Panenský Týnec


Byla jsem tam jen jednou, je to už spousta let. Ten dojem si ale pamatuju pořád. To bylo tak: vraceli jsme se s muzejní partou z Prahy, kde tehdy probíhala velká výstava ke Karlu IV. Přesné datum nevím, bylo to někdy v polovině 70.let.  Vezla nás ve svém fiátku Heide, která v té době zpracovávala cosi kolem putování jednotlivých kamenických hutí Čechami a tak se pídila po kamenických značkách. A v rámci tohohle pátrání se rozhodla, že se na zpáteční cestě stavíme na lounském okrese v Panenském Týnci a ona se podívá, jestli tam nějaké značky najde.

Že v téhle obci je něco zajímavého, to jsem věděla: kolem obce vedla trasa autobusu Most-Praha a cosi jako tmavé kamenné sloupy, tyčící se za vesnickými domky se nedaly přehlédnout. (Pardon, Panenský Týnec je vlastně městys, má dokonce svůj znak a vlajku, ale při 448 obyvatelích to opravdu velkoměsto moc nepřipomíná). No a teď se mi nabídla šance, zjistit, co to tam vlastně je. Když jsme vylezli z auta, začali jsme pátrat, kudy se do té tajemnosti vlastně dostat. Značení žádné, nebylo se koho zeptat – a tak jsme prostě šli směrem, kde bylo něco vidět, a doufali jsme, že se tam dostaneme. Dobu jsme se motali po vesnických dvorcích se slepicemi a pověšeným prádlem (kupodivu nám nikdo nevynadal), až najednou zmizela tahle atmosféra všedního dne na vesnici, a my se ocitli…kde vlastně?

Pod nohama tráva, kolem vysoké kamenné zdi, zakončené jakýmsi sloupovím, připraveným pro vsazení nádherných vitrážových oken – a nad hlavou nebe. A ticho a klid, nikde ani živáčka, jen my a nesmírně silný pocit času, toho co byl i toho, co ještě bude…

Jak monumentálním dojmem stavba působí, je znát na téhle fotografii.

A konečně bych asi měla napsat, co to vlastně je. Jedná se o nedostavěný klášterní kostel Panny Marie. Měla to být trojlodní, dvouvěžová stavba úctyhodných rozměrů: kněžiště je 21 m dlouhé, 9m široké a přes 20m vysoké. Jak již bylo řečeno, kostel nikdy nebyl dokončen – pravděpodobně z finančních důvodů. Dochovalo se kněžiště a portál, později byla přistavěna ještě barokní zvonice, která zasáhla do původně plánované stavby. Výstavbu kostela zahájil pravděpodobně r.1316 Plichta ze Žerotína, po požáru sousedního kláštera panen klarisek r. 1382 však zůstala nedokončena. Předpokládá se, že na stavbě kostela se podílela huť Petra Parléře. (Klášter byl koncem 18.století přestavěn na zámek – ale kdybych nevěděla, že to je zámek, považovala bych to spíš za nějaký větší statek.)

Na vstupním portálu kostela se zachovaly znaky rodu Žerotínů.

Jak říkám, můj dojem z tehdejší návštěvy tohoto gotického torza byl obrovský! Snad to dělal ten kontrast mezi vesnickou každodenností okolí a vznešenou monumentálností stavby, snad to, že jsme tam byli sami, bez jakýchkoliv rušivých vlivů komerce – nevím.  Teď bych to asi vnímala jinak: je to módní místo pro rejdy psychotroniků a podobných šamanů (kteří tvrdí, že tam probíhá silná zóna pozitivní energie), pořádají se tam svatební obřady, točí filmy a vystupují skupiny historického šermu (to jediné mne asi v tomhle prostředí nepohoršuje).

Neodolám a dám sem ještě citát z jednoho článku na téma Panenský Týnec – a raději nebudu komentovat, co si o tom myslím:

Náš psychotronik Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější, uzdravující. Stavitel chrámu Jaroslav Plichta z Žerotína byl podle měření pana Brázdy na 80% dobrým člověkem a byl duchovně na velmi vysoké úrovni (90%), byl to silně vnímavý člověk, který silnou kladnou energii v tomto místě cítil. Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž. Měřením siderickým kyvadélkem bylo zjištěno, že duše pana Plichty z Žerotína lpí na této stavbě dodnes a dokáže na 75% odradit kohokoliv, kdo by chtěl na místě chrámu postavit cokoliv jiného. Jakákoliv jiná stavba by totiž účinky této pozitivní zóny snižovala.

Ale objevila jsem při pátrání po informacích o Panenském Týnci jinou zajímavost: jsou teorie, že by v areálu tohoto nedostavěného kostela mohla být pohřbena Anežka Česká, nejmladší dcera Přemysla Otakara I. a zakladatelka řádu klarisek Průzkum ukázal, že tam v hloubce čtyř metrů pod zemí cosi je – ale jestli se zjistilo, co vlastně, to jsem se nikde nedočetla.

Prostě jestli budete mít cestu na Lounsko, udělejte si zajížďku do Panenského Týnce.  Zajímavostí je v Týnci i blízkém okolí dost a dost: Na hřbitově v Panenském Týnci je pohřben například cestovatel a znalec (a objevitel nových druhů) orchidejí Benedikt Roezl. https://cs.wikipedia.org/wiki/Benedikt_Roezl

Je tu studánka s léčivou vodou – ovšem není jisté, zda je přístupná, zřejmě jsou tam nějaké problémy na straně majitelů.

Nedaleko Týnce, v obci Klobuky najdete menhir, zvaný Kamenný pastýř – údajně nejvyšší menhir u nás

K němu patří pověst že

„Kdysi snad měl být menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (megality). Odtud patrně také název Pastýř (se stádem oveček). Jedná se však o ústní vyprávění, které je doloženo pouze pověstí o kruté paní i čarodějnici v jedné osobě, jejíž ovčák se jednoho dne nevracel dlouho z pastvy. Vydala se jej hledat, a když ho našla v polích, tak vykřikla: „Bodejť bys zkameněl!“ A tak se stalo, s ovčákem i jeho stádem ovcí. Menší kameny byly sice údajně někdy vykopány, ale zmizely beze stop. Kamenný pastýř ale nezahálí, jak praví o něm známější pověst. Podle ní při každém zvonění v klobouckém kostele postoupí menhir o jeden krok velikosti zrnka písku směrem ke kostelní věži. Až přijde do Klobuk, bude konec světa. Naštěstí se kámen moc nehýbe. I přesto mu lidé nedávno pořídili palisádovou ohrádku, aby neutekl.“(Převzato včetně obrázku z webu „Turistika“ https://www.turistika.cz/mista/menhir-kamenny-pastyr-u-obce-klobuky-na-slansku-nejvyssi-menhir-v-cesku/detail)

Prostě tenhle kousek naší země opravdu stojí za návštěvu a pořádné prochození!

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Panenský Týnec

  1. NavajaMM napsal:

    Úžasné miesta, vďaka za tipy.
    Ten menhir je úplne fascinujúci. Už som si stihol nájsť na wiki, že prof. Píč v roku 1898 dokázal, že bol vztýčený umelo niekedy v praveku. V tej súvislosti ma pobavil zápis v kronike z Klobouk z roku 1852. Píšu, že bola silná búrka a kameň vyvrátila, tak ho občania postavili znovu.

    Tá výstava bola v roku 1978, volala sa Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR a bolo to pri príležitosti 600. výročia Karlovej smrti. Tiež som si vtedy odstál v rade asi 2 hodiny, kým sa dalo dostať dnu.

    • K-k,. napsal:

      ano, to by mohlo být ono. My absolvovali frontu o něco kratší, protože kolegyně nějak ze známosti získala možnost návštěvy v tzv. zavírací den. Ovšem na to, že to byl zavírací den, byla fronta docela dlouha a ve výstavních prostorách byla pěkná tlačeníce. V „otvírací“ den to tam muselo být opravdu vydatné. Ale výstava to byla pěkná! 🙂

  2. rexus napsal:

    Menhir u Klobuků je součástí jedné z ley lines : Solanská hora, menhir u Klobuků, menhir u Kvílic, menhirů u Řisutů. Dále zapadá i do jiné ley line : Vrch Oblík, vrch Slavětín, menhir u Klobuků, vrch Jemníky, kamenný čtverec u Makotřasů blízko Lidic. A dále také tvoří vrchol jedné ley line : Menhir u Klobuků, Podlešín, Horoměřice,
    Nejdelší ley line je asi vrch Měděnec, Čachovice, Drahomyšl, Hřivice, Hvížďalka, Bílichov, Jemníky, menhir Ládví na okraji Velké Prahy v Dolních Chabrech řečený Zkamenělý slouha Za dobrého počasí je vidět z Ládví na Měděnec, lokalita je ale již zastavěná, musí se trochu stranou.
    U Kounova jsou větší ley lines, kamenné aleje alias řady.
    Menhir u Drahomyšle je Zakletý mnich asi 2.2 m a menhir u Března je Zakletá dívka asi 1.3 m
    Na Slovensku by se také našlo pár megalitických staveb ani ne tak menhirů
    například Golianove, Velký Cetín, Bučany, Šurany, Komjatice, Demandice, Svodín, hodně jich tam bylo poničeno nebo úplně zničeno při stavbách dálnic
    Menhiry jsou například v Holíči .

  3. Pepanov napsal:

    Na Panenský Týnec si vzpomínám asi tak před 15 lety, kdy jsem se tam byl podívat. V souvislosti s tím jsem byl také v Žerotíně a hledal zříceninu hradu. Po návštěvách ruzných zřícenin po okolí ( Okoř, Jinčov a pod.) jsem hledal velkou stavbu a ono nikde nic. Až jedna starousedlice mne prozradila, že ona zřícenina je kouse zdi v místě, které spíše připomínalo smetiště. Týnec navšťeviji občas, ale návštěvou jsem pokaždé poněkud zklamán.

  4. Bavor V. napsal:

    Tohle je kousek země, kde jsem prožil také mnoho let. Klášter Kuglweit, čili Kuklov
    http://www.scenerie.cz/IS/pu_data/photo/small/19/HRCMSHZRQYX4Z2C.JPG?s=1866055533

    • K-k,. napsal:

      paráda! 🙂

      • Bavor V. napsal:

        Existuje hodně míst, kam jsem se ani nedostal a když už jsem mohl, tak jsem neměl čas a nakonec jsem se odstěhoval „domů“. Takový Svatý Tomáš a Vítkův Hrádek bývaly mým snem, leč „za plotem“, kostel v Boleticích, jeden z nejstarších na jihu Čech vůbec, byl zase „okupován“ sověty a tak dále. A když už jsem se někam v dobách dávných dostal, nesměl jsem tam fotit, takže smůla…

Komentáře nejsou povoleny.