Heinrich Loos – procházka třetí


Dnes vás pozvu na třetí a poslední procházku starým Mostem – tím „předuhelným“, který maloval Heinrich Loos.

Tenhle obrázek mne velmi potěšil:

Loos to maloval, aby zachytil mostecké masné krámy (někdy se také říkalo „masné lavice“ – dávno zaniklý způsob prodeje masa. Šlo vlastně nejen o prodej, ale i o porážku – a město kontrolovalo poctivost prodeje a později i zdravotní nezávadnost. Stavebně šlo většinou o uličku, někdy zastřešenou, kde byly z obou stran krámky. Prodávalo se vlastně na sklopené okenici, která nahrazovala pult. Takhle nějak to vypadalo – tohle jsou bývalé masné krámy v Horažďovicích. http://www.images.atlasceska.cz/images/pamatky/velka/17786/v27987_masne-kramy-horazdovice.jpg

Mimochodem, hezký vstup do masných krámů se zachoval ve Strakonicích, ale nikde jsem nenašla informaci, jestli jsou nějak využívané, anebo si jen tak tiše chátrají. Nevíte o tom něco, pane Bavore?

https://www.krizemkrazemceskem.cz/wp-content/uploads/2014/03/Strakonice-Masn%C3%A9-kr%C3%A1my-na-Velk%C3%A9m-n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD.jpg

Marně jsem se snažila vypátrat, zda a kdy byla praxe masných krámů zrušena – ono mít tohle v centru města (jako v Mostě) nebylo zrovna moc hygienické. Jak a do kdy fungovaly ty mostecké, to se mi nepodařilo zjistit – Most měl od r.1817 nové jatky za hradbami, tak se možná přímo u masných krámů neporáželo. Nevím…

Ale obrázek mne potěšil z jiného důvodu, než jsou masné krámy. Ta dlouhá, světlounce žlutá budova úplně nalevo je totiž budova bývalého piaristického gymnázia (čp.187), kterou někdy od 90.let 19.století užívalo mostecké muzeum. (Muzeum sice vzniklo už v r. 1888, ale prakticky nevyvíjelo činnost. Mělo k dispozici místnost na radnici a jeden z městských úředníků byl pověřen sepisováním sbírek. Až v r. 1894 byl ustaven Spolek přátel muzea v Mostě – Verein des Museumsfreunde Brüx. Spolku se podařilo pro výstavní účely získat onu budovu bývalého piaristického gymnázia a muzeum začalo fungovat jako skutečné muzeum.) V budově piaristického gymnázia pak muzeum působilo až do zániku starého Mostu. Tahle fotka je někdy z doby, kdy jsem tam pracovala i já – soudím podle těch šílených lamp na budově. Ty malé domečky napravo od hlavní muzejní budovy jsme používali taky – byla v nich uložena sbírka mineralogie a geologie.

O tom, že je v severních Čechách uhlí a do jisté míry i o možnostech jeho využití se vědělo dlouho. Např. r. 1613 byla udělena licence k těžbě mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi, který uhlí, vytěžené poblíž Čepiroh a Havraně používal jako palivo v hutích, ale i k získávání síry a vytápění místností. Jeho aktivity však netrvaly dlouho: jakožto nekatolíkovi mu byl majetek zkonfiskován a za třicetileté války byly jeho hutě zničeny. V následujících přibližně stu letech bylo kolem severočeského uhlí ticho. Pokud se vůbec těžilo, těžilo se pouze pro vlastní potřebu. Jen jako kuriozitu uvádím, že část uhlí byla po vytěžení spalována s cílem získat popel – ten se pak prodával jako hnojivo. (Roku 1805 byl pak vydán zákaz spalování použitelného uhlí na popel za výše zmíněným účelem.) Až koncem 18. století se objevil zájem o uhlí jako o levnější otop. Těžilo se ovšem především tam, kde uhlí vystupovalo až na povrch. Později se využívalo štol, nebo mělkých jam, z kterých se rozbíhaly šachty.  Těžilo se převážně v zimě, po zbytek roku mělo přednost zemědělství – však se taky pro tuhle těžbu používal název „selské dolování“. V zimě také byla větší poptávka po uhlí k topení. Jeden z takových dolů namaloval i Heinrich Loos

Tenhle důl patřil jakémusi Müllerovi. V kronice obce Souš se ale zachoval popis podobného dolu, který byl majetkem mlynáře Spitze (ano, toho, kterému patřil mostecký Kamenný mlýn): „V širém poli stála dřevěná bouda rozměrů 3×3 metry. Uvnitř bylo síto na prohazování, rumpál s okovem, který zavěšen byl na konopném laně. Těžní jáma byla v průměru 1m a byla vydřevena. Ve vzdálenosti 100 m byla podobná jáma, která pokryta byla sítem.  Byla to větrající jáma. Horník uhlí nakopal, naplnil okov, dal smluvené znamení a jiný nahoře uhlí rumpálem vytáhl. Uhlí se třídilo a prodávalo na okovy. Často se nevážilo. Důlní okov musil míti tyto rozměry: nahoře 18, dole 17,5, výšku 16 1,4 coule vídeňského uvnitř nádoby.“  Větrání bylo v takovém dole zajištěno ohništěm pod větrací šachtou. Stoupání ohřátého vzduchu a kouřových zplodin větrnou jamou ven způsobovalo nasávání potřebného čerstvého vzduchu těžní jamou.

Jedním z hlavních problémů těžby uhlí v severních Čechách byly možnosti jeho využití mimo přilehlý region – tedy doprava.  Směrem do středních Čech se severočeské uhlí setkávalo s těžkou konkurencí středočeského kamenného uhlí, bylo tedy potřeba najít jiný směr. Od r. 1830 byla zavedena přeprava uhlí pramicemi po Labi a těžba se začala rozvíjet – ovšem především ve východní části revíru, kde byla labská přeprava přístupnější. Rozhodující zlom přineslo až budování železnice – nejprve do Teplic a v r.1870  do Mostu.

První vlak přijel do Mostu 8. října 1870 (a pokračoval pak dál do Chomutova).  Zachoval se nejen jeho obrázek, ale i slovní popis:  „„Již dlouho předtím, než dorazil první osobní vlak, shromažďovali se obyvatelé města Mostu v blízkosti železniční tratě. Vlaková souprava byla vyleštěná a sestávala se z budovy (zavazadlového vagonu za lokomotivou) a devíti amerických osobních vagónů, u nichž má každé kupé vlastní dveře. První třída byla žlutě, druhá zeleně a třetí a čtvrtá hnědě natřena. Vlak táhla lokomotiva s tendrem pojmenovaná Komotau a ozdobená dubovým listím, chvojím a květinami a malými černo-žlutými a červeno-bílými vlaječkami“.

A když mluvím o vlaku, nesmím zapomenout na nádraží. Takhle vypadalo to mostecké v r. 1883

Prakticky souběžně s budováním železnice začaly na Mostecku vznikat první „opravdové“ doly:

Důl Anna v Souši  1870

Důl Robert na pomezí Holešic a Ervěnic r.1863 – ten výčet by byl nekonečný.

Loosův Most definitivně skončil a změnil se ve velké průmyslové město. Jenže čas se nezastavil.  A tak na závěr dám fotku dolu Centrum v Dolním Jiřetíně, založeného r. 1888. V r. 2016 bylo rozhodnuto, že skončí. Byl to poslední hlubinný hnědouhelný důl ne jenom na Mostecku, ale v celé ČR.  Fotografie je z r. 1916.

A Mostecko se stává krajem jezer, vhodným pro rekreaci… Já vím, příroda, čistý vzduch atd. atd. – je to, jak to má být. Ale stejně se mi po tom čoudu, mlhách, prachu a kraji těžních věží nějak stýská.

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Heinrich Loos – procházka třetí

  1. Laco G. Mlynář napsal:

    Katty, děkuji za informace o starém městu Most. I když tenhle kraj neustále projíždím už od roku 1963, co jsem se sem přistěhoval, ve starém Mostě jsem nikdy nebyl.
    Rok 1870 byl tedy asi přelomem mezi starým idylickým a „novým“ průmyslovým Mostem po zavedení dráhy. Takže už nějakých 150 let. Jenom nevěřím, že my se někdy dočkáme kolem Mostu a vůbec v celém pásu pod Krušnými horami od Ústí po Chomutov toho „příroda, čistý vzduch“. Na uhlí byl v tomto kraji navázán chemický průmysl a samozřejmě energetika, které životnímu prostředí nepřejí. A zaslepené názory, že za to mohou komunisti je samozřejmě nesmysl, kdo to tu zná ví, že zprůmyslnění pásu pod Krušnými horami probíhalo plynule, i když špička se odehrála asi v sedmdesátých letech minulého století. Podobné to bylo v Německu kolem Duisburgu, nebo ve Francii v Alsasku. Taky řešili restrukturalizaci průmyslu, jenže o 20 let dřív v 60tých a 70tých letech. Řada chemických továren v Podkrušnohoří vznikla za R-U, První republiky, nebo třeba za války (viz. Chemopetrol v Litvínově založený nacisty za okupace k výrobě benzínu z hnědého uhlí, Spolek, Šichtovka v UL).
    Takže chemička v Litvínově, nebo v Ústí, elektrárny ČEZu ještě dlouho budou ten čistý vzduch kazit, bohužel. Trochu se to tu lepší. Začalo to velkými investicemi do odsíření elektráren na začátku 90tých let, zavřením řady podniků, jako třeba Plynárny Úžín v UL. Ale bude ještě dlouho trvat, než se zde krajina vzpamatuje.
    Zajímavé jsou ve Vašem článku pohlednice dolů s vepsanými českými poznámkami. Rozvoj průmyslu určitě musel mít dopad na národnostní složení místního obyvatelstva. Starousedlíci by asi nezvládli nově vytvořená místa obsadit.

  2. K-k,. napsal:

    Ano,Laco.
    Rok 1870 byl zlomem – i když v dějinném vývoji je dost nepřesné uvádět konkrétní datum jako zlom. Vždycky bylo něco nového před tím a něco starého po tom.datu – ale to přece vám nemusím vysvětlovat. Povrchové doly (které nadělají víc paseky, než hlubina) tu začínaly už na přelomu 19. a 20.století – to o komunistech nebylo ještě ani tuchy! Jenže ono je to holt „in“ o všem nedobrém tvrdit, že za to můžou komunisti (případě Putin). A jestli to je, nebo není pravda, to přece není podstatné. Chemický průmysl i energetika se na poškození životního prostředí podílely nejméně stejně, jako doly. Ale ono je to tak provázané, že těžko oddělit, co dělá jeden a co druhý.
    Ano, rozvoj dolování měl velmi silný dopad na národnostní složení obyvatel – i na rozvoj některých měst a obcí. Pořád přemýšlím, jak to napsat,aby to bylo čtivé a při tom faktografické – a jaké obrázky k tomu dátv – no, ono se to časem vyloupne.
    Ale jsem opravdu velice ráda, že jsem Most a Mostecko zažila – je to nesmírně zajímavý kraj.

  3. Laco G. Mlynář napsal:

    Ještě jedno mne v souvislosti s tím, v jakém stavu se dochovaly památky v městech pod Krušnými horami napadlo. Ať už je to Ústí nad Labem, Teplice, Most, nebo Chomutov, vždy to byla docela významná středověká města a dodnes z nich zbylo velmi málo ve srovnání s městy v druhé řadě od hranic (Litoměřice, Žatec, Louny). Průmysl se zde choval jako obrazoborci v 15., 16, nebo 17. století.
    Středověké Ústí nad Labem dostalo největší ránu sice až na konci Druhé války, po těžkém americkém bombardování z jara 1945, ale to bylo nakonec vyvoláno také tím, že bylo Ústí významnou železniční křižovatkou díky průmyslu. Po bombardování zbyl gotický kostel a dominikánský klášter.
    V Teplicích se praly zájmy lázeňství a těžby uhlí a navazující průmysl a ze středověku, renesance, nebo baroka také mnohé nezůstalo. Most? Kostel a kus kláštera. Chomutov? Něco kolem starého náměstí.
    Vaše Kadaň měla asi náhodou štěstí, štěstí už neměl Jáchymov.
    Takže bohužel, průmyslová revoluce, Velký obrazoborec!
    Ještě že se nyní vše kultivuje informačními technologiemi.

    • Z Teplic a okolí napsal:

      Co se týče Teplic a starých gotickcých či renesančních domů, tak ty nejspíš vzaly za své při stavbě obytných budov, jež vznikaly s rozvojem průmyslu, kdy nebyly jako cennosti tak vnímány, takže tyhle památky opravdu na svědomí komunisti neměli. Ale později to, že zmizely celé ulice, tak za to se dá poděkovat opravdu bohužel těm komunistům. Prostě, natahali tam cigoše, a ti „zrichtovali“ celé ulice, například Dlouhá, tak to co zní zbylo, zřídili cigoši a pak to šlo k zemi. Podobně Zelená, místo ní jsou tam všelijaké paneláky. Podobně celé Trnovany. Nebo Mlýnská, tak je z ní jen ubohé torzo, větší část vybydleli cigoši a komunisti a jejich plánovači to jen poslali k zemi. Vlastně je zajímavé, že na těchto torzech ulic pak nic postaveno jiného již nebylo, Mlýnská je dodnes od lékárny prázdná včetně jejího pokračovnání Pražské. Na té Pražské jsou jen postavené paneláky po jedné straně, na pravé při pohledu od Teplic do Prosetic, ale až vlastně v Proseticích (a bydlí v nich vskutku na 90 procent cigoši, takový větší Chánov). Bílí se včas z této ulice, když byly ty paneláky postaveny kdo mohl, odstěhovali a teď je to slum nebo favela, na ulicích potkáte jen cigoše. Bytytam jsou zcela neprodejné. Takže s průmyslem tohle příliš do činění opravdu nemělo (= žádné velkolepé závody průmyslové na těchto vybouraných ulicích nevznikly), ale ani žádné jiné domy. Kvůli lázeňství to zbořeno nebylo rovněž, minerálních vod je pořád dost a cizích čmoudů nyní ještě více. K té Mlýnské, pravda, měl tam být postavern lázeňský dům, dokonce jej naplánovali ti komunisti, ale k jeho dostavbě nikdy nedošlo a nyní v něm přebývají bezdomovci a nejspíš bude též zbourán. Jinak, například naproti konci Kolárovy ulice byly staré městské lázně (snad Hálkova ulice) a ty naopak, musím pochválit, komunisti nechali zrekonstrulovat, ale, novodobí nekomunisti je pro změnu nechali zplundrovat, pak šly z ruky do ruky a pak jednoho dne k zemi. Takže dá se říci jak lumpárny, tak i dobré věci dělali jak ti předtím tak i ti po nich. Tak je otázka, jak by to dopadlo, kdyby tam tehdy místo komunistů byli ti novodobí, možná bohužel podobně, nedělám si iluze o nikom.

  4. blbíš napsal:

    Tím, že těžba původní krajinu zcela zlikviduje, nemizí pouze její původní vzhled, ale narušena nebo i zcela zničena je řada dalších funkcí. Předně dochází k úplné likvidaci původní sídelní struktury, krajina s určitou historickou pamětí je zcela vymazána z mapy. Tím ale dochází i k narušení okolní sídelní struktury, protože likvidace desítek obcí, region, ve kterém byly vytvořeny určité sociální a kulturní vazby, nemůže neovlivnit = to je to, o čem píše naše Katy.

    Ale vznik obřích důlních kráterů narušuje hydrologický režim oblasti, potoky směřující do dolů v nich buď mohou končit, nebo musí být odkloněny, výrazný je vliv na podzemní vody, které se ve vzniklých jamách stahují, nejistý je do budoucna dokonce i vliv na místní klima. Lomy svojí činností také velmi zatěžují okolí především prašností a hlukem a v některých případech mohou narušovat stabilitu přilehlých svahů hor. Například vliv velkolomu Československé armády na přilehlou krajinu se projevuje narušením stability svahů při úpatí Krušných hor. Svahy snadněji podléhají sesuvným procesům, které mohou ohrožovat komunikace nebo v nejhorším případě i stavby a v každém případě de facto zabraňují jinému využívání území.

    Takže Laco s tím bolševikem měl, ale i neměl pravdu. Jde o míru toho zásahu do krajiny a nezlobte se, bolševik tam jel jako sněžná fréza a nekoukal nalevo ani napravo!!! Za tím si stojím! Ani nevíte, jaký štěstí má Podkrušnohoří, že se nachází v geologicky klidný oblasti. Bejt to v oblasti častých seismických aktivit, pravidelných monzunových dešťů, bylo by, přátelé, v pěkným průšvihu. Taktéž problematicky vidím rekultivaci v podobě zatápění vytěžených dolů umělýma jezerama. Jejich vliv na Krušné hory se dnes dají velice špatně odhadnout. Tyhle varovný projevy jsou pouhá brnkačka! Může to pod Krušnejma horama dopadnout mnohem, mnohem hůře!!!


    (všimněte si Katy, toho zámečku na horizontu)

    Kdysi na fakultě jsme o tom vedli zajímavý debaty, třeba takovej akademik Quido Záruba (moc chytrej pán) k tomu měl zajímavý přednášky.

    • Laco G. Mlynář napsal:

      Vážený kolego diskutující, jsme zajedno, ačkoliv jsem si jist, že příklad ČSA by se opakoval v jakémkoliv režimu i zemi. Například stejně je rozoraná krajina povrchovými doly dodávajícími hnědé uhlí neodsířeným elektrárnám nyní na druhé straně hranic od Hrádku nad Nisou v Polsku.

      Prvotním podnětem kulturní devastace krajiny pod Krušnými horami byla průmyslová revoluce a ta byla původem kapitalistická. Nicméně jak je vidět z příkladu ze Západní Evropy a dnes i u nás, nebo v onom Polsku, její důsledky jsou stejné všude bez ohledu na ideologie a režimy.
      Nepochybně tyto historické děje sebou přinesly i leccos pozitivního, já psal o obrazoborectví, protože jsem staromilec a zlobí mne každý zbouraný renesanční portál, každá boží muka, kterou nějaký vandal roztloukl, nehledě na jiné větší kulturní škody. Ale jak vím, řadě amúzických lidí takové změny nevadí, ba mnozí je i vítají. Problém nastává, pokud se takoví lidé dostanou do rozhodovacích funkcí a to na všech úrovních. U řadových lidí vede k obrazoborectví touha po mamonu a zbytečné spotřebě a jsme zase u toho kapitalismu.

      • K-k,. napsal:

        řekl jste to za mne, mlynáři. Mně tu pobíhají návštěvy, tak nemám šanci reagovat…

    • Bavor V. napsal:

      D8 je asi trochu jiný případ. Tam šlo o nerespektování geologů, kteří varovali už Hitlera, když chtěl v těch místech stavět. A pokud se už v roce cca 1940 vědělo, že se jedná o nestabilní podloží, nemá to s těžbou nic společného. U Jezeří to je něco jiného.

      • blbíš napsal:

        ani náhodou, psal jsem o sesuvu, samozřejmě, že příčiny mohou a jsou různé, ale výsledek je stejný

        • Bavor V. napsal:

          Z tohoto pohledu samozřejmě

          • blbíš napsal:

            Krušným horám chybí stabilní pata, ta byla odtěžena a nebyl ponechán pilíř a teď si představte, co to může dělat po zatopení dolů. Voda na rozhraní geologických vrstev sama o sobě dokáže napáchat nedozírné škody, prostě je to vražedná kombinace a teď si představte, když je to rozhraní trvale pod vodou, prostě skluzavka jak vyšitá. Prostě nechci domýšlet … máte hned paralelu na Jezeří. Nestabilita podloží – podzákladí je prostě něco s čím si člověk umí poradit pouze v malém měřítku, ale Krušný hory tím malým měřítkem prostě nejsou!

            • blbíš napsal:

              jo a uvidíte, co geotechnický firmy napíchaj do Jezeří pilot a prahů to teprve bude vejvar!!!

              • Laco G. Mlynář napsal:

                Jenom malý rozdíl, Prackovice se sesuvem na dálnici jsou ve Středohoří, Jezeří pod Krušnými horami. Ale je pravda, že se i tam může stát něco podobného.

              • blbíš napsal:

                vzdávám to

              • Z Teplic a okolí napsal:

                O tom, co se bude dít se svahy pod Jezeřím tak se ví velice dobře. Až do roku 1990, než podnik Stavební geologie snad zanikl, tedy asi pokračuje pod jiným jménem Geotechnika, tak podnik Stavební geologie dělal průzkumné práce, hlavně etapové pozorovací měření, zda svahy pod Jezeřím neklesají. Takže dokumentace k tomu je opravdu dost. tuším, že pod tím zámkem vede průzkumná štola (str. 34), a tenhle podnik ji používal pro své měření
                viz : http://geo.fsv.cvut.cz/proj/dp/2015/michaela-gubaniova-dp-2015.pdf

  5. brtnikvbrlohu napsal:

    Kolik bylo sesuvů v Beskydech – i v dávné historii (Jezerné) a nikdy se tam netěžilo, jen občas víc pršelo.

Komentáře nejsou povoleny.