UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 7.


NAPSAL Dr. CYRIL HORÁČEK,

Ř. V. PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA ČESKÉ UNIVERSITĚ V PRAZE.

V PRAZE.

nákladem spolku českých právníkú „VŠEHRD“ 1912.

  1. POLITIKA POPULAČNÍ.
  2. OBYVATELSTVO PO STRÁNCE HOSPODÁŘSKÉ. – 4
  1. Věk obyvatelstva.

Důležitější ještě než poměr pohlaví jest po stránce hospodářské poměr věku obyvatelstva. V život lidském lze rozeznávati různé stupně věku: dětství, mladistvost, dospělost, starobu, jichž hranice, třeba i tu individuální rozdíly byly někdy dost značné, přece přibližně určitým počtem let života lze vytýčiti. S každým z těchto stupňů věku lidského spojeny jsou jiné vlastnosti, činnosti a potřeby. Lze říci, že týž člověk jiným se jeví v mládí, jiným v dospělém věku a jiným ve stáří. Zejména po stránce hospodářské rozdíly ty zřejmě padají na váhu. Zcela jiné jest hospodářské postavení dítěte, jiné muže a jiné starce.

Do věku 14 neb 15 let sotva lze mluviti o výdělečné činnosti aneb jest činnost ta velmi nepatrná. Z důvod zdravotních, kulturních i mravních není činnost taková ani žádoucí. U některých tříd obyvatelstva a v určitých povoláních, které vyžadují hlubší průpravy theoretické, jest tato hranice bezvýdělečností posunuta hodně daleko, až i do 20 a 25 let. Možno tedy tvrditi, že pro hospodářství výdělečné, pro produktivnost, věk do 15 let nemá významu.

Naopak obyvatelstvo tohoto věku odkázáno jest na důchody odvozené, plynoucí z produktivní činnosti především rodičů. Tvoří tedy v celkové rozvaze národohospodářské jakési passivum naproti výrobnímu aktivu obyvatelstva výdělečného. Podobně platí o starcích překročivších 65. neb 70. rok. I u těch až na řídké výjimky schopnost výdělečná jest již velmi oslabena. Také většina z nich odkázána jest na důchody plynoucí z výdělečných zdroj cizích, ačli sami neměli příležitosti dřívější svou činností fondový zdroj, z nhož tráví, si ušetřiti, aneb není-li zvláštním opatřením (výslužným, starobním pojišťováním) výživa jich zabezpečena. Jest zřejmo tedy, že i tento stupeň vysokého věku jest pro výrobní hospodářství bezvýznamný.

Nebude tudíž po stránce hospodářské bez důležitosti, jakým způsobem obyvatelstvo dle věku jest rozvrstveno, jaký počet jeho zejména přináleží věku dětskému do 15 let, jaký věku dospělému od 15 do 70 let a jaký věku starobnímu od 70 let výše. Tento poměr v rozvrstvení stáří obyvatelstva není opět ve všech zemích stejný, nýbrž různý. Co do výrobnosti hospodářské budou pak ve výhodě ony země, jež vykazují poměrně větší počet obyvatelstva ve věku středním.

Dle Wagnera z 1000 žijících obyvatel bylo v letech 1870—1880 ve věku:

do 15 let              15—40 let                     40—60 let                 přes 60 let

Řecko                   387                      402                               154                               57
Spoj. Státy ….       379                      410                               153                               58
Britanie……   …363                       391                                 171                               75
Uhry …………….355                     452                               183                               60
Irsko …………….352                     375                                177                              96
Německo…………350                     386                                187                             77
Finsko……………346                     398                                188                              68
Nizozemsko…… 345                      375                                195                              85
Norsko………….344                      375                                191                              90
Dánsko………….337                     376                                 194                              93
Švédsko…………333                     376                                 203                              88
Španělsko……..330                         412                             193                             65
Belgie…………329                         376                             197                             98
Itálie…………..323                         392                             202                             83
Rakousko(bez Hal
a Buk.)………..322                          391                            203                              84
Švýcary……….319                         384                             208                             89
Francie………..270                         383                             228                             119

Význačným zjevem jest malý počet obyvatelstva dětského věku ve Francii, jenž se dá vysvětliti poměrně nízkou číslicí narození v této zemi. Nejvyšší číslicí středního věku vynikají  Spojené Státy následkem znaného přistěhovalectví, které hlavně se vztahuje na osoby středního věku. Za to vysoký věk nejřidší jest v Americe, nejčastější ve Francii. Dle těchto číslic dá se též vypočísti střední věk obyvatelstva, jenž činí v Německu 27 let, ve Francii 32. v Spoj. Státech jen 23,3 let.

 

  1. Sociální rozvrstvení a povolání obyvatelstva.

Nejdůležitějším jevem populačním po hospodářské stránce jest rozvrstvení obyvatelstva dle jeho sociálního postavení a životního výdělečného povolání. Především bude padati na váhu číselný poměr obyvatelstva výrobně činného a oné jeho části, která jest jen účastná v hospodářství spotřebním.

V Rakousku byli r, 1900 dle Zahna z 1000 obyvatel vůbec:

Náležejících             rok                v povol, činní        sloužící        rodinní příslušníci

k zemědělství a les   1890                      634                     3                           363
nictví . .                    1900                     599                     4                            397
k průmyslu . . .           1890                      468                    23                          509
1900                      448                    21                          531
k tržbě a dopravě      1890                      399                   61                           560
1900                       398                   42                            540
k veř. službě a svob. 1890                      604                   67                            329
povoláním . . .          1900                      610                   60                            330
vůbec                         1890                     568                   19                            413
1900                      545                   18                            442

v Čechách byli r. 1900 dle Rauchberga z 1000 obyvatel vůbec náležejících

v povol, činní                      sloužící                      rod. příslušníci
vůbec české něm.            vůbec české něm.        vůbec české něm.
nár. nár.                          nár. nár.                       nár. nár.

k zeměděl. a lesn.                  588       591  580                  6          6    7              406   403   413
k průmyslu …                       440        428  456                15         15   15             545  557    529
k tržbě a dopravě                  405        404  407                35        39    30             560  557    563
k veřejné službě
a svob, povol. .                     622          625  615               42          47   35            336  328    350
vůbec                                        511          515 503               17         18    17           472   467   480

Při tomto roztřídění lze osoby v povolání činné a sloužící považovati za živel výrobní, naproti tomu rodinné příslušníky za živel spotřební.

Dle sociálního postavení tříditi lze obyvatelstvo výrobně činné na osoby samostatně výdělečně ěinné a na takové, které nalézají se v odvislém poměru služebním. Na základě dnešních spoleěenských a hospodářských řádů mají největší význam osoby samostatně výdlečně činné, které provozují vlastní činnost soukromopodnikatelskou. Spadají sem nejen všechna zaměstnání v užším slova smyslu výrobní (tedy rolníci, živnostníci, průmyslníci), ale i obchodníci, dopravní podnikatelé ano i povolání t. zv. svobodná, pokud mají povahu podnikatelskou (advokáti, praktičtí lékaři a pod.). Soukromé vlastnictví prostředků výrobních a kapitalistická organisace dnešní výroby má však za následek používání cizích sil pracovních, Z toho vzniká poměr pracovní nejrůznějšího rázu a obsahu, poměr mezi zaměstnavatelem a dělníkem. Poměr ten může býti rázu soukromoprávního i veřejnoprávního, postavení zaměstnaného může býti nejrůznějšího stupně. Rozdíly jsou tu jen kvantitativní, naproti tomu od podnikatele liší se zaměstnaný kvalitativně tím, že u něho není podnikatelského risika aneb že risiko tu má docela jinou tvářnost. Početní poměr mezi samostatnými podnikateli a zaměstnanými bude důležitý ovšem jen po stránce sociální, nikoliv po stránce hospodářské, ježto i zaměstnance z valné většiny čítati lze k živlům výrobním.

V Čechách byli r. 1900 dle Rauchberga ze 100 osob povoláním činných

samostatní podnikatelé                zřízenci vyš. druhu
vůbec české nár. něm. nár.            vůbec české nár. něm. nár.
v zemědělství a lesnictví     24,2     23,1         27,1                       0,5        0,4         0,6
v průmyslu                          15,6     16,6         14,4                       2,0       1,6          2,2
v tržbě a dopravě . . .           35,2     35,3         35,1                     10,0        9,3        10,6
vůbec                                   29,2     29,7         28,3                       3,5         3,0        4,0

dělníci a nádenníci                            spolučinní příslušníci
vůbec české nár. něm. nár.                vůbec české nár. něm. nár.
V zemědělství a lesnictví  38,4    38,5        37,9                       36,9     38,0        34,4
v průmyslu                        79,6     78,8       80,8                       2,8         3,0           2,6
v tržb a doprav . . .             51,0     51,4      50,6                        3,8        4,0           3,7
vůbec                                 50,8     48,2       55,2                      16,5      19,1         12,5

Vysvětlitelný jest značný počet spolučinných příslušníků v zemědělství a vysoké procento dělníků ve výrobě průmyslové.

Stejně zajímavým po stránce hospodářské jest roztřídní obyvatelstva dle různých povolání, přičemž ovšem pojem povolání ne vždy přesn statisticky se dá zjistiti, zejména u osob s povoláním t. zv. hlavním a vedlejším a u osob výdělečně nečinných.

Třídění dle povolání jest výrazem pokračující sociální diferenciace, která nemůže býti sledována až do všech podrobností, avšak aspoň co do svých hlavních oborů ukazuje podstatný ráz hospodářské činnosti obyvatelstva určité země. Zejména rozdíl mezi výrobou prvotnou a průmyslovou po případ i tržbou a dopravou jest význačný, nebo rozdílem tím charakterisují se pak země jakožto převážně agrární, průmyslové, tržební a pod. Také pošiny v průbhu doby ve směru tom nastalé pro hospodářský vývoj jednotlivých zemí jsou zajímavy.

V Čechách ze všech obyvatel (povoláním činných i nečinných) příslušelo procent

1890                                             1900

vůbec

příslušníků národnosti české německé
k zemědělství .           .    40,65                        35,69                             40,82                 27,70
průmyslu . .                     40,14                        41,90                             37,10                 49,76
tržbě a dopravě . .              8,88                        10,71                            10,30                  11,23
volným povoláním           10,33                       11,70                             11,78                  11,31

Z osob povoláním činných příslušelo v Čechách procent

1869                      1890                                 1900

vůbec
přísluš. národnosti
české  německé
k zemědělství . . .             54,44                       46,85                41,12          46,84   31,94
průmyslu . .                      31,62                       34,77                36,15          30,79   45,14
tržbě a dopravě . .             4,83                          6058                  8,49            8,08     9,-09
vol. povoláním . . . . .      9,11                        11,80                14,24          14,29    13,83

Celkem pozorovati lze skoro ve všech zemích ubývání obyvatelstva zemědělského ve prospěch průmyslu a tržby.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 7.

  1. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore,pošta… 🙂

Komentáře nejsou povoleny.