Business, as usual


Je současnou módou tepat Agrofert za pěstování řepky. Ale jen Agrofert. Dokonce s takovou zuřivostí, že tabule s nápisem

„Smrdí vám, řepka?
Andrejovi voni

se objevuje v místech, kde je sice žluto kam oko ani nedohlédne, ale Agrofertu tam nepatří ani píď půdy. Jinou „oblíbenou plodinou se stává kukuřice. Nevím, jak Agrofert, ale kolem mého sídla se objevuje také v množství větším než malém. A dalším oblíbencem se stává mák. Doufejme jen, že ne na výrobu opia. A opět jej pěstují zemědělci na Agrofertu nezávislí. Dělají to patrně proto, že tyto plodiny jsou momentálně nejlépe vykupované a tedy přinášejí do kasy nejvíce financí. Prostě Business, as usual.

Osobně se mi víc líbí pole zbarvená do žluta řepkou než začernalá solárními panely. To je opravdu slepá vývojová cesta ekologické výroby elektřiny. Solární panely byly původně zamýšleny jako úspora pro veřejné budovy, školy a podobná zařízení. S tím, že se budou zabudovávat do obvodových zdí či na ploché střechy. Ne však na pole, louky a jiné volné plochy. Jenže dokud to nese, tak se pole černají. Prostě Business, as usual.

Až se zjistí, že je pěstování jiné plodiny výhodnější, všichni zemědělci se obrátí jejím směrem. Samozřejmě včetně Agrofertu. Protože to je kšeft, jako obvykle.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Aktualitka se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na Business, as usual

  1. NavajaMM napsal:

    „Business as usual“. Neznášam tú vetu, lebo som ju mnohokrát počul, keď „sa potápal Titanic“ (obrazne).
    Mám v rodine vyštudovanú agronómku, takže som sa dozvedel, že kukurica je do našich podmienok to najhoršie, čo sa dá na pole vysadiť. Vraj pôdu na niekoľko rokov úplne zničí.
    Naši predkovia nežili od úrody (dotácie) po úrodu (dotáciu), vedeli, že tá istá pôda bude živiť aj pravnukov, tak vymysleli trojpoľný systém…

    • kočka šklíba napsal:

      No s trojpolným systémem jste ve středověku, stejně tak nevěřím, že Vám vystudovaná agronomka mohla říci, že kukuřice je do našich podmínek to nejhorší. Jenže, dříve se dodržoval osevní postup, prostě po kukuřici přišla třeba vojtěška, pak pšenice a tak dále. Nyní to tak není, nyní opravdu vládne to rčení „Business as usual“.

      • NavajaMM napsal:

        Kočka, Vaša replika je dehonestujúca a podpásová. Keby ste napísali, že neveríte, že je kukurica najhoršia do našich podmienok, budiž, môžete si veriť, čomu chcete. Ak však napíšete, že neveríte, že mi to agronómka povedala, tým naznačujete, že ma považujete za klamára a to sa ma trochu dotklo.
        Nemienim to ďalej rozmazávať, len to píšem pre Vašu informáciu, aby ste vedeli, že dokážete pichnúť slovom.

        • bara napsal:

          Problém není kukuřice, v podstatě ani řepka olejná, problém je nedostatek hnoje :)) No a když není hnůj, plyne z toho, že nejsou ani krávy. A když nejsou krávy, není potřeba ani jeteloviny či směsky půdu zlepšující…
          A obilí (kukuřice je de facto taky obilovina) je půdu zhoršující, stejně jako okopaniny a všechno, co sežere člověk. Takže ti slavní vegani nám vlastně vyčerpávaj půdu, bo protože nežerou krávy a nepijou mlíko, tak není čím hnojit a nesejou krmné směsky a jetele. Ono všechno souvisí se vším…

        • kočka šklíba napsal:

          Ne, tak jsem to nemyslela, ale určitě Vám to neřekla takto. Neměla jsem v úmyslu se Vás nijak dotknout.

          • NavajaMM napsal:

            OK, som to tak napísal práve preto, že som neočakával, že by bol za tým úmysel.
            Moja informátorka sa vyjadruje presne tak. Keby som poľnohospodárstvu rozumel, povedal by som to svojimi slovami a znelo by to inak, ale už nám to vysvetlila pani Bára – kukurica je proste náročná na hnojenie (živiny) a pôdu vyčerpá.
            Ešte na vysvetlenie – žijeme na severe Slovenska v podhorskej oblasti (300 mnm a viac). To sú tie „naše podmienky“. Našiel som si medzitým mapku, kde na Slovensku sú vhodné pôdy na kukuricu.

            Vhodné sú hnedé a zelené fľaky, oranžové sú málo vhodné a ružové sú nevhodné.
            Dobré 2/3 Slovenska – a celý sever – má ružovú farbu.

            • bara napsal:

              Ale kukuřicu můžeš pěstovat aj v kopcích, ale jenom na zeleno, tam stěží dozraje, a když dozraje, tak výnos mizernej a ta chudá půda ještě schudne. Tam se to snad ani nevyrentuje. Ale jestli to tam má co sežrat, tak není třeba se strachovat, oni to zas na druhým koncu vyklopí a něčím se v zimě krmit musí.

              • kočka šklíba napsal:

                Přesně, kukuřice se snad dříve, tedy před rokem 1989, pěstovala převážně na siláž, nebo tak 50:50. Už je to mnoho let, co jsem tohle studovala, a to ještě ne jako hlavní specializaci, Vy jste zřejmě v tomto mnohem poučenější 🙂 . Já si to už tak nepamatuji se přiznám.

            • kočka šklíba napsal:

              Nevím tedy co je na těch školách učí, protože to prostě není pravda, pokud Vám řekla jak řekla, nakonec Bára, která je určitě větší odborník, Vám to vysvětlila.

      • bara napsal:

        Tak nějak. Kukuřice je odplevelující plodina, agrotechnicky má charakter okopaniny a v osevním postupu má svůj význam. Na zrno se pěstuje v teplejších oblastech, v bramborářských krajích její odplevelující funkci zastanou brambory či řepa. Lze ji pěstovat na zelenou hmotu (siláž či přímé krmení), set postupně (postupně pak sklízet), na zrno ji lze sklízet až za mrazů. V osevním postupu je po sobě snášenlivá, na živiny náročná jako okopaniny.

      • jaa napsal:

        Neřekla bych středověk. Dodržovalo se to furt. A zahrádkáři to dodržují dovčil. Já měla pečlivě sepané co po čem můžu a co nesmím, možná bych to někde našla. . Šlo taky o to aby byla nějaká úroda. Taky se hodně -používalo přírodní – zelené hnojení. Prostě některé plodiny víc vyčerpábvají půdu. Pamatuji že bábi nikdy neměla naseto dva roky po sobě stejné . Buď si půda poteřbovala odpočinout, nebo dodat živiny atp.

        • Bavor V. napsal:

          No a teď je ta kukuřice už druhý rok na stejném místě. Takže nevím…

          • kočka šklíba napsal:

            No to se dříve nemohlo stát, i když Bára píše, že může. Tak dalece tomu zase nerozumím,

          • bara napsal:

            Jsou důvody, proč se po sobě nemá pěstovat ta stejná podina. Jednak vyčerpává ty samé živiny, ale to lze dohnat hnojením, druhak to ovlivňuje různé organismy, ať už ty půdotvorné, tak i choroby a škůdce. Na ty chorby a škůdce to můžeš postříkat, ale není to nic moc ani finančně. Ale hlavně: rostliny si do půdy vytváří toxiny, které zabraňují klíčení téhož druhu! V postatě s chrání teritorium, odborně se to nazývá alelopatie . To je ten hlavní důvod! U většiny plodin se pohybuje kolem 2-4 let, jetele 5-6 let, a třeba takovej len se dnes uvádí 7-9let, já si pamatuju 11 let! Kukuřici, jako jedinou, můžeš pěstovat furt na stejném místě! Ale vzhledem k těm ostatním důvodům (živiny, organismy) se doporučuje jen dva roky po sobě, a to prvním rokem na zrno a druhým rokem na zelenou hmotu.

          • jaa napsal:

            Možností je asi víc – ale ta hlavní – asi ji hodně posypali chemií, – což taky není dobré., Připomělo mi to kdysi nového soudeda na zahradě, furt se vytahoval – jak mu vše roste a kolik, že toho má. Akorát, že zapár – sedával na štokrdleti a přebíral tu nadúrodu – všechno mu zčernalo a neměl nic. Nakonec tu zahradu pustil…

        • kočka šklíba napsal:

          No ale trojpolní systém je něco jiného víte? Jasně, proto se také pěstovala vojtěška a jetel a tak, a zaorávalo se. Ani nevím jestli se ještě vojtěška například pěstuje.

  2. kočka šklíba napsal:

    Jo a ještě k tomu máku. Pamatuji se když jsem měli předmět Metody operační analýzy, takový dost pro mě matematický, ale měli jsem na to fakt výborné přednášející, takže jsem to pochopila i já, že jsme museli do osevního postupu dát na mák omezení. Protože by nám pak vyšlo, že bude celá republika oseta mákem. Byl velmi výhodný finančně, již tehdy.

    • NavajaMM napsal:

      To bude ono. Našiel som zaujímavú informáciu – tabuľku a mapku rentability pôdy pre rôzne plodiny.
      http://www.podnemapy.sk/portal/reg_pod_infoservis/rentabilita/rentabilita.aspx
      Repka vychádza všade ako najrentabilnejšia. Rentabilita je dvojnásobná oproti pšenici a štvornásobná oproti zemiakom.
      Sranda je, že ju pestujú aj na „nerentabilných“ pôdach, ktoré v našom kraji prevládajú – tam sa nedá vyprodukovať zisk ničím.

      Tá rentabilita to je aj tak parameter veľkovýroby. Táto pôda bola tradične rozdelená medzi drobných roľníkov a živila ich. Keby dnešný nezamestnaný pracoval na svojom políčku, ktoré by ho sčasti živilo, tak aj tá rentabilita by bola o niečom inom.

      • bara napsal:

        Jo, lidská práce je zadarmo :)) Akorát nevidím ty lidi ochotný (a dnes už ani fyzicky schopný, včetně těch mladejch!) ten potřebnej objem práce do pěstování si obživy investovat. A hrdě se k nim hlásím též, ochota byla vždy spíš blížící se nule a dnes už ani nemám ten fyzickej fond.

  3. Cech napsal:

    Řepka je byznys jako každý jiný, bezesporu pokud Andrej loboval jak sám přiznal, tak pouze za tu povinnou přísadu do PHM, jinak s řepkou nemá nic společného.
    Proto také mávání tibetskou vlajkou nemá nic společného s nějakými nesmyslnými právy tibeťanů.
    http://www.novarepublika.cz/2017/07/na-ct-300-miliard-z-reexportu-sikana-v_6.html

    Proto co si myslíte že tento senátor v dvojroli řeší pro Česko – > absolutně nic, tento človíček maká za německé € naprosto cíleně proti Česku.
    Proto také pokud jakýsi Ing. Lumír Aschenbrenner kritizuje Andreje Babiše, tak je nutné si vždy nejdříve uvědomit jakým naprosto podpásovým způsobem on cíleně poškozuje Česko, na rozdíl od Andreje Babiše.
    Tož řepka za to nemůže, je to průmyslová, dříve se říkalo válečná plodina.

Komentáře nejsou povoleny.