CO DALY NAŠE ZEMĚ EVROPĚ A LIDSTVU – 25


 

český přínos do zemědělství a zemědělského průmyslu

VYSOKÁ úroveň výroby zemědělské, kterou se vyznačovaly naše země již odedávna, a která se zřetelně projevila ve vrcholné době lucemburské a pak znovu ve stoletích po válkách husitských, utrpěla sice obecným úpadkem po katastrofě bělohorské, ale nebyla jím stržena nadobro.

Když se v osmnáctém století počíná o problémech zemědělských přemýšlet s novou soustavností, a když se k úspěšnému řešení stále více počíná užívat výsledků rychle se rozvíjejících věd přírodních, jsou naše země zase leckdy v popředí nového ruchu. Totéž platí o různých druzích zemědělského průmyslu, které se osamostatňují nebo vznikají ve století devatenáctém.

Jednou z nejdůležitějších otázek zemědělských je náhrada živin v půdě. A tu je zajímavo, že pravnuk Jana Amose Komenského Jablonski na poč. 19. stol. byl jedním z prvních badatelů v Německu, který pochopil a hájil minerální nauku ženevského badatele Saussura, to jest mínění, že rostlina potřebuje k životu látky minerální a nikoli humusové, jak se dotud učilo. Ovšem, že teprve Liebig v r. 1840 s tím to učením na celé čáře prorazil a tím dal popud k rozsáhlé industrii hnojařské. Těší nás, že i v tom to o boru náleží rodáku z oblasti našich zemí jedno z předních míst. Byl to cestovatel a proslulý botanik Tadeáš Hänke, nar. 1761 v Chřibské v Čechách a zemřelý r. 1817 v Buxacaxci u Cochabamby v Bolivii, který na svých cestách v Chile první ocenil veliké množství uloženého tam „caliche“ a poukázal na jeho význam pro výrobu chilského ledku. Bylo to r. 1794, kdy Hänke zaslal větší množství surového ledku do Londýna. Jeho význam a hodnotu konstatoval plně teprve po 16 letech anglický biochemik Humphry Davy, jenž již tenkráte mu věštil velikou budoucnost pro výrobu výbušných látek a pro zvýšení výnosu kulturních rostlin, která se pak skutečně skvěle dostavila. Tak tedy český rodák Tadeáš Hänke svým objevem chilského ledku vyvolal celou novou epochu v náhradě dusíku rostlinám kulturním .

Druhou hlavní minerální živinou rostlin je kyselina fosforečná. Uvádí se, že podnícen Liebigovým učením, Fleming r. 1841 první rozkládal kosti a koprolity a po něm r. 1843 Lawes, jenž počal s rozkladem fosfátů kyselinou sírovou na superfosfát.

Prof. Stoklasa uvedl, že již před tím v letech třicátých se vyráběl takto superfosfát u nás na Zbraslavi v továrně Richtrově. Je to však omyl, ježto Richter vyráběl sice z kostí spodium a vyráběl i kyselinu sírovou, ale nemáme dokladů, že by byl touto kyselinou rozkládal kosti nebo spodium na superfosfát. Také Max Speter v časopise „Superphosphať“ roč. 1934 č. 11— 12 polemisuje s prof. Stoklasou, že nikoli Richter, nýbrž brněnský profesor Gotthold Escher v Brně r. 1835 objevil výrobu superfosfátu, tedy asi 6 let před Liebigem.

Další fosforečné hnojivo je t.zv. Thomasova moučka, vznikající jako odpadek při výrobě železa z fosforečných rud. I to byl v podstatě vynález který vzešel z oblasti naší, neboť profesor české techniky v Praze K.V. Zenger vynalezl r. 1872 zásaditou metodu výroby oceli. Prakticky sám ovšem tohoto objevu nevyužil, nýbrž teprve po něm Thomas a Gilchrist aplikovali ji v praxi v letech 1878— 79.

První rolnické továrny na výrobu strojených hnojiv byly postaveny zásluhou Fr. Horského v Kolíně a Pečkách r. 1871.

I v zemědělském strojnictví mají rodáci z našich zemí zajištěno trvalé jméno. Prvým známým vynálezcem secího stroje u nás je českobudějovický občan Josef Wunderlich, jenž za sestrojení válcového secího stroje dostal od císaře Josefa II. odměnou 100 dukátů. Nejvíce však proslavilo ve světě své vynálezce ruchadlo, sestrojené r. 1827 rolníkem a kovářem, bratranci Veverkovými, v Rybitví u Pardubic. Hlavním vynálezcem ruchadla jest František Veverka (nar. r. 1799 v Rybitví, zemřelý r. 1849 v Břehu), rolník, který zlepšil i jiné druhy hospodářského nářadí. Podle jeho návodu sestrojil kovář Václav Veverka (*1790 v Rybitví, … 1849 v Bukovině u Pardubic) pluh, který půdu dokonale obracel a kypřil (ruchal) a který dostal jméno ruchadlo. To se velmi rychle rozšířilo v Čechách i v cizině. V Německu již v roce úm rtí Veverkova r. 1849 začal ruchadla jako první vyrábět továrník Eckert v Berlíně, který prý jich do roku 1880, čili asi za 30 let, vyrobil celý milion.

Ruchadlo Veverků znamená významnou etapu ve vývoji obdělávání půdy u nás a v celé střední Evropě, a má tudíž vyhrazeno trvalé a čestné místo nejen v našem českém rolničení, ale i v historii zpracování půdy a ve světové zemědělské historii vůbec.

I v jiných hospodářských oborech naše země vynikly. Reformy, které hlásal velký zemědělec německý Schubart von Kleefeld, hlavně pokud jde o pěstování pícnin a jetelovin, byly již před ním v Čechách zaváděny. Německý dějepisec Fraas píše uznale o panství hraběte Sweerta v Lysé n. Labem, které už v polovině 18. stol. sloužilo za vzor hospodaření, pěstujíc jetel a vojtěšku. Schubart sám vynikl jen podporou české šlechty.

Veliký hospodář, ředitel opočenského panství, Jan Mehler vykonal již v letech 1773— 74 studijní cestu do Anglie a do Nizozemí a popsal střídavé hospodářství. Svou knihu o tom vydal r. 1796, o dva roky dříve před známým dílem Alb. Thaera „Einleitung zur Kenntnis der englischen Landwirtschaft”. Mehler patřil mezi nejpřednější zemědělské pracovníky na sklonku 18. století. Vydal 8 publikací, z nichž budtež aspoň uvedeny: „Die Landwirtschaft des Königreiches Böhmen nach Grundsätzen und Erfahrungen abgehandelt” (4 Bde, Prag— Dresden 1795— 98); „Behandlung der Getreidearten mit ander nützlichen, den Acker nicht erschopfenden, sondern verbessem den Feldfruchten” (Prag— Dresden 1801); „Erste Sammlung der böhmischen Ackergeräte oder theoretisch-praktische Beschreibung der in dem Königreiche Böhmen üblichen Pflüge etc.” (Prag 1774).

Do r. 1800 velká část českých panství hospodařila již v zlepšené hospodářské soustavě; brzy po roku 1800 zavedla některá z nich (na př. Libochovice) i střídavé hospodářství. Bylo to v době, kdy A. Thaer teprve začínal v Německu toto hospodářství velkoryse propagovati.

Krise v zemědělství po r. 1820 zdůraznila nutnost a důležitost zemědělských věd ekonomických.

V Německu r. 1826 vystupuje Thünen se svým světovým dílem „Isolovaný stát”, v němž dokazuje především zákon relativity hosp. soustav. České zemědělství mělo profesora zemědělské spravovědy, hraběte E. Michnu, který v téže době se zabýval také tím to důležitým problémem. Své poznatky, velmi souběžné s vědeckým i výsledky Thünenovými, uložil hr. Michna r. 1824 ve své práci „Landwirtschaftliche Verwaltungskunde” .

Země bývalého Československa zaujímají významné místo v dějinách zemědělského školství

a vyučování. Čechy jsou kolébkou nejstarších zemědělských škol v Evropě, zvláště pokud se týče odborné přípravy zemědělského úřednictva pro velká panství a později i odborného vzdělání a praktického výcviku selské mládeže.

Archiválně je ověřeno trvání zemědělské školy klášterní v Břevnově u Prahy, kde od r. 1728 byli připravováni úředníci pro klášterní statky. Na pražské universitě došlo r. 1766 ke zřízení stolice ekonomie a státních věd, r. 1776 ke zřízení stolice polního hospodářství, kteráž s malou přestávkou trvala na universitě do r. 1812, načež byla připojena k pražské technice. Přednášel zde MUDr. J.J.Antonín Schönbauer, který náležel mezi nejpokročilejší zemědělské učence v 18. století v celé Evropě.

Památnou událostí bylo zřízení první rolnické školy v Čechách r. 1790, kterou založil Jan Ferd. rytíř ze Schönfeldu na svém statku Trnové u Zbraslavě. Správcem této školy se stal publicista Ant. Reim, který vydal známý spis „Historie von der Landwirtschaft” a „Kronik und Geschichten von der Landwirtschaft” . V současné odborné literatuře, zvláště zahraniční, jest Trnová uváděna a je dávána za příklad originálního a účinného kulturního podniku.

Hospodyňské školství u nás je nejstarší v Evropě a sloužilo m noha jiným zemím za vzor. Prvá selská hospodyňská škola byla založena r. 1884 v Kroměříži na Moravě a brzy potom následovaly podobné školy ve Stěžerách i jinde.

U nás byla také založena jedna z prvých výzkumných stanic zemědělských (prvá v Anglii, druhá r. 1851 v Mockem v Německu a třetí c. k. hospodářsko-vlastenecké společnosti v Praze). — V Praze byl vydáván od r. 1811 také první hospodářský časopis ve střední Evropě „Oekonomische Neuigkeiten ” .

I náš zemědělský průmysl se může pochlubiti, že byl v mnohém vzorem cizině. Hned na počátku 19. století upoutává pozornost veliký reformátor našeho pivovarství Frant. Ondřej Poupě (narozen 1753 v Českém Šternberku, zemř. 1805 v Brně). Byl sládkem na několika místech v Čechách, naposled ve Slaném a pak v Brně a všude zanechal zřejmé stopy svého působení, získav si svými novotami velmi zvučného jména. Napsal znamenité dílo „Die Kunst des Bierbrauens, physisch-chemisch-oekonomisch beschrieben” , které vydal r. 1794 v Praze (tři díly, druhé vydání 1820— 21); ve Slaném vydal „Sladovnický katechismus” v jazyku německém a později jej vydal r. 1801 v Brně česky.

Tam se těšil již takovému věhlasu, že sládci ze všech okolních zemí vysílali k němu své syny, aby je vzdělal theoretick i prakticky v pivovarství. Postavil pivovarství, do té doby ovládané nesoustavnou empirií, na základ vědecky promyšlený, zavedl do sladařské prakse teploměr, do vaření piva pivní váhu a zreformoval práci ve spilce i v ležáckém sklepě.

Soustavné vědecké základy českého pivovarství a kvasného průmyslu vůbec položil Karel Napoleon Balling. Narodil se 21. dubna 1805 v Gabrielčině Huti na Žatecku, zemřel v Praze 17. března 1868. V letech 1835— 1868 byl profesorem chemie na polytechnickém ústavě v Praze. Svými badatelskými pracemi v chemii kvasné vynikl v celé Evropě. Upravil vědecké i technické základy výroby sladu, piva, lihu, droždí, vína a octa, vytvořil nauku o sacharometrii a zavedl do prakse užívání sacharometru (sestrojil r. 1835 svůj první sacharometr, jenž se záhy ujal i v cizině). Ballingův stěžejní čtyřsvazkový spis „Die Gährungschemie“ byl v krátké době vydán ve třech vydáních a byl používán po celé Evropě. Balling se zasloužil i o technický vývoj českého cukrovarství a železářství. Patřil k největším kvasným technikům své doby.

Pravým českým zemědělským průmyslem je cukrovarství. Cukrovarská zařízení, vyšlá z českých strojíren a čeští cukrovarští technikové jsou známi po celém světě. Je to výsledek dlouhé práce a dlouhé tradice. Již před 150 lety roku 1787 byla na Zbraslavi u Prahy zřízena rafinerie koloniálního, třtinového cukru a roku 1811 zřídil hrabě Canal ve své botanické zahradě v Praze pokusný cukrovárek na výrobu cukru z řepy. Po roce 1830 vznikají v českých zemích cukrovary na výrobu řepného cukru a v druhé polovici 19. století uplatňují se již naši cukrovarníci se zdarem v práci na zvelebení cukrovarské výroby. Svou práci budují na vědeckém základě, využívajíce znalostí chemie a aplikujíce poznatky ze strojnictví. Tak se stalo, že téměř všecky důležité vynálezy ve výrobě cukru vznikly v druhé polovici 19. století v českých zemích. Zásluhou Florentina Julia Roberta a jeho syna, majitelů cukrovaru v Židlochovicích na Moravě, došlo k vynálezu vyluhování řepných řízků difusí. Roku 1864 rozřešil Julius Robert problém definitivně a jeho vynález se rychle šířil pod jménem Robertovy difuse. V kampani 1867 se jí užívalo již v 27 cukrovarech a když český cukrovarník Goller sestrojil vhodné nože na řezání řepných řízků, pronikla rychle i do řepných cukrovarů v cizině. Čištění šťáv vápnem, neboli t.zv. saturaci, vyzkoušel po prvé roku 1863 inženýr Hugo Jelínek (nar. v Lokti 1835, zemř. v Praze 1901) v cukrovaru Bedřicha Freye ve Vysočanech u Prahy. Hanuš Karlík (nar. v Rokycanech 1850, zemř. v Nymburce 1927) zavedl roku 1886 zjednodušený způsob saturace podle vlastního vynálezu, kterým se docilovalo zvlášť čisté šťávy a který vytlačil ze surováren spodium (Karlíkova trojnásobná saturace). Vedle těchto vynálezů průkopnických vyšlo z českých zemí ještě mnoho různých jiných zlepšení ve výrobě cukru. Lze uvést Daňkův a Marešův cedák, Čížkovy kalolisy, Karlíkův lavér saturačního plynu a Mikovo hasidlo. Vakuová stanice byla zlepšena zavedením Rillieux-Lexova trojčlenu, Karlíkovým-Czapikovského způsobem zpracování syrobů a Hodkovým lapačem šťav. Naši cukrovarníci zasloužili se v rafinování cukru zejména o zavedení odbarvovacího uhlí na místě spodia.

Cukrovarnická manipulace byla v našich zemích soustavně sledována již od roku 1859, kdy byla na Zbraslavi zřízena výzkumná stanice cukrovarnická. V roce 1871 byla sice přeložena do Vídně, ale r. 1896 zásluhou dra K. Preise, profesora české techniky v Praze, byla při pražské technice zřízena znovu výzkumná stanice cukrovarnická, z níž pak v roce 1923 vznikl výzkumný ústav čs. průmyslu cukrovarnického, jenž zaujímá čelné místo mezi obdobnými světovými ústavy.Na vyspělosti našeho cukrovarnictví mají velký podíl zdejší strojírny, které svých zkušeností využily i k mnohým dodávkám do zahraničí. Zařídily cukrovary nejen na různých místech všech zemí evropských, nýbrž i v zámoří. V těchto cukrovarech byli s počátku vesměs zaměstnáni naši cukrovarníci, ovšem zpravidla jen potud, než tamní příslušníky vyučili v cukrovarnické praksi. Velké zdejší továrny na stroje mají v mnohých státech zastupitelské kanceláře hlavně pro obor cukrovarský.

Z pracovníků v tom to oboru vynikl Ing. Richard Lehký v Buenos Aires, který zařídil stroji zdejší výroby mnoho cukrovarů v Jižní Americe, holandské Indii, na Kubě, Javě a j. Také ty z našich firem, které vyrábějí přesné kontrolní přístroje, mají dobrou pověst v zahraničí; jako příklad uvádíme Fričovy polarimetry.

Zakladatelem výroby obilného pekařského droždí se stal Ad. Ig. Mautner (nar. 1801 ve Smiřicích, zemř. ve Vídni r. 1889). Byl majitelem pivovaru svatomareckého u Vídně a získal první cenu, vypsanou za vynález přípravy pekařských kvasnic vídeňskými pekaři. Za své zásluhy byl povýšen do rytířského stavu s přídomkem „z Markhofu“ . Mautnerův závod řídil Gabriel Čečetka, nar. r. 1833 v Kostelci n . Orlicí, který se později usadil v Praze a věnoval se zdokonalování zymotechnických závodů v celé Evropě.

Lesnictví na území našeho státu bylo vždy proslulé a vydalo m noho talentů, jejichž práci pak napodobovala cizina. C. W. von Bülow (Deutsche Wälder, Berlin) prohlásil r. 1834 české hospodářství lesnické za nejpravidelnější a nejpokročilejší v celém Rakousku.

Tak školkování sazenic ve školkách bylo u nás po prvé zavedeno a dále pak prohloubeno; Hackerův školkovací stroj si proklestil cestu do celého světa. Kopečková sadba, vynalezená Bohutínským na Dobříši a potom Bohutínského probírky smrkových por stů jsou všude v cizině známy a prováděny.

Vysoké školství lesnické jsme dostali sice teprve po převratu, ale již r. 1768 byl zřízen v Liptovském Hrádku na Slovensku zvláštní běh pro výchovu personálu lesnické služby a asi r. 1780 von Ehrenwert založil prvou lesnickou školu mistrovskou na panství hraběte Rottenhahna v Blatné u Chomutova.

Ale i v oboru lesního průmyslu byly u nás učiněny některé důležité vynálezy. Tak Dr. A. Prinze již r. 1864 v Batkově továrně v Libni vyluhoval dřevo louhem sodným za tlaku 5— 15 atmosfér. Helbig v Ústí n. L. v letech sedmdesátých zjistil, že žíravý louh lze nahraditi roztokem sirníku sodného a r. 1870 O. Kellner v papírně krumlovské vynalezl výrobu celulosy pomocí dvojsiřičitanu sodného.

Suchá destilace dřeva v pecích vznikla r. 1806 na panství hr. Hugo Salma v Blansku, kde chemici Dr. Reichenbach a po něm Maděr učinili několik vynálezů, jak zužitkovati vedlejší produkty suché destilace dřeva.

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 reakcí na CO DALY NAŠE ZEMĚ EVROPĚ A LIDSTVU – 25

  1. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, poštovský panáček před branou! 😉

  2. Slim napsal:

    Půvabná, nakrátko oštucovaná Marjam Mirzachániová zemřela v neděli, ve 40 letech.

    https://en.wikipedia.org/wiki/Maryam_Mirzakhani

    Dělala těžkou matyku a protože má českého manžela dá se možná říci, že kousek té Fieldsovy medaile přinesly i české země. „O matematice přemýšlím v obrazech“ říkala prý.

    Protože není dost jejích fotek v hidžábu má s ní Írán věroučné problémy; ona študovala od bakaláře vejš ve Státech a vzala si k tomu českého informatika. S nímž má šestiletou dceru Anahitu. Jako mezi křesťany, je i mezi muslimy hodně agnostiků a ateistů.

      • Slim napsal:

        🙂 Díky.
        Vždycky jsem si myslel a myslím (a občas tu i hájil – většinou proti „valným houfům“), že základem fašismu je vypjatý nacionalismus, o rasismu už samozřejmě vůbec nemluvě.
        Slovo muslim se používá tak, jako by nerostl počet sekularizovaných m.

        Nakonec i klasik rozeznával malé a velké kvantifikátory.

        [všichni]Maďaři jsou, zkrátka řečeno, holota,“ zakončil starý sapér Vodička, načež Švejk poznamenal:
        Někerej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar.“

        „Jakpak by nemoh,“ rozčiloval se Vodička, „každej za to může, to je hloupost.

        • blbíš napsal:

          … už jsem si pomalu začal zvykat … jako třeba to dnešní Vaše hájení – většinou proti „valným houfům“, který už si občas umím i představit, třeba takto: … Hudec, který staví řešení migrace jako klíčovou podmínku pro to, koho bude volit, bude zcela logicky muset volit Andreje Surikatu (= P.S. mimochodem, to není hájení, ale posměch, zesměšňování … to jen na vokraj).

          Co ale vopravdu neumím uchopit:…„Slovo muslim se používá tak, jako by nerostl počet sekularizovaných m. „! U Vás člověk nikdy neví, proto se opět zeptám! To mám chápat tak, že to je jako dobře, nebo špatně pro občany mý vlasti, neřeknu-li rovnou Evropy? A když, jak říkáte, roste, co dělaj ty nesekularizovaný, myslím v tom matematickým vyjádření (poměru), zvláště po té, co jim rozbourali ty jejich bábovičky v Sýrii a Iráku, když jsou Vám jasný ty jejich kvantifikátory (předpokládám, že matematický, když je řeč o matematičce)? To jako už bude od těch nesekularizovaných pokoj a něco zásadního se tím pro nás mění? Kurva chlape, není náhodou u nás problém už „jenom“ v tom prostým sdělení, že počet muslimů roste!!! Každej tady nemusí bejt nositelem Nobelovky, aby se neorientoval v základních počtech a aby se z toho Vašeho „většinovýho valnýho houfu“ neozval, nemyslíte?

          … co to vlastně tárám, u NÁS přeci žádný muslimové nejsou!!!

        • NavajaMM napsal:

          Slime, kľudne Vám prisvedčím, že s malými a veľkými kvantifikátormi máte pravdu (koniec-koncov tiež mám matematické vzdelanie a rozumiem) v našej dnešnej situácii, keď Európa čelí invázii, je to však irelevantné. Je to nepoužiteľný argument.
          (Klasik je už úplne mimo misu.)
          Vysvetlím.
          Vy aj ja vieme, že len „niektorí“ Nemci boli vypätí nacionalisti, vo veľkej väčšine to boli slušní, milí a inteligentní ľudia. Veď aj Goethe a Hegel… Ale skúsili by ste toto isté povedať komukoľvek koncom roka 1942 v Leningrade…
          Ono úplne stačí, keď k nemeckej definícii slušnosti neodmysliteľne patrí aj lojalita k svojmu „vodcovi“. Prosto, kým bol Hitler a jeho strana, bol potenciálne každý Nemec v Rusku nebezpečný. Dnes nie je Hitler a Nemci sú lojálni slniečkovej Frau Merkel.

          Zo Zdeňka Mlynáře mi najviac v pamäti utkvel tento detail. V noci na 22. 8. (tesne po prvých správach o invázii) zasadal v Prahe ÚV a formuloval do TV a rozhlasu prehlásenie o odsúdení vstupu vojsk. ZM citoval niekoho z konzervatívnych funkcionárov asi v tomto zmysle: „My sa tu trápime, ako tú inváziu odmietnuť, a naše ku**y v Ostrave si to možno už teraz s nimi rozdávajú“. ZM to komentuje, že daný funkcionár (meno si nepamätám a nechcem niekomu ublížiť) morálne klesol pod úroveň pouličnej šlapky, lebo v tú noc by žiadna z nich nešla s Rusom. A je málo platné, že … (veď viete, zase kvantifikátory) … chlapci ani nevedeli kde sú a prečo, len plnili rozkazy Brežneva a strany.

          A podobne je to s moslimami. Oni sami ako ľudia nie sú problém, väčšinou sú to oddaní, priateľskí a otvorení ľudia. Problém sú ale ich „vodcovia“ a to, že do ich definície oddanosti patrí bezpodmienečná lojalita k rovnako veriacim. Kým existujú ich vodcovia, ktorí kresťanom podrezávajú hrdlá, je potenciálne každý moslim nebezpečný.

          • Slim napsal:

            Nemyslím, že většina muslimů podléhá těm „podřezávajícím“ vůdcům.

            A Němci podléhající Merkelové? ti jsou v mnohém jiní, to není nějaký dědičný hřích, být Němec. (Určitě, jste nechtěl srovnávat Angelu a Adolfem, že ne?)

            • NavajaMM napsal:

              Slime, Vy viete nejako rozlíšiť, ktorí moslimovia podliehajú tým „podrezávačom“? Ak áno, mohli by ste poradiť Nemcom a Francúzom, lebo oni sa evidentne často mýlia a dávajú azyl a občianstvo aj tým nesprávnym.

              Angela a Adolf? Skúste si ma prečítať ešte raz. Veď píšem, že nie je Adolf a tí istí Nemci a ich deti sú naši kamaráti zahraniční skoro najlepší (a to myslím bez irónie).

              A ešte raz polopate. Keby neexistovali moslimskí rezači hláv (čo režú hlavy, lebo Alah), veril by som, že strach z moslimov je iracionálny blud.

              • Slim napsal:

                A a A. Omlouvám se, měl jsem dojem že by MOHLO jít o srovnání přes tu loajalitu.

                Jak velký je podíl militantních muslimů, to asi nevíme oba.

                Já ovšem, čím jsem starší tím víc vidím, že zfanatizovat lze (skoro) každou skupinu, národ ap. Jistě, vždy jsou čestné výjimky, ale jak vypadalo 20. stol. v Evropě, křesťanské a tehdy hodně bílé?

              • NavajaMM napsal:

                Áno, Slime, „zfanatizovat lze“ – to je presne jadro pudla, tam treba riešiť problém.

                Máte pravdu, že bieli kresťania tiež nie sú zárukou mieru a pokoja. Bez ohľadu na hodnotenie, kto je dobrý a kto zlý, mám blbý pocit, že niekto sa snaží miešať podkritické množstvá dvoch výbušných zmesí a chce spustiť reťazovú reakciu. To miešanie podkritických množstiev už párkrát v histórii spôsobilo riadny výbuch. Takto narýchlo nepoznám správne riešenie problému, len by som rád zastavil to zmiešavanie, aby sme aspoň získali čas.

              • blbíš napsal:

                … znovu upozorňuju, že hlavním problémem je islám, nikoli Slimem nadhozená sekularizovanost muslimů! Ale budiž, naskočím na jeho zástupnou hru.

                Jediný, vo co se ten mnou nakousnutej Slimův výrok:

                Slovo muslim se používá tak, jako by nerostl počet sekularizovaných m.

                mohl vopírat, byly právě Slimem vzpomínaný kvantifikátory, tedy vyjádření oné míry jejich NE – či – SEKULARIZOVANOSTI v množině sem nelegálně pašovaných muslimantů! Stačil jeden Navaja a … a tumáš kropáč, najednou se vod Slima dozvídáme, další pumelici, že:

                Jak velký je podíl militantních muslimů, to asi nevíme oba,

                prostě neví, ale to mu vůbec nevadí! Hlavně že ví, jak nám rostou ty hodný muslimanti a že si asi příliš dovolujeme zřejmě cosi i k pouhýmu slovu muslim. Přístup přesně jako v naší/vaší, rádiu Jerevan či u Čulíka!

                Fakt už netuším, zda si dělá z nás srandu (uvedl přeci toho praštěnýho smajlíka), ale chvála bohu, matematická logika se neřídí pravidly humanitárních studií na našich špičkových universitách, či nějakým nevěděním Slima, takže si dovoluji tvrdit, co sem úvodním dotazem sledoval, že s velkou pravděpodobností bude jeho výrok nejen nepravdivý, tedy neplatný, ale taky pořádně hovězí! Takže konečně můžu jít klidně spát. A to, co vidí dospělej kluk v otázkách zfanatizování a hnědnutí skupin a národů si docela rád zase někdy před spaním přečtu.

                P.S.
                sakra Kamile … kde ste? Copak nevidíte, jak se v těch Vašich počtech tady plácáme?

            • oh napsal:

              Víte, Slime, vybavuje se mi taková historka z Íránu v době vítězství Chomejního. Sice už nevím, kde jsem k tomu přišel, ale prodávám jak si pamatuju. Je to vzpomínka zaměstnance ropné společnosti, který tam uvízl a pokoušel se s dalšími lidmi „ze západu“ dostat pryč. Jeho soused byl za šáha sekularizovaný bohatší muslim s manželkou oblékanou podle západní módy a oba se s křesťanem a jeho známými přátelsky zdravili. Po pár dnech Chomejního byla manželka v hábitu a zdravení odpadlo. Tomu muslimovi se vůbec nedivím, ale podobná sekularita nám bude v případě akutní potřeby platná asi jako mrtvýmu zimník. Dokud se většina muslimů nedokáže rozhodně postavit radikálům ve vlastních řadách, je islám problém.

            • kočka šklíba napsal:

              Nemohu si pomoci, ale nechápu rovněž, jako blbíš, Vaše prohlášení: „Slovo muslim se používá tak, jako by nerostl počet sekularizovaných m.“ Nikdo přece netvrdí, tedy ne tady, že všichni muslimové jsou potencionální teroristi. Ale, pro změnu stejně jako Navajamm, my nevíme kolik jich je a kolik by sice nevykonalo teroristický čin, ale třeba by podporovalo jeho vykonání at už pomocí pro teroristy nebo jen mlčením. Nakonec není to tak dlouho, co byla tzv.demonstrace umírněných muslimů myslím, že v Británii, a pak se provalilo že je tam naaranžovala americká televize. Kde tedy byli? Ti sekularizovaní muslimové? Co jejich počty údajně rostou?

  3. NavajaMM napsal:

    Pardon za OT, nedalo mi:

  4. Joda napsal:

    „Pravým českým zemědělským průmyslem je cukrovarství.“
    Bývávalo.

  5. jaa napsal:

    No k těm českým zvykům – taky jsem o něco zakopla a furt ještě nevím – nepřišla jsem na to – jak to děvenka myslela či myslí. hmm

    https://refresher.cz/44896-Kazdodenni-ceske-zvyklosti-ktere-prekvapuji-nase-zahranicni-pratele-Ve-kterych-se-poznavate?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    • Ahele napsal:

      Tak například ponožky v sandálech jako typický poznávacví znak připisují Francouzi nikoli Čechům, ale Britům a Američanům.
      A s tím jiídlem? Zajímavé, že přes všechny ty kynuté knedlíky, palačinky a pivo byli vždycky češi poměrně štíhlí. Oproti třeba USA. To co nám ukazují v TV není reprezentivní vzorek totiž. Tedy až dokud se k nám nezačal prosazovat západní způsob stravování jako hamburgery, hranolky nacucané přepáleným olejem a přeslazenou kolou. No a úspěch se dostavil, národ utěšeně tloustne. A tak by se možná dalo pokračovat i s dalšími příklady v článku uvedenými.

  6. oh napsal:

    Ve věku 89 let zemřel ve středu 19. července výtvarník a ilustrátor Karel Franta.

  7. blbíš napsal:

    … jsem si všiml, ohe, že moje děti (i ty pozdější děti) nechávaly jeho knížky ležet mnohem víc, než třeba knihy Milera či Trnky! Jejich knížky byly naopak k roztrhání a mnohý opravdu tak i skončily. Až později jsem se dozvěděl proč, ale to mi řekl až už dost dospělej syn. Prej jeho malování bylo na něj docela složitý a taky se prý jeho postaviček někdy bál, no … někdy to opravdu nebylo zrovna k pohlazení, žejo? :

    Podívejte se třeba na ty jeho hastrmany, čerty a kocoury … kolik nápadů z nich čouhá a jak to jde do detailu. Třeba ty korálky zapletený ve vlasech hastrmana:

    Tý „dospělosti malování“, smím-li to tak říci, hodně dětí moc nerozumí, proto se od něho spíš odvrátí a sáhnou po přímočarým Milerovi. Zato já bych si raději Frantu zarámoval (mnohem raději než Milera), než abych ho předhodil dětem, protože se nemohu zabavit dojmu, že z jeho malování se dokážu mnohem více těšit, než ty malý špunti:

    … tedy, alespoň si to myslím … prostě názor vodrostlejšího špunta … no a co!

    • oh napsal:

      Dobrá, přiznávám se! Taky se mi ty kresby dneska zdají nějak hezčí než kdysi… 🙂

  8. rexus napsal:

    Poměrně probádaná věc, studium geodetik (tedy geodetických křivek zde na tříosém elipsoidu, rozumí se tím křivky s nulovou geodetickou křivostí, na kouli je geodetikou například oblouk hlavní kružnice ).
    V prostoru se geodetikou rozumí křivka, po níž se pohybuje volné těleso a ta je dána metrickým tenzorem o 16 složkách g mí ný
    Výpočty jsou zpracovány již dávno, ale jedná se o eliptické integrály, na něž řešení rovnic vede, proto se z praktických důvodů (byl dříve nedostatek výoočetní techniky) používaly jen dvouosé čili rotační elipsoidy, tam to samozřejmě vede také na eliptické integrály, a výpočty jsou trochu jednodušší. To je vlastně již uzavřená partie matematiky, diferenciální geometrie křivek, kdo má zájem, může se učit třeba na FSI a pak se stát třeba úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem.O dost složitější jsou hladinové plochy odvozené například jako sféroid vyššího stupně třeba v 19. století Helmertův sféroid je plocha 22. stupně a stejně přestal dávno vyhovovat, přežil se.

    • blbíš napsal:

      … no řeknu Vám, že bych měl zrovna zájem se učit na FSI se zrovna říci nedá, ale chtěl bych se Vás zeptat, vodkud že ste nám sem spadl? Ptám se proto, že znám jednoho neoblíbenýho, avšak autorizovanýho geodeta, že bych mu to dal taky přečíst, abych viděl, co to s ním udělá. Jsem zvědavej, jestli například hne s takovým Helmertovým sféroidem, předpokládám, že půjde vo něco, co ty Vaši úředně oprávněný zeměměřičtí inženýři běžně potřebujou každej den k práci.

  9. NavajaMM napsal:

    K tej zmienke o lesníckej škole v Liptovskom Hrádku. Stojí za to, urobiť si cestou cez Hrádok krátku prestávku a navštíviť miestne arboretum, čo založili vtedajší pedagógovia školy.

Komentáře nejsou povoleny.