní páru, u které nebyly změny zaznamenány) ve srovnání s ostatními plyny nejvíc. Rostoucí atmosférické koncentrace jsou důsledkem vyšších emisí skleníkových plynů do ovzduší.
Není pochyb, že rozhodující význam má lidská činnost. Největší podíl, přibližně 75 procent, působí spalování fosilních paliv, na prvním místě je uhlí, následuje ropa a v menší míře zemní plyn. Další důležité příspěvky přidávají změny využití území, zejména odlesňování, a různé aktivity v zemědělství včetně chovu hospodářských zvířat (dohromady 24 procent). Prozkoumány jsou důkladně i přirozené příčiny, například sopečná činnost či změny sluneční aktivity, jež však jsou v úhrnu ve srovnání s činností lidí nevýznamné.
Úroveň klimatologických poznatků je dostatečná, abychom mohli předvídat další průběh změny klimatu za různých předpokladů. Vědecké poznatky z celého světa jsou analyzovány a pravidelně shrnovány ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), závěry jsou jasně formulovány a podrobovány důkladné kritice vědců i politických představitelů ze všech zemí světa a ve výsledku jsou konsenzuální.
Někteří – u nás například Václav Klaus a jeho skupina – sice považují závěry IPCC za alarmistické a jednostranné, ale opak je pravdou. Zveřejněné závěry jsou velmi opatrné a značně konzervativní (jak to obvykle bývá, když se dospěje ke konsenzuálním formulacím připomínajícím „nejmenšího společného jmenovatele“). Jak však dokazují vědecké výsledky z posledního období, je průběh změny klimatu výraznější a rychlejší, než předpokládaly zprávy IPCC zveřejněné v letech 2013 a 2014. Ty ovšem stále slouží jako spolehlivé vodítko a nemá smysl je zpochybňovat, leda v tom, že poslední výsledky jsou více alarmující.
Ekonomické a sociální škody
Důsledky jevů spojených se změnou klimatu se týkají všech zemí na světě. Akutní nebezpečí hrozí především přímořským státům, a zejména ostrovním. Jsou ohroženy rychle se zvyšující hladinou oceánů a důsledky častějších a intenzivnějších bouří. Záplavy, známé z dramatických reportáží o hurikánu Sandy v New Yorku v roce 2012, lze očekávat na mnoha místech a se zvyšující se intenzitou.
Nejde jen o přímé důsledky živelních katastrof, ale i o nepříznivé ovlivnění rozsáhlých oblastí v důsledku postupného zvyšování mořské hladiny. Oblasti subsaharské Afriky nejvíce ohrožují sucha a podobně je tomu v oblasti Středomoří a v jižní Asii, obavy o vodní zdroje však máme i u nás.
Snad všechna území se potýkají se zvýšenou vrtkavostí počasí, například spojenou s posunem indického monzunu a následujících prodloužených suchých období či naopak záplav. Celé velké oblasti se v budoucnu mohou stát pro lidi neobyvatelnými v důsledku nesnesitelně vysokých teplot; to platí například pro oblast Arabského poloostrova.
Dopadem nepříznivých projevů změny klimatu jsou rozsáhlé ekonomické a sociální škody. Rostoucí sociální nestabilita přispívá ke vzniku konfliktů včetně válek, jak vidíme naposled v Sýrii, kde mezi základní příčiny občanské války nesporně patřilo i dlouhodobé sucho spojené s velkou neúrodou. Stejné platí i pro jiné oblasti, například přetrvávající krvavý konflikt v oblasti afrického Sahelu má původ ve ztrátě úrodnosti znásobené rychlým populačním růstem. Nevyhnutelným výsledkem pak je mimo jiné masová migrace.
Především jde o dosud převažující migraci „vnitřní“, tedy v rámci jednotlivých států nebo jejich bezprostředních sousedů, avšak v rostoucí míře nastává exodus do vzdálenějších krajů, jak vidíme v současně v Evropě nebo v Severní Americe. Prostřednictvím médií jsme svědky jen zlomku globální situace, o které u nás skoro nic nevíme, a do budoucna jsou prognózy hrozivé.
Světové společenství si rizika uvědomuje stále intenzivněji. Nejde jenomezinárodní konference a summity OSN; toto téma se pravidelně vyskytuje při jednáních všech významných globálních uskupení, ať už Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), G7, či G20. Při příležitosti každoročního Světového ekonomického fóra v Davosu bývá zveřejňována Zpráva o globálních rizicích (Global Risk Report).
V uplynulých letech se zde stále častěji objevovala rizika spojená s různými environmentálními jevy a letos (davoské fórum se konalo v lednu) se za největší bezprostřední nebezpečí považovala možnost selhání mezinárodních aktivit a závazků zaměřených na změnu klimatu. (Právě toho jsme bohužel v poslední době svědky, například prezidentem USA Donaldem Trumpem ohlášené vystoupení Spojených států amerických z Pařížské dohody a neplnění již přijatých závazků.) Rovněž v prognózách rizik pro příští kratší či delší období se různé aspekty klimatické změny vyskytují na čelných místech, největší obava je o tenčící se zdroje vody.
Dvě strategie
Odpovědí na změnu klimatu a její důsledky jsou dvě základní strategie: mitigace neboli snaha o zmírnění jejího průběhu a adaptace na daný stav. Byly zakotveny do mezinárodního práva Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu uzavřenou v Riu de Janeiro v roce 1992. Zde se prakticky všechny státy světa zavázaly, že „odvrátí nebezpečnou antropogenně vyvolanou změnu zemského klimatu“.
V rámci této úmluvy byl pak v roce 1997 sjednán nepříliš účinný Kjótský protokol a pomnoha dalších jednáních v prosinci 2015 uzavřena Pařížská dohoda o klimatu považovaná naopak za globální úspěch a mezník. Zde se státy zavázaly, že učiní vše, aby celkové oteplení nedosáhlo vyšší hodnoty než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím (okolo roku 1900) a pokud možno aby bylo menší.
Pařížská dohoda zdůrazňuje povinnosti a závazky pro všechny země, ale rozlišuje státy vyspělé a rozvojové. Vyspělé státy se vyzývají k dodržování jimi oznámených cílů redukcí emisí skleníkových plynů a rozvojové nabádají, aby si své závazky stanovily a následně je plnily. S důsledky nepříznivých změn klimatu se mohou vyrovnat bohaté státy alespoň zčásti adaptačními opatřeními, například technickými opatřeními, jako je zvýšení mořských bariér v Nizozemsku nebo okolo Benátek, na něž se věnují obrovské finanční prostředky.
V chudých rozvojových zemích takové peníze k dispozici nejsou a nebudou. V současnosti se sice poměrně úspěšně plní finanční fond přislíbený vyspělými státy na Pařížské konferenci, který by měl dosáhnout 100 miliard dolarů ročně, ale zatím jsou poskytnuté částky nižší, a navíc by bylo zřejmě třeba peněz podstatně víc. Nesmí se ovšem zapomínat, že adaptace přímo závisí na předpokládaném dalším průběhu změny klimatu. Bylo by nesmyslné pokoušet se adaptovat na budoucí situaci, o které nemáme přesnou představu.
Vědecké poznatky jsou jasné, ale jejich výsledkem jsou scénáře, jejichž předpoklady závisejí na úspěchu či neúspěchu globální politiky klimatu, tedy na míře redukce emisí skleníkových plynů, předevšímoxidu uhličitého. Proto je hlavní úsilí zaměřeno na snižování emisí tohoto jinak neškodného a naopak pro pozemskou biosféru životně důležitého plynu. V roce 2014 vyprodukovaly světových emisí oxidu uhličitého Čína 30, USA 15, EU devět, Indie sedm, Rusko pět, Japonsko pět a zbytek světa 30 procent.
Uhlíkový účet
Změna klimatu je nejdůležitější hnací silou zásadní transformace současné energetiky založené z více než 80 procent na spalování fosilních paliv. Nelze podceňovat ani ostatní zdroje emisí, ať už jde o zemědělství, využití území, či další aktivity, jako je výroba cementu. Rovněž se nesmí zapomínat na ostatní skleníkové plyny (kromě oxidu uhličitého), jež v úhrnu nejsou zanedbatelné. Zejména emise metanu, jehož je sice celkově méně, ale v důsledku svých fyzikálních vlastností představuje rovněž významný skleníkový plyn, nejsou bezvýznamné.
Nejvýznamnější úsilí se však zaměřuje na dekarbonizaci energetiky, tedy náhradu fosilních paliv jinými zdroji. V tomto směru shoda světového společenství vyjádřená v Pařížské dohodě stanoví, že ve druhé polovině 21. století má být celosvětově dosaženo takzvané uhlíkové neutrality, jinými slovy by celkové antropogenní emise oxidu uhličitého (a také metanu) měly do konce století klesnout na nulu.
V některých případech (spíše mimo energetiku) však toho plně dosáhnout nelze, a proto bude celkový uhlíkový účet doplněn takzvanými negativními emisemi, tedy odstraňováním oxidu uhličitého z ovzduší. V této souvislosti znějí některé seriózně uvažované návrhy jako sci-fi. Mělo by se toho například dosáhnout tak, že se bude získávat část potřebné energie spalováním biomasy, což je proces v zásadě uhlíkově neutrální (biomasa při fotosyntetickém procesu odčerpá oxid uhličitý z ovzduší a při jejím spálení se ho stejné množství do ovzduší vrátí), a spaliny se nevypustí do ovzduší, ale budou se chemicky zbavovat oxidu uhličitého, který se posléze trvale uloží pod zem.
Otázkou, jak dosáhnout zamýšleného zásadního přebudování energetiky, se zabývají velké týmy vládních i soukromých institucí včetně prestižních univerzit a jiných akademických pracovišť. Jedno z nedávných čísel vlivného časopisu Science nabízí takzvanou cestovní mapu k rychlé dekarbonizaci, která naznačuje převládající představy. Je založena na čtyřech principech.
První je zřejmý – jsou jím inovace, tedy podpora výzkumu a nových technologií. Druhým je institucionální podpora včetně plného angažování politických struktur i občanské společnosti a široké veřejnosti. Uplatnění nové energetiky má nejen zastánce, ale i mocné odpůrce, kteří se brání změnám, na nichž prodělají. Třetím je budování potřebné infrastruktury – široce pojato: obnovitelné zdroje, distribuce či využívání čisté energie v dopravě a průmyslu. Čtvrtým jsou investice; představy o finanční náročnosti akce jsou vyčíslovány v částkách s 12 či 13 číslicemi.
Náklady na nové zdroje a způsoby využití energie nepochybně budou astronomické, ale je zavádějící uvádět je bez srovnání s náklady na „nečinnost“, tedy pokračování nebo i pomalé opouštění současných trendů. Ekonomické výpočty počínaje často citovanou zprávou Nicolase Sterna z roku 2006 jednoznačně ukazují, že tyto náklady, byť nikoliv v daném okamžiku, ale v nejbližší nebo středně vzdálené budoucnosti významně převyšují předpokládané výdaje na novou energetiku.
Nové zdroje energie
První otázky o energetické budoucnosti obvykle směřují k novým zdrojům energie, které by měly v relativně krátké době okolo 30 let fosilní paliva zcela nahradit. Z obnovitelných zdrojů se v současnosti jako nejúspěšnější ukazují systémy fotovoltaické a větrné, ale je třeba počítat i s dalšími, jako je energie vodní, geotermální, biomasy či oceánská (dosud málo prozkoumaná); můžeme říci, že ještě není rozhodnuto, situace se vyvíjí velmi rychle.
Většina studií se však shoduje na tom, že samotné zdroje největším problémem nejsou, protože jejich rozvoj pokračuje rychlostí, již donedávna nikdo nepředpokládal, a relevantní studie ukazují, že v úhrnu budou stačit. Pozornost se více zaměřuje na uchovávání energie, její přenos a efektivní využití, zde zůstává řada otevřených otázek, které se však řeší na mnoha pracovištích.
S přebudováním energetiky a odstraněním její závislosti na fosilních palivech souvisí i zásadní transformace celé ekonomiky. Je to záležitost celosvětová a týká se všech odvětví lidských aktivit, nejen výroby a přímého využívání energie. Například jde o dopravu s předpokládaným úplným nasazením elektromobility a v menší míře biopaliv nebo syntetického plynu, ale také zemědělství, stavebnictví, výroby cementu a všech ostatních odvětví.
V globálních úvahách se málo vyskytuje představa o jaderné energii. V současnosti se z tohoto zdroje pokrývá přibližně deset až jedenáct procent spotřeby elektřiny (4,5 procenta primárních zdrojů energie) a žádná mezinárodní prognóza nepředpokládá do budoucna růst tohoto podílu, spíše pokles nebo v nejlepším případě stagnaci.
Donedávna byl hlavní překážkou širší aplikace jaderné energie odpor veřejnosti, která má v paměti děsivé důsledky jaderných katastrof, ať už černobylské v roce 1986 s celkovým počtem odhadovaných nepřímých 50 tisíc lidských obětí, nebo havárii ve Fukušimě před šesti lety, která znamenala zejména obrovské ekonomické a sociální škody.
Pozitivní vývoj
V současnosti převažují v úvahách o širším využití tohoto zdroje spíše důvody ekonomické, které jsou spojeny zejména s neustálým růstem nákladů na výstavbu jaderných zařízení a na zachování jejich bezpečnosti. Příkladem je výstavba reaktoru ve finské elektrárně Olkiluoto – měla být dokončena v roce 2009 s náklady tři miliardy eur, ale když to dobře půjde, bude spuštěna po řadě odkladů až v roce 2019 za 8,5 miliardy eur.
Neutuchají ovšem ani obavy spojené s celým jaderným řetězcem – od dobývání radioaktivních surovin přes dopravu až po trvalé uskladnění jaderných odpadů, nemluvě o zatím nikde neuskutečněné likvidaci doživších jaderných reaktorů. Rovněž obavy z možné aktivity teroristů nejsou zanedbatelné. Oproti tomu cena energie z nových zdrojů neustále klesá a obavy o jejich bezpečnost nejsou.
Transformace k nové energetice i ekonomice se nakonec uskuteční nikoliv podle odborníků, aktivistů či vládních úředníků, ale na základě demokratického rozhodnutí celé veřejnosti. Světový vývoj v této věci je pozitivní a jde rychle kupředu, přestože jsou i negativní příklady. Mezi ně patří Trumpova administrativa, která až dosud ukazuje, že současné trendy nepochopila.
Naštěstí pro USA i celý svět nemá americká federální vláda takovou moc, aby dosavadní vývoj zvrátila, a snad jej nemůže ani významně zpomalit. Naopak pozitivním příkladem je německá energetická revoluce Energiewende, jejíž nejdůležitější hnací silou je dostatečně silná podpora veřejnosti. A u nás?

Připravil Slim

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Slimova pošta se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

45 reakcí na Konec éry stabilního podnebí

  1. vonrammstein napsal:

    Zdá se, že vědci před půlmiliardou až 4,5 miliardami let měli k dispozici mnohem přesnější měřící techniku. Pak ovšem nechápu, proč se nám ta technika nedochovala a nebyla dovedena k dokonalosti. Že by někde v průběhu těch pár let zmrzla nebo roztála?
    Snad mi zelenej komunista Moldan odpoví.

    • Laco G. Mlynář napsal:

      Rammsteine, v čem podle Vás spočívá komunistické myšlení pana Moldana? O sledování klimatu toho moc nevím, ale jeho článek až na chválu Energiewende mi připadá docela objektivní. O různých vědeckých metodách sledování teploty na zemi jsem občas něco na netu viděl. Není všechno jenom o teploměru za oknem.

      • vonrammstein napsal:

        Nejlépe to asi o komunistech řekl legendární stíhací pilot generál Fajtl:„Co slovo, to lež, co čin, to zločin.“ (Cituji z dnešního online Reflexu).
        Tahle ekofašistická agitka přesně splňuje to, co přisuzuju komunistickýmu myšlení. Blábolivá směs jednoduchých faktů, ne přiliš inteligentních polopravd i naprostých lží a výmyslů, předložená k věření.
        Takhle to prostě je, protože to říká na slovo vzatý odborník já (nebo ÚV). Vám to tak nepřipadá?
        A ten závěr, to je skutečná pecka.

        • Laco G. Mlynář napsal:

          Ekoteroristy opravdu nemusím. Moldan mi ale jako radikální ekolog nepřijde. Myslím si něco jiného o budoucnosti jaderné energetiky než Moldan, ale závěr o buranovi Trumpovi je v pořádku a i celkové údaje o změně klimatu asi odpovídají realitě.
          Vaše nálepka komunisty v případě Moldana je mimo. On je spíš pražská kavárna a ti to mají ke komunistům daleko.
          Paušální definice komunistů od Fajtla, pokud ji vyslovil, je hloupá a nepravdivá, ale spíš bych řekl, že je buď vytržena z kontextu, nebo mu ji někdo podstrčil. Byl to úctyhodný a ne hloupý voják.

          • vonrammstein napsal:

            Tvrdit, jaký počasí a teplota byly na Zemi před miliardou, dvěma, třema miliardama let je rozhodně mimořádně radikální drzost-už s ohledem na to, že se nedá explicitně dokázat, že tu v těch časech byl vůbec nějakej vesmír.
            Americkej prezident musí být pro zelenýho levičáka vždycky buran, jinak by ztratil pověst zelenýho levičáka. Pražská kavárna se od salonních komunistů liší snad jen tím, že nosí dražší obleky, takže nemám pocit, že bych se až tak seknul.
            No právě. Pokud tu větu vyslovil, je pravdivá, protože to byl úctyhodný a ne hloupý voják. To tvrzení Vám ostatně rádo potvrdí značné množství dalších úctyhodných a ne hloupých lidí.

        • Minorita napsal:

          Rytíři, Reflex je opravdu „kvalitní“ zdroj … Přidejte ještě Respekt, a to už jsme kousek od Jandových Evropských hodnot… Redaktoři co by smažky, nebo prodejné či fanatické ideologické presstitutky, nebo rovnou profi řiťopich, hmmm, poctivá demokratická kvalifikace …

          • vonrammstein napsal:

            V Refluxu se skutečně tu a tam nějaký kvalitní článek urodí, narozdíl od zbylých jmenovaných. Já ovšem nemluvím o článcích, jen cituju z perexu.

  2. NavajaMM napsal:

    Dobrá téma. Na celej veci ma zaráža jedna zásadná vec. Klimatický systém Zeme je veľmi zložitý. Zjednodušený model jeho tepelnej bilancie vyzerá takto:

    Nuž a mňa zaráža: prečo sa problém globálneho otepľovania redukuje na koncentráciu skleníkových plynov a na spaľovanie fosílnych palív? Tá eko-agenda je naviac nevyvážená a nekoncepčná.
    Veľmi presne vedci vypočítali, že zdvojnásobením koncentrácie CO2 sa zvýši globálna teplota o 2 stupne.
    Ale pracoval niekto so spätnými väzbami? Koľko uhlíka (CO2) by mohli viazať rastliny, najmä stromy, keby sme namiesto do zbraní (tanky, lietadlá a rakety spaľujú úžasné množstvá) investovali do zalesňovania? Koľko uhlíka by mohol viazať život v moriach, keby sme ho prestali zabíjať chemikáliami?
    Potravinová sebestačnosť má zrazu aj tento ekologický efekt – načo spaľovať fosílne palivá na prevážanie niečoho, čo nám vyrastie doma?
    Vypočítal niekto, o koľko zvyšujú betónové a asfaltové plochy absorpciu slnečného žiarenia a spätné vyžarovanie tepla do atmosféry?
    Atď.

    • Asfalt napsal:

      Ujišťuji, že asfaltové plochy za nic nemohou!!!

      Podle obrázku energie odražená od zemského povrchu odpovídá ani ne 10 % energie z dopadajícího slunečního záření. Betony a asfalty jsou většinou na zemině, která sama nemá vysokou odrazivost. Minimální změna odrazivosti daná jednak malými reletivními plochami asfaltu a betonu, a jednak ne příliš rozdílnou odrazivostí asfaltu a betonu jako původní materiál, a to jen v 10 % přicházející energie, jež se odráží, tak bude naprosto mizivá.

      Podle obrázku ale k žádnému oteplování nedochází. Bilance je vyrovnaná. Přichází 342 W/m2, odchází 107 W/m2 v odražené sluneční energie plus 235 W/m2 v podobě dlouhovlnného žáření, což je v součtu přesně těch 342 W/m2, co přichází z vesmíru.
      Oxid uhličitý ovlivňuje celkem vysoký energetický tok o velikosti 350 W/m2, což je dokonce vyšší hodnota než výše uvedená velikost celkové bilanční výměny. Podílí se na něm vlastní teplo Země. V tak vysoké hodnotě energetického toku mohou změny koncentrací plynů absorbujících dlouhovlnné záření něco znamenat.

      • NavajaMM napsal:

        Pane Asfalte, s tými betónovými a asfaltovými plochami (bez vegetácie) mi nešlo o odrazivosť, ale o vyžarovanie tepla (Surface Radiation). To je tá pľuha, čo už je v infračervenej oblasti a tak sa ani nevyžiari atmosférou preč, ale vracia sa (Absorbed by Surface). Čím viac energie behá v tomto kolobehu, tým je atmosféra teplejšia. A roztápa ľadovce v Alpách aj keď inak je „celková bilancia vyrovnaná“.
        Tepelný (infračervený) vplyv týchto holých plôch nie je zanedbateľný. Je viditeľný termokamerou, na satelitných snímkach, v lietadlách je dokonca viditeľný voľným okom, keď je vhodná oblačnosť, a niekedy je aj citeľný.
        Tie holé plochy bez vegetácie majú svoj vplyv na koncentráciu CO2 aj vo svetle tohto citátu, čo som našiel v lesníckej ročenke: „Jeden ha vegetácie v závislosti od druhu vegetácie, stanovištných pomerov a pod. spracuje za 24 hodín asi 900 kg CO2.“

        • Asfalt napsal:

          No však právě v tom, co říkáte, jde o odrazivost. Elektromagnetické vlnění dopadá na povrch, od kterého se buď odráží, nebo je pohlceno materiálem, který se tak ohřeje. To, jakou část spektra látka absorbuje a jakou odrazí, my vnímáme jako barvu. Takže možný přírůstek zahřátí planety vlivem asfaltových povrchů odvozuji z množství energie, které se jinak na teplo nepřeměnilo, tj. z množství odražené energie. Jen tato energie je pro navýšení Absorbed by Surface se změnou povrchu k dispozici.
          Jistěže má schopnost povrchu absorbovat nebo odrážet záření velký význam. Říkáme jí albedo a nastudovat ho musíme, pokud chceme sbalit nějakou meteoroložku. V zimě má značný vliv sníh, který je bílý, tedy má vysoké albedo (a to v celém viditelném spektru), jež brání zahřátí půdy. Jakmile sníh sleze, tmavé povrchy světlo pohlcují, prohřívají se a my můžeme sázet rajčata. V létě nám už ale lokální přehřevy nehomogenního povrchu způsobují konvektivní atmosferické proudy, jež mají za následek nejdříve kupovitou oblačnost, pak bouřky a my zmokneme, zrovna když procházka se slečnou meteoroložkou začne být zajímavá. Zkrátka čeho je moc, toho je příliš a albedo je potvora.
          Tmavá silnice vedle tmavé ornice nebo nějaké zelené trávy, která absorbuje sluneční záření, aby jeho energii uložila do sacharidů, které pak exotermicky přemění krávy, Hudec a Slim, co se dnes nacpali jakýmisi fotosyntetickými produkty, jejichž už samotné podivné názvy zní nějak moc kapitalisticky, na tom už ale moc nezmění.

          Přísahám, asfalt ani jeho povrchy za globální oteplování určitě nemůže. Jak jsem naznačil, pozornost bych, Navajao, v této věci obrátil ke Slimovi a Hudcovi, ti jsou podezřelí.
          Jsem si však jist, že za globální oteplování může rozhodně především Obama. Tolik tepla z rozházených bomb všude po světě pochopitelně způsobuje pořádné americké horko, které mráz přicházející z Kremlu nestačí ani uchladit. Rovněž Obama kam šlápne, tam 100 let tráva neroste, jak dobře víme, a protože Obama toho pošlapal hodně, zůstává nám oxid uhličitý v atmosféře místo neškodného poflakování v trávě. Slimovi to ale raději neříkejte, byl by pro to na mě zase zlej.

          • NavajaMM napsal:

            🙂 Áno, chápem. Postupne by sme sa zhodli. Tým poukázaním na plochy bez vegetácie (aby som teda neohováral asfalt) som nechcel ukázať na hlavného vinníka, len poukázať na to, že faktorov je veľmi veľa a sú korelované. A ako ste naznačili – ak prestaneme spaľovať uhlie, nevytrhne nám to tŕň z päty, ak nezmeníme celkový prístup k planéte (životu).

          • Hudec napsal:

            Kurnik, bejt vědec, tak bych nevyšel z nadšení.
            Byl jsem dvakrát citován (skoro) a to od renomovaného autora. To už se cení!
            P.S. : Losos byl fajn a fazolky na špeku (spišském) bezva. A protože jsem cvičil poctivě (Bavore!), odměnil jsem se – nebyl k tomu sylván, ale chablis, což je jistě velký prohřešek proti globálnímu oteplování (doprava!). Nu…….. nějak se s tím vyrovnám.
            P.P.S. : Zítra bude stejk. Hovězí. Prej „rump“, což nevím co znamená, ale svíčková to není (což mě mrzí). Četl jsem hezký bonmot, že jakékoliv adjektivum u stejku znamená, že to bude karbanátek, což snad nebude tento případ. Prý to řekl V.V. Štech – no, nevím nevím….. Jo a pít k tomu budu Ch. du Glana (St. Julien) 2010.
            Ekoteroristé, eurohujeři a klimatošílenci celého světa…. nu však víte, co máte udělat…

          • brtnikvbrlohu napsal:

            Díky Asfaltovi jsem si docela procvičil bránici – bude to chtít pivo a protože dneska už pršelo ba i jednou zabouřilo, tak se konvektivní atmosferické proudy doufejme vyblbly.

          • Slim napsal:

            Kdybych uměl smajlík, který leží hubou na zemi a chrlí oheň, dal bych ho sem.

            Jsem naprosto štajf, pokořen a nemohu se přirozeně spořit s tolika znalci na atmosféru,a
            energetickou bilanci Matičky Země (vždyť jsem jenom vystudoval fyziku. Pravda, ne atmosféry). Už tady ostatně podobná diskuse jednou byla (viz štítek Klima) a tenkrát kodl slavně porazil jednoho „předního skotského geofyzika“. Nejvíc mě tam tehdy upoutal výraz ‚stupor‘, který použil tuším Brtník. Ten totiž přesně sedí, myslím si.

            Myslím Asfalte, že máte pravdu, k obratu došlo r. 1961, jistě víte proč. 😀

            • NavajaMM napsal:

              Áno, Slime, nikto z nás nie je znalec, ale vo svetle tohto citátu z Vášho článku: „Transformace k nové energetice i ekonomice se nakonec uskuteční nikoliv podle odborníků, aktivistů či vládních úředníků, ale na základě demokratického rozhodnutí celé veřejnosti.“
              …som myslel, že sa očakáva, že by sme sa mali vyjadriť, ako chceme prispieť k tomu zmienenému demokratickému rozhodnutiu.
              Ak sa niekto z nás mýli, tak to, prosím, napíšte rovno, nie cez kritiku kchodla.

              • LB napsal:

                Tohle je taky podivná věc, vedle těch, co uvedl Slim. Ta část o „demokratickém rozhodnutí“. To půjde těžko. Vezměte si jenom, nakolik je česká veřejnost posunutá proti německé v těchhle věcech. Proč?

                Určitě v tom má velký vliv dlouholetá Klausova propaganda, lépe řečeno remcání. Klaus je vůbec dobrý znalec politické psychiky mnoha Čechů. Jinak se nedá vysvětlit vliv, který měl na veřejné mínění asi tak do roku 1994-6. (Samozřejmě poznámka p. Hudce o německém periodickém bláznění je výborná. Je vidět, že vidina dobrého oběda ho inspirovala.)

              • NavajaMM napsal:

                Práve tej časti o „demokratickom rozhodnutí“ do značnej miery verím. Ide o demokraciu peňaženky a tú nám vláda obmedzí len tým, koľko nám zoberie daní a potom to závisí už len od existujúcich možností.
                Krajný prípad by mohol byť ako na vojne v základných predpisoch: „Vojak je povinný odobrať pridelenú stravu“. O konzumácii sa nepísalo.

              • brtnikvbrlohu napsal:

                K tomu odkazu pana domácího – docela jsem se pobavil – ale v důsledku vlastně tragické – když iracionalista někoho obviňuje z iracionality – že by zase ta potvora projekce?? (projekce – podle sebe soudím tebe)

          • Slim napsal:

            Vidím v článku dvě zjevné podivnosti:
            tvrzení „disponujeme úplnou informací o zemském klimatu v současnosti, minulosti i o jeho vývoji“. Že úplnou to sotva..
            A od té jaderné energie na konci nějak dost podivně odběhne.
            No, a samozřejmě ten závěr o Energiewende je dost dráždivý, pro mnoho lidí: já bych tady ještě nějakou dobu počkal se soudem.
            (Ale do podrobností energ. bilance se raději nepouštím, myslím, že tam udělá neprofík snadno chybu, ani si nevšimne).

            2) Líbilo se mi, co napsal Laco.
            Rozhodně je vždycky nejserióznější uvádět jak abs., tak relativní čísla. Je klidně možné, že po Číně se bude něco žádat „nespravedlivě“. Možná se ale dá namítnout, že tady jde spíš o absolutní, protože jde o to nepřekročit nějakou mez pro celou Zemi.
            Je ostatně zajímavé, že Čína se ani moc nebrání, pokud se teda nemýlím. Asi vědí, že ty smogy u nich už jsou hodně před čáru (Etzlera teda moc nevídám, na zpravodajství ČT koukám sporadicky

            • Laco G. Mlynář napsal:

              Podívejte se na Etzlera na DVTV, děs. V Číně je teď po něm Šámalová. Trochu jiný děs.

            • brtnikvbrlohu napsal:

              Omezení exhalaci si dneska žluťáci kladou jako jeden z hlavních cílů, pomala na stejné úrovní jako odstranění chudoby.

        • Joda napsal:

          Navaja ocitoval: „Jeden ha vegetácie v závislosti od druhu vegetácie, stanovištných pomerov a pod. spracuje za 24 hodín asi 900 kg CO2.“
          Jak přispěla správa Šumavského národního parku ke zvýšení CO2 v atmosféře tím, že nechala několik tisíc ha lesa sežat kůrovcem?

  3. bob napsal:

    Jak slyším větrné a fotovoltaické systémy, tak si vzpomenu na pána, který různým institucím nabízel svůj vynález – lapač blesků (myslím, že je chtěl chytat do pytle…)
    No a nedávno jsem slyšel, že nad naším územím byly (snad) desetitisíce blesků.
    Navrhuji , teď, když máme to lithium
    -uvést do praxe lapač blesků
    -vyrábět ve Slaném obří lithiové baterie a do nich kumulovat tu energii z blesků

  4. rexus napsal:

    Ještě by mohli tiito pavědci navrhnout, aby se lidé sestěhovali do ubytoven, aby neužírali tolik kyslík, jelikož když bude méně kyličníku uhličitého, nebudou mít stromy z čeho růst. rosltliny totiž potřebují k životu právě CO2 a jako odpad vylučjí kyslík, asi udělali soudruzi přes tuto pavědu někde chybu. Živit se něčím užitečnějším jim není dáno. Ještě postrádám blábol o motorových vozidlech, například dodávkách s denním nájezdem 600 – 800 km poháněné těmi bájnými bateriemi. A nebo kamiony na baterie jedoucí 400 km v kuse.

  5. Hudec napsal:

    Konec korunuje dílo. Když někdo napíše na závěr obsáhlého pojednání (na novinové poměry) takovouto idiotskou větu, shazuje to celý předcházející text:
    „Naopak pozitivním příkladem je německá energetická revoluce Energiewende, jejíž nejdůležitější hnací silou je dostatečně silná podpora veřejnosti. A u nás?“
    Němci svými příklady jen dokazují, že se alespoň jednou/dvakrát za století musejí úplně zbláznit. V tomto století snad už mají splněno, vzali to hopem.

    • Hudec napsal:

      Snad ještě sám sebe doplním, že s počasím (neřku-li s klimatem!) je to dost složité a fakt obtížně měřitelné v dlouhodobých cyklech. V energetice (když už do ní autor mluví) je to přece jen jednodušší, viz např. :
      https://zpravy.e15.cz/byznys/podniky-a-trhy/nemecky-uniper-uchvatil-investory-akcie-vzrostly-skoro-o-80-procent-1334971

      K dějinám klimatu doporučuji Wolfgang Behringer „Kulturní dějiny klimatu“ (Od doby ledové po globální oteplování), Paseka 2010.
      P.S.: To vydavatelství mi připomíná Cimrmanův legendární obraz „Česká paseka“, o němž odborníci oprávněně tvrdí, že nikdo v českém malířství nedokázal udělat takovou paseku, jako Jára Cimrman.

      Hezkou sobotu plnou kulturních i kulinárních zážitků všem přeju. Bude to losos, zelené fazolky na špeku, brambor + sylván. Tiramisu. Ale dopoledne před tím fitko!

      • Laco G. Mlynář napsal:

        Já dnes dám přednost pane Hudec pečeným bramborům v troubě s máslem a podmáslím. Neuvěřitelná dobrota. S ohledem na drahé máslo, také příslušně nákladná, jako ten Váš losos z Makra.

          • Laco G. Mlynář napsal:

            Brambory se v troubě vždycky pekly na sucho.

            • jaa napsal:

              Jo ale maštěné domácím sádlem. Máslo se na dědinách nekupovalo, takže domácí sádlo a zepár nahřátých škvarků. To je teprve ta pravá lahoda.
              Navíc ani to máslo už není co bývalo. Zkuste – jako dřív přeškvařit a uvidíte CO VÁM VYPLAVE NAHORU A KOLIK V NĚM BUDE VODY,.budete se divit.

              • Laco G. Mlynář napsal:

                Máte pravdu, babička ze statku na Vysočině (Hostákov) nám vyprávěla, že když vyrobili domácí máslo, běželi je prodat do města (Třebíč), aby měli hotovost. Sami baštili domácí chleba napečený na týden dopředu a když bylo dobře, tak s tím sádlem. My jsme na tom poněkud líp, tak holt máslo. Že to není co bývalo je jasné. Co taky ještě je jako za bývala?
                Moldan říká, že ne vzduch, že ne voda, že ne teplota. No samá pozitiva a jistoty.
                Ještě že si pamatuji přírodu na Vysočině z padesátých let. Hluboké smrkové lesy s pláněmi tlustého vlhkého mechu posypané kuřátky – liškami. Nasbírané lavory lesních jahod a konve lesních malin. Relativně čistá řeka Jihlavka protékající před naší chatou 5ti km úsekem plným vodních rostlin, které vodu přirozeně čistili. Za týden údolím neprošel člověk. Byl to ráj a my jsme to brali jako samozřejmost, i když žádná elektřina, suchá wc a voda ze studánky. Nakupovat se chodilo pěšky 5 km přes dvě údolí.

              • Laco G. Mlynář napsal:

                Ony to asi čistily ty rostliny, ale vzhledem ke kvalitě té práce tak čistili.

              • Slim napsal:

                Velmi dojemný popis, ty lišky! Lavor lesních jahod jsem sice nikdy nenasbíral, ale to asi proto, že jsem je rovnou baštil.
                A onehdy zakázali kvůli profi-borůvkářům někde v Krkonoších vstup do lesa. Na tom je dobře vidět pokrok doby, co víc potřeba dodávat..

                Jdu na oběd, taky budu mít lososa s fazolkama, ale bez sylvánu. Bohužel.
                (V Třebíči jsem ale tuhle byl, poprvé; a kromě baziliky jsme tam měli znamenité, velmi hutné víno (14%! holt se otepluje) od Sýkory z Čejkovic. Buď Frankovku, nebo Zweigelt, můžu vřele doporučit.)

              • Hudec napsal:

                Slime – ty a abstinent? Cha cha cha….. Nevěřím!

      • Bavor V. napsal:

        Milý příteli
        to fitko ti už asi nepomůže 🙂

        • Hudec napsal:

          Možná nepomohlo, ale neuškodilo. A po něm líp chutnalo….

  6. bob napsal:

    Navrhuji, aby ekologická řešení – viz blog zastřešovala vláda koalice LES a SZ
    Předseda vlády: M.Bursík
    Průmysl a obchod: Kateřina Jacques (rozumí biomase, určitě zvládne fotovoltaiku…)
    Zdravotnictví: Džamila Stehlíková (psychiatrička, měla by ovládat i orientální medicínu)
    Lidská práva: Olga Sommerová (zejména odbornice na genderovou problematiku)
    Ministr kultury: Matěj Stropnický ( Centrum Klinika a jiné skvělé kulturní projekty)
    Zahraničí: Karel Schwarzenberg (už u Zelených byl)
    Finance: M.Kalousek (TOP jde v koalici s LES)
    S ostatními ministerstvy by si zkušený M.Bursík určitě poradil

    • Laco G. Mlynář napsal:

      + hostující ministr obrany Dobrovský, nebo Kolář, či jiný rusofob.

  7. Laco G. Mlynář napsal:

    Moldan také napsal:
    „V roce 2014 vyprodukovaly světových emisí oxidu uhličitého Čína 30, USA 15, EU devět, Indie sedm, Rusko pět, Japonsko pět a zbytek světa 30 procent.“

    Jak tuto informaci nazvat? Já bych jí nadepsal „Pravdivé oblbování“. Podle ní by na první pohled největším špindírou planety byla ČLR. Jenže v přepočtu na obyvatele je už to pořadí úplně jiné.

    Počet obyvatel podle zemí a tvorba CO2 na obyvatele v %
    ČLR 1.380.000.000 30% CO2 = per capita 2,17e-8
    USA 323.000.000 15% CO2 = per capita 4,64e-8
    EU 507.000.000 9% CO2 = per capita 1,77e-8
    Indie 1.324.000.000 7% CO2 = per capita 0,52e-8
    Rusko 144.000.000 5% CO2 = per capita 3,47e-8
    Japonsko 127.000.000 5% CO2 = per capita 3,94e-8
    Řebříček největších špindírů světa podle produkce CO2 na obyvatele:
    1. USA
    2. Japonsko
    3. Rusko
    4. ČLR
    5. EU
    6. Indie
    A pokud si hypoteticky sečteme USA + EU jako civilizaci bílého severoatlantického muže, potom těchto 830.000.000 lidí jsou úplně největší bumbrlíček jak co do spotřeby ekonomických zdrojů, tak do tvorby CO2 6,4e-8 % na obyvatele.
    V našich médiích se dlouhodobě vytváří dojem, že je tím špindírou a bumbrlíčkem Čína. Za redaktora ČT Etzlera i nyní jsou to neustálá smogová období v Pekingu a jiných čínských městech, jejichž obrázky nás krmí. Jenže ono je to úplně jinak.

    Takže konec éry stabilního podnebí je současně koncem éry ekonomické dominance bílého severoatlantického muže, který se topí ve svých smradech a odpadcích, aby si udržel ekonomický náskok, ale nápravu klimatu žádá po ostatních.

  8. brtnikvbrlohu napsal:

    Jinak ze všech komentářů považuji za nejtrefnější Lacův – včetně té poznámky o Energiewende, ještě bych doplnil že do stejné kategorie jako je Energiewende řadím odpor k jádru.

Komentáře nejsou povoleny.