Co lze vyčíst z čísla popisného


Používání čísla popisného bylo uzákoněno Marií Teresií v únoru 1770.  A lze z něj vyčíst některé zajímavosti. Tím myslím na vesnici, protože ve městech probíhala občasná přečíslování, většinou v souvislosti s dělením na různé části či obvody. Vesnic se tyto změny nedotkly a tak číslování vypovídá o původní podobě obce v době před rokem 1770.

Od toho roku proběhlo totiž povinné popisování všech nemovitostí na území monarchie. Probíhal to tak, že nejbližší vojenský útvar vyrazil do příslušné obce a podle daného určení začal domy popisovat čísly. Pokud se v obci nacházela fara, začínalo se číslování farou, která dostala jedničku. Pokud nebyla fara, ale byl zde šlechtický dům (zámeček, velkostatek), pak obdržel jedničku on. A když nebylo ani jedno ani druhé, začínalo číslování v místě, kde vojsko vstoupilo do vsi. Po jedné straně komunikace tam, po druhé zpátky.  Většinou tak, že první byl opravdu ten dům, který byl hned na kraji obce. Tím také bylo určeno, jestli se bude číslovat ve směru hodinových ručiček či v protisměru, tedy začne-li se na straně vlevo od cesty nebo vpravo. A tak podle posloupnosti čísel v dané obci se dá předpokládat, jak jsou které usedlosti staré a také jak vysoko v hierarchii obce jejich majitelé stáli. V centru obce většinou sídlili nejbohatší sedláci, na krajích pak chalupníci.

Další domy pak dostávaly čísla podle toho  jak byly postupně vystavěny. Takže hledat na vsi podle čísel bývá velice obtížné.

Uvedu příklad. Obec měla roku 1770 pětatřicet obytných domů, žádnou faru ani zámeček. Takže vojsko začalo číslovat od prvního domu u cesty až došlo na konec. Včetně různých odbočení do strany od hlavní cesty vzdálenější.Na konci se nachází chalupa, která dostala číslo 20. Po druhé straně se stejným způsobem došlo zpět až k číslu 35. Pokud žádná z takto popsaných nemovitostí nebyla dodnes zbourána, její číslo stále platí. Tento ucelený kruh většinou ani neumožnil novou výstavbu v „centru“ a tak další výstavba se dála na okrajích. A jak domy rostly, tak dostávaly další čísla. Vedle domu 21 klidně dneska stojí dům 46, vedle domu 1 zase 47.

Jenže došlo-li k odstranění stavby z centra, její číslo dostal první nový dům, který byl vystavěn. Takže z řady vypadlo třeba číslo 12. A toto číslo dostal nový dům kdesi na některém okraji. A mohl jej dostat i přesto, že jiné domy měly čísla podstatně vyšší.

Pokud by se stalo, že odstraněný dům neležel přímo v řadě u cesty, ale byl od ní z jakéhokoliv důvodu odsunut, působí velice podivně, že po 11 je hned 13. Zejména, když k přesunu čísla došlo v dobách mimo paměť  místních a dům, který má dnes tu 12ku, vypadá stejně staře jako ty ostatní. Je to však dokladem toho, jak se obec vlastně vyvíjela.

Podobná situace může nastat, když vypadne dům v řadě. Do okamžiku, kdy na jeho místě je prázdná parcela, je chybějící číslo v podstatě logické. Ale jakmile se objeví nová stavba, dostane přiděleno další volné číslo a pak nastane opět menší chaos pro návštěvníka. Místo 12ky je tu najednou třeba 66.

Takže podle číslovaní lze usuzovat na starobylost té které usedlosti a často i na její hierarchické osídlení.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Co lze vyčíst z čísla popisného

  1. brtnikvbrlohu napsal:

    Co dodat – snad jen to že i na vsi mohlo z nějakého důvodu dojít k přečíslování – konkretně u obce co má dneska asi 130 čísel (chalup o hodně už zase míň). Ještě v 60tých letech se zaniklá čísla přidělovala novým stavbám na jiném místě obce, dneska to již není možné – zaniklé číslo již zůstanu nepřidělené a nové objekty dostávají čp. jako další v číselné řadě. Města mají ještě tzv orientační číslování – tedy opravdu alespoň městyse kdy se začínalo od nejnižšího místa – výtoku toku z města tak že vpravo byla sudá a vlevo lichá, náměstí ve směru hodinových ručiček. Je ale pravdou že je ještě mnoho vesniček sice si říkajících města která orientační číslování nikdy neměla či je zanedbala že je dneska nefunkční a vůbec jim nevadí že někdo občas bloudí hladajíce určitou adresu po celé dědině.
    Díky Marii Terezii je tak rok zavedení čísel bodem kdy se dá už docela slušně hledat v matrikách, protože je tak vodítko čí je to vlastně ono křtěné mimčo když je v dědině několik otců stejného jména. Zhruba ve stejné době se také jaksi sjednotilo zapisování do matrik a zavedlo povinné zapsání každého narození, úmrtí či svatby. Starší zápisy jsou – čím dál do minulosti tím méně spolehlivé a děravé.

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Jo a nejhorší je to když suploval pana faráře předek Tarasova kocoura – paní Katy ví o čem mluvím 🙂 – a když ještě psal německy kurentem.

      • Bavor V. napsal:

        A psal to bez ohledu na datum, místo a rodiče vůbec. Ostatně co chcete po kocourech…

        • strejda napsal:

          Obzvlášť, když ten kocour byl jen kaplanem nebo kostelníkem a psal si poznámky při oslavě na papírky, které jednou za čas zapsal do matriky podle zásady, zapsáno být musí ale pravost nikdo neověřuje.

    • Joda napsal:

      No, „ještě v 60-tých letech“. My jsme naši chalupu převáděli asi v roce 1985 na rekreační objekt, dostali jsme nové číslo „rekreační“ začínající nulou a vzápětí původní popisné číslo naší chalupy přidělili novostavbě ve stejné ulici asi o kilometr dál. Dovedete si představit, jakou z toho měli radost pošťáci.
      S tím rekreačním číslem jsou jiné radosti. Po digitalizaci se zjistilo, že počítač počáteční nulu nebere (prostě jí ignoruje) a tak mají v obci dvě chalupy se stejným číslem. Z toho zase mají radost na obecním úřadu.

  2. jaa napsal:

    Njn, ta skleroza. Ale naši předkové opět zabodovali. Já od zvěřejnění dumala – jaký je výpočet při kontrole správnosti rodného čísla. Njn

    • NavajaMM napsal:

      Odvtedy, ako sa začali používať štvormiestne čísla za lomkou v rodnom čísle platí kontrola na deliteľnosť 11. Táto kontrola sa využíva aj v bankách na čísla účtov.
      Deliteľnosť 11 má jednu veľkú výhodu. Odhaľuje preklepy na jednom mieste alebo vymenené dve nasledujúce číslice.

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Ona kontrola dělitelnosti 11 se používá ledaskde, třeba při číslování drážních vozidel – řekl bych (možná o tom někdo ví víc) že už bývalé Československo patřilo ve využívání tohodle fenomenu k předním státům na světě.

Komentáře nejsou povoleny.